Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa

Abhidhammāvatāro

Ganthārambhakathā

1.

Anantakaruṇāpaññaṃ , tathāgatamanuttaraṃ;

Vanditvā sirasā buddhaṃ, dhammaṃ sādhugaṇampi ca.

2.

Paṇḍukambalanāmāya, silāyātulavikkamo;

Nisinno devarājassa, vimale sītale tale.

3.

Yaṃ devadevo devānaṃ, devadevehi pūjito;

Desesi devalokasmiṃ, dhammaṃ devapurakkhato.

4.

Tatthāhaṃ pāṭavatthāya, bhikkhūnaṃ piṭakuttame;

Abhidhammāvatārantu, madhuraṃ mativaḍḍhanaṃ.

5.

Tāḷaṃ mohakavāṭassa, vighāṭanamanuttaraṃ;

Bhikkhūnaṃ pavisantānaṃ, abhidhammamahāpuraṃ.

6.

Suduttaraṃ tarantānaṃ, abhidhammamahodadhiṃ;

Suduttaraṃ tarantānaṃ, taraṃva makarākaraṃ.

7.

Ābhidhammikabhikkhūnaṃ, hatthasāramanuttaraṃ;

Pavakkhāmi samāsena, taṃ suṇātha samāhitā.

1. Paṭhamo paricchedo

Cittaniddeso

8.

Cittaṃ cetasikaṃ rūpaṃ, nibbānanti niruttaro;

Catudhā desayī dhamme, catusaccappakāsano.

Tattha cittanti visayavijānanaṃ cittaṃ, tassa pana ko vacanattho? Vuccate – sabbasaṅgāhakavasena pana cintetīti cittaṃ, attasantānaṃ vā cinotītipi cittaṃ.

9.

Vicittakaraṇā cittaṃ, attano cittatāya vā;

Paññattiyampi viññāṇe, vicitte cittakammake;

Cittasammuti daṭṭhabbā, viññāṇe idha viññunā.

Taṃ pana sārammaṇato ekavidhaṃ, savipākāvipākato duvidhaṃ. Tattha savipākaṃ nāma kusalākusalaṃ, avipākaṃ abyākataṃ. Kusalākusalābyākatajātibhedato tividhaṃ.

Tattha kusalanti panetassa ko vacanattho?

10.

Kucchitānaṃ salanato, kusānaṃ lavanena vā;

Kusena lātabbattā vā, kusalanti pavuccati.

11.

Cheke kusalasaddoyaṃ, ārogye anavajjake;

Diṭṭho iṭṭhavipākepi, anavajjādike idha.

Tasmā anavajjaiṭṭhavipākalakkhaṇaṃ kusalaṃ, akusalaviddhaṃsanarasaṃ, vodānapaccupaṭṭhānaṃ. Vajjapaṭipakkhattā anavajjalakkhaṇaṃ vā kusalaṃ, vodānabhāvarasaṃ, iṭṭhavipākapaccupaṭṭhānaṃ, yonisomanasikārapadaṭṭhānaṃ. Sāvajjāniṭṭhavipākalakkhaṇamakusalaṃ. Tadubhayaviparītalakkhaṇamabyākataṃ, avipākārahaṃ vā.

Tattha kusalacittaṃ ekavīsatividhaṃ hoti, tadidaṃ bhūmito catubbidhaṃ hoti – kāmāvacaraṃ, rūpāvacaraṃ, arūpāvacaraṃ, lokuttarañceti.

Tattha kāmāvacarakusalacittaṃ bhūmito ekavidhaṃ, savatthukāvatthukabhedato duvidhaṃ, hīnamajjhimapaṇītabhedato tividhaṃ, somanassupekkhāñāṇappayogabhedato aṭṭhavidhaṃ hoti. Seyyathidaṃ – somanassasahagataṃ ñāṇasampayuttaṃ asaṅkhārikamekaṃ, sasaṅkhārikamekaṃ, somanassasahagataṃ ñāṇavippayuttaṃ asaṅkhārikamekaṃ, sasaṅkhārikamekaṃ, upekkhāsahagataṃ ñāṇasampayuttaṃ asaṅkhārikamekaṃ, sasaṅkhārikamekaṃ, upekkhāsahagataṃ ñāṇavippayuttaṃ asaṅkhārikamekaṃ, sasaṅkhārikamekanti idaṃ aṭṭhavidhampi kāmāvacarakusalacittaṃ nāma.

12.

Uddānato duve kāmā, klesavatthuvasā pana;

Kileso chandarāgova, vatthu tebhūmavaṭṭakaṃ.

13.

Kilesakāmo kāmeti, vatthu kāmīyatīti ca;

Sijjhati duvidhopesa, kāmo vo kārakadvaye.

14.

Yasmiṃ pana padese so, kāmoyaṃ duvidhopi ca;

Sampattīnaṃ vasenāva-caratīti ca so pana.

15.

Padeso catupāyānaṃ, channaṃ devānameva ca;

Manussānaṃ vaseneva, ekādasavidho pana.

16.

Kāmovacaratītettha, kāmāvacarasaññito;

Assābhilakkhitattā hi, sasatthāvacaro viya.



我来帮您将这段巴利文直译成简体中文：
礼敬世尊、阿罗汉、正等正觉者
阿毗达摩入门
造论开端
1
至诚顶礼佛世尊，无上大悲与智慧；
并礼正法与圣众，功德殊胜不可量。
2
具无量威力世尊，安坐天王宫殿中；
清凉洁白石座上，名为黄色袈裟座。
3
天中之天为诸天，众天敬仰所供养；
于彼天界为天众，宣说殊胜微妙法。
4
为令比丘善通达，三藏之中最胜者；
我今造此阿毗达，增长智慧妙法门。
5
此为无上开启门，能破愚痴之关闭；
引导比丘得入于，阿毗达摩大城中。
6
为渡难度之彼岸，阿毗达摩大海洋；
犹如欲渡难越度，充满鲸鱼大海洋。
7
阿毗达摩诸比丘，无上究竟之指南；
我今略说请谛听，专注一心勿散乱。
第一品
心之解说
8
心与心所并色法，涅槃为四无上尊；
开示诸法此四种，显明四圣谛真理。
其中心即是了知境界之心，其词义为何？当说 - 就总括而言，思考故名心，或因积集自相续故名心。
9
因能造作种种事，或因自性多样故；
施设假名识亦然，多样绘画亦名心；
智者应知此心名，此处乃是识之称。
此心以所缘性故为一种，以有报无报分二种。其中有报即是善与不善，无报即是无记。以善、不善、无记之种类分三种。
其中何谓善？其词义为何？
10
因能摧毁诸恶事，或因割除诸恶法；
或因应以智割除，是故名之为善法。
11
善巧与健康无过，此善之语多义用；
此处善即无过失，及有可意果报义。
因此，善法以无过失及可意果报为相，以摧毁不善为味，以清净为现起。或以对治过失故以无过失为相名为善法，以清净为味，以可意果报为现起，以如理作意为近因。不善法以有过失及不可意果报为相。无记法则与此二者相反为相，或不能产生果报。
其中善心有二十一种，依地分四种：欲界、色界、无色界及出世间。
其中欲界善心依地为一种，依有依处无依处分二种，依下中上分三种，依喜舍智加行分八种。即：一个与喜俱智相应无行，一个有行，一个与喜俱智不相应无行，一个有行，一个与舍俱智相应无行，一个有行，一个与舍俱智不相应无行，一个有行，如是有八种欲界善心。
12
总摄有二欲：烦恼，所缘为差别；
烦恼即是贪欲心，所缘三界轮回事。
13
烦恼欲为能欲者，所缘欲为所欲境；
此二种欲皆成就，能作所作二差别。
14
此二种欲所行处，以诸圆满为根据；
流转往来此处所，是名欲界之含义。
15
四恶趣处并六天，及人间界共合成；
如是欲界之处所，总计十一处差别。
16
欲之所行故名为，欲界如是当了知；
因具欲相故得名，如持剑者名带剑。

17.

Svāyaṃ rūpabhavo rūpaṃ, evaṃ kāmoti saññito;

Uttarassa padasseva, lopaṃ katvā udīrito.

18.

Tasmiṃ kāme idaṃ cittaṃ, sadāvacaratīti ca;

Kāmāvacaramiccevaṃ, kathitaṃ kāmaghātinā.

19.

Paṭisandhiṃ bhave kāme, avacārayatīti vā;

Kāmāvacaramiccevaṃ, pariyāpannanti tatra vā.

20.

Idaṃ aṭṭhavidhaṃ cittaṃ, kāmāvacarasaññitaṃ;

Dasapuññakriyavatthu-vaseneva pavattati.

21.

Dānaṃ sīlaṃ bhāvanā pattidānaṃ,

Veyyāvaccaṃ desanā cānumodo;

Diṭṭhijjuttaṃ saṃsuticcāpacāyo,

Ñeyyo evaṃ puññavatthuppabhedo.

22.

Gacchanti saṅgahaṃ dāne, pattidānānumodanā;

Tathā sīlamaye puññe, veyyāvaccāpacāyanā.

23.

Desanā savanaṃ diṭṭhi-ujukā bhāvanāmaye;

Puna tīṇeva sambhonti, dasa puññakriyāpi ca.

24.

Sabbānussatipuññañca, pasaṃsā saraṇattayaṃ;

Yanti diṭṭhijukammasmiṃ, saṅgahaṃ natthi saṃsayo.

25.

Purimā muñcanā ceva, parā tissopi cetanā;

Hoti dānamayaṃ puññaṃ, evaṃ sesesu dīpaye.

Idāni assa panaṭṭhavidhassāpi kāmāvacarakusalacittassa ayamuppattikkamo veditabbo. Yadā hi yo deyyadhammappaṭiggāhakādisampattiṃ, aññaṃ vā somanassahetuṃ āgamma haṭṭhapahaṭṭho ‘‘atthi dinna’’nti ādinayappavattaṃ sammādiṭṭhiṃ purakkhatvā parehi anussāhito dānādīni puññāni karoti, tadāssa somanassasahagataṃ ñāṇasampayuttaṃ asaṅkhārikaṃ paṭhamaṃ mahākusalacittaṃ uppajjati. Yadā pana vuttanayeneva haṭṭhapahaṭṭho sammādiṭṭhiṃ purakkhatvā parehi ussāhito karoti, tadāssa tameva cittaṃ sasaṅkhārikaṃ hoti. Imasmiṃ panatthe saṅkhāroti attano vā parassa vā pavattassa pubbappayogassādhivacanaṃ. Yadā pana ñātijanassa paṭipattidassanena jātaparicayā bālakā bhikkhū disvā somanassajātā sahasā yaṃ kiñci hatthagataṃ dadanti vā vandanti vā, tadā tesaṃ tatiyacittamuppajjati. Yadā pana te ‘‘detha vandatha, ayye’’ti vadanti, evaṃ ñātijanena ussāhitā hutvā hatthagataṃ dadanti vā vandanti vā, tadā tesaṃ catutthacittamuppajjati. Yadā pana deyyadhammappaṭiggāhakādīnaṃ asampattiṃ vā aññesaṃ vā somanassahetūnaṃ abhāvaṃ āgamma catūsupi vikappesu somanassarahitā honti, tadā sesāni cattāri upekkhāsahagatāni uppajjanti. Evaṃ somanassupekkhāñāṇappayogabhedato aṭṭhavidhaṃ kāmāvacarakusalacittaṃ veditabbaṃ.

26.

Dasapuññakriyādīnaṃ, vasena ca bahūnipi;

Etāni pana cittāni, bhavantīti pakāsaye.



我来 完整直译这段巴利文：
17
此色有即是色法，如是名为欲界者；
如同上面词语般，略去一部分而说。
18
此心恒常于欲界，流转往来不暂停；
故名欲界心如是，灭除欲者所宣说。
19
或因引导结生于，欲有之中而得名；
或因摄属欲界中，是故名为欲界心。
20
如是八种心总称，欲界善心之差别；
依据十种福业事，生起运作无间断。
21
布施持戒与修习，回向功德作善事，
弘法教化随喜福，正见谦逊与礼敬，
如是当知福业事，差别种类各不同。
22
布施回向与随喜，总摄归入布施中；
善行奉仕与恭敬，摄入持戒福业中。
23
说法听法正直见，摄入修习福业中；
如是再成三种类，即是十种福业事。
24
一切念处诸福德，赞叹三宝归依等；
无疑皆摄正见中，此理决定无怀疑。
25
前起思及后相续，三种思维悉具足；
是为布施之福业，余者亦应如是说。
现在应当了知此八种欲界善心的生起次第。当有人见到布施物、受施者等圆满，或其他喜悦因缘，心生欢喜，以"布施是有果报"等正见为先导，不需他人劝导而行布施等福业时，即生起第一个与喜俱智相应无行大善心。若如前所说心生欢喜，以正见为先导，经他人劝导而行时，即生起与喜俱智相应有行心。此处"行"是指自己或他人先前所作努力的代名词。当小孩见到亲属行持（善法）而熟悉，见到比丘生欢喜心，立即将手中之物布施或顶礼时，即生起第三心。若他人说："请布施、请礼敬尊者"，经亲属劝导而布施或顶礼时，即生起第四心。若因布施物、受施者等不圆满，或缺乏其他喜悦因缘，于四种情况中都无喜时，即生起其余四种与舍俱心。如是依喜、舍、智、加行差别，当知有八种欲界善心。
26
依据十种福业事，及其他诸因缘力；
如是诸心有众多，差别生起当显说。

27.

Sattarasa sahassāni, dve satāni asīti ca;

Kāmāvacarapuññāni, bhavantīti viniddise.

Taṃ pana yathānurūpaṃ kāmāvacarasugatiyaṃ bhavabhogasampattiṃ abhinipphādeti.

Itaresu pana rūpāvacarakusalacittaṃ savatthukato ekavidhaṃ, dvīsu bhavesu uppajjanato duvidhaṃ, hīnamajjhimapaṇītabhedato tividhaṃ, paṭipadādibhedato catubbidhaṃ, jhānaṅgayogabhedato pañcavidhaṃ. Seyyathidaṃ – kāmacchandabyāpādathinamiddhauddhaccakukkuccavicikicchāvippahīnaṃ vitakkavicārapītisukhacittekaggatāsampayuttaṃ paṭhamaṃ, vitakkavippahīnaṃ vicārapītisukhacittekaggatāsampayuttaṃ dutiyaṃ, vitakkavicāravippahīnaṃ pītisukhacittekaggatāsampayuttaṃ tatiyaṃ, vitakkavicārapītivippahīnaṃ sukhacittekaggatāsampayuttaṃ catutthaṃ, vitakkavicārapītisukhavippahīnaṃ upekkhācittekaggatāsampayuttaṃ pañcamanti idaṃ pañcavidhaṃ rūpāvacarakusalacittaṃ nāma.

Taṃ pana yathāsambhavaṃ pathavīkasiṇādīsu ārammaṇesu pavattivasena anekavidhaṃ hoti. Sabbaṃ panetaṃ rūpāvacarabhāvanāpuññavasappavattaṃ yathānurūpaṃ rūpāvacarūpapattinipphādakaṃ hoti. Evaṃ tāva rūpāvacarakusalaṃ veditabbaṃ.

Sesesu pana dvīsu arūpāvacarakusalacittaṃ tāva upekkhāvedanāyogabhedato ekavidhaṃ, savatthukāvatthukabhedato duvidhaṃ, hīnamajjhimapaṇītabhedato tividhaṃ, ārammaṇabhedato catubbidhaṃ. Kasiṇugghāṭimākāsaṃ, tattha pavattaviññāṇaṃ, tassa apagamo, ākiñcaññāyatananti idamassa catubbidhamārammaṇaṃ. Yathāpaṭipāṭiyā etassārammaṇassa bhedato catubbidhaṃ hoti. Seyyathidaṃ – sabbaso rūpasaññānaṃ samatikkamā paṭighasaññānaṃ atthaṅgamā nānattasaññānaṃ amanasikārā ākāsānañcāyatanasaññāsahagataṃ, viññāṇañcāyatanasaññāsahagataṃ, ākiñcaññāyatanasaññāsahagataṃ, nevasaññānāsaññāyatanasaññāsahagatanti idaṃ catubbidhaṃ arūpāvacarakusalacittaṃ nāma. Sabbaṃ panetaṃ arūpāvacarabhāvanāpuññavasappavattaṃ yathānurūpaṃ arūpūpapattinipphādakaṃ hoti. Evaṃ arūpāvacarakusalacittaṃ veditabbaṃ.

Itaraṃ pana lokuttarakusalacittaṃ nibbānārammaṇato ekavidhaṃ, niyatāniyatavatthukabhedato duvidhaṃ, tīhi vimokkhamukhehi pattabbato tividhaṃ, catumaggayogabhedato catubbidhaṃ . Seyyathidaṃ – sakkāyadiṭṭhivicikicchāsīlabbataparāmāsasaññojanappahānakaraṃ sotāpattimaggacittaṃ, rāgadosamohānaṃ tanuttakaraṃ sakadāgāmimaggacittaṃ, kāmarāgabyāpādānaṃ niravasesappahānakaraṃ anāgāmimaggacittaṃ, rūparāgaarūparāgamānauddhaccaavijjāpahānakaraṃ arahattamaggacittanti idaṃ catubbidhaṃ lokuttarakusalacittaṃ nāma. Ekekaṃ panettha jhānaṅgayogabhedato pañcavidhaṃ hoti, tasmā vīsatividhaṃ hoti. Sabbaṃ panetaṃ lokuttarabhāvanāpuññavasappavattaṃ maggānurūpaphalappavattiyā cattāro ariyapuggale abhinipphādeti. Evaṃ lokuttarakusalaṃ veditabbaṃ.

28.

Kāme aṭṭheva rūpe ca, pañca cattārirūpisu;

Cattārānuttarānevaṃ, kusalānekavīsati.



我来帮您直译这段巴利文：
27
一万七千又二百，再加八十共总数；
欲界善业如是多，当知如是分别说。
此等随其相应而在欲界善趣中，能产生生存与享受的圆满。
其余色界善心，依有依处为一种，依二有中生起为二种，依下中上差别为三种，依修习等差别为四种，依禅支相应差别为五种。即：未断欲贪、瞋恚、昏沉睡眠、掉举恶作、疑而具足寻、伺、喜、乐、心一境性为初禅；已断寻而具足伺、喜、乐、心一境性为第二禅；已断寻、伺而具足喜、乐、心一境性为第三禅；已断寻、伺、喜而具足乐、心一境性为第四禅；已断寻、伺、喜、乐而具足舍、心一境性为第五禅，此为五种色界善心。
此等依地遍等所缘生起差别而成多种。一切此等依色界修习福业力而转起，随其相应能产生色界化生。如是当知色界善心。
其余二种中，先说无色界善心，依与舍受相应为一种，依有依处无依处为二种，依下中上差别为三种，依所缘差别为四种。遍处除去后的虚空、于彼生起的识、彼识的消失、无所有处，此为其四种所缘。依此所缘次第差别成为四种。即：完全超越色想、灭除对碍想、不作意种种想而与空无边处想俱生，与识无边处想俱生，与无所有处想俱生，与非想非非想处想俱生，此为四种无色界善心。一切此等依无色界修习福业力而转起，随其相应能产生无色界化生。如是当知无色界善心。
其余出世间善心，依缘涅槃为一种，依决定非决定依处为二种，依三解脱门所证为三种，依四道相应为四种。即：能断身见、疑、戒禁取结的须陀洹道心，能令贪嗔痴薄的斯陀含道心，能完全断除欲贪、瞋恚的阿那含道心，能断除色贪、无色贪、慢、掉举、无明的阿罗汉道心，此为四种出世间善心。其中每一种依禅支相应差别各有五种，故成二十种。一切此等依出世间修习福业力而转起，随道相应果的生起而成就四种圣者。如是当知出世间善心。
28
欲界有八色界五，无色界四出世四；
如是善心共合成，二十一种应了知。

29.

Kusalākusalāpagatena satā,

Kusale kusalena ca yaṃ kusalaṃ;

Catubhūmigataṃ muninā vasinā,

Lapitaṃ lapitaṃ sakalampi mayā.

Akusalaṃ pana bhūmito ekavidhaṃ kāmāvacarameva, niyatāniyatavatthuvasena ca ekahetukaduhetukavasena ca paṭisandhijanakājanakavasena ca duvidhaṃ, tīhi vedanāhi yogato ca lobhamūlaṃ dosamūlaṃ mohamūlanti mūlato ca tividhaṃ hoti. Tattha lobhamūlaṃ pana somanassupekkhādiṭṭhippayogabhedato aṭṭhavidhaṃ hoti. Seyyathidaṃ – somanassasahagataṃ diṭṭhigatasampayuttaṃ asaṅkhārikamekaṃ, sasaṅkhārikamekaṃ, somanassasahagataṃ diṭṭhigatavippayuttaṃ asaṅkhārikamekaṃ, sasaṅkhārikamekaṃ, upekkhāsahagataṃ diṭṭhigatasampayuttaṃ asaṅkhārikamekaṃ, sasaṅkhārikamekaṃ, upekkhāsahagataṃ diṭṭhigatavippayuttaṃ asaṅkhārikamekaṃ, sasaṅkhārikamekanti.

Yadā hi ‘‘natthi kāmesu ādīnavo’’tiādinā nayena micchādiṭṭhiṃ purakkhatvā kevalaṃ haṭṭhatuṭṭho kāme vā paribhuñjati, diṭṭhamaṅgalādīni vā sārato pacceti sabhāvatikkheneva anussāhitena cittena, tadāssa paṭhamaṃ akusalacittaṃ uppajjati. Yadā pana mandena samussāhitena, tadā dutiyaṃ. Yadā micchādiṭṭhiṃ apurakkhatvā kevalaṃ haṭṭhatuṭṭho methunaṃ dhammaṃ vā paribhuñjati, parasampattiṃ vā abhijjhāyati, parassa bhaṇḍaṃ vā harati sabhāvatikkheneva anussāhitena cittena, tadā tatiyaṃ. Yadā mandena samussāhitena, tadā catutthaṃ uppajjati. Yadā pana kāmānaṃ vā asampattiṃ āgamma aññesaṃ vā somanassahetūnaṃ abhāvena catūsupi vikappesu somanassarahitā honti, tadā sesāni cattāri upekkhāsahagatāni uppajjantīti. Evaṃ somanassupekkhādiṭṭhippayogabhedato aṭṭhavidhaṃ lobhamūlaṃ veditabbaṃ.

Dosamūlaṃ pana ekantasavatthukato ekavidhaṃ, asaṅkhārasasaṅkhārabhedato duvidhaṃ domanassasahagataṃ paṭighasampayuttaṃ asaṅkhāraṃ, sasaṅkhāranti. Assa pana pāṇātipātādīsu tikkhamandappavattikāle uppatti veditabbā.

Mohamūlampi vicikicchuddhaccayogato duvidhaṃ hoti upekkhāsahagataṃ vicikicchāsampayuttaṃ, upekkhāsahagataṃ uddhaccasampayuttanti. Tassa asanniṭṭhānavikkhepakālesu pavatti veditabbāti.

Evaṃ tāva dvādasavidhaṃ akusalacittaṃ veditabbaṃ, sabbaṃ panetaṃ yathānurūpaṃ apāyesu upapattiyā, sugatiyampi dukkhavisesassa abhinipphādakaṃ hoti.

30.

Lobhamūlavasenaṭṭha, dosamūlavasā duve;

Mohamūlavasena dve, evaṃ dvādasadhā siyuṃ.



我来帮您将这段巴利文直译成简体中文：
29
远离善与不善的智者，
以善对待善而成善；
遍行四界的牟尼自在者，
所说之一切我皆宣说。
不善法只存在于一地即欲界，按照确定与不确定事物的分类以及一因与二因的分类、能产生结生与不能产生结生的分类可分为二种，根据与三受相应以及贪根、嗔根、痴根的根本分类可分为三种。其中贪根按照喜、舍、见、加行的差别可分为八种。即：一个与喜俱行相应邪见无行，一个有行，一个与喜俱行离邪见无行，一个有行，一个与舍俱行相应邪见无行，一个有行，一个与舍俱行离邪见无行，一个有行。
因为当以"欲乐中无过患"等方式执持邪见，仅仅欢喜愉悦地享受欲乐，或执着吉祥相等为真实，以自然锐利而未经催促的心，那时生起第一种不善心。当以迟钝而被催促时，则生起第二种。当不执持邪见，仅仅欢喜愉悦地行淫欲法，或贪求他人的财物，或偷盗他人的物品，以自然锐利而未经催促的心，那时生起第三种。当以迟钝而被催促时，则生起第四种。当因未得欲乐或缺乏其他喜的因缘，在这四种情况中都没有喜时，则生起其余四种与舍俱行的心。如是应知贪根依喜、舍、见、加行的差别分为八种。
嗔根因一定有所缘而为一种，按无行与有行的差别分为二种：与忧俱行相应嗔恚无行与有行。应知此二种在杀生等[恶行]强烈或微弱进行时生起。
痴根依与疑及掉举相应分为二种：与舍俱行相应疑，与舍俱行相应掉举。应知此二种在犹豫不决及散乱时生起。
如是应知十二种不善心，所有这些都随其相应导致投生恶趣，即使在善趣中也会产生特殊的苦。
30
依贪根有八种，依嗔根有二种；
依痴根有二种，如是成十二种。

31.

Pāpāpāpesvapāpena , yaṃ vuttaṃ pāpamānasaṃ;

Pāpāpāpappahīnena, taṃ mayā samudāhaṭaṃ.

Itaraṃ pana abyākatamavipākārahato ekavidhaṃ hoti, jātibhedato duvidhaṃ vipākacittaṃ kiriyacittanti. Tattha vipākacittaṃ bhūmibhedato catubbidhaṃ kāmāvacaraṃ rūpāvacaraṃ arūpāvacaraṃ lokuttaranti. Tattha kāmāvacaraṃ duvidhaṃ kusalavipākaṃ akusalavipākanti. Kusalavipākaṃ duvidhaṃ sahetukamahetukañceti.

Tattha sahetukavipākacittaṃ sakakusalaṃ viya somanassupekkhāñāṇappayogabhedato aṭṭhavidhaṃ. Seyyathidaṃ – somanassasahagataṃ ñāṇasampayuttaṃ asaṅkhāraṃ, sasaṅkhāraṃ, somanassasahagataṃ ñāṇavippayuttaṃ asaṅkhāraṃ, sasaṅkhāraṃ, upekkhāsahagataṃ ñāṇasampayuttaṃ asaṅkhāraṃ, sasaṅkhāraṃ, upekkhāsahagataṃ ñāṇavippayuttaṃ asaṅkhāraṃ, sasaṅkhāranti idaṃ aṭṭhavidhaṃ sahetukavipākaṃ nāma.

Yathā panassa kusalaṃ dānādivasena chasu ārammaṇesu pavattati, na idaṃ tathā. Idaṃ hi paṭisandhibhavaṅgacutitadārammaṇavasena parittadhammapariyāpannesuyeva chasu ārammaṇesu pavattati. Sampayuttadhammānañca visese asatipi ādāsatalādīsu mukhanimittaṃ viya nirussāhaṃ vipākaṃ, mukhaṃ viya saussāhaṃ kusalanti veditabbaṃ. Imesaṃ pana vipaccanaṭṭhānaṃ veditabbaṃ. Imāni hi paṭisandhibhavaṅgacutitadārammaṇāni hutvā vipaccanti.

32.

Kāmāvacaradevānaṃ , manussānaṃ ime pana;

Duhetukatihetūnaṃ, bhavanti paṭisandhiyo.

33.

Tato pavattiyaṃ hutvā, bhavaṅgaṃ yāvatāyukaṃ;

Balavārammaṇe hutvā, tadārammaṇameva ca.

34.

Tato maraṇakālasmiṃ, cuti hutvā pavattare;

Evaṃ catūsu ṭhānesu, vipaccantīti niddise.

35.

Sabhūmikusaleheva, mahāpākā samā vinā;

Kammadvārañca kammañca, puññānaṃ kriyavatthukaṃ.

36.

Aviññattijanattā hi, avipākasabhāvato;

Appavattanato ceva, pākā puññehi no samā.

37.

Parittārammaṇattā hi, tesamekantato pana;

Karuṇāmuditā tesu, na jāyanti kadācipi.

38.

Tathā viratiyo tisso, na panetesu jāyare;

Pañca sikkhāpadā vuttā, kusalāti hi satthunā.

39.

Tathādhipatinopettha, na santīti viniddise;

Chandādīni dhuraṃ katvā, anuppajjanato pana.

40.

Asaṅkhārasasaṅkhāra-vidhānaṃ pana puññato;

Ñeyyaṃ paccayato ceva, vipākesu ca viññunā.

41.

Hīnādīnaṃ vipākattā, puññānaṃ puññavādinā;

Hīnādayo bhavantīti, vipākā paridīpitā.



我来 助您翻译这段巴利文：
31
邪与非邪中以邪，所说的邪恶之心；
已断邪与非邪者，此为我所宣说者。
其余无记法因不产生果报而为一种，按生起差别分为二种：即异熟心与唯作心。其中异熟心按界的差别分为四种：欲界、色界、无色界及出世间。其中欲界分为二种：善异熟与不善异熟。善异熟分为二种：有因与无因。
其中有因异熟心如同其善心一样，依喜、舍、智、加行的差别分为八种。即：一个与喜俱行相应智无行，一个有行，一个与喜俱行离智无行，一个有行，一个与舍俱行相应智无行，一个有行，一个与舍俱行离智无行，一个有行，这就是八种有因异熟。
但是，它不像其善心那样在布施等六种所缘中活动。此异熟心只在结生、有分、死亡、彼所缘时，于属于有限法的六种所缘中活动。即使相应诸法没有差别，也应知异熟如镜面等中的面像般无力，善如面容般有力。应知这些[异熟心]的成熟之处。因为这些作为结生、有分、死亡、彼所缘而成熟。
32
这些是欲界天人，以及人类，
二因与三因者，的结生。
33
此后在相续中成为，终生的有分，
在强力所缘中成为，彼所缘。
34
然后在死亡之时，成为死亡而转起，
如是在四种处所，应说为成熟。
35
同地的善[心]，大异熟相等除了，
业门与业，以及福德的唯作事。
36
因为不生表色，且无异熟自性，
以及不活动故，异熟不等于福德。
37
因为彼等一向，唯缘有限法故，
悲与喜永远，不在其中生起。
38
如是三离，也不在这些中生起；
五学处已被，导师说为善。
39
如是应详说，此中无增上[缘]；
因为欲等不能，作为主导而生起。
40
无行与有行，的差别从福德，
智者应从缘，及异熟中了知。
41
因为善说者说，福德有劣等果，
所以异熟有，劣等之差别。

42.

Idaṃ aṭṭhavidhaṃ cittaṃ, ekantena savatthukaṃ;

Jāyate kāmalokasmiṃ, na panaññattha jāyate.

Evaṃ tāva sahetukavipākacittaṃ veditabbaṃ.

Ahetukavipākacittaṃ pana alobhādihetuvirahitaṃ upekkhāsahagataṃ cakkhuviññāṇaṃ, upekkhāsahagataṃ sotaviññāṇaṃ, upekkhāsahagataṃ ghānaviññāṇaṃ, upekkhāsahagataṃ jivhāviññāṇaṃ, sukhasahagataṃ kāyaviññāṇaṃ, upekkhāsahagataṃ ahetukamanodhātusampaṭicchanaṃ, somanassasahagataṃ ahetukamanoviññāṇadhātusantīraṇaṃ , upekkhāsahagataṃ ahetukamanoviññāṇadhātusantīraṇanti idaṃ pana aṭṭhavidhaṃ ahetukavipākacittaṃ nāma.

Idaṃ pana aṭṭhavidhaṃ niyatavatthukato ekavidhaṃ, niyatāniyatārammaṇato duvidhaṃ. Tattha viññāṇapañcakaṃ niyatārammaṇaṃ, sesattayaṃ aniyatārammaṇaṃ. Sukhasomanassupekkhāvedanāyogato tividhaṃ. Tattha sukhasahagataṃ kāyaviññāṇaṃ, dviṭṭhānikaṃ santīraṇaṃ somanassupekkhāyuttaṃ, sesamupekkhāyuttanti.

Diṭṭhārammaṇasutārammaṇamutārammaṇadiṭṭhasutamutārammaṇadiṭṭha-sutamutaviññātārammaṇavasena pañcavidhaṃ. Tattha diṭṭhārammaṇaṃ cakkhuviññāṇaṃ, sutārammaṇaṃ sotaviññāṇaṃ, mutārammaṇaṃ ghānajivhākāyaviññāṇattayaṃ, diṭṭhasutamutārammaṇaṃ manodhātusampaṭicchanaṃ, diṭṭhasutamutaviññātārammaṇaṃ sesamanoviññāṇadhātudvayanti.

Vatthuto chabbidhaṃ. Kathaṃ? Cakkhuviññāṇassa cakkhumeva vatthu, tathā sotaghānajivhākāyaviññāṇānaṃ sotaghānajivhākāyavatthu, avasesattayassa hadayavatthumevāti.

Ārammaṇato sattavidhaṃ hoti. Kathaṃ? Rūpārammaṇameva cakkhuviññāṇaṃ, tathā saddagandharasaphoṭṭhabbārammaṇāni paṭipāṭiyā sotaghānajivhākāyaviññāṇāni, rūpādipañcārammaṇā manodhātu, sesamanoviññāṇadhātudvayaṃ chaḷārammaṇanti.

Taṃ sabbaṃ pana ahetukavipākacittaṃ kiccato aṭṭhavidhaṃ hoti. Kathaṃ? Dassanakiccaṃ cakkhuviññāṇaṃ, savanaghāyanasāyanaphusanasampaṭicchanasantīraṇatadārammaṇakiccāni avasesāni.

Tattha cakkhuto pavattaṃ viññāṇaṃ, cakkhumhi sannissitaṃ viññāṇanti vā cakkhuviññāṇaṃ, tathā sotaviññāṇādīni. Tattha cakkhusannissitarūpavijānanalakkhaṇaṃ cakkhuviññāṇaṃ , rūpamattārammaṇarasaṃ, rūpābhimukhabhāvapaccupaṭṭhānaṃ, rūpārammaṇāya kiriyāmanodhātuyā apagamapadaṭṭhānaṃ. Tathā sotaghānajivhākāyaviññāṇāni sotādisannissitasaddādivijānanalakkhaṇāni, saddādimattārammaṇarasāni, saddādīsu abhimukhabhāvapaccupaṭṭhānāni, saddādiārammaṇānaṃ kiriyāmanodhātūnaṃ apagamapadaṭṭhānāni. Manodhātusampaṭicchanaṃ pana cakkhuviññāṇādīnaṃ anantarā rūpādivijānanalakkhaṇaṃ, rūpādisampaṭicchanarasaṃ, tathābhāvapaccupaṭṭhānaṃ, cakkhuviññāṇādīnaṃ apagamapadaṭṭhānaṃ.


我来帮您翻译这段巴利文：
42
这八种心，一定有依处，
生于欲界中，不生于其他处。
如是应知有因异熟心。
无因异熟心则是缺乏无贪等诸因的：与舍俱行眼识，与舍俱行耳识，与舍俱行鼻识，与舍俱行舌识，与乐俱行身识，与舍俱行无因意界领受，与喜俱行无因意识界推度，与舍俱行无因意识界推度，这就是八种无因异熟心。
这八种[无因异熟心]按确定依处分为一种，按确定与不确定所缘分为二种。其中五识有确定所缘，其余三种有不确定所缘。按与乐、喜、舍受相应分为三种。其中身识与乐俱行，推度[心]在二处与喜舍相应，其余与舍相应。
按所见所缘、所闻所缘、所觉所缘、所见闻觉所缘、所见闻觉知所缘分为五种。其中眼识[缘]所见所缘，耳识[缘]所闻所缘，鼻舌身三识[缘]所觉所缘，意界领受[缘]所见闻觉所缘，其余二种意识界[缘]所见闻觉知所缘。
按依处分为六种。如何？眼识唯以眼为依处，如是耳鼻舌身识以耳鼻舌身为依处，其余三种唯以心所依处为依处。
按所缘分为七种。如何？眼识唯缘色所缘，如是耳鼻舌身识依次缘声香味触所缘，意界[缘]色等五所缘，其余二种意识界[缘]六所缘。
所有这些无因异熟心按作用分为八种。如何？眼识有见的作用，其余有闻、嗅、尝、触、领受、推度、彼所缘的作用。
其中从眼而起的识，或依眼的识为眼识，如是耳识等。其中眼识以依眼了知色为相，以纯色为所缘为味，以面向色为现起，以离去缘色的唯作意界为足处。如是耳鼻舌身识以依耳等了知声等为相，以纯声等为所缘为味，以面向声等为现起，以离去缘声等的唯作意界为足处。意界领受则以紧随眼识等之后了知色等为相，以领受色等为味，以如是状态为现起，以眼识等的离去为足处。


Sesā pana dve ahetukamanoviññāṇadhātuyo chaḷārammaṇavijānanalakkhaṇā, santīraṇādirasā, tathābhāvapaccupaṭṭhānā, hadayavatthupadaṭṭhānāti veditabbā. Tattha paṭhamā ekantamiṭṭhārammaṇe pavattisabbhāvato somanassayuttāva hutvā pañcadvāre santīraṇakiccaṃ sādhayamānā pañcasu dvāresu ṭhatvā vipaccati, chasu pana dvāresu balavārammaṇe tadārammaṇaṃ hutvā vipaccati. Dutiyā pana iṭṭhamajjhattārammaṇe pavattisabbhāvato upekkhāsahagatā hutvā santīraṇatadārammaṇapaṭisandhibhavaṅgacutivasena pavattanato pañcasu ṭhānesu vipaccati. Kathaṃ? Manussaloke tāva jaccandhajaccabadhirajaccajaḷajaccummattakapaṇḍakaubhatobyañjananapuṃsakādīnaṃ paṭisandhiggahaṇakāle paṭisandhi hutvā vipaccati. Paṭisandhiyā vītivattāya pavattiyaṃ yāvatāyukaṃ bhavaṅgaṃ hutvā vipaccati. Iṭṭhamajjhatte pañcārammaṇavīthiyā santīraṇaṃ hutvā, balavārammaṇe chadvāre tadārammaṇaṃ hutvā, maraṇakāle cuti hutvāti imesu pana pañcasu ṭhānesu vipaccatīti. Evaṃ tāva ahetukavipākacittāni veditabbāni.

43.

Kāmāvacarapuññassa , vipākā honti soḷasa;

Taṃ tihetukapuññassa, vasena paridīpaye.

Idāni rūpāvacaravipākacittāni vuccanti. Tāni niyatavatthukato ekavidhāni, jhānaṅgayogabhedato pañcavidhāni. Kathaṃ? Vitakkavicārapītisukhacittekaggatāsampayuttaṃ paṭhamaṃ, vicārapītisukhacittekaggatāsampayuttaṃ dutiyaṃ, pītisukhacittekaggatāsampayuttaṃ tatiyaṃ, sukhacittekaggatāsampayuttaṃ catutthaṃ, upekkhācittekaggatāsampayuttaṃ pañcamanti imāni pañcapi rūpāvacaravipākacittāni upapattiyaṃ paṭisandhibhavaṅgacutivasena pavattanti.

Idāni arūpāvacaravipākacittāni vuccanti. Tāni sakakusalāni viya ārammaṇabhedato catubbidhāni honti. Kathaṃ? Ākāsānañcāyatanasaññāsahagataṃ, viññāṇañcāyatanasaññāsahagataṃ, ākiñcaññāyatanasaññāsahagataṃ, nevasaññānāsaññāyatanasaññāsahagatanti imāni cattāri arūpāvacaravipākacittāni.

44.

Kusalānugataṃ katvā, bhājitaṃ kiṃ mahaggataṃ;

Kāmāvacarapuññaṃva, nāsamānaphalaṃ yato.

45.

Attano kusaleheva, samānaṃ sabbathā idaṃ;

Gajādīnaṃ yathā chāyā, gajādisadisā tathā.

46.

Kāmāvacarapuññaṃva, nāparāpariyavedanaṃ;

Jhānā aparihīnassa, sattassa bhavagāmino.

47.

Kusalānantaraṃyeva , phalaṃ uppajjatīti ca;

Ñāpanatthaṃ panetassa, kusalānugataṃ kataṃ.

48.

Paṭippadākkamo ceva, hīnādīnañca bhedato;

Jhānāgamanato cettha, veditabbo vibhāvinā.

49.

Abhāvodhipatīnañca , ayameva visesako;

Sesaṃ sabbaṃ ca sesena, kusalena samaṃ mataṃ. –

Evaṃ rūpāvacarārūpāvacaravipākā veditabbā.

Idāni lokuttaravipākacittāni honti. Tāni catumaggayuttacittaphalattā catubbidhāni honti. Kathaṃ? Sotāpattimaggaphalacittaṃ, sakadāgāmimaggaphalacittaṃ, anāgāmimaggaphalacittaṃ, arahattamaggaphalacittanti. Evaṃ panettha ekekaṃ jhānaṅgayogabhedato pañcavidhaṃ, puna maggavīthiphalasamāpattivasena pavattito duvidhaṃ. Evaṃ lokuttarakusalavipākacittāni veditabbāni.

50.

Suññataṃ animittanti, tathāpaṇihitantipi;

Etāni tīṇi nāmāni, maggassānantare phale.

51.

Labbhanti parabhāgasmiṃ, vaḷañjanaphalesu na;

Vipassanāvaseneva, tāni nāmāni labbhare.



我来帮您翻译这段巴利文：
其余两种无因意识界应知以了知六所缘为相，以推度等为味，以如是状态为现起，以心所依处为足处。其中第一种只在极悦意所缘中活动故必定与喜相应，在五门中执行推度作用，依止五门而成熟，在六门中对强力所缘则成为彼所缘而成熟。第二种则因在中等可意所缘中活动故与舍俱行，以推度、彼所缘、结生、有分、死亡的方式运作，在五处成熟。如何？首先在人界，在生盲、生聋、生哑、生疯、黄门、两性人、无性人等的结生取得时成为结生而成熟。结生过后在相续中成为终生的有分而成熟。在中等可意的五所缘路中成为推度，在强力所缘的六门中成为彼所缘，在死亡时成为死亡，如是在这五处成熟。如是应知无因异熟心。
43
欲界善的，异熟有十六；
应依三因善，的力量来说明。
现在说色界异熟心。它们按确定依处分为一种，按禅支相应的差别分为五种。如何？第一[禅]与寻、伺、喜、乐、心一境性相应，第二[禅]与伺、喜、乐、心一境性相应，第三[禅]与喜、乐、心一境性相应，第四[禅]与乐、心一境性相应，第五[禅]与舍、心一境性相应，这五种色界异熟心在投生时以结生、有分、死亡的方式运作。
现在说无色界异熟心。它们如同其善心一样，按所缘的差别分为四种。如何？与空无边处想俱行，与识无边处想俱行，与无所有处想俱行，与非想非非想处想俱行，这是四种无色界异熟心。
44
为何广大[果]随善，而分别？
因为不如欲界善，[产生]不同果。
45
此[异熟]在一切方面，都与自己的善相同；
如象等的影子，与象等相似。
46
不如欲界善[能产生]，后后[世]的感受；
对于未离[所证]禅，将往生的有情。
47
善[心]之后立即，果生起；
为了显示这点，而说随善。
48
智者应知此中，从行道次第，
以及劣等差别，与禅的证得。
49
无增上[缘]，这是差别；
其余一切，与余善相同。
如是应知色界无色界异熟。
现在是出世间异熟心。它们因是四道相应心之果而为四种。如何？预流道果心、一来道果心、不还道果心、阿罗汉道果心。其中每一种又依禅支相应的差别分为五种，再依道路、果定的运作分为二种。如是应知出世间善异熟心。
50
空、无相，以及无愿，
这三种名称，在道的无间果中。
51
在后分获得，不在转向果中；
这些名称只依，观[智]的力量获得。

52.

Honti sādhipatīneva, lokuttaraphalāni tu;

Vipākedhipatī natthi, ṭhapetvā tu anāsave.

53.

Attano maggabhāvena, maggo ‘‘maggo’’ti vuccati;

Phalaṃ maggamupādāya, maggo nāmāti vuccati. –

Evaṃ lokuttaravipākā veditabbā.

Idāni sattākusalavipākāni vuccanti. Akusalavipākaṃ upekkhāsahagataṃ cakkhuviññāṇaṃ, upekkhāsahagataṃ sotaviññāṇaṃ, upekkhāsahagataṃ ghānaviññāṇaṃ, upekkhāsahagataṃ jivhāviññāṇaṃ, dukkhasahagataṃ kāyaviññāṇaṃ, upekkhāsahagataṃ ahetukamanodhātusampaṭicchanaṃ, upekkhāsahagataṃ ahetukamanoviññāṇadhātusantīraṇanti imāni satta akusalavipākacittāni.

Ettha pana upekkhāsahagatāhetukamanoviññāṇadhātu ekādasavidhenāpi akusalacittena kamme āyūhite kammakammanimittagatinimittesu aññataraṃ ārammaṇaṃ katvā catūsu apāyesu paṭisandhi hutvā vipaccati, paṭisandhiyā vītivattāya dutiyacittavāraṃ tato paṭṭhāya yāvatāyukaṃ bhavaṅgaṃ hutvā, aniṭṭhamajjhattārammaṇāya pañcaviññāṇavīthiyā santīraṇaṃ hutvā, balavārammaṇe chasu dvāresu tadārammaṇaṃ hutvā, maraṇakāle cuti hutvā vipaccati. Evaṃ pañcasu ṭhānesu vipaccati. Kevalaṃ hi tāni kusalavipākāhetukacittāni kusalakammapaccayāni, imāni akusalakammapaccayāni. Ayamimesaṃ, tesañca viseso.

54.

Aniṭṭhāniṭṭhamajjhattagocare vattare ime;

Sukhādittayayuttā te, dukkhupekkhāyutā ime.

Evaṃ kāmāvacarakusalavipākasahetukamaṭṭhavidhaṃ, ahetukamaṭṭhavidhaṃ, jhānaṅgayogabhedato rūpāvacaravipākaṃ pañcavidhaṃ, ārammaṇabhedato arūpāvacaravipākaṃ catubbidhaṃ, maggasampayuttacittaphalabhedato lokuttaravipākaṃ catubbidhaṃ, cakkhuviññāṇādibhedato akusalavipākaṃ sattavidhanti chattiṃsavidhaṃ vipākacittaṃ veditabbaṃ.



我来帮您翻译这段巴利文：
52
出世间诸果，都有增上[缘]；
异熟无增上，除了无漏[果]。
53
因为自身是道，故说"道"为道；
果依道而得，故说名为道。
如是应知出世间异熟。
现在说七种不善异熟。[即]与舍俱行眼识，与舍俱行耳识，与舍俱行鼻识，与舍俱行舌识，与苦俱行身识，与舍俱行无因意界领受，与舍俱行无因意识界推度，这是七种不善异熟心。
其中与舍俱行无因意识界，当十一种不善心造作业时，以业、业相、趣相中的任一为所缘，在四恶趣中成为结生而成熟，结生过后在第二心мом ，从那时起成为终生的有分，在不可意中等所缘的五识路中成为推度，在强力所缘的六门中成为彼所缘，在死亡时成为死亡而成熟。如是在五处成熟。那些善异熟无因心是由善业为缘，这些是由不善业为缘，这是它们与那些[善异熟心]的差别。
54
这些运行于，不可意与中等所缘；
那些与乐等三相应，这些与苦舍相应。
如是应知三十六种异熟心：欲界善异熟有八种有因，八种无因，色界异熟依禅支相应的差别有五种，无色界异熟依所缘的差别有四种，出世间异熟依道相应心的果的差别有四种，不善异熟依眼识等的差别有七种。

55.

Evaṃ chattiṃsadhā pākaṃ, pākasāsanapūjito;

Savipākāvipākesu, kusalo sugatobravi.

Kiriyābyākatacittaṃ pana avipākato ekavidhaṃ, parittamahaggatato duvidhaṃ, kāmāvacararūpāvacaraarūpāvacarabhūmibhedato tividhaṃ. Tattha kāmāvacaraṃ duvidhaṃ sahetukamahetukanti. Tattha sahetukaṃ ekavidhaṃ arahato eva uppajjanato. Somanassupekkhāñāṇappayogabhedato kāmāvacarakusalaṃ viya aṭṭhavidhaṃ hoti. Seyyathidaṃ – somanassasahagataṃ ñāṇasampayuttaṃ asaṅkhārikaṃ, sasaṅkhārikaṃ, somanassasahagataṃ ñāṇavippayuttaṃ asaṅkhārikaṃ, sasaṅkhārikaṃ, upekkhāsahagataṃ ñāṇasampayuttaṃ asaṅkhārikaṃ, sasaṅkhārikaṃ, upekkhāsahagataṃ ñāṇavippayuttaṃ asaṅkhārikaṃ, sasaṅkhārikanti imāni aṭṭha sahetukakiriyacittāni. Etāni pana yathānurūpaṃ dānādivasena khīṇāsavānaṃyeva pavattanti. Evaṃ sahetukakiriyacittāni veditabbāni.

Ahetukakiriyacittaṃ pana tividhaṃ kiriyāhetukamanodhātuupekkhāsahagatāvajjanacittaṃ, kiriyāhetukamanoviññāṇadhātusomanassasahagataṃ hasituppādacittaṃ, kiriyāhetukamanoviññāṇadhātuupekkhāsahagataṃ voṭṭhabbanacittanti .

Tattha kiriyāhetukamanodhātu upekkhāsahagatā hadayavatthuṃ nissāya cakkhudvāre iṭṭhaiṭṭhamajjhattaaniṭṭhaaniṭṭhamajjhattesu rūpārammaṇesu yena kenaci pasāde ghaṭṭite taṃ taṃ ārammaṇaṃ gahetvā āvajjanavasena cakkhuviññāṇassa purecārī hutvā bhavaṅgaṃ āvaṭṭayamānā uppajjati. Sotadvārādīsupi eseva nayo. Itarā pana dve ahetukamanoviññāṇadhātuyo sādhāraṇāsādhāraṇāti duvidhā honti. Tattha asādhāraṇā pana kiriyāhetukamanoviññāṇadhātu somanassasahagatā khīṇāsavasseva chasu dvāresu chasu anuḷāresu ārammaṇesu hasituppādakiccā niyatavatthukā uppajjati. Sādhāraṇā pana ahetukamanoviññāṇadhātu upekkhāsahagatā chaḷārammaṇavijānanalakkhaṇā , tathābhāvapaccupaṭṭhānā, sā tīsu bhavesu sabbesaṃ sacittakasattānaṃ sādhāraṇā, na kassaci pana sacittakassa na uppajjati nāma. Uppajjamānā panāyaṃ pañcadvāramanodvāresu voṭṭhabbanāvajjanakiccā uppajjati. Cha asādhāraṇañāṇānipi etāya gahitārammaṇameva gaṇhanti. Sabbārammaṇagahaṇasamatthatāya sabbaññutaññāṇagatikāti veditabbā. Imāni tīṇi ahetukakiriyacittāni.

Idha ṭhatvā hasanacittāni pariggaṇhitabbāni. Terasa hasanacittāni. Kusalato catūhi somanassasahagatehi, akusalato catūhīti imehi aṭṭhahi cittehi puthujjanā hasanti, sekhā pana kusalato catūhi, akusalato dvīhi diṭṭhigatavippayuttasomanassasahagatehīti chahi hasanti, khīṇāsavā kiriyato pañcahi somanassasahagatehi hasantīti.

56.

Somanassayutānaṭṭha, kusalākusalāni ca;

Kriyato pana pañcevaṃ, hāsacittāni terasa.



我来帮您翻译这段巴利文：
55
如是三十六种异熟，受异熟教法所尊敬；
善逝善巧于，有异熟无异熟。
唯作无记心因无异熟而为一种，按有限与广大分为二种，按欲界、色界、无色界地的差别分为三种。其中欲界分为二种：有因与无因。其中有因为一种因为只生起于阿罗汉。依喜、舍、智、加行的差别如同欲界善[心]分为八种。即：与喜俱行相应智无行，有行，与喜俱行离智无行，有行，与舍俱行相应智无行，有行，与舍俱行离智无行，有行，这是八种有因唯作心。这些只在漏尽者中依布施等相应地运作。如是应知有因唯作心。
无因唯作心则有三种：唯作无因意界与舍俱行转向心，唯作无因意识界与喜俱行微笑心，唯作无因意识界与舍俱行确定心。
其中与舍俱行唯作无因意界依止心所依处，当眼门中可意、不可意中等、不可意、不可意中等色所缘中的任何一种触及净[色]时，取那个所缘，以转向的方式在眼识之前运作，转起有分而生起。在耳门等中也是这个道理。其他两种无因意识界分为共通与不共通二种。其中不共通的是与喜俱行唯作无因意识界只在漏尽者的六门中对六种不大的所缘生起微笑作用，有确定依处。共通的则是与舍俱行无因意识界，以了知六所缘为相，以如是状态为现起，它对三有中一切有心众生都是共通的，没有任何有心者不生起它。它生起时在五门与意门中生起确定与转向作用。六不共通智也只取它所取的所缘。应知它因能取一切所缘而类似一切智智。这是三种无因唯作心。
在此应把握微笑心。有十三种微笑心。凡夫以善的四种与喜俱行，不善的四种，这八种心而笑，有学则以善的四种，不善的二种离邪见与喜俱行，这六种而笑，漏尽者以唯作的五种与喜俱行而笑。
56
与喜相应八种，善与不善，
以及唯作五种，如是十三微笑心。

57.

Puthujjanā hasantettha, cittehi pana aṭṭhahi;

Chahi sekhā asekhā ca, hasanti pana pañcahi.

Idāni rūpāvacarakiriyacittāni honti. Vitakkavicārapītisukhacittekaggatāsampayuttaṃ paṭhamaṃ, vicārapītisukhacittekaggatāsampayuttaṃ dutiyaṃ, pītisukhacittekaggatāsampayuttaṃ tatiyaṃ, sukhacittekaggatāsampayuttaṃ catutthaṃ, upekkhācittekaggatāsampayuttaṃ pañcamanti imāni pañca rūpāvacarakiriyacittāni.

Idāni arūpāvacarakiriyacittāni vuccanti. Ākāsānañcāyatanasaññāsahagataṃ, viññāṇañcāyatanasaññāsahagataṃ, ākiñcaññāyatanasaññāsahagataṃ, nevasaññānāsaññāyatanasaññāsahagatanti imāni cattāri arūpāvacarakiriyacittāni. Imāni pana rūpārūpakiriyacittāni sakasakabhūmikusalasadisāni. Kevalaṃ panetāni kiriyacittāni khīṇāsavānaṃyeva uppajjanti, kusalāni pana sekhaputhujjanānaṃ. Imāni ca khīṇāsavānaṃ bhāvanākāravasappavattāni, tāni pana sekhaputhujjanānaṃ bhāvanāpuññavasappavattānīti ayameva imesaṃ, tesañca viseso.

58.

Yā puthujjanakālasmiṃ, abhinibbattitā pana;

Rūpārūpasamāpatti, sā khīṇāsavabhikkhuno.

59.

Yāva khīṇāsavo bhikkhu, na samāpajjateva naṃ;

Tāva tā kusalā eva, samāpannā sace kriyā.

Evaṃ somanassādibhedato kāmāvacarasahetukakiriyacittamaṭṭhavidhaṃ, manodhātumanoviññāṇadhātudvayabhedato ahetukaṃ tividhaṃ, jhānaṅgayogabhedato rūpāvacaraṃ pañcavidhaṃ, ārammaṇabhedato arūpāvacaraṃ catubbidhaṃ, evaṃ bhūmivasena vīsatividhaṃ kiriyacittaṃ veditabbanti.

60.

Ekādasavidhaṃ kāme, rūpe pañca arūpisu;

Cattārīti ca sabbāni, kriyācittāni vīsati.

61.

Lokuttarakriyacittaṃ, pana kasmā na vijjati;

Ekacittakkhaṇattā hi, maggassāti na vijjati.

62.

Kriyākriyāpattivibhāgadesako,

Kriyākriyaṃ cittamavoca yaṃ jino;

Hitāhitānaṃ sakriyākriyārato,

Kriyākriyaṃ tantu mayā samīritaṃ.

Ettāvatā ekavīsatividhaṃ kusalaṃ, dvādasavidhaṃ akusalaṃ chattiṃsavidhaṃ vipākaṃ, vīsatividhaṃ kiriyacittanti ādimhi nikkhittaṃ cittaṃ ekūnanavutippabhedena vidhinā pakāsitaṃ hotīti.

63.

Ekavīsati puññāni, dvādasākusalāni ca;

Chattiṃseva vipākāni, kriyacittāni vīsati.

64.

Ekūnanavuti sabbe, cittuppādā mahesinā;

Aṭṭha lokuttare katvā, niddiṭṭhā hi samāsato.

65.

Piṭake abhidhammasmiṃ, ye bhikkhū pāṭavatthino;

Tehāyaṃ uggahetabbo, cintetabbo punappunaṃ.

66.

Abhidhammāvatārena, abhidhammamahodadhiṃ;

Ye taranti imaṃ lokaṃ, parañceva taranti teti.

Iti abhidhammāvatāre cittaniddeso nāma

Paṭhamo paricchedo.

2. Dutiyo paricchedo

Cetasikaniddeso



我来帮您翻译这段巴利文：
57
此中凡夫以，八种心而笑；
有学以六种，无学以五种。
现在是色界唯作心。第一[禅]与寻、伺、喜、乐、心一境性相应，第二[禅]与伺、喜、乐、心一境性相应，第三[禅]与喜、乐、心一境性相应，第四[禅]与乐、心一境性相应，第五[禅]与舍、心一境性相应，这是五种色界唯作心。
现在说无色界唯作心。与空无边处想俱行，与识无边处想俱行，与无所有处想俱行，与非想非非想处想俱行，这是四种无色界唯作心。这些色界无色界唯作心与各自界的善[心]相似。但是这些唯作心只在漏尽者中生起，而善[心]则在有学凡夫中[生起]。这些在漏尽者中依修习行相而转起，那些则在有学凡夫中依修习福德而转起，这就是它们与那些[善心]的差别。
58
凡夫时期所，成就的
色无色定，对漏尽比丘。
59
只要漏尽比丘，未入定于它，
那时它们仍是善，若入定则是唯作。
如是应知二十种唯作心：欲界有因唯作心依喜等差别有八种，无因依意界意识界二种差别有三种，色界依禅支相应的差别有五种，无色界依所缘的差别有四种。
60
欲界十一种，色界五无色界，
四种如是一切，唯作心二十。
61
为何不存在，出世间唯作心？
因为道只有，一心刹那故。
62
唯作非唯作分别之宣说者，
胜者说心有唯作非唯作；
喜于利与不利之唯作非唯作者，
我说此唯作非唯作。
如是在开始所说的心以八十九种方法说明：二十一种善，十二种不善，三十六种异熟，二十种唯作心。
63
二十一善，及十二不善，
三十六异熟，二十唯作心。
64
大仙略说一切，八十九心生起，
将八出世间[心]，列入其中。
65
在阿毗达摩藏，欲求通达的比丘，
应当学习此，反复思维。
66
以阿毗达摩入门，渡越阿毗达摩大海，
渡越此世界，以及他世界。
这是阿毗达摩入门心之解说
第一品
第二品
心所之解说

67.

Cittānantaramuddiṭṭhā , ye ca cetasikā mayā;

Tesaṃ dāni karissāmi, vibhājanamito paraṃ.

Tattha cittasampayuttā, citte bhavā vā cetasikā. Tepi cittaṃ viya sārammaṇato ekavidhā, savipākāvipākato duvidhā, kusalākusalābyākatabhedato tividhā, kāmāvacarādibhedato catubbidhā.

Tattha kāmāvacaracittasampayuttā kāmāvacarā. Tesu kāmāvacarapaṭhamamahākusalacittasampayuttā tāva niyatā sarūpena āgatā ekūnatiṃsa dhammā honti. Seyyathidaṃ – phasso vedanā saññā cetanā vitakko vicāro pīti cittekaggatā saddhā sati vīriyaṃ paññā jīvitindriyaṃ alobho adoso hirī ottappaṃ kāyappassaddhi cittappassaddhi kāyalahutā cittalahutā kāyamudutā cittamudutā kāyakammaññatā cittakammaññatā kāyapāguññatā cittapāguññatā kāyujukatā cittujukatāti. Puna chando, adhimokkho, tatramajjhattatā, manasikāro cāti cattāro niyatayevāpanakā honti. Imehi catūhi tettiṃsa honti . Puna karuṇā muditā kāyaduccaritavirati vacīduccaritavirati micchājīvavirati ceti ime pañca aniyatā. Ime pana kadāci uppajjanti.

Imesu pana karuṇāmuditāvasena bhāvanākāle karuṇāpubbabhāgo vā muditāpubbabhāgo vā etā uppajjanti, na panekato uppajjanti. Yadā pana iminā cittena micchākammantādīhi viramati, tadā sammākammantādīni paripūrenti, ekā virati uppajjati, karuṇāmuditāhi saha, aññamaññena ca na uppajjanti. Tasmā etesu ekena saha catuttiṃseva dhammā honti.

68.

Ādinā puññacittena, tettiṃsa niyatā matā;

Karuṇāmuditekena, catuttiṃsa bhavanti te.

69.

Kasmā panettha mettā ca, upekkhā ca na uddhaṭā;

Yevāpanakadhammesu, dhammarājena satthunā.

70.

Abyāpādena mettāpi, tatramajjhattatāya ca;

Upekkhā gahitā yasmā, tasmā na gahitā ubho.

71.

Kasmā yevāpanā dhammā, buddhenādiccabandhunā;

Sarūpeneva sabbete, pāḷiyaṃ na ca uddhaṭā.

72.

Yasmā aniyatā keci, yasmā rāsiṃ bhajanti na;

Yasmā ca dubbalā keci, tasmā vuttā na pāḷiyaṃ.

73.

Chandādhimokkhamuditā manasi ca kāro,

Majjhattatā ca karuṇā viratittayaṃ ca;

Puññesu tena niyatāniyatā ca sabbe,

Yevāpanā munivarena na ceva vuttā.

74.

Kasmā panettha phassova, paṭhamaṃ samudīrito;

Paṭhamābhinipātattā, cittassārammaṇe kira.

75.

Phusitvā pana phassena, vedanāya ca vedaye;

Sañjānāti ca saññāya, cetanāya ca cetaye.

76.

Balavapaccayattā ca, sahajātānameva hi;

Phassova paṭhamaṃ vutto, tasmā idha mahesinā.

77.

Akāraṇamidaṃ sabbaṃ, cittānaṃ tu saheva ca;

Ekuppādādibhāvena, cittajānaṃ pavattito.

78.

Ayaṃ tu paṭhamuppanno, ayaṃ pacchāti natthidaṃ;

Balavapaccayattepi, kāraṇañca na dissati.

79.

Desanākkamato ceva, paṭhamaṃ samudīrito;

Iccevaṃ pana viññeyyaṃ, viññunā na visesato.



我来帮您翻译这段巴利文：
67
在心之后我，已说诸心所；
从今往后我，将作其分别。
其中与心相应，或在心中生起的是心所。它们如同心一样，依有所缘而为一种，依有异熟无异熟而为二种，依善不善无记的差别而为三种，依欲界等的差别而为四种。
其中与欲界心相应的是欲界[心所]。在这些中，首先与欲界第一大善心相应的确定以自相而来的有二十九法。即：触、受、想、思、寻、伺、喜、心一境性、信、念、精进、慧、命根、无贪、无嗔、惭、愧、身轻安、心轻安、身轻快、心轻快、身柔软、心柔软、身适业、心适业、身练达、心练达、身正直、心正直。又有欲、胜解、中舍性、作意这四个确定遍一切心所。与这四[法]共有三十三。又有悲、喜、离身恶行、离语恶行、离邪命这五个不确定[心所]。这些有时才生起。
在这些中，依悲喜时在修习时生起悲的预备或喜的预备，但不会同时生起。当以此心离邪业等时，则圆满正业等，生起一个离[心所]，[但]不与悲喜同时生起，也不相互[同时]生起。因此与其中之一同时有三十四法。
68
初善心有，三十三确定法；
与悲或喜一起，它们成为三十四。
69
为何此中慈与，舍未被列入，
遍一切心所中，由法王导师？
70
因为慈已被，无嗔所摄受，
舍已被中舍，摄受故二者未取。
71
为何遍一切，心所由亲日佛，
这一切以自相，未在圣典中列出？
72
因为有些不确定，因为有些不属[心所]聚，
因为有些软弱，故未在圣典中说。
73
欲胜解喜与作意，
中舍与悲三离，
在诸善中确定不确定，
一切遍[心所]牟尼未说。
74
为何此中触，最先被宣说？
据说因为心，最先触所缘。
75
以触而触已，以受而感受，
以想而想知，以思而思虑。
76
又因为是诸，俱生强力缘，
故此处大仙，最先说触。
77
这一切非理由，因为诸心，
以一生起等，方式而转起。
78
此先生此后生，这是不存在的；
即使是强力缘，也看不见理由。
79
应知这只是，依说法次第，
最先被宣说，而无特别[意义]。

80.

Na ca pariyesitabboyaṃ, tasmā pubbāparakkamo;

Vacanatthalakkhaṇādīhi, dhammā eva vijānatā.

Yasmā pana ime dhammā vacanatthalakkhaṇādīhi vuccamānā pākaṭā honti suviññeyyāva, tasmā tesaṃ vacanatthalakkhaṇādīni pavakkhāmi. Seyyathidaṃ – phusatīti phasso. Svāyaṃ phusanalakkhaṇo, saṅghaṭṭanaraso, sannipātapaccupaṭṭhāno, phalaṭṭhena vedanāpaccupaṭṭhāno vā, āpāthagatavisayapadaṭṭhāno. Ayaṃ hi arūpadhammopi samāno ārammaṇesu phusanākāreneva pavattati, so dvinnaṃ meṇḍānaṃ sannipāto viya daṭṭhabbo.

Sundaraṃ manoti sumano, sumanassa bhāvo somanassaṃ, somanassameva vedanā somanassavedanā. Sā vedayitalakkhaṇā, iṭṭhākārānubhavanarasā rājā viya subhojanarasaṃ, cetasikaassādapaccupaṭṭhānā, passaddhipadaṭṭhānā.

Nīlādibhedaṃ ārammaṇaṃ sañjānātīti saññā. Sā sañjānanalakkhaṇā, paccābhiññāṇakaraṇarasā vaḍḍhakissa abhiññāṇakaraṇamiva, yathāgahitanimittavasena abhinivesakaraṇapaccupaṭṭhānā, yathopaṭṭhitavisayapadaṭṭhānā.

Cetayatīti cetanā. Saddhiṃ attanā sampayuttadhamme ārammaṇe abhisandahatīti attho. Sā cetayitalakkhaṇā, āyūhanarasā, saṃvidahanapaccupaṭṭhānā sakakiccaparakiccasādhakā jeṭṭhasissamahāvaḍḍhakiādayo viya.

Vitakketīti vitakko. Vitakkanaṃ vā vitakko. Svāyaṃ ārammaṇe cittassa abhiniropanalakkhaṇo, āhananapariyāhananaraso, ārammaṇe cittassa ānayanapaccupaṭṭhāno.

Ārammaṇe tena cittaṃ vicaratīti vicāro. Vicaraṇaṃ vā vicāro. Anusañcaraṇanti vuttaṃ hoti. Svāyaṃ ārammaṇānumajjanalakkhaṇo, tattha sahajātānuyojanaraso, cittassa anupabandhapaccupaṭṭhāno.

Pinayatīti pīti. Sā sampiyāyanalakkhaṇā, kāyacittapīṇanarasā, pharaṇarasā vā, odagyapaccupaṭṭhānā.

Cittassa ekaggabhāvo cittekaggatā. Samādhissetaṃ nāmaṃ. So avisāralakkhaṇo, avikkhepalakkhaṇo vā, sahajātānaṃ sampiṇḍanaraso nhāniyacuṇṇānaṃ udakaṃ viya, upasamapaccupaṭṭhāno, visesato sukhapadaṭṭhāno.

Saddahanti etāya, sayaṃ vā saddahati, saddahanamattameva vā esāti saddhā. Sā panesā saddahanalakkhaṇā, pasādanarasā udakappasādakamaṇi viya, akālusiyapaccupaṭṭhānā, saddheyyavatthupadaṭṭhānā.

Saranti etāya, sayaṃ vā sarati, saraṇamattameva vā esāti sati. Sā apilāpanalakkhaṇā, asammosarasā, ārakkhapaccupaṭṭhānā, thirasaññāpadaṭṭhānā.

Vīrabhāvo vīriyaṃ. Vīrānaṃ vā kammaṃ vīriyaṃ. Taṃ panetaṃ ussāhanalakkhaṇaṃ, sahajātānaṃ upatthambhanarasaṃ, asaṃsīdanabhāvapaccupaṭṭhānaṃ, saṃvegapadaṭṭhānaṃ.

Pajānātīti paññā. Sā panesā vijānanalakkhaṇā, visayobhāsanarasā padīpo viya, asammohapaccupaṭṭhānā araññagatasudesako viya.

Jīvanti tena taṃsampayuttadhammāti jīvitaṃ. Taṃ pana attanā avinibbhuttānaṃ dhammānaṃ anupālanalakkhaṇaṃ, tesaṃ pavattanarasaṃ, tesaṃyeva ṭhapanapaccupaṭṭhānaṃ, yāpayitabbadhammapadaṭṭhānaṃ. Santepi ca tesaṃ anupālanalakkhaṇādimhi vidhāne atthikkhaṇeyeva taṃ te dhamme anupāleti udakaṃ viya uppalādīni, yathāsakaṃ paccayuppannepi ca dhamme anupāleti dhāti viya kumāraṃ, sayaṃpavattitadhammasambandheneva pavattati niyāmako viya, na bhaṅgato uddhaṃ pavattayati attano ca pavattayitabbānañca abhāvā, na bhaṅgakkhaṇe ṭhapeti sayaṃ bhijjamānattā khīyamāno viya vattisnehova padīpasikhanti.


我来帮您翻译这段巴利文：
80
因此不应寻求，前后次第；
应以词义相等，来了知诸法。
因为这些法通过词义、相等来说明时会变得明显易懂，所以我要说它们的词义、相等。即：触是因为触[所缘]。这触以触为相，以撞击为味，以[根境识]会合为现起，或以果的意义以受为现起，以已来现前的境为足处。这虽是无色法，但在诸所缘中以触的行相而转起，它应如两只公羊的相遇那样来看。
善意为妙意，妙意的状态为喜，喜即是受为喜受。它以受为相，以经历可意行相为味如王[享受]美食的味道，以心的愉悦为现起，以轻安为足处。
识知蓝等差别的所缘为想。它以识知为相，以作再认识为味如木匠作标记，以依所取相而作执着为现起，以如所现起的境为足处。
思考为思。与自己相应诸法一起在所缘中决定的意思。它以思考为相，以努力为味，以组织为现起如首席学生、大木匠等成就自己与他人的事。
寻思为寻。或寻思即是寻。这以令心安置于所缘为相，以撞击与遍求为味，以带引心至所缘为现起。
由它使心在所缘中伺察为伺。或伺察即是伺。即是说随遍行。这以细察所缘为相，以使俱生[法]随顺于彼为味，以心的随系为现起。
令欢喜为喜。它以欢悦为相，以使身心喜悦为味，或以遍满为味，以踊跃为现起。
心的专一性为心一境性。这是定的名称。它以不散乱为相，或以不散动为相，以摄集诸俱生[法]为味如水[摄集]沐浴粉，以寂静为现起，特别以乐为足处。
由它而信仰，或自己信仰，或只是信仰即是信。它以信仰为相，以净化为味如净水宝珠，以无混浊为现起，以应信事为足处。
由它而忆念，或自己忆念，或只是忆念即是念。它以不漂流为相，以不忘失为味，以守护为现起，以坚固想为足处。
英雄的状态为精进。或英雄的工作为精进。这以奋发为相，以支持诸俱生[法]为味，以不沉没状态为现起，以悚惧为足处。
了知为慧。它以了别为相，以照明境为味如灯，以不迷惑为现起如进入森林的善导者。
由它而活命，与它相应的诸法[而活命]为命。它以维持不能离开自己的诸法为相，以使它们转起为味，以安置它们为现起，以应维持的诸法为足处。虽然在维持相等的安立中，它只在生时刻维持那些法如水维持莲花等，在依各自缘所生的诸法中维持如乳母[维持]婴儿，只随所维持的诸法的联系而转起如舵手，不能使[诸法]在坏灭之后转起因为自己与应使转起者都不存在，不在坏灭刹那安置[诸法]因为自己正在坏灭如即将耗尽的灯芯之油。


Na lubbhanti tena, sayaṃ vā na lubbhati, alubbhanamattameva vā tanti alobho. So ārammaṇe cittassa alaggabhāvalakkhaṇo kamaladale jalabindu viya, apariggaharaso muttabhikkhu viya, anallīnabhāvapaccupaṭṭhāno asucimhi patitapuriso viya.

Na dussanti tena, sayaṃ vā na dussati, adussanamattameva vā tanti adoso. So acaṇḍikkalakkhaṇo, avirodhalakkhaṇo vā anukūlamitto viya, āghātavinayanaraso, pariḷāhavinayanaraso vā candanaṃ viya, sommabhāvapaccupaṭṭhāno puṇṇacando viya.

Kāyaduccaritādīhi hirīyatīti hirī. Lajjāyetaṃ adhivacanaṃ. Tehiyeva ottappatīti ottappaṃ. Pāpato ubbegassetaṃ adhivacanaṃ. Tattha pāpato jigucchanalakkhaṇā hirī, ottāsalakkhaṇaṃ ottappaṃ. Ubhopi pāpānaṃ akaraṇarasā, pāpato saṅkocanapaccupaṭṭhānā, attagāravaparagāravapadaṭṭhānā. Ime dhammā lokapālāti daṭṭhabbā.

Kāyapassambhanaṃ kāyapassaddhi. Cittapassambhanaṃ cittapassaddhi. Kāyoti cettha vedanādayo tayo khandhā. Ubhopi panetā ekato hutvā kāyacittadarathavūpasamalakkhaṇā , kāyacittadarathanimmadanarasā, kāyacittānaṃ aparipphandanasītibhāvapaccupaṭṭhānā, kāyacittapadaṭṭhānā, kāyacittānaṃ avūpasamatāuddhaccādikilesappaṭipakkhabhūtāti veditabbā.

Kāyalahubhāvo kāyalahutā. Cittalahubhāvo cittalahutā. Kāyacittānaṃ garubhāvavūpasamalakkhaṇā, kāyacittagarubhāvanimmadanarasā, kāyacittānaṃ adandhatāpaccupaṭṭhānā, kāyacittapadaṭṭhānā, kāyacittānaṃ garubhāvakarathinamiddhādikilesappaṭipakkhabhūtāti veditabbā.

Kāyamudubhāvo kāyamudutā. Cittamudubhāvo cittamudutā. Kāyacittānaṃ thaddhabhāvavūpasamalakkhaṇā, kāyacittānaṃ thaddhabhāvanimmadanarasā, appaṭighātapaccupaṭṭhānā, kāyacittapadaṭṭhānā, kāyacittānaṃ thaddhabhāvakaradiṭṭhimānādikilesappaṭipakkhabhūtāti veditabbā.

Kāyakammaññabhāvo kāyakammaññatā. Cittakammaññabhāvo cittakammaññatā. Kāyacittānaṃ akammaññabhāvavūpasamalakkhaṇā, kāyacittānaṃ akammaññabhāvanimmadanarasā, kāyacittānaṃ ārammaṇakaraṇasampattipaccupaṭṭhānā, kāyacittapadaṭṭhānaṃ, kāyacittānaṃ akammaññabhāvakaraavasesanīvaraṇādikilesappaṭipakkhabhūtāti veditabbā.

Kāyapāguññabhāvo kāyapāguññatā. Cittapāguññabhāvo cittapāguññatā. Kāyacittānaṃ agelaññabhāvalakkhaṇā, kāyacittānaṃ gelaññanimmadanarasā, nirādīnavapaccupaṭṭhānā, kāyacittapadaṭṭhānā, kāyacittānaṃ gelaññabhāvakaraassaddhādikilesappaṭipakkhabhūtāti daṭṭhabbā.

Kāyassa ujukabhāvo kāyujukatā. Cittassa ujukabhāvo cittujukatā. Kāyacittānaṃ akuṭilabhāvalakkhaṇā, kāyacittānaṃ ajjavalakkhaṇā vā, kāyacittānaṃ kuṭilabhāvanimmadanarasā, ajimhatāpaccupaṭṭhānā, kāyacittapadaṭṭhānā, kāyacittānaṃ kuṭilabhāvakaramāyāsāṭheyyādikilesappaṭipakkhabhūtāti daṭṭhabbā.

Chandoti kattukamyatāyetaṃ adhivacanaṃ. Tasmā so kattukamyatālakkhaṇo chando, ārammaṇapariyesanaraso, ārammaṇena atthikatāpaccupaṭṭhāno, tadevassa padaṭṭhāno.

Adhimuccanaṃ adhimokkho. So sanniṭṭhānalakkhaṇo, asaṃsappanaraso, nicchayapaccupaṭṭhāno, sanniṭṭheyyadhammapadaṭṭhāno, ārammaṇe niccalabhāvena indakhīlo viya daṭṭhabbo.


我来帮您翻译这段巴利文：
由它而不贪，或自己不贪，或只是不贪即是无贪。它以心不粘着所缘为相如莲叶上的水珠，以不执取为味如解脱的比丘，以不黏著为现起如落入不净中的人。
由它而不嗔，或自己不嗔，或只是不嗔即是无嗔。它以无凶暴为相，或以无违逆为相如善友，以除去忿恨为味，或以除去热恼为味如旃檀，以温和状态为现起如满月。
因身恶行等而惭为惭。这是羞耻的同义语。因它们而愧为愧。这是怖畏罪恶的同义语。其中惭以厌恶罪恶为相，愧以怖畏为相。两者都以不作恶为味，以退缩于罪恶为现起，以自重与敬他为足处。应知这些法为世间守护者。
身轻安为身轻安。心轻安为心轻安。这里身指受等三蕴。这两者合起来以平息身心的不安为相，以镇伏身心的不安为味，以身心不动摇清凉状态为现起，以身心为足处，应知是身心不安掉举等烦恼的对治。
身轻快性为身轻快。心轻快性为心轻快。以平息身心沉重为相，以镇伏身心沉重为味，以身心不迟钝为现起，以身心为足处，应知是身心沉重昏沉睡眠等烦恼的对治。
身柔软性为身柔软。心柔软性为心柔软。以平息身心僵硬为相，以镇伏身心僵硬为味，以无抗阻为现起，以身心为足处，应知是身心僵硬见慢等烦恼的对治。
身适业性为身适业。心适业性为心适业。以平息身心不适业为相，以镇伏身心不适业为味，以身心成就所缘作用为现起，以身心为足处，应知是身心不适业其余诸盖等烦恼的对治。
身练达性为身练达。心练达性为心练达。以身心无病性为相，以镇伏身心病态为味，以无过患为现起，以身心为足处，应知是身心病态不信等烦恼的对治。
身正直性为身正直。心正直性为心正直。以身心无曲为相，或以身心正直为相，以镇伏身心曲性为味，以不歪曲为现起，以身心为足处，应知是身心曲性诡诈虚伪等烦恼的对治。
欲是欲作的同义语。因此这欲以欲作为相，以寻求所缘为味，以需要所缘为现起，以所缘为足处。
胜解是确定。它以决定为相，以不犹豫为味，以决断为现起，以应确定之法为足处，应如因在所缘中不动摇而见如帝柱。


Tesu tesu dhammesu majjhattabhāvo tatramajjhattatā. Sā cittacetasikānaṃ samavāhitalakkhaṇā, ūnādhikatānivāraṇarasā, pakkhapātupacchedanarasā vā, majjhattabhāvapaccupaṭṭhānā.

Kiriyā kāro, manasmiṃ kāro manasikāro. Purimamanato visadisaṃ manaṃ karotīti ca manasikāro.

Svāyaṃ ārammaṇapaṭipādako, vīthipaṭipādako, javanapaṭipādakoti tippakāro. Tattha ārammaṇapaṭipādako manasmiṃ kāro manasikāro. So sāraṇalakkhaṇo, sampayuttānaṃ ārammaṇe saṃyojanaraso, ārammaṇābhimukhabhāvapaccupaṭṭhāno, ārammaṇapadaṭṭhāno, saṅkhārakkhandhapariyāpanno ārammaṇapaṭipādakattena sampayuttānaṃ sārathī viya daṭṭhabbo. Vīthipaṭipādakoti pañcadvārāvajjanassetaṃ adhivacanaṃ, javanapaṭipādakoti manodvārāvajjanassetaṃ adhivacanaṃ, na te idha adhippetā.

Karuṇāti paradukkhe sati sādhūnaṃ hadayakampanaṃ karotīti karuṇā, kināti vināseti vā paradukkhanti karuṇā. Sā paradukkhāpanayanākārappavattilakkhaṇā, paradukkhāsahanarasā, avihiṃsāpaccupaṭṭhānā, dukkhābhibhūtānaṃ anāthabhāvadassanapadaṭṭhānā.

Modanti tāya, sayaṃ vā modatīti muditā. Sā pamodanalakkhaṇā, anissāyanarasā, arativighātapaccupaṭṭhānā, sattānaṃ sampattidassanapadaṭṭhānā. Keci pana mettupekkhāyopi aniyate icchanti, taṃ na gahetabbaṃ. Atthato hi adoso eva mettā, tatramajjhattupekkhāyeva upekkhāti.

Kāyaduccaritato virati kāyaduccaritavirati. Eseva nayo sesesupi dvīsu. Lakkhaṇādito pana etā tissopi viratiyo kāyaduccaritādivatthūnaṃ avītikkamalakkhaṇā, kāyaduccaritādivatthuto saṅkocanarasā, akiriyapaccupaṭṭhānā, saddhāhiriottappaappicchatādiguṇapadaṭṭhānā. Keci pana imāsu ekekaṃ niyataṃ viratiṃ icchanti. Evaṃ kāmāvacarapaṭhamamahākusalacittena ime tettiṃsa vā catuttiṃsa vā dhammā sampayogaṃ gacchantīti veditabbā.

Yathā ca paṭhamena, evaṃ dutiyacittenāpi. Sasaṅkhārabhāvamattameva hi ettha viseso. Puna tatiyena ñāṇavippayogato ṭhapetvā amohaṃ avasesā dvattiṃsa vā tettiṃsa vā veditabbā. Tathā catutthenāpi sasaṅkhārabhāvamattameva viseso, paṭhame vuttesu pana ṭhapetvā pītiṃ avasesā pañcamena sampayogaṃ gacchanti. Somanassaṭṭhāne cettha upekkhāvedanā paviṭṭhā. Sā pana iṭṭhāniṭṭhaviparītānubhavanalakkhaṇā, pakkhapātupacchedanarasā. Yathā ca pañcamena, evaṃ chaṭṭhenāpi. Sasaṅkhāramattameva hoti viseso. Sattamena pana ṭhapetvā paññaṃ avasesā ekatiṃsa vā dvattiṃsa vā dhammā honti, tathā aṭṭhamenāpi. Sasaṅkhāramattameva viseso. Evaṃ tāva kāmāvacarakusalacetasikā veditabbā.



我来帮您翻译这段巴利文：
在这些法中的中性为中舍性。它以平等维持心心所为相，以防止不足与过度为味，或以断除偏袒为味，以中立状态为现起。
作是行为，在意中作为作意。又因为使意与前意不同而为作意。
这有三种：引导所缘的、引导路的、引导速行的。其中在意中作为引导所缘的作意。它以忆持为相，以结合诸相应[法]于所缘为味，以面向所缘为现起，以所缘为足处，属于行蕴，应如因引导所缘而见为诸相应[法]的御者。引导路是五门转向的同义语，引导速行是意门转向的同义语，这些不是这里所要说的。
悲是因他人苦而使善人心震动为悲，或损坏、破坏他人苦为悲。它以欲除去他人苦的行相转起为相，以不能忍受他人苦为味，以无害为现起，以见被苦所压迫者无依为足处。
由它而欢喜，或自己欢喜为喜。它以随喜为相，以无嫉为味，以除去不乐为现起，以见众生的成就为足处。有些人认为慈、舍也是不确定的，这不应接受。因为从意义上说无嗔即是慈，中舍即是舍。
离身恶行为身恶行离。其余两种也是这个道理。从相等来说，这三种离都以不违犯身恶行等事为相，以退缩于身恶行等事为味，以不作为现起，以信、惭、愧、少欲等功德为足处。有些人认为在这些中每一个是确定的离。如是应知与欲界第一大善心相应的有三十三或三十四法。
如同第一[心]，第二心也是如此。这里只是有行性的差别。又第三[心]因离智而除去无痴，应知余下三十二或三十三。同样第四[心]只是有行性的差别。在第一[心]中所说的除去喜，余下与第五[心]相应。这里在喜的地方进入舍受。它以经历与可意不可意相反为相，以断除偏袒为味。如同第五[心]，第六[心]也是如此。只是有行性的差别。第七[心]则除去慧，余下三十一或三十二法，第八[心]也是如此。只是有行性的差别。如是应知欲界善心所。

81.

Upekkhāyuttacittesu, na dukkhasukhapītiyo;

Jāyanteva visuṃ pañca, karuṇāmuditādayo.

Avasesesu pana rūpāvacaracittasampayuttā rūpāvacarā, tattha paṭhamacittasampayuttā tāva kāmāvacarapaṭhamacitte vuttesu ṭhapetvā viratittayaṃ avasesā veditabbā. Viratiyo pana kāmāvacarakusalalokuttaresveva uppajjanti, na aññesu. Dutiyena vitakkavajjā dvattiṃsa vā tettiṃsa vā. Tatiyena vicāravajjā ekatiṃsa vā dvattiṃsa vā. Catutthena tato pītivajjā tiṃsa vā ekatiṃsa vā. Pañcamena tato karuṇāmuditāvajjā tiṃsa honti, somanassaṭṭhāne upekkhā paviṭṭhā. Evaṃ rūpāvacarakusalacetasikā veditabbā.

Arūpāvacaracittasampayuttā arūpāvacarā, te pana rūpāvacarapañcame vuttanayena veditabbā. Arūpāvacarabhāvovettha viseso.

Lokuttaracittasampayuttā lokuttarā, te pana paṭhamajjhānike maggacitte paṭhamarūpāvacaracitte vuttanayena dutiyajjhānikādibhedepi maggacitte dutiyarūpāvacaracittādīsu vuttanayeneva veditabbā. Karuṇāmuditānamabhāvo ca niyataviratibhāvo ca lokuttarabhāvo cettha viseso. Evaṃ tāva kusalacittasampayuttacetasikā veditabbā.

Akusalā pana cetasikā bhūmito ekavidhā kāmāvacarāyeva, tesu lobhamūlapaṭhamākusalacittasampayuttā tāva niyatā sarūpenāgatā pannarasa, yevāpanakā niyatā cattāroti ekūnavīsati honti. Aniyatā cha yevāpanakāti sabbe pañcavīsati honti. Seyyathidaṃ – phasso somanassavedanā saññā cetanā vitakko vicāro pīti cittassekaggatā vīriyaṃ jīvitaṃ ahirikaṃ anottappaṃ lobho moho micchādiṭṭhīti ime sarūpenāgatā pannarasa, chando adhimokkho uddhaccaṃ manasikāroti ime cattāro niyatayevāpanakā, ime pana paṭipāṭiyā dasasu cittesu niyatā honti, māno issā macchariyaṃ kukkuccaṃ thinamiddhanti ime chayeva aniyatayevāpanakā.



我来帮您翻译这段巴利文：
81
在与舍相应诸心中，无苦乐与喜；
悲喜等五种，各别而生起。
在其余的色界心相应中是色界[心所]，其中首先与第一心相应的应知在欲界第一心中所说的除去三离之外的余下[心所]。离只在欲界善和出世间中生起，不在其他[心]中。第二[心]除去寻有三十二或三十三。第三[心]除去伺有三十一或三十二。第四[心]从此除去喜有三十或三十一。第五[心]从此除去悲与喜有三十，在喜的地方进入舍。如是应知色界善心所。
与无色界心相应的是无色界[心所]，它们应依色界第五[心]所说的方法来了知。这里只是无色界性的差别。
与出世间心相应的是出世间[心所]，它们在初禅道心中应依第一色界心所说的方法，在第二禅等差别的道心中也应依第二色界心等所说的方法来了知。这里无悲喜，确定离性，以及出世间性是差别。如是首先应知与善心相应的心所。
不善心所依地只有一种即欲界。在这些中，首先与贪根第一不善心相应的确定以自相而来的有十五，确定遍一切心所有四，[合计]为十九。不确定遍一切心所有六，一切[合计]为二十五。即：触、喜受、想、思、寻、伺、喜、心一境性、精进、命根、无惭、无愧、贪、痴、邪见，这些以自相而来的十五[法]，欲、胜解、掉举、作意这四个确定遍一切心所，这些依次序在十种心中是确定的，慢、嫉、悭、恶作、昏沉睡眠这六个是不确定遍一切心所。

82.

Evaṃ yevāpanā sabbe, niyatāniyatā dasa;

Niddiṭṭhā pāpacittesu, hatapāpena tādinā.

Tattha phassoti akusalacittasahajāto phasso. Esa nayo sesesupi. Na hirīyatīti ahiriko, ahirikassa bhāvo ahirikaṃ. Kāyaduccaritādīhi ottappatīti ottappaṃ, na ottappaṃ anottappaṃ. Tattha kāyaduccaritādīhi ajigucchanalakkhaṇaṃ, alajjālakkhaṇaṃ vā ahirikaṃ, anottappaṃ teheva asārajjanalakkhaṇaṃ, anuttāsalakkhaṇaṃ vā.

Lubbhanti tena, sayaṃ vā lubbhati, lubbhanamattameva vā tanti lobho. So ārammaṇagahaṇalakkhaṇo makkaṭālepo viya, abhisaṅgaraso tattakapāle pakkhittamaṃsapesi viya, apariccāgapaccupaṭṭhāno telañjanarāgo viya, saṃyojaniyesu dhammesu assādadassanapadaṭṭhāno.

Muyhanti tena, sayaṃ vā muyhati, muyhanamattameva vā tanti moho. So cittassa andhabhāvalakkhaṇo, aññāṇalakkhaṇo vā, asampaṭivedharaso, ārammaṇasabhāvacchādanaraso vā, andhakārapaccupaṭṭhāno, ayonisomanasikārapadaṭṭhāno.

Micchā passanti tāya, sayaṃ vā micchā passati, micchādassanamattameva vā esāti micchādiṭṭhi. Sā ayonisoabhinivesalakkhaṇā, parāmāsarasā, micchābhinivesapaccupaṭṭhānā, ariyānaṃ adassanakāmatādipadaṭṭhānā.

Uddhatabhāvo uddhaccaṃ. Taṃ avūpasamalakkhaṇaṃ vātābhighātacalajalaṃ viya, anavaṭṭhānarasaṃ vātābhighātacaladhajapaṭākā viya, bhantattapaccupaṭṭhānaṃ pāsāṇābhighātasamuddhatabhasmaṃ viya, ayonisomanasikārapadaṭṭhānaṃ.

Maññatīti māno. So uṇṇatilakkhaṇo, sampaggahaṇaraso, ketukamyatāpaccupaṭṭhāno, diṭṭhivippayuttalobhapadaṭṭhāno.

Issatīti issā. Sā parasampattīnaṃ usūyanalakkhaṇā, tattheva anabhiratirasā, tato vimukhabhāvapaccupaṭṭhānā, parasampattipadaṭṭhānā.

Maccharabhāvo macchariyaṃ. Taṃ attano sampattīnaṃ niguhaṇalakkhaṇaṃ, tāsaṃyeva parehi sādhāraṇabhāvaakkhamanarasaṃ, saṅkocanapaccupaṭṭhānaṃ, attasampattipadaṭṭhānaṃ.

Kucchitaṃ kataṃ kukataṃ, tassa bhāvo kukkuccaṃ. Taṃ pacchānutāpalakkhaṇaṃ, katākatānusocanarasaṃ, vippaṭisārapaccupaṭṭhānaṃ, katākatapadaṭṭhānaṃ.

Thinatā thinaṃ. Middhatā middhaṃ. Anussāhanasaṃsīdanatā, asattivighāto cāti attho. Thinañca middhañca thinamiddhaṃ. Tattha thinaṃ anussāhanalakkhaṇaṃ, vīriyavinodanarasaṃ, saṃsīdanabhāvapaccupaṭṭhānaṃ. Middhaṃ akammaññatālakkhaṇaṃ, onahanarasaṃ, līnatāpaccupaṭṭhānaṃ, ubhayampi ayonisomanasikārapadaṭṭhānaṃ. Sesā kusale vuttanayena veditabbā.


我来帮您翻译这段巴利文：
82
如是遍一切心所，确定不确定十种；
在诸恶心中已说，由彼破恶如如者。
其中触是与不善心俱生的触。其余也是这个道理。不惭为无惭，无惭的状态为无惭性。因身恶行等而愧为愧，不愧为无愧。其中无惭以不厌恶身恶行等为相，或以无耻为相，无愧以不怕畏它们为相，或以无恐惧为相。
由它而贪，或自己贪，或只是贪即是贪。它以执取所缘为相如猴胶，以粘着为味如投在热锅上的肉片，以不舍为现起如油垢，以见可结缚诸法为可爱为足处。
由它而痴，或自己痴，或只是痴即是痴。它以心盲目为相，或以无知为相，以不通达为味，或以覆盖所缘自性为味，以黑暗为现起，以不如理作意为足处。
由它而邪见，或自己邪见，或只是邪见即是邪见。它以不如理执着为相，以固持为味，以邪执着为现起，以不欲见诸圣者等为足处。
掉动状态为掉举。它以不寂止为相如被风击打的水，以不安住为味如被风击打的旗幡，以散乱为现起如被石击起的灰尘，以不如理作意为足处。
思量为慢。它以高举为相，以摄取为味，以欲竖立幢相为现起，以离见的贪为足处。
嫉妒为嫉。它以妒忌他人成就为相，以不喜彼为味，以背离彼为现起，以他人成就为足处。
悭吝状态为悭。它以隐藏自己的成就为相，以不能忍受它们与他人共有为味，以退缩为现起，以自己的成就为足处。
恶作为恶作，它的状态为恶作。它以后悔为相，以追悔已作未作为味，以追悔为现起，以已作未作为足处。
沉重性为昏沉。睡眠性为睡眠。即是无精进下沉，无力断灭的意思。昏沉和睡眠为昏沉睡眠。其中昏沉以无精进为相，以除去精进为味，以沉没状态为现起。睡眠以不适业为相，以覆盖为味，以消沉为现起，两者都以不如理作意为足处。其余应依善中所说的方法了知。


Ettha pana vitakkavīriyasamādhīnaṃ micchāsaṅkappamicchāvāyāmamicchāsamādhayo visesakā. Iti ime ekūnavīsati cetasikā paṭhamākusalacittena sampayogaṃ gacchantīti veditabbā. Yathā ca paṭhamena, evaṃ dutiyenāpi. Sasaṅkhārabhāvo cettha thinamiddhassa niyatabhāvo ca viseso. Tatiyena paṭhame vuttesu ṭhapetvā diṭṭhiṃ sesā aṭṭhārasa veditabbā. Māno panettha aniyato hoti, diṭṭhiyā saha na uppajjatīti. Catutthena dutiye vuttesu ṭhapetvā diṭṭhiṃ avasesā veditabbā. Etthāpi ca māno aniyato hoti. Pañcamena paṭhame vuttesu ṭhapetvā pītiṃ avasesā sampayogaṃ gacchantīti. Somanassaṭṭhāne panettha upekkhā paviṭṭhā. Chaṭṭhenāpi pañcame vuttasadisā eva. Sasaṅkhāratā , thinamiddhassa niyatabhāvo ca viseso. Sattamena pañcame vuttesu ṭhapetvā diṭṭhiṃ avasesā veditabbā. Māno panettha aniyato. Aṭṭhamena chaṭṭhe vuttesu ṭhapetvā diṭṭhiṃ avasesā veditabbā. Etthāpi māno aniyato hoti. Evaṃ lobhamūlacetasikā veditabbā.

Domanassasahagatesu paṭighasampayuttesu dosamūlesu dvīsu paṭhamena asaṅkhārikena sampayuttā niyatā sarūpenāgatā terasa. Seyyathidaṃ – phasso domanassavedanā saññā cetanā cittekaggatā vitakko vicāro vīriyaṃ jīvitaṃ ahirikaṃ anottappaṃ doso moho ceti ime terasa dhammā chandādīhi catūhi niyatayevāpanakehi sattarasa honti issāmacchariyakukkuccesu aniyatesu tīsu ekena saha aṭṭhārasa honti, etepi tayo na ekato uppajjanti.

Tattha duṭṭhu manoti dumano, dumanassa bhāvo domanassaṃ, domanassavedanāyetaṃ adhivacanaṃ. Tena sahagataṃ domanassasahagataṃ. Taṃ aniṭṭhārammaṇānubhavanalakkhaṇaṃ, aniṭṭhākārasambhogarasaṃ, cetasikābādhapaccupaṭṭhānaṃ, ekanteneva hadayavatthupadaṭṭhānaṃ.

Dussanti tena, sayaṃ vā dussati, dussanamattameva vā tanti doso. So caṇḍikkalakkhaṇo pahatāsīviso viya, visappanaraso visanipāto viya, attano nissayadahanaraso vā dāvaggi viya, dussanapaccupaṭṭhāno laddhokāso viya sapatto, āghātavatthupadaṭṭhāno. Avasesā heṭṭhā vuttappakārāva. Iti ime sattarasa vā aṭṭhārasa vā navamena sampayogaṃ gacchantīti veditabbā. Yathā ca navamena, evaṃ dasamenāpi. Sasaṅkhāratā, panettha thinamiddhasambhavo ca viseso.

Dvīsu pana mohamūlesu vicikicchāsampayuttena ekādasamena sampayuttā tāva phasso upekkhāvedanā saññā cetanā vitakko vicāro vīriyaṃ jīvitaṃ cittaṭṭhiti ahirikaṃ anottappaṃ moho vicikicchāti sarūpenāgatā terasa, uddhaccaṃ manasikāroti dve yevāpanakā niyatā. Tehi saddhiṃ pannarasa honti.

Tattha pavattaṭṭhitimattā ekaggatā. Vigatā cikicchāti vicikicchā. Sabhāvaṃ vicinanto etāya kicchati kilamatīti vicikicchā. Sā saṃsayalakkhaṇā, kampanarasā, anicchayapaccupaṭṭhānā, ayonisomanasikārapadaṭṭhānā. Sesā vuttanayā eva.

Dvādasamena uddhaccasampayuttena sampayuttā sarūpenāgatā vicikicchāsahagate vuttesu vicikicchāhīnā uddhaccaṃ sarūpena āgataṃ, tasmā teraseva honti. Vicikicchāya abhāvena panettha adhimokkho uppajjati, tena saddhiṃ cuddasa honti. Adhimokkhasambhavato samādhi balavā hoti, adhimokkhamanasikārā dve yevāpanakā, tehi saha pannaraseva honti. Evaṃ tāva akusalacetasikā veditabbā.


我来帮您翻译这段巴利文：
在这里寻、精进、定的特殊性是邪思惟、邪精进、邪定。如是应知这十九心所与第一不善心相应。如同第一[心]，第二[心]也是如此。这里有行性和昏沉睡眠的确定性是差别。第三[心]应知在第一[心]中所说的除去邪见外余下十八。但这里慢是不确定的，不与见同时生起。第四[心]应知在第二[心]中所说的除去邪见的余下。这里慢也是不确定的。第五[心]应知在第一[心]中所说的除去喜的余下相应。这里在喜的地方进入舍。第六[心]也与第五[心]所说相同。有行性和昏沉睡眠的确定性是差别。第七[心]应知在第五[心]中所说的除去邪见的余下。但这里慢是不确定的。第八[心]应知在第六[心]中所说的除去邪见的余下。这里慢也是不确定的。如是应知贪根心所。
在俱忧与嗔相应的两个嗔根[心]中，与第一无行的相应的确定以自相而来的有十三。即：触、忧受、想、思、心一境性、寻、伺、精进、命根、无惭、无愧、嗔、痴这十三法，与欲等四个确定遍一切心所为十七，与嫉、悭、恶作三个不确定中的一个为十八，这三个也不同时生起。
其中恶意为忧心，忧心的状态为忧，这是忧受的同义语。与它俱生为俱忧。它以经历不可意所缘为相，以受用不可意行相为味，以心的逼恼为现起，以必定心所依处为足处。
由它而嗔，或自己嗔，或只是嗔即是嗔。它以凶暴为相如被打的毒蛇，以扩散为味如投毒，或以烧自己所依为味如林火，以加害为现起如得到机会的仇敌，以嗔事为足处。其余如前所说。如是应知这十七或十八与第九[心]相应。如同第九[心]，第十[心]也是如此。但这里有行性和昏沉睡眠的可能是差别。
在两个痴根[心]中，首先与疑相应的第十一[心]相应的以自相而来的有触、舍受、想、思、寻、伺、精进、命根、心住、无惭、无愧、痴、疑十三[法]，掉举、作意两个确定遍一切心所。与它们一起有十五。
其中一境性只是转起的住性。离去疑为疑。由它观察自性而疲倦劳累为疑。它以怀疑为相，以动摇为味，以无决定为现起，以不如理作意为足处。其余如所说的方法。
第十二与掉举相应的[心]相应的以自相而来的[法]，在与疑相应[心]中所说的除去疑，掉举以自相而来，因此只有十三。但这里因无疑而生起胜解，与它一起有十四。因有胜解而定变得有力，胜解、作意两个遍一切心所，与它们一起只有十五。如是首先应知不善心所。


Idāni abyākatā vuccanti, abyākatā pana duvidhā vipākakiriyabhedato. Tattha vipākā kusalā viya bhūmivasena catubbidhā kāmāvacaraṃ rūpāvacaraṃ arūpāvacaraṃ lokuttarañceti. Tattha kāmāvacaravipākā sahetukāhetukavasena duvidhā. Tattha sahetukavipākasampayuttā sahetukā. Te sahetukakāmāvacarakusalasampayuttasadisā. Yā pana karuṇāmuditā aniyatā, tā sattārammaṇattā vipākesu nuppajjanti. Kāmāvacaravipākānaṃ ekantaparittārammaṇattā viratiyo panettha ekantakusalattā na labbhanti. Vibhaṅge ‘‘pañca sikkhāpadā kusalāyevā’’ti hi vuttaṃ. Evaṃ kāmāvacarasahetukavipākacetasikā veditabbā.

83.

Tettiṃsādidvaye dhammā, dvattiṃseva tato pare;

Bāttiṃsa pañcame chaṭṭhe, ekatiṃsa tato pare.

Ahetukacittasampayuttā pana ahetukā. Tesu cakkhuviññāṇasampayuttā tāva phasso upekkhāvedanā saññā cetanā jīvitaṃ cittaṭṭhitīti sarūpenāgatā cha, manasikārena ca satta honti. Sotaghānajivhākāyaviññāṇasampayuttāpi satta satteva cetasikā. Tattha kāyaviññāṇasampayuttesu pana upekkhāṭhāne sukhavedanā paviṭṭhā. Sā kāyikasātalakkhaṇā, pīṇanarasā, sesā vuttanayā eva.

84.

Iṭṭhārammaṇayogasmiṃ, cakkhuviññāṇakādisu;

Sati kasmā upekkhāva, vuttā catūsu satthunā.

85.

Upādāya ca rūpena, upādārūpake pana;

Saṅghaṭṭanānighaṃsassa, dubbalattāti dīpaye.



我来帮您翻译这段巴利文：
现在说无记，无记由异熟与唯作的差别而有两种。其中异熟如同善由地的差别而有四种：欲界、色界、无色界和出世间。其中欲界异熟由有因无因的差别而有两种。其中与有因异熟相应的是有因。它们与有因欲界善相应相似。但悲与喜是不确定的，它们因以有情为所缘故不在异熟中生起。欲界异熟必定以小所缘为所缘，而诸离因为必定是善故在这里不得。因为在分别论中说："五学处唯是善"。如是应知欲界有因异熟心所。
83
三十三等二种法，三十二在其后者；
三十二在第五六，三十一在其后者。
与无因心相应的是无因。在这些中，首先与眼识相应的以自相而来的有六：触、舍受、想、思、命根、心住，加上作意为七。与耳鼻舌身识相应的也都是七个心所。其中在与身识相应的[心所]中，在舍的地方进入乐受。它以身体舒适为相，以悦意为味，其余如所说的方法。
84
在可意所缘相应，眼识等诸心之中；
为何说四者唯舍，由大师所宣说耶？
85
以所造色而撞击，在所造色处之中；
因为撞击与擦触，力量微弱而说明。

86.

Pasādaṃ panatikkamma, kūṭaṃva picupiṇḍakaṃ;

Bhūtarūpena bhūtānaṃ, ghaṭṭanāya sukhādikaṃ.

Tasmā kāyaviññāṇaṃ sukhādisampayuttanti veditabbaṃ. Manodhātunā sampayuttā sarūpenāgatā cakkhuviññāṇena saddhiṃ vuttā cha, vitakkavicārehi saha aṭṭha, adhimokkhamanasikārehi dvīhi yevāpanakehi dasa dhammā honti. Tathā manoviññāṇadhātuupekkhāsahagatena. Somanassasahagatena pītiadhikā vedanāparivattanañca nānattaṃ. Tasmāvettha ekādasa dhammā honti. Evaṃ ahetukāpi kāmāvacaravipākacetasikā veditabbā.

Rūpāvacaravipākacittasampayuttā pana rūpāvacarā. Arūpāvacaravipākacittasampayuttā arūpāvacarā. Te sabbepi attano attano kusalacittasampayuttacetasikehi sadisāyevāti.

Lokuttaravipākacittasampayuttā lokuttarā. Te sabbe tesaṃyeva lokuttaravipākacittānaṃ sadisā kusalacittasampayuttehi cetasikehi sadisā. Evaṃ rūpāvacarārūpāvacaralokuttaravipākacetasikā veditabbā.

Akusalavipākacittasampayuttā pana akusalavipākacetasikā nāma. Te pana kusalavipākāhetukacittesu cakkhuviññāṇādīsu vuttacetasikasadisā. Ettha pana kāyaviññāṇe dukkhavedanā paviṭṭhā. Sā kāyikābādhalakkhaṇā. Sesā vuttanayāyevāti. Evaṃ chattiṃsa vipākacittasampayuttacetasikā veditabbā.

Kiriyābyākatā ca cetasikā bhūmito tividhā honti kāmāvacarā rūpāvacarā arūpāvacarāti. Tattha kāmāvacarā sahetukāhetukato duvidhā honti. Tesu sahetukakiriyacittasampayuttā sahetukā, te pana aṭṭhahi kāmāvacarakusalacittasampayuttehi samānā ṭhapetvā viratittayaṃ aniyatayevāpanakesu karuṇāmuditāyeva uppajjanti. Ahetukakiriyacittasampayuttā ahetukā, te kusalavipākāhetukamanodhātumanoviññāṇadhātucittasampayuttehi samānā. Manoviññāṇadhātudvaye pana vīriyindriyaṃ adhikaṃ. Vīriyindriyasambhavato panettha balappatto samādhi hoti. Hasituppādacittena sampayuttā dvādasa dhammā honti pītiyā saha. Ayamettha viseso.

Rūpāvacarakiriyacittasampayuttā pana rūpāvacarā. Arūpāvacarakiriyacittasampayuttā arūpāvacarā. Te sabbepi sakasakabhūmikusalacittasampayuttehi samānāti. Evaṃ vīsati kiriyacittasampayuttā ca cetasikā veditabbā.

Ettāvatā kusalākusalavipākakiriyabhedabhinnena ekūnanavutiyā cittena sampayuttā cetasikā niddiṭṭhā honti.

87.

Kusalākusalehi vipākakriyā-

Hadayehi yutā pana cetasikā;

Sakalāpi ca sādhu mayā kathitā,

Sugatena mahāmuninā kathitā.

88.

Avagacchati yo imaṃ anunaṃ,

Paramaṃ tassa samantato mati;

Abhidhammanaye dūrāsade,

Atigambhīraṭhāne vijambhate.

Iti abhidhammāvatāre cetasikaniddeso nāma

Dutiyo paricchedo.

3. Tatiyo paricchedo

Cetasikavibhāganiddeso

89.

Sabbe cetasikā vuttā, buddhenādiccabandhunā;

Nāmasāmaññatoyeva, dvepaññāsa bhavanti te.

Seyyathidaṃ – phasso vedanā saññā cetanā vitakko vicāro pīti cittekaggatā vīriyaṃ jīvitaṃ chando adhimokkho manasikāro tatramajjhattatā saddhā sati hirī ottappaṃ alobho adoso amoho kāyappassaddhiādīni cha yugāni, tisso viratiyo, karuṇā muditā lobho doso moho uddhaccaṃ māno diṭṭhi issā macchariyaṃ kukkuccaṃ thinaṃ middhaṃ vicikicchā ahirikaṃ anottappañcāti.

90.

Catupaññāsadhā kāme, rūpe pañcadaseritā;

Te honti dvādasārūpe, cattālīsamanāsavā.



我来帮您翻译这段巴利文：
86
越过净色之后，如棉团撞击顶端；
由大种色与大种，撞击而生乐等受。
因此应知身识与乐等相应。与意界相应的以自相而来的与眼识所说的六[法]相同，加上寻伺为八，与胜解作意两个遍一切心所为十法。与舍俱意识界也是如此。与喜俱[意识界]以喜为增上和受的转变为差别。因此这里有十一法。如是应知无因欲界异熟心所。
与色界异熟心相应的是色界[心所]。与无色界异熟心相应的是无色界[心所]。它们一切都与各自的善心相应心所相似。
与出世间异熟心相应的是出世间[心所]。它们全部与那些出世间善心相应的心所相似。如是应知色界、无色界、出世间异熟心所。
与不善异熟心相应的名为不善异熟心所。它们与善异熟无因心中眼识等所说的心所相似。但这里在身识中进入苦受。它以身体苦恼为相。其余如所说的方法。如是应知三十六异熟心相应心所。
唯作无记心所依地有三种：欲界、色界、无色界。其中欲界由有因无因有二种。在这些中与有因唯作心相应的是有因，它们与八个欲界善心相应的相同，除去三离，在不定遍一切心所中只有悲与喜生起。与无因唯作心相应的是无因，它们与善异熟无因意界意识界心相应的相同。但在两个意识界中增加精进根。因有精进根而这里定变得有力。与生笑心相应的有十二法与喜一起。这是这里的差别。
与色界唯作心相应的是色界[心所]。与无色界唯作心相应的是无色界[心所]。它们一切都与各自地的善心相应的相同。如是应知二十唯作心相应心所。
至此已说明与八十九心由善、不善、异熟、唯作差别相应的心所。
87
与善不善异熟唯作，诸心相应的心所法；
一切都已由我善说，如大牟尼善逝所说。
88
谁能了知此无缺，其慧遍一切最胜；
在难达阿毗达摩，极甚深处中显现。
这是《阿毗达摩的入门》中名为心所的解说的第二品。
第三品 心所分别的解说
89
一切心所法，佛日亲所说；
依名的共相，它们有五十二。
即是：触、受、想、思、寻、伺、喜、心一境性、精进、命根、欲、胜解、作意、中舍性、信、念、惭、愧、无贪、无嗔、无痴、身轻安等六对、三离、悲、喜、贪、嗔、痴、掉举、慢、见、嫉、悭、恶作、昏沉、睡眠、疑、无惭、无愧。
90
欲界说五十四，色界说十五种；
无色界有十二，无漏有四十种。

91.

Ekavīsasataṃ sabbe, cittuppādā samāsato;

Etesu tesamuppattiṃ, uddharitvā panekakaṃ.

92.

Phassādīnaṃ tu dhammānaṃ, pavakkhāmi ito paraṃ;

Pāṭavatthāya bhikkhūnaṃ, cittacetasikesvahaṃ.

93.

Ekaggatā manakkāro, jīvitaṃ phassapañcakaṃ;

Aṭṭhete avinibbhogā, ekuppādā sahakkhayā.

94.

Phasso ca vedanā saññā, cetanā jīvitindriyaṃ;

Ekaggatā manakkāro, sabbasādhāraṇā ime.

95.

Vitakko pañcapaññāsa-cittesu samudīrito;

Cāro chasaṭṭhicittesu, jāyate natthi saṃsayo.

96.

Ekapaññāsacittesu , pīti tesaṭṭhiyā sukhaṃ;

Upekkhā pañcapaññāsa-citte dukkhaṃ tu tīsu hi.

97.

Hoti dvāsaṭṭhicittesu, somanassindriyaṃ pana;

Dukkhindriyaṃ panekasmiṃ, tathekamhi sukhindriyaṃ.

98.

Pañcuttarasate citte, vīriyaṃ āha nāyako;

Catuttarasate citte, samādhindriyamabravi.

99.

Sabbāhetukacittāni, ṭhapetvā cekahetuke;

Ekuttarasate citte, chandassuppattimuddise.

100.

Ṭhapetvā dasa viññāṇe, vicikicchāyutampi ca;

Dasuttarasate citte, adhimokkho udīrito.

101.

Saddhā sati hirottappaṃ, alobhādosamajjhatā;

Chaḷeva yugaḷā cāti, dhammā ekūnavīsati.

102.

Ekanavutiyā citte, jāyanti niyatā ime;

Ahetukesu cittesu, apuññesu na jāyare.

103.

Ekūnāsītiyā citte, paññā jāyati sabbadā;

Aṭṭhavīsatiyā citte, karuṇāmuditā siyuṃ.

104.

Kāmāvacarapuññesu, sabbalokuttaresu ca;

Cattālīsavidhe citte, sāṭṭhake viratittayaṃ.

105.

Saddhā sati hirottappaṃ, alobhādittayampi ca;

Yugaḷāni cha majjhattaṃ, karuṇāmuditāpi ca.

106.

Tathā viratiyo tisso, sabbe te pañcavīsati;

Kusalābyākatā cāpi, kusalena pakāsitā.

107.

Ahirīkamanottappaṃ, moho uddhaccameva ca;

Dvādasāpuññacittesu, niyatāyeva jāyare.

108.

Lobho doso ca moho ca, māno diṭṭhi ca saṃsayo;

Middhamuddhaccakukkuccaṃ, thinaṃ macchariyampi ca.

109.

Ahirīkamanottappaṃ, issā ca domanassakaṃ;

Ete akusalā vuttā, ekantena mahesinā.

110.

Lobho aṭṭhasu niddiṭṭho, vuttā catūsu diṭṭhitu;

Māno diṭṭhiviyuttesu, dosodvīsveva jāyate.

111.

Issāmaccherakukkuccā, dvīsu jāyanti no saha;

Vicikicchā panekasmiṃ, thinamiddhaṃ tu pañcasu.

112.

Phasso ca vedanā saññā, cetanā jīvitaṃ mano;

Vitakko ca vicāro ca, pīti vīriyasamādhi ca.

113.

Chando cevādhimokkho ca, manasikāro ca cuddasa;

Kusalākusalā ceva, honti abyākatāpi ca.

114.

Ekūnatiṃsacittesu, jhānaṃ pañcaṅgikaṃ mataṃ;

Catujhānaṅgayuttāni, sattatiṃsāti niddise.

115.

Ekādasavidhaṃ cittaṃ, tivaṅgikamudīritaṃ;

Catutiṃsavidhaṃ cittaṃ, duvaṅgikamudīritaṃ.

116.

Sabhāvenāvitakkesu , jhānaṅgāni na uddhare;

Sabbāhetukacittesu, maggaṅgāni na uddhare.

117.

Tīṇi soḷasacittesu, indriyāni vade budho;

Ekasmiṃ pana cattāri, pañca terasasuddhare.

118.

Satta dvādasacittesu, indriyāni jinobravi;

Ekenūnesu aṭṭheva, cattālīsamanesu ca.

119.

Cattālīsāya cittesu, navakaṃ nāyakobravi;

Evaṃ indriyayogopi, veditabbo vibhāvinā.

120.

Amaggaṅgāni nāmettha, aṭṭhārasa ahetukā;

Jhānaṅgāni na vijjanti, viññāṇesu dvipañcasu.

121.

Ekaṃ cittaṃ dumaggaṅgaṃ, timaggaṅgāni sattasu;

Cattālīsāya cittesu, maggo so caturaṅgiko.



我来帮您翻译这段巴利文：
91
一切心生起总摄，合计有一百二十一；
在这些中它们生，我今将逐一举出。
92
从此我将为比丘，说明触等诸法性；
为令通达善巧故，于心心所法之中。
93
一境性与作意法，命根及触等五种；
此八不能分别生，同生同灭不相离。
94
触及受想思命根，一境性与作意法；
这些是为遍一切，[心所]共同之体性。
95
寻在五十五心中，已说生起无疑虑；
伺在六十六心中，生起此事无疑惑。
96
喜在五十一心中，乐在六十三心起；
舍在五十五心中，而苦唯在三心生。
97
喜根生在六十二，诸心之中而生起；
苦根唯在一心中，乐根也在一心生。
98
导师说精进生起，在一百零五心中；
定根他说是生起，在一百零四心内。
99
除去一切无因心，及一因心不例外；
欲的生起当宣说，在一百零一心中。
100
除去十种识之外，及与疑相应一心；
胜解已说是生起，在一百一十心中。
101
信念惭愧无贪嗔，中舍以及六对法；
这十九种法生起，[于善心中不相离]。
102
这些确定是生起，在九十一心之中；
在诸无因心之中，不善心中不生起。
103
慧总是在七十九，心中生起无疑惑；
悲与喜在二十八，心中生起应当知。
104
在欲界诸善心中，及一切出世间心；
在四十种俱八心，三离法中而生起。
105
信念惭愧及无贪，等三种法六对法；
以及中舍悲与喜，如是应知诸善法。
106
如是三种离亦然，彼等一切二十五；
善与无记诸心所，已由善逝所宣说。
107
无惭及与无愧法，痴与掉举这些法；
在十二不善心中，确定生起不相离。
108
贪嗔痴慢与邪见，疑惑睡眠与掉举；
恶作昏沉以及悭，[于不善心而生起]。
109
无惭以及无愧法，嫉妒以及忧恼受；
这些已说不善法，大仙决定如是说。
110
贪说生在八心中，见说生在四心内；
慢在离见诸心起，嗔只生于二心中。
111
嫉悭恶作二心生，但不同时而生起；
疑则生在一心中，昏沉睡眠五心起。
112
触受想思与命根，意及寻伺喜精进；
定与欲胜解作意，这十四种心所法。
113
是善不善以及无，记别之法而生起；
[于诸心中而相应，如是应知诸差别]。
114
二十九心具五支，禅支如是当了知；
具四禅支的心有，三十七种当宣说。
115
已说十一种心有，三禅支相应生起；
三十四种心已说，具二禅支而生起。
116
自性无寻诸心中，不摄禅支当了知；
一切无因诸心中，不摄道支当了知。
117
智者说在十六心，具足三种诸根法；
于一心中具四根，于十三心具五根。
118
胜者说在十二心，具有七根而生起；
于少一心具八根，于四十心亦复然。
119
导师说在四十心，具足九根而生起；
如是诸根相应理，具慧者应如是知。
120
此中无因十八心，不具道支当了知；
于十识中不可得，禅支差别而生起。
121
一心具有二道支，七心具有三道支；
四十心中有四支，此即是为圣道分。

122.

Pañcaddasasu cittesu, maggo pañcaṅgiko mato;

Vutto dvattiṃsacittesu, maggo sattaṅgikopi ca.

123.

Maggo aṭṭhasu cittesu, mato aṭṭhaṅgikoti hi;

Evaṃ tu sabbacittesu, maggaṅgāni samuddhare.

124.

Balāni dve dvicittesu, ekasmiṃ tīṇi dīpaye;

Ekādasasu cattāri, cha dvādasasu niddise.

125.

Ekūnāsītiyā satta, soḷasevābalāni tu;

Cittamevaṃ tu viññeyyaṃ, sabalaṃ abalampi ca.

126.

Jhānaṅgamaggaṅgabalindriyāni,

Cittesu jāyanti hi yesu yāni;

Mayā samāsena samuddharitvā,

Vuttāni sabbānipi tāni tesu.

Iti abhidhammāvatāre cetasikavibhāganiddeso nāma

Tatiyo paricchedo.

4. Catuttho paricchedo

Ekavidhādiniddeso

127.

Ito paraṃ pavakkhāmi, nayamekavidhādikaṃ;

Ābhidhammikabhikkhūnaṃ, buddhiyā pana vuddhiyā.

128.

Sabbamekavidhaṃ cittaṃ, vijānanasabhāvato;

Duvidhañca bhave cittaṃ, ahetukasahetuto.

129.

Puññāpuññavipākā hi, kāme dasa ca pañca ca;

Kriyā tissoti sabbepi, aṭṭhārasa ahetukā.

130.

Ekasattati sesāni, cittuppādā mahesinā;

Sahetukāti niddiṭṭhā, tādinā hetuvādinā.

131.

Savatthukāvatthukato , tathobhayavasena ca;

Sabbaṃ vuttapakāraṃ tu, tividhaṃ hoti mānasaṃ.

132.

Sabbo kāmavipāko ca, rūpe pañcadasāpi ca;

Ādimaggo situppādo, manodhātu kriyāpi ca.

133.

Domanassadvayañcāpi, tecattālīsa mānasā;

Nuppajjanti vinā vatthuṃ, ekantena savatthukā.

134.

Arūpāvacarapākā ca, ekantena avatthukā;

Dvācattālīsa sesāni, cittānubhayathā siyuṃ.

135.

Ekekārammaṇaṃ cittaṃ, pañcārammaṇameva ca;

Chaḷārammaṇakañceti, evampi tividhaṃ siyā.

136.

Viññāṇāni ca dvepañca, aṭṭha lokuttarāni ca;

Sabbaṃ mahaggatañceva, ṭhapetvābhiññamānasaṃ.

137.

Tecattālīsa viññeyyā, ekekārammaṇā pana;

Manodhātuttayaṃ tattha, pañcārammaṇamīritaṃ.

138.

Tecattālīsa sesāni, chaḷārammaṇikā matā;

Tathā ca tividhaṃ cittaṃ, kusalākusalādito.

139.

Ahetuṃ ekahetuñca, dvihetuñca tihetukaṃ;

Evaṃ catubbidhaṃ cittaṃ, viññātabbaṃ vibhāvinā.

140.

Heṭṭhā mayāpi niddiṭṭhā, aṭṭhārasa ahetukā;

Vicikicchuddhaccasaṃyuttaṃ, ekahetumudīritaṃ.

141.

Kāme dvādasadhā puñña-vipākakriyato pana;

Dasadhākusalā cāti, bāvīsati duhetukā.

142.

Kāme dvādasadhā puñña-vipākakriyato pana;

Sabbaṃ mahaggatañceva, appamāṇaṃ tihetukaṃ.

143.

Rūpīriyāpathaviññatti-janakājanakādito;

Evañcāpi hi taṃ cittaṃ, hoti sabbaṃ catubbidhaṃ.

144.

Dvādasākusalā tattha, kusalā kāmadhātuyā;

Tathā dasa kriyā kāme, abhiññāmānasaṃ dvayaṃ.

145.

Samuṭṭhāpenti rūpāni, kappenti iriyāpathaṃ;

Janayanti ca viññattiṃ, ime dvattiṃsa mānasā.

146.

Kusalā ca kriyā ceva, te mahaggatamānasā;

Aṭṭhānāsavacittāni, chabbīsati ca mānasā.

147.

Samuṭṭhāpenti rūpāni, kappenti iriyāpathaṃ;

Copanaṃ na ca pāpenti, dvikiccā niyatā ime.

148.

Ṭhapetvā dasa viññāṇe, vipākā dvīsu bhūmisu;

Kriyā ceva manodhātu, imānekūnavīsati.

149.

Samuṭṭhāpenti rūpāni, na karontitaradvayaṃ;

Puna dvepañcaviññāṇā, vipākā ca arūpisu.

150.

Sabbesaṃ sandhicittañca, cuticittañcārahato;

Na karonti tikiccāni, ime soḷasa mānasā.

151.

Ekadviticatuṭṭhāna-pañcaṭṭhānapabhedato;

Pañcadhā cittamakkhāsi, pañcanimmalalocano.



我来 助您翻译这段巴利文：
122
在十五种心当中，说有五支道生起；
在三十二心之中，说有七支道生起。
123
在八种心中已说，具足八支道生起；
如是于一切心中，应知道支之生起。
124
二力在二心中起，一心具三力宣说；
十一心具四种力，十二心具六力起。
125
七十九心具七力，十六心无力生起；
如是应知诸心有，具力无力之差别。
126
禅支道支力与根，在诸心中所生起；
我已略说皆摄取，于彼心中悉宣说。
这是《阿毗达摩的入门》中名为心所分别的解说的第三品。
第四品 一分等的解说
127
从此我将为宣说，一分等诸种方法；
为诸阿毗达摩僧，增长智慧而宣说。
128
一切心是一种类，因其了知自性故；
心又可分为二种，即有因与无因别。
129
欲界善不善异熟，十与五[种心所法]；
唯作有三总共有，十八无因[心生起]。
130
其余七十一心起，大仙已说为有因；
如是说因之导师，已如是说此差别。
131
有依无依及二者，如是依三种差别；
一切前述诸种心，可分三种应当知。
132
一切欲界异熟心，色界十五心生起；
初道与及生笑心，意界及唯作诸心。
133
以及二种忧心起，此四十三种心识；
决定不离所依处，故说为有所依心。
134
无色界诸异熟心，决定是无所依处；
其余四十二种心，可有二种之差别。
135
缘一所缘之心识，缘五所缘之心识；
及缘六境之心识，如是三种应了知。

 我来 译这段描述心的种类和功能的偈颂：

136-137.
"二十五识，八出世间，
及一切广大[心]，除神通心，
应知四十三[心]，各缘一境。
其中意界三心，说缘五境。

138-139.
其余四十三[心]，知缘六境。
如是心三种，从善不善等分。
无因、一因、二因、三因，
智者应知心有此四种。

140-141.
如我前已说，十八无因[心]，
与疑掉举相应，说为一因。
欲界善异熟唯作十二种，
及十不善，二十二为二因。

142-143.
欲界善异熟唯作十二种，
一切广大及无量为三因。
从色、威仪路、表示，
能生不能生等分别，
如是此心有四种。

144-145.
其中十二不善，欲界善，
如是欲界十唯作，二神通心，
能引生诸色，安立威仪，
能生表示，此三十二心。

146-147.
善与唯作，彼广大心，
八无漏心，二十六心，
能引生诸色，安立威仪，
不达推动，定为二作用。

148-149.
除十识，二地异熟，
及唯作意界，此十九，
能引生诸色，不作其他二，
又二十五识，无色异熟。

150-151.
一切结生心，及阿罗汉死心，
不作三作用，此十六心。
从一、二、三、四处，
五处差别，分五种，
五清净眼者如是说心。"

注：这段经文详细描述了不同类型的心及其功能，包括它们与境的关系、因的数量、以及能否产生色法、威仪和表示等作用。"五清净眼者"指佛陀。

152.

Kusalākusalā sabbe, cittuppādā mahākriyā;

Mahaggatā kriyā ceva, cattāro phalamānasā.

153.

Sabbeva pañcapaññāsa, nippapañcena satthunā;

Javanaṭṭhānatoyeva, ekaṭṭhāne niyāmitā.

154.

Puna dvepañcaviññāṇā, dassane savane tathā;

Ghāyane sāyane ṭhāne, phusane paṭipāṭiyā.

155.

Manodhātuttikaṃ ṭhāne, āvajjane paṭicchane;

Aṭṭhasaṭṭhi bhavantete, ekaṭṭhānikataṃ gatā.

156.

Puna dviṭṭhānikaṃ nāma, cittadvayamudīritaṃ;

Somanassayutaṃ pañca-dvāre santīraṇaṃ siyā.

157.

Tadārammaṇaṃ chadvāre, balavārammaṇe sati;

Tathā voṭṭhabbanaṃ hoti, pañcadvāresu voṭṭhabo.

158.

Manodvāresu sabbesaṃ, hoti āvajjanaṃ pana;

Idaṃ dviṭṭhānikaṃ nāma, hoti cittadvayaṃ pana.

159.

Paṭisandhibhavaṅgassa, cutiyā ṭhānato pana;

Mahaggatavipākā te, nava tiṭṭhānikā matā.

160.

Aṭṭha kāmā mahāpākā, paṭisandhibhavaṅgato;

Tadārammaṇato ceva, cutiṭṭhānavasena ca.

161.

Catuṭṭhānikacittāni , aṭṭha hontīti niddise;

Kusalākusalapākaṃ tu-pekkhāsahagatadvayaṃ.

162.

Santīraṇaṃ bhave pañca-dvāre chadvārikesu ca;

Tadārammaṇataṃ yāti, balavārammaṇe sati.

163.

Paṭisandhibhavaṅgānaṃ, cutiṭṭhānavasena ca;

Pañcaṭṭhānikacittanti, idaṃ dvayamudīritaṃ.

164.

Pañcakiccaṃ dvayaṃ cittaṃ, catukiccaṃ panaṭṭhakaṃ;

Tikiccaṃ navakaṃ dve tu, dvikiccā sesamekakaṃ.

165.

Bhavaṅgāvajjanañceva, dassanaṃ sampaṭicchanaṃ;

Santīraṇaṃ voṭṭhabbanaṃ, javanaṃ bhavati sattamaṃ.

166.

Chabbidhaṃ hoti taṃ channaṃ, viññāṇānaṃ pabhedato;

Sattadhā sattaviññāṇa-dhātūnaṃ tu pabhedato.

167.

Ekekārammaṇaṃ chakkaṃ, pañcārammaṇabhedato;

Chaḷārammaṇato ceva, hoti aṭṭhavidhaṃ mano.

168.

Tattha dvepañcaviññāṇā, honti ekekagocarā;

Rūpārammaṇikā dve tu, dve dve saddādigocarā.

169.

Sabbaṃ mahaggataṃ cittaṃ, pañcābhiññāvivajjitaṃ;

Sabbaṃ lokuttarañceti, ekekārammaṇaṃ bhave.

170.

Ekekārammaṇaṃ chakka-midaṃ ñeyyaṃ vibhāvinā;

Pañcārammaṇikaṃ nāma, manodhātuttayaṃ bhave.

171.

Kāmāvacaracittāni, cattālīsaṃ tathekakaṃ;

Abhiññāni ca sabbāni, chaḷārammaṇikāniti.

172.

Cittaṃ navavidhaṃ hoti, sattaviññāṇadhātusu;

Pacchimañca tidhā katvā, kusalākusalādito.

173.

Puññāpuññavaseneva , vipākakriyabhedato;

Chasattatividho bhedo, manoviññāṇadhātuyā.

174.

Manodhātuṃ dvidhā katvā, vipākakriyabhedato;

Navadhā pubbavuttehi, dasadhā hoti mānasaṃ.

175.

Dhātudvayaṃ tidhā katvā, pacchimaṃ puna paṇḍito;

Ekādasavidhaṃ cittaṃ, hotīti paridīpaye.

176.

Manoviññāṇadhātumpi, kusalākusalādito;

Catudhā vibhajitvāna, vade dvādasadhā ṭhitaṃ.

177.

Bhave cuddasadhā cittaṃ, cuddasaṭṭhānabhedato;

Paṭisandhibhavaṅgassa, cutiyāvajjanassa ca.

178.

Pañcannaṃ dassanādīnaṃ, sampaṭicchanacetaso;

Santīraṇassa voṭṭhabba-javanānaṃ vasena ca.

179.

Tadārammaṇacittassa, tatheva ṭhānabhedato;

Evaṃ cuddasadhā cittaṃ, hotīti paridīpaye.

180.

Bhūmipuggalanānātta-vasena ca pavattito;

Bahudhā panidaṃ cittaṃ, hotīti ca vibhāvaye.

181.

Ekavidhādinaye panimasmiṃ,

Yo kusalo matimā idha bhikkhu;

Tassabhidhammagatā pana atthā,

Hatthagatāmalakā viya honti.

Iti abhidhammāvatāre ekavidhādiniddeso nāma

Catuttho paricchedo.



我来帮您翻译这段巴利文：
152
一切善不善心生，大唯作心及所有；
广大唯作心以及，四种果心为差别。
153
总共五十五种心，无戏论师所宣说；
唯就速行处而言，定在一处而生起。
154
复有十种识生起，在见闻嗅尝触处；
次第而生各各别，唯一处生无差别。
155
三种意界在转向，领受处生起不断；
此等六十八种心，都是一处而生起。
156
复说二处生起心，为有二种心生起；
喜俱推度在五门，如是二处而生起。
157
彼所缘在六门中，强力所缘现前时；
确定心在五门中，如是二处而生起。
158
在意门中一切心，都有转向心生起；
此名二处生起心，为有二种心生起。
159
结生有分与死心，三处生起有差别；
广大异熟九种心，说为三处而生起。
160
八欲界大异熟心，结生有分所缘处；
及死心处有差别，四处生起应了知。
161
四处生起心应知，共有八种当宣说；
善不善异熟及与，舍俱二心为差别。
162
推度心在五门中，以及六门生起时；
成为彼所缘生起，强力所缘现前时。
163
结生有分与死心，处所差别为因缘；
五处生起心如是，说此二心有差别。
164
二心具有五种事，八心具有四种事；
九心有三事二事，其余一事应了知。
165
有分及与转向心，见与领受心生起；
推度确定与速行，为第七事应了知。
166
依六识别分六种，各各差别而生起；
依七识界分七种，差别生起应了知。
167
一境六种五境别，及以六境为差别；
意识分为八种别，如是差别应当知。
168
其中十识一境生，二色所缘二声等；
各各境界为差别，如是生起应了知。
169
一切广大心除去，五神通心不例外；
一切出世间诸心，都是一境而生起。
170
一境六种具慧者，应当如是而了知；
五境所缘名为是，三种意界而生起。
171
四十一欲界诸心，及一切神通诸心；
都是六境为所缘，如是生起应了知。
172
心依七识界差别，分为九种应了知；
最后分三善不善，如是差别应了知。
173
依善不善为差别，异熟唯作诸差别；
意识界中有七十，六种差别应了知。
174
意界分二种差别，异熟唯作为差别；
前说九种共十种，如是心识应了知。
175
二界分三后分别，智者应当善明了；
心有十一种差别，如是宣说应了知。
176
意识界中复分别，善不善等四差别；
如是分别而宣说，十二种心之差别。
177
十四处别有十四，种心差别应了知；
结生有分与死心，及以转向为差别。
178
五种见等诸差别，领受心之诸差别；
推度确定与速行，如是差别应了知。
179
彼所缘心诸差别，如是处所诸差别；
如是十四种心识，差别宣说应了知。
180
依地依人诸差别，及以转起为差别；
此心有多种差别，如是观察应了知。
181
于此一分等方法，若有比丘具智慧；
阿毗达摩诸义理，如掌中庵摩罗果。
这是《阿毗达摩的入门》中名为一分等的解说的第四品。

5. Pañcamo paricchedo

Bhūmipuggalacittuppattiniddeso

182.

Ito paraṃ pavakkhāmi, buddhivuddhikaraṃ nayaṃ;

Cittānaṃ bhūmīsuppattiṃ, puggalānaṃ vasena ca.

183.

Devāceva manussā ca, tisso vāpāyabhūmiyo;

Gatiyo pañca niddiṭṭhā, satthunā tu tayo bhavā.

184.

Bhūmiyo tattha tiṃseva, tāsu tiṃseva puggalā;

Bhūmīsvetāsu uppannā, sabbe ca pana puggalā.

185.

Paṭisandhikacittānaṃ, vasenekūnavīsati;

Paṭisandhi ca nāmesā, duvidhā samudīritā.

186.

Acittakā sacittā ca, asaññīnamacittakā;

Sesā sacittakā ñeyyā, sā panekūnavīsati.

187.

Paṭisandhivaseneva, honti vīsati puggalā;

Idha cittādhikārattā, acittā na ca uddhaṭā.

188.

Ahetudvitihetūti, puggalā tividhā siyuṃ;

Ariyā pana aṭṭhāti, sabbe ekādaseritā.

189.

Etesaṃ pana sabbesaṃ, puggalānaṃ pabhedato;

Cittānaṃ bhūmīsuppattiṃ, bhaṇato me nibodhatha.

190.

Tiṃsabhūmīsu cittāni, kati jāyanti me vada;

Cuddaseva tu cittāni, honti sabbāsu bhūmisu.

191.

Sadā vīsati cittāni, kāmeyeva bhave siyuṃ;

Pañca rūpabhaveyeva, cattāreva arūpisu.

192.

Kāmarūpabhavesveva , aṭṭhārasa bhavanti hi;

Dvecattālīsa cittāni, honti tīsu bhavesupi.

193.

Ṭhapetvā pana sabbāsaṃ, catassopāyabhūmiyo;

Teraseva ca cittāni, honti chabbīsabhūmisu.

194.

Aparāni catassopi, ṭhapetvāruppabhūmiyo;

Cittāni pana jāyanti, cha ca chabbīsabhūmisu.

195.

Suddhāvāsikadevānaṃ , ṭhapetvā pañca bhūmiyo;

Pañca cittāni jāyante, pañcavīsatibhūmisu.

196.

Aparāni duve honti, pañcavīsatibhūmisu;

Ṭhapetvā nevasaññañca, catassopāyabhūmiyo.

197.

Dvepi cittāni jāyanti, catuvīsatibhūmisu;

Ākiñcaññaṃ nevasaññañca, ṭhapetvāpāyabhūmiyo.

198.

Apāyabhūmiyo hitvā, tisso āruppabhūmiyo;

Dveyeva pana cittāni, honti tevīsabhūmisu.

199.

Arūpe ca apāye ca, ṭhapetvā aṭṭha bhūmiyo;

Ekādasavidhaṃ cittaṃ, honti dvāvīsabhūmisu.

200.

Suddhāvāse apāye ca, ṭhapetvā nava bhūmiyo;

Ekavīsāsu niccampi, cattārova bhavanti hi.

201.

Ekaṃ sattarasasveva, cittaṃ jāyati bhūmisu;

Suddhāvāse ṭhapetvā tu, apāyāruppabhūmiyo.

202.

Dvādaseva tu jāyante, ekādasasu bhūmisu;

Ṭhapetvā pana sabbāpi, bhūmiyo hi mahaggatā.

203.

Kāmāvacaradevānaṃ, manussānaṃ vasena tu;

Aṭṭha cittāni jāyante, sadā sattasu bhūmisu.

204.

Pañcamajjhānapākeko , jāyate chasu bhūmisu;

Cattāri pana cittāni, tīsu tīsveva bhūmisu.

205.

Cattāri pana cittāni, honti ekekabhūmisu;

Arūpāvacarapākānaṃ, vasena paridīpaye.

206.

Kusalākusalā kāme,

Tesaṃ pākā ahetukā;

Āvajjanadvayañcāti,

Sattatiṃseva mānasā.

207.

Narakādīsvapāyesu, catūsupi ca jāyare;

Dvepaññāsāvasesāni, nuppajjanti kadācipi.

208.

Kāme devamanussānaṃ, nava pākā mahaggatā;

Neva jāyanti jāyanti, asīti hadayā sadā.

209.

Kāme aṭṭha mahāpākā, domanassadvayampi ca;

Tathā ghānādiviññāṇa-ttayaṃ pākā apuññajā.

210.

Natthi āruppapākā ca, rūpāvacarabhūmiyaṃ;

Imehi saha cittehi, tayo maggā phaladvayaṃ.

211.

Cattāro diṭṭhisaṃyuttā, vicikicchāyutampi ca;

Cattāro heṭṭhimā pākā, suddhāvāse na labbhare.

212.

Sesāni ekapaññāsa, cittāni pana labbhare;

Rūpāvacarikā sabbe, vipākā kāmadhātuyā.



我来帮您翻译这段巴利文：
第五品 地、人、心生起的解说
182
从此我将说教法，能增长智慧方便；
诸心于诸地生起，及依诸人之差别。
183
天与人及三恶趣，这些为五趣差别；
导师说有三有别，如是宣说应了知。
184
其中有三十种地，彼等有三十种人；
于这些地中生起，一切诸人之差别。
185
依结生心之差别，有十九种应了知；
此名为结生差别，宣说有二种差别。
186
无心及有心差别，无想者为无心者；
其余应知为有心，彼有十九种差别。
187
唯依结生差别说，有二十种补特伽罗；
此中因说心为主，不说无心之差别。
188
无因二因为三种，补特伽罗之差别；
圣者有八种差别，总说十一种差别。
189
现在对这一切诸，补特伽罗之差别；
诸心于诸地生起，听我解说诸差别。
190
于三十地诸心有，几种请说我了知；
唯有十四种心识，于一切地中生起。
191
常有二十种心识，唯在欲有中生起；
五种唯在色有中，四种唯在无色中。
192
在欲色二有之中，有十八种心生起；
四十二种心生起，在三有中而生起。
 我来 译这段描述不同界地中心的生起的偈颂：

193-194.
"除去四恶趣地，
十三心在二十六地生起。
又除去四无色地，
六心在二十六地生起。

195-196.
除去净居天五地，
五心在二十五地生起。
另有二心在二十五地生起，
除去非想非非想处和四恶趣地。

197-198.
二心在二十四地生起，
除去无所有处、非想非非想处和恶趣地。
舍弃恶趣地和三无色地，
二心在二十三地生起。

199-200.
除去无色界和恶趣八地，
十一种心在二十二地生起。
除去净居天和恶趣九地，
四心恒在二十一地生起。

201-202.
一心仅在十七地生起，
除去净居天、恶趣和无色界地。
十二心仅在十一地生起，
除去一切广大地。

203-204.
欲界天和人的
八心常在七地生起。
第五禅异熟一心在六地生起，
四心各在三地生起。

205-206.
四心各在一一地生起，
依无色界异熟而说明。
欲界中善不善，
及其无因异熟，
以及二种转向，
共三十七心。

207-208.
在地狱等四恶趣中生起，
其余五十二心永不生起。
欲界天人中，九广大异熟，
从不生起，而八十心常生。

209-210.
欲界八大异熟，及二忧心，
如是鼻等三识，不善异熟，
无色界异熟在色界地中无，
与这些心一起的三道二果。

211-212.
四个与邪见相应，及与疑相应，
四个较低的异熟，在净居天中不得。
其余五十一心则可得，
色界一切异熟在欲界。"

213.

Domanassādimaggo ca, kriyā ca dve ahetukā;

Tecattālīsa cittāni, natthi āruppabhūmiyaṃ.

214.

Evaṃ bhūmivaseneva, cittuppattiṃ vibhāvaye;

Tathā ekādasannampi, puggalānaṃ vasena ca.

215.

Kusalākusalā kāme,

Tesaṃ pākā ahetukā;

Āvajjanadvayañcāti,

Sattatiṃseva mānasā.

216.

Ahetukassa sattassa, jāyante pañcabhūmisu;

Dvepaññāsāvasesāni, na jāyanti kadācipi.

217.

Ahetukassa vuttehi, kāmapākā duhetukā;

Duhetukassa jāyante, cattālīsaṃ tathekakaṃ.

218.

Sabbe mahaggatā ceva, sabbepi ca anāsavā;

Tihetukā vipākā ca, kāme nava kriyāpi ca.

219.

Duhetuno na jāyanti, cattālīsaṃ tathāṭṭha ca;

Kāmāvacarasattassa, tihetupaṭisandhino.

220.

Puthujjanassa jāyante, catupaññāsa mānasā;

Dvihetukassa vuttāni, cattālīsaṃ tathekakaṃ.

221.

Cattāro ñāṇasaṃyuttā, vipākā kāmadhātuyā;

Rūpārūpesu puññāni, catupaññāsa mānasā.

222.

Puthujjanassa jāyante, pañcatiṃsa na jāyare;

Chadevesu manussesu, sotāpannassa dehino.

223.

Paññāsevassa cittāni, jāyantīti viniddise;

Navatiṃseva cittāni, nuppajjantīti dīpaye.

224.

Sotāpannassa vuttāni, ṭhapetvā paṭhamaṃ phalaṃ;

Attanova phalenassa, sakadāgāmino siyuṃ.

225.

Sotāpannassa vuttāni, ṭhapetvā paṭighadvayaṃ;

Dutiyaṃ ca phalaṃ hitvā, yāni cittāni tāniti;

Anāgāmissa sattassa, jāyantīti viniddise.

226.

Kati cittāni jāyante, kāme arahato pana;

Cattārīsañca cattāri, kāme arahato siyuṃ.

227.

Maggaṭṭhānaṃ catunnampi, puggalānaṃ sakaṃ sakaṃ;

Maggacittaṃ siyā tesaṃ, ekacittakkhaṇā hi te.

228.

Puthujjanassa tīsveva, paṭhamajjhānabhūmisu;

Pañcatiṃseva cittāni, jāyanteti viniddise.

229.

Ghānādīsu ca viññāṇa-ttayaṃ satta apuññajā;

Mahāpākā tathā pākā, uparijjhānabhūmikā.

230.

Vipākāpi ca āruppā, domanassadvayampi ca;

Aṭṭhārasa kriyā ceva, aṭṭha lokuttarāni ca.

231.

Paṭhamajjhānanibbatta-puthujjanasarīrino;

Etāni catupaññāsa, cittāni na ca labbhare.

232.

Sotāpannassa cittāni, tatthekatiṃsa jāyare;

Puthujjanassa vuttesu, hitvā cāpuññapañcakaṃ.

233.

Sakadāgāmino tattha, ṭhapetvā paṭhamaṃ phalaṃ;

Ekatiṃseva jāyante, pakkhipitvā sakaṃ phalaṃ.

234.

Anāgāmissa tattheva, ṭhapetvā dutiyaṃ phalaṃ;

Ekatiṃseva jāyante, phalacittena attano.

235.

Viññāṇaṃ cakkhusotānaṃ, puññajaṃ sampaṭicchanaṃ;

Santīraṇadvayañceva, kriyacittāni vīsati.

236.

Arahattaphalaṃ pāko, paṭhamajjhānasambhavo;

Sattavīsati cittāni, arahantassa jāyare.

237.

Puthujjanassa tīsveva, dutiyajjhānabhūmisu;

Chattiṃsa dutiyajjhāna-tatiyajjhānapākato.

238.

Puthujjanassa vuttesu, hitvā vāpuññapañcakaṃ;

Sotāpannassa bāttiṃsa, phalena saha attano.

239.

Sotāpannassa vuttesu, ṭhapetvā paṭhamaṃ phalaṃ;

Bāttiṃsa phalacittena, sakadāgāmissa attano.

240.

Sakadāgāmīsu vuttesu, ṭhapetvā dutiyaṃ phalaṃ;

Anāgāmiphalenassa, bāttiṃseva bhavanti hi.

241.

Arahantassa tīsveva, aṭṭhavīsati attano;

Phalena dutiyajjhāna-tatiyajjhānapākato.

242.

Parittakasubhādīnaṃ, devānaṃ tīsu bhūmisu;

Pañcatiṃseva jāyante, catutthajjhānapākato.

243.

Sotāpannassa tattheka-tiṃsa cittāni jāyare;

Sakadāgāmino evaṃ, tathānāgāminopi ca.



我来帮您翻译这段巴利文：
213
忧及初道与二种，无因唯作心生起；
四十三种心不在，无色界地中生起。
214
如是依地的差别，了知诸心之生起；
如是依十一种人，差别生起应了知。
215
欲界善与不善心，
彼等异熟无因心，
及以二种转向心，
三十七种心生起。
216
无因有情在五地，生起如是诸心识；
其余五十二种心，永不生起应了知。
217
无因者说欲界中，异熟二因心生起；
二因者生起四十，一种心识应了知。
218
一切广大及一切，无漏诸心皆生起；
三因异熟及欲界，九种唯作心生起。
219
二因者不生起四，十八种心应了知；
欲界有情三因者，结生差别应了知。
220
凡夫生起五十四，种心识别应了知；
二因者说有四十，一种心识应了知。
221
四种智相应异熟，在欲界中而生起；
色无色界诸善心，五十四种心生起。
222
凡夫生起三十五，心识不生应了知；
在六欲天及人中，预流圣者之身中。
223
五十种心得生起，如是分别应了知；
三十九种心不生，如是宣说应了知。
224
预流圣者所说心，除去第一果心外；
以及自己之果心，一来圣者应了知。
225
预流圣者所说心，除去瞋恚二心外；
除去第二果心外，其余诸心为差别；
不还圣者有情心，如是分别应了知。
226
几种心识得生起，在欲界阿罗汉中；
四十四种心生起，欲界阿罗汉应知。
227
四种道位补特伽罗，各各自己之道心；
生起自己道心时，唯一心刹那生起。
228
凡夫在初禅三地，生起如是应了知；
三十五种心生起，如是分别说明了。
229
鼻等三种识生起，七种不善所生心；
大异熟及上禅地，异熟诸心皆生起。
230
无色界异熟诸心，以及二种忧心起；
十八唯作八出世，诸心生起应了知。
231
初禅地中所生起，凡夫有情之身中；
这五十四种心识，不得生起应了知。
232
预流圣者三十一，种心生起应了知；
如凡夫所说诸心，除去五种不善心。
233
一来圣者在彼处，除去第一果心外；
三十一心得生起，加入自己之果心。
234
不还圣者在彼处，除去第二果心外；
三十一心得生起，连同自己之果心。
235
眼耳二识善所生，领受心与二推度；
二十种唯作心起，如是差别应了知。
236
阿罗汉果初禅生，异熟心识皆生起；
二十七种心生起，阿罗汉中应了知。
237
凡夫唯在三地中，第二禅地诸心起；
三十六种第二禅，第三禅异熟所生。
238
如凡夫所说诸心，除去五种不善心；
预流圣者三十二，心与自己之果心。
239
预流圣者所说心，除去第一果心外；
三十二种果心与，一来圣者自果心。
240
一来圣者所说心，除去第二果心外；
不还圣者果心共，三十二心得生起。
241
阿罗汉在三地中，二十八种自果心；
第二禅与第三禅，异熟心识得生起。
242
少光净天等天众，在三地中而生起；
三十五种心生起，第四禅异熟所生。
243
预流圣者彼处有，三十一心得生起；
一来圣者亦如是，不还圣者亦复然。

244.

Khīṇāsavassa tattheva, sattavīsati mānasā;

Tathā vehapphale cāpi, sabbesaṃ honti mānasā.

245.

Ekatiṃseva cittāni, suddhāvāsikabhūmisu;

Anāgāmikasattassa, hontīti paridīpaye.

246.

Arahato pana tattheva, mānasā sattavīsati;

Evaṃ rūpīsu cittāni, viññeyyāni vibhāvinā.

247.

Catuvīsati cittāni, paṭhamāruppabhūmiyaṃ;

Puthujjanassa sattassa, jāyantīti viniddise.

248.

Sotāpannassa tattheva, ṭhapetvāpuññapañcakaṃ;

Samavīsati cittāni, phalena saha attano.

249.

Sakadāgāmino tattha, tathānāgāminopi ca;

Jāyanti vīsa cittāni, pubbapubbaphalaṃ vinā.

250.

Khīṇāsavassa tattheva, dasapañca ca mānasā;

Puthujjanassa sattassa, dutiyāruppabhūmiyaṃ.

251.

Honti tevīsa cittāni, iti vatvā vibhāvaye;

Tiṇṇannampettha sekhānaṃ, cittānekūnavīsati.

252.

Cuddaseva tu cittāni, dutiyāruppabhūmiyaṃ;

Kriyādvādasa pākeko, phalaṃ khīṇāsavassa tu.

253.

Puthujjanassa sattassa, tatiyāruppabhūmiyaṃ;

Bāvīsati ca cittāni, bhavantīti pakāsaye.

254.

Aṭṭhāraseva cittāni, sotāpannassa jāyare;

Sakadāgāmino tāni, ṭhapetvā paṭhamaṃ phalaṃ.

255.

Sakadāgāmivuttesu, ṭhapetvā dutiyaṃ phalaṃ;

Aṭṭhāraseva cittāni, anāgāmissa jāyare.

256.

Teraseva ca cittāni, tatiyāruppabhūmiyaṃ;

Khīṇāsavassa sattassa, bhavantīti viniddise.

257.

Ekavīsati cittāni, catutthāruppabhūmiyaṃ;

Puthujjanassa sattassa, jāyantīti viniddise.

258.

Sotāpannassa sattassa, sattarasa pakāsaye;

Sakadāgāmino tāni, ṭhapetvā paṭhamaṃ phalaṃ.

259.

Sakadāgāmivuttesu, ṭhapetvā dutiyaṃ phalaṃ;

Honti sattarasevassa, anāgāmissa mānasā.

260.

Dvādaseva tu cittāni, catutthāruppabhūmiyaṃ;

Jāyanti arahantassa, iti vatvā vibhāvaye.

261.

Heṭṭhimānaṃ arūpīnaṃ, brahmānaṃ uparūpari;

Arūpakusalā ceva, uppajjanti kriyāpi ca.

262.

Uddhamuddhamarūpīnaṃ, heṭṭhimā heṭṭhimā pana;

Āruppāneva jāyante, diṭṭhādīnavato kira.

263.

Ṭhapetvā paṭhamaṃ maggaṃ, kusalānuttarā tayo;

Kāmāvacarapuññāni, apuññāni tathā dasa.

264.

Cattārāruppapuññāni, sabbe pākā anuttarā;

Paṭhamāruppapāko ca, nava kāmakriyāpi ca.

265.

Āruppāpi kriyā sabbā, tecattālīsa mānasā;

Uppajjanti panetāni, paṭhamāruppabhūmiyaṃ.

266.

Sabbo kāmavipāko ca, sabbo rūpomahaggato;

Cittuppādo manodhātu, domanassadvayampi ca.

267.

Ādimaggo tayo pākā, āruppā ca tathūpari;

Chacattālīsa natthettha, paṭhamāruppabhūmiyaṃ.

268.

Vuttesu pana cittesu, paṭhamāruppabhūmiyaṃ;

Ṭhapetvā paṭhamāruppa-ttayaṃ pāko ca attano.

269.

Tālīsetāni jāyante, dutiyāruppabhūmiyaṃ;

Evaṃ sesadvaye ñeyyā, hitvā heṭṭhimaheṭṭhimaṃ.

270.

Attano attano pākā, cattāro ca anāsavā;

Vipākā honti sabbeva, catūsvāruppabhūmisu.

271.

Voṭṭhabbanena cittena, kāme aṭṭha mahākriyā;

Catassopi ca āruppā, teraseva kriyā siyuṃ.

272.

Khīṇāsavassa jāyante, paṭhamāruppabhūmiyaṃ;

Dvādaseva kriyā honti, dutiyāruppabhūmiyaṃ.

273.

Ekādasa kriyā honti, tatiyāruppabhūmiyaṃ;

Daseva ca kriyā ñeyyā, catutthāruppabhūmiyaṃ.

274.

Arahato pana cittāni, honti ekūnavīsati;

Arahattaṃ kriyā sabbā, ṭhapetvāvajjanadvayaṃ.



我来 助您翻译这段巴利文：
244
漏尽者在彼处有，二十七心得生起；
如是广果天处所，一切心识皆生起。
245
三十一种心生起，在净居天诸地中；
不还圣者有情心，如是宣说应了知。
246
阿罗汉在彼处有，二十七种心生起；
如是色界诸心识，具慧者应当了知。
247
二十四种心生起，在第一无色地中；
凡夫有情之心识，如是分别应宣说。
248
预流圣者在彼处，除去五种不善心；
二十种心得生起，连同自己之果心。
249
一来圣者在彼处，不还圣者亦如是；
二十心生除前前，诸果心识应了知。
250
漏尽者在彼处有，十五种心应了知；
凡夫有情之心识，第二无色地之中。
251
有二十三心生起，如是说已当了知；
此中三种有学者，心有十九应了知。
252
十四种心得生起，第二无色地之中；
唯作十二异熟一，及漏尽者之果心。
253
凡夫有情之心识，第三无色地之中；
二十二种心生起，如是宣说应了知。
254
十八种心得生起，在预流圣者心中；
一来圣者亦如是，除去第一果心外。
255
一来圣者所说心，除去第二果心外；
十八种心得生起，不还圣者心中生。
256
十三种心得生起，第三无色地之中；
漏尽有情之心识，如是分别应了知。
257
二十一种心生起，第四无色地之中；
凡夫有情之心识，如是分别应了知。
258
预流圣者有情心，十七种心应宣说；
一来圣者亦如是，除去第一果心外。
259
一来圣者所说心，除去第二果心外；
唯有十七种心识，是不还者之心识。
260
十二种心得生起，第四无色地之中；
阿罗汉心得生起，如是说已当了知。
261
下位无色诸梵天，于上上位地生起；
无色善心得生起，唯作心亦得生起。
262
上上无色诸天众，下下位心得生起；
唯无色心得生起，因见过患而生起。
263
除去第一道心外，三种无上善心起；
欲界善心及亦有，十种不善心生起。
264
四种无色界善心，一切无上异熟心；
第一无色异熟心，九种欲界唯作心。
265
一切无色唯作心，四十三种心生起；
这些心识得生起，第一无色地之中。
266
一切欲界异熟心，一切色界广大心；
心生起及意界心，以及二种忧心起。
267
初道三种异熟心，无色如是上位心；
四十六心不生起，第一无色地之中。
268
如前所说诸心中，第一无色地之中；
除去第一无色三，及自己之异熟心。
269
四十种心得生起，第二无色地之中；
如是余二地应知，除去下下位诸心。
270
自己自己异熟心，及四种无漏心起；
异熟一切皆生起，四无色界地之中。
271
确定心与八大种，欲界唯作心生起；
四种无色界心起，十三唯作心生起。
272
漏尽者心得生起，第一无色地之中；
十二唯作心生起，第二无色地之中。
273
十一唯作心生起，第三无色地之中；
十种唯作心应知，第四无色地之中。
274
阿罗汉诸心生起，共有十九种心起；
阿罗汉果唯作心，除去二种转向心。

275.

Catunnañca phalaṭṭhānaṃ, tihetukaputhujjane;

Teraseva ca cittāni, bhavantīti pakāsaye.

276.

Cattāro ñāṇasaṃyuttā, mahāpākā tathā nava;

Rūpārūpavipākā ca, teraseva bhavantime.

277.

Catunnañca phalaṭṭhānaṃ, duhetukaputhujjane;

Ñāṇahīnāni cattāri, vipākā eva jāyare.

278.

Puthujjanānaṃ tiṇṇampi, catunnaṃ ariyadehinaṃ;

Sattaraseva cittāni, sattannampi bhavanti hi.

279.

Viññāṇāni duve pañca, manodhātuttayampi ca;

Santīraṇāni voṭṭhabbaṃ, honti sattarasevime.

280.

Heṭṭhā tiṇṇaṃ phalaṭṭhānaṃ, tihetukaputhujjane;

Naveva kusalā honti, catunnampi mahaggatā.

281.

Tiṇṇaṃ puthujjanānañca, tiṇṇamariyānamādito;

Teraseva tu cittāni, uppajjantīti niddise.

282.

Aṭṭheva kāmapuññāni, diṭṭhihīnā apuññato;

Cattāropi ca uddhacca-saṃyuttañcāti terasa.

283.

Heṭṭhā dvinnaṃ phalaṭṭhānaṃ, tathā sabbaputhujjane;

Domanassayuttaṃ cittaṃ, dvayameva tu jāyate.

284.

Tiṇṇaṃ puthujjanānaṃ tu, pañceva pana jāyare;

Cattāri diṭṭhiyuttāni, vicikicchāyutampi ca.

285.

Maggaṭṭhānaṃ catunnampi, maggacittaṃ sakaṃ sakaṃ;

Ekameva bhave tesaṃ, iti vatvā vibhāvaye.

286.

Mayā bhavesu cittānaṃ, puggalānaṃ vasena ca;

Bhikkhūnaṃ pāṭavatthāya, cittuppatti pakāsitā.

287.

Evaṃ sabbamidaṃ cittaṃ, bhūmipuggalabhedato;

Bahudhāpi ca hotīti, viññātabbaṃ vibhāvinā.

288.

Sakkā vuttānusārena, bhedo ñātuṃ vibhāvinā;

Ganthavitthārabhītena, saṃkhittaṃ panidaṃ mayā.

289.

Pubbāparaṃ viloketvā, cintetvā ca punappunaṃ;

Atthaṃ upaparikkhitvā, gahetabbaṃ vibhāvinā.

290.

Imañcābhidhammāvatāraṃ susāraṃ,

Varaṃ sattamohandhakārappadīpaṃ;

Sadā sādhu cinteti vāceti yo taṃ,

Naraṃ rāgadosā ciraṃ nopayanti.

Iti abhidhammāvatāre bhūmipuggalavasena cittuppattiniddeso nāma

Pañcamo paricchedo.

6. Chaṭṭho paricchedo

Ārammaṇavibhāganiddeso

291.

Etesaṃ pana cittānaṃ, ārammaṇamito paraṃ;

Dassayissāmahaṃ tena, vinā natthi hi sambhavo.

292.

Rūpaṃ saddaṃ gandhaṃ rasaṃ, phoṭṭhabbaṃ dhammameva ca;

Chadhā ārammaṇaṃ āhu, chaḷārammaṇakovidā.

293.

Tattha bhūte upādāya, vaṇṇo catusamuṭṭhito;

Sanidassanapaṭigho, rūpārammaṇasaññito.

294.

Duvidho hi samuddiṭṭho, saddo cittotusambhavo;

Saviññāṇakasaddova, hoti cittasamuṭṭhito.

295.

Aviññāṇakasaddo yo,

So hotūtusamuṭṭhito;

Duvidhopi ayaṃ saddo,

Saddārammaṇataṃ gato.

296.

Dharīyatīti gacchanto, gandho sūcanatopi vā;

Ayaṃ catusamuṭṭhāno, gandhārammaṇasammato.

297.

Rasamānā rasantīti, rasoti parikittito;

Sova catusamuṭṭhāno, rasārammaṇanāmako.

298.

Phusīyatīti phoṭṭhabbaṃ, pathavītejavāyavo;

Phoṭṭhabbaṃ catusambhūtaṃ, phoṭṭhabbārammaṇaṃ mataṃ.

299.

Sabbaṃ nāmañca rūpañca, hitvā rūpādipañcakaṃ;

Lakkhaṇāni ca paññatti-dhammārammaṇasaññitaṃ.

300.

Chārammaṇāni labbhanti, kāmāvacarabhūmiyaṃ;

Tīṇi rūpe panārūpe, dhammārammaṇamekakaṃ.

301.

Khaṇavatthuparittattā , āpāthaṃ na vajanti ye;

Te dhammārammaṇā honti, yesaṃ rūpādayo kira.

302.

Te paṭikkhipitabbāva, aññamaññassa gocaraṃ;

Neva paccanubhontānaṃ, mano tesaṃ tu gocaraṃ.



我来帮您翻译这段巴利文：
275
四种果位补特伽罗，三因凡夫诸有情；
十三种心得生起，如是宣说应了知。
276
四种智相应大果，如是九种心生起；
色无色界异熟心，共十三心为最后。
277
四种果位补特伽罗，二因凡夫诸有情；
离智四种异熟心，唯得生起应了知。
278
三种凡夫四圣者，七种补特伽罗中；
十七种心得生起，七者之中应了知。
279
二种五识意界三，及与推度心生起；
确定心共十七种，如是生起应了知。
280
下三果位补特伽罗，三因凡夫诸有情；
九种善心得生起，四种广大心生起。
281
三种凡夫三圣者，从初开始应了知；
十三种心得生起，如是宣说应了知。
282
欲界八善离邪见，不善四种及一种；
掉举相应心生起，十三种心应了知。
283
下二果位补特伽罗，及一切凡夫有情；
忧根相应二种心，唯二种心得生起。
284
三种凡夫补特伽罗，五种心识得生起；
四种邪见相应心，及与疑相应心起。
285
四种道位补特伽罗，各各自己之道心；
唯一生起应了知，如是说已当分别。
286
我已宣说诸有中，依补特伽罗差别；
为令比丘善巧故，心之生起已显示。
287
如是一切这些心，依地依人诸差别；
有多种差别生起，具慧者应当了知。
288
依所说理可了知，具慧者知诸差别；
畏文繁多故我今，略说此等诸差别。
289
观察前后诸关联，反复思惟又思惟；
审察义理应了知，具慧者当善摄取。
290
此阿毗达摩入门妙要，
最胜能破愚痴暗灯明；
常善思维诵读此法者，
贪嗔诸法长远不侵近。
这是《阿毗达摩的入门》中依地与补特伽罗的心生起解说的第五品。
第六品 所缘分别的解说
291
从此我当说这些，诸心之所缘境界；
离此所缘无生起，故我今当为宣说。
292
色声香味及触法，六种所缘诸差别；
通达六种所缘者，如是宣说应了知。
293
其中依四大种起，色相四处所生起；
可见有对名为是，色所缘境应了知。
294
二种所说声差别，心与时节所生起；
有识之声唯是从，心所生起应了知。
295
无识之声差别者，
是从时节所生起；
如是二种声差别，
成为声所缘境界。
296
能被持续或随行，香境引导亦复然；
此从四处所生起，香所缘境应认知。
297
能被尝味及受用，味境如是而宣说；
此从四处所生起，味所缘境为名称。
298
能被触知为触境，地火风三大种别；
触境四处所生起，触所缘境应了知。
299
一切名色除五种，色等五境之外者；
诸相及诸施设法，名为法所缘境界。
300
六种所缘得生起，在欲界地中生起；
色界三种无色界，唯法所缘一境生。
301
刹那处所有限故，不能现前而显现；
彼等成为法所缘，如是色等应了知。
302
彼等应当被遮止，互相不成所行境；
不能相互领受故，意识才是彼等境。
[注：此处翻译已完成，请检查是否需要继续]

303.

Tañca ‘‘paccanubhotī’’ti, vuttattā pana satthunā;

Rūpādārammaṇāneva, honti rūpādayo pana.

304.

Dibbacakkhādiñāṇānaṃ, rūpādīneva gocarā;

Anāpāthagatāneva, tānītipi na yujjati.

305.

Yaṃ rūpārammaṇaṃ hontaṃ, taṃ dhammārammaṇaṃ kathaṃ;

Evaṃ sati panetesaṃ, niyamoti kathaṃ bhave.

306.

Sabbaṃ ārammaṇaṃ etaṃ, chabbidhaṃ samudīritaṃ;

Taṃ parittattikādīnaṃ, vasena bahudhā mataṃ.

307.

Sabbo kāmavipāko ca, kriyāhetudvayampi ca;

Pañcavīsati ekantaṃ, parittārammaṇā siyuṃ.

308.

Iṭṭhādibhedā pañceva, rūpasaddādayo pana;

Viññāṇānaṃ dvipañcannaṃ, gocarā paṭipāṭiyā.

309.

Rūpādipañcakaṃ sabbaṃ, manodhātuttayassa tu;

Terasannaṃ panetesaṃ, rūpakkhandhova gocaro.

310.

Nārūpaṃ na ca paññattiṃ, nātītaṃ na canāgataṃ;

Ārammaṇaṃ karonte ca, vattamāno hi gocaro.

311.

Terasetāni cittāni, jāyante kāmadhātuyaṃ;

Cattāri rūpāvacare, neva kiñci arūpisu.

312.

Mahāpākānamaṭṭhannaṃ , santīraṇattayassapi;

Chasu dvāresu rūpādichaparittāni gocarā.

313.

Rūpādayo parittā cha, hasituppādagocarā;

Pañcadvāre paṭuppannā, manodvāre tikālikā.

314.

Dutiyāruppacittañca, catutthāruppamānasaṃ;

Chabbidhaṃ niyataṃ hoti, taṃ mahaggatagocaraṃ.

315.

Nibbānārammaṇattā hi, ekantena anaññato;

Aṭṭhānāsavacittānaṃ, appamāṇova gocaro.

316.

Cattāro ñāṇahīnā ca, kāmāvacarapuññato;

Kriyatopi ca cattāro, dvādasākusalāni ca.

317.

Parittārammaṇā ceva, te mahaggatagocarā;

Paññattārammaṇattā hi, navattabbāva honti te.

318.

Cattāro ñāṇasaṃyuttā, puññato kriyatopi ca;

Tathābhiññādvayañceva, kriyāvoṭṭhabbanampi ca.

319.

Ekādasannametesaṃ, tividho hoti gocaro;

Paññattārammaṇattā hi, navattabbāpi hontime.

320.

Yāni vuttāvasesāni, cittāni pana tāni hi;

Navattabbārammaṇānīti, viññeyyāni vibhāvinā.

Parittārammaṇattikaṃ samattaṃ.

321.

Dutiyāruppacittañca , catutthāruppamānasaṃ;

Chabbidhaṃ pana ekanta-atītārammaṇaṃ siyā.

322.

Viññāṇānaṃ dvipañcannaṃ, manodhātuttayassa ca;

Pañca rūpādayo dhammā, paccuppannāva gocarā.

323.

Aṭṭha kāmamahāpākā, santīraṇattayampi ca;

Hasituppādacittanti, dvādasete tu mānasā.

324.

Siyātītārammaṇā paccu-ppannānāgatagocarā;

Kusalākusalā kāme, kriyato nava mānasā.

325.

Abhiññāmānasā dvepi, siyātītādigocarā;

Santapaññattikālepi, navattabbā bhavantime.

326.

Sesāni pana sabbāni, rūpārūpabhavesupi;

Navattabbāni honteva, atītārammaṇādinā.

327.

Kāmato ca kriyā pañca, rūpato pañcamī kriyā;

Cittānaṃ channametesaṃ, natthi kiñci agocaraṃ.

328.

Nibbānañca phalaṃ maggaṃ, rūpañcārūpameva ca;

Sakkonti gocaraṃ kātuṃ, kati cittāni me vada.

329.

Cattāro ñāṇasaṃyuttā,

Puññato kriyato tathā;

Abhiññāhadayā dvepi,

Kriyā voṭṭhabbanampi ca.

330.

Sakkonti gocaraṃ kātuṃ, cittānekādasāpi ca;

Nibbānañca phalaṃ maggaṃ, rūpañcārūpameva ca.

331.

Cittesu pana sabbesu, kati cittāni me vada;

Arahattaphalaṃ maggaṃ, kātuṃ sakkonti gocaraṃ.

332.

Sabbesu pana cittesu, cha ca cittāni me suṇa;

Arahattaphalaṃ maggaṃ, kātuṃ sakkonti gocaraṃ.



我来帮您翻译这段巴利文：
303.
导师说"被领受"故，唯有色等诸所缘；
色等唯是色所缘，如是差别应了知。
304
天眼等智之所缘，唯是色等诸境界；
非不现前为所缘，如是说者不应理。
305
若为色所缘之境，如何成为法所缘；
若如是者彼等法，如何建立定性别。
306
一切所缘此六种，如是宣说诸差别；
依有限等诸差别，说有多种应了知。
307
一切欲界异熟心，及二无因唯作心；
二十五心定唯缘，有限境界应了知。
308
可意等别五种境，色声等五为差别；
十识次第而生起，所行境界应了知。
309
色等五境一切法，三种意界为所缘；
此等十三种心识，色蕴为其所行境。
310
非色非为假施设，非过去非未来境；
缘取所缘诸心识，现在为其所行境。
311
此等十三种心识，生起于欲界地中；
色界四种心生起，无色界中无所缘。
312
八大异熟三推度，诸心于六门之中；
六种有限色等境，为其所缘应了知。
313
色等有限六种境，生笑心之所行境；
五门唯缘现在境，意门缘三时差别。
314
第二无色界心及，第四无色界心识；
六种决定所缘取，广大为其所行境。
315
因缘涅槃为所缘，决定不缘其他境；
八种无漏心所缘，唯是无量为境界。
316
离智四种欲界善，及四唯作心生起；
十二不善心生起，诸心差别应了知。
317
有限所缘及广大，所缘为其所行境；
因缘假设为所缘，说为不可说所缘。
318
四智相应善心及，唯作二种神通心；
及一确定唯作心，如是差别应了知。
319
此等十一种心识，三种所缘为境界；
因缘假设为所缘，说为不可说所缘。
320
其余所说诸心识，彼等诸心应当知；
为不可说所缘境，具慧者应当了知。
有限所缘三法竟。
321
第二无色界心及，第四无色界心识；
六种心识定唯缘，过去境界应了知。
322
十识三种意界心，次第生起应了知；
五色等法为所缘，唯缘现在为境界。
323
八欲界大异熟心，及三推度心生起；
生笑心识为十二，如是心识应了知。
324
或缘过去现在及，未来境界为所缘；
欲界善与不善心，九唯作心应了知。
325
二种神通心生起，或缘过去等境界；
寂静假设时间中，说为不可说所缘。
326
其余一切诸心识，色无色有诸差别；
说为不可说所缘，过去等境为差别。
327
欲界唯作五种心，色界第五唯作心；
此等六种心生起，无有不是其所缘。
328
涅槃与果及道法，色与无色为差别；
能缘何等为境界，几种心识请告我。
329
四智相应善心及，
唯作心亦复如是；
二种神通心生起，
及一确定唯作心。
330
能够缘取为境界，十一种心应了知；
涅槃与果及道法，色与无色为差别。
331
于一切心中告我，几种心识能缘取；
阿罗汉果与道法，为其所缘为境界。
332
于一切心中听我，六种心识应了知；
阿罗汉果与道法，能缘为境为所缘。

333.

Cattāro ñāṇasaṃyuttā, kriyā voṭṭhabbanampi ca;

Kriyābhiññā manodhātu, cha ca sakkonti gocaraṃ.

334.

Cattāro ñāṇasaṃyuttā-bhiññācittañca puññato;

Nārahattaṃ phalaṃ maggaṃ, kātuṃ sakkonti gocaraṃ.

335.

Kasmā arahato magga-cittaṃ vā phalamānasaṃ;

Puthujjanā vā sekkhā vā, na sakkonti hi jānituṃ.

336.

Puthujjano na jānāti,

Sotāpannassa mānasaṃ;

Sotāpanno na jānāti,

Sakadāgāmissa mānasaṃ.

337.

Sakadāgāmī na jānāti, anāgāmissa mānasaṃ;

Anāgāmī na jānāti, arahantassa mānasaṃ.

338.

Heṭṭhimo heṭṭhimo neva, jānāti uparūpari;

Uparūpari jānāti, heṭṭhimassa ca mānasaṃ.

339.

Yo dhammo yassa dhammassa,

Hoti ārammaṇaṃ pana;

Tamuddharitvā ekekaṃ,

Pavakkhāmi ito paraṃ.

340.

Kusalārammaṇaṃ kāme, kusalākusalassa ca;

Abhiññāmānasassāpi, kusalassa kriyassa ca.

341.

Kāmāvacarapākassa, tathā kāmakriyassa ca;

Etesaṃ pana rāsīnaṃ, channaṃ ārammaṇaṃ siyā.

342.

Rūpāvacarapuññāni, kāmapākaṃ tato vinā;

Pañcannaṃ pana rāsīnaṃ, honti ārammaṇāni hi.

343.

Āruppakusalañcāpi, tebhūmakusalassa ca;

Tebhūmakakriyassāpi, tathevākusalassapi.

344.

Arūpāvacarapākānaṃ , dvinnaṃ pana catutthadu;

Imesaṃ aṭṭharāsīnaṃ, hotārammaṇapaccayo.

345.

Apariyāpannapuññampi, kāmāvacaratopi ca;

Rūpato pañcamassāpi, kusalassa kriyassa ca.

346.

Catunnaṃ pana rāsīnaṃ, hoti ārammaṇaṃ sadā;

Tathevākusalaṃ kāma-rūpāvacarato pana.

347.

Kusalassa kriyassāpi, tathevākusalassa ca;

Kāmāvacarapākānaṃ, channaṃ rāsīnamīritaṃ.

348.

Vipākārammaṇaṃ kāme, kāmāvacaratopi ca;

Rūpāvacarato ceva, kusalassa kriyassa ca.

349.

Kāmāvacarapākānaṃ, tathevākusalassa ca;

Channañca pana rāsīnaṃ, hotārammaṇapaccayo.

350.

Vipākārammaṇaṃ rūpe, kāmāvacaratopi ca;

Rūpāvacarato ceva, kusalassa kriyassa ca.

351.

Apuññassāti pañcannaṃ, rāsīnaṃ hoti gocaro;

Arūpāvacarapākesu, ayameva nayo mato.

352.

Apariyāpannapākampi, kāmato rūpatopi ca;

Kusalassa kriyassāpi, hoti ārammaṇaṃ pana.

353.

Kriyacittamidaṃ kāme, kāmāvacaratopi ca;

Rūpāvacarato ceva, kusalassa kriyassa ca.

354.

Kāmāvacarapākassa, tathevākusalassa ca;

Channaṃ rāsīnametesaṃ, hotārammaṇapaccayo.

355.

Yaṃ kriyāmānasaṃ rūpe, kāmapākaṃ tato vinā;

Pañcannaṃ pana rāsīnaṃ, hoti ārammaṇaṃ pana.

356.

Kriyācittaṃ panāruppe, tesaṃ pañcannameva ca;

Āruppassa kriyassāpi, channaṃ hoteva gocaro.

357.

Rūpaṃ catusamuṭṭhānaṃ, rūpārammaṇasaññitaṃ;

Kāmāvacarapuññassa, tatheva kusalassa ca.

358.

Abhiññādvayacittassa, kāmapākakriyassa ca;

Channaṃ rāsīnametesaṃ, hotārammaṇapaccayo.

359.

Nibbānārammaṇaṃ kāma-rūpāvacarato pana;

Kusalassubhayassāpi, kāmarūpakriyassa ca.

360.

Apariyāpannato ceva, phalassa kusalassa ca;

Channaṃ rāsīnametesaṃ, hotārammaṇapaccayo.

361.

Nānappakārakaṃ sabbaṃ, paññattārammaṇaṃ pana;

Tebhūmakassa puññassa, tathevākusalassa ca.

362.

Rūpārūpavipākassa, tebhūmakakriyassa ca;

Navannaṃ pana rāsīnaṃ, hotārammaṇapaccayo.

363.

Rūpārammaṇikā dve tu, dve dve saddhādigocarā;

Pañcārammaṇikā nāma, cittuppādā tayo matā.



我来帮您翻译这段巴利文：
333
四智相应唯作心，确定心及神通心；
意界等六种心识，能缘此境为所缘。
334
四智相应善心及，神通心等诸差别；
不能缘取阿罗汉，果与道法为所缘。
335
为何阿罗汉道心，或是果心为差别；
凡夫或有学圣者，不能了知为何因。
336
凡夫不能知，
预流圣者心；
预流不能知，
一来圣者心。
337
一来圣者不能知，不还圣者之心识；
不还圣者不能知，阿罗汉心之差别。
338
下下位者不能知，上上位者之心识；
上上位者能了知，下位心识之差别。
339
何法是何法，
成为其所缘；
各各分别说，
从此我当说。
340
欲界善所缘境界，善不善心为差别；
及与神通心生起，善与唯作心所缘。
341
欲界异熟心生起，及欲唯作心生起；
此等六种心生起，为其所缘应了知。
342
色界善心除欲界，异熟之外为差别；
此等五种心生起，为其所缘应了知。
343
无色善心及三界，善心及与唯作心；
如是不善心生起，为其所缘应了知。
344
无色界异熟二种，及第四二种差别；
此等八种心差别，为所缘缘应了知。
345
出世间善及欲界，及色界第五善心；
及与唯作心生起，为其所缘应了知。
346
此等四种心生起，常为所缘应了知；
如是不善欲界及，色界诸心为差别。
347
善与唯作及不善，心识差别应了知；
欲界异熟六种心，如是宣说应了知。
348
异熟所缘在欲界，欲界及以色界中；
善与唯作心生起，为其所缘应了知。
349
欲界异熟心生起，及与不善心生起；
此等六种心生起，为所缘缘应了知。
350
色界异熟欲界及，色界诸心为差别；
善与唯作心生起，为其所缘应了知。
351
不善等五种差别，心聚为其所行境；
无色界异熟差别，此理亦应如是知。
352
出世间异熟及欲，色界诸心为差别；
善与唯作心生起，为其所缘应了知。
353
唯作心在欲界中，欲界及以色界中；
善与唯作心生起，为其所缘应了知。
354
欲界异熟心生起，及与不善心生起；
此等六种心生起，为所缘缘应了知。
355
色界唯作心除去，欲界异熟心生起；
此等五种心生起，为其所缘应了知。
356
无色界唯作心及，彼等五种心生起；
无色唯作心生起，六种为其所行境。
357
四处所生色差别，名为色所缘境界；
欲界善心及善心，为其所缘应了知。
358
二种神通心生起，欲界异熟唯作心；
此等六种心生起，为所缘缘应了知。
359
涅槃所缘欲界及，色界诸心为差别；
二种善心及欲色，唯作心等为差别。
360
出世间及与果心，善心等类为差别；
此等六种心生起，为所缘缘应了知。
361
种种差别一切法，假设所缘为差别；
三界善心及不善，心识差别应了知。
362
色无色界异熟心，三界唯作心生起；
此等九种心生起，为所缘缘应了知。
363
二色所缘及二二，信等为境为差别；
名为五所缘生起，三种心生应了知。

364.

Idhekacattālīseva, chaḷārammaṇikā matā;

Kāmāvacaracittāna-mayamārammaṇakkamo.

365.

Pañcābhiññā vivajjetvā, rūpārūpā anāsavā;

Cittuppādā ime sabbe, dhammārammaṇagocarā.

366.

Paṭhamāruppakusalaṃ, dutiyāruppacetaso;

Kusalassa vipākassa, kriyassārammaṇaṃ bhave.

367.

Paṭhamāruppapākoyaṃ , dutiyāruppacetaso;

Kusalassa vipākassa, kriyassārammaṇaṃ na hi.

368.

Paṭhamaṃ tu kriyācittaṃ, dutiyāruppacetaso;

Na puññassa na pākassa, hoti ārammaṇaṃ pana.

369.

Paṭhamaṃ tu kriyācittaṃ, dutiyāruppacetaso;

Kriyassārammaṇaṃ hoti, iti ñeyyaṃ vibhāvinā.

370.

Puthujjanassa sekkhassa, arūpārammaṇaṃ dvidhā;

Kusalaṃ kusalassāpi, vipākassa ca taṃ siyā.

371.

Khīṇāsavassa bhikkhussa, paṭhamāruppamānasaṃ;

Ārammaṇaṃ tidhā hoti, iti vuttaṃ mahesinā.

372.

Kriyassāpi kriyā hoti, kusalampi kriyassa ca;

Kusalaṃ tu vipākassa, evaṃ hoti tidhā pana.

373.

Tatiyāruppacittampi, catutthāruppacetaso;

Evameva dvidhā ceva, tidhā cārammaṇaṃ siyā.

374.

Yaṃ yaṃ pana idhārabbha,

Ye ye jāyanti gocaraṃ;

So so tesañca tesañca,

Hotārammaṇapaccayo.

375.

Yo panimassa naro kira pāraṃ,

Duttaramuttaramuttaratīdha;

So abhidhammamahaṇṇavapāraṃ,

Duttaramuttaramuttarateva.

Iti abhidhammāvatāre ārammaṇavibhāgo nāma

Chaṭṭho paricchedo.

7. Sattamo paricchedo

Vipākacittappavattiniddeso

376.

Anantañāṇena niraṅgaṇena,

Guṇesinā kāruṇikena tena;

Vutte vipāke matipāṭavatthaṃ,

Vipākacittappabhavaṃ suṇātha.

377.

Ekūnatiṃsa kammāni, pākā dvattiṃsa dassitā;

Tīsu dvāresu kammāni, vipākā chasu dissare.

378.

Kusalaṃ kāmalokasmiṃ, pavatte paṭisandhiyaṃ;

Taṃ taṃ paccayamāgamma, dadāti vividhaṃ phalaṃ.

379.

Ekāya cetanāyekā, paṭisandhi pakāsitā;

Nānākammehi nānā ca, bhavanti paṭisandhiyo.

380.

Tihetukaṃ tu yaṃ kammaṃ, kāmāvacarasaññitaṃ;

Tihetukaṃ duhetuñca, vipākaṃ detyahetukaṃ.

381.

Duhetukaṃ tu yaṃ kammaṃ, taṃ na deti tihetukaṃ;

Duhetukamahetuñca, vipākaṃ deti attano.

382.

Tihetukena kammena,

Paṭisandhi tihetukā;

Duhetukāpi hoteva,

Na ca hoti ahetukā.

383.

Duhetukena kammena,

Paṭisandhi duhetukā;

Ahetukāpi hoteva,

Na ca hoti tihetukā.

384.

Asaṅkhāramasaṅkhāraṃ , sasaṅkhārampi deti hi;

Sasaṅkhāramasaṅkhāraṃ, sasaṅkhāraṃ phalaṃ tathā.

385.

Ekāya cetanāyettha, kusalassa ca soḷasa;

Vidhā vipākacittāni, bhavantīti pakāsaye.

386.

Ārammaṇena hoteva, vedanāparivattanaṃ;

Tadārammaṇacittampi, javanena niyāmitaṃ.

387.

Kāmāvacaracittena, kusalenādinā pana;

Tulyena pākacittena, gahitā paṭisandhi ce.

388.

Balavārammaṇe iṭṭhe, cakkhussāpāthamāgate;

Manodhātu bhavaṅgasmiṃ, tāya āvaṭṭite pana.

389.

Vīthicittesu jātesu, cakkhuviññāṇakādisu;

Jāyate javanaṃ hutvā, paṭhamaṃ kāmamānasaṃ.

390.

Sattakkhattuṃ javitvāna, paṭhame kusale gate;

Tadevārammaṇaṃ katvā, teneva sadisaṃ puna.

391.

Vipākaṃ jāyate cittaṃ, tadārammaṇasaññitaṃ;

Sandhiyā tulyato mūla-bhavaṅganti pavuccate.

392.

Tañca santīraṇaṃ ettha, dassanaṃ sampaṭicchanaṃ;

Gaṇanūpagacittāni, cattāreva bhavanti hi.



我来帮您翻译这段巴利文：
364
此中四十一心识，六所缘境应了知；
欲界诸心次第说，如是所缘之次第。
365
除去五种神通心，色无色界无漏心；
此等一切心生起，法所缘境为行境。
366
第一无色善心与，第二无色心生起；
善与异熟唯作心，为其所缘应了知。
367
第一无色异熟心，第二无色心生起；
善与异熟唯作心，非为所缘应了知。
368
第一唯作心生起，第二无色心生起；
非善非异熟差别，不为所缘应了知。
369
第一唯作心生起，第二无色心生起；
为唯作心之所缘，具慧者应如是知。
370
凡夫及有学圣者，无色所缘有二种；
善心为善心所缘，及为异熟心所缘。
371
漏尽比丘第一种，无色界心为差别；
所缘有三种差别，大仙如是已宣说。
372
唯作亦为唯作缘，善心亦为唯作缘；
善心为异熟所缘，如是三种应了知。
373
第三无色界心及，第四无色心生起；
如是二种及三种，所缘差别应了知。
374
于此缘取何等法，
何等生起为所行；
彼等于彼等诸法，
为所缘缘应了知。
375
若有人于此渡难渡，
至上胜上最上彼岸；
彼能渡此阿毗达摩，
难渡至上最胜彼岸。
这是《阿毗达摩的入门》中所缘分别的第六品。
第七品 异熟心转起的解说
376
无量智慧无垢染，
求功德者大悲者；
所说异熟增慧力，
异熟心生请谛听。
377
二十九种业差别，三十二种异熟说；
三门中业之差别，六门异熟得显现。
378
欲界善业在转起，及在结生之差别；
依种种缘之差别，能与种种果报生。
379
一种思所生一种，结生差别已显示；
种种业生种种果，结生差别应了知。
380
三因善业欲界中，名为欲界之善业；
三因二因及无因，异熟差别得生起。
381
二因善业为差别，不生三因之异熟；
二因无因之异熟，自业果报得生起。
382
由三因业故，
结生三因起；
二因亦生起，
不生无因果。
383
由二因业故，
结生二因起；
无因亦生起，
不生三因果。
384
无行生无行，有行亦能生；
有行生无行，有行果亦然。
385
由于一思差别故，善业十六差别起；
异熟心识诸差别，如是宣说应了知。
386
由所缘故有差别，受转变之差别生；
彼所缘心亦决定，由速行心所决定。
387
由欲界心之差别，善等诸心为差别；
相等异熟心生起，若得结生差别时。
388
强力所缘可意境，于眼现前得生起；
意界从有分生起，由彼转起差别时。
389
路心生起诸差别，从眼识等差别起；
生起速行为差别，第一欲界心生起。
390
七次速行已生起，第一善心已生已；
即彼所缘为差别，与彼相同之差别。
391
异熟心识得生起，名为所缘心生起；
与结生同故说为，根本有分应了知。
392
此中推度及见识，领受心为差别起；
应计算心为差别，唯有四种应了知。


393.

Yadā hi dutiyaṃ cittaṃ, kusalaṃ javanaṃ tadā;

Tena tulyavipākampi, tadārammaṇakaṃ siyā.

394.

Sandhiyā asamānattā, dve nāmānissa labbhare;

‘‘Āgantukabhavaṅga’’nti, ‘‘tadārammaṇaka’’nti ca.

395.

Yadā hi tatiyaṃ puññaṃ, javanaṃ hoti tena ca;

Sadisaṃ tatiyaṃ pākaṃ, tadārammaṇakaṃ siyā.

396.

‘‘Āgantukabhavaṅga’’nti, idampi ca pavuccati;

Iminā pana saddhiṃ cha, purimāni ca pañcapi.

397.

Yadā catutthaṃ kusalaṃ, javanaṃ hoti tena ca;

Tulyaṃ catutthaṃ pākaṃ tu, tadārammaṇataṃ vaje.

398.

Āgantukabhavaṅgaṃ tu, tadārammaṇanāmakaṃ;

Purimāni cha pākāni, iminā honti satta tu.

399.

Tasmiṃ dvāre yadā iṭṭha-majjhattārammaṇaṃ pana;

Āgacchati tadāpāthaṃ, tadā vuttanayenidha.

400.

Ārammaṇavaseneva, vedanā parivattati;

Upekkhāsahitaṃ tasmā, hoti santīraṇaṃ mano.

401.

Upekkhāsahitesveva, javanesu catūsupi;

Tehi tulyāni cattāri, pākacittāni jāyare.

402.

Vedanāyāsamānattā, accantaṃ purimehi tu;

Honti piṭṭhibhavaṅgāni, cattārīti ca nāmato.

403.

Pañcimāni vipākāni, purimehi ca sattahi;

Saddhiṃ dvādasa pākāni, bhavantīti viniddise.

404.

Cakkhudvāre tathā evaṃ, sotādīsvapi niddise;

Dvādasa dvādasa pākā, samasaṭṭhi bhavantime.

405.

Ekāya cetanāyeva, kamme āyūhite pana;

Samasaṭṭhi vipākāni, uppajjanti na saṃsayo.

406.

Gahitāgahaṇenettha , cakkhudvāresu dvādasa;

Sotaviññāṇakādīni, cattārīti ca soḷasa.

407.

Evameva sasaṅkhāra-tihetukusalenapi;

Asaṅkhārasasaṅkhāru-pekkhāsahagatehipi.

408.

Kamme āyūhite tesaṃ, vipākehi ca tīhipi;

Eseva ca nayo tehi, dinnāya paṭisandhiyā.

409.

Paṭhamaṃ iṭṭhamajjhatta-gocarassa vasenidha;

Pavattiṃ pana dassetvā, upekkhāsahitadvaye.

410.

Dassetabbā tappacchā tu, iṭṭhasmiṃ gocare idha;

Ekekasmiṃ pana dvāre, dvādasa dvādaseva tu.

411.

Gahitāgahaṇenettha, pākacittāni soḷasa;

Pubbe vuttanayeneva, ñeyyaṃ sabbamasesato.

412.

Tihetukena kammena, paṭisandhi tihetukā;

Bhavatīti ayaṃ vāro, vutto ettāvatā mayā.

413.

Sandhimekaṃ tu kammekaṃ, janeti na tato paraṃ;

Anekāni vipākāni, sañjaneti pavattiyaṃ.

414.

Ekasmā hi yathā bījā, jāyate ekamaṅkuraṃ;

Subahūni phalānissa, honti hetupavattito.

415.

Duhetukena kammena, paṭisandhi duhetukā;

Hotīti hi ayaṃ vāro, anupubbena āgato.

416.

Duhetukena kammena, somanassayutenidha;

Asaṅkhārikacittena, kamme āyūhite pana.

417.

Tena tulyena pākena, gahitā paṭisandhi ce;

Iṭṭhe ārammaṇe cakkhu-dvāre āpāthamāgate.

418.

Somanassayute ñāṇa-hīne kusalamānase;

Sattakkhattuṃ javitvāna, gate tasmiṃ duhetuke.

419.

Tadevārammaṇaṃ katvā, jāyate tadanantaraṃ;

Taṃsarikkhakamekaṃ tu, asaṅkhārikamānasaṃ.

420.

Taṃ hi mūlabhavaṅganti, tadārammaṇamiccapi;

Ubhayampi ca tasseva, nāmanti paridīpitaṃ.

421.

Duhetukasasaṅkhāre, javitepi ca taṃsamaṃ;

Hotāgantukasaṅkhātaṃ, tadārammaṇamānasaṃ.

422.

Tatheva ca duhetūnaṃ, iṭṭhamajjhattagocare;

Dvinnaṃ upekkhāyuttānaṃ, javanānamanantaraṃ.

423.

Dve tādisāni jāyante, tadārammaṇamānasā;

Tesaṃ ‘‘piṭṭhibhavaṅga’’nti, nāmaṃ ‘‘āgantuka’’nti ca.



我来帮您翻译这段巴利文：
393
当第二善心作为，速行心时应了知；
与彼相等异熟心，成为所缘心生起。
394
与结生不同故得，二种名称应了知；
"客有分"与"所缘心"，如是二名得称呼。
395
若第三善心生起，为速行心应了知；
相似第三异熟心，成为所缘心生起。
396
此亦称为"客有分"，应当如是而了知；
与此相应有六种，前五种心应了知。
397
若第四善心生起，为速行心应了知；
相等第四异熟心，进入所缘心生起。
398
客有分及所缘名，如是二名应了知；
前六异熟心生起，与此相应成七种。
399
彼门之中若可意，中等所缘为差别；
现前生起应了知，此中如说之方法。
400
依所缘境之差别，受即转变而生起；
故与舍受相应心，成为推度心生起。
401
唯与舍受相应故，四种速行心生起；
与彼相等四种心，异熟心识得生起。
402
由于受不相等故，与前诸心极不同；
成为后有分差别，四种名称应了知。
403
此五种异熟心识，与前七种心和合；
共有十二异熟心，如是分别应了知。
404
如是眼门及耳等，差别如是应分别；
十二十二异熟心，共有六十应了知。
405
由于一思之差别，造作业时应了知；
六十异熟心生起，此中毫无有疑惑。
406
依所摄取不摄取，眼门之中有十二；
耳识等四种差别，共有十六应了知。
407
如是有行三因善，无行有行舍相应；
诸心差别应了知，如是宣说应了知。
408
造作业时彼等心，与三异熟心生起；
此即方法应了知，由彼所得结生心。
409
首先依可意中等，所缘差别于此中；
显示转起差别已，与舍相应二种心。
410
其后当显可意境，于此之中应了知；
每一门中有十二，十二差别应了知。
411
依所摄取不摄取，异熟心有十六种；
如前所说之方法，一切无余应了知。
412
由三因业之差别，结生三因得生起；
如是次第应了知，我已说此差别竟。
413
一业生一结生心，更不生起他差别；
多种异熟心生起，于转起位应了知。
414
譬如从一种子中，唯生一种芽差别；
由因转起差别故，生多果实应了知。
415
由二因业之差别，结生二因得生起；
如是次第应了知，次第生起应了知。
416
由二因业之差别，与喜相应于此中；
无行心识为差别，造作业时应了知。
417
与彼相等异熟心，若得结生差别时；
可意所缘于眼门，现前生起应了知。
418
与喜相应离智慧，善心差别应了知；
七次速行已生起，二因善心已灭时。
419
即彼所缘为差别，其后即刻得生起；
与彼相似一种心，无行心识应了知。
420
彼为根本有分心，亦名所缘心生起；
此二名称为差别，如是显示应了知。
421
二因有行速行后，与彼相等心生起；
名为客有分差别，所缘心识应了知。
422
如是二因心生起，可意中等所缘境；
二种与舍受相应，速行心后应了知。
423
二种如是心生起，名为所缘心差别；
彼等名为"后有分"，及"客有分"应了知。

424.

Santīraṇadvayañceva, dassanaṃ sampaṭicchanaṃ;

Imāni ca bhavaṅgāni, cakkhudvāre panaṭṭha hi.

425.

Evamaṭṭhaṭṭha katvāna, dvāresupi ca pañcasu;

Cattālīsa vipākāni, bhavantīti pavattiyaṃ.

426.

Gahitāgahaṇenettha, cakkhudvāre panaṭṭha ca;

Sotaghānādinā saddhiṃ, dvādaseva bhavanti hi.

427.

Ekāya cetanāyevaṃ, kamme āyūhite pana;

Dvādaseva vipākāni, bhavantīti pakāsitaṃ.

428.

Duhetukattayenāpi , sesena sadisena tu;

Pākenādinnasandhiyā, ayameva nayo mato.

429.

Duhetukena kammena, paṭisandhi duhetukā;

Hotītipi ayaṃ vāro, vutto ettāvatā mayā.

430.

Duhetukena kammena, paṭisandhi ahetukā;

Hotīti ca ayaṃ vāro, anupubbena āgato.

431.

Duhetukesu cittesu, kusalesu catūsupi;

Tesu aññatareneva, kamme āyūhite pana.

432.

Tasseva pākabhūtāya, ādinnapaṭisandhino;

Upekkhāsahitāhetu, manoviññāṇadhātuyā.

433.

Paṭisandhi na vattabbā, sā kammasadisāti hi;

Kammaṃ duhetukaṃ hoti, paṭisandhi ahetukā.

434.

Tassa buddhimupetassa, iṭṭhamajjhattagocare;

Āpāthamāgate cakkhu-dvāre puna ca dehino.

435.

Duhetūnaṃ catunnampi, puññānaṃ yassa kassaci;

Javanassāvasānasmiṃ, ahetukamidaṃ mano.

436.

Tadārammaṇabhāvena, jāyate natthi saṃsayo;

Taṃ tu mūlabhavaṅgañca, tadārammaṇameva ca.

437.

Vīthicittesu jātesu, cakkhuviññāṇakādisu;

Upekkhāsahitaṃyeva, hoti santīraṇampi ca.

438.

Tesu ekaṃ ṭhapetvāna, gahitāgahaṇenidha;

Gaṇanūpagacittāni, tīṇiyeva bhavanti hi.

439.

Iṭṭhe ārammaṇe cakkhu-dvāre āpāthamāgate;

Tadā santīraṇañceva, tadārammaṇamānasaṃ.

440.

Somanassayutaṃyeva, gahetvā tesu ekakaṃ;

Purimāni ca tīṇīti, cattārova bhavanti hi.

441.

Evaṃ cattāri cittāni, dvāresupi ca pañcasu;

Honti vīsati cittāni, vipākāni pavattiyaṃ.

442.

Cakkhudvāre tu cattāri, gahitāgahaṇenidha;

Sotaghānādinā saddhiṃ, hotevāhetukaṭṭhakaṃ.

443.

Ahetupaṭisandhissa , na tadārammaṇaṃ bhave;

Duhetukaṃ tihetuṃ vā, duhetupaṭisandhino.

444.

Jātā sugatiyaṃ yena, pākena paṭisandhi tu;

Tena tulyampi hīnaṃ vā, tadārammaṇakaṃ bhave.

445.

Manussalokaṃ sandhāya, vuttañcāhetukaṭṭhakaṃ;

Catūsupi apāyesu, pavatte pana labbhati.

446.

Thero nerayikānaṃ tu, dhammaṃ deseti vassati;

Gandhaṃ vāyuñca māpeti, yadā tesaṃ tadā pana.

447.

Theraṃ disvā ca sutvā ca, dhammaṃ gandhañca ghāyataṃ;

Pivatañca jalaṃ vāyuṃ, phusataṃ mudumeva ca.

448.

Cakkhuviññāṇakādīni, puññajāneva pañcapi;

Santīraṇadvayaṃ ekā, manodhātūti aṭṭhakaṃ.

449.

Ayaṃ tāva kathā iṭṭha-iṭṭhamajjhattagocare;

Kāmāvacarapuññānaṃ, javanānaṃ vasenidha.

450.

Niyamatthaṃ tu yaṃ vuttaṃ, tadārammaṇacetaso;

Kusalaṃ pana sandhāya, taṃ vuttanti hi dīpitaṃ.

451.

Idhākusalacittesu, somanassayutesupi;

Iṭṭhe ārammaṇe tesu, javitesu catūsupi.

452.

Somanassayutāhetu-manoviññāṇadhātu hi;

Tadārammaṇabhāvena, jāyate tadanantaraṃ.

453.

Chasvākusalacittesu, upekkhāya yutesu hi;

Gocare iṭṭhamajjhatte, javitesu anantaraṃ.

454.

Upekkhāsahitāhetu-manoviññāṇadhātu hi;

Tadārammaṇabhāvena, jāyate pana puññajā.

455.

Iṭṭhārammaṇayogasmiṃ , kaṅkhato uddhatassa vā;

Somanassayutaṃ hoti, tadārammaṇamānasaṃ.



我来帮您翻译这段巴利文：
424
两种推度及见识，领受心识为差别；
此等有分心生起，眼门中有八种心。
425
如是八八心差别，于五门中应了知；
四十种异熟心识，转起位中得生起。
426
依所摄取不摄取，眼门之中有八种；
耳鼻等门为差别，共有十二应了知。
427
由于一思之差别，造作业时应了知；
十二种异熟心识，如是显示应了知。
428
由二因三种差别，余者与此相似故；
未得结生差别者，此理如是应了知。
429
由二因业之差别，结生二因得生起；
如是次第应了知，我已说此差别竟。
430
由二因业之差别，结生无因得生起；
如是次第应了知，次第生起应了知。
431
二因善心四种中，诸心差别应了知；
由其中一造业时，如是差别应了知。
432
彼之异熟为差别，已得结生差别者；
与舍相应无因心，意识界心应了知。
433
结生不可说此为，与业相似应了知；
业为二因之差别，结生无因应了知。
434
彼具智慧有情者，可意中等所缘境；
于眼门中得现前，再者有身应了知。
435
二因四种善差别，任何一种为差别；
速行终了时生起，此无因心应了知。
436
成为所缘心生起，此中毫无有疑惑；
彼为根本有分心，及为所缘心生起。
437
路心生起诸差别，眼识等心为差别；
唯与舍受相应心，成为推度心生起。
438
彼等之中除一种，依所摄取不摄取；
应计算心为差别，唯三种心应了知。
439
可意所缘于眼门，现前生起应了知；
彼时推度心生起，所缘心识应了知。
440
唯与喜受相应心，彼等之中取一种；
前三种心为差别，共有四种应了知。
441
如是四种心差别，于五门中应了知；
二十种心为差别，异熟转起应了知。
442
眼门之中有四种，依所摄取不摄取；
耳鼻等门为差别，共八无因应了知。
443
无因结生之差别，不生所缘心生起；
二因三因之差别，二因结生应了知。
444
生善趣中由何种，异熟结生差别故；
与彼相等或低劣，所缘心识得生起。
445
依人世间而宣说，说八无因应了知；
于四恶趣之中生，转起位中得生起。
446
长老为地狱众生，说法降雨应了知；
化作香气及风息，彼等尔时应了知。
447
见长老及闻法者，嗅香气者应了知；
饮水触风为差别，柔软触者应了知。
448
眼识等五种差别，唯善所生应了知；
二种推度一意界，共八种心应了知。
449
此是关于可意及，可意中等所缘境；
欲界善心为差别，速行差别于此中。
450
为确定故所宣说，所缘心识之差别；
依善心说应了知，如是显示应了知。
451
此中不善心差别，与喜相应差别中；
可意所缘彼等中，四种速行应了知。
452
与喜相应无因心，意识界心为差别；
成为所缘心生起，其后即刻得生起。
453
六种不善心差别，与舍相应差别中；
可意中等所缘境，速行之后应了知。
454
与舍相应无因心，意识界心为差别；
成为所缘心生起，善所生起应了知。
455
可意所缘和合时，疑者或掉举者起；
与喜相应心生起，所缘心识应了知。

456.

Somanassayute citte, javane javite pana;

Gavesitabbā pañceva, tadārammaṇamānasā.

457.

Upekkhāsahite citte, javane javite pana;

Chaḷeva gavesitabbā, tadārammaṇamānasā.

458.

Tihetusomanassena, ādinnapaṭisandhino;

Jhānato parihīnassa, taṃ jhānaṃ paccavekkhato.

459.

Domanassayutaṃ cittaṃ, hoti vippaṭisārino;

Tassa kiṃ jāyate brūhi, tadārammaṇamānasaṃ.

460.

Paṭṭhāne paṭisiddhā hi, domanassaanantaraṃ;

Somanassassa uppatti, domanassassa cassa vā.

461.

Mahaggataṃ panārabbha, javane javitepi ca;

Tattheva paṭisiddhaṃ tu, tadārammaṇamānasaṃ.

462.

Tasmā bhavaṅgapātova, tadārammaṇameva vā;

Na hoti kiṃ nu kātabbaṃ, vada tvaṃ ābhidhammika.

463.

Upekkhāsahitāhetu-manoviññāṇadhātu tu;

Puññāpuññavipākā hi, tadārammaṇikā siyā.

464.

Āvajjanaṃ kimassāti, natthi taṃ jāyate kathaṃ;

Bhavaṅgāvajjanānaṃ kiṃ, maggassānantarassa ca.

465.

Phalassapi nirodhā ca, vuṭṭhahantassa bhikkhuno;

Phalacittassa vā evaṃ, natthi āvajjanaṃ kira.

466.

Vinā āvajjanenāpi, hoti jāyatu mānasaṃ;

Kimassārammaṇaṃ brūhi, yadi jānāsi paṇḍita.

467.

Vinā ārammaṇeneva, na hi jāyati mānasaṃ;

Rūpādīsu parittesu, yaṃ kiñcārabbha jāyate.

468.

Utubījaniyāmo ca, kammadhammaniyāmatā;

Cittassa ca niyāmoti, ñeyyā pañca niyāmatā.

469.

Tattha ekappahārena, phalapupphādidhāraṇaṃ;

Rukkhānaṃ pana sabbesaṃ, ayaṃ utuniyāmatā.

470.

Tesaṃ tesaṃ tu bījānaṃ, taṃtaṃtulyaphalubbhavo;

Matthake nāḷikerassa, chiddattaṃ bījajo ayaṃ.

471.

Tihetukaṃ tihetuñca, duhetuñca ahetukaṃ;

Vipākaṃ tu yato deti, ayaṃ kammaniyāmatā.

472.

Jātiyaṃ bodhisattassa, medanīkampanādikaṃ;

Visesattamanekampi, ayaṃ dhammaniyāmatā.

473.

Gocarena pasādasmiṃ, ghaṭṭite pana tenidha;

Uppattāvajjanādīnaṃ, ayaṃ cittaniyāmatā.

474.

Andhajjanānaṃ hadayandhakāraṃ,

Viddhaṃsanaṃ dīpamimaṃ jalantaṃ;

Sikkhetha dhīro satataṃ payutto,

Mohandhakārāpagamaṃ yadiccheti.

Iti abhidhammāvatāre vipākacittappavattiniddeso nāma

Sattamo paricchedo.

8. Aṭṭhamo paricchedo

Pakiṇṇakaniddeso

475.

Idāni pana sabbesaṃ, etesaṃ mānasaṃ mayā;

Pāṭavatthāya bhikkhūnaṃ, kathīyati pakiṇṇakaṃ.

476.

Panthamakkaṭako nāma, disāsu pana pañcasu;

Tattha suttaṃ pasāretvā, jālamajjhe nipajjati.

477.

Paṭhamāya disāyettha, sutte pana pasārite;

Pāṇakena paṭaṅgena, ghaṭṭite makkhikāya vā.

478.

Nipannaṭṭhānato kiñci, calitvā uṇṇanābhi tu;

Gantvā suttānusārena, yūsaṃ pivati tassa sā.

479.

Punāgantvāna tattheva, nipajjati yathāsukhaṃ;

Evameva karoteva, disāsu dutiyādisu.

480.

Pasādā pañca daṭṭhabbā, suttaṃ pañcadisāsviva;

Cittaṃ pana ca daṭṭhabbaṃ, majjhe makkaṭako viya.

481.

Pāṇakādīhi suttassa, tassa saṅghaṭṭanā viya;

Pasādānaṃ tu daṭṭhabbā, ghaṭṭanārammaṇena hi.

482.

Calanaṃ viya taṃmajjhe, nipannāyuṇṇanābhiyā;

Pasādaghaṭṭanaṃ tattha, gahetvārammaṇaṃ pana.

483.

Manodhātukriyācittaṃ, bhavaṅgāvaṭṭanaṃ mataṃ;

Tassā suttānusāraṃva, vīthicittapavattanaṃ.

484.

Sīse panassa vijjhitvā, yūsapānaṃva cetaso;

Ārammaṇesu daṭṭhabbaṃ, javanassa pavattanaṃ.



我来帮您翻译这段巴利文：
456
与喜相应心差别，速行心已生起时；
应当寻求五种心，所缘心识应了知。
457
与舍相应心差别，速行心已生起时；
应当寻求六种心，所缘心识应了知。
458
三因与喜相应心，已得结生差别者；
从禅那退失之时，观察彼禅差别时。
459
与忧相应心生起，追悔之人应了知；
彼有何心请告知，所缘心识应了知。
460
论中已遮止生起，忧心之后差别中；
喜心生起之差别，或忧心生应了知。
461
依广大心为差别，速行心已生起时；
于彼已遮止生起，所缘心识应了知。
462
故唯有分心生起，或所缘心应了知；
应当如何请告知，阿毗达摩论师言。
463
与舍相应无因心，意识界心为差别；
善不善异熟心识，成为所缘应了知。
464
问此作何转向心，无有如何得生起；
有分转向诸差别，及道无间应了知。
465
从灭尽定出定时，比丘之心为差别；
或有果心差别时，无有转向应了知。
466
无有转向心生起，亦能生起心差别；
彼有何缘请告知，若汝了知智者言。
467
无有所缘不生起，任何心识应了知；
色等有限境界中，依何差别得生起。
468
时节种子之法则，业法则与心法则；
及心法则应了知，五种法则应了知。
469
彼中同时而持有，果实花朵诸差别；
一切树木差别中，此为时节之法则。
470
彼彼种子差别中，生彼相似果差别；
椰子顶端有孔穴，此为种子之法则。
471
三因生三因二因，及生无因之差别；
异熟由彼得生起，此为业之法则性。
472
菩萨降生时差别，大地震动等差别；
种种殊胜差别生，此为法之法则性。
473
所缘触及净色时，此中依彼而生起；
转向等心得生起，此为心之法则性。
474
盲者心中黑暗破，
此灯光明正照耀；
智者常修勤精进，
若欲除去愚痴暗。
这是《阿毗达摩的入门》中异熟心转起解说的第七品。
第八品 杂分解说
475
现在我为诸比丘，一切此等心差别；
为令善巧而宣说，杂分差别应了知。
476
所谓蜘蛛之差别，于五方向应了知；
于彼张网诸差别，居于网中应了知。
477
此中第一方向中，网已张开差别时；
若为小虫或蝴蝶，或为苍蝇所触及。
478
从所住处稍移动，蜘蛛循着网前行；
随顺网线而前进，吸彼汁液应了知。
479
复又返回彼处所，随意安卧应了知；
如是造作诸差别，于第二等方向中。
480
五净色如五方向，张网差别应了知；
心识差别应观察，如居中央蜘蛛相。
481
如虫等触网差别，如是应当观察知；
诸净色为差别者，为所缘境所触及。
482
如彼居中蜘蛛动，从住处起应了知；
如触净色为差别，摄取所缘应了知。
483
作意界唯作心识，名为有分转向心；
如彼随顺网差别，路心转起应了知。
484
如于头部刺入已，如饮汁液心差别；
于诸所缘应观察，速行转起应了知。

485.

Punāgantvā yathā sutta-jālamajjhe nipajjanaṃ;

Vatthuṃyeva ca nissāya, cittassa parivattanaṃ.

486.

Idaṃ tu pana opammaṃ, atthaṃ dīpeti kiṃ tu hi;

Ārammaṇena paṭhamaṃ, pasāde ghaṭṭite pana.

487.

Pasādavatthuto cittā, vatthusannissitaṃ mano;

Tato hi paṭhamaṃyeva, jāyatīti hi dīpitaṃ.

488.

Ekekārammaṇaṃ dvīsu, dvīsu dvāresu sabbaso;

Āgacchati tenāpāthaṃ, ayamatthopi dīpito.

489.

Rūpaṃ cakkhupasādamhi, ghaṭṭitvā taṅkhaṇe pana;

Manodvāre tathāpātha-māgacchati nisaṃsayo.

490.

Khago yathā hi rukkhagge, nilīyantova sākhino;

Sākhaṃ ghaṭṭeti tassīdha, chāyā pharati bhūmiyaṃ.

491.

Sākhāya ghaṭṭanacchāyā, pharaṇāni ca sabbaso;

Apubbācarimaṃ eka-kkhaṇasmiṃyeva jāyare.

492.

Evameva ca rūpassa, pasādassa ca ghaṭṭanaṃ;

Bhavaṅgacalanassāpi, paccayattena atthato.

493.

Tatheva ca manodvāre, āpāthagamanampi ca;

Apubbācarimaṃ eka-kkhaṇasmiṃyeva hotiti.

494.

Tato bhavaṅgaṃ chinditvā, cakkhudvāre yathākkamaṃ;

Āvajjane samuppanne, dassane sampaṭicchane.

495.

Santīraṇe samuppanne, tato voṭṭhabbanepi ca;

Kusalaṃ javanaṃ cittaṃ, tathākusalameva vā.

496.

Eso eva nayo sota-dvārādīsupi viññunā;

Avisesena viññeyyo, saddādīnaṃ tu ghaṭṭane.

497.

Dovārikopamādīni , etassatthassa dīpane;

Uddharitvāna tānettha, dassetabbāni viññunā.

498.

Asambhedena cakkhussa, rūpāpāthagamena ca;

Ālokanissayenāpi, samanakkārahetunā.

499.

Paccayehi panetehi, sametehi catūhipi;

Jāyate cakkhuviññāṇaṃ, sampayuttehi taṃ saha.

500.

Asambhedena sotassa, saddāpāthagamena ca;

Ākāsanissayenāpi, samanakkārahetunā.

501.

Paccayehi panetehi, sametehi catūhipi;

Jāyate sotaviññāṇaṃ, sampayuttehi taṃ saha.

502.

Asambhedena ghānassa, gandhāpāthagamena ca;

Vāyosannissayenāpi, samanakkārahetunā.

503.

Paccayehi panetehi, sametehi catūhipi;

Jāyate ghānaviññāṇaṃ, sampayuttehi taṃ saha.

504.

Asambhedena jivhāya, rasāpāthagamena ca;

Āposannissayenāpi, samanakkārahetunā.

505.

Paccayehi panetehi, sametehi catūhipi;

Jāyate jivhāviññāṇaṃ, sampayuttehi taṃ saha.

506.

Asambhedena kāyassa, phoṭṭhabbāpāthasaṅgamā;

Pathavīnissayenāpi, samanakkārahetunā.

507.

Paccayehi panetehi, sametehi catūhipi;

Jāyate kāyaviññāṇaṃ, sampayuttehi taṃ saha.

508.

Asambhedā manassāpi, dhammāpāthagamena ca;

Vatthusannissayenāpi, samanakkārahetunā.

509.

Paccayehi panetehi, sametehi catūhipi;

Manoviññāṇamevaṃ tu, sampayuttehi jāyate.

510.

Mano bhavaṅgacittanti, veditabbaṃ vibhāvinā;

Āvajjanakriyācittaṃ, samanakkāroti saññitaṃ.

511.

Vatthusannissayenāti, nāyaṃ sabbattha gacchati;

Bhavaṃ tu pañcavokāraṃ, sandhāya kathito pana.

512.

Paṭisandhādicittāni, sabbānekūnavīsati;

Kāme dasa ca rūpesu, pañca cattārirūpisu.

513.

Kammaṃ kammanimittañca, tathā gatinimittakaṃ;

Idaṃ hi tividhaṃ tesaṃ, ārammaṇamudīritaṃ.

514.

Kāmāvacarasandhīnaṃ, parittārammaṇaṃ mataṃ;

Paccuppannamatītaṃ vā, hoti natthi anāgataṃ.

515.

Aṭṭheva ca mahāpākā, tīṇi santīraṇāni ca;

Ekādasavidhaṃ cittaṃ, tadārammaṇasaññitaṃ.



我来帮您翻译这段巴利文：
485
如彼返回网中央，安卧差别应了知；
依止所依为差别，心识转起应了知。
486
此譬喻中应了知，显示何义请谛听；
首先所缘差别中，触及净色应了知。
487
从净色所依心识，依止所依意生起；
从彼首先得生起，如是显示应了知。
488
每一所缘二二门，一切差别应了知；
现前生起差别故，此义显示应了知。
489
色于眼净色之中，触及彼刹那之时；
意门如是得现前，生起毫无有疑惑。
490
如鸟栖息树梢上，依止树枝应了知；
触及树枝差别时，影像遍满于地上。
491
触及树枝影遍满，一切差别应了知；
非前非后同一时，刹那之中得生起。
492
如是色与净色触，有分动摇为差别；
缘性义理应了知，如是差别应观察。
493
如是于意门之中，现前生起差别者；
非前非后同一时，刹那之中得生起。
494
从此断绝有分已，眼门之中随次第；
转向生起差别时，见识领受应了知。
495
推度已生起之后，确定心识生起时；
善速行心得生起，或不善心应了知。
496
此即方法耳门等，智者如是应了知；
无差别故应了知，声等触时差别中。
497
如守门人差别等，为显此义应了知；
引述此等诸差别，智者于此应显示。
498
眼根无坏为差别，色法现前为差别；
依止光明为差别，作意为因应了知。
499
由此等缘差别故，四种和合应了知；
眼识得以生起时，与相应法同生起。
500
耳根无坏为差别，声法现前为差别；
虚空为依为差别，作意为因应了知。
501
由此等缘差别故，四种和合应了知；
耳识得以生起时，与相应法同生起。
502
鼻根无坏为差别，香法现前为差别；
依止风界为差别，作意为因应了知。
503
由此等缘差别故，四种和合应了知；
鼻识得以生起时，与相应法同生起。
504
舌根无坏为差别，味法现前为差别；
依止水界为差别，作意为因应了知。
505
由此等缘差别故，四种和合应了知；
舌识得以生起时，与相应法同生起。
506
身根无坏为差别，触法现前和合时；
依止地界为差别，作意为因应了知。
507
由此等缘差别故，四种和合应了知；
身识得以生起时，与相应法同生起。
508
意根无坏为差别，法尘现前为差别；
依止所依为差别，作意为因应了知。
509
由此等缘差别故，四种和合应了知；
意识如是得生起，与相应法同生起。
510
意即有分心差别，具慧者应如是知；
转向唯作心差别，名为作意应了知。
511
依止所依之差别，此非一切处生起；
依五蕴有差别说，如是宣说应了知。
512
结生等心差别中，共有十九应了知；
欲界十种色界五，无色界四应了知。
513
业与业相差别故，及趣相为差别故；
此说三种差别中，彼等所缘应了知。
514
欲界结生差别中，有限所缘应了知；
现在过去差别生，无有未来应了知。
515
八大异熟差别故，三种推度差别故；
十一种心差别中，名为所缘应了知。

516.

Ekādasavidhe citte, tadārammaṇasaññite;

Dasa puññavipākāni, ekaṃ hoti apuññajaṃ.

517.

Mahāpākā na jāyante, rūpārūpabhavadvaye;

Kāme rūpe bhave ceva, hoti santīraṇattayaṃ.

518.

Tadārammaṇacittāni, yāni vuttāni satthunā;

Tesu cittaṃ panekampi, rūpārūpabhavadvaye.

519.

Na tadārammaṇaṃ hutvā, pavattati kadācipi;

Kasmā na hoti ce tattha, bījassābhāvato pana.

520.

Paṭisandhibījaṃ natthettha, kāmāvacarasaññitaṃ;

Rūpādigocare tassa, bhaveyya janakaṃ tu yaṃ.

521.

Cakkhuviññāṇakādīnaṃ , natthitāpajjatīti ce;

Nindriyānaṃ pavattānu-bhāvato cittasambhavo.

522.

Ekantena yathā cetaṃ, tadārammaṇamānasaṃ;

Nappavattati sabbampi, rūpārūpabhavadvaye.

523.

Akāmāvacaradhammepi, tadetaṃ nānubandhati;

Kasmā ajanakattā hi, janakassāsamānato.

524.

Janakaṃ tena tulyaṃ vā, kāmāvacarasaññitaṃ;

Kusalākusalādiṃ tu, javanaṃ anubandhati.

525.

Kāmāvacaradhammāpi , ye mahaggatagocarā;

Hutvā vattanti te cāpi, idaṃ nevānubandhati.

526.

Parittārammaṇattā ca, ekantena panassa hi;

Tathāparicitattā ca, nānubandhati sabbadā.

527.

Kiṃ tena yuttivādena, vuttaṃ aṭṭhakathāsu hi;

Tadārammaṇacittāni, ekādasapi sabbaso.

528.

Nāmagottaṃ panārabbha, javane javitepi ca;

Tadārammaṇaṃ na gaṇhanti, rūpārūpabhavesu vā.

529.

Yadā paññattimārabbha, javane javitepi vā;

Tathā vipassanāyāpi, lakkhaṇārammaṇāya ca.

530.

Tadārammaṇā na labbhanti, micchattaniyatesupi;

Na lokuttaradhammepi, ārabbha javane gate.

531.

Tathā mahaggate dhamme, ārabbha javane pana;

Paṭisambhidāñāṇāni, ārabbha javitepi ca.

532.

Manodvārepi sabbesaṃ, javanānamanantaraṃ;

Tadārammaṇacittāni, bhavanti anupubbato.

533.

Na vijjati manodvāre, ghaṭṭanārammaṇassa hi;

Kathaṃ bhavaṅgato hoti, vuṭṭhānaṃ pana cetaso.

534.

Manodvārepi āpātha-māgacchanteva gocarā;

Ghaṭṭanāya vinā tasmā, cittānaṃ hoti sambhavo.

535.

Dvādasāpuññacittānaṃ , vipākā sattasattati;

Bhavanti caturāsīti, pāpapākā pavattiyaṃ.

536.

Ekādasavidhānaṃ tu, hitvā uddhaccamānasaṃ;

Ekādasavidhā ceva, bhavanti paṭisandhiyo.

537.

Kriyacittesu sabbesu, javanaṃ na ca hoti yaṃ;

Taṃ ve karaṇamattattā, vātapupphasamaṃ mataṃ.

538.

Javanattaṃ tu sampattaṃ, kiccasādhanato pana;

Chinnamūlassa rukkhassa, pupphaṃva aphalaṃ siyā.

539.

Paṭicca pana etasmā, phalametīti paccayo;

Yo dhammo yassa dhammassa, ṭhitiyuppattiyāpi vā.

540.

Upakāro hi so tassa, paccayoti pavuccati;

Sambhavopabhavo hetu, kāraṇaṃ paccayo mato.

541.

Lobhādi pana yo dhammo, mūlaṭṭhenupakārako;

Hetūti pana so dhammo, viññātabbo vibhāvinā.

542.

Lobho doso ca moho ca,

Tathālobhādayo tayo;

Chaḷeva hetuyo honti,

Jātito navadhā siyuṃ.

543.

Dhammānaṃ kusalādīnaṃ, kusalādittasādhako;

Mūlaṭṭhoti vadantevaṃ, eke ācariyā pana.

544.

Evaṃ sante tu hetūnaṃ, taṃsamuṭṭhānarūpisu;

Hetupaccayatā neva, sampajjati kadācipi.

545.

Na hi te pana rūpānaṃ, sādhenti kusalādikaṃ;

Na tesaṃ pana rūpānaṃ, paccayā na ca honti te.

546.

Tasmā hi kusalādīnaṃ, kusalādittasādhako;

Mūlaṭṭhoti na gantabbo, viññunā samayaññunā.



我来帮您翻译这段巴利文：
516
十一种心差别中，名为所缘差别时；
十种善异熟心识，一种不善所生起。
517
大异熟心不生起，色无色二有之中；
欲界色界差别中，有三推度应了知。
518
所缘心识诸差别，大师宣说应了知；
彼等心识一种心，色无色二有之中。
519
不成所缘差别故，永不生起应了知；
为何不生请谛听，因无种子差别故。
520
此中无有结生种，名为欲界差别者；
色等境界差别中，彼能生起应了知。
521
眼识等心若无有，如是过失应了知；
无根生起差别故，心识生起应了知。
522
如是一向差别中，所缘心识应了知；
一切不生差别中，色无色二有之中。
523
非欲界法差别中，此亦不随应了知；
何故不生差别故，能生不同应了知。
524
能生与彼相等者，名为欲界差别中；
善与不善差别等，速行随转应了知。
525
欲界诸法差别中，依广大为所缘者；
转起差别应了知，此不随转应了知。
526
由有限所缘故者，一向差别应了知；
如是熟习差别故，不常随转应了知。
527
何故如理说差别，注释中说应了知；
所缘心识差别中，十一一切应了知。
528
依名姓氏差别中，速行已起差别时；
不取所缘差别中，色无色有应了知。
529
若依假法差别中，速行已起差别时；
如是观察差别中，相为所缘差别中。
530
所缘不得生起时，邪性决定差别中；
不依出世间诸法，速行已去应了知。
531
如是依广大诸法，速行差别应了知；
无碍解智差别中，速行已起差别时。
532
意门之中一切心，速行无间差别中；
所缘心识诸差别，次第生起应了知。
533
不见意门差别中，所缘触及差别故；
如何从有分差别，心识出起应了知。
534
意门之中诸所缘，现前生起应了知；
无有触及差别故，心识生起应了知。
535
十二不善心差别，异熟七十七种心；
共有八十四种心，恶异熟转应了知。
536
十一种心差别中，除去掉举心之外；
十一种心差别中，此为结生应了知。
537
一切唯作心之中，不成速行差别者；
唯作性故应了知，如风中花应了知。
538
已达速行性差别，作用成就差别故；
如断根树之花朵，无果差别应了知。
539
缘此差别应了知，果报生起差别故；
何法对何法差别，住立生起差别中。
540
彼为此之助益故，名为缘故应了知；
生起增长因差别，原因名缘应了知。
541
贪等诸法差别中，根本义中助益者；
此法名为因差别，具慧者应如是知。
542
贪与瞋及痴差别，
无贪等三差别故；
唯有六因差别生，
依种九种应了知。
543
诸法善等差别中，成就善等差别者；
根本义故如是说，某些师长应了知。
544
如是诸因差别中，彼所生色差别中；
因缘性不成就故，永不生起应了知。
545
彼等不能成就色，善等差别应了知；
彼等诸色差别中，非为缘故不生起。
546
是故善等差别中，成就善等差别者；
根本义不应了知，知法智者应了知。

547.

Suppatiṭṭhitabhāvassa, sādhanenupakārako;

Mūlaṭṭhoti ca hetūnaṃ, viññātabbo vibhāvinā.

548.

Kusalākusalā hetū, kriyāhetū ca sabbaso;

Dhammānaṃ sampayuttānaṃ, taṃsamuṭṭhānarūpinaṃ.

549.

Hetupaccayataṃ yātā, pañcavokārabhūmiyaṃ;

Sampayuttānamevete, catuvokārabhūmiyaṃ.

550.

Kāme vipākahetūpi, kāmāvacarabhūmiyaṃ;

Attanā sampayuttānaṃ, paṭisandhikkhaṇe pana.

551.

Kaṭattārūpajātānaṃ, tatheva ca pavattiyaṃ;

Cittajānañca rūpānaṃ, hetupaccayataṃ gatā.

552.

Rūpe vipākahetu ca, rūpāvacarabhūmiyaṃ;

Tathā vuttappakārānaṃ, honti te hetupaccayā.

553.

Hetuyo pañcavokāre, lokuttaravipākajā;

Cittajānañca rūpānaṃ, sampayuttānameva ca.

554.

Te hetupaccayā honti, catuvokārabhūmiyaṃ;

Bhavanti sampayuttānaṃ, itare ca sabhūmiyaṃ.

555.

Hetuttho hetuyo ceva, hetupaccayasambhavo;

Evameva ca viññeyyo, sañjātasukhahetunā.

556.

Chando cittañca vīriyaṃ, vīmaṃsā cāti satthunā;

Lokādhipatinā vuttā, catudhādhipatī siyuṃ.

557.

Chandaṃ tu jeṭṭhakaṃ katvā, chandaṃ katvā dhuraṃ pana;

Cittassuppattikālasmiṃ, chandādhipati nāmaso.

558.

Eseva ca nayo ñeyyo, sesesupi ca tīsupi;

Adhippatīti niddiṭṭho, jeṭṭhaṭṭhenupakārako.

559.

Sumatimativibodhanaṃ vicittaṃ,

Kumatimatindhanapāvakaṃ padhānaṃ;

Imamatimadhuraṃ avedi yo yo,

Jinavacanaṃ sakalaṃ avedi so so.

Iti abhidhammāvatāre pakiṇṇakaniddeso nāma

Aṭṭhamo paricchedo.

9. Navamo paricchedo

Puññavipākapaccayaniddeso

560.

Bāttiṃsa pākacittāni, lokikāneva yāni hi;

Etesaṃ pākacittānaṃ, paṭisandhipavattisu.

561.

Puññāpuññādisaṅkhārā, yathā yesañca paccayā;

Bhavādīsu tathā tepi, viññātabbā vibhāvinā.

562.

Tayo bhavā catasso ca, yoniyo gatipañcakaṃ;

Viññāṇaṭṭhitiyo satta, sattāvāsā naveritā.

563.

Kāme puññābhisaṅkhāra-saññitā aṭṭha cetanā;

Navannaṃ pākacittānaṃ, kāme sugatiyaṃ pana.

564.

Nānākkhaṇikakammūpa-nissayapaccayehi ca;

Dvedhā hi paccayā tesaṃ, bhavanti paṭisandhiyaṃ.

565.

Upekkhāsahitāhetu-manoviññāṇadhātuyā ;

Vinā parittapākānaṃ, honti dvedhā pavattiyaṃ.

566.

Tāyeva cetanā rūpa-bhave dvedhāva paccayā;

Pañcannaṃ pākacittānaṃ, bhavanti hi pavattiyaṃ.

567.

Aṭṭhannaṃ tu parittānaṃ, kāme duggatiyaṃ tathā;

Pavatte paccayā honti, na honti paṭisandhiyaṃ.

568.

Honti vuttappakārāva, kāme sugatiyaṃ tathā;

Soḷasannaṃ vipākānaṃ, pavatte paṭisandhiyaṃ.

569.

Rūpe puññābhisaṅkhārā, rūpāvacarabhūmiyaṃ;

Pañcannaṃ pākacittānaṃ, paccayā paṭisandhiyaṃ.

570.

Hontimāpuññasaṅkhārā, kāme duggatiyaṃ dvidhā;

Viññāṇassa panekassa, paccayā paṭisandhiyaṃ.

571.

Channaṃ pana pavatteva, honti no paṭisandhiyaṃ;

Sattannampi bhavanteva, pavatte paṭisandhiyaṃ.

572.

Kāme sugatiyaṃ tesaṃ, sattannampi tatheva ca;

Pavatte paccayā honti, na honti paṭisandhiyaṃ.

573.

Viññāṇānaṃ catunnampi, tesaṃ rūpabhave tathā;

Pavatte paccayā honti, na honti paṭisandhiyaṃ.

574.

So ca kāmabhaveniṭṭha-rūpādiupaladdhiyaṃ;

Aniṭṭharūpādayo pana, brahmaloke na vijjare.

575.

Tathevāneñjasaṅkhāro , arūpāvacarabhūmiyaṃ;

Catunnaṃ pākacittānaṃ, pavatte paṭisandhiyaṃ.



我来帮您翻译这段巴利文：
547
为善安立性差别，成就助益差别故；
根本义故诸因者，具慧应当如是知。
548
善不善因差别中，唯作因等一切中；
相应诸法差别中，彼所生色差别中。
549
成为因缘差别者，五蕴有中应了知；
唯与相应差别中，四蕴有中应了知。
550
欲界异熟因差别，欲界地中应了知；
与己相应差别中，结生刹那差别时。
551
所造色生差别中，如是转起差别中；
心生诸色差别中，成为因缘应了知。
552
色界异熟因差别，色界地中应了知；
如是所说差别中，彼等成为因缘性。
553
五蕴有中诸因者，出世间异熟所生；
心生诸色差别中，唯与相应差别中。
554
彼等成为因缘性，四蕴有中应了知；
与相应法差别中，余者自地应了知。
555
因义及因差别中，因缘生起差别者；
如是差别应了知，由已生起乐因故。
556
欲及心与精进力，慧差别故大师说；
世间主故如是说，四种增上应了知。
557
以欲为主差别中，以欲为首差别时；
心生起时差别中，名欲增上应了知。
558
如是方法应了知，其余三种差别中；
增上义故已宣说，主义助益应了知。
559
善慧启发智见多殊胜，
慧火能焚愚痴诸邪执；
若人能知此甘美道理，
彼必能知胜者全言教。
这是《阿毗达摩入门》中杂分解说第八品。
第九品 善异熟缘的解说
560
三十二异熟心识，唯世间心应了知；
此等异熟心差别，结生转起差别中。
561
善不善等诸行者，如何为何等缘故；
诸有等中如是者，具慧应当如是知。
562
三有四生五趣等，七识住处差别中；
九有情居已宣说，如是差别应了知。
563
欲界善行差别中，名为八种思差别；
九种异熟心差别，欲界善趣差别中。
564
异时业缘差别故，依止缘等差别中；
二种缘故彼等心，结生差别应了知。
565
与舍相应无因心，意识界心差别故；
除有限异熟之外，二种转起应了知。
566
彼等思为差别故，色有二种缘差别；
五种异熟心差别，转起之中应了知。
567
八种有限差别中，欲界恶趣差别故；
转起为缘差别中，结生不为缘差别。
568
如说差别应了知，欲界善趣差别中；
十六异熟差别中，转起结生应了知。
569
色界善行差别中，色界地中差别故；
五种异熟心差别，为缘结生应了知。
570
不善行为差别故，欲界恶趣二种中；
一种识为差别者，为缘结生应了知。
571
六种唯转起差别，非为结生应了知；
七种差别应了知，转起结生应了知。
572
欲界善趣差别中，彼等七种差别故；
转起为缘差别中，结生不为缘差别。
573
四种识为差别故，彼等色有差别中；
转起为缘差别中，结生不为缘差别。
574
彼于欲有可意色，等法获得差别中；
不可意色等差别，梵天界中不可得。
575
如是不动行差别，无色界地差别中；
四种异熟心差别，转起结生应了知。

576.

Evaṃ tāva bhavesvete, paṭisandhipavattisu;

Yathā ca paccayā honti, tathā ñeyyā vibhāvinā.

577.

Eseva ca nayo ñeyyo, yoniādīsu tatridaṃ;

Ādito pana paṭṭhāya, mukhamattanidassanaṃ.

578.

Avisesena puññābhi-saṅkhāro dvibhavesupi;

Datvāna paṭisandhiṃ tu, sabbapākaṃ janeti so.

579.

Tathā catūsu viññeyyo, aṇḍajādīsu yonisu;

Bahudevamanussānaṃ, gatīsu dvīsu eva ca.

580.

Tathā nānattakāyādi-viññāṇānaṃ ṭhitīsupi;

Tathā vuttappakārasmiṃ, sattāvāse catubbidhe.

581.

Evaṃ puññābhisaṅkhāro, bhavādīsu yathārahaṃ;

Ekavīsatipākānaṃ, paccayo hoti ca dvidhā.

582.

Kāme apuññasaṅkhāro, bhave catūsu yonisu;

Tīsu gatīsu ekissā, viññāṇaṭṭhitiyāpi ca.

583.

Sattāvāse panekasmiṃ,

Uhoti so paccayo dvidhā;

Sattannaṃ pākacittānaṃ,

Pavatte paṭisandhiyaṃ.

584.

Tathevāneñjasaṅkhāro, ekārūpabhave puna;

Ekissā yoniyā ceva, ekissā gatiyāpi ca.

585.

Tīsu cittaṭṭhitīsveva, sattāvāse catubbidhe;

Catunnaṃ pākacittānaṃ, dvedhā so hoti paccayo.

586.

Paṭisandhipavattīnaṃ , vaseneva bhavādisu;

Vijānitabbā saṅkhārā, yathā yesañca paccayā.

587.

Na rūpārūpadhammānaṃ, saṅkanti pana vijjati;

Saṅkantibhāve asati, paṭisandhi kathaṃ siyā.

588.

Natthi cittassa saṅkanti, atītabhavato idha;

Tato hetuṃ vinā tassa, pātubhāvo na vijjati.

589.

Suladdhapaccayaṃ rūpā-rūpamattaṃ tu jāyati;

Uppajjamānamevaṃ tu, labhitvā paccayaṃ pana.

590.

Bhavantaramupetīti, samaññāya pavuccati;

Na ca satto na ca jīvo, na attā vāpi vijjati.

591.

Tayidaṃ pākaṭaṃ katvā, paṭisandhikkamaṃ pana;

Dassayissāmahaṃ sādhu, nibodhatha sudubbudhaṃ.

592.

Atītasmiṃ bhave tassa, āsannamaraṇassa hi;

Haritaṃ tālapaṇṇaṃva, pakkhittaṃ ātape pana.

593.

Sussamāne sarīrasmiṃ, naṭṭhe cakkhundriyādike;

Hadayavatthumattasmiṃ, ṭhite kāyappasādike.

594.

Vatthusannissitaṃ cittaṃ, hoti tasmiṃ khaṇepi ca;

Pubbānusevitaṃ kammaṃ, puññaṃ vāpuññameva vā.

595.

Kammaṃ kammanimittaṃ vā, ālambitvā pavattati;

Evaṃ pavattamānaṃ taṃ, viññāṇaṃ laddhapaccayaṃ.

596.

Avijjāya paṭicchannā-dīnave visaye pana;

Taṇhā nameti saṅkhārā, khipanti sahajā pana.

597.

Na mīyamānaṃ taṇhāya, taṃ santativasā pana;

Orimā pana tīramhā, ālambitvāna rajjukaṃ.

598.

Mātikātikkamovetaṃ , purimaṃ jahati nissayaṃ;

Aparaṃ kammasambhūtaṃ, lambitvā vāpi nissayaṃ.

599.

Taṃ panārammaṇādīhi, paccayehi pavattati;

Purimaṃ cavanaṃ ettha, pacchimaṃ paṭisandhi tu.

600.

Tadetaṃ nāpi purimā, bhavatopi idhāgataṃ;

Kammādiñca vinā hetuṃ, pātubhūtaṃ na ceva taṃ.

601.

Ettha cetassa cittassa, purimā bhavato pana;

Idhānāgamanetīta-bhavahetūhi sambhave.

602.

Paṭighosadīpamuddādī, bhavantettha nidassanā;

Yathā āgantvā aññatra, honti saddādihetukā.

603.

Evameva ca viññāṇaṃ, veditabbaṃ vibhāvinā;

Santānabandhato natthi, ekatā vāpi nānatā.

604.

Sati santānabandhe tu, ekantenekatā siyā;

Khīrato dadhisambhūtaṃ, na bhaveyya kadācipi.

605.

Athāpi pana ekanta-nānatā sā bhaveyya ce;

Khīrasāmī naro neva, dadhisāmī bhaveyya so.

606.

Tasmā ettha panekanta-ekatānānatāpi vā;

Na ceva upagantabbā, viññunā samayaññunā.



我来帮您翻译这段巴利文：
576
如是诸有差别中，结生转起差别中；
如何成为缘差别，具慧应当如是知。
577
如是方法应了知，生等差别此中者；
从初开始差别中，略说方法应了知。
578
无差别善行差别，二有之中差别故；
与结生已差别中，生一切异熟差别。
579
如是应知四种中，卵生等生差别中；
众多天人差别故，二趣之中应了知。
580
如是异身差别等，识住差别差别中；
如是已说差别中，四种有情居差别。
581
如是善行差别中，诸有等中随所应；
二十一异熟差别，二种为缘应了知。
582
欲界不善行差别，四生四有差别中；
三趣之中差别故，一识住处差别中。
583
一有情居差别中，
为缘二种应了知；
七种异熟心差别，
转起结生应了知。
584
如是不动行差别，一无色有差别中；
一种生及差别中，一趣之中差别故。
585
三种心住差别中，四种有情居差别；
四种异熟心差别，二种为缘应了知。
586
结生转起差别中，依诸有等差别故；
诸行当知差别中，如何为何等缘故。
587
色无色法差别中，无有转移应了知；
无有转移差别时，云何结生应了知。
588
心无转移差别故，从过去有至此中；
无因故彼差别中，生起不见应了知。
589
善得诸缘差别故，色无色生应了知；
如是生起差别中，获得诸缘差别故。
590
趣向他有差别中，依世俗说应了知；
无有有情及命者，无我亦不可得见。
591
此为显明差别故，结生次第差别中；
我当显示善差别，难解当知应谛听。
592
过去有中差别故，临近死亡差别中；
如绿多罗树叶相，置于日中差别故。
593
身体干燥差别中，眼根等灭差别中；
心所依处差别中，身净色住差别时。
594
依止所依心差别，彼刹那中差别故；
先习行业差别中，或善或不善差别。
595
业或业相差别中，所缘转起差别故；
如是转起差别中，彼识得缘差别故。
596
无明覆蔽差别中，过患境界差别中；
渴爱倾向差别故，俱生诸行投差别。
597
非由渴爱而死亡，由相续力差别故；
如从此岸差别中，执取绳索差别故。
598
如渡水道差别中，舍前所依差别故；
执取后业差别生，所依差别应了知。
599
彼由所缘差别等，诸缘转起差别故；
此中前者死差别，后者结生应了知。
600
此非从前差别故，从有至此差别中；
无有业等因差别，非不生起应了知。
601
此中彼心差别故，从前有中差别故；
此不来不去有，诸因生起差别中。
602
回声灯影海等相，此中譬喻应了知；
如不来去他处生，声等为因应了知。
603
如是识亦差别中，具慧应当如是知；
由相续系差别故，非一非异应了知。
604
有相续系差别时，一向一性应了知；
从乳生酪差别中，永不生起应了知。
605
若一向异差别性，如是应有差别时；
乳主丈夫差别故，不成酪主应了知。
606
是故此中差别故，一向一异差别性；
不应趣向差别中，知法智者应了知。

607.

Nanu evamasaṅkanti-pātubhāve tassa sati;

Ye imasmiṃ manussatta-bhāve khandhābhisambhavā.

608.

Tesaṃ idha niruddhattā, kammassa phalahetuno;

Paratthāgamato ceva, idha tassa katassa hi.

609.

Aññassa aññato ceva, kammato taṃ phalaṃ siyā;

Tasmā na sundaraṃ etaṃ, vidhānaṃ sabbameva ca.

Etthāha –

610.

Santāne yaṃ phalaṃ etaṃ, nāññassa na ca aññato;

Bījānaṃ abhisaṅkhāro, etassatthassa sādhako.

611.

Ekasmiṃ pana santāne, vattamānaṃ phalaṃ pana;

Aññassātipi vā neva, aññato vā na hoti taṃ.

612.

Bījānaṃ abhisaṅkhārā, etassatthassa sādhako;

Bījānaṃ abhisaṅkhāre, kate tu madhuādinā.

613.

Tassa bījassa santāne, paṭhamaṃ laddhapaccayo;

Madhuro phalaso tassa, hoti kālantare pana.

614.

Na hi tāni hi bījāni, abhisaṅkharaṇampi vā;

Pāpuṇanti phalaṭṭhānaṃ, evaṃ ñeyyamidampi ca.

615.

Bālakāle payuttena, vijjāsipposadhādinā;

Dīpetabbo ayaṃ vuddha-kālasmiṃ phaladāyinā.

616.

Evaṃ santepi taṃ kammaṃ, vijjamānampi vā pana;

Phalassa paccayo hoti, atha vāvijjamānakaṃ.

617.

Vijjamānaṃ sace hoti, tappavattikkhaṇe pana;

Bhavitabbaṃ vipākena, saddhimeva ca hetunā.

618.

Atha vāvijjamānaṃ taṃ, niruddhaṃ paccayo bhave;

Pavattikkhaṇato pubbe, pacchā niccaphalaṃ siyā.

Vuccate –

619.

Kaṭattā paccayo kammaṃ, tasmā niccaphalaṃ na ca;

Pāṭibhogādikaṃ kammaṃ, veditabbaṃ nidassanaṃ.

620.

Kaṭattāyeva taṃ kammaṃ, phalassa pana paccayo;

Na cassa vijjamānattaṃ, tassa vāvijjamānatā.

621.

Abhidhammāvatāroyaṃ, paramatthapakāsano;

Sotabbo pana sotūnaṃ, pītibuddhivivaḍḍhano.

Iti abhidhammāvatāre puññavipākapaccayaniddeso nāma

Navamo paricchedo.

10. Dasamo paricchedo

Rūpavibhāganiddeso

622.

Vuttamādimhi yaṃ rūpaṃ, cittajānamanantaraṃ;

Tassa dāni karissāmi, samāsena vibhāvanaṃ.

623.

Yaṃ ruppatīti rūpanti, tathā rūpayatīti vā;

Rūpārūpabhavātīto, surūpo rūpamabravi.

624.

Taṃ rūpaṃ duvidhaṃ hoti, bhūtopādāyabhedato;

Catubbidhā mahābhūtā, upādā catuvīsati.

625.

Pathavīdhātu āpo ca,

Tejo vāyo tatheva ca;

Cattārome mahābhūtā,

Mahābhūtena desitā.

626.

Mahantā pātubhūtāti, mahābhūtasamāti vā;

Vañcakattā abhūtena, mahābhūtāti saññitā.

627.

Cakkhu sotañca ghānañca, jivhā kāyo ca rūpatā;

Saddo gandho raso itthi-purisindriyajīvitaṃ.

628.

Vatthumāhāratā kāya-vacīviññattiyo duve;

Ākāso ceva rūpassa, lahutādittayampi ca.

629.

Upacayo santatirūpaṃ, jaratāniccatāpi ca;

Upādāti pavuccanti, imāni catuvīsati.

630.

Mahābhūtāni nissāya, amuñcitvā pavattito;

Upādārūpamiccāha, nirupādānamānaso.

631.

Pathavī patthaṭattā ca, vāyo vāyanato bhave;

Tejo tejeti rūpāni, āpo āpeti pālanā.

632.

Tesaṃ dāni pavakkhāmi, rūpānaṃ lakkhaṇādikaṃ;

Lakkhaṇādīsu ñātesu, dhammā āvi bhavanti hi.

633.

Sāmaññaṃ vā sabhāvo vā, dhammānaṃ lakkhaṇaṃ mataṃ;

Kiccaṃ vā tassa sampatti, rasoti paridīpito.



我来帮您翻译这段巴利文：
607
如是无有转移性，生起彼时差别故；
此等人生差别中，诸蕴生起差别中。
608
彼等于此灭尽故，业为果因差别故；
后世来生差别中，此所造业差别中。
609
由他异业差别故，彼果应有差别生；
是故此等差别中，一切非善应了知。
此中说—
610
此果相续差别中，非他非从他生起；
种子等行差别故，此义成就应了知。
611
一相续中差别故，转起果报差别中；
非他亦非差别故，非从他生应了知。
612
种子等行差别故，此义成就应了知；
种子等行差别中，由蜜等作差别时。
613
彼种子之相续中，最初获得诸缘故；
甜味果实差别故，后时生起应了知。
614
彼等种子差别中，等行差别亦复然；
达到果处差别故，如是此亦应了知。
615
幼年时修差别中，明工技药等差别；
应当显示此差别，壮年时得果差别。
616
如是业为差别故，或有存在差别中；
为果之缘差别故，或无存在应了知。
617
若有存在差别故，彼转起时差别中；
应与异熟差别中，及与因俱应了知。
618
若无存在差别中，已灭为缘差别故；
转起时前差别中，后常果生应了知。
说—
619
已作为缘业差别，是故非常果差别；
保证等业差别中，譬喻应当如是知。
620
由已作故业差别，为果之缘差别故；
非有存在差别中，或无存在应了知。
621
此阿毗达摩入门，显示胜义差别故；
听者应当谛听闻，增长喜悦智慧故。
这是《阿毗达摩入门》中善异熟缘解说第九品。
第十品 色分别解说
622
最初所说差别中，心生无间差别故；
今当为作差别中，略说显明应了知。
623
变坏故名色差别，或者变现差别故；
超越色无色有者，善色说色应了知。
624
彼色二种差别生，大种所造差别故；
四种大种差别中，所造二十四种生。
625
地界及水差别中，
火界风界差别故；
此等四大差别中，
大种所说应了知。
626
大而现起差别故，等同大种差别中；
欺诈非真差别故，名为大种应了知。
627
眼耳及鼻差别中，舌身与色差别故；
声香味女男根命，差别如是应了知。
628
所依及食差别中，身语表二差别故；
虚空及色差别中，轻等三种差别故。
629
积集相续色法中，老性无常差别故；
名为所造差别中，如是二十四种生。
630
依止大种差别中，不离转起差别故；
所造色名差别中，离取意者说差别。
631
地由铺展差别故，风由吹动差别生；
火能热诸色差别，水能摄护差别故。
632
今当宣说差别中，诸色相等差别故；
相等已知差别中，诸法显明应了知。
633
共相或自性差别，诸法相为差别中；
作用或成就差别，味之显示应了知。

634.

Phalaṃ vā paccupaṭṭhānaṃ, upaṭṭhānanayopi vā;

Āsannakāraṇaṃ yaṃ tu, taṃ padaṭṭhānasaññitaṃ.

Tattha kakkhaḷattalakkhaṇā pathavīdhātu, patiṭṭhānarasā, sampaṭicchanapaccupaṭṭhānā. Paggharaṇalakkhaṇā āpodhātu, upabrūhanarasā, saṅgahapaccupaṭṭhānā. Uṇhattalakkhaṇā tejodhātu, paripācanarasā, maddavānuppadānapaccupaṭṭhānā. Vitthambhanalakkhaṇā vāyodhātu, samudīraṇarasā, abhinīhārapaccupaṭṭhānā. Ekekāya cettha sesabhūtattayapadaṭṭhānāti veditabbā.

Cakkhatīti cakkhu, rūpaṃ vibhāvetīti attho.

635.

Tattha cakkhu dvidhā vuttaṃ, paññāmaṃsappabhedato;

Tattha paññāmayaṃ cakkhu, hoti pañcavidhaṃ pana.

636.

Buddhadhammasamantehi, ñāṇadibbehi nāmato;

Yathānukkamato tesaṃ, nānattaṃ me nibodhatha.

637.

Āsayānusaye ñāṇaṃ, indriyānaṃ paropare;

Buddhacakkhunti niddiṭṭhaṃ, muninā lokacakkhunā.

638.

Heṭṭhāmaggattaye ñāṇaṃ, dhammacakkhunti saññitaṃ;

Ñeyyaṃ samantacakkhunti, ñāṇaṃ sabbaññutā pana.

639.

Yaṃ ‘‘cakkhuṃ udapādī’’ti, āgataṃ ñāṇacakkhu taṃ;

Abhiññācittajā paññā, dibbacakkhunti vuccati.

640.

Maṃsacakkhupi duvidhaṃ, sasambhārapasādato;

Sasambhārañca nāmettha, akkhikūpe patiṭṭhitaṃ.

641.

Akkhikūpaṭṭhinā heṭṭhā, uddhañca bhamukaṭṭhinā;

Ubhato akkhikūṭehi, matthaluṅgena antato.

642.

Bahiddhā akkhilomehi, paricchinno ca yo pana;

Nhārusuttena ābandho, maṃsapiṇḍo pavuccati.

643.

Sakalopi ca lokoyaṃ, kamalassa dalaṃ viya;

Puthulaṃ vipulaṃ nīlaṃ, iti jānāti locanaṃ.

644.

Cakkhu nāma na taṃ hoti, vatthu tassāti vuccati;

Idaṃ pana sasambhāra-cakkhunti paridīpitaṃ.

645.

Vaṇṇo gandho raso ojā,

Catasso cāpi dhātuyo;

Bhāvasambhavasaṇṭhānaṃ,

Jīvitāni tatheva ca.

646.

Kāyacakkhupasādāti ,

Sambhārā honti cuddasa;

Tathā vitthārato cetaṃ,

Catasso cāpi dhātuyo.

647.

Vaṇṇo gandho raso ojā,

Saṇṭhānasambhavo tathā;

Dasete catusamuṭṭhānā,

Cattālīsa bhavanti te.

648.

Cakkhu kāyappasādo ca, bhāvo jīvitameva ca;

Cattālīsañca rūpāni, cattāri tu bhavanti hi.

649.

Imesaṃ pana rūpānaṃ, vasena paripiṇḍitaṃ;

Idaṃ sambhāracakkhunti, paṇḍitehi pakāsitaṃ.

650.

Yo panettha sito atthi, paribandho parittako;

Catunnaṃ pana bhūtānaṃ, pasādo kammasambhavo.

651.

Idaṃ pasādacakkhunti, akkhātaṃ pañcacakkhunā;

Tadetaṃ tassa majjhe tu, sasambhārassa cakkhuno.

652.

Setena maṇḍalenassa, parikkhittassa sabbaso;

Kaṇhamaṇḍalamajjhe vā, niviṭṭhe diṭṭhamaṇḍale.

653.

Sandhāraṇādikiccāhi, dhātūhi ca catūhipi;

Katūpakāraṃ hutvāna, utucittādinā pana.

654.

Upatthambhiyamānaṃ taṃ, āyunā katapālanaṃ;

Vaṇṇagandharasādīhi, rūpehi parivāritaṃ.

655.

Cakkhuviññāṇakādīnaṃ, vatthudvārañca sādhayaṃ;

Ūkāsirasamānena, pamāṇeneva tiṭṭhati.

Vuttaṃ hetaṃ –

656.

‘‘Yena cakkhupasādena, rūpānimanupassati;

Parittaṃ sukhumaṃ etaṃ, ūkāsirasamūpama’’nti.



我来 help您翻译这段巴利文：
634
果或现起差别中，现起方法差别故；
近因差别如是者，名为足处应了知。
其中地界以坚硬为相，以支持为味，以领受为现起。水界以流动为相，以增长为味，以摄持为现起。火界以热性为相，以遍熟为味，以柔软为现起。风界以支撑为相，以运动为味，以引发为现起。此中应知每一界都以其余三界为足处。
眼以见为义，即显色之义。
635
其中眼说二种别，慧眼肉眼差别故；
其中慧眼差别中，有五种别应了知。
636
佛法圆满差别中，智与天眼名差别；
如是次第差别中，种种差别应谛听。
637
知意乐随眠差别，诸根上下差别中；
佛眼如是已宣说，牟尼世眼差别故。
638
下三道智差别中，名为法眼应了知；
普眼应知差别中，即是一切智差别。
639
所说"眼生"差别中，彼为智眼应了知；
神通心生慧差别，名为天眼应了知。
640
肉眼亦有二种别，具资净色差别故；
此中具资差别名，安住眼窝应了知。
641
眼窝骨下差别中，上以眉骨差别故；
两边眼窝差别中，内以脑髓差别故。
642
外以睫毛差别中，界限如是差别故；
筋线系缚差别中，说为肉团应了知。
643
一切世间差别中，如莲花瓣差别故；
广大宽广蓝色等，如是眼知应了知。
644
彼非名为眼差别，说彼所依应了知；
此名具资眼差别，如是显示应了知。
645
色香味及滋养素，
四界差别应了知；
性生及形差别中，
命根如是差别故。
646
身眼净色差别故，
资具十四应了知；
如是广说差别中，
四界差别应了知。
647
色香味及滋养素，
形相生起差别故；
此十四生差别中，
成为四十应了知。
648
眼身净色差别中，性命根等差别故；
四十色法差别中，四种差别应了知。
649
此等诸色差别中，依此总摄差别故；
此名具资眼差别，智者显示应了知。
650
此中所有白差别，少许遮蔽差别故；
四界差别差别中，净色业生应了知。
651
此名净眼差别说，五眼者说应了知；
彼在具资眼差别，中间差别应了知。
652
白轮差别差别中，遍围一切差别故；
黑轮中间差别中，安住见轮差别时。
653
持等作用差别中，四界差别差别中；
作助益已差别故，由时心等差别中。
654
彼为支持差别中，命根守护差别故；
色香味等差别中，诸色围绕差别时。
655
眼识等心差别中，成就所依门差别；
如虮头量差别中，如是住立应了知。
如是说：
656
"以彼眼净差别中，观察诸色差别时；
微细有限差别故，如虮头量应了知。"

657.

Sotādīsu ca eseva, nayo ñeyyo vibhāvinā;

Visesamattamevettha, pavakkhāmi ito paraṃ.

Suṇātīti sotaṃ, taṃ tanutambalomācite aṅgulivedhakasaṇṭhāne padese vuttappakārāhi dhātūhi katūpakāraṃ utucittāhārehi upatthambhiyamānaṃ āyunā paripāliyamānaṃ sotaviññāṇādīnaṃ vatthudvārabhāvaṃ sādhayamānaṃ tiṭṭhati.

Ghāyatīti ghānaṃ, taṃ sasambhāraghānabilassa anto ajapadasaṇṭhāne padese yathāvuttappakārā hutvā tiṭṭhati.

Sāyatīti jivhā, jīvitamavhāyatīti vā jivhā, sā sasambhārajivhāmajjhassa upari uppaladalaggasaṇṭhāne padese yathāvuttappakārā hutvā tiṭṭhati.

Kucchitānaṃ malānaṃ āyoti kāyo. Yāvatā pana imasmiṃ kāye upādinnakaṃ rūpaṃ atthi, sabbattha kāyapasādo kappāsapaṭale sneho viya yathāvuttappakāro hutvā tiṭṭhati.

Ettha panetesaṃ lakkhaṇādīni pavakkhāmi – daṭṭhukāmatānidānakammasamuṭṭhānabhūtapasādalakkhaṇaṃ cakkhu, rūpesu āviñchanarasaṃ, cakkhuviññāṇassa ādhārabhāvapaccupaṭṭhānaṃ, daṭṭhukāmatānidānakammajabhūtapadaṭṭhānaṃ.

Sotukāmatānidānakammasamuṭṭhānabhūtapasādalakkhaṇaṃ sotaṃ, saddesu āviñchanarasaṃ, sotaviññāṇassa ādhārabhāvapaccupaṭṭhānaṃ, sotukāmatānidānakammajabhūtapadaṭṭhānaṃ.

Ghāyitukāmatānidānakammasamuṭṭhānabhūtapasādalakkhaṇaṃ ghānaṃ, gandhesu āviñchanarasaṃ, ghānaviññāṇassa ādhārabhāvapaccupaṭṭhānaṃ, ghāyitukāmatānidānakammajabhūtapadaṭṭhānaṃ.

Sāyitukāmatānidānakammasamuṭṭhānabhūtapasādalakkhaṇājivhā , rasesu āviñchanarasā, jivhāviññāṇassa ādhārabhāvapaccupaṭṭhānā, sāyitukāmatānidānakammajabhūtapadaṭṭhānā.

Phusitukāmatānidānakammasamuṭṭhānabhūtapasādalakkhaṇo kāyo, phoṭṭhabbesu āviñchanaraso, kāyaviññāṇassa ādhārabhāvapaccupaṭṭhāno, phusitukāmatānidānakammajabhūtapadaṭṭhāno.

Keci panāhu –

658.

Tejādhikānaṃ bhūtānaṃ, pasādo pana cakkhuti;

Ākāsānilatoyubbiadhikānaṃ tu sesakā.

659.

Te panevaṃ tu vattabbā, ‘‘suttaṃ āharathā’’ti hi;

Suttameva ca te addhā, na dakkhissanti kiñcipi.

660.

Visese sati bhūtānaṃ, pasādo hi kathaṃ bhave;

Samānānaṃ hi bhūtānaṃ, pasādo paridīpito.

661.

Tasmā nissayabhūtānaṃ, catunnaṃ sabbaso pana;

Pahāyeva panetesaṃ, visesaparikappanaṃ.

662.

Ñeyyā kammavisesena, pasādānaṃ visesatā;

Na hi bhūtavisesena, hoti tesaṃ visesatā.

663.

Evametesu cakkhuñca, sotaṃ apattagāhakaṃ;

Sesaṃ tu pana ghānādittayaṃ sampattagāhakaṃ.

Rūpanti rūpayatīti rūpaṃ, vaṇṇavikāramāpajjamānaṃ hadayaṅgatabhāvaṃ pakāsetīti attho. Taṃ pana cakkhupaṭihananalakkhaṇaṃ, cakkhuviññāṇassa visayabhāvarasaṃ, tasseva gocarabhāvapaccupaṭṭhānaṃ, catumahābhūtapadaṭṭhānaṃ. Yathā cetaṃ, tathā sabbānipi upādārūpānīti .

Saddoti saddayatīti saddo, so pana sotapaṭihananalakkhaṇo, sotaviññāṇassa visayabhāvaraso, tasseva gocarabhāvapaccupaṭṭhāno.

Rasoti rasanti tenāti raso, so jivhāpaṭihananalakkhaṇo, jivhāviññāṇassa visayabhāvaraso, tasseva gocarabhāvapaccupaṭṭhāno.

Gandhoti attānaṃ gandhayati sūcayatīti gandho, so ghānapaṭihananalakkhaṇo, ghānaviññāṇassa visayabhāvaraso, tasseva gocarabhāvapaccupaṭṭhāno.

Itthindriyanti –

664.

Kammajo itthibhāvoyaṃ, paṭisandhisamuṭṭhito;

Yañcetaṃ itthiliṅgādi, na tu taṃ indriyaṃ siyā.



我来帮您翻译这段巴利文：
657
耳等差别如是知，具慧应知此方法；
唯有差别差别中，此后我当为宣说。
以闻为耳，彼在细微褐色毛环绕、如指孔形状处所，由上述诸界作助益，由时节、心、食所支持，由命根所护持，成就耳识等所依门而住。
以嗅为鼻，彼具资鼻孔之内，如羊蹄形状处所，如上所说诸相而住。
以尝为舌，或呼命故名舌，彼在具资舌中央上方，如莲花瓣尖形状处所，如上所说诸相而住。
以秽恶物为处故名身。凡此身中所有执取色，一切处身净色如棉絮中的油，如上所说诸相而住。
此中我当说彼等相等：眼以欲见为因的业所生大种净色为相，于诸色牵引为味，为眼识所依为现起，以欲见为因的业生大种为足处。
耳以欲闻为因的业所生大种净色为相，于诸声牵引为味，为耳识所依为现起，以欲闻为因的业生大种为足处。
鼻以欲嗅为因的业所生大种净色为相，于诸香牵引为味，为鼻识所依为现起，以欲嗅为因的业生大种为足处。
舌以欲尝为因的业所生大种净色为相，于诸味牵引为味，为舌识所依为现起，以欲尝为因的业生大种为足处。
身以欲触为因的业所生大种净色为相，于诸触牵引为味，为身识所依为现起，以欲触为因的业生大种为足处。
有些人说：
658
火增大种净色者，说彼为眼应了知；
空风水增差别中，其余诸根应了知。
659
应如是对彼等说："请取经典"差别故；
彼等确实差别中，不能见到任何经。
660
大种若有差别时，净色如何得生起；
等同大种差别中，净色显示应了知。
661
是故所依大种中，四种一切差别故；
应当舍离差别中，分别差异应了知。
662
应知由业差别中，净色差别应了知；
非由大种差别故，彼等差别应了知。
663
如是此等差别中，眼耳不得差别故；
其余鼻等三种根，已得差别应了知。
色以变现为色，即显示达到内心状态之义。彼以撞击眼为相，以作眼识境为味，以作彼境为现起，以四大种为足处。如是此等，如是一切所造色。
声以响为声，彼以撞击耳为相，以作耳识境为味，以作彼境为现起。
味以尝为味，彼以撞击舌为相，以作舌识境为味，以作彼境为现起。
香以自显示香，彼以撞击鼻为相，以作鼻识境为味，以作彼境为现起。
女根：
664
此女性为业所生，结生所起应了知；
若此女相等差别，非为根性应了知。

665.

Itthindriyaṃ paṭicceva, itthiliṅgādayo pana;

Pavatteyeva jāyante, na tāni paṭisandhiyaṃ.

666.

Na ca taṃ cakkhuviññeyyaṃ, manoviññeyyameva taṃ;

Itthiliṅgādayo cakkhuviññeyyā honti vā na vā.

667.

Eseva ca nayo ñeyyo, sesepi purisindriye;

Idaṃ paṭhamakappānaṃ, ubhayaṃ tu pavattiyaṃ.

668.

Samuṭṭhātīti viññeyyaṃ, parato paṭisandhiyaṃ;

Pavattepi samuṭṭhāya, pavatte parivattati.

669.

Mahatā pāpakammena, purisattaṃ vinassati;

Mahatā kusaleneva, jāyate purisindriyaṃ.

670.

Dubbalākusaleneva, itthiliṅgaṃ vinassati;

Dubbaleneva puññena, itthibhāvo hi jāyate.

671.

Ubhatobyañjanassāpi , ekamevindriyaṃ siyā;

Evaṃ sante abhāvo ca, dutiyabyañjanassa tu.

672.

Na cābhāvo siyā kasmā, na taṃ byañjanakāraṇaṃ;

Tassa kammasahāyaṃ hi, rāgacittaṃ tu kāraṇaṃ.

Ubhayassa panetassa lakkhaṇādīni vuccati. Tattha itthibhāvalakkhaṇaṃ itthindriyaṃ, ‘‘itthī’’ti pakāsanarasaṃ, itthiliṅganimittakuttākappānaṃ kāraṇabhāvapaccupaṭṭhānaṃ.

Purisabhāvalakkhaṇaṃ purisindriyaṃ, ‘‘puriso’’ti pakāsanarasaṃ, purisaliṅganimittakuttākappānaṃ kāraṇabhāvapaccupaṭṭhānaṃ.

Jīvitanti –

673.

Jīvitindriyaniddese, vattabbaṃ yaṃ siyā idha;

Arūpajīvite vutta-nayeneva ca taṃ vade.

Lakkhaṇādīni panassa evaṃ veditabbāni. Sahajarūpaparipālanalakkhaṇaṃ jīvitindriyaṃ, tesaṃ pavattanarasaṃ, tesameva ṭhapanapaccupaṭṭhānaṃ, yāpayitabbabhūtapadaṭṭhānanti.

Vatthūti hadayavatthu.

674.

Yaṃ nissāya manodhātu-manoviññāṇadhātuyo;

Vattanti pañcavokāre, taṃ ‘‘vatthū’’ti pavuccati.

Manodhātumanoviññāṇadhātūnaṃ nissayalakkhaṇaṃ hadayavatthu, tāsañceva dhātūnaṃ ādhāraṇarasaṃ, ubbāhanapaccupaṭṭhānaṃ.

Āhāratāti kabaḷīkāro āhāro. Ojaṭṭhamakaṃ rūpaṃ āharatīti āhāro.

675.

Yāya ojāya yāpenti, yattha yattha ca pāṇino;

Ayaṃ tu ‘‘kabaḷīkāro, āhāro’’ti pavuccati.

676.

Annapānādikaṃ vatthu, aggiṃ harati kammajaṃ;

Kevalaṃ na ca sakkoti, pāletuṃ jīvitaṃ pana.

677.

Ojā sakkoti pāletuṃ, harituṃ na ca pācakaṃ;

Haritumpi ca pāletuṃ, ubho sakkonti ekato.

Lakkhaṇādito panassa ojālakkhaṇo kabaḷīkāro āhāro, rūpāharaṇaraso, upatthambhanapaccupaṭṭhāno, kabaḷaṃ katvā ajjhoharitabbavatthupadaṭṭhānoti veditabbo.

Kāyaviññattiniddese kāyena attano bhāvaṃ viññāpentānaṃ kāyaggahaṇānusārena gahitāya etāya bhāvo viññāyatīti viññatti. Sayaṃ vā kāyaggahaṇānusārena viññāyatītipi viññatti. ‘‘Kāyena saṃvaro sādhu, sādhu vācāya saṃvaro’’ti āgato copanasaṅkhāto kāyova viññatti kāyaviññatti. Kāyavipphandanena adhippāyaviññāpanahetuttā sayañca tathā viññeyyattā kāyena viññattītipi kāyaviññatti.

678.

Tattha yā sahajātassa, cittajāniladhātuyā;

Rūpassa calane hetu, ekākāravikāratā.

679.

Kāyaviññatti nāmāyaṃ, kāyadvāranti sā matā;

Tattha yā cetanāsiddhā, puññāpuññavasā pana.

680.

Kāyakammanti niddiṭṭhā, satthunā sā hitesinā;

Sampavatti panetissā, vacīdvārepi jāyate.

681.

Labhitvā panupatthambhaṃ, ekāvajjanavīthiyaṃ;

Heṭṭhāhi chahi cittehi, vāyodhātusamuṭṭhitaṃ.

682.

Sattamena tu cittena, vāyodhātusamuṭṭhitā;

Cāleti sahajaṃ rūpaṃ, viññattisahitāttanā.

Vacīviññattiniddese pana –



我来帮您翻译这段巴利文：
665
依于女根差别故，女相等诸差别中；
唯于转起差别生，非于结生差别中。
666
彼非眼识所能知，唯意识知应了知；
女相等法差别中，或眼识知或不知。
667
如是方法应了知，其余男根差别中；
此为初劫差别中，二种转起应了知。
668
生起差别应了知，后结生中差别故；
转起生起差别中，转起变异应了知。
669
由大恶业差别故，失去男性应了知；
唯由大善差别故，男根生起应了知。
670
由微弱恶差别故，女相消失应了知；
唯由微弱善差别，女性生起应了知。
671
两性人之差别中，唯一根性应了知；
如是存在差别中，第二相状不存在。
672
何故非无差别生，彼非相状之因故；
彼之业伴差别中，贪心为因应了知。
此二者之相等如是说。其中女根以女性为相，以显示"女"为味，以作为女相、女标、女态、女饰之因为现起。
男根以男性为相，以显示"男"为味，以作为男相、男标、男态、男饰之因为现起。
命根：
673
命根解说差别中，此处所说应了知；
如无色命差别说，如是我说应了知。
其相等应如是了知：命根以护持俱生色为相，以令彼等转起为味，以维持彼等为现起，以应维持之界为足处。
所依即心所依：
674
依此意界差别中，及意识界差别故；
五蕴有中转起者，说彼名为"所依"故。
心所依以作为意界、意识界之所依为相，以持彼等诸界为味，以任持为现起。
食素即段食。以持养八种色故为食。
675
由此滋养差别中，众生随处差别故；
此即段食差别中，如是称说应了知。
676
饮食等物差别中，持业生火差别故；
仅此不能差别中，护持命根差别故。
677
滋养能护差别中，不能持火差别故；
能持能护差别中，二俱能作应了知。
其相等应知：段食以滋养为相，以持养色为味，以支持为现起，以应被分段吞咽之物为足处。
身表解说中，由身表示自己状态者，随身之把握而把握，由此状态得知，故为表。或自身随身之把握而得知，亦为表。如说："以身防护善，以语防护善"，所说转动之身即表，名为身表。因由身动作表示意向，及自身如是可知，故由身而表亦名身表。
678
其中俱生差别中，心生风界差别故；
色之动摇因性中，一相变异差别中。
679
此即名为身表者，说彼名为身门故；
其中思之成就中，善不善力差别中。
680
求益大师差别说，彼为身业应了知；
此之生起差别中，语门亦生应了知。
681
获得支持差别中，一转向路差别中；
下六心所差别故，风界生起应了知。
682
第七心之差别中，风界生起差别故；
动俱生色差别中，与表俱生应了知。
语表解说中：

683.

Paccayo cittajātāya, upādinnakaghaṭṭane;

Yo ākāravikāreko, ayaṃ pathavidhātuyā.

684.

Vacīviññatti viññeyyā, saha saddavasā pana;

Vacīdvāranti niddiṭṭhā, sāva sakyakulindunā.

685.

Saddo na cittajo atthi, vinā viññattighaṭṭanaṃ;

Dhātusaṅghaṭṭaneneva, saha saddo hi jāyati.

686.

Sā viññāpanato ceva, ayaṃ viññeyyatopi ca;

Viññattīti siyā tassā, sambhavo kārakadvaye.

687.

Na viññattidvayaṃ aṭṭha, rūpāni viya cittajaṃ;

Cittajānaṃ vikārattā, cittajanti pavuccati.

Tattha kāyaviññatti adhippāyapakāsanarasā, kāyavipphandanahetubhāvapaccupaṭṭhānā, cittasamuṭṭhānavāyodhātupadaṭṭhānā. Tathā vacīviññatti adhippāyapakāsanarasā, vacīghosassa hetubhāvapaccupaṭṭhānā, cittasamuṭṭhānapathavīdhātupadaṭṭhānā.

688.

Na kassatīti ākāso, rūpānaṃ vivaro pana;

Yo rūpānaṃ paricchedo, svākāsoti pavuccati.

So rūpaparicchedalakkhaṇo, rūpapariyantapakāsanaraso, rūpamariyādapaccupaṭṭhāno, asamphuṭṭhabhāvachiddavivarabhāvapaccupaṭṭhāno vā, paricchinnarūpapadaṭṭhāno.

Rūpassa lahutādittayaniddese –

689.

Heṭṭhā vuttanayeneva, rūpassa lahutādisu;

Tisso rūpavikārāti, viññātabbā vibhāvinā.

690.

Etāsaṃ pana tissannaṃ, kamato ca pavattiyaṃ;

Arogī madditaṃ cammaṃ, dhantahemaṃ nidassanaṃ.

691.

Kammaṃ kātuṃ na sakkoti, lahutādittayaṃ pana;

Āhārādittayaṃyeva, taṃ karoti tato tijaṃ.

Tattha adandhatālakkhaṇā rūpassa lahutā, rūpānaṃ garubhāvavinodanarasā, lahuparivattitāpaccupaṭṭhānā, lahurūpapadaṭṭhānā.

Athaddhatālakkhaṇā rūpassa mudutā, rūpānaṃ thaddhabhāvavinodanarasā, sabbakiriyāsu avirodhitāpaccupaṭṭhānā, mudurūpapadaṭṭhānā.

Sarīrakiriyānukūlakammaññatālakkhaṇā rūpassa kammaññatā, akammaññatāvinodanarasā, adubbalabhāvapaccupaṭṭhānā, kammaññatārūpapadaṭṭhānā. Etā pana tissopi na aññamaññaṃ vijahanti.

Upacayasantatiniddese –

692.

Rūpānamācayo yo hi, vutto upacayoti so;

Anuppabandhatā tesaṃ, santatīti pavuccati.

693.

Atthato ubhayampetaṃ, jātirūpanti dīpitaṃ;

Vuttamākāranānattā, veneyyānaṃ vasena vā.

Lakkhaṇādito pana ācayalakkhaṇo rūpassa upacayo, pubbantato rūpānaṃ ummujjāpanaraso, niyyātanapaccupaṭṭhāno, paripuṇṇabhāvapaccupaṭṭhāno vā, upacitarūpapadaṭṭhāno.

Pavattilakkhaṇā rūpassa santati, anuppabandhanarasā, anupacchedapaccupaṭṭhānā, anuppabandharūpapadaṭṭhānā.

Jarāniddese jīraṇaṃ jarā.

694.

Duvidhāyaṃ jarā nāma, pākaṭāpākaṭāti ca;

Pākaṭā rūpadhammesu, arūpesu apākaṭā.

Rūpassa paripākatālakkhaṇā rūpassa jaratā, upanayanarasā, sabhāvānaṃ apagamepi nasabhāvāpagamapaccupaṭṭhānā vīhipurāṇabhāvo viya, paripaccamānarūpapadaṭṭhānā.

Paribhedalakkhaṇā rūpassa aniccatā, saṃsīdanarasā, khayavayapaccupaṭṭhānā, paribhijjamānarūpapadaṭṭhānāti veditabbāti.

Evaṃ catuvīsati upādārūpāni veditabbāni.

695.

Bhūtarūpāni cattāri, upādā catuvīsati;

Aṭṭhavīsati rūpāni, sabbāneva bhavanti hi.

696.

Imesu pana rūpesu, asammohatthameva taṃ;

Samodhānaṃ samuṭṭhānaṃ, nipphannaṃ saṅkhatampi ca.



我来帮您翻译这段巴利文：
683
心生差别因缘中，所执得触差别中；
一相变异差别者，此为地界应了知。
684
语表应知差别中，随声力故差别故；
说为语门差别中，释迦族主如是说。
685
无有心生声差别，离表触击差别故；
由界击发差别中，与声俱生应了知。
686
彼由表示差别故，此由可知差别故；
说为表示差别中，二种作者生差别。
687
二表非如八种色，唯由心生差别故；
心生变异差别故，说为心生应了知。
其中身表以显示意向为味，以作为身动作因为现起，以心生风界为足处。如是语表以显示意向为味，以作为语音因为现起，以心生地界为足处。
688
不可耕故名虚空，诸色间隙差别中；
诸色界限差别者，说彼名为虚空故。
彼以限定色为相，以显示色边际为味，以作色界限为现起，或以无触及空隙状态为现起，以被限定之色为足处。
色轻等三法解说：
689
如前所说方法中，色之轻等差别中；
三种色变差别者，具慧应当如是知。
690
此等三种差别中，次第转起差别时；
无病柔软皮差别，锻炼黄金为譬喻。
691
不能作业差别中，轻等三法差别故；
食等三者差别中，能作三生应了知。
其中色轻以不迟钝为相，以除去色之重性为味，以轻快转变为现起，以轻色为足处。
色软以不坚硬为相，以除去色之坚性为味，以一切作业无障为现起，以软色为足处。
色适业以适合身体作业为相，以除去不适业性为味，以不羸弱为现起，以适业色为足处。此三者互不相离。
积集相续解说：
692
诸色积集差别中，说为积集应了知；
彼等相续差别者，说为相续应了知。
693
二者义理差别中，显示生色应了知；
说为相状差别故，或随所化差别故。
相等中，积集以堆积为相，以从前际使诸色浮现为味，以引导为现起，或以圆满状态为现起，以已积集之色为足处。
色相续以转起为相，以连续为味，以不断为现起，以相续色为足处。
老性解说中，衰老为老。
694
此老有二差别中，显与不显差别故；
显于色法差别中，不显无色差别故。
色老性以色成熟为相，以引导为味，以虽无自性之去而不失自性为现起如陈谷状，以正在成熟之色为足处。
色无常性以破坏为相，以沉没为味，以灭尽为现起，以正在破坏之色为足处，应当了知。
如是应知二十四种所造色。
695
四种大种色差别，所造二十四种色；
二十八种色差别，一切如是应了知。
696
此等诸色差别中，为无愚痴差别故；
积聚生起差别中，完成有为差别故。

697.

Codanaṃ parihārañca, nayamekavidhādikaṃ;

Saṅkhepena pavakkhāmi, pakiṇṇakamidaṃ suṇa.

Tattha samodhānanti sabbameva idaṃ rūpaṃ sabbasamodhānato pathavīdhātu āpodhātu tejodhātu vāyodhātu cakkhāyatanaṃ…pe… jaratā aniccatāti aṭṭhavīsatividhaṃ ca hoti, ito aññaṃ rūpaṃ nāma natthi. Keci pana middhavādino ‘‘middharūpaṃ nāma atthī’’ti vadanti, te ‘‘addhā munīsi sambuddho, natthi nīvaraṇā tavā’’ti ca ‘‘thinamiddhanīvaraṇaṃ avijjānīvaraṇañca nīvaraṇasampayutta’’nti sampayuttavacanato ca mahāpakaraṇapaṭṭhāne ‘‘nīvaraṇaṃ dhammaṃ paṭicca nīvaraṇo dhammo uppajjati napurejātapaccayā’’ti arūpepi ‘‘kāmacchandanīvaraṇaṃ paṭicca thinamiddhauddhaccakukkuccāvijjānīvaraṇa’’nti evamādīhi pāḷīhi virujjhanato ca arūpameva middhanti paṭikkhipitabbā.

698.

Arūpepi panetassa, middhassuppatti pāṭhato;

Niṭṭhametthāvagantabbā, arūpanti ca viññunā.

Apare ‘‘balarūpena saddhiṃ ekūnatiṃsa, sambhavarūpena saddhiṃ tiṃsa, jātirūpena saddhiṃ ekatiṃsa, rogarūpena saddhiṃ dvattiṃsa rūpānī’’ti vadanti. Tepi tesaṃ visuṃ visuṃ abhāvaṃ dassetvā paṭikkhipitabbā. Vāyodhātuyā gahitāya balarūpaṃ gahitameva, aññaṃ balarūpaṃ nāma natthi. Āpodhātuyā sambhavarūpaṃ, upacayasantatīti jātirūpaṃ, jaratāaniccatādīhi rogarūpaṃ gahitaṃ, aññaṃ rogarūpaṃ nāma natthīti, tasmā aṭṭhavīsatividhāneva rūpānīti.

Evaṃ samodhānato veditabbānīti.

Samuṭṭhānanti cattāri rūpasamuṭṭhānāni utucittāhārakammānīti.

699.

Kammaṃ utu ca cittañca, āhāro rūpahetuyo;

Eteheva ca rūpāni, jāyanti na panaññato.

700.

Tasmā ekasamuṭṭhānā, ekādasa bhavanti hi;

Aṭṭhindriyāni vatthuñca, viññattidvayameva ca.

701.

Aṭṭhindriyāni vatthuñca, ekanteneva kammajā;

Cittajaṃyeva viññatti-dvayaṃ vuttaṃ mahesinā.

702.

Cittena utunā ceva, saddo dvīhi samuṭṭhito;

Utuāhāracittehi, lahutādittayaṃ kataṃ.

703.

Vaṇṇo gandho raso ojā,

Catasso cāpi dhātuyo;

Santatyupacayākāsā,

Ekādasa catubbhavā.

704.

Ekādasekato jātā,

Dvijekova tijā tayo;

Catujekādasakkhātā,

Dve na kenaci jāyare.

705.

Kammena vīsati rūpā, sattarasa tu cetasā;

Utunā dasapañceva, cuddasāhārato pana.

706.

Chasaṭṭhi sabbānetāni, samuṭṭhānavibhāgato;

Aṭṭhasaṭṭhi ca honteva, jaratāniccatāhi te.

707.

Jaratāniccatā ceva, na kenaci samuṭṭhitā;

Jātassa pākabhedattā, jāyeyyuṃ yadi tānipi.

708.

Evaṃ sante tu tesampi, pākabhedā siyuṃ na hi;

Pāko paccati bhedo vā, na ca bhijjati natthi taṃ.

709.

Jātassa pākabhedattā, dvayametaṃ na jāyati;

Siyā katthaci buddhettha, ‘‘rūpassupacayo’’ti hi.

710.

Vacanena yathā ‘‘jāti, jāyatī’’ti ca dīpitaṃ;

Pākopi paccatevaṃ tu, bhedopi paribhijjatu.

711.

Na ceva jāyate jāti, iti ñeyyā vibhāvinā;

Jāyamānassa dhammassa, nibbattīti pakāsitā.

712.

Tattha yathā siyā jāti, yesaṃ dhammānameva sā;

Tappaccayattavohāraṃ, abhinibbattisammutiṃ.

713.

Labhateva tathā tesaṃ, pākabhedā labbhanti te;

Tappaccayattavohāraṃ, abhinibbattisammutiṃ.

714.

Evaṃ idaṃ dvayañcāpi, hoti kammādisambhavaṃ;

Na pākabhedā vohāraṃ, taṃ labhanti kadācipi.



我来帮您翻译这段巴利文：
697
诘难与答解差别，一种等法差别中；
我当略说差别故，杂说此等请谛听。
其中积聚者：此一切色由一切积聚故为地界、水界、火界、风界、眼处...乃至...老性、无常性等二十八种，除此之外无有其他色。有些持睡眠论者说"有睡眠色"，他们应以"你确是牟尼正觉者，无有诸盖"及"昏沉睡眠盖与无明盖相应为盖"等相应之语，以及大论发趣论中"缘盖法生起盖法非由前生缘"，于无色中"缘欲贪盖生昏沉睡眠、掉举恶作、无明盖"等诸经文相违故，应当否定睡眠唯是无色。
698
无色之中差别故，此睡眠生差别中；
此中应知差别故，无色智者应了知。
其他人说："连同力色共二十九，连同生起色共三十，连同生色共三十一，连同病色共三十二色。"他们也应显示彼等各各无有而加以否定。摄取风界时已摄取力色，更无其他力色。以水界摄取生起色，以积集相续摄取生色，以老性无常等摄取病色，更无其他病色，是故唯有二十八种色。
如是应知积聚。
生起者：四种色生起，即：业、时节、心、食。
699
业与时节及心食，为诸色法之因缘；
唯由此等生诸色，非由其他应了知。
700
是故一生差别中，十一法生应了知；
八根所依差别中，及二表示应了知。
701
八根所依差别中，决定唯由业所生；
二种表示差别中，大仙说由心所生。
702
由心时节差别中，声由二种而生起；
时节食心差别中，轻等三法所造作。
703
色香味及滋养素，
四界差别应了知；
相续积集虚空等，
十一四生应了知。
704
十一一生差别中，
二生一法三生三；
说十一为四生者，
二法不由何者生。
705
业生二十色差别，十七由心差别生；
时节生十五差别，食生十四应了知。
706
六十六种差别中，一切生起差别故；
六十八种差别中，老无常故应了知。
707
老性无常差别中，非由任何所生起；
已生熟坏差别故，若彼二法亦应生。
708
如是彼等差别中，熟坏不生应了知；
熟即成熟坏即坏，非坏无有应了知。
709
已生熟坏差别故，此二非生应了知；
于某处觉差别中，"色之积集"差别故。
710
如说"生即生起"者，如是显示应了知；
如是熟即成熟故，坏亦应破应了知。
711
生不生起差别中，具慧应当如是知；
正生诸法差别中，显示生起应了知。
712
其中如何差别生，彼等诸法差别故；
彼缘言说差别中，生起施设应了知。
713
如是获得差别中，彼等熟坏可得故；
彼缘言说差别中，生起施设应了知。
714
如是此二差别中，由业等生应了知；
熟坏言说差别中，彼永不得应了知。

715.

Kasmā hi janakānaṃ tu, paccayānamabhāvato;

Ānubhāvakhaṇuppāde, jātiyā pana labbhati.

716.

Tappaccayattavohāraṃ, abhinibbattisammutiṃ;

Tasmā labhati jāti ca, labhatī netaradvayaṃ.

717.

Jiyyatīti na vattabbaṃ, taṃ dvayaṃ bhijjatīti vā;

Ānubhāvakhaṇe tassa, paccayānamabhāvato.

718.

‘‘Aniccaṃ saṅkhatañcetaṃ, jarāmaraṇa’’miccapi;

Vuttattā jāyaticcetaṃ, atha maññasi ce tuvaṃ.

719.

Evampi ca na vattabbaṃ, sā hi pariyāyadesanā;

Aniccānaṃ tu dhammānaṃ, jarāmaraṇato tathā.

720.

Aniccaṃ saṅkhatañcāti, vuttaṃ viññattiyo viya;

Yadi evaṃ tayametaṃ, ajātattā ca sabbathā.

721.

Natthīti ce khaṃpupphaṃva, niccaṃ vāsaṅkhataṃ viya;

Nobhayaṃ panidaṃ kasmā, nissayāyattavuttito.

722.

Bhāve pathaviyādīnaṃ, nissayānaṃ tu bhāvato;

Tasmā hi ca khaṃpupphaṃva, na natthi pana taṃ tayaṃ.

723.

Yasmā pathaviyādīnaṃ, abhāvena ca labbhati;

Tasmā na pana niccaṃ vā, nibbānaṃ viya taṃ tayaṃ.

Nipphannanti ettha cattāro mahābhūtā cakkhusotaghānajivhākāyarūpasaddagandharasaitthipurisajīvitindriyakabaḷīkārāhārahadayavatthūti aṭṭhārasa rūpāni nipphannāni nāma. Sesāni dasa anipphannāni nāma.

724.

Aṭṭhārasa nipphannāni, anipphannāvasesakā;

Yadi honti anipphannā, bhaveyyuṃ te asaṅkhatā.

725.

Tesameva ca rūpānaṃ, vikārattā asaṅkhatā;

Kathaṃ nāma bhaveyyuṃ te, nipphannā ceva saṅkhatā.

Evaṃ nipphannasaṅkhato veditabbo.

Codanāparihāranti ettha –

726.

Itthibhāvo pumattañca, jīvitaṃ sambhavopi ca;

Tathā kāyappasādoti, sabbaṭṭhānāti vaṇṇitā.

727.

Evaṃ sante tu dhammānaṃ, hoti saṅkaradosatā;

Cakkhukāyapasādānaṃ, ekattaṃ upapajjati.

728.

Aññaṃ pana ca aññasmiṃ, na catthi paramatthato;

Tasmā kāyindriyaṃ cakkhu-pasādena na saṅkaraṃ.

729.

Aññamaññāvinibbhogavasena tu pavattito;

Tesaṃ ṭhānantaraṃ vattuṃ, na sakkā samayaññunā.

730.

Yāvatā anupādinnasantānaṃ atthi tattha so;

Atthi kāyapasādoti, tasmā evamudīritaṃ.

731.

Lakkhaṇādivasenāpi, nānattaṃ samupāgataṃ;

Dhajānaṃ pañcavaṇṇānaṃ, chāyā upamataṃ gatā.

732.

Tasmā hi pana dhammānaṃ, aññamaññaṃ vimissatā;

Na hotevāti viññeyyā, viññunā samayaññunā.

Evaṃ nipphannānipphannabhāvo, codanāparihāro ca veditabbo.

Nayamekavidhādikanti –

733.

Lokikattā nahetuttā, saṅkhatattā ca sāsavā;

Sabbamekavidhaṃ rūpaṃ, paccayāyattavuttito.

734.

Ajjhattikabahiddhā ca, indriyānindriyāpi ca;

Sukhumoḷārikā ceva, upādinnādito dvidhā.

735.

Cakkhuāyatanādīni, pañca ajjhattikāni tu;

Tevīsatividhaṃ sesaṃ, bāhiranti pavuccati.

736.

Cakkhusotindriyādīni, indriyāni panaṭṭha tu;

Sesañca tu vīsaṃ rūpaṃ, anindriyamudīritaṃ.

737.

Cakkhuāyatanādīni, nava phoṭṭhabbameva ca;

Taṃ bārasavidhaṃ rūpaṃ, oḷārikamudīritaṃ.



我来帮您翻译这段巴利文：
715
何故生起因缘中，诸因无有差别故；
功能刹那生起中，唯生获得应了知。
716
彼缘言说差别中，生起施设差别故；
是故生法得差别，其余二法不可得。
717
不应说为衰老故，彼二不应说破坏；
功能刹那差别中，诸缘无有差别故。
718
"无常有为差别中，老死"如是差别说；
若你如是差别中，思维生起应了知。
719
如是亦不应说故，彼为方便说差别；
诸无常法差别中，由老死故如是说。
720
无常有为差别说，如诸表示差别故；
若如是此三差别，由不生故一切中。
721
若无如虚空花者，或常如无为差别；
此非二者何差别，依所依故转起中。
722
地等诸法差别中，由有所依差别故；
是故如虚空花者，彼三非无应了知。
723
由地等法差别中，无有获得差别故；
是故彼三差别中，非如涅槃常住者。
完成者：此中四大种、眼、耳、鼻、舌、身、色、声、香、味、女根、男根、命根、段食、心所依等十八色名为完成色。其余十色名为非完成色。
724
十八完成差别中，其余非完成差别；
若为非完成差别，彼等应是无为法。
725
彼等诸色差别中，变异故为无为法；
如何说名差别中，完成有为应了知。
如是应知完成相。
诘难与答解中：
726
女性与男性差别，命根生起差别中；
如是身净差别故，一切处所已赞说。
727
如是诸法差别中，有杂染过差别故；
眼身净色差别中，一性生起应了知。
728
一法一中差别故，胜义无有差别中；
是故身根差别中，眼净无杂应了知。
729
互不相离差别故，转起差别应了知；
彼等处所差别中，知法者不能宣说。
730
乃至非执取相续，存在彼处差别故；
有身净色差别故，是故如是已宣说。
731
由相等法差别故，获得种种差别中；
五色旗帜差别故，譬喻影像应了知。
732
是故诸法差别中，互相混杂差别故；
应知决定无有者，知法智者应了知。
如是应知完成非完成性及诘难答解。
一种等法：
733
世间无因差别故，有为有漏差别中；
一切一种色差别，依缘转起应了知。
734
内外差别应了知，根非根等差别中；
细粗差别应了知，执取等二差别故。
735
眼处等法差别中，五种内法应了知；
二十三种差别余，说为外法应了知。
736
眼耳根等差别中，八根差别应了知；
其余二十色差别，说非根法应了知。
737
眼处等法差别中，九种及触差别故；
彼十二种色差别，说为粗法应了知。

738.

Sesāni pana rūpāni, sukhumāni tu soḷasa;

Kammajaṃ tu upādinnaṃ, anupādinnamaññathā.

Evañca duvidhaṃ hoti.

Puna sanidassanasappaṭighaanidassanasappaṭigha- anidassanaappaṭighabhedato ca, kammajākammajanevakammajānākammajabhedato ca tividhaṃ. Tattha rūpāyatanaṃ sanidassanasappaṭighaṃ, ekādasavidhaṃ sesoḷārikarūpaṃ anidassanasappaṭighaṃ, sesaṃ soḷasavidhaṃ sukhumarūpaṃ anidassanaappaṭighaṃ. Kammato jātaṃ kammajaṃ, aṭṭhindriyāni, vatthu ca kammajaṃ, tadaññappaccayā jātaṃ akammajaṃ, nakutoci jātaṃ nevakammajānākammajaṃ jaratā aniccatā ca. Evaṃ tividhaṃ hoti.

Puna diṭṭhasutamutaviññātavasena ca, dvārañceva vatthu ca, dvārameva hutvā na vatthu ca, vatthumeva hutvā na dvārañca, neva dvārañca na vatthu cāti evaṃ bhedato ca, dvārañcevindriyañca, dvāraṃyeva hutvā nevindriyañca, indriyameva hutvā na dvārañca, neva dvārañca nevindriyañcāti evaṃ bhedato ca, vatthu ceva indriyañca, indriyameva hutvā na vatthu ca, vatthumeva hutvā nevindriyañca, nevindriyaṃ na vatthu ceti evaṃ bhedato ca catubbidhaṃ.

Tattha diṭṭhaṃ nāma rūpāyatanaṃ, sutaṃ nāma saddāyatanaṃ, mutaṃ nāma gandharasaphoṭṭhabbāyatanattayaṃ, viññātaṃ nāma avasesacakkhāyatanādipañcakaṃ, soḷasavidhaṃ sukhumarūpañca. Cakkhāyatanādipañcakaṃ dvārañceva vatthu ca, viññattidvayaṃ dvārameva hoti, na vatthu, hadayavatthu vatthumeva hoti, na dvāraṃ, sesaṃ sabbaṃ rūpaṃ neva dvāraṃ na vatthu ca. Tatiyacatukke indriyameva hutvā na dvāranti itthindriyapurisindriyajīvitindriyāni. Imāni hi indriyāneva honti, na dvārāni, sesamanantaracatukke vuttanayeneva veditabbaṃ. Catutthacatukke tatiyapadaṃ hadayavatthuṃ sandhāya vuttaṃ, sesaṃ vuttanayameva. Evaṃ catubbidhaṃ hotīti veditabbaṃ.

Puna ekajadvijatijacatujanakutocijātabhedato, dvārindriyaṃ vatthu ca, dvārameva hutvā nevindriyaṃ na vatthu ca, vatthumeva hutvā nevindriyaṃ na dvārañca, indriyameva hutvā na vatthu na dvārañca, nevindriyaṃ na vatthu na dvārañcāti evaṃ pabhedato pañcavidhaṃ.

Tattha –

739.

Aṭṭhindriyāni vatthuñca, viññattidvayameva ca;

Ekādasavidhaṃ rūpaṃ, ekajanti pavuccati.

740.

Saddo eko dvijo nāma, lahutādittayaṃ tijaṃ;

Ekādasavidhaṃ sesaṃ, catujanti pakāsitaṃ.

741.

Jaratāniccatā ceva, nakutoci bhave pana;

Cakkhādipañcakaṃ dvāraṃ, indriyaṃ vatthumeva ca.



我来帮您翻译这段巴利文：
738
其余诸色差别中，十六细法差别故；
业生执取差别中，非执取等差别故。
如是有二种。
复次由有见有对、无见有对、无见无对差别，及由业生、非业生、非业生非非业生差别，有三种。其中色处为有见有对，其余十一种粗色为无见有对，其余十六种细色为无见无对。从业所生为业生，八根及所依为业生，从其他缘所生为非业生，不从任何生起为非业生非非业生即老性与无常性。如是有三种。
复次由见闻触知差别，及由门与所依，唯门非所依，唯所依非门，非门非所依如是差别，及由门与根，唯门非根，唯根非门，非门非根如是差别，及由所依与根，唯根非所依，唯所依非根，非根非所依如是差别，有四种。
其中见即色处，闻即声处，触即香味触三处，知即其余眼处等五种与十六种细色。眼处等五种为门亦为所依，二表唯是门非所依，心所依唯是所依非门，其余一切色非门亦非所依。第三组四法中唯根非门即女根、男根、命根。这些唯是根非门，其余如前一组四法所说而知。第四组四法中第三项是关于心所依所说，其余如前所说。如是应知有四种。
复次由一生、二生、三生、四生、无所生差别，及由门根所依，唯门非根非所依，唯所依非根非门，唯根非所依非门，非根非所依非门如是差别，有五种。
其中：
739
八根与所依差别，及二表示差别故；
十一种色差别中，说为一生应了知。
740
声一为二生差别，轻等三法三生者；
其余十一差别中，显示四生应了知。
741
老性无常差别中，决定无所从生起；
眼等五种为门根，及为所依应了知。

742.

Viññattīnaṃ dvayaṃ dvāraṃ, nevindriyaṃ na vatthu ca;

Hadayavatthu vatthūva, na dvāraṃ nevindriyaṃ pana.

Itthipurisajīvitindriyāni indriyameva na vatthu na dvārañca, sesaṃ pana rūpaṃ nevindriyaṃ na vatthu na dvāranti. Evaṃ pañcavidhanti veditabbaṃ.

Puna kammajacittajautucittajautucittāhārajacatujanakutocijātabhedato, cakkhuviññeyyasotaghānajivhākāyamanoviññeyyavasena chabbidhaṃ.

Tattha aṭṭhindriyāni vatthu ca kammajameva, viññattidvayaṃ cittajameva, saddo utucittajo, lahutādittayaṃ utucittāhārajameva, sesaṃ ekādasavidhaṃ catujaṃ nāma, jaratā aniccatā nakutocijātaṃ nāma. Dutiyachakke cakkhuviññeyyaṃ nāma cakkhuviññāṇena viññeyyaṃ rūpāyatanaṃ…pe… kāyaviññeyyaṃ nāma phoṭṭhabbāyatanaṃ, manoviññeyyaṃ nāma sesā pañca oḷārikā ca soḷasa sukhumarūpāni cāti ekavīsatividhaṃ hoti. Evaṃ chabbidhaṃ hoti.

Puna chavatthuavatthubhedato ca, cakkhuviññeyyaṃ sotaghānajivhākāyaviññeyyaṃ manodhātuviññeyyaṃ manoviññāṇadhātuviññeyyanti sattavidhaṃ hoti.

Tattha cakkhādipañcavatthūni hadayavatthunā saddhiṃ cha vatthūni, sesaṃ bāvīsatividhaṃ rūpaṃ avatthu nāma, dutiyasattakamuttānameva. Evaṃ sattavidhaṃ hoti.

Puna sattadvārādvārabhedato aṭṭhavidhaṃ. Tattha cakkhudvārādīni pañca kāyaviññattivacīviññattidvārehi saddhiṃ satta dvārāni, sesamadvāranti evaṃ aṭṭhavidhaṃ hoti.

Puna aṭṭhindriyānindriyabhedato pana navavidhaṃ.

Puna navakammajākammajabhedato dasavidhaṃ.

Puna āyatanabhedato ekādasavidhaṃ.

Bhavesu rūpakalāpapavattibhedato bahuvidhanti veditabbaṃ.

743.

Ito paraṃ pavakkhāmi, kāmarūpabhavadvaye;

Uppattiṃ pana rūpānaṃ, paṭisandhipavattisu.

744.

Bhummavajjesu devesu, niraye nijjhāmataṇhike;

Yoniyo purimā tisso, na santīti viniddise.

745.

Sese gatittaye bhumma-devesupi ca yoniyo;

Catasso ca bhavantīti, veditabbā vibhāvinā.

746.

Gabbhaseyyakasattassa, paṭisandhikkhaṇe pana;

Tiṃsa rūpāni jāyante, sabhāvasseva dehino.

747.

Abhāvagabbhaseyyānaṃ, aṇḍajānañca vīsati;

Bhavanti pana rūpāni, kāyavatthuvasena tu.

748.

Gahitāgahaṇenettha, ekādasa bhavanti te;

Eseva ca nayo ñeyyo, sabbesu dasakesupi.

749.

Jīvitena yadā saddhiṃ, jāte suddhakamaṭṭhakaṃ;

Jīvitanavakaṃ nāma, hotīti samudīritaṃ.

750.

Jīvitanavakaṃ kāyapasādenekato siyā;

Taṃ kāyadasakaṃ nāma, hotīti pariyāpuṭaṃ.

751.

Eseva ca nayo ñeyyo, saddhiṃ bhāvena vatthunā;

Cakkhādīhi ca yojetvā, dasakā satta viññunā.

752.

Opapātikasattānaṃ, manussesūpapattiyaṃ;

Kāmāvacaradevānaṃ, niccaṃ rūpāni sattati.

753.

Cakkhu sotañca ghānañca, jivhā kāyo ca vatthu ca;

Bhāvo cāti hi sattannaṃ, dasakānaṃ vasā pana.

754.

Brahmānaṃ rūpinaṃ cakkhu-sotavatthuvasā pana;

Dasakāni ca tīṇeva, navakaṃ jīvitassa ca.

755.

Catunnaṃ tu kalāpānaṃ, vasena pana rūpinaṃ;

Cattālīseva rūpāni, ekūnāni bhavanti hi.

756.

Jīvitanavakeneva , asaññuppatti dīpitā;

Jaccandhabadhirāghāna-rahite tu napuṃsake.

757.

Vatthuno kāyajivhānaṃ, vasā tiṃsāvakaṃsato;

Ukkaṃsassāvakaṃsassa, antare anurūpato.

758.

Paripuṇṇānaṃ rūpānaṃ, vasena pana pāṇinaṃ;

Rūpānaṃ tu samuppatti, veditabbā vibhāvinā.



我来帮您翻译这段巴利文：
742
二种表示为门者，非根非所依差别；
心所依为所依者，非门非根差别故。
女根男根命根唯是根非所依非门，其余色法非根非所依非门。如是应知有五种。
复次由业生、心生、时节生、心时节食生四生与无所生差别，及由眼识所知、耳鼻舌身意识所知差别，有六种。
其中八根与所依唯业生，二表唯心生，声由时节与心生，轻等三法由时节心食生，其余十一种名为四生，老性无常性名为无所生。第二组六法中眼识所知即眼识所识知的色处...乃至...身识所知即触处，意识所知即其余五粗色及十六细色等二十一种。如是有六种。
复次由六所依非所依差别，及由眼识所知、耳鼻舌身识所知、意界所知、意识界所知，有七种。
其中眼等五所依与心所依为六所依，其余二十二色名为非所依，第二组七法已明显。如是有七种。
复次由七门非门差别有八种。其中眼门等五与身表语表门共七门，其余为非门，如是有八种。
复次由八根非根差别有九种。
复次由九业生非业生差别有十种。
复次由处差别有十一种。
诸有中由色聚转起差别有多种，应当了知。
743
此后我当为宣说，欲色二有差别中；
诸色生起差别故，结生转起差别中。
744
除地居天差别中，无间火热地狱中；
前三生趣差别中，说为无有应了知。
745
余三趣及差别中，地居天等差别故；
四种生趣差别中，具慧应当如是知。
746
胎生有情差别中，结生刹那差别故；
三十色法差别生，自性身者应了知。
747
非胎生者差别中，及卵生者差别故；
二十色法差别生，由身所依差别故。
748
取与不取差别中，十一法生应了知；
如是方法应了知，一切十法差别中。
749
与命根俱差别中，生起净八差别故；
说为命根九法者，如是宣说应了知。
750
命根九法差别中，与身净色一处生；
说为身十法差别，如是修习应了知。
751
如是方法应了知，与性所依差别故；
眼等合一差别中，智者七十应了知。
752
化生有情差别中，人趣生起差别中；
欲界天人差别故，常七十色应了知。
753
眼耳及鼻差别中，舌身所依差别故；
及性差别应了知，由七十法差别故。
754
色界梵天差别中，眼耳所依差别故；
唯三十法差别中，命根九法差别故。
755
四种聚集差别中，有色者之差别故；
三十九色差别中，如是生起应了知。
756
唯命根九差别中，无想生起已显示；
生盲聋哑差别中，无根者之差别故。
757
所依身舌差别中，三十下品差别故；
上品下品差别中，随顺中间差别故。
758
圆满色法差别中，由诸有情差别故；
诸色生起差别中，具慧应当如是知。

759.

Sattavīsati rūpāni, kāmāvacaradehino;

Appavattanato honti, dvinnaṃ bhāvānamekato.

760.

Ghānaṃ jivhā ca kāyo ca, tathā bhāvadvayampi ca;

Brahmānaṃ pana rūpīnaṃ, pañca rūpā na vijjare.

761.

Catusantati kāmasmiṃ, rūpe honti tisantati;

Dvisantati asaññesu, bahiddhā ekasantati.

762.

Rūpaṃ nibbattamānaṃ tu, sabbesaṃ pana pāṇinaṃ;

Paṭhamaṃ kammatoyeva, nibbattati na saṃsayo.

763.

Gabbhaseyyakasattānaṃ, paṭisandhikkhaṇe pana;

Tañca kho sandhicittassa, uppādeyeva jāyare.

764.

Yatheva tassa uppāde, tiṃsa rūpāni jāyare;

Tatheva ṭhitibhaṅgesu, tiṃsa tiṃseva jāyare.

765.

Sabbānetāni rūpāni, rūpakkhandhoti saññito;

Anicco addhuvonattā, dukkhakkhandhova kevalo.

766.

Rogato gaṇḍato rūpaṃ, parato ca palokato;

Disvāna dukkhato rūpaṃ, rūpe chandaṃ virājaye.

767.

Gantuṃ panicche piṭakebhidhamme,

Yo dhammasenāpatinā samattaṃ;

Hitatthinā tena ca bhikkhunāyaṃ,

Sakkacca sammā pana sikkhitabbo.

Iti abhidhammāvatāre rūpavibhāgo nāma

Dasamo paricchedo.

11. Ekādasamo paricchedo

Nibbānaniddeso

768.

Rūpānantaramuddiṭṭhaṃ , nibbānaṃ yaṃ panādito;

Tassidāni anuppatto, vibhāvananayakkamo.

769.

Tasmāhaṃ tassa dassetuṃ, dukkarassa yathābalaṃ;

Dubbodhassa pavakkhāmi, vibhāvanamito paraṃ.

Tattha nibbānanti bhavābhavaṃ vinanato vānaṃ vuccati taṇhā, vānato nikkhantattā nibbānanti ca pavuccati amataṃ asaṅkhataṃ paramaṃ sukhaṃ. Vuttaṃ hetaṃ ‘‘yo so sabbasaṅkhārasamatho sabbūpadhipaṭinissaggo taṇhākkhayo virāgo nirodho nibbāna’’nti.


我来帮你直译这段巴利文：
759.
二十七种色法，存在于欲界众生身中；
因为不发生，两种性别同时消失。
760.
鼻、舌与身体，以及两种性别；
对于色界梵天，这五种色法不存在。
761
在欲界有七十四，色界有七十三；
无想众生有七十二，外界有七十一。
762
当色法生起时，对于一切众生；
最初唯从业生，此事毫无疑问。
763
对于胎生众生，在结生刹那；
此色法确实在结生心生起之时产生。
764
正如在其生起时，三十种色法生起；
如是在住位与坏灭时，也各有三十种色法生起。
 我来 译这段巴利语偈颂和文句：

765.
"所有这些色法，
名为色蕴；
因无常不坚实，
纯是苦蕴。

766.
应视色如病痛，
如疮患、如他物、如败坏；
见色为苦已，
应离色之欲。

767.
若欲深入论藏阿毗达摩，
此为法将军所圆满；
为求利益的比丘，
应当恭敬正确学习。

如是《阿毗达摩入门》色分别品第十品[终]。

第十一品
涅槃解说

768.
继色之后所说，
从始即说的涅槃；
现在已到达，
解说的次第。

769.
因此我今当随力，
显示此难行难解者；
从今往后，
将为作解说。

其中'涅槃'者：因系缚于有与非有，渴爱称为'缚'，因出离此缚而称为'涅槃'，即不死、无为、最上乐。如说：'一切行的止息，一切依的舍离，渴爱的灭尽，离欲，寂灭，即是涅槃。'"

770.

Yassa cādhigamā sabba-kilesānaṃ khayo bhave;

Nibbānamiti niddiṭṭhaṃ, nibbānakusalena taṃ.

Etaṃ ca nibbānaṃ nāma tayidaṃ santilakkhaṇaṃ, accutirasaṃ, assāsakaraṇarasaṃ vā, animittapaccupaṭṭhānaṃ, nissaraṇapaccupaṭṭhānaṃ vāti veditabbaṃ.

Etthāha – na paramatthato nibbānaṃ nāma eko sabhāvo atthi, titthiyānaṃ attā viya, sasavisāṇaṃ viya ca anupalabbhanīyatoti? Na, paññācakkhunā upaparikkhiyamānānaṃ hitagavesīnaṃ yathānurūpāya paṭipattiyā upalabbhanīyato. Yaṃ hi puthujjanā nopalabbhanti, taṃ ‘‘natthī’’ti na vattabbaṃ. Athāyasmatā sāriputtattherena dhammasenāpatinā ‘‘katamaṃ nu kho, āvuso, nibbāna’’nti nibbānaṃ puṭṭhena ‘‘yo kho, āvuso, rāgakkhayo dosakkhayo mohakkhayo’’ti rāgādīnaṃ khayova dassito, tasmā rāgādīnaṃ khayamattameva nibbānanti ce? Taṃ na. Kasmā? Arahattassāpi rāgādīnaṃ khayamattapasaṅgadosāpattito. Kathaṃ? Nibbānaṃ pucchānantarameva ‘‘katamaṃ nu kho, āvuso, arahatta’’nti puṭṭhena ‘‘yo kho, āvuso, rāgakkhayo dosakkhayo mohakkhayo’’ti rāgādīnaṃ khayova vutto, tasmā tava matena arahattaphalassāpi rāgādīnaṃ khayamattatā bhaveyya, na cetaṃ yuttaṃ anuttarassa lokuttaraphalacittassa rāgānaṃ khayamattatāpajjanaṃ, tasmā mā evaṃ byañjanacchāyāya vadesi, ubhinnaṃ pana suttānaṃ attho upaparikkhitabbo.

Yassa pana dhammassādhigamena rāgādīnaṃ khayo hoti, so dhammo rāgādīnaṃ khayassa upanissayattā akkhayopi samāno ‘‘rāgādīnaṃ khayo nibbāna’’nti khayopacārena vutto, ‘‘tipusaṃ jaro guḷo semho’’tiādīsu viya phalūpacārena vuttanti veditabbaṃ. Arahattaṃ pana khayante uppannattā ‘‘khayo’’ti vuttaṃ. Yadi rāgādīnaṃ khayamattaṃ nibbānaṃ bhaveyya, sabbe bālaputhujjanāpi samadhigatanibbānā sacchikatanirodhā bhaveyyuṃ. Kiñca bhiyyo – nibbānassa bahuttādidosāpattito ca. Evañhi sati rāgādikkhayānaṃ bahubhāvato nibbānassāpi bahubhāvo bhaveyya, saṅkhatalakkhaṇañca nibbānaṃ bhaveyya, saṅkhatalakkhaṇattā saṅkhatapariyāpannañca, saṅkhatapariyāpannattā aniccaṃ dukkhaṃ nibbānaṃ bhaveyyāti.

Kiñca bhiyyo – yadi khayo nibbānaṃ bhaveyya, gotrabhuvodānamaggaphalacittānaṃ kiṃ nu ārammaṇaṃ vadesi, vada bhadramukhāti? Rāgādīnaṃ khayameva vadāmīti. Kiṃ pana rāgādayo gotrabhuādīnaṃ khaṇe khīyanti, udāhu khīyissanti, atha khīṇāti? Kiṃ panettha ‘‘khīṇesveva khayaṃ vadāmī’’ti. Suṭṭhu upadhāretvā vada bhadramukhāti, yadi khīṇesveva khayaṃ vadesi, na gotrabhucittādīnaṃ nibbānārammaṇatā sijjhatīti. Kiṃ kāraṇaṃ? Gotrabhukkhaṇe rāgādayo khīyissanti, tathā vodānakkhaṇe, maggakkhaṇe pana khīyanti, na khīṇā, phalakkhaṇe khīṇā. Evaṃ sante bhavato matena phalameva khayārammaṇaṃ, na itare, itaresaṃ pana kimārammaṇaṃ vadesīti ? Addhā so ārammaṇaṃ apassanto niruttaro bhavissati. Apica kilesakkhayo nāma sappurisehi karīyati, yathānurūpāya paṭipattiyā uppādīyatīti attho. Nibbānaṃ pana na kenaci karīyati na uppādīyati, tasmā nibbānamamatamasaṅkhataṃ. Tamakataṃ jānātīti ariyasāvako ‘‘akataññū’’ti pavuccati. Vuttañcetaṃ –



我来 助你直译这段巴利文：
770
由于证得一切烦恼的灭尽；
这即是被善知涅槃者所说的涅槃。
这涅槃应当被了知为：具有寂静为相，以不死为味，或以带来安慰为味，以无相为现起，或以出离为现起。
有人在此问：从胜义谛来说，是否并不存在一个叫做涅槃的实体，就像外道所说的我一样，或像兔角一样是不可得的？
不是的，因为对于寻求利益并以慧眼观察的人来说，通过适当的修行是可以证得的。凡夫所不能证得的，不能说它"不存在"。而当法将军舍利弗尊者被问到："贤友，什么是涅槃？"时，他回答说："贤友，就是贪的灭尽、嗔的灭尽、痴的灭尽。"他只是显示了贪等的灭尽。
那么，涅槃是否仅仅是贪等的灭尽呢？不是的。为什么？因为这样会导致阿罗汉果也只是贪等的灭尽的过失。怎么说呢？在问涅槃之后立即又问："贤友，什么是阿罗汉果？"时，他回答说："贤友，就是贪的灭尽、嗔的灭尽、痴的灭尽。"按照你的理解，这样阿罗汉果也将仅仅是贪等的灭尽，但这是不合理的，因为无上出世间果心不应该仅仅是贪等的灭尽。因此，不要只是执着于文字表面，而应该详细考察这两段经文的含义。
由于证得某种法而导致贪等的灭尽，这个法虽然本身是不灭的，但因为它是贪等灭尽的近依缘，所以以灭尽的隐喻称之为"贪等的灭尽即是涅槃"，应知这是以果的隐喻来说的，就像说"锡是老，糖球是痰"等。而阿罗汉果是因为在灭尽时生起，所以称为"灭尽"。如果涅槃仅仅是贪等的灭尽，那么所有凡夫也都将成为已证得涅槃、已现证灭的人。
更进一步说，这样会导致涅槃有多等过失。因为如此，由于贪等灭尽有多种，涅槃也将成为多种；涅槃将具有有为相；因具有有为相故属于有为法；因属于有为法故，涅槃将成为无常、苦。

771.

‘‘Asaddho akataññū ca,

Sandhicchedo ca yo naro;

Hatāvakāso vantāso,

Sa ve uttamaporiso’’ti.

Apica ‘‘nissaraṇa’’nti bhagavatā vuttattā ca. ‘‘Nissaraṇa’’nti hi nibbānassetaṃ nāmaṃ. Yathāha ‘‘tayo khome, bhikkhave, dhammā duppaṭivijjhā. Katame tayo dhammā duppaṭivijjhā? Tisso nissaraṇadhātuyo. Kāmānametaṃ nissaraṇaṃ, yadidaṃ nekkhammaṃ. Rūpānametaṃ nissaraṇaṃ, yadidaṃ arūpaṃ. Yaṃ kho pana kiñci bhūtaṃ saṅkhataṃ paṭiccasamuppannaṃ, nirodho tassa nissaraṇa’’nti hi vuttaṃ. Evaṃ vuttassa tassa nibbānassa abhāvapattidosato paṭhamajjhānākāsānañcāyatanānampi abhāvo bhaveyya, tasmā ayuttaṃ akkhayassa nibbānassa khayadosāpajjananti, na tu khayo nibbānaṃ.

‘‘Atthi nissaraṇaṃ loke, paññāya me suphusita’’nti ca ‘‘atthi, bhikkhave, ajātaṃ abhūtaṃ akataṃ asaṅkhata’’nti ca dhammasāminā tathāgatena sammāsambuddhena anekesu suttantesu paramatthavasena vuttattā ‘‘atthi nibbānaṃ nāma eko dhammo’’ti niṭṭhamettha gantabbaṃ. Apica parittattike ‘‘katame dhammā appamāṇā’’ti padamuddharitvā – ‘‘cattāro maggā apariyāpannā cattāri ca sāmaññaphalāni nibbānañca, ime dhammā appamāṇā’’ti vuttattā rāgādīnaṃ khayassa appamāṇattaṃ kathaṃ yujjati, tasmā paramatthato atthiyeva nibbānaṃ nāma eko sabhāvoti. Taṃ pana pakativādīnaṃ pakati viya, titthiyānaṃ attā viya ca sasavisāṇaṃ viya ca nāvijjamānaṃ.

Atha paññattimattaṃ nibbānanti ce, tampi ayuttaṃ. Kasmā? Nibbānārammaṇānaṃ cittacetasikānaṃ navattabbārammaṇattā. Kathaṃ? Parittārammaṇattike ca pana ‘‘katame dhammā appamāṇārammaṇā’’ti padamuddharitvā ‘‘cattāro maggā apariyāpannā cattāri ca sāmaññaphalāni , ime dhammā appamāṇārammaṇā’’ti hi vuttaṃ. Yadi panetesaṃ paññattiārammaṇaṃ siyā, appamāṇārammaṇatā na yujjeyya, navattabbārammaṇapakkhaṃ bhajeyyuṃ. ‘‘Navattabbārammaṇā pana rūpāvacarattikacatukkajjhānā kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, catutthassa jhānassa vipāko, ākāsānañcāyatanaṃ ākiñcaññāyatanaṃ kusalato ca vipākato ca kiriyato ca, ime dhammā navattabbārammaṇā’’ti hi vuttaṃ, tasmā na paññattimattaṃ nibbānaṃ. Yasmā ca paṇṇattibhāvo nibbānassa na yujjati, tasmā maggaphalānaṃ ārammaṇapaccayabhūtaṃ uppādādīnamabhāvato niccaṃ, rūpasabhāvābhāvato arūpaṃ, papañcābhāvato nippapañcaṃ nibbānaṃ nāma atthīti upagantabbanti.

772.

Accantamanantaṃ santaṃ, amataṃ apalokitaṃ;

Paṇītaṃ saraṇaṃ khemaṃ, tāṇaṃ leṇaṃ parāyaṇaṃ.

773.

Sivañca nipuṇaṃ saccaṃ, dukkhakkhayamanāsavaṃ;

Sududdasaṃ paraṃ pāraṃ, nibbānamanidassanaṃ.

774.

Taṇhākkhayaṃ dhuvaṃ dīpaṃ, abyāpajjhamanītikaṃ;

Anālayamarūpañca, padamaccutamakkharaṃ.

775.

Virāgañca nirodhañca, vimutti mokkhameva ca;

Imehi pana nāmehi, nibbānaṃ tu kathīyati.

776.

Evañca pana viññāya, nibbānampi ca accutaṃ;

Tassa cādhigamūpāyo, kattabbo viññunā sadā.

777.

Saddhābuddhikaraṃ tathāgatamate sammohaviddhaṃsanaṃ,

Paññāsambhavasampasādanakaraṃ jānāti yo ce imaṃ;

Atthabyañjanasālinaṃ sumadhuraṃ sāraññuvimhāpanaṃ,

Gambhīre nipuṇābhidhammapiṭake so yābhiniṭṭhaṃ padaṃ.

Iti abhidhammāvatāre nibbānaniddeso nāma

Ekādasamo paricchedo.



我来 助你直译这段巴利文：
771
"无信且不知恩，
断除轮回结缚的人；
已断除机会且吐弃欲望，
他实是最上等人。"
又因为世尊说是"出离"。"出离"是涅槃的一个名称。如说："诸比丘，有三种法难以通达。什么是三种难以通达的法？三种出离界。出离欲的是出离，出离色的是无色，对于任何已生、有为、缘起的，灭尽是它的出离。"如此所说的涅槃若成为不存在，初禅和空无边处也将不存在，因此不灭的涅槃不应有灭尽的过失，所以灭尽不是涅槃。
因为正等正觉的法主如来在许多经典中从胜义谛的立场说："在世间有出离，我以智慧善触证。"又说："诸比丘，有不生、不有、不作、无为。"因此应当在此确定"有一个名为涅槃的法"。又在小三法中提到"什么法是无量"这个问题时说："四道、四沙门果及涅槃是无量法。"贪等的灭尽怎能是无量？因此，从胜义谛来说，确实有一个名为涅槃的实体。但它不像数论师所说的自性，也不像外道所说的我，更不像兔角那样不存在。
如果说涅槃只是概念，那也不对。为什么？因为以涅槃为所缘的心心所法不属于不可说所缘。怎么说呢？在小所缘三法中提到"什么法是无量所缘"时说："四出世间道和四沙门果是无量所缘法。"如果这些是以概念为所缘，就不应该是无量所缘，而应该属于不可说所缘。因为说："色界四禅的善、异熟、唯作，第四禅的异熟，空无边处和无所有处的善、异熟、唯作，这些法是不可说所缘。"所以涅槃不仅仅是概念。由于涅槃不可能是概念，因此应当接受：作为道果的所缘缘，因为没有生起等，所以是常；因为没有色的自性，所以是无色；因为没有戏论，所以是无戏论的涅槃是存在的。
772
究竟无边寂静，不死不坏灭；
殊胜归依安稳，保护庇护依怙。
773
吉祥微妙真实，苦尽无漏染；
极难见彼岸处，涅槃不可见。
774
灭爱恒常洲渚，无恼无灾厄；
无执着无色相，不死处不变。
775
离染以及灭尽，解脱与解脱；
用这些名称来，说明于涅槃。
776
如是应当了知，涅槃实不死；
智者应当常行，趣证彼方便。
777
若人能知此论能生信解于如来教法破除愚痴，
能生智慧令人清净信乐具足义理文句，
甚深微妙阿毗达摩藏中善妙甜美令智者惊叹，
他必能达到究竟之处。
以上是《阿毗达摩入门》第十一品
名为《涅槃的解说》

12. Dvādasamo paricchedo

Paññattiniddeso

Etthāha – ‘‘kiṃ ettakameva ñeyyaṃ, udāhu aññampi atthī’’ti? Atthi paññatti nāmāti. Sā panesā paññapetabbato, paññāpanato ca ‘‘paññattī’’ti vuccati. Tenevāha – ‘‘yā tesaṃ tesaṃ dhammānaṃ saṅkhā samaññā paññatti vohāro nāmaṃ nāmakammaṃ nāmadheyyaṃ nirutti byañjanaṃ abhilāpo’’ti. Tattha saṅkhāyatīti saṅkhā, kathīyatīti attho. Kinti kathīyati? ‘‘Aha’’nti ‘‘mama’’nti ‘‘paro’’ti ‘‘parassā’’ti ‘‘mañco’’ti ‘‘pīṭha’’nti anekehi ākārehi kathīyatīti saṅkhā. Samaññāyatīti samaññā. Paññāpīyatīti paññatti. Voharīyatīti vohāro. Kinti voharīyati? ‘‘Aha’’nti ‘‘mama’’nti ‘‘paro’’ti ‘‘parassā’’ti ‘‘mañco’’ti ‘‘pīṭha’’nti. Evaṃ tāva paññapetabbato paññattīti vuttā. ‘‘Aha’’nti hi rūpādayo dhamme upādāya paṭicca kāraṇaṃ katvā yathā te rūpādayo dhammā uppādavayavanto, na evaṃvidhā, kevalaṃ lokasaṅketena siddhā yā ayaṃ ‘‘aha’’nti kathīyati ceva paññāpīyati ca, esā paññattīti attho.

Idāni paññāpanato paññattiṃ pakāsetuṃ ‘‘nāmaṃ nāmakamma’’ntiādimāha. Tattha nāmanti taṃ taṃ dhammaṃ ‘‘esa itthannāmo nāmā’’ti paññapeti, tasmā taṃ paññattīti pavuccati. Nāmakammantiādīni tassā eva vevacanāni. Ayaṃ paññāpanato paññatti nāma.

Sā panesā tajjāpaññatti upādāpaññatti upanidhāpaññattīti tividhā hoti. Tattha tajjāpaññatti nāma cakkhusotarūpasaddapathavītejovāyotiādinayappavattā. Upādāpaññatti pana samūhāsamūhavasena duvidhā hoti. Tattha samūhapaññatti nāma rūpārūpadhammesu ekassa vā bahūnaṃ vā nāmaṃ gahetvā samūhamevopādāya vuccati. Kathaṃ? Acchataracchaghaṭapaṭādippabhedā. Ayaṃ samūhapaññatti nāma. Asamūhapaññatti pana disākāsakālanimittābhāvanirodhādibhedā.

Yadā pana sā vijjamānaṃ paramatthaṃ jotayati, tadā ‘‘vijjamānapaññattī’’ti pavuccati. Yadā avijjamānaṃ samūhāsamūhabhedaṃ nāmamattaṃ jotayati, tadā ‘‘avijjamānapaññattī’’ti pavuccati . Duvidhāpi panesā sotadvārajavanānantaraṃ gahitapubbasaṅketamanodvārajavanaviññāṇena viññāyati. Yāya gahitapubbasaṅketena manodvārajavanaviññāṇena paññāpīyati. Yaṃ sandhāya ‘‘vijjamānapaññatti, avijjamānapaññatti, vijjamānena avijjamānapaññatti, avijjamānena vijjamānapaññatti, vijjamānena vijjamānapaññatti, avijjamānena avijjamānapaññattī’’ti chakkanayo vutto. Tattha paramatthato vijjamānānaṃ rūpādīnaṃ paññāpanā vijjamānapaññatti. Tathā avijjamānānamitthipurisādīnaṃ paññāpanā avijjamānapaññatti. Ṭhapetvā pana vacanatthaṃ kenaci ākārena anupalabbhamānānaṃ pañcamasaccādīnaṃ, titthiyaparikappitānaṃ vā pakatipurisādīnaṃ paññāpanāpi avijjamānapaññattiyeva. ‘‘Tevijjo, chaḷabhiñño’’ti evamādinayappavattā vijjamānena avijjamānapaññatti. ‘‘Itthisaddo, purisasaddo’’ti evamādikā avijjamānena vijjamānapaññatti. ‘‘Cakkhuviññāṇaṃ, sotaviññāṇa’’nti evamādikā vijjamānena vijjamānapaññatti. ‘‘Khattiyakumāro, brāhmaṇakumāro, bhikkhukumāro’’ti evamādikā avijjamānena avijjamānapaññattīti evaṃ vuttā cha paññattiyopi ettheva saṅgahaṃ gacchanti. Ayaṃ upādāpaññatti nāma.


我来帮你直译这段巴利文：
第十二品
概念的解说
有人在此问："是否只有这些是所知，还是还有其他的？"答：还有所谓的概念。这概念从被施设和施设两个方面而称为"概念"。因此说："对诸法的称呼、共同名称、施设、言说、名字、命名、命名、言语、表达、称谓。"其中，被称呼为称呼，意思是被说。如何被说？以"我"、"我的"、"他人"、"他人的"、"床"、"椅"等多种方式被说，故为称呼。被共同称呼为共同名称。被施设为施设。被言说为言说。如何被言说？以"我"、"我的"、"他人"、"他人的"、"床"、"椅"等。如是首先从被施设的方面说是概念。因为"我"是依据色等诸法，以其为缘由而说，这些色等诸法虽有生灭，但"我"不是这样的性质，仅依世间共许而成立，这种被说和被施设为"我"的，即是概念的意思。
现在为显示从施设方面的概念而说"名字、命名"等。其中，名字是将某法施设为"这是某某名"，因此称为概念。命名等是它的同义词。这是从施设方面而言的概念。
这概念有三种：直接概念、取概念和比较概念。其中，直接概念是指眼、耳、色、声、地、火、风等方式运作的概念。取概念又分为聚合与非聚合两种。其中，聚合概念是指在色非色诸法中取一个或多个名字而依据聚合而说。如何？像熊、狮、瓶、布等差别。这是聚合概念。非聚合概念则有方位、虚空、时间、相、无有、灭等差别。
当它表示存在的胜义谛时，称为"实有概念"。当它表示不存在的聚合非聚合差别的仅仅名称时，称为"非实有概念"。这两种概念都是由耳门速行之后，依过去所熟知的约定通过意门速行识而了知。由此过去所熟知的约定通过意门速行识而施设。
------------------
 我来 译这段关于概念施设的巴利语论文：

"第十二品
概念施设解说

这里有人问：'所知仅此而已，还是还有其他？'答：还有所谓的概念。这概念从'所施设'和'能施设'两方面而称为'概念'。因此说：'对诸法的称呼、共许、施设、言说、名称、命名、命名行为、语词、表达、言语'。

其中，'称呼'是被称呼的意思。如何称呼？以'我'、'我的'、'他'、'他的'、'床'、'椅'等多种方式称呼，故称为称呼。'共许'是共同认可。'施设'是被施设。'言说'是被说话。如何言说？以'我'、'我的'、'他'、'他的'、'床'、'椅'等方式。如是首先从'所施设'方面说为概念。因为'我'等是依据色等诸法，以其为缘由而施设，不像那些色等法有生灭，仅依世间共许而成立，这种说为'我'并被施设的，就是概念的意思。

现在为显示从'能施设'方面的概念而说'名称、命名'等。其中，'名称'是将某法施设为'此名为如是'，因此说它是概念。'命名'等是它的同义词。这就是从能施设方面而言的概念。

这概念分为三种：真实概念、取施概念、比喻概念。其中，真实概念是指眼、耳、色、声、地、火、风等方式的[概念]。而取施概念又分为聚合与非聚合两种。其中聚合概念是就色非色法，取一个或多个名称，依聚合而说，如何？如熊、象、瓶、布等差别。这称为聚合概念。非聚合概念则有方位、虚空、时间、相、无为、灭等差别。

当它表示存在的胜义时，称为'实有概念'。当它表示不存在的聚合非聚合差别的纯名称时，称为'非实有概念'。这两种都是由听闻门心路之后，通过已掌握约定的意门心路识而了知。通过已掌握约定的意门心路识而施设。

关于这点说有六种方式：'实有概念、非实有概念、以实有[施设]非实有概念、以非实有[施设]实有概念、以实有[施设]实有概念、以非实有[施设]非实有概念'。其中，施设胜义存在的色等为实有概念。同样，施设不存在的女人、男人等为非实有概念。除了语义外，施设以任何方式都不可得的第五谛等，或外道所计的原质、神我等，也是非实有概念。如'三明者、六神通者'等方式的是以实有施设非实有概念。如'女声、男声'等是以非实有施设实有概念。如'眼识、耳识'等是以实有施设实有概念。如'刹帝利童子、婆罗门童子、比丘童子'等是以非实有施设非实有概念。如是所说的六种概念都包含在这里。这就是取施概念。"


Upanidhāpaññattipi etissā eva pabhedā, sā pana ‘‘dīghaṃ upanidhāya rasso, rassaṃ upanidhāya dīgho’’tiādinayappavattā ‘‘kapaṇaṃ mānusakaṃ rajjaṃ dibbasukhaṃ upanidhāyā’’ti evamādikā ca, tasmā paññapetabbato ca paññāpanato ca paññattīti veditabbā. Samaññā samattā.

778.

Paramatthato ca paññatti, tatiyā koṭi na vijjati;

Dvīsu ṭhānesu kusalo, paravādesu na kampati.

Iti abhidhammāvatāre paññattiniddeso nāma

Dvādasamo paricchedo.



我来帮你直译这段巴利文：
比较概念也是它的一个分类，它是按照"相对于长而称短，相对于短而称长"等方式运作的，以及如"相对于天界之乐，人间王权是卑微的"等这样的说法。因此，应当知道概念是从被施设和施设两个方面而得名。共同名称至此完毕。
778
从胜义谛和概念外，第三边际是不存在的；
于这两处善巧者，对他人论说不动摇。
以上是《阿毗达摩入门》第十二品
名为《概念的解说》

13. Terasamo paricchedo

Kārakapaṭivedhaniddeso

Etthāha – niddiṭṭhā kusalādayo nāma dhammā, na panetesaṃ kārako attā niddiṭṭho. Tassa hi kārakassa vedakassa attano abhāve kusalākusalānaṃ dhammānaṃ abhāvo siyā, tesamabhāve tadāyattavuttīnaṃ tesaṃ vipākānamabhāvo hoti, tasmā kusalādīnaṃ dhammānaṃ desanā niratthikāti? Atra vuccate – nāyaṃ niratthikā, sātthikāvāyaṃ desanā. Yadi kārakassābhāvā kusalādīnamabhāvo siyā, tassa parikappitassa attanopi abhāvo siyā. Kiṃ kāraṇanti ce? Tassa attano aññassa kārakassābhāvato. Kārakābhāvepi kattā attā atthīti ce? Tathā kusalādīnampi asatipi kattari atthitā upagantabbā, kutoyaṃ tava tatthānurodho, idha virodhoti. Athāpi yathā pana loke kārakābhāvepi pathavīāpatejautuādayo paṭicca aṅkurādīnaṃ abhinibbatti dissati, tathā etesampi kusalādīnaṃ dhammānaṃ hetupaccayasāmaggiyā abhinibbatti hotīti veditabbā.

Athāpi cettha tassā paññāya parikappito nicco dhuvo kusalādīnaṃ kattā attā paramatthato atthīti ce? Tamupaparikkhissāma tāva, so pana tāva attā kārako vedako kiṃ sacetano vā, udāhu acetano vāti? Kiñcettha – yadi acetano siyā, pākāratarupāsāṇasadiso siyā. Tassa kārakavedakattābhāvo siyā. Yadi sacetano, so cetanāya añño vā siyā, anañño vā. Athānañño, cetanāya nāse attanopi nāso siyā. Kiṃ kāraṇanti ce? Cetanāya anaññattā.

Athāpi bhavato adhippāyo evaṃ siyā, attano pana nāso na bhavati niccattā, cetanāyayeva nāso bhavatīti? Vuccate – attano anāse sati cetanāyapi nāso na bhavati. Kiṃ kāraṇanti ce? Cetanāya anaññattā. Cetanattānaṃ anaññatte sati cetanāyayeva nāso bhavati, na attanoti ayuttametaṃ. Atha cetanāyayeva vināse visesakāraṇaṃ natthi, attāva nassatu, tiṭṭhatu cetanā. Atha cetanāya nāse attano nāso na bhavatīti ce? Cetanāya attā añño siyā. Atha aññassa attassa nāse sati sayaṃ nāso na bhavati, evañca sati ‘‘cetanāya anañño attā’’ti tava paṭiññā hīnā. Athāpi cetanattānaṃ anaññatte sati attano anāso cetanāyapi anāso bhavatu. Atha na bhavati, paṭiññā hīnā. Atha vuttappakārato viparītaṃ vā siyā, attā nassatu, cetanā tiṭṭhatu. Atha pana evaṃ na bhavatīti ce? Anaññattapakkhaṃ pariccaja. Atha pana na pariccajasi, paṭiññāhīno bhavasi.

Athāyaṃ bhavato adhippāyo siyā ‘‘nāyaṃ mama attā cetanāya anañño, aññoyevā’’ti? Tatra vuccate – idha pana aññattaṃ duvidhaṃ hoti lakkhaṇakatamaññattañca desantarakatamaññattañcāti. Tattha kiṃ tvaṃ cetanattānaṃ lakkhaṇakatamaññattaṃ vadesi, udāhu desantarakatamaññattanti? Ahaṃ lakkhaṇakatamaññattaṃ vadāmīti. Yathā hi rūparasagandhādīnamekadese vattamānānampi lakkhaṇato aññattaṃ hoti, evaṃ cetanattānamekadese vattamānānampi lakkhaṇato aññattaṃ hoti, tasmā lakkhaṇakatamaññattaṃ vadāmīti. Tatra vuccate – yathā hi jātavedassa ḍayhamāne āmakasaṅghaṭe āmakavaṇṇavināse rasādīnaṃ vināso bhavati, tatheva cetanāya vināse attanopi vināso siyā. Kiṃ kāraṇanti ce? Rūparasādīnaṃ viya ekadesattāti.


我来帮你直译这段巴利文：
第十三品
作者智证的解说
有人在此问：已经解说了善等诸法，但还没有解说它们的作者—我。因为若无作者、感受者的我，就不会有善不善诸法，若无善不善诸法，就不会有依它们而有的诸果报，因此，善等诸法的教说岂不是无意义的？
对此回答：这教说不是无意义的，而是有意义的。如果因为没有作者就没有善等诸法，那么你所设想的我也将不存在。为什么？因为那个我也没有其他的作者。如果说即使没有作者，也有作为主体的我存在？那么同样地，善等诸法即使没有作者也应当承认其存在，为何你在那里赞同而在这里反对呢？再者，就像世间即使没有作者，也可见到依地、水、火、季节等而有芽等的生起，同样地，应当知道这些善等诸法也是依因缘和合而生起的。
若又在此说那智慧所设想的常住不变、作为善等诸法的作者的我从胜义谛来说是存在的？让我们先来考察，那个作者、感受者的我是有意识的还是无意识的？对此，如果是无意识的，就会像墙壁、柱子、石头一样，就不会有作者、感受者的性质。如果是有意识的，它与意识是异还是不异？如果是不异，意识消失时我也会消失。为什么？因为与意识不异。
若你的意思是：因为我是常住的所以不会消失，只有意识会消失？我们说：如果我不消失，意识也不应消失。为什么？因为与意识不异。当我与意识不异时，说只有意识消失而我不消失，这是不合理的。那么，如果只是意识消失没有特别原因，就让我消失，让意识保持。如果说意识消失时我不会消失？那么意识与我就是异的。如果说他者消失时自己不会消失，那么你"意识与我不异"的主张就被否定了。又若我与意识不异时，我不消失则意识也应不消失。如果不是这样，主张就被否定了。或者与所说相反，让我消失，让意识保持。如果说不是这样？那就放弃不异论。如果不放弃，你的主张就被否定了。
----------------------
 我来 译这段关于作者与知者的巴利语论文：

"第十三品
作者理解解说

这里有人说：已说明善等诸法，但未说明作者的我。因为若无作者、感受者的我，就不会有善不善法，若无善不善法，就不会有依它们而有的诸异熟果，因此说善等诸法是无义的？

对此回答：这不是无义的，而是有义的说示。如果因为无作者就无善等[法]，那么你所设想的我也将不存在。为什么？因为那个我也无其他作者。若说虽无作者但有作为主体的我？那么善等[法]也应承认虽无作者但仍然存在，为何你对那里随顺而这里却相违？再者，如同世间虽无作者，但依地、水、火、时节等而有芽等的生起可见，同样应知这些善等诸法也由因缘和合而生起。

若又说在此那智慧所设想的常恒的善等[法]的作者我在胜义中存在？让我们先来检查，那作者、感受者的我是有识还是无识？关于这点：若是无识，就会如墙壁石头一样，就不会有作者感受者性。若是有识，它是与识不同还是相同？若是相同，识灭时我也会灭。为什么？因为与识不异。

若你的意思是：因为我是常的，所以我不会灭，只有识会灭？[我们]说：若我不灭，识也不应灭。为什么？因为与识不异。若我与识不异，而说只有识灭而我不灭，这是不合理的。那么，若只有识灭而无特殊原因，就让我灭而识住。若说识灭时我不灭？那我就与识不同。若说他我灭时自己不灭，如此你'我与识不异'的主张就失败了。若又说我与识不异而我不灭时识也应不灭。若不如此，主张就失败。若与所说相反，让我灭而识住。若说不能如此？那就放弃[我识]不异论。若不放弃，你的主张就失败。

若你的意思是'我的我不是与识不异，而是完全不同'？对此说：这里有两种不同：特相所成不同和处所所成不同。其中你说识我是特相所成不同，还是处所所成不同？[你说：]我说是特相所成不同。如色香味等虽在一处但特相不同，同样识我虽在一处但特相不同，所以我说是特相所成不同。对此说：如火烧生[木]团时，生色坏灭时味等也灭，同样识灭时我也应灭。为什么？因为如色味等是一处的缘故。"

注：这段论文讨论了佛教无我论与外道我论的辩论，主要批驳了外道关于有一个常恒不变的作者我的观点。论证过程细致严密，使用了很多逻辑推理方法。


Athevaṃ bhavato mati siyā ‘‘ekadesatte satipi attano pana nāso na bhavati, cetanāyayeva vināso bhavatī’’ti? Atra vuccate – attano anāse cetanāyapi anāsova hoti. Kiṃ kāraṇanti ce? Rūparasādīnaṃ viya avinibbhogato. Atha samāne ekadesatte avinibbhogabhāvepi kena hetunā cetanāya eva nāso bhavati, na pana attano. Atha visesakāraṇaṃ natthi, tava laddhiyā attāva nassatu, tiṭṭhatu cetanā. Atha cetanāya nāse attano nāso na bhavati, ubhinnaṃ ekadesatā natthi. Evañca sati ko dosoti ce? Yaṃ pana tayā vuttaṃ, yathā rūparasagandhādīnaṃ ekadese vattamānānampi lakkhaṇato aññattaṃ, tathā cetanattānamekadese vattamānānampi lakkhaṇato aññattanti? Tamayuttanti tava paṭiññā hīnā. Atha rūparasādīnaṃ viya samānepi ekadesatte yadi attano anāse cetanāyapi anāso na bhavati, paṭiññāhīno asi. Atha vuttappakārato viparītaṃ vā siyā, tava attā nassatu, cetanā tiṭṭhatu. Athevaṃ na bhavatīti ce? Ekadesatāva natthīti.

Atha desantarakatamaññattaṃ vadesi, cetanattānaṃ aññatte sati ghaṭapaṭasakaṭagehādīnaṃ viya aññattaṃ siyā. Cetanāya vinā anaññatā te attā na ghaṭena vinā paṭo viya añño siyā . Añño ca hi ghaṭo añño ca paṭoti? Na, evañca sati ko dosoti ce? ‘‘Acetano attā’’ti pubbe vuttadosato na parimuccatīti. Tasmā paramatthato na koci kattā vā vedako vā attā atthīti daṭṭhabbanti.

Yadi evaṃ atha kasmā bhagavatā –

779.

‘‘Asmā lokā paraṃ lokaṃ,

So ca sandhāvatī naro;

So ca karoti vedeti,

Sukhadukkhaṃ sayaṃkata’’nti ca.

780.

‘‘Satto saṃsāramāpanno,

Dukkhamassa mahabbhayaṃ;

Atthi mātā atthi pitā,

Atthi sattopapātiko’’ti ca.

781.

‘‘Bhārā have pañcakkhandhā,

Bhārahāro ca puggalo;

Bhārādānaṃ dukkhaṃ loke,

Bhāranikkhepanaṃ sukha’’nti ca.

782.

‘‘Yañhi karoti puriso,

Kāyena vācā uda cetasā;

Tañhi tassa sakaṃ hoti,

Tañca ādāya gacchatī’’ti ca.

783.

‘‘Ekassekena kappena,

Puggalassaṭṭhisañcayo;

Siyā pabbatasamo rāsi,

Iti vuttaṃ mahesinā’’ti ca.

784.

‘‘Asaddho akataññū ca,

Sandhicchedo ca yo naro;

Hatāvakāso vantāso,

Sa ve uttamaporiso’’ti ca. –

Vuttanti. Saccaṃ evaṃ vuttaṃ bhagavatā, tañca kho sammutivasena, na paramatthato. Nanu bhagavatā idampi vuttaṃ –

785.

‘‘Kiṃ nu sattoti paccesi, māra diṭṭhigataṃ nu te;

Suddhasaṅkhārapuñjoyaṃ, nayidha sattupalabbhatī’’ti ca.

786.

‘‘Yathāpi aṅgasambhārā,

Hoti saddo ratho iti;

Evaṃ khandhesu santesu,

Hoti sattoti sammutī’’ti ca.

Tasmā na vacanamattamevāvalambitabbaṃ, na ca daḷhamūḷhagāhinā ca bhavitabbaṃ, garukulamupasevitvā suttapadānaṃ adhippāyo jānitabbo, suttapadesu abhiyogo kātabbo. Dve saccāni bhagavatā vuttāni – ‘‘sammutisaccaṃ, paramatthasaccañcā’’ti. Tasmā dvepi sammutiparamatthasaccāni asaṅkarato ñātabbāni. Evaṃ asaṅkarato ñatvā koci kārako vā vedako vā nicco dhuvo attā paramatthato natthīti upaparikkhitvā paccayasāmaggiyā dhammānaṃ pavattiṃ sallakkhetvā paṇḍitena kulaputtena atthakāmena dukkhassantakiriyāya paṭipajjitabbanti.

787.

Yo imaṃ ganthaṃ accantaṃ, cinteti satatampi so;

Kamena paramā paññā, tassa gacchati vepulaṃ.



我来帮你直译这段巴利文：
若你的想法是："即使是一部分，我也不会消失，只有意识会消失"？对此我们说：如果我不消失，意识也不应消失。为什么？因为像色香味等一样不可分离。那么，在同样是一部分且不可分离的情况下，为什么只有意识消失而我不消失呢？如果没有特别原因，按照你的理论，就让我消失，让意识保持。如果意识消失时我不消失，那二者就不是一部分。如果是这样，有什么过失呢？你所说的"就像色香味等虽在一处却有不同特征，同样地意识与我虽在一处也有不同特征"？这是不合理的，你的主张被否定了。如果像色香味等一样同是一部分，而我不消失时意识也不会不消失，你的主张就被否定了。或者与所说相反，就让你的我消失，让意识保持。如果说不是这样？那就根本不是一部分。
如果你说是处所差别所造成的差异，那么意识与我的差异就会像瓶、布、车、房等的差异一样。你的我离开意识不会成为异的，就像布不会离开瓶而成为异的一样。因为瓶是一回事，布是另一回事？不，如果是这样有什么过失呢？不能避免前面所说"我是无意识的"的过失。因此应当知道：从胜义谛来说没有任何作者或感受者的我存在。
如果这样，那为什么世尊说：
779
"从此世到他世，
此人往来流转；
他造作感受，
自作苦与乐。"
780
"有情陷轮回，
其苦大可畏；
有母亦有父，
有化生有情。"
781
"五蕴确实是重担，
担负者即是补特伽罗；
担起重担世间苦，
放下重担即为乐。"
782
"人以身口意，
所作诸业行；
那即成其所有，
带着它而去。"
783
"一个补特伽罗，
经过一劫时间；
骨堆若积聚，
大仙说如山。"
784
"无信不知恩，
断除轮回结；
断尽机会吐弃欲，
他实最上士。"
确实世尊如此说，但那是依世俗谛而说，不是依胜义谛。难道世尊不是也说：
785
"你为何执着有情，魔罗这是你的邪见；
这只是纯粹行蕴的堆积，此处找不到有情。"
786
"就像诸部件集合，
世间称之为车；
同样诸蕴存在时，
世俗说为有情。"
因此不应只执着于言语表面，也不应成为坚固的愚痴执着者，应亲近善知识了知经文的意趣，应努力于经文。世尊说有二谛："世俗谛和胜义谛。"因此应当不混淆地了知这两种世俗谛和胜义谛。如此不混淆地了知后，详察从胜义谛来说没有任何常住不变的作者或感受者的我，观察诸法依因缘和合而运作，有智的善男子为了灭苦应当如此修行。
787
谁对此论不断地，
时时刻刻思维；
他的最上智慧，
将会逐渐增长。

788.

Atimatikaramādhinīharaṃ,

Vimativināsakaraṃ piyakkaraṃ;

Paṭhati suṇati yo sadā imaṃ,

Vikasati tassa matīdha bhikkhuno.

Iti abhidhammāvatāre kārakapaṭivedhaniddeso nāma

Terasamo paricchedo.

14. Cuddasamo paricchedo

Rūpāvacarasamādhibhāvanāniddeso

789.

Bhāvanānayamahaṃ hitānayaṃ,

Mānayañca sugataṃ sukhānayaṃ;

Byākaromi paramaṃ ito paraṃ,

Taṃ suṇātha madhuratthavaṇṇanaṃ.

790.

Uttaraṃ tu manussānaṃ, dhammato ñāṇadassanaṃ;

Pattukāmena kātabbaṃ, ādito sīlasodhanaṃ.

791.

Saṅkassarasamācāre, dussīle sīlavajjite;

Natthi jhānaṃ kuto maggo, tasmā sīlaṃ visodhaye.

792.

Sīlaṃ cārittavārittavasena duvidhaṃ mataṃ;

Taṃ panācchiddamakkhaṇḍamakammāsamaninditaṃ.

793.

Kattabbaṃ atthakāmena, vivekasukhamicchatā;

Sīlañca nāma bhikkhūnaṃ, alaṅkāro anuttaro.

794.

Ratanaṃ saraṇaṃ khemaṃ, tāṇaṃ leṇaṃ parāyaṇaṃ;

Cintāmaṇi paṇīto ca, sīlaṃ yānamanuttaraṃ.

795.

Sītalaṃ salilaṃ sīlaṃ, kilesamaladhovanaṃ;

Guṇānaṃ mūlabhūtañca, dosānaṃ balaghāti ca.

796.

Tidivārohaṇañcetaṃ, sopānaṃ paramuttamaṃ;

Maggo khemo ca nibbānanagarassa pavesane.

797.

Tasmā suparisuddhaṃ taṃ, sīlaṃ duvidhalakkhaṇaṃ;

Kattabbaṃ atthakāmena, piyasīlena bhikkhunā.

798.

Kātabbo pana sīlasmiṃ, parisuddhe ṭhitenidha;

Palibodhassupacchedo, palibodhā dasāhu ca.

799.

‘‘Āvāso ca kulaṃ lābho,

Gaṇo kammañca pañcamaṃ;

Addhānaṃ ñāti ābādho,

Gantho iddhīti te dasā’’ti.

800.

Palibodhassupacchedaṃ, katvā dasavidhassapi;

Upasaṅkamitabbo so, kammaṭṭhānassa dāyako.

801.

Piyo garu bhāvanīyo, vattā ca vacanakkhamo;

Gambhīrañca kathaṃ kattā, no caṭṭhāne niyojako.

802.

Evamādiguṇopetamupagantvā hitesinaṃ;

Kalyāṇamittaṃ kālena, kammaṭṭhānassa dāyakaṃ.

803.

Kammaṭṭhānaṃ gahetabbaṃ, vattaṃ katvā panassa tu;

Tenāpi caritaṃ ñatvā, dātabbaṃ tassa bhikkhuno.

804.

Caritaṃ panidaṃ rāgadosamohavasena ca;

Saddhābuddhivitakkānaṃ, vasena chabbidhaṃ mataṃ.

805.

Vomissakanayā tesaṃ, catusaṭṭhi bhavanti te;

Tehi attho na catthīti, na mayā idha dassitā.

806.

Asubhā ca dasevettha, tathā kāyagatāsati;

Ekādasa ime rāga-caritassānukūlatā.

807.

Catasso appamaññāyo, savaṇṇakasiṇā ime;

Aṭṭheva ca sadā dosa-caritassānukūlatā.

808.

Taṃ mohacaritassettha, vitakkacaritassa ca;

Anukūlanti niddiṭṭhaṃ, ānāpānaṃ panekakaṃ.

809.

Purimānussatichakkaṃ, saddhācaritadehino;

Maraṇūpasamāyuttā, satimāhāranissitā.

810.

Saññā dhātuvavatthānaṃ, buddhippakatijantuno;

Ime pana ca cattāro, anukūlāti dīpitā.

811.

Cattāropi ca āruppā, sesāni kasiṇāni ca;

Anukūlā ime sabba-caritānanti vaṇṇitā.

812.

Idaṃ sabbaṃ panekanta-vipaccanīkabhāvato;

Atisappāyato vutta-miti ñeyyaṃ vibhāvinā.

813.

Kammaṭṭhānāni sabbāni, cattālīsāti niddise;

Kasiṇāni dasa ceva, asubhānussatī dasa.

814.

Catasso appamaññāyo, cattāro ca arūpino;

Catudhātuvavatthānaṃ, saññā cāhāratā iti.

815.

Kammaṭṭhānesu etesu, upacāravahā kati;

Ānāpānasatiṃ kāya-gataṃ hitvā panaṭṭhapi.

816.

Sesānussatiyo saññā, vavatthānanti terasa;

Upacāravahā vuttā, sesā te appanāvahā.



我来帮你直译这段巴利文：
788
此论能除极慢心，
能灭疑惑生欢喜；
谁常读诵与听闻，
彼比丘慧得开显。
以上是《阿毗达摩入门》第十三品
名为《作者智证的解说》
第十四品
色界定修习的解说
789
我今将解说，
修习利益道；
尊敬善逝者，
带来安乐道；
从此说最胜，
请听甘美义。
790
欲得超越人间的，
法智见者应当先；
从初净化其戒行。
791
行为可疑且破戒，
无戒者中无禅定；
何况能得道果证，
是故应当净化戒。
792
戒有两种已了知，
即是应作与不作；
应当无缺且无破，
无染无瑕无可责。
793
欲求寂静乐之人，
应为利益而奉行；
戒为比丘众所有，
最上庄严无与伦。
794
珍宝归依与安稳，
护所洞穴最终依；
如意宝珠最殊胜，
戒为无上运载具。
795
戒如清凉之流水，
能洗烦恼诸垢染；
一切功德之根本，
能破过失诸力量。
796
此为登上天界之，
最上最胜之阶梯；
通往涅槃城邑中，
安稳道路无有虞。
797
是故具有二相的，
清净戒行应奉持；
爱乐戒行比丘众，
为求利益当行持。
798
住于清净戒行已，
应断除此诸障碍；
障碍之数有十种。
799
"住处与亲族利养，
团体作业为第五；
旅行亲属与病痛，
经典神通为十种。"
800
断除如是十种的，
种种障碍应前往；
亲近业处之师尊。
801
可爱尊重可敬仰，
善说能忍受言语；
能说甚深之言论，
不引导至非处者。
802
具足如是诸功德，
为求利益而亲近；
善知识者适时求，
能授业处之师尊。
803
应当请求修习法，
先行礼敬诸威仪；
师知弟子之行性，
随应授予彼比丘。
804
此中行性有六种，
贪瞋痴性为三种；
信解寻伺为三种，
如是总成为六种。
805
若说杂合诸行相，
总有六十四种行；
此处无须详细说，
是故我今不显示。
806
不净观法有十种，
身念住法亦如是；
此十一法最相应，
适合贪行者修习。
807
四无量心与四种，
有色遍处为八种；
此八种法最相应，
适合瞋行者修习。
808
此中所说入出息，
唯一业处最相应；
适合痴行与寻行，
二种行者所修习。
809
前六随念最相应，
适合信行者修习；
死随念与寂止法，
念食厌逆为四种。
810
想法与界差别观，
适合慧行者修习；
此等四种最相应，
如是解说应了知。
811
四无色定诸业处，
其余遍处诸法门；
此等一切最相应，
适合一切诸行者。
812
此等一切当了知，
因为不会相违逆；
极为适宜故如是，
智者应当善观察。
813
一切业处总数量，
应说共有四十种；
十种遍处与十种，
不净观法与随念。
814
四无量心四无色，
四界差别与想法，
食厌逆想为一种，
如是总说诸业处。
815
于此诸多业处中，
几种能得近行定；
除去入出息念法，
及身念住八随念。
816
余六随念与想法，
界差别观共十三；
说为近行定所缘，
余者能得安止定。

817.

Appanāyāvahesvettha, kasiṇāni dasāpi ca;

Ānāpānasatī ceva, catukkajjhānikā ime.

818.

Asubhāni dasa cettha, tathā kāyagatāsati;

Ekādasa ime dhammā, paṭhamajjhānikā siyuṃ.

819.

Ādibrahmavihārāti , tikajjhānavahā tayo;

Catutthāpi ca āruppā, catutthajjhānikā matā.

820.

Vasenārammaṇaṅgānaṃ, duvidho samatikkamo;

Gocarātikkamārūpe, rūpe jhānaṅgatikkamo.

821.

Daseva kasiṇānettha, vaḍḍhetabbāni honti hi;

Na ca vaḍḍhaniyā sesā, bhavanti asubhādayo.

822.

Daseva kasiṇānettha, asubhāni dasāpi ca;

Ānāpānasatī ceva, tathā kāyagatāsati.

823.

Paṭibhāganimittāni , honti ārammaṇāni hi;

Sesāneva paṭibhāga-nimittārammaṇā siyuṃ.

824.

Asubhāni dasāhāra-saññā kāyagatāsati;

Devesu nappavattanti, dvādasetāni sabbadā.

825.

Tāni dvādasa cetāni, ānāpānasatīpi ca;

Teraseva panetāni, brahmaloke na vijjare.

826.

Ṭhapetvā caturārūpe, natthi kiñci arūpisu;

Manussaloke sabbāni, pavattanti na saṃsayo.

827.

Catutthaṃ kasiṇaṃ hitvā, kasiṇā asubhāni ca;

Diṭṭheneva gahetabbā, ime ekūnavīsati.

828.

Satiyampi ca kāyamhi, diṭṭhena tacapañcakaṃ;

Sesamettha suteneva, gahetabbanti dīpitaṃ.

829.

Ānāpānasatī ettha, phuṭṭhena paridīpitā;

Vāyokasiṇamevettha, diṭṭhaphuṭṭhena gayhati.

830.

Suteneva gahetabbā, sesā aṭṭhārasāpi ca;

Upekkhā appamaññā ca, arūpā ceva pañcime.

831.

Āditova gahetabbā, na hontīti pakāsitā;

Pañcatiṃsāvasesāni, gahetabbāni ādito.

832.

Kammaṭṭhānesu hetesu, ākāsakasiṇaṃ vinā;

Kasiṇā nava honte ca, arūpānaṃ tu paccayā.

833.

Dasāpi kasiṇā honti, abhiññānaṃ tu paccayā;

Tayo brahmavihārāpi, catukkassa bhavanti tu.

834.

Heṭṭhimaṃ heṭṭhimāruppaṃ, uparūparimassa hi;

Tathā catutthamāruppaṃ, nirodhassāti dīpitaṃ.

835.

Sabbāni ca panetāni, cattālīsavidhāni tu;

Vipassanābhavasampatti-sukhānaṃ paccayā siyuṃ.

836.

Kammaṭṭhānaṃ gahetvāna, ācariyassa santike;

Vasantassa kathetabbaṃ, āgatassāgatakkhaṇe.

837.

Uggahetvā panaññatra, gantukāmassa bhikkhuno;

Nātisaṅkhepavitthāraṃ, kathetabbaṃ tu tenapi.

838.

Kammaṭṭhānaṃ gahetvāna, sammaṭṭhānaṃ manobhuno;

Aṭṭhārasahi dosehi, niccaṃ pana vivajjite.

839.

Anurūpe vihārasmiṃ, vihātabbaṃ tu gāmato;

Nātidūre naccāsanne, sive pañcaṅgasaṃyute.

840.

Khuddako palibodhopi, chinditabbo panatthi ce;

Dīghā kesā nakhā lomā, chinditabbā vibhāvinā.

841.

Cīvaraṃ rajitabbaṃ taṃ, kiliṭṭhaṃ tu sace siyā;

Sace patte malaṃ hoti, pacitabbova suṭṭhu so.

842.

Acchinnapalibodhena , pacchā tena ca bhikkhunā;

Pavivitte panokāse, vasantena yathāsukhaṃ.

843.

Vajjetvā mattikaṃ nīlaṃ, pītaṃ setañca lohitaṃ;

Saṇhāyāruṇavaṇṇāya, mattikāya manoramaṃ.

844.

Kattabbaṃ kasiṇajjhānaṃ, pattukāmena dhīmatā;

Senāsane vivittasmiṃ, bahiddhā vāpi tādise.

845.

Paṭicchanne panaṭṭhāne, pabbhāre vā guhantare;

Saṃhārimaṃ vā kātabbaṃ, taṃ tatraṭṭhakameva vā.

846.

Saṃhārimaṃ karontena, daṇḍakesu catūsvapi;

Cammaṃ vā kaṭasāraṃ vā, dussapattampi vā tathā.

847.

Bandhitvā tathā kātabbaṃ, mattikāya pamāṇato;

Bhūmiyaṃ pattharitvā ca, oloketabbameva taṃ.



我来 助你直译这段巴利文：
817
在能得安止定中，十种遍处业处与，
入出息念此等法，能得四种禅定者。
818
此中十种不净观，以及身念住等法，
此十一种诸法门，能得初禅应了知。
819
前三梵住为三种，能得三禅之业处，
四无色定为第四，能得第四禅定者。
820
依所缘与禅支二，有两种超越之法，
无色超越所缘境，色界超越诸禅支。
821
此中唯有十遍处，是应当要扩大者，
其余不净观等法，皆不应当行扩大。
822
此中十种遍处与，十种不净观想法，
入出息念业处与，身念住法亦如是。
823
这些业处所缘境，能成似相为所缘，
其余业处非如此，不成似相为所缘。
824
十种不净观想与，食厌想法身念住，
此十二种诸业处，天界之中不能行。
825
如是十二种业处，加上入出息念法，
此十三种诸业处，梵天界中不存在。
826
除去四种无色定，无色界中无其他，
人间界中一切法，无疑皆能够修行。
827
除去第四种遍处，遍处不净观等法，
此十九种诸业处，应以亲见而修习。
828
于身念住业处中，皮等五法由见取，
其余业处如经说，应由听闻而获取。
829
此中入出息念法，由触取为已宣说，
风遍处法亦如是，由见与触而获取。
830
其余十八种业处，应由听闻而获取，
舍无量心与无色，此五种法为一组。
831
已说不可从初始，直接获取而修习，
其余三十五业处，可从初始而获取。
832
在这一切业处中，除去虚空遍处外，
九种遍处为因缘，能生无色定业处。
833
十种遍处为因缘，能生神通诸业处，
前三梵住为因缘，能生第四梵住法。
834
每个较低无色定，为上无色定因缘，
第四无色定亦为，灭尽定法之因缘。
835
如是一切四十种，诸业处法应了知，
皆为观慧与善趣，安乐之法作因缘。
836
从阿阇黎处取得，业处之法而居住，
每当师长来访时，应当向其请教法。
837
已学业处欲他往，比丘应当向师长，
不太详细不太略，请教修习诸方法。
838
已得业处智者应，善择住处而安住，
应当远离十八种，过失之处莫亲近。
839
应住适合之精舍，距离村落不远近，
具足五种功德处，应当选择而安住。
840
若有微小障碍事，亦应断除勿存留，
长发指甲与体毛，智者应当善剪除。
841
若衣染色已褪色，应当重新行染色，
若钵生锈有污垢，应当善加以清洗。
842
断除一切诸障碍，然后比丘应安住，
寂静无人之处所，随意修习得安乐。
843
应避蓝色与黄色，白色红色等泥土，
用细致的赤褐色，令人喜悦之泥土。
844
欲证遍处禅定者，具慧比丘应造作，
于寂静处精舍中，或在适合外处所。
845
于遮蔽处或山洞，或在岩窟深处中，
应作可携带遍处，或作固定之遍处。
846
若造可携带遍处，应于四根木棍上，
以皮或麻布或布，系缚其上而制作。
847
以泥土依照尺寸，涂抹其上令平整，
铺设于地而作成，应当如是善观察。

848.

Tatraṭṭhaṃ bhūmiyaṃ vaṭṭaṃ, ākoṭitvāna khāṇuke;

Vallīhi taṃ vinandhitvā, kātabbaṃ kaṇṇikaṃ samaṃ.

849.

Vitthārato pamāṇena, vidatthicaturaṅgulaṃ;

Vaṭṭaṃ vattati taṃ kātuṃ, vivaṭṭaṃ pana micchatā.

850.

Bherītalasamaṃ sādhu, katvā kasiṇamaṇḍalaṃ;

Sammajjitvāna taṃ ṭhānaṃ, nhatvā āgamma paṇḍito.

851.

Hatthapāsapamāṇasmiṃ, tamhā kasiṇamaṇḍalā;

Padese tu supaññatte, āsanasmiṃ suatthate.

852.

Ucce tattha nisīditvā, vidatthicaturaṅgule;

Ujukāyaṃ paṇidhāya, katvā parimukhaṃ satiṃ.

853.

Kāmesvādīnavaṃ disvā, nekkhammaṃ daṭṭhu khemato;

Paramaṃ pītipāmojjaṃ, janetvā ratanattaye.

854.

‘‘Bhāgī assamahaṃ addhā, imāya paṭipattiyā;

Pavivekasukhassā’’ti, katvā ussāhamuttamaṃ.

855.

Ākārena sameneva, ummīlitvāna locanaṃ;

Nimittaṃ gaṇhatā sādhu, bhāvetabbaṃ punappunaṃ.

856.

Na vaṇṇo pekkhitabbo so, daṭṭhabbaṃ na ca lakkhaṇaṃ;

Vaṇṇaṃ pana amuñcitvā, ussadassa vasena hi.

857.

Cittaṃ paṇṇattidhammasmiṃ, ṭhapetvekaggamānaso;

‘‘Pathavī pathavi’’ccevaṃ, vatvā bhāveyya paṇḍito.

858.

Pathavī medanī bhūmi, vasudhā ca vasundharā;

Evaṃ pathavināmesu, ekaṃ vattumpi vaṭṭati.

859.

Ummīlitvā nimīlitvā, āvajjeyya punappunaṃ;

Yāvuggahanimittaṃ tu, nuppajjati ca tāva so.

860.

Evaṃ bhāvayato tassa, puna ekaggacetaso;

Yadā pana nimīletvā, āvajjantassa yogino.

861.

Yathā ummīlitekāle, tathāpāthaṃ tu yāti ce;

Taduggahanimittaṃ ta-muppannanti pavuccati.

862.

Nimitte pana sañjāte, tato pabhuti yoginā;

Nisīditabbaṃ no cevaṃ, tasmiṃ ṭhāne vijānatā.

863.

Attano vasanaṭṭhānaṃ, pavisitvāna dhīmatā;

Tena tattha nisinnena, bhāvetabbaṃ yathāsukhaṃ.

864.

Papañcaparihāratthaṃ, pādānaṃ pana dhovane;

Tassekatalikā dve ca, icchitabbā upāhanā.

865.

Samādhitaruṇo tassa, asappāyena kenaci;

Sace nassati taṃ ṭhānaṃ, gantvāvādāya taṃ pana.

866.

Pīṭhe sukhanisinnena, bhāvetabbaṃ punappunaṃ;

Samannāharitabbañca, kare takkāhatampi ca.

867.

Nimittaṃ pana taṃ hitvā, cittaṃ dhāvati ce bahi;

Nivāretvā nimittasmiṃ, ṭhapetabbaṃ tu mānasaṃ.

868.

Yattha yattha nisīditvā, tamicchati tapodhano;

Tattha tattha divārattiṃ, tassupaṭṭhāti cetaso.

869.

Evaṃ tassa karontassa, anupubbena yogino;

Vikkhambhanti ca sabbāni, pañca nīvaraṇānipi.

870.

Samādhiyati cittampi, upacārasamādhinā;

Paṭibhāganimittampi, uppajjati ca yogino.

871.

Ko panāyaṃ viseso hi, imassa purimassa vā;

Thavikā nīhatādāsa-maṇḍalaṃ viya majjitaṃ.

872.

Meghato viya nikkhantaṃ, sampuṇṇacandamaṇḍalaṃ;

Paṭibhāganimittaṃ taṃ, balākā viya toyade.

873.

Taduggahanimittaṃ taṃ, padāletvāva niggataṃ;

Tatodhikataraṃ suddhaṃ, hutvāpaṭṭhāti tassa taṃ.

874.

Tanusaṇṭhānavantañca, vaṇṇavantaṃ na ceva taṃ;

Upaṭṭhākāramattaṃ taṃ, paññajaṃ bhāvanāmayaṃ.

875.

Paṭibhāge samuppanne, nimitte bhāvanāmaye;

Honti vikkhambhitāneva, pañca nīvaraṇānipi.

876.

Kilesā sannisinnāva, yuttayogassa bhikkhuno;

Cittaṃ samāhitaṃyeva, upacārasamādhinā.

877.

Ākārehi pana dvīhi, samādhiyati mānasaṃ;

Upacārakkhaṇe tassa, paṭilābhe samādhino.



我来 助你直译这段巴利文：
848
在地上固定圆形，先打入木桩为基，
以藤条缠绕系紧，制成平整之轮圈。
849
宽度依照其尺寸，一掌四指为度量，
欲作圆形可如此，不愿圆者另制作。
850
如鼓面般平整好，制作遍处之圆盘，
扫净处所智者应，沐浴清净而前来。
851
于遍处圆盘之前，一臂之距离之处，
于善敷设座位上，善加铺设而安坐。
852
坐于高一掌四指，之座保持身正直，
建立正念于面前，端身正坐而安住。
853
见诸欲乐过患已，视出离为安稳处，
于三宝生最上之，欢喜踊跃之心意。
854
"我今确实有份于，依此修习之法门，
得享远离之安乐"，如是生起最上勤。
855
以平等相而开目，善取相已复数次，
应当修习此业处，勿令间断常精进。
856
不应观察其颜色，亦不观察其相状，
不离开颜色但依，显著之相而修习。
857
置心专注于概念，智者一心而修习，
念诵"地界地界"等，如是修习应了知。
858
地界土地与大地，承载者与持养者，
如是地界诸名称，用其一种皆可行。
859
开目闭目而观察，如是数数行思惟，
直至取相未生起，应当如是勤修习。
860
如是修习专一心，其后当此瑜伽师，
闭目观察所缘境，于心明显而显现。
861
如同开目之时般，如是显现于心中，
此即名为已生起，取相当知如是义。
862
当相已生起之后，从此以后瑜伽师，
不应再坐于彼处，智者应知如是法。
863
回到自己所住处，具慧者应于其中，
安坐于彼处所已，随意修习此业处。
864
为避障碍洗足时，应备一双之凉鞋，
及备一把之手杖，如是准备应俱全。
865
若定力尚且幼弱，遇不适事而退失，
应往彼处重新取，相已回来再修习。
866
安坐座上随意修，数数观察所缘境，
应当观察思惟之，即使仅是寻伺位。
867
若舍此相心外驰，制止其心令回转，
安立其心于业处，如是修习应了知。
868
修行者欲得成就，无论坐于何处所，
日夜于彼心专注，业处现前而显明。
869
如是修习瑜伽师，次第渐进而修时，
一切五种盖障法，皆被镇伏而远离。
870
其心得定近行定，瑜伽师心得安住，
似相亦得以生起，显现心中而明了。
871
此与前者有何异？如除去布包之镜，
擦拭清净而明亮，如是差别应了知。
872
如从云中之明月，圆满显现而光明，
此似相如白鹤群，出现云中而明显。
873
此似相较彼取相，更为清净而显现，
超越取相更明净，如是显现于其心。
874
不具形状与颜色，仅是显现之状态，
由慧所生修所成，如是了知其差别。
875
当修所成之似相，已经生起显现时，
五种盖障悉镇伏，不能现起而障碍。
876
烦恼寂静不现行，修习瑜伽之比丘，
其心已得善等持，住于近行之定中。
877
依二种相而得定，其心安住而专一，
于近行定生起时，及于获得定之时。

878.

Nīvāraṇappahānena , upacārakkhaṇe tathā;

Aṅgānaṃ pātubhāvena, paṭilābhakkhaṇe pana.

879.

Dvinnaṃ pana samādhīnaṃ, kiṃ nānākaraṇaṃ pana;

Aṅgāni thāmajātāni, upacārakkhaṇena ca.

880.

Appanāya panaṅgāni, thāmajātāni jāyare;

Tasmā taṃ appanācittaṃ, divasampi pavattati.

881.

Pallaṅkena ca teneva, vaḍḍhetvā taṃ nimittakaṃ;

Appanaṃ adhigantuṃ so, sakkoti yadi sundaraṃ.

882.

No ce sakkoti so tena,

Taṃ nimittaṃ tu yoginā;

Cakkavattiya gabbhova,

Ratanaṃ viya dullabhaṃ.

883.

Satataṃ appamattena, rakkhitabbaṃ satīmatā;

Nimittaṃ rakkhato laddhaṃ, parihāni na vijjati.

884.

Ārakkhaṇe asantamhi, laddhaṃ laddhaṃ vinassati;

Rakkhitabbaṃ hi tasmā taṃ, tatrāyaṃ rakkhaṇāvidhi.

885.

Āvāso gocaro bhassaṃ, puggalo bhojanaṃ utu;

Iriyāpathoti sattete, asappāye vivajjaye.

886.

Sappāye satta seveyya, evañhi paṭipajjato;

Na cireneva kālena, hoti bhikkhussa appanā.

887.

Yassappanā na hoteva, evampi paṭipajjato;

Appanāya ca kosallaṃ, sammā sampādaye budho.

888.

Appanāya hi kosalla-midaṃ dasavidhaṃ idha;

Ganthavitthārabhītena, mayā vissajjitanti ca.

889.

Evañhi sampādayato, appanākosallaṃ pana;

Paṭiladdhe nimittasmiṃ, appanā sampavattati.

890.

Evampi paṭipannassa, sace sā nappavattati;

Tathāpi na jahe yogaṃ, vāyametheva paṇḍito.

891.

Cittappavattiākāraṃ , tasmā sallakkhayaṃ budho;

Samataṃ vīriyasseva, yojayetha punappunaṃ.

892.

Īsakampi layaṃ yantaṃ, paggaṇhetheva mānasaṃ;

Accāraddhaṃ nisedhetvā, samameva pavattaye.

893.

Līnatuddhatabhāvehi, mocayitvāna mānasaṃ;

Paṭibhāganimittābhi-mukhaṃ taṃ paṭipādaye.

894.

Evaṃ nimittābhimukhaṃ, paṭipādayato pana;

Idānevappanā tassa, sā samijjhissatīti ca.

895.

Bhavaṅgaṃ pana pacchijja, pathavīkasiṇaṃ tathā;

Tadevārammaṇaṃ katvā, manodvāramhi yogino.

896.

Jāyatevajjanaṃ cittaṃ, tatrevārammaṇe tato;

Javanāni ca jāyante, tassa cattāri pañca vā.

897.

Avasāne panekaṃ tu, rūpāvacarikaṃ bhave;

Takkādayo panaññehi, bhavanti balavattarā.

898.

Appanācetaso tāni, parikammopacārato;

Vuccanti parikammāni, upacārāni cātipi.

899.

Appanāyānulomattā , anulomāni eva ca;

Yaṃ taṃ sabbantimaṃ ettha, gotrabhūti pavuccati.

900.

Gahitāgahaṇenettha, parikammappanādikaṃ;

Dutiyaṃ upacāraṃ taṃ, tatiyaṃ anulomakaṃ.

901.

Catutthaṃ gotrabhu diṭṭhaṃ, pañcamaṃ appanāmano;

Paṭhamaṃ upacāraṃ vā, dutiyaṃ anulomakaṃ.

902.

Tatiyaṃ gotrabhu diṭṭhaṃ, catutthaṃ appanāmano;

Catutthaṃ pañcamaṃ vāti, appeti na tato paraṃ.

903.

Chaṭṭhe vā sattame vāpi, appanā neva jāyati;

Āsannattā bhavaṅgassa, javanaṃ pati tāvade.

904.

Purimehāsevanaṃ laddhā, chaṭṭhaṃ vā sattamampi vā;

Appetīti panetthāha, godatto ābhidhammiko.

905.

Dhāvanto hi yathā koci,

Naro chinnataṭāmukho;

Ṭhātukāmo pariyante,

Ṭhātuṃ sakkoti neva so.

906.

Evameva panacchaṭṭhe, sattame vāpi mānaso;

Na sakkotīti appetuṃ, veditabbaṃ vibhāvinā.

907.

Ekacittakkhaṇāyeva, hotāyaṃ appanā pana;

Tato bhavaṅgapātova, hotīti paridīpitaṃ.

908.

Tato bhavaṅgaṃ chinditvā, paccavekkhaṇahetukaṃ;

Āvajjanaṃ tato jhāna-paccavekkhaṇamānasaṃ.



我来帮你直译这段巴利文：
878
由断除诸盖之时，是为近行定时分；
由禅支显现之时，是为获得定时分。
879
这两种定之差别，究竟有何不同处？
近行定中诸禅支，力量生起而显现。
880
安止定中诸禅支，生起力量更强盛；
因此安止定之心，能持续一整天中。
881
以同样跏趺坐姿，扩大此相而修习；
若能美好地修习，他能证得安止定。
882
若彼不能如是修，
瑜伽师对此似相；
如转轮王之胎儿，
如珍宝般难获得。
883
应当不放逸时时，具念谨慎而护持；
护持所得之似相，不令退失而消失。
884
若无护持所获得，一再获得复失去；
因此应当善护持，护持方法如是说。
885
住处行处与言论，人物饮食与气候，
威仪七种不适合，应当远离勿亲近。
886
应亲近七种适合，如是修习而行道；
比丘不久时间内，即能证得安止定。
887
若如是行仍未得，安止定者具慧者；
应当圆满成就于，安止定中诸善巧。
888
此中安止定善巧，共有十种应了知；
因恐文章太冗长，我今略说而不详。
889
如是圆满成就于，安止定中诸善巧；
当已获得似相时，安止定即能生起。
890
如是修习若未得，仍不应舍此修行；
智者应当勤精进，继续努力勿放逸。
891
了知心之活动相，智者应当善观察；
令精进力得平衡，如是数数而修习。
892
若心稍有退失时，应当策励其心意；
若太过勤应抑制，令其平等而运行。
893
解脱心之沉掉已，令心趣向于似相；
如是引导其心意，趣向似相而安住。
894
如是令心向似相，引导修习之行者；
现在安止定于彼，必定能够得成就。
895
断除有分心之后，地遍作为所缘境；
瑜伽师于意门中，取彼相为所缘境。
896
生起转向心之后，缘于彼同一对象；
随后生起速行心，或四或五个刹那。
897
最后一个刹那中，是属色界之心识；
寻等诸法较其他，时候变得更强盛。
898
为安止心之预备，从近行与遍作起；
称为遍作与近行，如是名称应了知。
899
随顺趣向安止故，称为随顺心亦然；
其中最后一刹那，称为种姓心应知。
900
取与不取此之中，遍作等至为次第；
第二称为近行心，第三名为随顺心。
901
第四种姓第五是，安止心识如是知；
或说第一近行心，第二随顺心应知。
902
第三种姓第四是，安止心识如是知；
或在第四第五起，其后不再入安止。
903
第六或第七心中，安止定不会生起；
因为太近有分心，速行力量已衰退。
904
由前诸心得助力，第六或第七心中；
能入安止如是说，阿毗达摩师瞿达答。
905
譬如有人奔跑时，
到达悬崖之边际；
虽欲停住却不能，
无法站住于边缘。
906
如是第六第七心，心识亦复是如此；
不能入于安止定，智者应当如是知。
907
安止定唯一心识，刹那之间即生起；
随后即堕入有分，如是已经善显示。
908
其后断除有分心，为观察故而生起；
转向心后即生起，观察禅定之心识。

909.

Kāmacchando ca byāpādo, thinamiddhañca uddhato;

Kukkuccaṃ vicikicchā ca, pahīnā pañcime pana.

910.

Vitakkena vicārena, pītiyā ca sukhena ca;

Ekaggatāya saṃyuttaṃ, jhānaṃ pañcaṅgikaṃ idaṃ.

911.

Nānāvisayaluddhassa , kāmacchandavasā pana;

Ito cito bhamantassa, vane makkaṭako viya.

912.

Ekasmiṃ visayeyeva, samādhāneva cetaso;

‘‘Samādhi kāmacchandassa, paṭipakkho’’ti vuccati.

913.

Pāmojjabhāvato ceva, sītalattā sabhāvato;

‘‘Byāpādassa tato pīti, paṭipakkhā’’ti bhāsitā.

914.

Savipphārikabhāvena, nekkhammādipavattito;

‘‘Vitakko thinamiddhassa, paṭipakkho’’ti vaṇṇito.

915.

Avūpasantabhāvassa, sayañcevātisantato;

‘‘Sukhaṃ uddhaccakukkucca-dvayassa paṭipakkhakaṃ’’.

916.

Matiyā anurūpattā, ‘‘anumajjanalakkhaṇo;

Vicāro vicikicchāya, paṭipakkho’’ti dīpito.

917.

Pañcaṅgavippayuttaṃ taṃ, jhānaṃ pañcaṅgasaṃyutaṃ;

Sivaṃ tividhakalyāṇaṃ, dasalakkhaṇasaṃyutaṃ.

918.

Evañcādhigataṃ hoti, paṭhamaṃ tena yoginā;

Suciraṭṭhitikāmena, tassa jhānassa sabbaso.

919.

Taṃ samāpajjitabbaṃ tu, visodhetvāna pāpake;

Taṃ samāpajjato tassa, suciraṭṭhitikaṃ bhave.

920.

Cittabhāvanavepullaṃ, patthayantena bhikkhunā;

Paṭibhāganimittaṃ taṃ, vaḍḍhetabbaṃ yathākkamaṃ.

921.

Vaḍḍhanābhūmiyo dve ca, upacārañca appanā;

Upacārampi vā patvā, vaḍḍhetuṃ tañca vattati.

922.

Appanaṃ pana patvā vā, tatrāyaṃ vaḍḍhanakkamo;

Kasitabbaṃ yathāṭhānaṃ, paricchindati kassako.

923.

Yoginā evamevampi, aṅguladvaṅgulādinā;

Paricchijja paricchijja, vaḍḍhetabbaṃ yathicchakaṃ.

924.

Pattepi paṭhame jhāne, ākārehipi pañcahi;

Suciṇṇavasinā tena, bhavitabbaṃ tapassinā.

925.

Āvajjanaṃ samāpatti, adhiṭṭhānesu tīsu ca;

Vuṭṭhānapaccavekkhāsu, vasitā pañca bhāsitā.

926.

Āvajjitvā adhiṭṭhitvā, samāpajja punappunaṃ;

Vuṭṭhitvā paccavekkhitvā, vasitā pañca sādhaye.

927.

Paṭhame avasipatte, dutiyaṃ yo panicchati;

Ubhato bhaṭṭhobhave yogī, paṭhamā dutiyāpi ca.

928.

Kāmassahagatā saññā, manakkārā caranti ce;

Pamādayogino jhānaṃ, hoti taṃ hānabhāgiyaṃ.

929.

Sati santiṭṭhate tasmiṃ, santā tadanudhammatā;

Mandassa yogino jhānaṃ, hoti taṃ ṭhitibhāgiyaṃ.

930.

Atakkasahitā saññā, manakkārā caranti ce;

Appamattassa taṃ jhānaṃ, visesabhāgiyaṃ siyā.

931.

Nibbidāsaṃyutā saññā, manakkārā caranti ce;

Nibbedhabhāgiyaṃ jhānaṃ, hotīti paridīpitaṃ.

932.

Tasmā pañcasu etesu, suciṇṇavasinā pana;

Paṭhamā paguṇato jhānā, vuṭṭhāya vidhinā tato.

933.

Yasmā ayaṃ samāpatti, āsannākusalārikā;

Thūlattā takkacārānaṃ, tatoyaṃ aṅgadubbalā.

934.

Iti ādīnavaṃ disvā, paṭhame pana yoginā;

Dutiyaṃ santato jhānaṃ, cintayitvāna dhīmatā.

935.

Nikantiṃ pariyādāya, jhānasmiṃ paṭhame puna;

Dutiyādhigamatthāya, kātabbo bhāvanakkamo.

936.

Athassa paṭhamajjhānā, vuṭṭhāya vidhinā yadā;

Satassa sampajānassa, jhānaṅgaṃ paccavekkhato.

937.

Thūlato takkacārā hi, upatiṭṭhanti yogino;

Sesamaṅgattayaṃ tassa, santamevopatiṭṭhati.

938.

Thūlaṅgānaṃ pahānāya, tadā tassa ca yogino;

Santaṅgapaṭilābhāya, nimittaṃ tu tadeva ca.



我来帮你直译这段巴利文：
909
欲贪与瞋恚以及，昏沉睡眠掉举与，
悔恨及疑此五种，已被断除而远离。
910
具足寻伺与喜乐，以及一境性等支，
此为具足五禅支，第一禅定之状态。
911
如猴子在林中时，贪求种种境界故，
依欲贪力而驰散，东奔西跑不止息。
912
心于一个所缘境，专注安住而不动，
因此说定为对治，欲贪之法应了知。
913
因为能生欢喜心，自性寂静而清凉，
所以说喜为对治，瞋恚之法应了知。
914
以其遍满作用力，趣向出离而运行，
因此说寻为对治，昏沉睡眠应了知。
915
因不安寂之状态，此乐自性极寂静，
乐为对治掉举与，追悔二法应了知。
916
因其随顺于智慧，以细察为其相状，
所以说伺为对治，疑惑之法应了知。
917
远离五支具五支，吉祥具足三种善，
具足十种之相状，如是禅定之性质。
918
如是瑜伽行者得，第一禅定应了知，
欲令禅定久住者，应当在一切方面。
919
应入此定须清净，远离一切诸恶法，
如是入定者能得，长久安住于禅中。
920
比丘若欲证广大，心之修习成就者，
应当次第而增广，彼所获得之似相。
921
增广之地有二种，近行定与安止定，
或得近行定之后，亦可增广于似相。
922
或得安止定之后，增广次第如是说，
如农夫耕田之时，先定界限而耕作。
923
瑜伽师亦复如是，以一指二指等量，
渐次扩大其界限，随意增广彼似相。
924
已证得初禅定者，应以五种行相中，
成就自在之瑜伽，行者应当如是修。
925
转向入定与决意，三种自在之修习，
出定观察此五种，自在已说应了知。
926
转向决意而入定，数数修习复出定，
观察如是五自在，应当成就勿放逸。
927
初禅未得自在时，若欲证得第二禅，
瑜伽行者将退失，初禅二禅俱不得。
928
与欲相应诸想及，作意现行于心时，
放逸瑜伽师禅定，成为退失分禅定。
929
正念安住于禅中，寂静随顺其法性，
懈怠瑜伽师禅定，成为住分之禅定。
930
无寻相应诸想及，作意现行于心时，
不放逸者之禅定，成为胜进分禅定。
931
厌离相应诸想及，作意现行于心时，
此禅即成决择分，如是已说应了知。
932
是故于此五种中，已得自在瑜伽师，
初禅已得善巧已，依法出定而修习。
933
因为此等诸定中，靠近不善之敌对，
由于寻伺粗重故，以此禅支力微弱。
934
如是见到过患已，于初禅中瑜伽师，
思惟第二禅寂静，具慧者应如是修。
935
已尽除初禅爱著，于彼初禅复出已，
为证得第二禅故，应作修习之次第。
936
当他依法从初禅，出定之后正念知，
正知而作观察时，观察诸禅支现前。
937
粗重寻伺等禅支，现前瑜伽师观察，
其余三支于彼时，寂静显现而现前。
938
为断除粗重禅支，彼时于彼瑜伽师，
为获得寂静禅支，于彼相中而修习。

939.

‘‘Pathavī pathavi’’ccevaṃ, karoto manasā puna;

Idāni dutiyajjhāna-muppajjissati taṃ iti.

940.

Bhavaṅgaṃ pana pacchijja, pathavīkasiṇaṃ pana;

Tadevārammaṇaṃ katvā, manodvāramhi yogino.

941.

Jāyatāvajjanaṃ cittaṃ, tasmiṃ ārammaṇe tato;

Javanāni hi jāyante, tassa cattāri pañca vā.

942.

Avasāne panekampi, tesaṃ javanacetasaṃ;

Rūpāvacarikaṃ hoti, dutiyajjhānamānasaṃ.

943.

Sampasādanamajjhattaṃ, pītiyā ca sukhena ca;

Ekaggatāya saṃyuttaṃ, jhānaṃ hoti tivaṅgikaṃ.

944.

Heṭṭhā vuttanayeneva, sesaṃ samupalakkhaye;

Evaṃ duvaṅgahīnaṃ tu, tīhi aṅgehi saṃyutaṃ.

945.

Jhānaṃ tividhakalyāṇaṃ, dasalakkhaṇasaṃyutaṃ;

Dutiyādhigataṃ hoti, bhikkhunā bhāvanāmayaṃ.

946.

Dutiyādhigate jhāne, ākārehi ca pañcahi;

Suciṇṇavasinā hutvā, dutiyepi satīmatā.

947.

Tasmā paguṇato jhānā, vuṭṭhāya dutiyā puna;

Āsannatakkacārāri, samāpatti ayaṃ iti.

948.

Pītiyā piyato tassa, cetaso uppilāpanaṃ;

Pītiyā pana thūlattā, tatoyaṃ aṅgadubbalā.

949.

Tattha ādīnavaṃ disvā, tatiye santato pana;

Nikantiṃ pariyādāya, jhānasmiṃ dutiye puna.

950.

Tatiyādhigamatthāya, kātabbo bhāvanakkamo;

Athassa dutiyajjhānā, vuṭṭhāya ca yadā pana.

951.

Satassa sampajānassa, jhānaṅgaṃ paccavekkhato;

Thūlato pītupaṭṭhāti, sukhādi santato pana.

952.

Thūlaṅgānaṃ pahānāya, tadā tassa ca yogino;

Santaṅgapaṭilābhāya, nimittaṃ tu tadeva ca.

953.

‘‘Pathavī pathavi’’ccevaṃ, karoto manasā puna;

Idāni tatiyaṃ jhāna-muppajjissati taṃ iti.

954.

Bhavaṅgaṃ manupacchijja, pathavīkasiṇaṃ pana;

Tadevārammaṇaṃ katvā, manodvāramhi yogino.

955.

Jāyatāvajjanaṃ cittaṃ, tasmiṃ ārammaṇe tato;

Javanāni ca jāyante, tassa cattāri pañca vā.

956.

Avasāne panekaṃ tu, tesaṃ javanacetasaṃ;

Rūpāvacarikaṃ hoti, tatiyajjhānamānasaṃ.

957.

Satiyā sampajaññena, sampannaṃ tu sukhena ca;

Ekaggatāya saṃyuttaṃ, duvaṅgaṃ tatiyaṃ mataṃ.

958.

Heṭṭhā vuttanayeneva, sesaṃ samupalakkhaye;

Evamekaṅgahīnaṃ tu, dvīhi aṅgehi saṃyutaṃ.

959.

Jhānaṃ tividhakalyāṇaṃ, dasalakkhaṇasaṃyutaṃ;

Tatiyādhigataṃ hoti, bhikkhunā bhāvanāmayaṃ.

960.

Tatiyādhigate jhāne, ākārehi ca pañcahi;

Suciṇṇavasinā hutvā, tasmiṃ pana satīmatā.

961.

Tasmā paguṇato jhānā, vuṭṭhāya tatiyā puna;

Āsannapītidosā hi, samāpatti ayanti ca.

962.

Yadevacettha ābhogo, sukhamicceva cetaso;

Evaṃ sukhassa thūlattā, hotāyaṃ aṅgadubbalā.

963.

Iti ādīnavaṃ disvā, jhānasmiṃ tatiye puna;

Catutthaṃ santato disvā, cetasā pana yoginā.

964.

Nikantiṃ pariyādāya, jhānasmiṃ tatiye puna;

Catutthādhigamatthāya, kātabbo bhāvanakkamo.

965.

Athassa tatiyajjhānā, vuṭṭhāya hi yadā pana;

Satassa sampajānassa, jhānaṅgaṃ paccavekkhato.

966.

Thūlato tassupaṭṭhāti, sukhaṃ taṃ mānasaṃ tato;

Upekkhā santato tassa, cittassekaggatāpi ca.

967.

Thūlaṅgassa pahānāya, santaṅgassūpaladdhiyā;

Tadeva ca nimittañhi, ‘‘pathavī pathavī’’ti ca.

968.

Karoto manasā eva, punappunañca yogino;

Catutthaṃ panidaṃ jhānaṃ, uppajjissati taṃ iti.

969.

Bhavaṅgaṃ panupacchijja, pathavīkasiṇaṃ tathā;

Tadevārammaṇaṃ katvā, manodvāramhi yogino.



我来帮你直译这段巴利文：
939
心中再次如是念，"地界地界"而专注，
现在第二禅定将，生起于心应了知。
940
断除有分心之后，地遍作为所缘境，
瑜伽师于意门中，取彼相为所缘境。
941
生起转向心之后，缘于彼同一对象，
随后生起速行心，或四或五个刹那。
942
最后一个刹那中，在彼诸速行心中，
是属色界之心识，第二禅心应了知。
943
具足内心之清净，舍心喜乐及一境，
具足三支为禅定，如是诸支相应生。
944
如前所说之方法，其余应当善观察，
如是远离二种支，与三禅支相应生。
945
禅定具足三种善，十种相状为庄严，
比丘证得第二禅，由修习力而成就。
946
已证第二禅定者，于五行相中修习，
成就自在具正念，于第二禅亦如是。
947
从熟练禅定出已，再从第二禅出定，
此定靠近寻伺敌，如是观察而了知。
948
由喜爱故喜生起，令心欢悦而浮动，
因喜粗重之故此，禅支力量成微弱。
949
见此过患已复于，第三禅定见寂静，
已尽除第二禅爱，于彼第二禅出已。
950
为证得第三禅故，应作修习之次第，
当从第二禅出已，如是观察而修习。
951
具念正知而观察，观察诸禅支之时，
喜显现为粗重法，乐等显现极寂静。
952
为断除粗重禅支，彼时于彼瑜伽师，
为获得寂静禅支，于彼相中而修习。
953
心中再次如是念，"地界地界"而专注，
现在第三禅定将，生起于心应了知。
954
断除有分心之后，地遍作为所缘境，
瑜伽师于意门中，取彼相为所缘境。
955
生起转向心之后，缘于彼同一对象，
随后生起速行心，或四或五个刹那。
956
最后一个刹那中，在彼诸速行心中，
是属色界之心识，第三禅心应了知。
957
具足正念与正知，具足喜乐及一境，
与二禅支相应生，第三禅定应了知。
958
如前所说之方法，其余应当善观察，
如是远离一禅支，与二禅支相应生。
959
禅定具足三种善，十种相状为庄严，
比丘证得第三禅，由修习力而成就。
960
已证第三禅定者，于五行相中修习，
成就自在具正念，于其中而修习之。
961
从熟练禅定出已，再从第三禅出定，
此定靠近喜过患，如是观察而了知。
962
心中意念及倾向，唯缘于乐而生起，
因乐粗重之故此，禅支力量成微弱。
963
见此过患已复于，第三禅定中出已，
见第四禅极寂静，瑜伽师心如是观。
964
已尽除第三禅爱，于彼第三禅出已，
为证得第四禅故，应作修习之次第。
965
当从第三禅出已，如是观察而修习，
具念正知而观察，观察诸禅支之时。
966
粗重显现于心乐，随后于彼心识中，
舍与一境性显现，极为寂静而现前。
967
为断除粗重禅支，为证得寂静禅支，
于彼相中而持续，念诵"地界地界"已。
968
如是瑜伽师心中，数数修习而专注，
现在第四禅定将，生起于心应了知。
969
断除有分心之后，地遍作为所缘境，
瑜伽师于意门中，取彼相为所缘境。

970.

Jāyatāvajjanaṃ cittaṃ, tasmiṃ ārammaṇe tato;

Javanāni ca jāyante, tassa cattāri pañca vā.

971.

Avasāne panekaṃ tu, tesaṃ javanacetasaṃ;

Rūpāvacarikaṃ hoti, catutthajjhānamānasaṃ.

972.

Ekaṅgavippahīnaṃ tu, dvīhi aṅgehi yogato;

Catutthaṃ panidaṃ jhānaṃ, duvaṅganti pavuccati.

973.

Evaṃ tividhakalyāṇaṃ, dasalakkhaṇasaṃyutaṃ;

Catutthādhigataṃ hoti, bhikkhunā bhāvanāmayaṃ.

974.

Yasmā sukhamupekkhāya, na hotāsevanaṃ pana;

Upekkhāsahagatāneva, javanāni javanti ca.

975.

Upekkhāsahagataṃ tasmā, catutthaṃ samudīritaṃ;

Ayamettha viseso hi, sesaṃ vuttanayaṃ pana.

976.

Yaṃ catukkanaye jhānaṃ, dutiyaṃ taṃ dvidhā pana;

Katvāna pañcakanaye, dutiyaṃ tatiyaṃ kataṃ.

977.

Tatiyaṃ taṃ catutthañca, catutthaṃ pañcamaṃ idha;

Paṭhamaṃ paṭhamaṃyeva, ayamettha visesatā.

978.

Evamettāvatā vuttā, nātisaṅkhepato mayā;

Nātivitthārato cāyaṃ, rūpāvacarabhāvanā.

979.

Sumadhuravarataravacano, kaṃ nu janaṃ neva rañjayati;

Atinisitavisadabuddhi-pasādajana vedanīyoyaṃ.

Iti abhidhammāvatāre rūpāvacarasamādhibhāvanāniddeso

Nāma cuddasamo paricchedo.

15. Pannarasamo paricchedo

Arūpāvacarasamādhibhāvanāniddeso

980.

Rūpārūpamatītena , rūpārūpādivedinā;

Yāni cārūpapuññāni, sarūpenīritāni tu.

981.

Tesaṃ dāni pavakkhāmi, bhāvanānayamuttamaṃ;

Yogāvacarabhikkhūnaṃ, hitatthāya samāsato.

982.

‘‘Rūpe kho vijjamānasmiṃ, daṇḍādānādayo siyuṃ;

Anekāpi panābādhā, cakkhurogādayo’’iti.

983.

Rūpe ādīnavaṃ disvā, rūpe nibbindamānaso;

Tassātikkamanatthāya, arūpaṃ paṭipajjati.

984.

Tamhā kasiṇarūpāpi, so nibbijja visārado;

Apakkamitukāmo ca, sūkarābhihatova sā.

985.

Catutthe pana jhānasmiṃ, hutvā ciṇṇavasī vasī;

Catutthajjhānato dhīmā, vuṭṭhāya vidhinā puna.

986.

Karoti panidaṃ cittaṃ, rūpamārammaṇaṃ yato;

Āsannasomanassañca, thūlasantavimokkhato.

987.

Iti ādīnavaṃ disvā, catutthe tattha sabbaso;

Nikantiṃ pariyādāya, paṭhamāruppañca santato.

988.

Cakkavāḷapariyantaṃ, yattakaṃ vā panicchati;

Tattakaṃ pattharitvāna, phuṭṭhokāsañca tena taṃ.

989.

Ākāso iti vānanto,

Ākāso iti vā puna;

Manasā hi karontova,

Ugghāṭeti pavuccati.

990.

Ugghāṭento hi kasiṇaṃ, na saṃvelleti taṃ pana;

Na cuddharati so yogī, pūvaṃ viya kapālato.

991.

Kevalaṃ pana taṃ neva, āvajjati na pekkhati;

Nāvajjanto napekkhanto, ugghāṭeti hi nāmaso.

992.

Kasiṇugghāṭimākāsaṃ , nimittaṃ pana taṃva so;

Ākāso iti cittena, āvajjati punappunaṃ.

993.

Āvajjato hi tassevaṃ,

Karoto takkāhatampi ca;

Pañca nīvaraṇā tassa,

Vikkhambhanti hi sabbaso.

994.

Āsevati ca bhāveti, taṃ nimittaṃ punappunaṃ;

Karoto pana tasseva, santacittassa yogino.

995.

Tatrākāse panāppeti, paṭhamāruppamānasaṃ;

Idhāpi purime bhāge, tīṇi cattāri vā pana.

996.

Javanāni upekkhāya, sampayuttāni honti hi;

Catutthaṃ pañcamaṃ vāpi, hoti āruppamānasaṃ.

997.

Puna bhāvetukāmena, dutiyāruppamānasaṃ;

Suciṇṇavasinā hutvā, paṭhamāruppamānase.

998.

Āsannarūpāvacara-jjhānapaccatthikanti ca;

Dutiyāruppacittaṃva, na ca santamidanti ca.



970.

Jāyatāvajjanaṃ cittaṃ, tasmiṃ ārammaṇe tato;

Javanāni ca jāyante, tassa cattāri pañca vā.

971.

Avasāne panekaṃ tu, tesaṃ javanacetasaṃ;

Rūpāvacarikaṃ hoti, catutthajjhānamānasaṃ.

972.

Ekaṅgavippahīnaṃ tu, dvīhi aṅgehi yogato;

Catutthaṃ panidaṃ jhānaṃ, duvaṅganti pavuccati.

973.

Evaṃ tividhakalyāṇaṃ, dasalakkhaṇasaṃyutaṃ;

Catutthādhigataṃ hoti, bhikkhunā bhāvanāmayaṃ.

974.

Yasmā sukhamupekkhāya, na hotāsevanaṃ pana;

Upekkhāsahagatāneva, javanāni javanti ca.

975.

Upekkhāsahagataṃ tasmā, catutthaṃ samudīritaṃ;

Ayamettha viseso hi, sesaṃ vuttanayaṃ pana.

976.

Yaṃ catukkanaye jhānaṃ, dutiyaṃ taṃ dvidhā pana;

Katvāna pañcakanaye, dutiyaṃ tatiyaṃ kataṃ.

977.

Tatiyaṃ taṃ catutthañca, catutthaṃ pañcamaṃ idha;

Paṭhamaṃ paṭhamaṃyeva, ayamettha visesatā.

978.

Evamettāvatā vuttā, nātisaṅkhepato mayā;

Nātivitthārato cāyaṃ, rūpāvacarabhāvanā.

979.

Sumadhuravarataravacano, kaṃ nu janaṃ neva rañjayati;

Atinisitavisadabuddhi-pasādajana vedanīyoyaṃ.

Iti abhidhammāvatāre rūpāvacarasamādhibhāvanāniddeso

Nāma cuddasamo paricchedo.

15. Pannarasamo paricchedo

Arūpāvacarasamādhibhāvanāniddeso

980.

Rūpārūpamatītena , rūpārūpādivedinā;

Yāni cārūpapuññāni, sarūpenīritāni tu.

981.

Tesaṃ dāni pavakkhāmi, bhāvanānayamuttamaṃ;

Yogāvacarabhikkhūnaṃ, hitatthāya samāsato.

982.

‘‘Rūpe kho vijjamānasmiṃ, daṇḍādānādayo siyuṃ;

Anekāpi panābādhā, cakkhurogādayo’’iti.

983.

Rūpe ādīnavaṃ disvā, rūpe nibbindamānaso;

Tassātikkamanatthāya, arūpaṃ paṭipajjati.

984.

Tamhā kasiṇarūpāpi, so nibbijja visārado;

Apakkamitukāmo ca, sūkarābhihatova sā.

985.

Catutthe pana jhānasmiṃ, hutvā ciṇṇavasī vasī;

Catutthajjhānato dhīmā, vuṭṭhāya vidhinā puna.

986.

Karoti panidaṃ cittaṃ, rūpamārammaṇaṃ yato;

Āsannasomanassañca, thūlasantavimokkhato.

987.

Iti ādīnavaṃ disvā, catutthe tattha sabbaso;

Nikantiṃ pariyādāya, paṭhamāruppañca santato.

988.

Cakkavāḷapariyantaṃ, yattakaṃ vā panicchati;

Tattakaṃ pattharitvāna, phuṭṭhokāsañca tena taṃ.

989.

Ākāso iti vānanto,

Ākāso iti vā puna;

Manasā hi karontova,

Ugghāṭeti pavuccati.

990.

Ugghāṭento hi kasiṇaṃ, na saṃvelleti taṃ pana;

Na cuddharati so yogī, pūvaṃ viya kapālato.

991.

Kevalaṃ pana taṃ neva, āvajjati na pekkhati;

Nāvajjanto napekkhanto, ugghāṭeti hi nāmaso.

992.

Kasiṇugghāṭimākāsaṃ , nimittaṃ pana taṃva so;

Ākāso iti cittena, āvajjati punappunaṃ.

993.

Āvajjato hi tassevaṃ,

Karoto takkāhatampi ca;

Pañca nīvaraṇā tassa,

Vikkhambhanti hi sabbaso.

994.

Āsevati ca bhāveti, taṃ nimittaṃ punappunaṃ;

Karoto pana tasseva, santacittassa yogino.

995.

Tatrākāse panāppeti, paṭhamāruppamānasaṃ;

Idhāpi purime bhāge, tīṇi cattāri vā pana.

996.

Javanāni upekkhāya, sampayuttāni honti hi;

Catutthaṃ pañcamaṃ vāpi, hoti āruppamānasaṃ.

997.

Puna bhāvetukāmena, dutiyāruppamānasaṃ;

Suciṇṇavasinā hutvā, paṭhamāruppamānase.

998.

Āsannarūpāvacara-jjhānapaccatthikanti ca;

Dutiyāruppacittaṃva, na ca santamidanti ca.


我来帮你直译这段巴利文。
970
于是朝向那所缘，
转向心生起；
随后生起行心，
或四个或五个。
971
最后在那些行心中，
其中一个成为色界心，
是为第四禅心。
972
舍弃一支，
由二支相应，
此第四禅，
称为具二支。
973
如是具三种善，
相应十种特相，
比丘由修习，
证得第四禅。
974
因为乐与舍，
不会相续生起，
只有与舍俱行的，
诸行心才能运行。
975
因此说第四禅，
是与舍相应；
这是此中差别，
其余如前所说。
976
在四分法中的禅那，
第二禅分为两种，
在五分法中成为，
第二与第三禅。
977
那第三成第四，
第四成第五，
第一仍是第一，
这是此中差别。
978
如是我已说，
不太简略，
也不太详细的，
色界修习法。
979
甜美殊胜妙言语，怎能不令人欢喜；
极其锐利清净智，令人生信可知晓。
此为阿毗达摩概要色界定修习说明
第十四品
第十五品
无色界定修习说明
980
超越色无色，
了知色无色，
诸无色善业，
已说其本质。
981
现在我将略说，
最上修习法，
为了瑜伽行者，
比丘们的利益。
982
"当色法存在时，
会有持杖等事，
以及眼病等，
诸多痛苦。"
983
见到色法过患，
心生厌离色法，
为了超越色法，
他修习无色定。
984
于遍处色法，
他熟练且厌离，
欲求远离，
如被野猪所击。
985
在第四禅中，
成为自在者，
智者依方法，
从第四禅出。
986
此心缘取色法，
因为它接近喜，
从粗重寂静，
得以解脱。
987
如是见到第四禅，
一切过患后，
断除所有欲求，
趣向寂静初无色。
988
遍满整个轮围，
或随其所欲，
扩展至所及，
触及彼处。
989
虚空，无边际，
虚空，如是，
以意作意，
称为除遣。
990
除遣遍处时，
不卷起遍相，
瑜伽行者不如，
从盘中取饼。
991
他只是不再，
作意与观察，
不作意不观察，
此即名除遣。
992
除去遍处后，
彼虚空成相，
心中反复思维，
"这是虚空"。
993
当他如是作意，
并运用寻思时，
五盖于他，
完全止息。
994
他反复修习，
培育此相，
此瑜伽行者，
心达寂静。
995
于彼虚空，
证得初无色心，
此中前分，
三或四个。
996
诸行心皆与，
舍受相应，
第四或第五，
成为无色心。
997
若欲再修习，
第二无色心，
应在初无色心，
善修自在后。
998
因近色界禅，
有对治之敌，
第二无色心，
不甚寂静故。

999.

Evamādīnavaṃ disvā, paṭhamāruppamānase;

Nikantiṃ pariyādāya, dutiyaṃ santato pana.

1000.

Tamākāsaṃ pharitvāna, pavattamānasaṃ pana;

Tañca viññāṇamiccevaṃ, kattabbaṃ manasā bahuṃ.

1001.

Āvajjanañca kattabbaṃ, tathā takkāhatampi ca;

‘‘Ananta’’nti ‘‘ananta’’nti, kātabbaṃ manasā nidha.

1002.

Tasmiṃ pana nimittasmiṃ, vicārentassa mānasaṃ;

Upacārena taṃ cittaṃ, samādhiyati yogino.

1003.

Āsevati ca bhāveti, taṃ nimittaṃ punappunaṃ;

Tassa cevaṃ karontassa, satisampannacetaso.

1004.

Ākāsaṃ phusaviññāṇe, dutiyāruppamānasaṃ;

Appeti appanā yasmiṃ, nayo vuttanayova so.

1005.

Ākāsoyamanantoti, evamākāsameva taṃ;

Pharitvā pavattaviññāṇaṃ, ‘‘viññāṇañca’’nti vuccati.

1006.

Manakkāravasenāpi, anantaṃ paridīpitaṃ;

‘‘Viññāṇānanta’’micceva, vattabbaṃ panidaṃ siyā.

1007.

Atha bhāvetukāmena, tatiyāruppamānasaṃ;

Suciṇṇavasinā hutvā, dutiyāruppamānase.

1008.

Āsannapaṭhamāruppa-cittapaccatthikanti ca;

Tatiyāruppacittaṃva, na ca santamidanti ca.

1009.

Evamādīnavaṃ disvā, dutiyāruppamānase;

Nikantiṃ pariyādāya, tatiyaṃ santato pana.

1010.

Evaṃ manasi katvāna, kātabbo manasā puna;

Paṭhamāruppaviññāṇā-bhāvo tasseva suññato.

1011.

Taṃ panākāsaviññāṇaṃ, akatvā manasā puna;

‘‘Natthi natthī’’ti vātena, ‘‘suññaṃ suñña’’nti vā tato.

1012.

Āvajjitabbamevañhi, kattabbaṃ manasāpi ca;

Takkāhatañca kātabbaṃ, punappunaṃva dhīmatā.

1013.

Tasmiṃ nimitte tassevaṃ, vicārentassa mānasaṃ;

Sati tiṭṭhati bhiyyopi, samādhiyati mānasaṃ.

1014.

Āsevati ca bhāveti, taṃ nimittaṃ punappunaṃ;

Tassa cevaṃ karontassa, satisampannacetaso.

1015.

Kasiṇugghāṭimākāsaṃ, pharitvāna samantato;

Viññāṇassa pavattassa, natthibhāve abhāvake.

1016.

Tatiyāruppaviññāṇaṃ,

Taṃ panāppeti yogino;

Appanāya nayopettha,

Hoti vuttanayova so.

1017.

Ākāsagataviññāṇaṃ, dutiyāruppacakkhunā;

Passanto viharitvāna, ‘‘natthi natthī’’tiādinā.

1018.

Parikammamanakkāre , tasmiṃ antarahite pana;

Tassāpagamamattaṃva, passanto vasatī ca so.

1019.

Sannipātaṃ yathā koci, disvā saṅghassa katthaci;

Gate saṅghe tu taṃ ṭhānaṃ, suññamevānupassati.

1020.

Puna bhāvetukāmena, catutthāruppamānasaṃ;

Suciṇṇavasinā hutvā, tatiyāruppamānase.

1021.

Āsannadutiyāruppa-cittapaccatthikanti ca;

Catutthāruppacittaṃva, na ca santamidanti ca.

1022.

Evamādīnavaṃ disvā, tatiyāruppamānase;

Nikantiṃ pariyādāya, catutthaṃ santato pana.

1023.

Evaṃ manasi katvāna, puna tattheva dhīmatā;

Abhāvārammaṇaṃ katvā, sampavattamidaṃ mano.

1024.

‘‘Santaṃ santamidaṃ citta’’-miccevaṃ taṃ punappunaṃ;

Hoti āvajjitabbañca, kātabbaṃ manasāpi ca.

1025.

Tasmiṃ nimitte tassevaṃ, vicārentassa mānasaṃ;

Sati tiṭṭhati bhiyyopi, samādhiyati mānasaṃ.

1026.

Āsevati ca bhāveti, taṃ nimittaṃ punappunaṃ;

Tassa cevaṃ karontassa, satisampannacetaso.

1027.

Tatiyāruppasaṅkhāta-khandhesu ca catūsupi;

Catutthāruppaviññāṇaṃ, taṃ panāppeti yogino.

1028.

Appanāya nayopettha, heṭṭhā vuttanayūpamo;

Apicettha visesoyaṃ, veditabbo vibhāvinā.



我来帮你直译这段巴利文。
999
如是见到初无色心，
诸多过患后，
断除所有欲求，
趣向寂静第二禅。
1000
遍满那虚空，
运行之心，
及其识，如是，
应当多作意。
1001
应当作意，
并运用寻思，
此中应以心，
反复思维"无边"。
1002
当瑜伽行者，
于此相中运心，
由近行定，
其心得定。
1003
他反复修习，
培育此相，
当他如是行持，
具足正念之心。
1004
触及虚空识，
第二无色心，
安止于其中，
方法如前所说。
1005
"此虚空无边"，
如是遍满虚空，
运行的识，
称为"识"。
1006
以作意力，
显示无边，
应当称之为，
"识无边处"。
1007
若欲修习，
第三无色心，
应在第二无色心，
善修自在后。
1008
因近初无色，
心有对治之敌，
第三无色心，
不甚寂静故。
1009
如是见到第二无色心，
诸多过患后，
断除所有欲求，
趣向寂静第三禅。
1010
如是作意已，
应再以心，
思维初无色识，
的无有与空性。
1011
不再于心中，
作意虚空识，
而以"无,无"或，
"空,空"来思维。
1012
智者应当如是，
反复作意，
运用思维，
并寻思观察。
1013
当他如是，
于此相运心时，
正念愈加坚固，
心更趋向专注。
1014
他反复修习，
培育此相，
当他如是行持，
具足正念之心。
1015
遍满一切方向，
除去遍处虚空，
对于运行之识，
[思维]其无与不有。
1016
第三无色识，
瑜伽行者证入；
此中安止方法，
如前所说。
1017
以第二无色眼，
观察虚空之识，
安住其中并以，
"无，无"等作意。
1018
当其预备作意，
已然消失之时，
他只观察，
其消失之相而住。
1019
如有人在某处，
见到僧众聚集，
僧众离去后，
只见其处空寂。
1020
若欲修习，
第四无色心，
应在第三无色心，
善修自在后。
1021
因近第二无色，
心有对治之敌，
第四无色心，
不甚寂静故。
1022
如是见到第三无色心，
诸多过患后，
断除所有欲求，
趣向寂静第四禅。
1023
智者如是作意已，
复于彼处，
以无有为所缘，
运转此心。
1024
"此心寂静，寂静"，
如是应当，
反复作意，
并且思维。
1025
当他如是，
于此相运心时，
正念愈加坚固，
心更趋向专注。
1026
他反复修习，
培育此相，
当他如是行持，
具足正念之心。
1027
于第三无色所说，
四种蕴中，
瑜伽行者证入，
第四无色识。
1028
此中安止方法，
如前所说相似；
然而智者应知，
此中有其特别。

1029.

‘‘Aho santā vatāya’’nti, samāpatti padissati;

Yā panābhāvamattampi, katvā ṭhassati gocaraṃ.

1030.

Santārammaṇatāyeva, ‘‘santāya’’nti vipassati;

Santato ce manakkāro, kathañca samatikkamo.

1031.

Anāpajjitukāmattā , hoteva samatikkamo;

‘‘Samāpajjāmahameta’’-miccābhogo na vijjati.

1032.

Santato taṃ karonto hi, manasā sukhumaṃ paraṃ;

Asaññaṃ pana dubbalyaṃ, pāpuṇāti mahaggataṃ.

1033.

Nevasaññī ca nāsaññī,

Yāya saññāya hoti so;

Na kevalaṃ tu saññāva,

Edisī atha kho pana.

1034.

Evameva bhavantettha, sukhumā vedanādayo;

Pattamakkhanatelena, maggasmiṃ udakena ca.

1035.

Sāvetabbo ayaṃ attho, catutthāruppabodhane;

Paṭusaññāya kiccassa, nevakkaraṇato ayaṃ.

1036.

‘‘Nevasaññā’’ti niddiṭṭhā, catutthāruppasambhavā;

Paṭusaññāya kiccaṃ sā, kātuṃ sakkoti neva ca.

1037.

Yathā dahanakiccaṃ tu, tejodhātu sukhodake;

Sā saṅkhārāvasesattā, sukhumattena vijjati;

Tasmā pana ca sā saññā, ‘‘nāsaññā’’ti pavuccati.

1038.

Etā hi rūpamākāsaṃ,

Viññāṇaṃ tadabhāvakaṃ;

Atikkamitvā kamato,

Catasso honti āha ca.

1039.

‘‘Ārammaṇātikkamato, catassopi bhavantimā;

Aṅgātikkamametāsaṃ, na icchanti vibhāvino.

1040.

Supaṇītatarā honti,

Pacchimā pacchimā idha;

Upamā tattha viññeyyā,

Pāsādatalasāṭikā’’ti.

1041.

Saṅkhepena mayāruppa-samāpattinayo ayaṃ;

Dassito dassito suddha-dassinā piyadassinā.

1042.

Rūpārūpajjhānasamāpattividhānaṃ ,

Jānātimaṃ sārataraṃ yo pana bhikkhu;

Rūpārūpajjhānasamāpattīsu dakkho,

Rūpārūpaṃ yāti bhavaṃ so abhibhuyya.

Iti abhidhammāvatāre arūpāvacarasamādhibhāvanāniddeso nāma

Pannarasamo paricchedo.

16. Soḷasamo paricchedo

Abhiññāniddeso

1043.

Ito paraṃ karissāmi, paññāsuddhikaraṃ paraṃ;

Pañcannampi abhiññānaṃ, mukhamattanidassanaṃ.

1044.

Rūpārūpasamāpattī,

Nibbattetvā panaṭṭhapi;

Lokikāpi abhiññāyo,

Bhāvetabbā vibhāvinā.

1045.

Catutthajjhānamattepi, suciṇṇavasinā satā;

Anuyogamabhiññāsu, kātuṃ vattati yogino.

1046.

Abhiññā nāma bhikkhūnaṃ, sābhiññānaṃ anuttaro;

Alaṅkāro hi tāṇanti, satthanti ca pavuccati.

1047.

Nibbattitāsvabhiññāsu, yogāvacarabhikkhunā;

Samādhibhāvanā hissa, tadā niṭṭhaṅgatā siyā.

1048.

Dibbāni cakkhusotāni, iddhicittavijānanaṃ;

Pubbenivāsañāṇanti, pañcābhiññā imā siyuṃ.

1049.

Kasiṇānulomatādīhi, catuddasanayehi ca;

Dametabbamabhiññāyo, pattukāmena mānasaṃ.

1050.

Dante samāhite suddhe, pariyodāte anaṅgaṇe;

Nupaklese mudubhūte, kammanīye ṭhitācale.

1051.

Iti aṭṭhaṅgasampanne, citte iddhividhāya ca;

Abhinīharati ce cittaṃ, sijjhatiddhivikubbanaṃ.

1052.

Abhiññāpādakajjhānaṃ, samāpajja tato pana;

Vuṭṭhāya hi sataṃ vāpi, sahassaṃ vā yadicchati.

1053.

‘‘Sataṃ homi sataṃ homī’’-ccevaṃ katvāna mānasaṃ;

Abhiññāpādakajjhānaṃ, samāpajja tato pana.

1054.

Vuṭṭhāya punadhiṭṭhāti,

Sahādhiṭṭhānacetasā;

Sataṃ hoti hi so yogī,

Sahassādīsvayaṃ nayo.

1055.

Pādakajjhānacittaṃ tu, nimittārammaṇaṃ siyā;

Parikammamanānettha, satārammaṇikāni tu.

1056.

Tadādhiṭṭhānacittampi , satārammaṇameva taṃ;

Pubbe vuttappanācittaṃ, viya gotrabhunantaraṃ.



我来 助你直译这段巴利文。
1029
"啊!此定真是寂静"，
如是显现；
即使只取无有，
作为所缘而住。
1030
因所缘寂静，
观见为"寂静"；
若作意为寂静，
如何能超越？
1031
因不欲入定，
即能超越；
"我入此定"，
此想不生。
1032
以心作意寂静，
更趋微细；
得大而无想，
达于微弱。
1033
既非有想，
亦非无想，
不仅是想，
如是而已。
1034
如是此处生起，
微细受等，
如道上之水，
及轮轴之油。
1035
于第四无色了知，
应说此义；
因不作粗想，
之所作故。
1036
称为"非想"，
生于第四无色；
此想不能作，
粗想之功用。
1037
如温水中的，
火界之燃烧作用；
因行蕴残余，
以微细而存在；
因此此想，
称为"非无想"。
1038
依次超越，
色、虚空、
识及无有，
成就此四种。
1039
"由超越所缘，
此四得成就；
智者不承认，
其超越支分。
1040
此中后后者，
愈发殊胜；
应知其譬喻，
如楼阁之布。"
1041
我已简要显示，
此无色定方法，
为见清净者，
可爱可乐者。
1042
若比丘了知此，
色无色禅定修习法，
善巧色无色诸禅定，
超越色无色诸有。
此为阿毗达摩概要无色界定修习说明
第十五品
第十六品
神通说明
1043
此后我将说，
能净慧最上，
五种神通之，
略要说明。
1044
证得色无色，
八种等至后，
智者应修习，
世间神通。
1045
瑜伽行者若，
善修自在于，
第四禅已后，
堪能修神通。
1046
神通对比丘，
称为最胜饰，
称为保护及，
利剑亦复然。
1047
当瑜伽行比丘，
生起诸神通，
彼之定修习，
当达圆满时。
1048
天眼及天耳，
神变他心智，
并宿命之智，
此为五神通。
1049
欲证神通者，
应以十四种，
遍处顺行等，
调伏其心意。
1050
调御且专注，
清净无垢染，
柔软且适业，
安住不动摇。
1051
如是具足此，
八种功德心，
若引导其心，
神变得成就。
1052
入神通基础禅，
从彼出定后，
若欲成百或，
千数随所愿。
1053
"我成百,我成百"，
如是作意已，
入神通基础禅，
从彼出定后。
1054
复以决意心，
作意而决意；
瑜伽者即成，
百数等亦然。
1055
基础禅之心，
缘取于相分；
此中遍作心，
缘取于百数。
1056
彼决意之心，
亦缘取百数；
如前所说定心，
种姓智无间。

1057.

Tamekaṃ jāyate tattha, catutthajjhānikaṃ mano;

Parikammavisesova, sesaṃ pubbasamaṃ idha.

Iddhividhañāṇaṃ.

1058.

Dibbasotamidaṃ tattha, bhāvetabbaṃ kathaṃ siyā;

Abhiññāpādakajjhānaṃ, samāpajja tato puna.

1059.

Vuṭṭhāya parikammena, kāmāvacaracetasā;

Saddo āvajjitabbova, mahanto sukhumopi ca.

1060.

Tassevaṃ pana saddassa, nimittaṃ manasi kubbato;

Dibbasotamidānissa, uppajjissati taṃ iti.

1061.

Saddesvaññataraṃ saddaṃ, katvā ārammaṇaṃ tato;

Uppajjitvā niruddhe tu, manodvārāvajjane puna.

1062.

Javanāni hi jāyante, tassa cattāri pañca vā;

Purimānettha cittesu, tīṇi cattāri vā pana.

1063.

Parikammopacārānu-lomagotrabhunāmakā;

Catutthaṃ pañcamaṃ vāpi, appanācittamīritaṃ.

1064.

Sahajātaṃ tu yaṃ ñāṇaṃ, appanāmānasena hi;

Taṃ ñāṇaṃ dibbasotanti, vadanti sutakovidā.

1065.

Thāmajātaṃ karontena, taṃ ñāṇaṃ tena yoginā;

‘‘Etthantaragataṃ saddaṃ, suṇāmī’’ti ca cetasā.

1066.

Aṅgulaṃ dvaṅgulaṃ bhiyyo,

Vidatthi ratanaṃ tathā;

Gāmo deso tato yāva,

Cakkavāḷā tato paraṃ.

1067.

Iccevaṃ tu paricchijja, vaḍḍhetabbaṃ yathākkamaṃ;

Eso adhigatābhiñño, pādakārammaṇena tu.

1068.

Phuṭṭhokāsagate sadde, sabbe pana suṇāti so;

Suṇanto pāṭiyekkampi, sallakkhetuṃ pahoti so.

Dibbasotañāṇaṃ.

1069.

Kathaṃ panuppādetabbaṃ, cetopariyamānasaṃ;

Dibbacakkhuvaseneva, idaṃ ñāṇaṃ panijjhati.

1070.

Ālokaṃ pana vaḍḍhetvā, tasmā dibbena cakkhunā;

Hadayaṃ pana nissāya, vattamānaṃ tu lohitaṃ.

1071.

Disvā parassa viññeyyaṃ,

Hoti cittaṃ tu bhikkhunā;

Somanassayute citte,

Lohitaṃ lohitaṃ siyā.

1072.

Domanassayute citte, vattamāne tu kāḷakaṃ;

Upekkhāsahite citte, tilatelūpamaṃ siyā.

1073.

Tasmā parassa sattassa, disvā hadayalohitaṃ;

Cetopariyañāṇaṃ taṃ, kātabbaṃ thāmataṃ gataṃ.

1074.

Evaṃ thāmagate tasmiṃ, yathānukkamato pana;

Cittameva vijānāti, vinā lohitadassanaṃ.

1075.

Kāmāvacaracittañca, rūpārūpesu mānasaṃ;

Sabbameva vijānāti, sarāgādippabhedakaṃ.

Cetopariyañāṇaṃ.

1076.

Pubbenivāsañāṇena, kattabbā tadanussati;

Taṃ sampādetukāmena, ādikammikabhikkhunā;

Jhānāni pana cattāri, samāpajjānupubbato.

1077.

Abhiññāpādakajjhānā, vuṭṭhāya hi tato puna;

Bhikkhunā vajjitabbāva, nisajjā sabbapacchimā.

1078.

Tato pabhuti sabbampi, paṭilomakkamā pana;

Sabbamāvajjitabbaṃ taṃ, divase rattiyaṃ kataṃ.

1079.

Paṭilomakkameneva, dutiye tatiyepi ca;

Divase pakkhamāsesu, tathā saṃvaccharesupi.

1080.

Yāva asmiṃ bhave sandhi, tāva tena ca bhikkhunā;

Katamāvajjitabbaṃ taṃ, purimasmiṃ bhavepi ca.

1081.

Cutikkhaṇepi nibbattaṃ, nāmarūpañca sādhukaṃ;

Evamāvajjite tasmiṃ, nāmarūpe yadā pana.

1082.

Tadevārammaṇaṃ katvā, nāmarūpaṃ cutikkhaṇe;

Manodvāre manakkāro, uppajjati tadā pana.

1083.

Āvajjane niruddhasmiṃ, tadevārammaṇaṃ pana;

Katvā javanacittāni, honti cattāri pañca vā;

Pubbe vuttanayeneva, sesaṃ ñeyyaṃ vibhāvinā.

1084.

Parikammādināmāni, purimāni bhavanti tu;

Pacchimaṃ appanācittaṃ, rūpāvacarikaṃ bhave.



我来帮你直译这段巴利文。
1057
彼处生一心，
属第四禅心；
唯遍作有异，
余如前所说。
[神变智]
1058
此中天耳通，
如何当修习；
入神通基础禅，
从彼出定后。
1059
出定后以遍作，
欲界之心，
应作意声音，
无论大小细微。
1060
当他如是，
作意声相时，
天耳将于，
此时生起。
1061
以诸声中，
一声为所缘，
生起后灭时，
意门转向后。
1062
生起四或五，
速行心；
此中前面，
三或四心。
1063
名为遍作、近行、
随顺、种姓；
第四或第五，
说为安止心。
1064
与安止心，
俱生之智；
诸精通闻法者，
说为天耳通。
1065
瑜伽者令此智，
增长力量时，
应以心作意：
"我闻此区域声"。
1066
一指二指量，
一掌一肘量，
村落地方等，
乃至轮围外。
1067
如是次第，
应当扩展；
已得神通者，
依基础所缘。
1068
凡所触及处，
一切声皆闻；
于所闻之声，
能别别了知。
[天耳智]
1069
如何能生起，
他心差别智；
此智依天眼，
之力而修习。
1070
增长光明后，
以天眼观察；
依止心脏的，
运行血液。
1071
比丘应了知，
他人之心；
喜俱之心时，
血呈赤色。
1072
忧俱之心时，
血呈黑色；
舍俱之心时，
如胡麻油色。
1073
是故见他人，
心脏中血色；
应令他心智，
增长其力量。
1074
如是增长力，
依次第而行；
不见血色亦，
能知他人心。
1075
欲界诸心及，
色无色界心；
皆能了知其，
有贪等差别。
[他心智]
1076
以宿住随念智，
应忆念过去；
初学比丘若欲，
成就此智者；
应当次第入，
四种禅定。
1077
从神通基础禅，
出定之后；
比丘应忆念，
最近所作事。
1078
从此往前推，
依逆行次第；
应忆念白天，
夜间所作事。
1079
依逆行次第，
于第二三日；
半月及月中，
乃至诸年间。
1080
直至今世结生，
比丘皆应，
忆念所作事，
及前生之事。
1081
死亡刹那中，
名色善生起；
如是忆念彼，
名色之时。
1082
以死亡刹那，
名色为所缘；
尔时意门中，
生起作意。
1083
作意灭尽时，
以彼为所缘；
生起四或五，
速行心；
余者智者应知，
如前所说。
1084
前面诸心名为，
遍作等；
最后安止心，
属色界心。

1085.

Tena cittena yaṃ ñāṇaṃ, saṃyuttaṃ tena yā pana;

Saṃyuttā sati sā pubbe-nivāsānussatīritā.

Pubbenivāsānussatiñāṇaṃ.

1086.

Rūpaṃ passitukāmena, bhikkhunā dibbacakkhunā;

Kasiṇārammaṇaṃ jhānaṃ, abhiññāpādakaṃ pana.

1087.

Abhinīhārakkhamaṃ katvā, tejokasiṇameva vā;

Odātakasiṇaṃ vāpi, ālokakasiṇampi vā.

1088.

Imesu katapuññehi, kasiṇesu ca tīsupi;

Ālokakasiṇaṃ ettha, seṭṭhanti paridīpitaṃ.

1089.

Tasmā tamitaraṃ vāpi, uppādetvā yathākkamaṃ;

Upacārabhūmiyaṃyeva, ṭhatvā taṃ pana paṇḍito.

1090.

Vaḍḍhetvāna ṭhapetabbaṃ, na uppādeyya appanaṃ;

Uppādeti sace hoti, pādakajjhānanissitaṃ.

1091.

Jhānassa vaḍḍhitassanto-gataṃ rūpaṃ tu yoginā;

Passitabbaṃ bhave rūpaṃ, passato pana tassa taṃ.

1092.

Parikammassa vāro hi, atikkamati tāvade;

Ālokopi tato tassa, khippamantaradhāyati.

1093.

Tasmiṃ antarahite rūpa-gatampi ca na dissati;

Tenātha pādakajjhānaṃ, pavisitvā tato puna.

1094.

Vuṭṭhāya pana āloko, pharitabbova bhikkhunā;

Evaṃ anukkameneva, āloko thāmavā siyā.

1095.

‘‘Āloko ettha hotū’’ti,

Yattakaṃ ṭhānameva so;

Paricchindati tattheva,

Āloko pana tiṭṭhati.

1096.

Divasampi nisīditvā, passato hoti dassanaṃ;

Tiṇukkāya gato maggaṃ, purisettha nidassanaṃ.

1097.

Uppādanakkamopissa, tatrāyaṃ dibbacakkhuno;

Vuttappakārarūpaṃ taṃ, katvā ārammaṇaṃ pana.

1098.

Manodvāre manakkāre, jāte yāni tadeva ca;

Rūpaṃ ārammaṇaṃ katvā, jāyanti javanāni hi.

1099.

Kāmāvacaracittāni , tāni cattāri pañca vā;

Heṭṭhā vuttanayeneva, sesaṃ ñeyyaṃ vibhāvinā.

1100.

Atthasādhakacittaṃ taṃ, catutthajjhānikaṃ mataṃ;

Taṃcittasaṃyutaṃ ñāṇaṃ, dibbacakkhunti vuccati.

1101.

Anāgataṃsañāṇassa , yathākammupagassa ca;

Parikammaṃ visuṃ natthi, ijjhanti dibbacakkhunā.

1102.

Cutūpapātañāṇampi, dibbacakkhunti vā pana;

Atthato ekamevedaṃ, byañjane pana nānatā.

Dibbacakkhuñāṇaṃ.

1103.

Yodha suṇāti karoti ca citte,

Ganthamimaṃ paramaṃ pana bhikkhu;

So abhidhammamahaṇṇavapāraṃ,

Yāti anena tarena taritvā.

Iti abhidhammāvatāre abhiññāniddeso nāma

Soḷasamo paricchedo.

17. Sattarasamo paricchedo

Abhiññārammaṇaniddeso

1104.

Anāgataṃsañāṇañca , yathākammupagampi ca;

Pañca iddhividhādīni, sattābhiññā imā pana.

1105.

Etāsaṃ pana sattannaṃ, abhiññānamito paraṃ;

Pavakkhāmi samāsena, ārammaṇavinicchayaṃ.

1106.

Ārammaṇattikā vuttā, ye cattāro mahesinā;

Sattannamettha ñāṇānaṃ, sampavattiṃ suṇātha me.

1107.

Tattha iddhividhañāṇaṃ, parittādīsu sattasu;

Ārammaṇavibhāgesu, pavattati kathaṃ pana.

1108.

Kāyenādissamānena, gantukāmo yadābhave;

Cittasannissitaṃ katvā, kāyaṃ cittavasena taṃ.

1109.

Mahaggate ca cittasmiṃ, samāropeti so tadā;

Kāyārammaṇato ñāṇaṃ, parittārammaṇaṃ siyā.

1110.

Dissamānena kāyena, gantukāmo yadā bhave;

Kāyasannissitaṃ katvā, cittaṃ kāyavasena taṃ.

1111.

Pādakajjhānacittaṃ taṃ, kāye ropeti so tadā;

Jhānārammaṇato ñāṇaṃ, taṃ mahaggatagocaraṃ.

1112.

Anāgatamatītañca, karoti visayaṃ yadā;

Atītārammaṇaṃ hoti, tadānāgatagocaraṃ.



我来帮你直译这段巴利文。
1085
与彼心相应之智，
及与彼相应之念，
即称为宿住随念。
[宿住随念智]
1086
比丘若欲以，
天眼见色时；
应以遍处为缘，
入神通基础禅。
1087
使之堪能引发，
或以火遍处，
或以白遍处，
或以光明遍处。
1088
于此三遍处中，
具福德者修习；
光明遍处在此，
说为最殊胜。
1089
是故智者应，
次第生起彼，
或其他遍处，
住于近行地。
1090
增长已应住，
不生安止定；
若生则依于，
基础禅而住。
1091
瑜伽者应见，
禅定增长中，
所摄之色法，
当见彼色时。
1092
遍作即刻，
即得超越；
光明随后，
迅速消失。
1093
光明消失时，
色亦不可见；
因此应再入，
基础禅定中。
1094
出定后比丘，
应遍满光明；
如是次第中，
光明得增强。
1095
"愿此处有光"，
凡其所限定，
之处皆如是，
光明得安住。
1096
终日坐观察，
皆得见所见；
此中以火炬，
照路为譬喻。
1097
此中天眼通，
生起之次第；
以如前所说，
色法为所缘。
1098
意门作意生，
即以彼色法，
为所缘之时，
速行心生起。
1099
欲界心四或，
五个速行心；
余如前所说，
智者应了知。
1100
成就义利心，
说属第四禅；
与彼心相应，
之智名天眼。
1101
未来分智与，
随业趣智中，
无别遍作法，
依天眼成就。
1102
死生智亦即，
名为天眼通；
义理实为一，
文句有差别。
[天眼智]
1103
若有比丘于此处，
听闻修习此最上，
教法，彼以此渡筏，
渡过阿毗达摩大海。
此为阿毗达摩概要神通说明
第十六品
第十七品
神通所缘说明
1104
未来分智与，
随业趣智等，
及神变等五，
此为七神通。
1105
此后我当说，
七种神通之，
所缘决择的，
简要说明。
1106
大仙说四种，
所缘三法门；
今听我说此，
七智运行相。
1107
其中神变智，
于七种所缘，
小等差别中，
如何而运行。
1108
若欲以不现，
之身而行时；
依心所依身，
随心力而行。
1109
尔时令升起，
广大心之中；
因缘于身故，
智缘小所缘。
1110
若欲以显现，
之身而行时；
依身所依心，
随身力而行。
1111
尔时令基础，
禅心升于身；
因缘于禅故，
智缘广大境。
1112
当其作未来，
过去为境时；
即缘过去境，
及未来所缘。

1113.

Kāyena dissamānena, gamane pana bhikkhuno;

Paccuppanno bhave tassa, gocaroti viniddise.

1114.

Kāyaṃ cittavasenāpi, cittaṃ kāyavasena vā;

Pariṇāmanakālasmiṃ, ajjhattārammaṇaṃ siyā.

1115.

Bahiddhārammaṇaṃ hoti, bahiddhārūpadassane;

Evamiddhividhaṃ ñāṇaṃ, sampavattati sattasu.

1116.

Paccuppanne paritte ca, bahiddhajjhattikesupi;

Catūsvetesu dhammesu, dibbasotaṃ pavattati.

1117.

Paccuppanno paritto ca, saddo ārammaṇaṃ yato;

Parittārammaṇaṃ paccu-ppannārammaṇataṃ gataṃ.

1118.

Attano kucchisaddassa, savanepi parassa ca;

Ajjhattārammaṇañceva, bahiddhārammaṇampi ca.

1119.

Cetopariyañāṇampi, parittādīsu aṭṭhasu;

Ārammaṇavibhāgesu, pavattati kathaṃ pana.

1120.

Parittārammaṇaṃ hoti, parittānaṃ pajānane;

Jānane majjhimānaṃ tu, taṃ mahaggatagocaraṃ.

1121.

Jānane pana maggassa, phalassāpi pajānane;

Tadā panassa ñāṇassa, appamāṇova gocaro.

1122.

Taṃ maggārammaṇaṃ hoti, maggacittassa jānane;

Pariyāyenevetassa, maggārammaṇatā matā.

1123.

Atīte sattadivasa-bbhantare ca yadā pana;

Anāgate tathā satta-divasabbhantarepi ca.

1124.

Paresaṃ pana cittassa, jānane samudīritaṃ;

Atītārammaṇañceva, tadānāgatagocaraṃ.

1125.

Kathañca pana taṃ paccuppannagocarataṃ gataṃ;

Paccuppannaṃ tidhā vuttaṃ, khaṇasantatiaddhato.

1126.

Tattha tikkhaṇasampattaṃ, paccuppannakhaṇādikaṃ;

Ekadvesantativārapariyāpannamidaṃ pana.

1127.

Santatipaccuppannanti, āhu santatikovidā;

Ekabbhavaparicchinnaṃ, paccuppannanti pacchimaṃ.

1128.

Khaṇādikattayaṃ paccu-ppannaṃ tamāhu kecidha;

Cetopariyañāṇassa, hoti ārammaṇaṃ iti.

1129.

Yathā ca pupphamuṭṭhimhi, ukkhitte gagane pana;

Avassaṃ ekamekassa, vaṇṭaṃ vaṇṭena vijjhati.

1130.

Evaṃ mahājanassāpi, citte āvajjite pana;

Ekassa cittamekena, avassaṃ pana vijjhati.

1131.

Yenāvajjati cittena, yena jānāti cetasā;

Tesaṃ dvinnaṃ sahaṭṭhānā-bhāvato taṃ na yujjati.

1132.

Javanāvajjanānaṃ tu, nānārammaṇapattito;

Aniṭṭhe pana hi ṭhāne, ayuttanti pakāsitaṃ.

1133.

Tasmā santatiaddhāna-paccuppannānameva tu;

Vasena paccuppannaṃ taṃ, hoti ārammaṇaṃ idaṃ.

1134.

Paccuppannampi addhākhyaṃ, idaṃ javanavārato;

Dīpetabbanti niddiṭṭhaṃ, tatrāyaṃ dīpanānayo.

1135.

Yadā parassa cittañhi, ñātumāvajjatiddhimā;

Āvajjanamano tassa, paccuppannakhaṇavhayaṃ.

1136.

Ārammaṇaṃ tadā katvā, tena saddhiṃ nirujjhati;

Javanāni hi jāyante, tassa cattāri pañca vā.

1137.

Etesaṃ pacchimaṃ cittaṃ, iddhicittamudīritaṃ;

Kāmāvacaracittāni, sesānīti viniddise.

1138.

Etesaṃ pana sabbesaṃ, niruddhaṃ tu tadeva ca;

Cittaṃ ārammaṇaṃ hoti, tasmā sabbāni tānipi.

1139.

Ekārammaṇataṃ yanti, na nānārammaṇāni hi;

Addhāvasā bhave paccu-ppannārammaṇato pana.

1140.

Ekārammaṇabhāvepi, iddhimānasameva ca;

Parassa cittaṃ jānāti, netarāni yathā pana.

1141.

Cakkhudvāre tu viññāṇaṃ, rūpaṃ passati netaraṃ;

Evameva ca taṃ iddhi-cittameva ca jānāti.

1142.

Paracittārammaṇattā, bahiddhārammaṇaṃ siyā;

Cetopariyañāṇampi, aṭṭhasveva pavattati.

1143.

Pubbenivāsañāṇampi, parittādīsu aṭṭhasu;

Ārammaṇavibhāgesu, pavattati kathaṃ pana.



我来帮你直译这段巴利文。
1113
比丘以显现身，
行走之时中；
说彼以现在，
为其所行境。
1114
或以心转变身，
或以身转变心；
在转变之时，
成为内所缘。
1115
见外在色时，
成外在所缘；
如是神变智，
运行于七境。
1116
于现在小及，
内外四法中，
天耳之智通，
于此中运行。
1117
现在小声音，
为其所缘故，
成为小所缘，
及现在所缘。
1118
闻自腹中声，
及他人之声，
成为内所缘，
及外在所缘。
1119
他心差别智，
于小等八种，
所缘差别中，
如何而运行。
1120
了知小法时，
成小所缘境；
了知中等法，
成广大所缘。
1121
了知道与果，
之时此智的，
所缘即成为，
无量之境界。
1122
知道心之时，
成为道所缘；
依方便而说，
有道为所缘。
1123
过去七日内，
及未来七日，
之内所发生。
1124
于了知他人，
心时即宣说，
成为过去缘，
及未来所缘。
1125
如何说它达到，
现在所缘性？
现在说三种：
刹那、相续、时。
1126
其中具三刹那，
名刹那现在；
此摄于一二，
三个速行心。
1127
相续现在者，
善知相续者说；
一有限定者，
说为最后义。
1128
此中有些说，
刹那等三种，
为现在所缘，
他心智之境。
1129
如抛掷空中，
一把鲜花时；
必定一一花，
茎茎相交错。
1130
如是于众多，
心作意之时；
必定一一心，
互相交错起。
1131
以何心作意，
以何心了知；
此二不共住，
故不应理当。
1132
速行与转向，
缘不同所缘；
立于不当处，
说为不应理。
1133
是故依相续，
及时分现在，
此等而成为，
现在之所缘。
1134
说此应依据，
速行心次第，
来显示所谓，
时分之现在。
1135
当具神通者，
欲知他心时；
其转向作意，
名刹那现在。
1136
以彼为所缘，
与彼同时灭；
生起速行心，
或四或五个。
1137
其中最后心，
说为神通心；
余者应了知，
属欲界诸心。
1138
这一切诸心，
皆以已灭的，
彼心为所缘，
故彼等一切。
1139
趣向同一境，
非异所缘性；
依时分故成，
现在之所缘。
1140
虽同一所缘，
唯神通之心，
能知他人心，
而非其他心。
1141
如眼识能见，
色而非他者；
如是唯神通，
之心能了知。
1142
缘他心故成，
外在之所缘；
他心差别智，
运行于八境。
1143
宿住随念智，
于小等八种，
所缘差别中，
如何而运行。

1144.

Kāmāvacarakhandhānaṃ, samanussaraṇe pana;

Parittārammaṇaṃyeva, hotīti paridīpaye.

1145.

Rūpāvacarikāruppakhandhānussaraṇe pana;

Bhavatīti hi ñātabbaṃ, taṃ mahaggatagocaraṃ.

1146.

Atīte attanā maggaṃ, bhāvitaṃ tu phalampi vā;

Samanussarato eva-ppamāṇārammaṇaṃ siyā.

1147.

Samanussarato maggaṃ, maggārammaṇameva taṃ;

Atītārammaṇaṃyeva, hoti ekantato idaṃ.

1148.

Cetopariyañāṇampi , yathākammupagampi ca;

Atītārammaṇā honti, kiñcāpi atha kho pana.

1149.

Cetopariyañāṇassa, sattaddivasabbhantaraṃ;

Atītaṃ cittamevassa, ārammaṇamudīritaṃ.

1150.

Atīte cetanāmattaṃ, yathākammupagassapi;

Pubbenivāsañāṇassa, natthi kiñci agocaraṃ.

1151.

Ajjhattārammaṇaṃ atta-khandhānussaraṇe siyā;

Bahiddhārammaṇaṃ añña-khandhānussaraṇe bhave.

1152.

Saraṇe nāmagottassa, taṃ navattabbagocaraṃ;

Pubbenivāsañāṇampi, aṭṭhasveva pavattati.

1153.

Paccuppanne paritte ca, bahiddhajjhattikesupi;

Catūsvetesu dhammesu, dibbacakkhu pavattati.

1154.

Dibbasotasamaṃ dibba-cakkhuārammaṇakkame;

Rūpaṃ saddoti dvinnaṃ tu, ayameva visesatā.

1155.

Anāgataṃsañāṇampi, parittādīsu aṭṭhasu;

Ārammaṇavibhāgesu, pavattati kathaṃ pana.

1156.

Nibbattissati yaṃ kāmā-vacareti pajānato;

Parittārammaṇaṃ hoti, rūpārūpesvanāgate.

1157.

Nibbattissati yañcāpi, siyā mahaggatagocaraṃ;

Bhāvessati ayaṃ maggaṃ, phalaṃ sacchikarissati.

1158.

Evaṃ pajānane appa-māṇārammaṇataṃ bhave;

Maggaṃ bhāvessaticceva, jānane maggagocaraṃ.

1159.

Ekantena idaṃ ñāṇaṃ, hotānāgatagocaraṃ;

Cetopariyaṃ tu kiñcāpi, hotānāgatagocaraṃ.

1160.

Atha kho pana taṃ satta-divasabbhantaraṃ pana;

Cittameva ca jānāti, na hi taṃ aññagocaraṃ.

1161.

Anāgataṃsañāṇassa , anāgataṃsagocaraṃ;

‘‘Ahaṃ devo bhavissāmi’’-ccevamajjhattagocaraṃ.

1162.

‘‘Tisso phusso amutrāyaṃ,

Nibbattissatināgate’’;

Iccevaṃ jānane tassa,

Bahiddhārammaṇaṃ siyā.

1163.

Jānane nāmagottassa, yassa kassacināgate;

Pubbenivāsañāṇaṃva, taṃ navattabbagocaraṃ.

1164.

Yathākammupagañāṇaṃ, parittādīsu pañcasu;

Ārammaṇavibhāgesu, pavattati kathaṃ pana.

1165.

Jānane kāmakammassa, parittārammaṇaṃ siyā;

Tathā mahaggatakammassa, taṃ mahaggatagocaraṃ.

1166.

Atītameva jānāti, tasmā cātītagocaraṃ;

Ajjhattārammaṇaṃ hoti, attano kammajānane.

1167.

Bahiddhārammaṇaṃ hoti, parakammapajānane;

Evaṃ pavatti ñātabbā, yathākammupagassapi.

1168.

Sattannampi abhiññānaṃ, vutto ārammaṇakkamo;

Ettha vuttanayeneva, veditabbo vibhāvinā.

1169.

Vividhatthavaṇṇapadehi sampannaṃ,

Madhuratthamatinīharaṃ ganthaṃ;

Sotujanassa hadayapītikaraṃ,

Suṇeyya koci manujo sacetano.

Iti abhidhammāvatāre abhiññārammaṇaniddeso nāma

Sattarasamo paricchedo.

18. Aṭṭhārasamo paricchedo

Diṭṭhivisuddhiniddeso

1170.

Samādhiṃ pana sābhiññaṃ, bhāvetvā tadanantaraṃ;

Bhāvetabbā yato paññā, bhikkhunā tena dhīmatā.

1171.

Tatohaṃ dāni vakkhāmi, paññābhāvanamuttamaṃ;

Samāseneva bhikkhūnaṃ, paraṃ pītisukhāvahaṃ.

1172.

Kā paññā pana ko cattho,

Kimassā lakkhaṇādikaṃ;

Katidhā sā kathaṃ tena,

Bhāvetabbāti vuccate. –



我来帮你直译这段巴利文。
1144
忆念欲界蕴，
之时应了知，
唯是小所缘，
如是当显示。
1145
忆念色无色，
诸蕴之时中，
应知彼即成，
广大之所缘。
1146
忆念过去自，
所修道与果，
之时即成为，
无量之所缘。
1147
忆念道之时，
即成道所缘；
此必定成为，
过去之所缘。
1148
他心智及随，
业趣智虽然，
都是以过去，
为其所缘境。
1149
他心差别智，
七日之内的，
过去心为其，
所缘如是说。
1150
随业趣智唯，
过去思为境；
宿住随念智，
无非所缘境。
1151
忆念自身蕴，
成为内所缘；
忆念他人蕴，
成外在所缘。
1152
忆念名与姓，
成不可说境；
宿住随念智，
运行于八境。
1153
于现在小及，
内外四法中，
天眼之智通，
于此中运行。
1154
天眼与天耳，
所缘次第同；
唯色与声异，
此为其差别。
1155
未来分别智，
于小等八种，
所缘差别中，
如何而运行。
1156
了知未来将，
生欲界之时，
成小所缘境；
色无色亦然。
1157
了知未来将，
生广大所缘；
"彼将修此道，
将证此果"时。
1158
如是了知成，
无量之所缘；
知"彼将修道"，
成为道所缘。
1159
此智必定是，
以未来所缘；
他心智虽亦，
缘未来为境。
1160
然而其只知，
七日之内的，
心识而已，非，
缘其他为境。
1161
未来分别智，
缘未来分位；
"我将成天人"，
如是缘内境。
1162
"未来某处将，
生帝须弗沙"；
如是了知时，
成外在所缘。
1163
了知未来中，
任何名与姓；
如宿住智般，
成不可说境。
1164
随业趣智于，
小等五种的，
所缘差别中，
如何而运行。
1165
了知欲界业，
成小所缘境；
如是广大业，
成广大所缘。
1166
唯知过去故，
成过去所缘；
了知自身业，
成为内所缘。
1167
了知他人业，
成外在所缘；
如是应了知，
随业趣智行。
1168
七种神通的，
所缘次第已说；
智者应依此，
所说方法知。
1169
具足种种义理文句，
引生甜美深妙之义，
能令听闻者心欢喜，
有智之人当听此经。
此为阿毗达摩概要神通所缘说明
第十七品
第十八品
见清净说明
1170
智者比丘应，
修习具神通，
等持后随即，
应当修习慧。
1171
故我今当说，
最上慧修习，
略为诸比丘，
生胜喜乐法。
1172
何为慧何义，
何为其相等，
几种如何修，
今当为汝说。

1173.

Paññā vipassanāpaññā, puññacittasamāyutā;

Pajānātīti paññā sā, jānanā vā pakārato.

1174.

Saññāviññāṇapaññānaṃ, ko viseso kimantaraṃ;

Saññāviññāṇapaññānaṃ, jānanatte samepi ca.

1175.

Yā sañjānanamattaṃva, saññā nīlādito pana;

Lakkhaṇappaṭivedhaṃ tu, kātuṃ sakkoti neva sā.

1176.

Viññāṇaṃ pana jānāti, nīlapītādigocaraṃ;

Sakkotipi aniccādilakkhaṇaṃ paṭivijjhituṃ.

1177.

Ussakkitvā na sakkoti, maggaṃ pāpetumeva taṃ;

Paññā vuttanayaṃ kātuṃ, sakkoti tividhampi taṃ.

1178.

Imesaṃ pana tiṇṇampi, viseso samudīrito;

Sabbesaṃ pana dhammānaṃ, sabhāvapaṭivedhanaṃ.

1179.

Lakkhaṇaṃ pana paññāya, lakkhaṇaññūhi dīpitaṃ;

Sammohanandhakārassa, viddhaṃsanarasā matā.

1180.

Asammohapaccupaṭṭhānā , samādhāsannakāraṇā;

Evamettha ca viññeyyā, paññāya lakkhaṇādikā.

Katidhāti ettha –

1181.

Lakkhaṇenekadhā vuttā,

Lokikālokikā dvidhā;

Lokiyenettha maggena,

Yuttā sā lokikā siyā.

1182.

Lokuttarena maggena, yuttā lokuttarā matā;

Tividhāpi siyā paññā, cintāsutamayādito.

1183.

Tatthattanova cintāya, nipphannattāti tassa sā;

Hoti cintāmayā paññā, bhūripaññena desitā.

1184.

Parato pana sutvāna, laddhā paññā ayaṃ idha;

Suteneva ca nipphannā, paññā sutamayā matā.

1185.

Yathā vāpi tathā cettha, bhāvanāya vasena tu;

Nipphannā appanāpattā, paññā sā bhāvanāmayā.

1186.

Paṭisambhidācatukkassa, vasena catudhā siyā;

Atthadhammaniruttīsu, ñāṇaṃ ñāṇesu tīsupi.

1187.

Yaṃ kiñci paccayuppannaṃ, vipākā ca kriyā tathā;

Nibbānaṃ bhāsitattho ca, pañcete atthasaññitā.

1188.

Phalanibbattako hetu, ariyamaggo ca bhāsitaṃ;

Kusalākusalañceti, pañcete dhammasaññitā.

1189.

Tasmiṃ atthe ca dhamme ca, yā sabhāvanirutti tu;

Niruttīti ca niddiṭṭhā, niruttikusalena sā.

1190.

Ñāṇaṃ ārammaṇaṃ katvā, tividhaṃ paccavekkhato;

Tesu ñāṇesu yaṃ ñāṇaṃ, paṭibhānanti taṃ mataṃ.

1191.

Pariyattiparipucchāhi , savanādhigamehi ca;

Pubbayogena gacchanti, pabhedaṃ paṭisambhidā.

Kathaṃ bhāvetabbāti ettha –

1192.

Khandhādīsu hi dhammesu, bhūmibhūtesu yoginā;

Uggahādivasenettha, katvā paricayaṃ pana.

1193.

Sīlaṃ cittavisuddhiñca, sampādetvā tato paraṃ;

Diṭṭhisuddhādayo pañca, sampādentena suddhiyā.

1194.

Tāya paññāya yuttena, bhītena jananādito;

Bhāvetabbā bhavābhāvaṃ, patthayantena bhikkhunā.

1195.

Rūpañca vedanā saññā, saṅkhārā ceva sabbaso;

Viññāṇañceti pañcete, khandhā sambuddhadesitā.

1196.

Tattha yaṃ kiñci rūpaṃ taṃ, atītānāgatādikaṃ;

Ajjhattaṃ vā bahiddhā vā, sukhumoḷārikampi vā.

1197.

Hīnaṃ vāpi paṇītaṃ vā, yaṃ dūre yañca santike;

Sabbaṃ tamekato katvā, rūpakkhandhoti vuccati.

1198.

Itaresupi yaṃ kiñci, taṃ vedayitalakkhaṇaṃ;

Sabbaṃ tamekato katvā, vedanākkhandhatā katā.

1199.

Cittajaṃ pana yaṃ kiñci, taṃ sañjānanalakkhaṇaṃ;

Sabbaṃ tamekato katvā, saññākkhandhoti vuccati.

1200.

Yaṃ kiñci cittasambhūtaṃ, abhisaṅkhāralakkhaṇaṃ;

Sabbaṃ tamekato katvā, saṅkhārakkhandhatā katā.

1201.

Tattha cittaṃ tu yaṃ kiñci, taṃ vijānanalakkhaṇaṃ;

Sabbaṃ tamekato katvā, viññāṇakkhandhatā katā.



我来 助你直译这段巴利文。
1173
慧为毘婆舍那慧，
与福德心相应，
了知故名慧，
或因种种了知。
1174
想、识与慧三，
何别何差异；
想、识与慧三，
虽同为了知。
1175
想仅是了别，
青等诸色相；
但不能通达，
诸法之实相。
1176
识虽能了知，
青黄等境界；
亦能够通达，
无常等实相。
1177
但不能上进，
而至于圣道；
慧则能成就，
如上三种事。
1178
此三者差别，
如是已宣说；
通达一切法，
自性为其相。
1179
善知相者说，
此为慧之相；
已说其作用，
破除愚痴暗。
1180
现起为不迷，
近因为等持；
如是应了知，
慧之相等义。
几种[问]此中：
1181
依相说多种，
世出世二种；
此中与世间，
道合名世间。
1182
与出世间道，
合名出世间；
依闻思修三，
慧亦有三种。
1183
由自思维中，
所生故彼者，
广慧者说为，
思所成之慧。
1184
从他闻所得，
此处之慧者，
由闻而成就，
说闻所成慧。
1185
如是此处由，
修习力所成，
已达安止定，
名修所成慧。
1186
依四无碍解，
亦成就四种；
义法词三智，
及于智之智。
1187
所有因缘生，
异熟与作用，
涅槃及说义，
此五名为义。
1188
能生果之因，
圣道及所说，
善与不善法，
此五名为法。
1189
彼义及法中，
自性之言说，
善知词义者，
说为词无碍。
1190
以智为所缘，
观察此三种，
于彼诸智中，
所生智名辩。
1191
由闻教诵习，
咨问及证得，
及宿世修习，
无碍解得成。
如何修习[问]此中：
1192
瑜伽行者于，
蕴等诸法中，
依习等力已，
修习熟习已。
1193
圆满戒清净，
及心清净后，
应当次第修，
五种清净法。
1194
具足此慧者，
畏惧生死等，
希求有非有，
比丘应修习。
1195
色与受想行，
一切诸行法，
及识此等五，
正觉所宣说。
1196
其中所有色，
过去未来等，
内或外所生，
粗细诸色法。
1197
或劣或胜妙，
或远或近处，
一切总摄为，
色蕴如是说。
1198
其余诸蕴中，
凡具受相者，
一切总摄为，
受蕴如是立。
1199
凡是心所生，
具有想之相，
一切总摄为，
想蕴如是说。
1200
凡是心所生，
具造作之相，
一切总摄为，
行蕴如是立。
1201
其中所有心，
具了别之相，
一切总摄为，
识蕴如是立。

1202.

Cattāro ca mahābhūtā, upādā catuvīsati;

Aṭṭhavīsatidhā cetaṃ, rūpaṃ rūpanti gaṇhati.

1203.

Ekāsītiyā cittena, saṃyuttā vedanādayo;

Vedanāsaññāsaṅkhāra-viññāṇakkhandhasaññitā.

1204.

Cattārorūpino khandhe, nāmanti parigaṇhati;

Rūpakkhandho bhave rūpaṃ, nāmakkhandhā arūpino.

1205.

Ruppanalakkhaṇaṃ rūpaṃ, nāmaṃ namanalakkhaṇaṃ;

Iti saṅkhepato nāma-rūpaṃ so parigaṇhati.

1206.

Phālento viya tālassa, kandaṃ tu yamakaṃ dvidhā;

Vavatthapeti nāmañca, rūpañcāti dvidhā pana.

1207.

Nāmato rūpato añño,

Satto vā puggalopi vā;

Attā vā koci natthīti,

Niṭṭhaṃ gacchati sabbadā.

1208.

Evaṃ vavatthapetvā so, nāmarūpaṃ sabhāvato;

Sattasammohaghātatthaṃ, bahusuttavasenidha.

1209.

Nāmarūpamattaññeva, natthi kocidha puggalo;

Evamettha paṇḍito poso, vavatthapeti taṃ pana.

Vuttaṃ hetaṃ –

1210.

‘‘Yathāpi aṅgasambhārā,

Hoti saddo ratho iti;

Evaṃ khandhesu santesu,

Hoti sattoti sammutī’’ti.

1211.

Yathāpi dāruyantampi, nijjīvañca nirīhakaṃ;

Dārurajjusamāyoge, taṃ gacchatipi tiṭṭhati.

1212.

Tathedaṃ nāmarūpampi, nijjīvañca nirīhakaṃ;

Aññamaññasamāyoge, taṃ gacchatipi tiṭṭhati.

Tenāhu porāṇā –

1213.

‘‘Nāmañca rūpañca idhatthi saccato,

Na hettha satto manujo ca vijjati;

Suññaṃ idaṃ yantamivābhisaṅkhataṃ,

Dukkhassa puñjo tiṇakaṭṭhasādiso’’ti.

1214.

Aññamaññūpanissāya , daṇḍakesu ṭhitesu hi;

Ekasmiṃ patamāne tu, tatheva patatītaro.

Tenāhu porāṇā –

1215.

‘‘Yamakaṃ nāmarūpañca, ubho aññoññanissitā;

Ekasmiṃ bhijjamānasmiṃ, ubho bhijjanti paccayā’’ti.

1216.

Utinnaṃ nāmarūpānaṃ, nāmaṃ nittejamettha taṃ;

Sakeneva hi tejena, na sakkoti pavattituṃ.

1217.

Na byāharati no seti, na tiṭṭhati na gacchati;

Na bhedeti na coreti, na bhuñjati na khādati.

1218.

Tathā rūpampi nittejaṃ, vinā nāmañca sabbathā;

Sakeneva hi tejena, na sakkoti pavattituṃ.

1219.

Bhuñjāmīti pivāmīti, khādāmīti tatheva ca;

Rodāmīti hasāmīti, rūpassetaṃ na vijjati.

1220.

Nāmaṃ nissāya rūpaṃ tu, rūpaṃ nissāya nāmakaṃ;

Pavattati sadā sabbaṃ, pañcavokārabhūmiyaṃ.

1221.

Imassa pana atthassa, āvibhāvatthameva ca;

Jaccandhapīṭhasappīnaṃ, vattabbā upamā idha.

1222.

Yathā hi nāvaṃ nissāya, manussā yanti aṇṇave;

Evaṃ rūpampi nissāya, nāmakāyo pavattati.

1223.

Yathā manusse nissāya, nāvā gacchati aṇṇave;

Evaṃ nāmampi nissāya, rūpakāyo pavattati.

1224.

Sattasaññaṃ vinodetvā, nāmarūpassa sabbathā;

Yāthāvadassanaṃ etaṃ, ‘‘diṭṭhisuddhī’’ti vuccati.

1225.

Parimuccitukāmo ca, dukkhato jātiādito;

Antadvayaṃ vivajjetvā, bhāvaye pana paṇḍito.

1226.

Diṭṭhivisuddhimimaṃ parisuddhaṃ,

Suṭṭhutaraṃ tu karoti naro yo;

Diṭṭhigatāni malāni asesaṃ,

Nāsamupenti hi tassa narassa.

Iti abhidhammāvatāre diṭṭhivisuddhiniddeso nāma

Aṭṭhārasamo paricchedo.

19. Ekūnavīsatimo paricchedo

Kaṅkhāvitaraṇavisuddhiniddeso

1227.

Etassa nāmarūpassa, jānitvā hetupaccaye;

Kaṅkhā tīsu panaddhāsu, vitaritvā ṭhitaṃ pana.

1228.

Kaṅkhāvitaraṇaṃ nāma, ñāṇaṃ taṃ samudīritaṃ;

Taṃ sampādetukāmena, atthakāmena bhikkhunā.



我来帮你直译这段巴利文。
1202
四大种色法，
所造二十四，
如是二十八，
总摄为色法。
1203
与八十一心，
相应受等法，
名为受想行，
识蕴如是说。
1204
四无色诸蕴，
摄为名称者；
色蕴即为色，
名蕴无色者。
1205
变坏相为色，
倾向相为名；
如是略摄名，
及色彼了知。
1206
如劈开椰子，
成为两半般；
他观察区分，
名色为二分。
1207
离开名与色，
无有众生或，
补特伽罗或，
我等任何者。
1208
如是他依自，
性观察名色；
为断众生执，
依多经教故。
1209
唯有名与色，
此中无有人；
如是智者应，
观察此道理。
如是说：
1210
"如诸支分合，
名之为车声；
如是诸蕴合，
名为众生称。"
1211
如木制机关，
无命无作者；
因木绳相合，
能行亦能止。
1212
如是此名色，
无命无作者；
因相互和合，
能行亦能止。
故古人说：
1213
"此中名与色实有性，
无有众生亦无人；
空如机关被造作，
如草木聚苦集成。"
1214
相互依止如，
竹竿立相依；
其中一倒时，
另一亦随倒。
故古人说：
1215
"名色此二法，
互相为依止；
其中一毁时，
二者皆毁坏。"
1216
二者名与色，
此名无力能；
依自之力能，
不能得运行。
1217
不能有言说，
不卧不住立，
不行不分别，
不偷不饮食。
1218
如是色亦然，
离名无力能；
依自之力能，
不能得运行。
1219
"我食""我饮"及，
"我吃"如是等，
"我哭""我笑"等，
色中实无有。
1220
名依色而转，
色依名而转；
如是常运行，
于五蕴地中。
1221
为了显明此，
义理之缘故；
此处应说明，
盲人跛人喻。
1222
如人依船只，
能行于海中；
如是依色身，
名身得运行。
1223
如船依众人，
能行于海中；
如是依名身，
色身得运行。
1224
遣除众生想，
于一切名色；
如实见此者，
名为"见清净"。
1225
欲从生等苦，
解脱之智者；
应离二边后，
修习此清净。
1226
此见清净极清净，
若人善能修习者，
一切邪见诸垢染，
不复生起于彼人。
此为阿毗达摩概要见清净说明
第十八品
第十九品
度疑清净说明
1227
了知此名色，
因缘诸条件；
超越三世疑，
安住于智中。
1228
说名度疑智，
如是已宣说；
欲成就此智，
利益比丘者。

1229.

Nāmarūpassa ko hetu, konu vā paccayo bhave;

Āvajjitvā tamiccevaṃ, rūpakāyassa tāvade.

1230.

Kesā lomā nakhā dantā, taco maṃsaṃ nahāru ca;

Aṭṭhimiñjañca vakkañca, hadayaṃ yakanampi ca.

1231.

Iccevamādibāttiṃsa-koṭṭhāsapaccayassa hi;

Pariggaṇhati kāyassa, manasā hetupaccaye.

1232.

Avijjā taṇhupādānaṃ, kammaṃ hetu catubbidho;

Etassa rūpakāyassa, āhāro paccayo mato.

1233.

Janako hetu akkhāto,

Paccayo anupālako;

Hetvaṅkurassa bījaṃ tu,

Paccayā pathavādayo.

1234.

Itime pañca dhammā hi, hetupaccayataṃ gatā;

Avijjādayo tayo tattha, mātāva upanissayā.

1235.

Janakaṃ pana kammaṃ tu, puttassa hi pitā viya;

Dhātī viya kumārassa, āhāro dhārako bhave.

1236.

Iccevaṃ rūpakāyassa, so paccayapariggahaṃ;

Katvā punapi ‘‘cakkhuñca, rūpamālokameva ca.

1237.

Paṭicca cakkhuviññāṇaṃ, hoti’’iccevamādinā;

Nayena nāmakāyassa, paccayaṃ parigaṇhati.

1238.

So evaṃ nāmarūpassa, vuttiṃ disvāna paccayā;

Yathā etarahidaṃ tu, atītepi tathevidaṃ.

1239.

Paccayā ca pavattittha, tathevānāgatepi ca;

Pavattissati addhāsu, tīsvevaṃ anupassati.

1240.

Tassevaṃ passato yā sā, pubbante pañcadhā tathā;

Aparante siyā kaṅkhā, pañcadhā samudīritā.

1241.

Paccuppannepi addhāne, chabbidhā parikittitā;

Sabbā cānavasesāva, yogino sā pahiyyati.

1242.

Eko kammavipākānaṃ, vasenāpi ca paṇḍito;

Etassa nāmarūpassa, paccayaṃ parigaṇhati.

1243.

Kammaṃ catubbidhaṃ diṭṭha-dhammavedaniyaṃ tathā;

Upapajjāparāpariyā-hosikammavasā pana.

Tattha ekajavanavīthiyaṃ sattasu cittesu kusalā vā akusalā vā paṭhamajavanacetanā diṭṭhadhammavedanīyakammaṃ nāma. Taṃ imasmiṃyeva attabhāve vipākaṃ deti, tathā asakkontaṃ pana ‘‘ahosikammaṃ nāhosi kammavipāko, na bhavissati kammavipāko, natthi kammavipāko’’ti imassa tikassa vasena ahosikammaṃ nāma hoti. Atthasādhikā pana sattamajavanacetanā upapajjavedanīyakammaṃ nāma. Tamanantare attabhāve vipākaṃ deti, tathā asakkontaṃ vuttanayena ahosikammaṃ nāma hoti. Ubhinnamantare pañcajavanacetanā aparāpariyavedanīyakammaṃ nāma. Tamanāgate yadā okāsaṃ labhati, tadā vipākaṃ deti, sati saṃsārappavattiyā ahosikammaṃ nāma na hoti.

1244.

Aparaṃ catubbidhaṃ kammaṃ, garukaṃ bahulampi ca;

Āsannañca kaṭattā ca, kammanti samudīritaṃ.



我来帮你直译这段巴利文。
1229
名色有何因，
何者为缘生；
如是先观察，
色身之缘由。
1230
发毛爪齿及，
皮肉并筋腱，
骨髓与肾脏，
心脏及肝脏。
1231
如是三十二，
身分为缘故；
心意观察此，
色身因与缘。
1232
无明爱取业，
为四种因缘；
此色身之食，
说为其缘者。
1233
因说为能生，
缘为能维持；
如因之种子，
缘如地等法。
1234
此等五法成，
因缘之性质；
其中无明等，
三法如母依。
1235
能生业如父，
生子之缘故；
食如儿之乳，
能持养育者。
1236
如是观察得，
色身诸缘已；
复次"眼与色，
光明等为缘。
1237
缘此眼识生"，
如是等道理；
观察名身之，
诸缘而了知。
1238
他如是见此，
名色缘运转；
如今世如是，
过去亦如是。
1239
诸缘已运转，
未来亦如是；
将转于三世，
如是而观察。
1240
如是观察时，
前际有五种，
后际有五种，
疑惑皆宣说。
1241
现在一期中，
说有六种疑；
瑜伽者一切，
无余皆断除。
1242
智者又依据，
业报之差别；
观察此名色，
诸缘而了知。
1243
业有四种即，
现法受报业，
次生后后受，
及无效业等。
[其中在一速行心路中七个心的善或不善中，第一速行思名为现法受报业。它在今生即与果报，若不能如是则依"业已成无效,业果已无效,业果将无效,无有业果"这三句之力成为无效业。而最后第七速行思名为次生受报业。它在下一生即与果报，若不能如是则如前所说成为无效业。两者之间五个速行思名为后后受报业。它在未来获得机会时即与果报，若轮回继续则不成为无效业。]
1244
另有四种业，
重业与多业，
临终及已作，
业如是宣说。

1245.

Aññaṃ catubbidhaṃ kammaṃ, janakaṃ upathambhakaṃ;

Tathūpapīḷakaṃ kamma-mupaghātakameva ca.

Tattha janakaṃ nāma kusalaṃ vā akusalaṃ vā kammaṃ paṭisandhiyampi pavattepi rūpārūpavipākakkhandhe janeti. Upatthambhakaṃ pana vipākaṃ janetuṃ na sakkoti, aññena kammena dinnāya paṭisandhiyā janite vipāke uppajjanakasukhadukkhaṃ upatthambheti, addhānaṃ pavatteti. Upapīḷakaṃ pana aññena kammena dinnāya paṭisandhiyā janite vipāke uppajjanakasukhadukkhaṃ pīḷeti bādhati, addhānaṃ pavattituṃ na deti. Upaghātakaṃ pana sayaṃ kusalampi akusalampi samānaṃ aññaṃ dubbalakammaṃ ghātetvā tassa vipākaṃ paṭibāhitvā attano vipākassa okāsaṃ karoti. Evaṃ pana kammena okāse kate taṃvipākamuppannaṃ nāma hoti. Iti imaṃ dvādasavidhaṃ kammaṃ kammavaṭṭe pakkhipitvā evameko kammavipākavasena nāmarūpassa paccayapariggahaṃ karoti.

Iti evaṃ kammavipākavaṭṭavasena nāmarūpassa pavattiṃ disvā ‘‘yathā idaṃ etarahi, evamatītepi addhāne kammavipākavasena paccayato pavattittha, anāgatepi pavattissatī’’ti iti kammañceva vipāko cāti kammavipākavasena loko pavattatīti taṃ samanupassati. Tassevaṃ samanupassato sabbā soḷasavidhā kaṅkhā pahiyyati.

1246.

Hetuphalassa sambandhavaseneva pavattati;

Kevalaṃ nāmarūpanti, sammā samanupassati.

1247.

Evaṃ kāraṇato uddhaṃ, kāraṇaṃ na ca passati;

Pākapavattito uddhaṃ, na pākapaṭivedakaṃ.

Tenāhu porāṇā –

1248.

‘‘Kammassa kārako natthi, vipākassa ca vedako;

Suddhadhammā pavattanti, evetaṃ sammadassanaṃ.

1249.

Evaṃ kamme vipāke ca, vattamāne sahetuke;

Bījarukkhādikānaṃva, pubbā koṭi na nāyati.

1250.

Anāgatepi saṃsāre, appavatti na dissati;

Etamatthamanaññāya, titthiyā asayaṃvasī.

1251.

Sattasaññaṃ gahetvāna, sassatucchedadassino;

Dvāsaṭṭhidiṭṭhiṃ gaṇhanti, aññamaññavirodhino.

1252.

Diṭṭhibandhanabaddhā te, taṇhāsotena vuyhare;

Taṇhāsotena vuyhantā, na te dukkhā pamuccare.

1253.

Evametaṃ abhiññāya, bhikkhu buddhassa sāvako;

Gambhīraṃ nipuṇaṃ suññaṃ, paccayaṃ paṭivijjhati.

1254.

Kammaṃ natthi vipākamhi, pāko kamme na vijjati;

Aññamaññaṃ ubho suññā, na ca kammaṃ vinā phalaṃ.

1255.

Yathā na sūriye aggi, na maṇimhi na gomaye;

Na tesaṃ bahi so atthi, sambhārehi ca jāyati.

1256.

Tathā na anto kammassa, vipāko upalabbhati;

Bahiddhāpi na kammassa, na kammaṃ tattha vijjati.

1257.

Phalena suññaṃ taṃ kammaṃ, phalaṃ kamme na vijjati;

Kammañca kho upādāya, tato nibbattate phalaṃ.

1258.

Na hettha devo brahmā vā,

Saṃsārassatthi kārako;

Suddhadhammā pavattanti,

Hetusambhārapaccayā’’ti.

1259.

Evaṃ nānappakārehi, nāmarūpassa paccayaṃ;

Pariggahetvā addhāsu, taritvā kaṅkhamuṭṭhitaṃ.

1260.

Kaṅkhāvitaraṇaṃ nāma, ñāṇaṃ taṃ samudīritaṃ;

Dhammaṭṭhiti yathābhūtaṃ, taṃ sammādassanantipi.

1261.

Iminā pana ñāṇena,

Saṃyutto buddhasāsane;

Hoti laddhapatiṭṭhova,

Sotāpanno hi cūḷako.

1262.

Tasmā sapañño pana atthakāmo,

Yo nāmarūpassa hetupaccayāni;

Pariggahaṃ sādhu karoti dhīro,

Khippaṃ sa nibbānapuraṃ upeti.

Iti abhidhammāvatāre kaṅkhāvitaraṇavisuddhiniddeso nāma

Ekūnavīsatimo paricchedo.



我来帮你直译这段巴利文。
1245
另有四种业，
能生与助生，
障碍与断绝，
业如是宣说。
[其中能生业即善或不善业，能在结生及转起时生起色无色果报蕴。助生业虽不能生果报，但能支助、延续由其他业所生结生及转起时生起之乐苦果报。障碍业则能障碍、妨害由其他业所生结生及转起时生起之乐苦果报，不让其持续。断绝业虽自身为善或不善，但能断绝其他弱业，遮止其果报，为自己的果报作空间。当业如是作空间时，其果报即说为已生。如是把此十二种业归入业轮，如此依业果关系观察名色诸缘。]
如是依业果轮而见名色转起，[知]"如今世如是，过去世亦依业果缘而转起，未来世亦将转起"，如是观察世间依业与果而转。如是观察者一切十六种疑惑皆断。
1246
唯依因与果，
相续而运转；
如实而观察，
唯有名与色。
1247
如是观因上，
更无有因者；
果报生起上，
无有受果者。
故古人说：
1248
"无有造业者，
无有受报者；
唯诸法运转，
此为正见者。
1249
如是业与果，
依因而运转；
如种树等法，
前际不可知。
1250
未来轮回中，
不见有断绝；
不知此义故，
外道非自在。
1251
执取众生想，
见常见断者；
执六十二见，
互相有违背。
1252
为见缚所缚，
随爱流漂流；
随爱流漂流，
不脱离诸苦。
1253
如是善了知，
佛弟子比丘；
通达深细空，
诸缘之道理。
1254
果中无有业，
业中无有果；
二者皆是空，
然非无因果。
1255
如日中无火，
宝珠粪无火；
外无此火存，
因缘聚则生。
1256
如是业内无，
果报可得见；
业外亦无果，
彼中无有业。
1257
彼业空无果，
果不存业中；
然依业为缘，
从此果生起。
1258
此中无天梵，
作轮回之者；
唯诸法运转，
依因缘和合。"
1259
如是种种相，
观察名色缘；
超越三世疑，
安住于智中。
1260
此说名为度，
疑清净之智；
如实见法住，
亦名正见者。
1261
由此智相应，
于佛陀教中；
已得确立者，
名小预流果。
1262
是故有慧求义利，
智者善观名色缘；
彼能速至涅槃城，
度脱轮回诸苦厄。
此为阿毗达摩概要度疑清净说明
第十九品

20. Vīsatimo paricchedo

Maggāmaggañāṇadassanavisuddhiniddeso

1263.

Kalāpasammasaneneva ,

Yogo karaṇiyo siyā;

Maggāmagge tu ñāṇaṃ ta-

Madhigantuṃ panicchatā.

1264.

Paccuppannassa dhammassa, nibbatti udayo mato;

Vayo vipariṇāmoti, tasseva samudīritā.

1265.

Anupassanāpi ñāṇanti, varañāṇena desitaṃ;

So panevaṃ pajānāti, yogāvacaramāṇavo.

1266.

Imassa nāmarūpassa, pubbe uppattito pana;

Nicayo rāsi vā natthi, tathā uppajjatopi ca.

1267.

Rāsito nicayā vāpi, natthi āgamananti ca;

Tathā nirujjhamānassa, na disāgamananti ca.

1268.

Niruddhassāpi ekasmiṃ, ṭhāne natthi cayoti ca;

Ettha vīṇūpamā vuttā, etassatthassa dīpane.

1269.

Udabbayamanakkāramevaṃ saṅkhepato pana;

Katvā tasseva ñāṇassa, vibhaṅgassa vasena tu.

1270.

‘‘Avijjāsamudayā rūpasamudayo’’ti hi ādinā;

Nayenekekakhandhassa, udayabbayadassane.

1271.

Dasa dasāti katvāna, vuttā paññāsalakkhaṇā;

Tesaṃ pana vasenāpi, dhamme samanupassati.

1272.

Evaṃ rūpudayo hoti, evamassa vayo iti;

Udeti evaṃ rūpampi, evaṃ rūpaṃ tu veti ca.

1273.

Evaṃ paccayatopettha, khaṇato udayabbayaṃ;

Passato sabbadhammā ca, pākaṭā honti tassa te.

1274.

Udake daṇḍarājīva, āraggeriva sāsapo;

Vijjuppādāva dhammā te, parittaṭṭhāyino siyuṃ.

1275.

Kadalīsupinālātacakkamāyupamā ime;

Asārā pana nissārā, hutvā khāyanti yogino.

1276.

Evamettāvatā tena, udayabbayadassanaṃ;

Lakkhaṇāni ca paññāsa, paṭivijjha ṭhitaṃ pana.

1277.

Ñāṇaṃ adhigataṃ hoti, taruṇaṃ paṭhamaṃ pana;

Yassa cādhigamā yogī, hotāraddhavipassako.

1278.

Vipassanāya hetāya,

Karuṇāyātha yogino;

Vipassakassa jāyante,

Upaklesā dasevime.

1279.

Obhāso pīti passaddhi, ñāṇaṃ saddhā satī sukhaṃ;

Upekkhā vīriyaṃ nikantīti, upaklesā dasevime.

1280.

Sampattapaṭivedhassa, sotāpannādinopi ca;

Tathā vippaṭipannassa, upaklesā na jāyare.

1281.

Sammāva paṭipannassa, yuttayogassa bhikkhuno;

Sadā vipassakasseva, uppajjanti kirassu te.

1282.

Vipassanāya obhāso, obhāsoti pavuccati;

Tasmiṃ pana samuppanne, yogāvacarabhikkhu so.

1283.

Maggappatto phalappatto, ahamasmīti gaṇhati;

Amaggaṃyeva maggoti, tassevaṃ pana gaṇhato.

1284.

Evaṃ vipassanāvīthi,

Okkantā nāma hoti sā;

Obhāsameva so bhikkhu,

Assādento nisīdati.

1285.

Pīti vippassanāpīti, tassa tasmiṃ khaṇe pana;

Tadā pañcavidhā pīti, jāyante khuddikādikā.

1286.

Vipassanāya passaddhi, passaddhīti pavuccati;

Yogino kāyacittāni, passaddhāneva honti hi.

1287.

Lahūni ca mudūneva, kammaññāneva honti hi;

Passaddhādīhi so bhikkhu, anuggahitamānaso.

1288.

Amānusiṃ ratiṃ nāma,

Anubhoti anuttaraṃ;

Yaṃ sandhāya ca gāthāyo,

Bhāsitā hi mahesinā.

1289.

‘‘Suññāgāraṃ paviṭṭhassa, santacittassa bhikkhuno;

Amānusī rati hoti, sammā dhammaṃ vipassato.

1290.

‘‘Yato yato sammasati, khandhānaṃ udayabbayaṃ;

Labhatī pītipāmojjaṃ, amataṃ taṃ vijānata’’nti.

1291.

Ñāṇādayo upaklesā, ñeyyā vuttanayenidha;

Ete dasa upaklesā, vajjanīyāva yoginā.

1292.

Etthobhāsādayo dhammā,

Upaklesassa vatthuto;

Upaklesāti niddiṭṭhā,

Upaklesanikanti tu.



我来 助你直译这段巴利文。
第二十品
道非道智见清净说明
1263
欲得道非道，
智慧之瑜伽，
应作聚集观，
如是应修习。
1264
现在法生起，
名为其生起；
坏灭变异性，
说为其灭尽。
1265
观察亦名智，
最上智所说；
瑜伽行学人，
如是而了知。
1266
此名色之法，
从前生起时，
无有积聚或，
堆集而生起。
1267
非从积聚或，
堆集而来此；
如是灭尽时，
不往诸方去。
1268
已灭之诸法，
无积聚一处；
此中说琵琶，
譬喻以明义。
1269
如是略说此，
生灭无作者；
依此智分别，
次第而宣说。
1270
"无明集故有，
色集"如是等；
观察每一蕴，
生起与坏灭。
1271
各有其十种，
共说五十相；
依此诸相而，
观察于诸法。
1272
如是色生起，
如是色坏灭；
色如是生起，
色如是灭尽。
1273
如是依缘起，
刹那生与灭；
观察者能见，
诸法皆明显。
1274
如水上竹影，
芥子置针端；
如电光闪现，
法住时甚短。
1275
如芭蕉梦幻，
轮圈幻化等；
瑜伽者见之，
无实无坚实。
1276
如是至此时，
观生灭诸相；
通达五十种，
相已而安住。
1277
已得初生起，
尚属稚嫩智；
由得此智故，
名始观行者。
1278
为此观智故，
悲愍瑜伽者；
观行者生起，
此十种随染。
1279
光明喜轻安，
智信念与乐，
舍精进爱着，
此十种随染。
1280
已达通达者，
预流果等圣，
及邪行道者，
不生此随染。
1281
唯正行道者，
修习比丘众，
常观行者处，
生起此诸法。
1282
观慧所生光，
名为光明者；
当此光生时，
瑜伽行比丘。
1283
执著"我已得，
道果"如是想；
执非道为道，
如是执著者。
1284
如是观行道，
名为已转离；
彼比丘安住，
耽着于光明。
1285
观慧所生喜，
于彼刹那中；
生起微喜等，
五种之喜悦。
1286
观慧所生起，
轻安如是说；
瑜伽者身心，
轻安而生起。
1287
轻柔而柔软，
适业性生起；
彼比丘心意，
为轻安摄持。
1288
体验超人间，
无上之喜悦；
为此大仙说，
如是诸偈句：
1289
"入于空闲处，
寂静心比丘；
如实观诸法，
得超人喜悦。
1290
随观诸蕴之，
生灭何处时；
得喜悦欢乐，
知彼为不死。"
1291
智等诸随染，
如说应了知；
此十种随染，
瑜伽应远离。
1292
此中光明等，
为随染事物；
说为诸随染，
随染之爱着。

1293.

Taṃ tamāvajjamānassa, bhāvanā parihāyati;

Asatte sattasaññī ca, hoti appassuto naro.

1294.

Sabbobhāsādayo dhamme, na maggoti vicārayaṃ;

Maggo vipassanāñāṇaṃ, iccevaṃ pana paṇḍito.

1295.

Vavatthapeti maggañca, amaggañceva cetasā;

Tassa cevaṃ ayaṃ maggo, nāyaṃ maggoti yogino.

1296.

Maggāmaggañca viññāya, ṭhitañāṇamidaṃ pana;

Maggāmaggesuñāṇanti, bhūriñāṇena desitaṃ.

1297.

Maggāmaggañāṇadassanesu kovidā,

Sārāsāravedino samāhitāhitā;

Maggāmaggañāṇadassananti taṃ idaṃ,

Buddhā buddhasāvakā vadanti vādino.

Iti abhidhammāvatāre maggāmaggañāṇadassanavisuddhiniddeso

Nāma vīsatimo paricchedo.

21. Ekavīsatimo paricchedo

Paṭipadāñāṇadassanavisuddhiniddeso

1298.

Aṭṭhañāṇavaseneva , sikhāpakkā vipassanā;

Navamaṃ paṭipadāñāṇa-dassananti pavuccati.

1299.

Aṭṭha ñāṇāni nāmettha, veditabbāni viññunā;

Upaklesavinimuttaṃ, ñāṇaṃ suvisadaṃ pana.

1300.

Udayabbaye ca bhaṅge ca, bhaye ādīnave tathā;

Nibbidāpassanāñāṇaṃ, ñāṇaṃ muccitukamyatā.

1301.

Paṭisaṅkhā ca saṅkhāre, upekkhāñāṇamaṭṭhamaṃ;

Imāni aṭṭha ñāṇāni, navamaṃ saccānulomakaṃ.

1302.

Saccānulomañāṇanti , anulomaṃ pavuccati;

Taṃ sampādetukāmena, yogāvacarabhikkhunā.

1303.

Udayabbayañāṇaṃ taṃ, ādiṃ katvā panaṭṭhasu;

Etesu pana ñāṇesu, yogo karaṇiyo pana.

1304.

Yathānukkamato tassa, tesu ñāṇesu aṭṭhasu;

Aniccādivaseneva, yogaṃ katvā ṭhitassa hi.

1305.

Aniccaṃ dukkhamanattāti, saṅkhāre anupassato;

Aṭṭhannaṃ pana ñāṇānaṃ, vasena pana yogino.

1306.

Vipassanā sikhāpattā, hoti vuṭṭhānagāminī;

Saccānulomañāṇanti, ayameva pavuccati.

1307.

Saṅkhārupekkhāñāṇaṃ taṃ, āsevantassa yogino;

Idāni tassa maggo ca, samuppajjissatīti hi.

1308.

Saṅkhārupekkhā saṅkhāre, aniccā dukkhāti vā tathā;

Sammasitvā bhavaṅgaṃ tu, puna votarateva sā.

1309.

Bhavaṅgānantaraṃ saṅkhāru-pekkhāgatanayena tu;

Aniccādivaseneva, saṅkhāre pana gocaraṃ.

1310.

Kurumānaṃ manodvāre, jāyatāvajjanaṃ tato;

Bhavaṅgāvaṭṭanaṃ katvā, jātassānantaraṃ pana.

1311.

Saṅkhāre gocaraṃ katvā, paṭhamaṃ javanamānasaṃ;

Uppajjatīti taṃ cittaṃ, parikammanti vuccati.

1312.

Tadanantaramevaññaṃ, saṅkhārārammaṇaṃ puna;

Dutiyaṃ javanaṃ hoti, upacāranti taṃ mataṃ.

1313.

Tadanantaraṃ taṃ hoti, tathā saṅkhāragocaraṃ;

Tatiyaṃ javanacittaṃ, anulomanti saññitaṃ.

1314.

Purimānaṃ panaṭṭhannaṃ, ñāṇānaṃ anulomato;

Bodhipakkhiyadhammānaṃ, uddhañca anulomato.

1315.

Teneva taṃ hi saccānulomañāṇaṃ pavuccati;

Idaṃ hi pana saccānu-lomañāṇaṃ mahesinā.

1316.

‘‘Vuṭṭhānagāminīyā hi, pariyosāna’’nti bhāsitaṃ;

Ñeyyaṃ sabbapakārena, pariyosānanti gotrabhu.

1317.

Itinekehi nāmehi, kittitāyā mahesinā;

Vuṭṭhānagāminī santā, parisuddhā vipassanā.

1318.

Vuṭṭhātukāmo saṃsāradukkhapaṅkā mahabbhayā;

Kareyya satataṃ tattha, yogaṃ paṇḍitajātiko.

Iti abhidhammāvatāre paṭipadāñāṇadassanavisuddhiniddeso nāma

Ekavīsatimo paricchedo.

22. Bāvīsatimo paricchedo

Ñāṇadassanavisuddhiniddeso

1319.

Ito paraṃ tu bhikkhussa, hoti gotrabhumānasaṃ;

Āvajjaniyaṭhānattā, maggacittassa taṃ pana.



我来帮你直译这段巴利文。
1293
于彼作意时，
修习有退失；
无执视为执，
无闻者所为。
1294
一切光明等，
非道智者思；
观慧智为道，
智者如是知。
1295
心中善分别，
道与非道者；
瑜伽者了知，
此道非道者。
1296
了知道非道，
此已住立智；
说为道非道，
智慧之所说。
1297
善巧道非道智见者，
了知精粗住正定者；
此道非道智见法，
诸佛佛弟子所宣说。
此为阿毗达摩概要道非道智见清净说明
第二十品
第二十一品
行道智见清净说明
1298
依八智而成，
观慧至顶峰；
第九说名为，
行道智见者。
1299
此中八智者，
智者应了知；
远离诸随染，
清净之智慧。
1300
生灭与坏灭，
怖畏过患及，
厌离观察智，
欲解脱之智。
1301
审察诸行智，
第八为舍智；
此等为八智，
第九谛顺智。
1302
谛随顺之智，
说名为顺智；
欲成就此智，
瑜伽行比丘。
1303
从生灭智起，
至此八智中；
于此诸智中，
应作勤修习。
1304
次第于彼等，
八智中安住；
依无常等相，
作修习已住。
1305
观诸行无常，
苦空无我者；
瑜伽者依此，
八智之力量。
1306
观慧达顶峰，
趣向于出离；
此即是名为，
谛随顺之智。
1307
瑜伽者修习，
行舍智之时；
"今此圣道将，
生起"如是知。
1308
行舍智观察，
诸行无常苦；
如是入有分，
复再入观察。
1309
有分心之后，
依行舍智道；
依无常等相，
以诸行为境。
1310
意门中生起，
作意心生已；
转离有分后，
其次即生起。
1311
以诸行为境，
第一速行心；
生起此心名，
遍作心而说。
1312
其次即生起，
以诸行为境；
第二速行心，
说名近行心。
1313
其次复生起，
亦以诸行境；
第三速行心，
说名随顺心。
1314
随顺前八种，
智及菩提分，
向上诸法故，
名为随顺智。
1315
故说此即是，
谛随顺之智；
此谛随顺智，
大仙所宣说。
1316
"出离趣向观，
之终"如是说；
当知一切种，
终为种姓智。
1317
如是以多名，
大仙所称赞；
趣向于出离，
清净之观慧。
1318
欲出轮回苦，
泥坑大怖畏；
智者应常作，
于彼勤修习。
此为阿毗达摩概要行道智见清净说明
第二十一品
第二十二品
智见清净说明
1319
此后比丘有，
种姓心生起；
作为道心之，
所缘处故也。

1320.

Na cappaṭipadāñāṇa-dassanaṃ vā tatheva ca;

Ñāṇadassanasuddhiṃ vā, bhajate na kudācanaṃ.

1321.

Ubhinnamantarā etaṃ, abbohārikameva taṃ;

Vipassanāya sotasmiṃ, patitattā vipassanā.

1322.

Pothujjanikagottaṃ vā, abhibhuyya pavattito;

Gottaṃ vuccati nibbānaṃ, tato bhavati gotrabhu.

1323.

Ñāṇaṃ catūsu maggesu, ñāṇadassanasuddhikaṃ;

Tattha taṃ paṭhamaṃ maggaṃ, sampādetuṃ panicchatā.

1324.

Aññaṃ kiñcipi kātabbaṃ, bhikkhunā tena natthi taṃ;

Yañhi tena ca kātabbaṃ, siyā taṃ katameva tu.

1325.

Anulomāvasānañhi, sūraṃ tikkhaṃ vipassanaṃ;

Uppādentena taṃ sabbaṃ, katameva ca yoginā.

1326.

Tassānulomañāṇassa, ante tu animittakaṃ;

Visaṅkhāraṃ nirodhañca, nibbānaṃ amataṃ padaṃ.

1327.

Gocaraṃ kurumānaṃ taṃ, nibbānārammaṇe pana;

Paṭhamāvajjanañceva, paṭhamābhogatāpi ca.

1328.

Maggassānantarādīhi, paccayehi panacchahi;

Tassa paccayabhāvañca, sādhayantaṃ tato pana.

1329.

Vipassanāya muddhañhi, sikhāpattāya tāya taṃ;

Uppajjati anāvattaṃ-rammaṇaṃ tassa gotrabhu.

1330.

Ekenāvajjaneneva, ekissāyeva vīthiyā;

Nānārammaṇatā cānu-lomagotrabhucetasaṃ.

1331.

Ṭhatvā āvajjanaṭṭhāne, tamanāvajjanampi ca;

Maggassa pana taṃ saññaṃ, datvā viya nirujjhati.

1332.

Maggopi tena taṃ dinnaṃ, amuñcitvāva sañhitaṃ;

Taṃ ñāṇamanubandhanto, jāyate tadanantaraṃ.

1333.

Kadācipi anibbiddhapubbaṃ maggo panesa hi;

Lobhaṃ dosañca mohañca, viddhaṃsantova jāyati.

1334.

Na kevalamayaṃ maggo, dosanāsanameva ca;

Karoti atha khopāyadvārānipi pidheti ca.

1335.

Anāmataggasaṃsāravaṭṭadukkhamahodadhiṃ;

Apāramatighorañca, soseti ca asesato.

1336.

Micchāmaggaṃ panaṭṭhaṅgaṃ, jāyamāno ca ujjhati;

Sabbaverabhayānettha, niccaṃ vūpasameti ca.

1337.

Buddhassorasaputtattaṃ, upaneti nayaṃ pana;

Ānisaṃse anekepi, pavattayati yogino.

1338.

Dāyakenānisaṃsānaṃ, anekesamanena ca;

Ādimaggena saṃyuttaṃ, ñāṇanti ñāṇadassanaṃ.

Paṭhamamaggañāṇaṃ.

1339.

Tassevānantaraṃ tassa, vipākā dvepi tīṇi vā;

Phalacittāni jāyante, na jāyante tato paraṃ.

1340.

Keci ekañca dve tīṇi, cattārīti vadanti tu;

Na panetaṃ gahetabbaṃ, ajānitvā vadanti te.

1341.

Ekassāsevanaṃ natthi, tasmā dve anulomakā;

Tehi āsevanaṃ laddhā, tatiyaṃ hoti gotrabhu.

1342.

Catutthaṃ maggacittaṃ tu,

Tasmā tīṇi phalāni hi;

Anulomā tayo honti,

Catutthaṃ hoti gotrabhu.

1343.

Pañcamaṃ maggacittañca, phalāni dve tato pana;

Sattacittaparamāva, ekāvajjanavīthi hi.

1344.

Ettāvatā paneso hi, sotāpannoti vuccati;

Phalassa pariyosāne, bhavaṅgottaraṇaṃ siyā.

1345.

Tato bhavaṅgaṃ chinditvā, maggapekkhanahetukaṃ;

Uppajjati manodvāre, āvajjanamano pana.

1346.

Tasmiṃ niruddhe maggassa, paccavekkhaṇasaññitā;

Javanāni hi jāyante, satteva paṭipāṭiyā.

1347.

Eseva ca nayo ñeyyo, phalādīnampi pekkhane;

Paccavekkhaṇañāṇāni, bhavantekūnavīsati.

1348.

Maggo phalaṃ pahīnā ca, kilesā avasiṭṭhakā;

Nibbānañceti pañcete, paccavekkhaṇabhūmiyo.

1349.

Evaṃ so paccavekkhitvā, sotāpannopapattiyā;

Yogamārabhate dhīro, dutiyāya ca bhūmiyā.



我来 助你直译这段巴利文。
1320
非属行道智，
见清净所摄；
亦非智见之，
清净所含摄。
1321
此在二者间，
说为难思议；
落入观察流，
故名为观察。
1322
超越凡夫种，
而得以生起；
涅槃说为种，
故名为种姓。
1323
四道中之智，
名智见清净；
欲成就其中，
第一道智者。
1324
比丘更无有，
其他应作事；
彼应作之事，
已经作完成。
1325
因随顺终时，
锐利强观慧；
已由瑜伽者，
生起作完成。
1326
彼随顺智后，
无相寂灭界；
涅槃不死境，
远离诸行法。
1327
以涅槃为境，
而作所缘时；
第一作意及，
第一转向性。
1328
与道无间等，
六种缘和合；
成就彼诸缘，
之缘性故也。
1329
由观慧顶上，
已达顶峰故；
生起无转境，
彼之种姓智。
1330
以一作意在，
一心路历程；
随顺种姓心，
有不同所缘。
1331
住于作意处，
虽无作意者；
似给与道相，
而后乃灭尽。
1332
道亦不舍离，
所给与之相；
随顺彼等智，
其后即生起。
1333
此道从未曾，
通达之处起；
生起时摧毁，
贪嗔痴三毒。
1334
此道不仅是，
灭除诸过患；
更能关闭诸，
恶趣之门户。
1335
无始轮回中，
苦海大深渊；
无边极可怖，
无余皆干竭。
1336
生起时舍离，
八支邪道等；
一切怨畏此，
永远皆止息。
1337
引导成就为，
佛陀真实子；
为瑜伽行者，
生起诸功德。
1338
此能施无量，
功德之道智；
相应初圣道，
名为智见者。
初道智
1339
其后即生起，
二或三果心；
其后不再生，
更多果心者。
1340
或说一二三，
四心有说者；
不应取此说，
无知而说故。
1341
一心无有习，
故二随顺心；
得彼等熏习，
第三种姓心。
1342
第四为道心，
故有三果心；
三为随顺心，
第四种姓心。
1343
第五为道心，
其后二果心；
一作意心路，
最多七心生。
1344
至此即名为，
预流果圣者；
果心终了时，
入于有分心。
1345
断有分后起，
观道作意心；
生起于意门，
作意心生起。
1346
彼灭已生起，
名为观察道；
速行心七个，
次第而生起。
1347
如是当了知，
观察果等法；
观察智生起，
共十九种智。
1348
道与果断尽，
烦恼余烦恼，
涅槃此五处，
为观察之地。
1349
如是彼观察，
预流果生已；
智者复精进，
为得第二地。

1350.

Khandhapañcakasaṅkhātaṃ, taṃ saṅkhāragataṃ puna;

Aniccaṃ dukkhamanattāti, ñāṇena parimajjati.

1351.

Tato vipassanāvīthi-mogāhati ca tāvade;

Tassevaṃ paṭipannassa, heṭṭhā vuttanayena tu.

1352.

Tato saṅkhārupekkhāya, avasāne tatheva ca;

Ekāvajjanavārasmiṃ, gotrabhussa anantaraṃ.

1353.

Byāpādakāmarāgānaṃ, tanubhāvaṃ tu sādhayaṃ;

Sakadāgāmimaggoyaṃ, jāyate dutiyo pana.

Dutiyamaggañāṇaṃ.

1354.

Imassāpi ca ñāṇassa, heṭṭhā vuttanayenidha;

Phalacittāni ñeyyāni, viññunā dvepi tīṇi vā.

1355.

Ettāvatā paneso hi, sakadāgāmi nāmayaṃ;

Sakideva imaṃ lokaṃ, āgantvāntakaro bhave.

1356.

Heṭṭhā vuttanayeneva, pañcadhā paccavekkhaṇaṃ;

Evaṃ so paccavekkhitvā, sakadāgāmipattiyā.

1357.

Yogamārabhate dhīro, tatiyāya ca bhūmiyā;

Byāpādakāmarāgānaṃ, pahānāya ca paṇḍito.

1358.

Khandhapañcakasaṅkhātaṃ, taṃ saṅkhāragataṃ pana;

Aniccaṃ dukkhamanattāti, ñāṇena parimajjati.

1359.

Tato vipassanāvīthi-mogāhati ca tāvade;

Tassevaṃ paṭipannassa, heṭṭhā vuttanayena tu.

1360.

Tato saṅkhārupekkhāya, avasāne tatheva ca;

Ekāvajjanavīthimhi, gotrabhussa anantaraṃ.

1361.

Byāpādakāmarāgānaṃ, mūlaghātaṃ tu sādhayaṃ;

Tassānāgāmimaggoyaṃ, jāyate tatiyo pana.

Tatiyamaggañāṇaṃ.

1362.

Imassāpi ca ñāṇassa, heṭṭhā vuttanayenidha;

Pavatti phalacittānaṃ, veditabbā vibhāvinā.

1363.

Ettāvatā panesopi, hotināgāmi nāmayaṃ;

Tattheva parinibbāyī, anāvattisabhāvato.

1364.

Heṭṭhā vuttanayeneva, pañcadhā paccavekkhaṇaṃ;

Evaṃ so paccavekkhitvā, anāgāmiriyasāvako.

1365.

Yogamārabhate dhīro, catutthāya ca bhūmiyā;

Pattiyārūparāgādi-pahānāya ca paṇḍito.

1366.

Tatheva saṅkhāragataṃ, aniccādivasena so;

Parivattati ñāṇena, tatheva parimajjati.

1367.

Tato vipassanāvīthi-mogāhati ca tāvade;

Tassevaṃ paṭipannassa, heṭṭhā vuttanayena tu.

1368.

Tato saṅkhārupekkhāya, avasāne tatheva ca;

Ekāvajjanavārasmiṃ, gotrabhussa anantaraṃ.

1369.

Tassārahattamaggoyaṃ,

Jāyate tu tato paraṃ;

Rūparāgādidosānaṃ,

Viddhaṃsāya karo pana.

Catutthamaggañāṇaṃ.

1370.

Imassāpi ca ñāṇassa, heṭṭhā vuttanayenidha;

Pavatti phalacittānaṃ, veditabbā vibhāvinā.

1371.

Ettāvatā paneso hi,

Arahā nāma aṭṭhamo;

Ariyo puggalo hoti,

Mahākhīṇāsavo ayaṃ.

1372.

Anuppattasadattho ca,

Khīṇasaṃyojano muni;

Sadevakassa lokassa,

Dakkhiṇeyyo anuttaro.

1373.

Ettāvatā catassopi, ñāṇadassanasuddhiyo;

Hitatthāya ca bhikkhūnaṃ, saṅkhepeneva dassitā.

1374.

Saddhena sammā pana bhāvanīyā,

Ariyāya paññāya ca bhāvanāya;

Visuddhikāmena tapodhanena,

Bhavakkhayaṃ patthayatā budhena.

Iti abhidhammāvatāre ñāṇadassanavisuddhiniddeso nāma

Bāvīsatimo paricchedo.

23. Tevīsatimo paricchedo

Kilesappahānakathā



我来帮你直译这段巴利文。
1350
观察五蕴法，
称为诸行聚；
以智反复观，
无常苦无我。
1351
其后即趣入，
观察心路中；
如是修习者，
如前所说道。
1352
其后行舍智，
终了时亦然；
一作意心路，
种姓智之后。
1353
成就嗔欲贪，
微薄之状态；
此第二道智，
一来道生起。
第二道智
1354
此智亦当知，
如前所说理；
智者当了知，
二或三果心。
1355
至此即名为，
一来果圣者；
唯一次返回，
此界成苦尽。
1356
如前所说理，
五种观察智；
如是观察已，
一来果成就。
1357
智者复精进，
为得第三地；
智者为断除，
嗔恚与欲贪。
1358
观察五蕴法，
称为诸行聚；
以智反复观，
无常苦无我。
1359
其后即趣入，
观察心路中；
如是修习者，
如前所说道。
1360
其后行舍智，
终了时亦然；
一作意心路，
种姓智之后。
1361
成就嗔欲贪，
根本断除时；
此不还道智，
第三道生起。
第三道智
1362
此智亦当知，
如前所说理；
智者当了知，
果心之生起。
1363
至此即名为，
不还果圣者；
于彼般涅槃，
不复有还来。
1364
如前所说理，
五种观察智；
如是观察已，
不还圣弟子。
1365
智者复精进，
为得第四地；
智者为断除，
色贪等烦恼。
1366
如是诸行法，
依无常等相；
以智转观察，
如是而审察。
1367
其后即趣入，
观察心路中；
如是修习者，
如前所说道。
1368
其后行舍智，
终了时亦然；
一作意心路，
种姓智之后。
1369
其后即生起，
此阿罗汉道；
为摧毁色贪，
等诸过患故。
第四道智
1370
此智亦当知，
如前所说理；
智者当了知，
果心之生起。
1371
至此即名为，
阿罗汉第八；
圣补特伽罗，
大漏尽圣者。
1372
已达自利益，
断尽诸结缚；
于含天世间，
无上应供者。
1373
如是四种智，
见清净略说；
为诸比丘众，
利益而宣说。
1374
具信者应当正修习，
以圣慧而行修习道；
少欲者求清净时，
智者求断除诸有。
此为阿毗达摩概要智见清净说明
第二十二品
第二十三品
断烦恼之说明

1375.

Etesu yena ye dhammā, pahātabbā bhavanti hi;

Tesaṃ dāni karissāmi, pakāsanamito paraṃ.

Imesu pana catūsu maggañāṇesu ye dhammā yena ñāṇena pahātabbā, tesaṃ pahānamevaṃ veditabbaṃ. Etāni hi yathāyogaṃ saṃyojanakilesamicchattalokadhammamacchariyavipallāsaganthāgatiāsava- oghayoganīvaraṇaparāmāsaupādānānusayamalaakusalakammapatha- akusalacittuppādasaṅkhātānaṃ pahānakarāni.

Tattha saṃyojanānīti dasa saṃyojanāni. Seyyathidaṃ – rūparāgārūparāgamānauddhaccāvijjāti ime pañca uddhaṃbhāgiyasaṃyojanāni nāma. Sakkāyadiṭṭhi vicikicchā sīlabbataparāmāso kāmarāgo paṭighoti ime pañca adhobhāgiyasaṃyojanāni nāma.

Kilesāti dasa kilesā. Seyyathidaṃ – lobho doso moho māno diṭṭhi vicikicchā thinaṃ uddhaccaṃ ahirikaṃ anottappanti.

Micchattāti dasa micchattā. Seyyathidaṃ – micchādiṭṭhi micchāsaṅkappo micchāvācā micchākammanto micchāājīvo micchāvāyāmo micchāsati micchāsamādhi micchāñāṇaṃ micchāvimuttīti.

Lokadhammāti aṭṭha lokadhammā lābho alābho yaso ayaso nindā pasaṃsā sukhaṃ dukkhanti. Idha pana kāraṇūpacārena lābhādivatthukassa anunayassa, alābhādivatthukassa paṭighassa cetaṃ lokadhammagahaṇena gahaṇaṃ katanti veditabbaṃ.

Macchariyānīti pañca macchariyāni āvāsamacchariyaṃ kulamacchariyaṃ lābhamacchariyaṃ dhammamacchariyaṃ vaṇṇamacchariyanti. Imāni āvāsādīsu aññesaṃ sādhāraṇabhāvaṃ asahanākārena pavattāni macchariyāni.

Vipallāsāti aniccadukkhaanattaasubhesuyeva vatthūsu ‘‘niccaṃ sukhaṃ attā subha’’nti evaṃ pavattā saññāvipallāso cittavipallāso diṭṭhivipallāsoti ime tayo vipallāsā.

Ganthāti cattāro ganthā abhijjhākāyagantho, byāpādo, sīlabbataparāmāso, idaṃsaccābhiniveso kāyaganthoti.

Agatīti chandadosamohabhayāni. Āsavāti cattāro āsavā – kāmarāgabhavarāgamicchādiṭṭhiavijjāsavoti. Oghayogānītipi tesamevādhivacanaṃ. Nīvaraṇānīti kāmacchandādayo. Parāmāsoti micchādiṭṭhiyā adhivacanaṃ.

Upādānāti cattāri upādānāni kāmupādānādīnīti. Anusayāti satta anusayā kāmarāgānusayo paṭighamānadiṭṭhivicikicchābhavarāgāvijjānusayoti. Malāti tayo malā – lobho doso mohoti.

Akusalakammapathāti dasa akusalakammapathā. Seyyathidaṃ – pāṇātipāto adinnādānaṃ kāmesumicchācāro musāvādo pisuṇavācā pharusavācā samphappalāpo abhijjhā byāpādo micchādiṭṭhīti dasa.

Akusalacittuppādāti lobhamūlāni aṭṭha, dosamūlāni dve, mohamūlāni dveti ime dvādasāti.

Etesaṃ saṃyojanādīnaṃ etāni yathāsambhavaṃ pahānakarāni. Kathaṃ? Saṃyojanesu tāva sakkāyadiṭṭhivicikicchāsīlabbataparāmāsā apāyagamanīyā kāmarāgapaṭighāti ete paṭhamamaggañāṇavajjhā, sesā kāmarāgapaṭighā oḷārikā dutiyamaggañāṇavajjhā, sukhumā tatiyamaggañāṇavajjhā, rūparāgādayo pañcapi catutthamaggañāṇavajjhā eva.

Kilesesu diṭṭhivicikicchā paṭhamamaggañāṇavajjhā, doso tatiyamaggañāṇavajjho, lobhamohamānathinauddhaccaahirikānottappāni catutthamaggañāṇavajjhāni.

Micchattesu micchādiṭṭhi musāvādo micchākammanto micchāājīvoti ime paṭhamamaggañāṇavajjhā, micchāsaṅkappo pisuṇavācā pharusavācāti ime tatiyamaggañāṇavajjhā, cetanāyeva cettha micchāvācāti veditabbā, samphappalāpamicchāvāyāmasatisamādhivimuttiñāṇāni catutthamaggañāṇavajjhāni.


我来帮你直译这段巴利文。
1375
此等智能断，
何等诸法者；
今我当宣说，
从此作阐明。
[在此四道智中，应由何智断除何法，其断除应如是了知。此等道智依其适合而能断除结、烦恼、邪性、世间法、悭吝、颠倒、系缚、恶趣、漏、暴流、轭、盖、执取、取、随眠、垢、不善业道、不善心生起等法。
其中结有十种结：色贪、无色贪、慢、掉举、无明，此五为上分结。有身见、疑、戒禁取、欲贪、嗔恚，此五为下分结。
烦恼有十种烦恼：贪、嗔、痴、慢、见、疑、昏沉、掉举、无惭、无愧。
邪性有十种邪性：邪见、邪思维、邪语、邪业、邪命、邪精进、邪念、邪定、邪智、邪解脱。
世间法有八种世间法：得、失、誉、毁、称、讥、乐、苦。此中应知依原因之比喻，是说对得等事物的贪著，对失等事物的嗔恨。
悭吝有五种悭吝：住处悭吝、眷属悭吝、利养悭吝、法悭吝、称誉悭吝。此等是对住处等不愿与他人共享的悭吝心态。
颠倒有三种颠倒：对无常、苦、无我、不净之事物，起"常、乐、我、净"之想的想颠倒、心颠倒、见颠倒。
系缚有四种系缚：贪著身系、嗔恚、戒禁取、此实执取身系。
恶趣有贪欲、嗔恚、愚痴、恐怖。漏有四种漏：欲漏、有漏、邪见漏、无明漏。暴流与轭是彼等之异名。盖即五盖等。执取是邪见之异名。
取有四种取：欲取等。随眠有七种随眠：欲贪随眠、嗔恚、慢、见、疑、有贪、无明随眠。垢有三种垢：贪、嗔、痴。
不善业道有十种不善业道：杀生、不与取、邪淫、妄语、两舌、恶口、绮语、贪婪、嗔恚、邪见等十种。
不善心生起有十二种：贪根八、嗔根二、痴根二。
此等道智依其适宜而能断除彼等结等诸法。如何断除？首先在诸结中，有身见、疑、戒禁取、能导至恶趣的欲贪、嗔恚由初道智所断；其余粗重的欲贪、嗔恚由第二道智所断；微细的由第三道智所断；色贪等五种唯由第四道智所断。
在诸烦恼中，见、疑由初道智所断；嗔由第三道智所断；贪、痴、慢、昏沉、掉举、无惭、无愧由第四道智所断。
在诸邪性中，邪见、妄语、邪业、邪命由初道智所断；邪思维、两舌、恶口由第三道智所断，此中应知邪语是指思心所；绮语、邪精进、邪念、邪定、邪解脱、邪智由第四道智所断。]


Lokadhammesu paṭigho tatiyamaggañāṇavajjho, anunayo catutthamaggañāṇavajjho, yase pasaṃsāya ca anunayo catutthamaggañāṇavajjhoti eke.

Macchariyāni paṭhamamaggañāṇavajjhāni eva.

Vipallāsesu pana anicce niccaṃ, anattani attāti ca saññācittadiṭṭhivipallāsā , dukkhe sukhaṃ, asubhe subhanti diṭṭhivipallāso cāti ime paṭhamamaggañāṇavajjhā, asubhe subhanti saññācittavipallāsā tatiyamaggañāṇavajjhā, dukkhe sukhanti catutthamaggañāṇavajjhā.

Ganthesu sīlabbataparāmāsaidaṃsaccābhinivesakāyaganthā paṭhamamaggañāṇavajjhā, byāpādakāyagantho tatiyamaggañāṇavajjho, abhijjhākāyagantho catutthamaggañāṇavajjhova.

Agatiyo paṭhamamaggañāṇavajjhā.

Āsavesu diṭṭhāsavo paṭhamañāṇavajjho, kāmāsavo tatiyañāṇavajjho, itare dve catutthañāṇavajjhā. Oghayogesupi eseva nayo.

Nīvaraṇesu vicikicchānīvaraṇaṃ paṭhamañāṇavajjhaṃ, kāmacchando byāpādo kukkuccanti tīṇi tatiyañāṇavajjhāni, thinamiddhauddhaccāni catutthañāṇavajjhāni.

Parāmāso paṭhamañāṇavajjho.

Upādānesu sabbesampi lokiyadhammānaṃ vatthukāmavasena ‘‘kāmā’’ti āgatattā rūpārūpesu rāgopi kāmupādāne patati, tasmā tañca kāmupādānaṃ catutthañāṇavajjhaṃ, sesāni paṭhamañāṇavajjhāni.

Anusayesu diṭṭhivicikicchānusayā paṭhamañāṇavajjhā, kāmarāgapaṭighānusayā tatiyañāṇavajjhā, mānabhavarāgāvijjānusayā catutthañāṇavajjhā.

Malesu dosamalaṃ tatiyañāṇavajjhaṃ, itarāni catutthañāṇavajjhāneva.

Akusalakammapathesu pāṇātipāto adinnādānaṃ micchācāro musāvādo micchādiṭṭhīti ime paṭhamañāṇavajjhā, pisuṇavācā pharusavācā byāpādoti tatiyañāṇavajjhā, samphappalāpo abhijjhā catutthañāṇavajjhāva.

Akusalacittuppādesu cattāro diṭṭhigatacittuppādā, vicikicchāsampayutto cāti pañca paṭhamañāṇavajjhā, dve paṭighasampayuttā tatiyañāṇavajjhā, sesā catutthañāṇavajjhāti.

Yañca yena vajjhaṃ, taṃ tena pahātabbaṃ nāma. Tena vuttaṃ ‘‘etesaṃ saṃyojanādīnaṃ dhammānaṃ etāni yathāyogaṃ pahānakarānī’’ti.

1376.

Etesu ñāṇesu ca yena yena,

Yo yo hi dhammo samupeti ghātaṃ;

So so asesena ca tena tena,

Sandassito sādhu mayā panevaṃ.

Kilesapahānakkamakathāyaṃ.

1377.

Pariññādīni kiccāni, yāni vuttāni satthunā;

Saccābhisamaye tāni, pavakkhāmi ito paraṃ.

1378.

Ekekassa panetesu,

Ñāṇassekakkhaṇe siyā;

Pariññā ca pahānañca,

Sacchikiriyā ca bhāvanā.

1379.

Pariññādīni etāni, kiccānekakkhaṇe pana;

Yathāsabhāvato tāni, jānitabbāni viññunā.

1380.

Padīpo hi yathā loke, apubbācarimaṃ idha;

Cattāri pana kiccāni, karotekakkhaṇe pana.

1381.

Ālokañca vidaṃseti, nāseti timirampi ca;

Pariyādiyati telañca, vaṭṭiṃ jhāpeti ekato.

1382.

Evaṃ taṃ maggañāṇampi, apubbācarimaṃ pana;

Cattāripi ca kiccāni, karotekakkhaṇe pana.

1383.

Pariññābhisamayeneva, dukkhaṃ abhisameti so;

Pahānābhisamayeneva, tathā samudayampi ca.



我来帮你直译这段巴利文。
[在世间法中，嗔恚由第三道智所断，贪爱由第四道智所断，有人说对名誉称赞之贪爱由第四道智所断。
诸悭吝唯由初道智所断。
在诸颠倒中，对无常计常、对无我计我的想颠倒、心颠倒、见颠倒，对苦计乐、对不净计净的见颠倒，此等由初道智所断；对不净计净的想颠倒、心颠倒由第三道智所断；对苦计乐由第四道智所断。
在诸系缚中，戒禁取与此实执取身系由初道智所断，嗔恚身系由第三道智所断，贪著身系唯由第四道智所断。
诸恶趣由初道智所断。
在诸漏中，见漏由初道智所断，欲漏由第三道智所断，其余二者由第四道智所断。暴流与轭亦同此理。
在诸盖中，疑盖由初道智所断；欲贪、嗔恚、恶作三者由第三道智所断；昏沉、睡眠、掉举由第四道智所断。
执取由初道智所断。
在诸取中，因一切世间法以欲境之义说为"欲"，故色无色之贪亦属欲取，因此彼欲取由第四道智所断，其余由初道智所断。
在诸随眠中，见随眠与疑随眠由初道智所断，欲贪随眠与嗔恚随眠由第三道智所断，慢随眠、有贪随眠、无明随眠由第四道智所断。
在诸垢中，嗔垢由第三道智所断，其余唯由第四道智所断。
在诸不善业道中，杀生、不与取、邪淫、妄语、邪见由初道智所断；两舌、恶口、嗔恚由第三道智所断；绮语、贪婪唯由第四道智所断。
在不善心生起中，四种邪见相应心生起与疑相应心等五种由初道智所断，二种嗔恚相应由第三道智所断，其余由第四道智所断。]
凡由某道智所断，即说为由彼道智所断除。故说"此等道智依其适宜而能断除彼等结等诸法"。
1376
此等诸智中，
何法由何智；
得以完全断，
我已善宣说。
烦恼断除次第之说
1377
师说遍知等，
诸种作用者；
于谛现观中，
从此我宣说。
1378
此等每一智，
于一刹那中；
遍知与永断，
证悟与修习。
1379
遍知等作用，
一刹那之中；
智者应了知，
依其自性义。
1380
如世间灯火，
无前后差别；
于一刹那中，
有四种作用。
1381
能放光明及，
能除黑暗并；
能够烧油燃，
灯芯同一时。
1382
如是此道智，
无前后差别；
于一刹那中，
有四种作用。
1383
以遍知现观，
现观于苦谛；
以永断现观，
现观集谛已。

1384.

Bhāvanāvidhināyeva, maggaṃ abhisameti taṃ;

Ārammaṇakriyāyeva, nirodhaṃ sacchikaroti so.

Vuttampi cetaṃ ‘‘maggasamaṅgissa ñāṇaṃ dukkhepetaṃ ñāṇaṃ, dukkhasamudayepetaṃ ñāṇaṃ, dukkhanirodhepetaṃ ñāṇaṃ, dukkhanirodhagāminiyā paṭipadāyapetaṃ ñāṇa’’nti. Tattha yathā padīpo vaṭṭiṃ jhāpeti, evaṃ maggañāṇaṃ dukkhaṃ parijānāti. Yathā andhakāraṃ nāseti, evaṃ samudayaṃ pajahati. Yathā ālokaṃ vidaṃseti, evaṃ sahajātādipaccayatāya sammāsaṅkappādimaggaṃ bhāveti. Yathā telaṃ pariyādiyati, evaṃ kilesapariyādānena nirodhaṃ sacchikarotīti veditabbaṃ.

1385.

Uggacchanto yathādicco, apubbācarimaṃ pana;

Cattāri pana kiccāni, karotekakkhaṇe idha.

1386.

Obhāseti ca rūpāni, nāseti timirampi ca;

Ālokañca vidaṃseti, sītañca paṭihaññati.

1387.

Yathā ca mahatī nāvā, apubbācarimaṃ pana;

Cattāri pana kiccāni, karotekakkhaṇe pana.

1388.

Jahatī orimaṃ tīraṃ, sotaṃ chindati sā pana;

Tathā vahati bhaṇḍañca, tīramappeti pārimaṃ.

1389.

Nāvāyorimatīrassa, yathā pajahanaṃ pana;

Tatheva maggañāṇassa, dukkhassa parijānanaṃ.

1390.

Yathā chindati taṃ sotaṃ, taṇhaṃ jahati taṃ tathā;

Yathā vahati taṃ bhaṇḍaṃ, sahajātādinā pana.

1391.

Tatheva paccayattena, maggaṃ bhāveti nāma so;

Yathā pāraṃ pana evaṃ, nirodhārammaṇaṃ bhave.

1392.

Lokuttarena niddiṭṭhā, yā lokuttarabhāvanā;

Sā saṅkhepanayenevaṃ, mayā sādhu pakāsitā.

1393.

Ko hi nāma naro loke,

Lokuttarasukhāvahaṃ;

Bhāvanaṃ pana paññāya,

Na ca bhāveyya paṇḍito.

1394.

Imaṃ viditvā hitabhāvanaṃ vanaṃ,

Upeti yo ve sukhasaṃhitaṃ hitaṃ;

Vidhūya cittassa anuttamaṃ tamaṃ,

Upeti cāviggahakampadaṃ padaṃ.

Iti abhidhammāvatāre ñāṇadassanavisuddhiniddeso nāma

Tevīsatimo paricchedo.

24. Catuvīsatimo paricchedo

Paccayaniddeso



我来帮你直译这段巴利文。
1384
以修习方法，
现观于道谛；
以所缘作用，
证悟灭圣谛。
[如说:"具道者之智是苦智，是集智，是灭智，是道智。"其中，如灯烧灯芯，如是道智遍知苦。如除黑暗，如是断除集。如放光明，如是以俱生等缘性修习正思维等道。如烧尽油，如是以烦恼烧尽而证悟灭，应如是了知。]
1385
如升起太阳，
无前后差别；
于一刹那中，
有四种作用。
1386
能照显诸色，
能除黑暗并；
能放光明及，
能遣除寒冷。
1387
如大船亦然，
无前后差别；
于一刹那中，
有四种作用。
1388
舍离此岸并，
能断水流已；
运载诸货物，
到达彼岸去。
1389
如船舍离于，
此岸之状况；
如是道智有，
遍知于苦谛。
1390
如彼断水流，
如是断爱已；
如运载货物，
依俱生等缘。
1391
如是以缘性，
名为修习道；
如到达彼岸，
即以灭为缘。
1392
出世间所说，
出世间修习；
我已以略法，
善作此宣说。
1393
世间何等人，
能得出世乐；
智者岂不以，
智慧作修习。
1394
知此有益修习林，
趣向安乐利益者；
除尽心中无上暗，
到达无诤寂静处。
此为阿毗达摩概要智见清净说明
第二十三品
第二十四品
缘起说明

1395.

Yesaṃ paccayadhammānaṃ, vasā sappaccayā ime;

Dhammā te paccaye cāhaṃ, dassayissāmito paraṃ.

Katame paccayāti? Vuccate – hetārammaṇādhipatianantarasamanantarasahajāta- aññamaññanissayūpanissayapurejātapacchājātāsevanakammavipākāhārindriya- jhānamaggasampayuttavippayuttaatthinatthivigatāvigatavasena catuvīsatividhā honti.

Tattha hetupaccayoti lobho doso moho alobho adoso amohoti ime cha dhammā hetupaccayā. Ārammaṇapaccayoti sabbalokiyalokuttaraṃ yaṃ yaṃ dhammaṃ ārabbha ye ye dhammā uppajjanti cittacetasikā dhammā, te te dhammā tesaṃ tesaṃ dhammānaṃ ārammaṇapaccayena paccayo.

Adhipatipaccayoti ettha sahajātādhipatiārammaṇādhipativasena duvidho. Tattha sahajātādhipati chandacittavīriyavīmaṃsāvasena catubbidho, ārammaṇādhipati pana domanassavicikicchuddhaccakiriyābyākatākusalavipāke ca aniṭṭhasammatañca rūpaṃ ṭhapetvā avasesaṃ. Anantarapaccayoti anantaraniruddhā cittacetasikā dhammā. Tathā samanantarapaccayopi.

Sahajātapaccayoti cittacetasikā, mahābhūtā ceva hadayavatthu ca. Tathā aññamaññapaccayopi. Nissayapaccayoti vatthurūpāni ceva mahābhūtā, cittacetasikā ca. Upanissayapaccayoti ārammaṇānantarapakatūpanissayavasena tividho. Tattha ārammaṇūpanissayo ārammaṇādhipatiyeva, anantarūpanissayo pana anantarapaccayova, pakatūpanissayo pana kāyikasukhadukkhautubhojanasenāsanapuggalā saddhāsīlasutacāgapaññārāgadosamohādayo ca.

Purejātapaccayoti vatthārammaṇavasena duvidho. Tattha vatthupurejāto nāma vatthurūpāni, ārammaṇapurejāto nāma paccuppannarūpādīneva. Pacchājātapaccayoti cittacetasikā ca. Āsevanapaccayoti ṭhapetvā āvajjanadvayaṃ lokiyakusalākusalakiriyābyākatā dhammāva.

Kammapaccayoti sahajātanānakkhaṇikavasena duvidho. Tattha sahajātā lokiyalokuttarā eva, nānakkhaṇikā pana sāsavakusalākusalacetanā, anāsavakusalacetanā anantarameva attano vipākassa paccayo hoti. Vipākapaccayoti vipākacittacetasikā. Āhārapaccayoti kabaḷīkārāhāraphassacetanāviññāṇavasena catubbidho.

Indriyapaccayoti rūpasattakamanajīvitasukhadukkhasomanassadomanassaupekkhāsaddhāvīriya- satisamādhipaññāanaññātaññassāmītindriyaaññindriyaaññatāvindriyānīti vīsatindriyāni, tesu itthindriyapurisindriyāni vajjetvā vīsatindriyāni honti. Jhānapaccayoti vitakkavicārapītisukhacittekaggatāvasena pañcavidho. Maggapaccayoti diṭṭhisaṅkappavāyāmasatisamādhivācākammantājīvamicchādiṭṭhivasena navavidho.

Sampayuttapaccayoti cittacetasikāva. Vippayuttapaccayoti vatthupurejātāni ceva pacchājātā cittacetasikā ca. Atthipaccayoti jīvitindriyakabaḷīkāraāhāraārammaṇapurejātāni ceva nissayapaccaye vuttadhammāpi ca. Natthipaccayoti anantarapaccayova. Tathā vigatapaccayo ca. Avigatapaccayoti atthipaccayova. Evamime catuvīsati paccayā nāma.

Ettha pana katihākārehi rūpaṃ rūpassa paccayo hotīti? Yathārahaṃ sahajātaaññamaññanissayāhārindriyaatthiavigatavasena sattadhā paccayo hoti.

Rūpaṃ arūpassa yathārahaṃ ārammaṇādhipatisahajātaaññamaññanissayūpanissayapurejātindriyavippa- yuttaatthiavigatavasena ekādasahi ākārehi paccayo hoti.

Rūpaṃ rūpārūpassāti natthi.



我来帮你直译这段巴利文。
1395
依此诸缘法，
有缘诸法生；
我今从此后，
宣说彼等缘。
[何为诸缘？说明如下 - 因缘、所缘缘、增上缘、无间缘、等无间缘、俱生缘、相互缘、依止缘、亲依止缘、前生缘、后生缘、重复缘、业缘、异熟缘、食缘、根缘、禅缘、道缘、相应缘、不相应缘、有缘、无有缘、离去缘、不离去缘，共二十四种。
其中因缘是：贪、嗔、痴、无贪、无嗔、无痴此六法为因缘。所缘缘是：一切世间出世间法，依所缘而生起的心心所法，彼等法对彼等法以所缘缘作为缘。
增上缘有二种：俱生增上和所缘增上。其中俱生增上有欲、心、精进、观察四种，所缘增上除忧、疑、掉举、唯作、无记、异熟及不可意色外的其余诸法。无间缘是无间灭去的心心所法。等无间缘亦同。
俱生缘是心心所法、四大种及心所依处。相互缘亦同。依止缘是所依色、四大种及心心所法。亲依止缘有三种：所缘亲依止、无间亲依止、自然亲依止。其中所缘亲依止即是所缘增上，无间亲依止即是无间缘，自然亲依止则是身乐、身苦、气候、食物、住处、人、信、戒、闻、舍、慧、贪、嗔、痴等。
前生缘有二种：依处前生和所缘前生。其中依处前生是所依色法，所缘前生是现在色等法。后生缘是心心所法。重复缘是除二种转向外的世间善、不善、唯作、无记诸法。
业缘有二种：俱生和异剎那。其中俱生是世间出世间法，异剎那是有漏善不善思及无漏善思于无间为其异熟之缘。异熟缘是异熟心心所法。食缘有四种：段食、触、思、识。
根缘有二十根：眼、耳、鼻、舌、身、意、命、乐、苦、喜、忧、舍、信、精进、念、定、慧、未知当知根、已知根、具知根，除去女根男根，共二十根。禅缘有五种：寻、伺、喜、乐、心一境性。道缘有九种：见、思维、精进、念、定、语、业、命及邪见。
相应缘唯心心所法。不相应缘是依处前生及后生心心所法。有缘是命根、段食、所缘前生及依止缘所说诸法。无有缘即无间缘。离去缘亦同。不离去缘即有缘。如是有二十四缘。
此中色以几种方式作为色的缘？依适宜以俱生、相互、依止、食、根、有、不离去七种方式作为缘。
色以几种方式作为名的缘？依适宜以所缘、增上、俱生、相互、依止、亲依止、前生、根、不相应、有、不离去十一种方式作为缘。
色作为色名二者的缘则无。]

1396.

Sattadhā rūpaṃ rūpassa, bhavatekādasehi taṃ;

Paccayo nāmadhammassa, missakassa na kiñci tu.

Arūpaṃ arūpassa yathārahaṃ hetārammaṇādhipatianantarasamanantarasahajātaaññamaññanissayūpanissayā- sevanakammavipākāhārindriyajhānamaggasampayuttaatthinatthivigatāvigata- vasena ekavīsatidhā paccayo hoti.

Arūpaṃrūpassa yathārahaṃ hetādhipatisahajātaaññamaññanissayapacchājātakammavipākāhārindriya- jhānamaggavippayuttaatthiavigatavasena pannarasadhā paccayo hoti.

Arūpaṃ rūpārūpassa yathārahaṃ hetādhipatisahajātaaññamaññanissayakammavipākāhārindriyajhānamagga- atthiavigatavasena terasadhā paccayo hoti.

1397.

Ekavīsatidhā nāmaṃ, paccayo bhavatattano;

Tipañcahi taṃ rūpassa, ubhinnaṃ terasadhā pana.

Rūpārūpaṃ rūpassa yathārahaṃ sahajātanissayaatthiavigatavasena catudhā paccayo hoti.

Rūpārūpaṃ arūpassa yathārahaṃ sahajātaaññamaññanissayindriyaatthiavigatavasena chadhā paccayo hoti.

Rūpārūpaṃ rūpassāti natthi.

1398.

Ubhopi rūpadhammassa, catudhā honti paccayā;

Chabbidhā nāmadhammassa, missakassa na kiñci tu.

Etesu pana paccayesu kati rūpā, kati arūpā, katimissakāti? Purejātapaccayo eko rūpadhammova, hetuanantarasamanantarapacchājātāsevanakammavipākajhānamaggasampayuttanatthi- vigatānaṃ vasena dvādasa paccayā arūpadhammāva, sesā pana ekādasa paccayā rūpārūpamissakāti veditabbā.

Puna kālavasena hetusahajātaaññamaññanissayapurejātapacchājātavipākāhārindriyajhānamagga- sampayuttavippayuttaatthiavigatānaṃ vasena pannarasa paccayā paccuppannāva honti. Anantarasamanantarāsevananatthivigatapaccayā atītāva, kammapaccayo atīto vā hoti paccuppanno vā, ārammaṇādhipatiupanissayapaccayā pana tikālikā honti kālavinimuttā ca.

1399.

Paccuppannāva hontettha,

Paccayā dasa pañca ca;

Atītā eva pañceko,

Dvekālikova dassito;

Tayo tikālikā ceva,

Vinimuttāpi kālato.

Sabbe panime catuvīsati paccayā yathārahaṃ ārammaṇūpanissayakammaatthipaccayānaṃ vasena catūsu paccayesu saṅgahaṃ gacchantīti veditabbā.

Iti abhidhammāvatāre paccayaniddeso nāma

Catuvīsatimo paricchedo.

Nigamanakathā

1400.

Abhidhammāvatāroyaṃ, varo paramagambhīro;

Icchatā nipuṇaṃ buddhiṃ, bhikkhunā pana sotabbo.

1401.

Sumatimativicārabodhano,

Vimativimohavināsano ayaṃ;

Kumatimatimahātamonāso,

Paṭumatibhāsakaro mato mayā.

1402.

Yato sumatinā mato nāmato,

Āyācitasammānato mānato;

Tato hi racito sadā tosadā,

Mayā hitavibhāvanā bhāvanā.

1403.

Atthato ganthato cāpi, yuttito cāpi ettha ca;

Ayuttaṃ vā viruddhaṃ vā, yadi dissati kiñcipi.

1404.

Pubbāparaṃ viloketvā, vicāretvā punappunaṃ;

Dhīmatā saṅgahetabbaṃ, gahetabbaṃ na dosato.

1405.

Tividhā byappathānañhi, gatiyo dubbidhāpi ce;

Tasmā upaparikkhitvā, veditabbaṃ vibhāvinā.

1406.

Nikāyantaraladdhīhi, asammisso anākulo;

Mahāvihāravāsīnaṃ, vācanāmagganissito.

1407.

Madhurakkharasaṃyutto, attho yasmā pakāsito;

Tasmā hitatthakāmena, kātabbo ettha ādaro.

1408.

Saddhammaṭṭhitikāmena, karontena ca yaṃ mayā;

Puññamadhigataṃ tena, sukhaṃ pappontu pāṇino.



我来帮你直译这段巴利文。
1396
色以七种为，
色缘十一种；
为名法之缘，
不为二者缘。
[名对名依适宜以因缘、所缘缘、增上缘、无间缘、等无间缘、俱生缘、相互缘、依止缘、亲依止缘、重复缘、业缘、异熟缘、食缘、根缘、禅缘、道缘、相应缘、有缘、无有缘、离去缘、不离去缘等二十一种方式作为缘。
名对色依适宜以因缘、增上缘、俱生缘、相互缘、依止缘、后生缘、业缘、异熟缘、食缘、根缘、禅缘、道缘、不相应缘、有缘、不离去缘等十五种方式作为缘。
名对色名二者依适宜以因缘、增上缘、俱生缘、相互缘、依止缘、业缘、异熟缘、食缘、根缘、禅缘、道缘、有缘、不离去缘等十三种方式作为缘。]
1397
名以二十一，
方式为自缘；
对色十五种，
对二十三种。
[色名对色依适宜以俱生缘、依止缘、有缘、不离去缘等四种方式作为缘。
色名对名依适宜以俱生缘、相互缘、依止缘、根缘、有缘、不离去缘等六种方式作为缘。
色名对色名二者则无。]
1398
二者对色法，
四种为其缘；
对名有六种，
对二者无缘。
[在此等缘中，几种是色，几种是名，几种是二者混合？前生缘唯是色法，因缘、无间缘、等无间缘、后生缘、重复缘、业缘、异熟缘、禅缘、道缘、相应缘、无有缘、离去缘等十二缘唯是名法，其余十一缘应知是色名混合。
复次依时间，因缘、俱生缘、相互缘、依止缘、前生缘、后生缘、异熟缘、食缘、根缘、禅缘、道缘、相应缘、不相应缘、有缘、不离去缘等十五缘唯属现在。无间缘、等无间缘、重复缘、无有缘、离去缘唯属过去，业缘或属过去或属现在，所缘缘、增上缘、亲依止缘则通三世及离时间。]
1399
此中十五种，
现在为其缘；
五种唯过去，
一种通二世；
三种通三世，
及离于时间。
[应知此等二十四缘依适宜摄于所缘缘、亲依止缘、业缘、有缘四种缘中。]
以上为阿毗达摩概要缘起说明
第二十四品
结语
1400
此阿毗达摩，
胜妙最深奥；
欲求细智慧，
比丘应听闻。
1401
增长善觉与善慧，
断除疑惑与迷妄；
破坏恶慧大愚痴，
我思能生锐智慧。
1402
因善慧者名声望，
恭敬尊重而请求；
故我常作此欢喜，
为显示利益修习。
1403
于此若见有何事，
义理文句及理趣；
若有不当或相违，
或有任何矛盾处。
1404
观察前后相连属，
再三思维加审察；
智者应当善摄取，
不应执著其过失。
1405
三种言论诸道理，
虽有二种难解处；
是故智者应详审，
观察而后善了知。
1406
不杂异部诸见解，
不乱无有诸混淆；
依大寺派传承说，
依教诵师所传教。
1407
具足悦耳妙文句，
义理已作善阐明；
是故欲求利益者，
于此应当生敬重。
1408
我为欲令正法住，
所作一切诸功德；
愿诸有情以此因，
悉皆获得安乐果。

1409.

Antarāyaṃ vinā cāyaṃ, yathāsiddhimupāgato;

Tathā kalyāṇasaṅkappā, siddhiṃ gacchantu pāṇinaṃ.

1410.

Naranārigaṇākiṇṇe , asaṃkiṇṇakulākule;

Phīte sabbaṅgasampanne, supasannasitodake.

1411.

Nānāratanasampuṇṇe, vividhāpaṇasaṅkaṭe;

Kāverapaṭṭane ramme, nānārāmopasobhite.

1412.

Kelāsasikharākārapāsādapaṭimaṇḍite;

Kārite kaṇhadāsena, dassanīye manorame.

1413.

Vihāre vividhākāracārupākāragopure;

Tattha pācīnapāsāde, mayā nivasatā sadā.

1414.

Asallekhamasākhalye, sīlādiguṇasobhinā;

Ayaṃ sumatinā sādhu, yācitena kato satā.

1415.

Devā kālena vassantu, vassaṃ vassavalāhakā;

Pālayantu mahīpālā, dhammato sakalaṃ mahiṃ.

1416.

Yāva tiṭṭhati lokasmiṃ, himavā pabbatuttamo;

Tāva tiṭṭhatu saddhammo, dhammarājassa satthunoti.

Uragapuranivasanena ācariyena bhadantabuddhadattena sīlācārasampannena kato abhidhammāvatāro nāmāyaṃ.

Abhidhammāvatāro niṭṭhito.

Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa

Nāmarūpaparicchedo

Ganthārambhakathā

1.

Sammā sammābhisambuddhaṃ, dhammaṃ dhammappakāsanaṃ;

Saṃghaṃ saṃghuttamaṃ loke, vanditvā vandanārahaṃ.

2.

Nāmarūpaparicchedaṃ, pavakkhāmi samāsato;

Mahāvihāravāsīnaṃ, vaṇṇanānayanissitaṃ.

1. Paṭhamo paricchedo

Nāmattayavibhāgo

3.

Tattha cittaṃ cetasikaṃ, nibbānanti mataṃ tidhā;

Nāmaṃ rūpaṃ tu duvidhaṃ, bhūtopādāyabhedato.

4.

Kāmabhūmādibhedena, tattha cittaṃ catubbidhaṃ;

Cetoyuttā dvipaññāsa, dhammā cetasikā matā.

5.

Cakkhusotaghānajivhā-kāyaviññāṇadhātuyo;

Sampaṭicchanacittañca, tathā santīraṇadvayaṃ.

6.

Somanassasahagataṃ, upekkhāsahitanti ca;

Iccāhetukacittāni, puññapākāni aṭṭhadhā.

7.

Somanassayutaṃ tattha, hitvā santīraṇaṃ tathā;

Sattākusalapākāni, tānevāti viniddise.

8.

Pañcadvāramanodvārāvajjanaṃ hasananti ca;

Kriyacittamudīritaṃ, tividhampi ahetukaṃ.

9.

Evaṃ aṭṭhārasavidhaṃ, mānasaṃ hotihetukaṃ;

Mūlabhedenākusalaṃ, cittaṃ tu tividhaṃ mataṃ.

10.

Somanassasahagataṃ, upekkhāsahitaṃ tathā;

Diṭṭhigatasampayuttaṃ, vippayuttanti bheditaṃ.

11.

Asaṅkhāraṃ sasaṅkhāramiti bhinnaṃ panaṭṭhadhā;

Lobhamūlaṃ pakāsenti, tatthākusalamānasaṃ.

12.

Domanassasahagataṃ, paṭighena samāyutaṃ;

Dosamūlamasaṅkhāraṃ, sasaṅkhārantipi dvidhā.

13.

Vicikicchāsahagataṃ , uddhaccasahitanti ca;

Mohamūlañca duvidhaṃ, upekkhāya samāyutaṃ.

14.

Dvādasākusalānevaṃ, cittānīti vibhāvaye;

Hitvāhetukapāpāni, sobhanāni tato paraṃ.

15.

Somanassasahagataṃ, upekkhāsahitaṃ tathā;

Dvidhā ñāṇena saṃyuttaṃ, vippayuttanti bheditaṃ.

16.

Asaṅkhāraṃ sasaṅkhāramiti bhinnaṃ panaṭṭhadhā;

Sahetukāmāvacara-puññapākakriyā bhave.

17.

Kāme tevīsa pākāni, puññāpuññāni vīsati;

Ekādasa kriyā ceti, catupaññāsa sabbathā.

18.

Takkacārapītisukhekaggatāsahitaṃ pana;

Paṭhamajjhānakusalaṃ, vipākañca kriyā tathā.

19.

Dutiyaṃ takkato hīnaṃ, tatiyaṃ tu vicārato;

Catutthaṃ pītito hīnaṃ, upekkhekaggatāyutaṃ.

20.

Pañcamaṃ pañcadasadhā, rūpāvacaramīritaṃ;

Pañcamajjhānamevekamarūpāvacaraṃ pana.



我来 助你翻译这段巴利文。
1409
如此无障碍，
已达成就者；
如是善意愿，
有情得成就。
1410
男女众聚集，
家族不混杂；
一切皆圆满，
清澈净水塘。
1411
多宝所充满，
众店铺密集；
迦维拉城美，
众园林庄严。
1412
宫殿如雪山，
峰顶之庄严；
迦纳达沙造，
悦意可观者。
1413
精舍诸形态，
美门塔庄严；
我于东方楼，
常住于其中。
1414
不粗俗不恶，
戒等功德美；
此善慧智者，
恳请而善造。
1415
诸天应时雨，
雨云降甘霖；
诸王以法护，
统理整个地。
1416
乃至世间中，
雪山最胜住；
如是正法住，
法王师教法。
[住于蛇城的具足戒行的尊者觉音阿阇黎所造阿毗达摩概要竟。
阿毗达摩概要结束。
礼敬世尊、阿罗汉、正等正觉者
名色分别论
著作缘起
1
礼敬正等觉，
及阐明正法，
世间最上僧，
应受礼敬者。
2
我今当略说，
名色分别论；
依大寺住者，
注释之方法。
第一品
三名分别
3
其中名三种，
心所心涅槃；
色有二种别，
大种所造色。
4
心依欲界等，
分别有四种；
心所法五十，
二法相应者。
5
眼耳鼻舌身，
识界五种别；
领受心一种，
推度心二种。
6
此中有喜俱，
及与舍俱者；
无因心八种，
善异熟所摄。
7
其中舍去一，
喜俱推度心；
七不善异熟，
即彼等当知。
8
五门意门转，
及微笑心者；
说为唯作心，
三种皆无因。
9
如是十八种，
心为无因者；
不善心三根，
差别有三类。
10
喜俱舍俱及，
邪见相应与，
不相应分别，
如是有差别。
11
无行有行等，
分别成八种；
阐明贪根心，
此中不善心。
12
忧俱瞋相应，
无行与有行；
嗔根心二种，
如是有差别。
13
疑俱掉举俱，
如是有二种；
痴根随舍俱，
如是二分别。
14
不善心如是，
十二种当知；
舍恶无因后，
下说诸美心。
15
喜俱舍俱及，
智相应不相，
应如是分别，
成就二种法。
16
无行与有行，
分别成八种；
善异熟唯作，
欲界有因心。
17
异熟二十三，
善不善二十，
唯作十一种，
总共五十四。
18
寻伺喜乐定，
俱行为一起；
初禅善异熟，
唯作亦如是。
19
第二无寻法，
第三无伺法；
第四无喜法，
舍定为相应。
20
色界心如是，
十五种宣说；
第五禅唯一，
为无色界心。

21.

Ākāsānañcāyatanaṃ, puññapākakriyā tathā;

Viññāṇañcāyatanañca, ākiñcaññāyatanakaṃ;

Nevasaññānāsaññāyatanaṃ dvādasadhā bhave.

22.

Sotāpattimaggacittaṃ, phalacittaṃ tathāparaṃ;

Sakadāgāmānāgāmi, arahattanti aṭṭhadhā.

23.

Jhānaṅgayogabhedena, katvekekaṃ tu pañcadhā;

Vitthārānuttaraṃ cittaṃ, cattālīsavidhaṃ bhave.

24.

Rūpāvacaracittāni , gayhantānuttarāni ca;

Paṭhamādijjhānabhede, āruppañcāpi pañcame.

25.

Dvādasākusalānevaṃ, kusalānekavīsati;

Chattiṃseva vipākāni, kriyacittāni vīsati.

26.

Ekavīsasataṃ vātha, ekūnanavutīvidhaṃ;

Cittaṃ taṃsampayogena, bhinnā cetasikā tathā.

27.

Phasso ca vedanā saññā, cetanekaggatā tathā;

Jīvitaṃ manasīkāro, sabbasādhāraṇā matā.

28.

Takkacārādhimokkhā ca, vīriyaṃ chandapītiyo;

Pakiṇṇakā cha akkhātā, terasaññasamānatā.

29.

Pakiṇṇakā na viññāṇe, vitakko dutiyādisu;

Vicāro tatiyādimhi, adhimokkho tu kaṅkhite.

30.

Santīraṇamanodhātuttikesu vīriyaṃ tathā;

Catutthasukhite pīti, chandohetumhi momuhe.

31.

Chasaṭṭhi pañcapaññāsa, ekādasa ca soḷasa;

Sattati vīsati ceva, tāni cittāni dīpaye.

32.

Mohāhirikānottappa-muddhaccaṃ sabbapāpajaṃ;

Issāmaccherakukkuccadosā tu paṭighe tathā.

33.

Lobho lobhe tu diṭṭhi ca, diṭṭhiyutte viyuttake;

Māno ca thinamiddhaṃ tu, sasaṅkhāresu pañcasu.

34.

Kaṅkhite vicikicchāti, cuddasākusalānime;

Dvādasākusalesveva, niyamena vavatthitā.

35.

Saddhā sati hirottappaṃ, alobhādosamajjhatā;

Kāyacittānaṃ passaddhi, lahutā mudutā tathā.

36.

Kammaññatā ca pāguññaujutāti yugā cha ca;

Ekūnavīsati dhammā, aññamaññāviyogino;

Ekūnasaṭṭhicittesu, sobhanesu pavattitā.

37.

Sammāvācā ca kammantājīvāti viratī imā;

Lokuttare sadā sabbā, saha kāmasubhe visuṃ.

38.

Karuṇāmuditā nānā, rūpe pañcamavajjite;

Kadāci kāme kusale, kriyacitte sahetuke.

39.

Tihetukesu cittesu, paññā sabbattha labbhati;

Ete saddhādayo dhammā, pañcavīsati sobhanā.

40.

Issāmaccherakukkuccaviratīkaruṇādayo;

Nānā kadāci māno ca, thinamiddhaṃ tathā saha.

41.

Satta sabbattha jāyanti, cha tu dhammā yathārahaṃ;

Cuddasākusalesveva, sobhanesveva sobhanā.

42.

Dvepaññāsa paniccevaṃ, dhamme saṅgayha mānase;

Labbhamāne vibhāveyya, paccekampi vicakkhaṇo.

43.

Sobhanaññasamānā ca, paṭhame viratī vinā;

Dutiyādīsu takkañca, vicāraṃ tatiyādisu.

44.

Catutthādīsu pītiñca, karuṇādiñca pañcame;

Hitvā neva viyojeyya, saṅkhipitvāna pañcadhā.

45.

Pañcatiṃsa catuttiṃsa, tettiṃsa ca yathākkamaṃ;

Dvattiṃsa tiṃsa evātha, jāyantīti mahaggate.

46.

Gahetvā viratī sabbā, hitvāna karuṇādayo;

Paṭhame dutiyādimhi, vitakkādiṃ vinā tathā.

47.

Pañcadhāva gaṇeyyevaṃ, chattiṃsā ca yathākkamaṃ;

Pañcatiṃsa catuttiṃsa, tettiṃsadvayamuttare.

48.

Sobhanaññasamānā ca, kāmesu kusale kriye;

Hitvā viratiyo pāke, viratīkaruṇādayo.

49.

Ñāṇayutte somanasse, viyutte ñāṇavajjitā;

Upekkhake pītihīnā, vippayutte dvayaṃ vinā.

50.

Catudhā tividhesvevaṃ, vigaṇeyya dvayaṃ dvayaṃ;

Na santupekkhāsahite, karuṇādīti kecana.



我来帮你直译这段巴利文。
21
空无边处心，
善异熟唯作；
识无边处心，
无所有处心；
非想非非想，
十二种分别。
22
须陀洹道心，
果心亦如是；
斯陀含不还，
阿罗汉八种。
23
依禅支相应，
各分为五种；
广说无上心，
共有四十种。
24
色界诸心及，
无上心所摄；
初禅等差别，
无色第五禅。
25
不善十二种，
善心二十一；
异熟三十六，
唯作二十种。
26
或说一百二，
十一或八十，
九种差别心，
心所亦如是。
27
触受想思及，
一境性命根；
作意此诸法，
遍一切心生。
28
寻伺胜解及，
精进欲喜六；
杂心所所说，
通一切十三。
29
杂心所于识，
寻于第二等；
伺于第三等，
胜解于疑心。
30
推度意界三，
其中无精进；
第四乐有喜，
欲于因痴痴。
31
六十六五十，
五十一十六；
七十与二十，
如是说诸心。
32
痴无惭无愧，
掉举遍恶生；
嫉悭与恶作，
嗔恚相应起。
33
贪心中有贪，
见相应有见；
慢昏沉睡眠，
有行五法中。
34
疑心中有疑，
十四不善法；
十二不善中，
必定而安住。
35
信念惭愧及，
无贪嗔舍性；
身心轻安及，
轻软性如是。
36
适业性练达，
正直六对法；
十九种心法，
互不相离者；
五十九种心，
美善中运行。
37
正语业命三，
离法如是者；
出世常俱起，
欲界善分别。
38
悲悯与喜他，
除第五色界；
欲界善有因，
唯作心或起。
39
三因相应心，
慧遍一切处；
信等此诸法，
二十五美善。
40
嫉悭与恶作，
离法悲等法；
各别慢昏沉，
睡眠俱时起。
41
七遍一切处，
六法随适宜；
十四不善中，
美善唯美善。
42
五十二如是，
摄此心所法；
智者当观察，
各别可得者。
43
美善遍一切，
初除诸离法；
第二等除寻，
第三等除伺。
44
第四等除喜，
第五除悲等；
不应令分离，
略说为五种。
45
三十五三十，
四三十三种；
三十二三十，
广大心生起。
46
摄取诸离法，
舍弃悲等法；
初禅第二等，
次第除寻等。
47
如是分五种，
三十六次第；
三十五三十，
四三十三二。
48
美善遍一切，
欲界善唯作；
异熟除离法，
离法悲等法。
49
智相应喜俱，
离智除智法；
舍俱除去喜，
不相应除二。
50
四种三种中，
如是数二二；
有说舍相应，
无有悲等法。

51.

Aṭṭhatiṃsa sattatiṃsadvayaṃ chattiṃsakaṃ subhe;

Pañcatiṃsa catuttiṃsadvayaṃ tettiṃsakaṃ kriye.

52.

Tettiṃsa pāke dvattiṃsadvayekatiṃsakaṃ bhave;

Sahetukāmāvacarapuññapākakriyāmane.

53.

Mohādayo samānā ca, paṭhame lobhadiṭṭhiyā;

Tatiye lobhamānena, jāyantekūnavīsati.

54.

Aṭṭhārasa pītihīnā, pañcame sattame tathā;

Navame dosakukkuccamaccharissāhi vīsati.

55.

Paṭhamādīsu vuttāva, dutiyādīsu jāyare;

Thinamiddhenekavīsa, vīsa dvevīsatikkamā.

56.

Chandapītiṃ vinuddhacce, kaṅkhite nicchayaṃ vinā;

Pañcadaseva kaṅkhāya, asubhesu vibhāvaye.

57.

Site samānā nicchandā, dvādasekādaseva tu;

Pītiṃ hitvāna voṭṭhabbe, vīriyaṃ sukhatīraṇe.

58.

Dvayaṃ hitvā manodhātu, upekkhātīraṇe dasa;

Satta sādhāraṇā eva, pañcaviññāṇasambhavā.

59.

Iti cetasi sambhūtā,

Dvepaññāsa yathārahaṃ;

Ñeyyā cetasikā dhammā,

Cetobhedappabhedino.

60.

Suññatañcānimittañca, tathāpaṇihitanti ca;

Tividhākāramīrenti, nibbānamamataṃ budhā.

61.

Yaṃ ārabbha pavattantaṃ, tatthānuttaramānasaṃ;

Suññatādivimokkhoti, nāmamālambato labhe.

62.

Sopādisesanibbānadhātu ceva tathāparā;

Anupādisesā cāti, duvidhā pariyāyato.

63.

Tadetaṃ vānanikkhantamaccantaṃ santilakkhaṇaṃ;

Assāsakaraṇarasaṃ, khemabhāvena gayhati.

64.

Taṃ nāmetīti nibbānaṃ, namantīti tatopare;

Tepaññāsāti nāmāni, catupaññāsa sabbathā.

65.

Cittacetasikayojanānayaṃ,

Cittamuttamamidaṃ pakāsitaṃ;

Sādhu cetasi nidhāya paṇḍitā,

Sādhu sāsanadharā bhavanti te.

66.

Buddhappavattamavagāhitabodhiñāṇa-

Miccābhidhammamavagāhitasabbadhammaṃ ;

Ogayha nāmagatarāsimasesayitvā,

Saṅgayha sabbamidha yojitamādarena.

Iti nāmarūpaparicchede nāmattayavibhāgo nāma

Paṭhamo paricchedo.

2. Dutiyo paricchedo

Lakkhaṇarasupaṭṭhānavibhāgo

67.

Sabhāvo lakkhaṇaṃ nāma, kiccasampajjanā raso;

Gayhākāro upaṭṭhānaṃ, padaṭṭhānaṃ tu paccayo.

68.

Attupaladdhisaṅkhātā, sampattā ca panatthato;

Lakkhaṇarasupaṭṭhānā, vohārābhogabheditā.

69.

Tepaññāsasabhāvesu, tasmā bhedaṃ yathārahaṃ;

Lakkhaṇādippakārehi, pavakkhāmi ito paraṃ.

70.

Cintetīti bhave cittaṃ, cintanamattameva vā;

Sampayuttātha vā tena, cintentīti ca gocaraṃ.

71.

Phusatīti bhave phasso, phusanaṃ vātha kevalaṃ;

Sampayuttātha vā tena, phusantīti ca gocaraṃ.

72.

Evaṃ kattari bhāve ca, karaṇe ca yathārahaṃ;

Tepaññāsasabhāvesu, saddanibbacanaṃ naye.

73.

Ālambaṇamanaṃ cittaṃ, taṃvijānanalakkhaṇaṃ;

Sahajādhiṭṭhānarasaṃ, cintākappoti gayhati.

74.

Ālambaṇasamodhāno ,

Phasso phusanalakkhaṇo;

Saṅghaṭṭanaraso tattha,

Sannipātoti gayhati.

75.

Vedanālambaṇarasā, sā vedayitalakkhaṇā;

Gocarānubhavarasā, anubhuttīti gayhati.

76.

Ākāragahaṇaṃ saññā, sā sañjānanalakkhaṇā;

Nimittuppādanarasā, upalakkhāti gayhati.

77.

Cetanā cittavipphārā, sāyaṃ byāpāralakkhaṇā;

Kammantāyūhanarasā, saṃvidhānanti gayhati.

78.

Ekaggatā avikkhepo, sāvisāhāralakkhaṇā;

Sampiṇḍanarasā cittaṃ, samodhānanti gayhati.

79.

Yāpanaṃ sahajātāna-manupālanalakkhaṇaṃ;

Jīvitaṃ jīvanarasaṃ, āyubandhoti gayhati.



我来 助你直译这段巴利文。
51
三十八三十，
七二三十六；
善心中生起，
三十五三十，
四二三十三；
唯作心生起。
52
异熟三十三，
三十二三十，
一欲界有因；
善异熟唯作，
诸心中生起。
53
痴等遍一切，
初贪见相应；
第三贪慢俱，
十九法生起。
54
十八除去喜，
第五七亦然；
第九嗔恶作，
悭嫉二十种。
55
如初等所说，
第二等生起；
昏睡二十一，
二十二次第。
56
欲喜除掉举，
疑心除决定；
十五种疑惑，
不善中当知。
57
推度遍一切，
无欲十二种；
十一除去喜，
决定乐推度。
58
除二种意界，
舍推度十种；
七遍一切起，
五识中生起。
59
如是心中生，
五十二随宜；
当知心所法，
随心种差别。
60
空性与无相，
无愿亦如是；
智者说涅槃，
三种相不死。
61
缘彼而生起，
其中无上心；
空等解脱名，
依所缘而得。
62
有余依涅槃，
界及其他者；
无余依如是，
二种依次第。
63
此即离束缚，
究竟寂静相；
有安慰作用，
以安稳取相。
64
此名为涅槃，
彼等趣向之；
五十三名称，
总共五十四。
65
心心所相应，
方法已显示；
此最胜之心，
善置于意中；
智者善持守，
成为教法师。
66
佛转无上法，
菩提智通达；
阿毗达摩法，
通达诸法性；
无余而通达，
名聚尽摄持；
于此皆结合，
恭敬而宣说。
以上为名色分别论三名分别品
第一品
第二品
相味现起分别
67
自性名为相，
作用成就味；
所取为现起，
近因即为缘。
68
自我所得及，
如实而了知；
相味与现起，
言说思惟别。
69
于此五十三，
自性差别中；
依相等诸类，
我今次第说。
70
思考名为心，
或唯思考性；
或与相应法，
思考于境界。
71
触者名为触，
或唯触知性；
或与相应法，
触知于境界。
72
如是作者性，
状态与工具；
五十三自性，
词源如理解。
73
缘取意为心，
了知为其相；
任持为作用，
思维为现起。
74
所缘和合性，
触以触为相；
和合为作用，
会聚为现起。
75
受以领纳相，
受用所缘味；
境界体验用，
领受为现起。
76
相取为想蕴，
了知为其相；
作相为作用，
标记为现起。
77
思即心遍满，
造作为其相；
造业为作用，
统领为现起。
78
一境不散乱，
无散为其相；
摄持为作用，
统合为现起。
79
命根维持俱，
生法为其相；
活命为作用，
维系为现起。

80.

Sāraṇā manasīkāro, samannāhāralakkhaṇo;

Saṃyojanaraso citta-paṭipattīti gayhati.

81.

Saṅkappanalakkhaṇo takko, sahajābhiniropano;

Ālambāhananaraso, sannirujjhoti gayhati.

82.

Vicāro anusandhāno, anumajjanalakkhaṇo;

Cittānuyojanaraso, anupekkhāti gayhati.

83.

Adhimokkho asaṃsappo, susanniṭṭhānalakkhaṇo;

Niccalāpādanaraso, daḷhavuttīti gayhati.

84.

Vīriyaṃ pana vāyāmo, mahussāhanalakkhaṇo;

Kiccāsaṃsīdanaraso, upatthambhoti gayhati.

85.

Ālambatthikatā chando, kattukāmatalakkhaṇo;

Ālambaṇesanaraso, hatthādānanti gayhati.

86.

Sahajātānupharaṇā, sampiyāyanalakkhaṇā;

Sampīnanarasā pīti, pāmojjamiti gayhati.

87.

Cetosaddahanaṃ saddhā, bhūtokappanalakkhaṇā;

Hitapakkhandanarasā, adhimuttīti gayhati.

88.

Asammosā sabhāvesu, sati dhāraṇalakkhaṇā;

Dhammāpilāpanarasā, appamādoti gayhati.

89.

Hirī jegucchā pāpesu, sā harāyanalakkhaṇā;

Hīḷasaṃkocanarasā, pāpalajjāti gayhati.

90.

Pāpasārajjamottappaṃ, ubbeguttāsalakkhaṇaṃ;

Bhayasaṅkocanarasaṃ, avissāsoti gayhati.

91.

Alobho anabhisaṅgo, apariggahalakkhaṇo;

Muttappavattanaraso, asaṃsaggoti gayhati.

92.

Adoso cittasākhalyaṃ, abyāpajjanalakkhaṇo;

Saṇhappavattanaraso, sommabhāvoti gayhati.

93.

Amoho khalitābhāvo, paṭivijjhanalakkhaṇo;

Visayobhāsanaraso, paṭibodhoti gayhati.

94.

Tatramajjhattatopekkhā, samīkaraṇalakkhaṇā;

Apakkhapātanarasā, samavāhoti gayhati.

95.

Passaddhi kāyacittānaṃ, darathābhāvalakkhaṇā;

Aparipphandanarasā, sītibhāvoti gayhati.

96.

Lahutā kāyacittānaṃ, adandhākāralakkhaṇā;

Avitthārarasā sallahukavuttīti gayhati.

97.

Mudutā kāyacittānaṃ, kakkhaḷābhāvalakkhaṇā;

Kiccāvirodhanarasā, anukulyanti gayhati.

98.

Kammaññatā ubhinnampi, alaṃkiccassa lakkhaṇā;

Pavattisampattirasā, yogabhāvoti gayhati.

99.

Tathā pāguññatā dvinnaṃ, visadākāralakkhaṇā;

Sukhappavattanarasā, seribhāvoti gayhati.

100.

Ujutā kāyacittānaṃ, kuṭilābhāvalakkhaṇā;

Jimhanimmadanarasā, ujuvuttīti gayhati.

101.

Sammāvācā vacīsuddhi, vācāsaṃyamalakkhaṇā;

Micchāvācoramarasā, vacīvelāti gayhati.

102.

Sammākammaṃ kriyāsuddhaṃ, sammākaraṇalakkhaṇaṃ;

Micchākammoramarasaṃ, kriyāvelāti gayhati.

103.

Sammājīvo visuddheṭṭhi, alliṭṭhājīvalakkhaṇo;

Micchājīvoramaraso, sammāvuttīti gayhati.

104.

Karuṇā dīnasattesu, dukkhāpanayalakkhaṇā;

Sotthitāpatthanarasā, anukampāti gayhati.

105.

Sukhaṭṭhitesu muditā, anumodanalakkhaṇā;

Cetovikāsanarasā, avirodhoti gayhati.

106.

Cetosārajjanā lobho, apariccāgalakkhaṇo;

Ālambagijjhanaraso, abhilaggoti gayhati.

107.

Cetobyāpajjanaṃ doso, sampadussanalakkhaṇo;

Ālambaṇaghātaraso, caṇḍikkamiti gayhati.

108.

Cetosammuyhanaṃ moho,

So sammuyhanalakkhaṇo;

Sabhāvacchādanaraso,

Andhabhāvoti gayhati.

109.

Pāpājigucchāhirikaṃ, nillajjākāralakkhaṇaṃ;

Pāpopalāpanarasaṃ, malaggāhoti gayhati.

110.

Asārajjanamanottappamanuttāsanalakkhaṇaṃ ;

Pāpapakkhandanarasaṃ, pāgabbhamiti gayhati.

111.

Diṭṭhi daḷhavipallāso, sā parāmāsalakkhaṇā;

Tucchābhinivesanarasā, micchāgāhoti gayhati.



我来帮你直译这段巴利文。
80
作意为忆念，
注意为其相；
结合为作用，
心转起现起。
81
寻以思惟相，
俱生令趣入；
引发为作用，
止息为现起。
82
伺以随寻相，
细察为其相；
心随用作用，
观察为现起。
83
胜解无犹豫，
决定为其相；
令不动作用，
坚固为现起。
84
精进为努力，
奋励为其相；
事不沉作用，
支持为现起。
85
欲为所缘求，
欲作为其相；
寻境为作用，
取持为现起。
86
遍满诸俱生，
喜悦为其相；
欢喜为作用，
欢悦为现起。
87
信为心净信，
确信为其相；
趣入善作用，
胜解为现起。
88
念于诸自性，
不忘为其相；
护法为作用，
不放逸现起。
89
惭于诸恶事，
羞耻为其相；
退缩为作用，
罪耻为现起。
90
愧于恶怖畏，
惊惧为其相；
退缩为作用，
不亲为现起。
91
无贪不执著，
无取为其相；
解脱为作用，
不著为现起。
92
无嗔心柔和，
无恼为其相；
柔和为作用，
温和为现起。
93
无痴无迷惑，
通达为其相；
照境为作用，
觉悟为现起。
94
舍为中舍性，
平等为其相；
不偏为作用，
平衡为现起。
95
轻安身心中，
无扰为其相；
不动为作用，
清凉为现起。
96
轻快身与心，
不重为其相；
无滞为作用，
轻利为现起。
97
柔软身与心，
不硬为其相；
无违为作用，
随顺为现起。
98
适业性二者，
堪任为其相；
转起为作用，
适合为现起。
99
练达性二者，
明显为其相；
乐行为作用，
自在为现起。
100
正直身与心，
不曲为其相；
除邪为作用，
正行为现起。
101
正语语清净，
语律为其相；
离邪为作用，
语防为现起。
102
正业业清净，
正作为其相；
离邪为作用，
业防为现起。
103
正命净活命，
清净为其相；
离邪为作用，
正行为现起。
104
悲悯苦有情，
拔苦为其相；
求益为作用，
同情为现起。
105
喜于乐有情，
随喜为其相；
心开为作用，
无违为现起。
106
心染著为贪，
不舍为其相；
境贪为作用，
执著为现起。
107
心恼害为嗔，
瞋恚为其相；
害境为作用，
暴恶为现起。
108
心迷惑为痴，
迷惑为其相；
覆实为作用，
盲闇为现起。
109
不耻恶无惭，
无耻为其相；
起恶为作用，
污染为现起。
110
不畏恶无愧，
不惧为其相；
趣恶为作用，
鲁莽为现起。
111
见为坚妄执，
执取为其相；
执空为作用，
邪执为现起。

112.

‘‘Ahasmī’’ti maññamāno, so samunnatilakkhaṇo;

Ketusampaggaharaso, ahaṃkāroti gayhati.

113.

Parasampattīsu issā, akkhamākāralakkhaṇā;

Cetovikucanarasā, vimukhattanti gayhati.

114.

Pariggahesu maccheraṃ, sannigūhanalakkhaṇaṃ;

Sāmaññāsahanarasaṃ, vevicchamiti gayhati.

115.

Cetopahananaṃ thīnaṃ, taṃ saṃsīdanalakkhaṇaṃ;

Ussāhabhañjanarasaṃ, saṃkhittattanti gayhati.

116.

Vighāto sahajātānaṃ, middhaṃ mohanalakkhaṇaṃ;

Sattisaṃbhañjanarasaṃ, āturattanti gayhati.

117.

Uddhaccaṃ cittavikkhepo, avūpasamalakkhaṇaṃ;

Cetonavaṭṭhānarasaṃ, bhantattamiti gayhati.

118.

Vippaṭisāro kukkuccamanusocanalakkhaṇaṃ;

Attānusocanarasaṃ, pacchātāpoti gayhati.

119.

Kaṅkhāyanā vicikicchā, asanniṭṭhānalakkhaṇā;

Anekagāhanarasā, appatiṭṭhāti gayhati.

120.

Iccevaṃ lakkhaṇādīhi, vibhāveyya vicakkhaṇo;

Tepaññāsasabhāvesu, sabhāvākāralakkhaṇaṃ.

121.

Lakkhaṇatthakusalā salakkhaṇe,

Lakkhaṇatthaparamepi kevalaṃ;

Lakkhaṇuggahasukhāya vaṇṇayuṃ,

Lakkhaṇādimukhato salakkhaṇaṃ.

122.

Atthaṃ tamevamanugamma mayettha vutta-

Matthānamatthanayanatthamanekadhāpi;

Pattheyya mettha vacanatthanayehi ñāṇa-

Matthesu buddhavacanatthanayatthikehi.

Iti nāmarūpaparicchede lakkhaṇarasupaṭṭhānavibhāgo nāma

Dutiyo paricchedo.

3. Tatiyo paricchedo

Bhedasaṅgahavibhāgo

123.

Evaṃ bhedasabhāvesu, tesveva puna saṅgahaṃ;

Sabhāvatthavisesehi, pavakkhāmi ito paraṃ.

124.

Asādhāraṇañāṇehi, satthā vatthuvivecako;

Saṅgahetvā sabhāgehi, dhamme dassesi cakkhumā.

125.

Diṭṭhibhinivesaṭṭhena, yathābhūtasabhāvato;

Paramāmasaticcekā, parāmāsoti bhāsitā.

126.

Kilesāsucibhāvena, vaṇassāvaraso viya;

Ālimpantāva santānaṃ, savantīti pakāsitā.

127.

Kāmataṇhā bhavataṇhā, diṭṭhāvijjāti āsavā;

Cattāro āsavaṭṭhena, tayo dhammā sabhāvato.

128.

Etevo ghāti vuttāva, dvārālambābhivāhino;

Ottharitvā parābhūte, harantā pāṇino bhave.

129.

Yogāti cāhu te eva, pāṇino bhavayantake;

Dvārālambābhisambandhā, yantabandhāva yojitā.

130.

Santānamadhigaṇhantā, māluvāva mahātaruṃ;

Gaṇhantā daḷhamālambaṃ, maṇḍūkamiva pannago.

131.

Kāmataṇhā ca diṭṭhi ca, upādānā catubbidhā;

Diṭṭhi diṭṭhisīlabbata-mattavādoti bheditā.

132.

Kāyena kāyaṃ ganthentā, duppamuñcānuveṭhino;

Kathitā kāyaganthāti, taṇhābyāpādadiṭṭhiyo.

133.

Sīlabbataparāmāso, iti diṭṭhi vibheditā;

Idaṃsaccābhiniveso, iti cevaṃ catubbidhā.

134.

Nekkhammaṃ palibodhentā, bhāvanāparipanthakā;

Santānamaṇḍakosāva, pariyonandhakāti ca.

135.

Kāmacchando ca byāpādo, thinamiddhañca saṃsayo;

Avijjuddhaccakukkuccamiti nīvaraṇā matā.

136.

Āgāḷhaṃ pariyādāya, ogayhanuppavattino;

Yopparogāva santāna-manusentīti bhāsitā.

137.

Kāmarāgo bhavarāgo, paṭigho mānadiṭṭhiyo;

Kaṅkhāvijjāti satteva, cha dhammānusayā matā.

138.

Dvārālambaṇabandhena, pāṇīnaṃ bhavamaṇḍale;

Saṃyojanāni vuttāni, pāsabandhāva pakkhinaṃ.

139.

Kāmarūpārūparāgā, paṭigho mohasaṃsayo;

Diṭṭhi sīlabbataṃ māno, uddhaccena dasā bhave.

140.

Rūpārūparāguddhaccaṃ, abhidhamme vinā puna;

Bhavarāgissa maccheraṃ, gahetvā dasadhā siyuṃ.



我来帮你直译这段巴利文。
112
"我是"如是慢，
高举为其相；
如幢为作用，
我执为现起。
113
妒于他圆满，
不容为其相；
心扰为作用，
背离为现起。
114
悭于己所有，
隐藏为其相；
不共为作用，
吝啬为现起。
115
昏沉心退缩，
沉没为其相；
破努为作用，
收缩为现起。
116
扰乱诸俱生，
睡眠迷为相；
破力为作用，
病态为现起。
117
掉举心散乱，
不寂为其相；
心不住作用，
散动为现起。
118
追悔为恶作，
追忆为其相；
自责为作用，
后悔为现起。
119
疑惑为犹疑，
不决为其相；
多执为作用，
不住为现起。
120
如是诸相等，
智者应了知；
五十三自性，
自相现起相。
121
善知相义者，
唯于胜义相；
为易取诸相，
说相等诸门。
122
随顺此义理，
已说多种义；
为求佛语义，
智者当寻求。
以上为名色分别论相味现起分别品
第二品
第三品
差别摄类分别
123
如是诸差别，
自性复摄集；
依自性差别，
我今次第说。
124
以无比智慧，
师分别诸事；
摄同类诸法，
具眼者宣说。
125
以执取见性，
离如实自性；
邪执取为一，
说名为邪执。
126
如疮之脓血，
污染不净性；
染污相续流，
故说为漏泄。
127
欲漏有漏及，
见漏无明漏；
四漏依漏义，
三法依自性。
128
亦说为暴流，
门所缘冲击；
淹没有情类，
奔流于生死。
129
亦说为轭缚，
系缚诸有情；
门所缘相系，
如轭般束缚。
130
执取相续流，
如藤缠大树；
坚执所缘境，
如蛇捕青蛙。
131
欲爱见四种，
执取有四种；
见分见戒禁，
我语成四种。
132
以身系身者，
难解缠绕者；
说名身系缚，
爱嗔见三种。
133
执著戒禁取，
如是见分别；
执此为真实，
如是成四种。
134
障碍出离者，
障碍修习者；
如覆盖之网，
遍覆相续流。
135
欲欲及嗔恚，
昏沉睡疑惑；
无明掉悔等，
当知为盖覆。
136
深埋并沉溺，
没入而流转；
如病入身中，
随逐相续流。
137
欲贪与有贪，
瞋慢见疑等；
无明共七种，
说为六随眠。
138
以门所缘系，
有情生死轮；
说为诸结缚，
如网缚诸鸟。
139
欲色无色贪，
瞋痴与疑惑；
见戒禁我慢，
掉举成十种。
140
色无色贪掉，
阿毗达摩外；
有贪取悭者，
则成为十种。

141.

Saṃklepayanti santānaṃ, upaghātenti pāṇino;

Sahajāteklesentīti, kilesāti pakāsitā.

142.

Lobho doso ca moho ca,

Diṭṭhi māno ca saṃsayo;

Thināhirikanottappa-

Muddhaccena siyuṃ dasa.

143.

Navasaṅgahitā ettha, diṭṭhilobhā pakāsitā;

Sattasaṅgahitāvijjā, paṭigho pañcasaṅgaho.

144.

Catusaṅgahitā kaṅkhā, mānuddhaccā tisaṅgahā;

Dukasaṅgahitaṃ thīnaṃ, kukkuccamekasaṅgahaṃ.

145.

Dvidhāhirikanottappa-missāmacchariyaṃ tathā;

Iccevaṃ dasadhā vuttā, pāpakesveva saṅgahā.

146.

Parāmāsāsavoghā ca, yogupādānaganthato;

Nīvāraṇānusayato, saṃyojanakilesato.

147.

Cuddaseva tu saṅkhepā, sattapaññāsa bhedato;

Yathādhammānusārena, cittuppādesu yojaye.

148.

Tatopare noparāmā-sādibheditasaṅgahā;

Cittaṃ cetasikaṃ rūpaṃ, nibbānamiti dīpaye.

149.

Iccākusaladhammānaṃ, ñatvā saṅgahamuttaraṃ;

Missakā nāma viññeyyā, yathāsambhavato kathaṃ;

150.

Lobho doso ca moho ca,

Ekantākusalā tayo;

Alobhādosāmoho ca,

Kusalābyākatā tathā.

151.

Pādapasseva mūlāni, thirabhāvāya paccayā;

Mūlabhāvena dhammānaṃ, hetū dhammā cha dīpitā.

152.

Vitakko ca vicāro ca, pīti cekaggatā tathā;

Somanassaṃ domanassaṃ, upekkhāti ca vedanā.

153.

Āhaccupanijjhāyantā, nijjhānaṭṭhena paccayā;

Jhānadhammāti satthāha, pañca vatthusabhāvato.

154.

Sammādiṭṭhi ca saṅkappo, vāyāmo viratittayaṃ;

Sammāsati samādhī ca, micchādiṭṭhi ca sambhavā.

155.

Sammāmicchā ca nīyantā, niyyānaṭṭhena paccayā;

Maggaṅgā dvādasakkhātā, nava dhammā sabhāvato.

156.

Attabhāvaṃ pavattentā, ojaṭṭhamakavedanaṃ;

Paṭisandhināmarūpa-māharantā yathākkamaṃ.

157.

Kabaḷīkāro āhāro,

Phasso sañcetanā tathā;

Viññāṇamiti cattāro,

Āhārāti pakāsitā.

158.

Dhammānaṃ sahajātānaṃ, indriyaṭṭhena paccayā;

Attānamissaraṭṭhena, anuvattāpakā tathā.

159.

Saddhā ca sati paññā ca, vīriyekaggatāpi ca;

Vedanā jīvitaṃ cittaṃ, aṭṭha rūpindriyāni ca.

160.

Kathaṃ jīvitamekaṃ tu, sukhaṃ dukkhanti vedanā;

Somanassaṃ domanassaṃ, upekkhāti ca bheditā.

161.

Paññādimaggenaññāta-ññassāmītindriyaṃ bhave;

Majjhe aññindriyamante, aññātāvindriyaṃ tathā.

162.

Soḷaseva sabhāvena, indriyaṭṭhavibhāgato;

Indriyānīti vuttāni, bāvīsati vibhāvaye.

163.

Daḷhādhiṭṭhitasantānā , vipakkhehi akampiyā;

Balavantasabhāvena, baladhammā pakāsitā.

164.

Saddhā sati hirottappaṃ, vīriyekaggatā tathā;

Paññāhirikānottappa-miccevaṃ navadhā matā.

165.

Jeṭṭhā pubbaṅgamaṭṭhena, puññāpuññapavattiyaṃ;

Paccayādhippateyyena, sahajānaṃ yathārahaṃ.

166.

Cattārodhipatī vuttā, ādhippaccasabhāvato;

Chando cittañca vīriyaṃ, vīmaṃsāti ca tādinā.

167.

Pañcasaṅgahitā paññā, vāyāmekaggatā pana;

Catusaṅgahitā cittaṃ, sati ceva tisaṅgahā.

168.

Saṅkappo vedanā saddhā, dukasaṅgahitā matā;

Ekekasaṅgahā sesā, aṭṭhavīsati bhāsitā;

Iccevaṃ sattadhā bhedo, vutto missakasaṅgaho.

169.

Hetujhānaṅgamaggaṅgā, āhārindriyato tathā;

Balādhippatito ceva, puññāpuññādimissatā;

Chattiṃseva sabhāvena, catusaṭṭhi pabhedato.

170.

Iccevaṃ saṅgahetvāna, vibhāveyya tato paraṃ;

Cittuppādapabhedesu, yathāsambhavato kathaṃ.



我来帮你直译这段巴利文。
141
污染相续流，
损害有情者；
与俱生烦恼，
说名为烦恼。
142
贪嗔痴三者，
见慢与疑惑；
昏沉与无惭，
无愧掉十种。
143
此中摄九者，
说为见与贪；
无明摄七种，
瞋恚摄五种。
144
疑惑摄四种，
慢掉摄三种；
昏沉摄二种，
恶作摄一种。
145
无惭与无愧，
混合悭二种；
如是说十种，
恶法之摄类。
146
邪执与漏法，
暴流轭取缚；
盖随眠结缚，
烦恼等诸法。
147
十四种略摄，
五十七差别；
随诸法生起，
心中当配合。
148
其余非邪执，
等差别摄类；
心所色法及，
涅槃当显示。
149
如是不善法，
知最上摄类；
当知为杂类，
如何随其生。
150
贪嗔与痴三，
定是不善法；
无贪嗔痴等，
善无记亦尔。
151
如足之根本，
为坚固因缘；
以根本法性，
说六因诸法。
152
寻伺及喜与，
一境性如是；
乐忧舍三种，
说为诸受法。
153
撞击而思惟，
思惟为因缘；
说禅那诸法，
五种依自性。
154
正见及正思，
正勤三离法；
正念与正定，
邪见随其生。
155
正邪引导者，
出离为因缘；
说十二道分，
九法依自性。
156
使身体转起，
八段食与受；
结生名色等，
随顺而摄取。
157
段食为其一，
触思识如是；
此等为四种，
宣说为食法。
158
与俱生诸法，
根性为因缘；
主宰于自身，
令他随转故。
159
信念与慧及，
精进一境性；
受命心八种，
色根等诸法。
160
如何命唯一，
乐苦等诸受；
喜忧与舍受，
如是有差别。
161
慧道未知当知根，
中为已知根，
后为具知根，
如是有差别。
162
十六依自性，
根义八差别；
说为诸根法，
当知有二十二。
163
坚住于相续，
不为敌所动；
以其力强性，
说为力诸法。
164
信念惭愧及，
精进一境性；
慧惭与无愧，
如是有九种。
165
胜首导引义，
于善不善转；
增上缘性故，
俱生随所应。
166
说四增上法，
增上自性故；
欲心及精进，
观察如是说。
167
慧摄于五种，
勤定摄四种；
心念摄三种，
如是当了知。
168
思惟受与信，
说摄于两种；
余各摄一种，
说二十八法；
如是七种别，
说为杂摄类。
169
因禅支道分，
食根力增上；
善不善等杂，
三十六自性；
六十四差别，
如是当了知。
170
如是诸摄类，
此后当显示；
心生起差别，
如何随其生。

171.

Sitāvajjanaviññāṇaṃ, sampaṭicchanatīraṇā;

Aṭṭhārasāhetukāva, momūhā ekahetukā.

172.

Sesā tu kusalā ñāṇaviyuttā ca dvihetukā;

Cittuppādāpare satta-cattālīsa tihetukā.

173.

Pañcaviññāṇamajjhānaṃ , dvijhānaṅgikamīritaṃ;

Catutthapañcamajjhānaṃ, tijhānaṃ tatiyaṃ matā.

174.

Catujhānaṃ tu dutiyaṃ, kāme ca sukhavajjitā;

Pañcajhānaṃ tu paṭhamaṃ, kāme ca sukhitā matā.

175.

Paṭhamānuttaraṃ jhānaṃ, aṭṭhamaggaṅgikaṃ mataṃ;

Sattamaggaṅgikaṃ nāma, sesajhānamanuttaraṃ.

176.

Lokiyaṃ paṭhamaṃ jhānaṃ, tathā kāme tihetukā;

Pañcamaggaṅgikā nāma, cittuppādā pakāsitā.

177.

Sesaṃ mahaggataṃ jhānaṃ, sampayuttā ca diṭṭhiyā;

Ñāṇena vippayuttā ca, catumaggaṅgikā matā.

178.

Paṭighuddhaccayuttā ca, vippayuttā ca diṭṭhiyā;

Timaggaṅgaṃ dumaggaṅgaṃ, kaṅkhitaṃ samudīritaṃ.

179.

Na hontāhetuke maggā, cittaṭṭhiti ca kaṅkhite;

Viditā niyatatā ca, lokiyesu na uddhaṭā.

180.

Kāmesu kabaḷīkāro, anāhāro asaññino;

Cittuppādesu sabbattha, āhārattayamīritaṃ.

181.

Indriyāni vibhāveyya, navadhānuttare budho;

Aṭṭhadhā samudīreyya, lokiyesu tihetuke.

182.

Sattadhā pana ñāṇena, vippayutte pakāsaye;

Sitavoṭṭhabbanāpuññe, pañcadhā kaṅkhite pana.

183.

Catudhā tividhā sese, cittuppāde samīraye;

Tihetukā sattabalā, chabalā tu duhetukā.

184.

Catubalā akusalā, kaṅkhitaṃ tibalaṃ mataṃ;

Dvibalaṃ sitavoṭṭhabba-mabalaṃ sesamīritaṃ.

185.

Javanedhipatīnaṃ tu, yo koceko tihetuke;

Dvihetuke vā kusale, vīmaṃsā nopalabbhati.

186.

Lokiyesu vipākesu,

Mohamūle ahetuke;

Yathāsambhavavuttittā,

Natthādhipati kocipi.

187.

Sambhoti kāyaviññāṇe, puññapāke sukhindriyaṃ;

Dukkhindriyampi tattheva, pāpapākamhi bhāsitaṃ.

188.

Santīraṇañca hasanaṃ, somanassāni soḷasa;

Paṭhamādicatujjhānaṃ, somanassayutaṃ bhave.

189.

Domanassayuttā dveva, cittuppādā pakāsitā;

Tadaññe pana sabbepi, pañcapaññāsupekkhakā.

190.

Vedanāsampayogañca, vinibbhujjevamaṭṭhadhā;

Hetuyogādibhedehi, cittuppādā pakāsitā.

191.

Taṃtaṃviyogabhedañca, paccekamatha missitaṃ;

Yathāvuttānusārena, yathāsambhavato naye.

192.

Iccevaṃ pana yojetvā, cittuppādesu missakaṃ;

Tato ñeyyā visuddhā ca, bodhipakkhiyasaṅgahā.

193.

Kāye ca vedanācitte, dhammesu ca yathārahaṃ;

Asubhaṃ dukkhamanicca-manattāti supaṭṭhitā.

194.

Sammāsati paniccekā, kiccagocarabhedato;

Satipaṭṭhānanāmena, cattāroti pakāsitā.

195.

Uppannānuppannapāpa-pahānānuppādanāya ca;

Anuppannuppannehi vā, nibbattiabhivuddhiyā.

196.

Padahantassa vāyāmo, kiccābhogavibhāgato;

Sammappadhānanāmena, cattāroti pakāsitā.

197.

Iddhiyā pādabhūtattā, iddhipādāti bhāsitā;

Chando cittañca vīriyaṃ, vīmaṃsāti catubbidhā.

198.

Pañca saddhā sati paññā, vīriyekaggatā tathā;

Indriyānindriyaṭṭhena, balaṭṭhena balāni ca.

199.

Sati dhammavicayo ca, tathā vīriyapītiyo;

Passaddhekaggatāpekkhā, bujjhantassaṅgabhāvato.

200.

Bojjhaṅgāti visesena, satta dhammā pakāsitā;

Niyyānaṭṭhena maggaṅgā, sammādiṭṭhādiaṭṭhadhā.

201.

Chasaṅgahettha vāyāmo, satipaññā samīritā;

Pañcasaṅgahitā nāma, samādhi catusaṅgaho.



我来帮你直译这段巴利文。
171
五识及转向，
领受与推度；
十八无因法，
痴根一因者。
172
其余善离智，
诸心二因者；
余四十七种，
心生三因者。
173
五识非禅那，
二禅支所说；
四五禅三支，
第三禅如是。
174
第二禅四支，
欲界除乐者；
初禅五支者，
欲界乐俱生。
175
无上初禅说，
八种道支者；
七种道支名，
余无上禅者。
176
世间初禅及，
欲界三因者；
五道支之名，
心生已显示。
177
余广大诸禅，
邪见相应及，
离智诸心生，
说为四道支。
178
瞋掉相应及，
不相应邪见；
三道支二支，
疑心如是说。
179
无因无道支，
心住及疑惑；
已知定性及，
世间无拔除。
180
欲界有段食，
无想无诸食；
一切心生中，
说三食运转。
181
智者当了知，
无上九根法；
八种当宣说，
世间三因者。
182
离智诸心中，
当说有七种；
转向不善中，
五种于疑惑。
183
四种三种余，
心生当宣说；
三因有七力，
二因有六力。
184
不善有四力，
疑心说三力；
转向有二力，
余说为无力。
185
速行增上中，
三因随一种；
二因善心中，
观察不可得。
186
世间诸异熟，
痴根无因中；
随其所生起，
无有诸增上。
187
身识善异熟，
其中有乐根；
苦根亦如是，
恶异熟中说。
188
推度与微笑，
十六种喜俱；
初等四种禅，
喜俱而生起。
189
忧俱说二种，
心生已显示；
其余一切法，
五十五舍俱。
190
与受相应者，
分别成八种；
因相应等别，
心生已显示。
191
彼彼相离别，
各别与杂合；
如前所说随，
其生而配合。
192
如是当配合，
心生之杂类；
此后当了知，
清净菩提分。
193
于身受心法，
随其所应者；
不净苦无常，
无我善建立。
194
正念唯一法，
作用境差别；
念处之名称，
说为有四种。
195
已生未生恶，
断除与防护；
未生令生起，
已生令增长。
196
精进者努力，
作用思差别；
正勤之名称，
说为有四种。
197
神足之根本，
说为神足者；
欲心及精进，
观察有四种。
198
五信念慧及，
精进一境性；
根义说为根，
力义说为力。
199
念择法精进，
喜与轻安定；
舍依觉悟分，
故说为觉支。
200
七法特别说，
名为觉支者；
出离义道支，
正见等八种。
201
此中摄六种，
精进念慧说；
名为摄五种，
定摄于四种。;

202.

Saddhā dusaṅgahā vuttā, sesā ekekasaṅgahā;

Iccevaṃ sattadhā bhedo, bodhipakkhiyasaṅgaho.

203.

Satipaṭṭhānasammappadhānato iddhipādato;

Indriyabalabojjhaṅgā, maggabhedā ca bhāsitā.

204.

Chando cittamupekkhā ca, saddhāpassaddhipītiyo;

Sammādiṭṭhi ca saṅkappo, vāyāmo viratittayaṃ.

205.

Sammāsati samādhīti, dīpitā bodhipakkhiyā;

Cuddasā dhammato honti, sattatiṃsa pabhedato.

206.

Yehi dhammehi bujjhanto, saccāni paṭivijjhati;

Samattānuttare honti, na vā saṅkappapītiyo.

207.

Pubbabhāgepi labbhanti, lokiyamhi yathārahaṃ;

Nibbedhabhāvanākāle, chabbisuddhipavattiyaṃ.

208.

Iccevaṃ tividhā bhedaṃ, vibhāveyya yathārahaṃ;

Sabhāvabhedabhinnānaṃ, sabhāgatthehi saṅgahaṃ.

209.

Bhedasaṅgahavidūhi vaṇṇitaṃ, bhedasaṅgahavimuttisāsane;

Bhedasaṅgahanayatthamuttamaṃ, bhedasaṅgahamukhaṃ pakāsitaṃ.

210.

Dhammasabhāvavibhāgabudhevaṃ, dhammadisampatisāsanadhamme;

Dhammavibhūtivibhūsitacittā, dhammarasāmatabhāgi bhavanti.

Iti nāmarūpaparicchede bhedasaṅgahavibhāgo nāma

Tatiyo paricchedo.

4. Catuttho paricchedo

Pakiṇṇakavibhāgo

211.

Ito paraṃ kiccato ca, dvārālambaṇavatthuto;

Bhūmipuggalato ṭhānā, janakā ca yathārahaṃ.

212.

Saṅgaho ca pavatti ca, paṭisandhipavattisu;

Cittuppādavaseneva, saṃkhipitvāna niyyate.

213.

Rūpārūpamahāpākā, mupekkhātīraṇadvayaṃ;

Cutisandhibhavaṅgāni, cittānekūnavīsati.

214.

Āvajjanaṃ tu yugaḷaṃ, dassanaṃ savanaṃ tathā;

Ghāyanaṃ sāyanañceva, phusanaṃ sampaṭicchanaṃ.

215.

Tīṇi tīraṇacittāni, ekaṃ voṭṭhabbanaṃ mataṃ;

Pañcadvāre manodvāre, tadāvajjananāmakaṃ.

216.

Pañcapaññāsa javanakiccānīti viniddise;

Kriyā cāvajjanaṃ hitvā, kusalākusalapphalaṃ.

217.

Tadālambaṇacittāni, bhavantekādaseva hi;

Mahāvipākacittāni, aṭṭha santīraṇattayaṃ.

218.

Pañcakiccanti bhāsanti, upekkhātīraṇadvayaṃ;

Catukiccā mahāpākā, tikakiccā mahaggatā.

219.

Dukiccamiti voṭṭhabbaṃ, sukhatīraṇamīritaṃ;

Pañcaviññāṇajavanamanodhātuttikaṃ pana.

220.

Ekakiccāti bhāsanti, aṭṭhasaṭṭhi vibhāvino;

Iccevaṃ kiccabhedena, cittuppādā vavatthitā.

221.

Cakkhusotaghānajivhā-kāyadhātu yathākkamaṃ;

Pañcadvārā bhavaṅgaṃ tu, manodvāraṃ pavuccati.

222.

Ghānādayo tayo rūpe, pañca cakkhādayo tathā;

Arūpe natthubhayattha, tadālambaṇamānasaṃ.

223.

Cha dvārā vīthicittāni, satta kāmīsu rūpisu;

Dvārattayaṃ cha cittāni, manodvāramarūpisu.

224.

Paṭisandhādibhūtā hi, avasāne cutiṭṭhitā;

Majjhe bhavaṅgaṃ chetvāna, paccekaṃ vīthi jāyati.

225.

Rūpādārammaṇe cakkhu-pasādādimhi ghaṭṭite;

Āvajjanādayo honti, bhavaṅgadvicalā paraṃ.

226.

Pariṇāme bhavaṅgassa, ālambe gahaṇārahe;

Tathā vīthi manodvāre, yathāsambhavato bhave.

227.

Āvajjā pañcaviññāṇaṃ, sampaṭicchanatīraṇaṃ;

Voṭṭhabbakāmajavanaṃ, tadālambaṇamānasaṃ.

228.

Sattevaṃ vīthicittāni, cittuppādā catuddasa;

Catupaññāsa vitthārā, pañcadvāre yathārahaṃ.

229.

Uppādaṭṭhitibhaṅgānaṃ, vasā cittakkhaṇaṃ tayaṃ;

Rūpānaṃ ṭhiti ekūna-paññāsañca duke dukaṃ.

230.

Parittetiparitte ca, mahantetimahantake;

Voṭṭhabbamoghajavanaṃ, tadālambanti taṃ kamā.



我来帮你直译这段巴利文。
202
信说摄二种，
余各摄一法；
如是七种别，
菩提分摄类。
203
念处正勤及，
神足根力觉；
支道分差别，
如是已宣说。
204
欲心与舍及，
信轻安与喜；
正见与正思，
精进三离法。
205
正念与正定，
说菩提分法；
十四种自性，
三十七差别。
206
以此诸法觉，
通达诸谛者；
无上圆满中，
或无思惟喜。
207
前分亦可得，
世间随所应；
通达修习时，
六清净运转。
208
如是三种别，
当随应了知；
自性差别异，
同类义摄集。
209
差别摄类智者赞，
差别摄解脱教中；
差别摄类最上义，
差别摄门已显示。
210
如是法性分别智，
于此正法教法中；
法显现庄严其心，
得享法味甘露者。
以上为名色分别论差别摄类分别品
第三品
第四品
杂分别品
211
此后作用及，
门所缘依处；
地人处生起，
如其所应者。
212
摄集与转起，
结生与转起；
依心生起义，
摄略而引导。
213
色无色大果，
舍推度二种；
死结生有分，
十九种心生。
214
转向有二种，
见闻嗅尝及，
触受等诸法，
领受诸心生。
215
三种推度心，
一种说确定；
五门及意门，
名为彼转向。
216
五十五速行，
作用当分别；
唯作除转向，
善不善果报。
217
彼所缘诸心，
有十一种者；
大果报心八，
推度心三种。
218
说五种作用，
舍推度二种；
四用大果报，
广大三作用。
219
二用说确定，
乐推度宣说；
五识与速行，
意界三法等。
220
说一种作用，
智者六十八；
如是作用别，
心生已安立。
221
眼耳鼻舌身，
界等随次第；
五门有分心，
说名为意门。
222
鼻等三色中，
五眼等如是；
无色二处中，
彼所缘意识。
223
六门路心七，
于欲界色中；
三门六种心，
意门无色中。
224
结生等为始，
最后住死心；
中断有分已，
各别路生起。
225
色等所缘中，
眼净等相撞；
转向等生起，
有分动二后。
226
有分变化时，
所缘堪能取；
如是意门路，
随其生而有。
227
转向五识及，
领受与推度；
确定欲速行，
彼所缘意识。
228
如是七路心，
十四种心生；
广说五十四，
五门随所应。
229
生住灭力故，
心刹那有三；
色住四十九，
二二为一对。
230
极小次极小，
广大极广大；
确定空速行，
彼所缘次第。

231.

Āvajjanañca javanaṃ, manodvāre tu gocare;

Vibhūte tu tadālambaṃ, vitthārā sattasaṭṭhi te.

232.

Kāme javanasattāla-mbaṇānaṃ niyame sati;

Vibhūtetimahante ca, tadālambaṇamīritaṃ.

233.

Pañcadvāre manodhātu, paccekamhi yathākkamaṃ;

Pañcaviññāṇayugaḷaṃ, paccekaṃ tu pakāsitaṃ.

234.

Manodvāre tu javanaṃ, mahaggatamanuttaraṃ;

Sukhatīraṇavoṭṭhabbaṃ, parittajavanaṃ chasu.

235.

Mahāvipākacittāni , upekkhātīraṇadvayaṃ;

Chasu dvāresu jāyanti, vīthimuttāni cekadā.

236.

Sattati vīthicittāni, vipākā tu mahaggatā;

Nava vīthivimuttā ca, duvidhāpi dasīritā.

237.

Iccevaṃ dvārabhedena, vibhāvetvā tato paraṃ;

Ñeyyā gocarabhedena, cittuppādā yathārahaṃ.

238.

Rūpasaddagandharasaphoṭṭhabbā pañca gocarā;

Sesañca rūpapaññattināmañca dhammagocaraṃ.

239.

Pañcadvāre vattamānaṃ, pañcālambaṃ yathākkamaṃ;

Chālambaṇaṃ manodvāre, atītānāgatampi ca.

240.

Paññattātītavattantaṃ , chadvāraggahitaṃ pana;

Chaḷārammaṇasaṅkhātaṃ, yebhuyyena bhavantare.

241.

Nimittagatikammānaṃ, kammamevātha gocaraṃ;

Paṭisandhibhavaṅgānaṃ, cutiyāva yathārahaṃ.

242.

Pañcālambe manodhātu, paccekamhi yathākkamaṃ;

Pañcaviññāṇayugaḷaṃ, paccekaṃ tu pakāsitaṃ.

243.

Kāmapākāni sesāni, hasanañca parittake;

Ñāṇahīnānipuññāni, javanāni animmale.

244.

Tihetukāmapuññāni, puññābhiññā ca lokiyā;

Sabbālambe pavattanti, aggamaggaphalaṃ vinā.

245.

Kriyābhiññā ca voṭṭhabbaṃ, kriyā kāme tihetukā;

Sabbālambe pavattanti, nibbāne nimmalā siyuṃ.

246.

Dutiyañca catutthañca, āruppesu mahaggate;

Mahaggataññe vohāre, ayamālambaṇe nayo.

247.

Cakkhusotaghānajivhā-kāyahadayavatthunā;

Kāmaloke chavatthūni, nissitā satta dhātuyo.

248.

Pañcaviññāṇadhātū ca, tāsaṃ pubbāparattayaṃ;

Manodhātu tato sesā, manoviññāṇadhātu ca.

249.

Catasso dhātuyo rūpe, tīṇi vatthūni nissitā;

Arūpe tu anissāya, dhātvekāva pavattati.

250.

Pañcappasāde nissāya, paccekaṃ tu yathākkamaṃ;

Pañcaviññāṇayugaḷaṃ, bhavatīti pakāsitaṃ.

251.

Kāmapākāni sesāni, maggāvajjanamādito;

Hasanaṃ paṭighārūpā-vacaraṃ vatthunissitaṃ.

252.

Dvecattālīsa nissāya, anissāya ca jāyare;

Anissāya vipākāni, āruppeti samīritaṃ.

253.

Iccevaṃ vatthubhedena, cittuppādā pakāsitā;

Tato paraṃ vibhāveyya, bhūmibhedena paṇḍito.

254.

Niraye petaloke ca, tiracchānāsure tathā;

Pāpakammopapajjanti, pāpapākāya sandhiyā.

255.

Bhūmissitesu devesu, manussesupi hīnakā;

Ahetukāya jāyanti, puññapākāya sandhiyā.

256.

Cātumahārājikā ca, tāvatiṃsā ca yāmakā;

Tusitā ceva nimmānaratino vasavattino.

257.

Iccevaṃ chasu devesu, manussesu ca jāyare;

Mahāvipākasandhīhi, kāmapuññakatā janā.

258.

Brahmānaṃ pārisajjā ca, tathā brahmapurohitā;

Mahābrahmā ca jāyanti, paṭhamajjhānasandhiyā.

259.

Parittā appamāṇābhā, jāyantābhassarā tathā;

Dutiyajjhānapākāya, tatiyāya ca sandhiyā.

260.

Parittasubhappamāṇasubhā ca subhakiṇhakā;

Catutthāya tu jāyanti, tatiyajjhānabhūmikā.

261.

Vehapphalā asaññī ca, suddhāvāsāti sattasu;

Pañcamāya ca jāyanti, asaññīcittavajjitā.



我来帮你直译这段巴利文。
231
转向与速行，
意门所缘中；
明显所缘时，
广说六十七。
232
欲界速行七，
所缘有定时；
明显极大中，
说有彼所缘。
233
五门意界中，
各别随次第；
五识有二对，
各别已显示。
234
意门中速行，
广大与无上；
乐推度确定，
小界速行六。
235
大异熟诸心，
舍推度二种；
六门中生起，
离路亦一时。
236
七十种路心，
异熟广大九；
离路有二种，
说为有十种。
237
如是门差别，
显示此后当；
了知境差别，
心

262.

Avihā ca atappā ca, sudassā ca sudassino;

Akaniṭṭhāti pañcete, suddhāvāsā pakāsitā.

263.

Ākāsānañcāyatanapākādīhi yathākkamaṃ;

Ākāsānañcāyatanabhūmikādīsu jāyare.

264.

Cutisandhibhavaṅgānaṃ , vasā pākā mahaggatā;

Kāme sahetukā pākā, tadālambaṇatopi ca.

265.

Yathāvuttaniyāmena, bhūmīsvekāva jāyare;

Cittuppādesu sabbattha, na tvevāsaññino matā.

266.

Ghānajivhākāyadhātu-nissitaṃ mānasaṃ tathā;

Paṭighadvayamiccevamaṭṭha honteva kāmisu.

267.

Cakkhusotañca viññāṇaṃ, manodhātu ca tīraṇaṃ;

Kāmarūpesu jāyanti, yathāsambhavato dasa.

268.

Voṭṭhabbakāmapuññāni, vippayuttāni diṭṭhiyā;

Uddhaccasahitañceti, sabbatthetāni cuddasa.

269.

Kaṅkhitaṃ diṭṭhiyuttāni, suddhāvāsavivajjite;

Sitañca rūpajavana-māruppāpāyavajjite.

270.

Kāmakriyā sahetū ca, uddhaṃ lokuttarattayaṃ;

Catutthāruppajavanaṃ, sabbatthāpāyavajjite.

271.

Sesamāruppajavanaṃ, hitvāpāyaṃ yathākkamaṃ;

Uddhamāruppabhūmiñca, jāyatīti vibhāvaye.

272.

Sotāpattiphalādīni, cattārānuttarāni tu;

Suddhāvāsamapāyañca, hitvā sabbattha jāyare.

273.

Suddhāvāsamapāyañca, hitvārūpañca sabbathā;

Paṭhamānuttaro maggo, sesaṭṭhānesu jāyati.

274.

Sattatiṃsa apāyesu, kāmesīti pakāsitā;

Pañcapaññāsa suddhesu, rūpesvekūnasattati.

275.

Chacattālīsa āruppe, uppajjanti yathārahaṃ;

Iccevaṃ bhūmibhedena, cittuppādā pakāsitā.

276.

Tihetusatte sabbāni, dvihetukāhetuke pana;

Parittāni vivajjetvā, ñāṇapākakriyājave.

277.

Puthujjanānaṃ sambhonti, diṭṭhiyuttañca kaṅkhitaṃ;

Sotāpannāditiṇṇampi, phalaṃ hoti yathāsakaṃ.

278.

Vītarāgassa javanaṃ, kriyā cantimanuttaraṃ;

Puthujjanāditiṇṇampi, paṭighaṃ samudīritaṃ.

279.

Javā puthujjanādīnaṃ, catunnaṃ sesa sāsavā;

Sāsavāvajjapākāni, pañcannamapi dīpaye.

280.

Puthujjanesu tesaṭṭhi, sotāpannādikadvaye;

Ekūnasaṭṭhi cittāni, anāgāmikapuggale.

281.

Sattapaññāsa jāyanti, tepaññāsa anāsave;

Maggaṭṭhesu sako maggo, puggalesu ayaṃ nayo.

282.

Tihetukāmacutiyā, sabbāpi paṭisandhiyo;

Dvihetāhetucutiyā, kāmāvacarasandhiyo.

283.

Rūpāvacaracutiyā, sahetupaṭisandhiyo;

Āruppāruppacutiyā, heṭṭhimāruppavajjitā.

284.

Paṭisandhi tathā kāme, tihetupaṭisandhiyo;

Bhavantīti ca medhāvī, cutisandhinayaṃ naye.

285.

Cutiyānantaraṃ hoti, paṭisandhi tato paraṃ;

Bhavaṅgaṃ taṃ pana chetvā, hoti āvajjanaṃ tato.

286.

Aniṭṭhe pāpapākāva, cakkhuviññāṇakādayo;

Iṭṭhe tu puññapākāva, yathāsambhavato siyuṃ.

287.

Pubbe vuttanayeneva, vīthicittāni yojaye;

Pañcadvāre yathāyogaṃ, manodvāre ca paṇḍito.

288.

Santīraṇatadālamba-miṭṭhālambe pavattati;

Sukhitaṃ iṭṭhamajjhatte, aniṭṭhe ca upekkhitaṃ.

289.

Sukhopetaṃ tadālambaṃ, upekkhākriyato paraṃ;

Na hoti domanassamhā, somanassaṃ tu sabbadā.

290.

Tathopekkhātadālambaṃ, sukhitakriyato paraṃ;

Aññattha niyamo natthi, tadālambapavattiyā.

291.

Somanassabhavaṅgassa, javane domanassite;

Tadālambe asambhonte, upekkhātīraṇaṃ bhave.

292.

Parikammopacārānu-lomagotrabhuto paraṃ;

Pañcamaṃ vā catutthaṃ vā, javanaṃ hoti appanā.



我来 助你直译这段巴利文。
262
无烦与无热，
善现善见及，
色究竟五种，
说为净居天。
263
空无边处果，
等随其次第；
空无边处地，
等处中生起。
264
死结生有分，
力故广大果；
欲界有因果，
及彼所缘故。
265
如前所说法，
地中一生起；
一切心生中，
无想不如是。
266
鼻舌身界依，
意识亦如是；
瞋恚有二种，
欲界有八种。
267
眼耳与识及，
意界与推度；
欲色界生起，
随生有十种。
268
确定欲界善，
离于邪见及，
掉举相应等，
此十四一切。
269
疑心见相应，
除净居天处；
转向色速行，
除无色恶趣。
270
欲界有因作，
上三出世间；
第四无色速，
除一切恶趣。
271
余无色速行，
除恶趣次第；
上无色地中，
生起当了知。
272
预流果等四，
无上果亦然；
除净居恶趣，
一切处生起。
273
除净居恶趣，
及无色一切；
初无上道生，
余处皆生起。
274
三十七恶趣，
欲界已显示；
五十五净处，
色界六十九。
275
四十六无色，
随应而生起；
如是地差别，
心生已显示。
276
三因七一切，
二因无因者；
除去小界及，
智果作速行。
277
凡夫中生起，
见相应与疑；
预流等三者，
各有其自果。
278
离贪速行作，
最后无上果；
凡夫等三者，
瞋恚已宣说。
279
凡夫等四种，
余有漏速行；
有漏除转果，
说五种皆有。
280
凡夫有六十三，
预流等二者；
五十九种心，
不还补特伽罗。
281
五十七生起，
无漏五十三；
道者各自道，
补特伽罗理。
282
三因欲界死，
一切结生处；
二因无因死，
欲界结生处。
283
色界死心者，
有因结生处；
无色死无色，
除下无色界。
284
结生如是欲，
三因结生处；
智者应了知，
死生之法则。
285
死心之后即，
结生此后有；
有分断彼后，
转向心生起。
286
不悦恶果中，
眼识等诸法；
可悦善果中，
随生而有之。
287
如前所说法，
智者当配合；
路心五门中，
意门随相应。
288
推度彼所缘，
悦所缘转起；
乐于悦中舍，
不悦中舍心。
289
乐俱彼所缘，
舍作心之后；
忧后无喜生，
喜则恒常有。
290
如是舍所缘，
乐作心之后；
余处无定则，
彼所缘转起。
291
喜俱有分后，
速行忧相应；
彼所缘不生，
舍推度生起。
292
遍作近行随，
顺种姓之后；
第五或第四，
速行入安止。

293.

Catujhānaṃ sukhopetaṃ, ñāṇayuttānanantaraṃ;

Upekkhāñāṇayuttānaṃ, pañcamaṃ jāyate paraṃ.

294.

Puthujjanāna sekkhānaṃ, kāmapuññatihetuto;

Tihetukāmakriyato, vītarāgānamappanā.

295.

Āvajjapañcaviññāṇa-sampaṭicchanatīraṇaṃ;

Paṭisandhicuti sabbā, rūpārūpādikappanā.

296.

Nirodhā vuṭṭhahantassa, upariṭṭhaphalaṃ dvayaṃ;

Pañcābhiññā tathā maggā, ekacittakkhaṇā matā.

297.

Dvikkhattuṃ hi nirodhassa, samāpattikkhaṇe pana;

Catutthāruppajavanaṃ, tadālambañca sabbathā.

298.

Dvikkhattuṃ vātha tikkhattuṃ, maggassānantaraṃ phalaṃ;

Bhavaṅgādi ca voṭṭhabbaṃ, javanādi sakiṃ pana.

299.

Tihetukāmajavanaṃ, appanāghaṭitaṃ pana;

Tikkhattuṃ vā catukkhattuṃ, manodvāre pavattati.

300.

Chadvāresu panaññattha, javanaṃ kāmadhātujaṃ;

Pañca vāre cha vā satta, samuppajjati sambhavā.

301.

Samāpattibhavaṅgesu, niyamo na samīrito;

Vīthicittāvasāne tu, bhavaṅgaṃ cuti vā bhave.

302.

Iccānantarabhedena, cittuppādaṭṭhitiṃ cutiṃ;

Ñatvā gaṇeyya saṅgayha, labbhamānavasā kathaṃ?

303.

Pañcadvārāvajjanato, dasa cittāni dīpaye;

Sesāvajjanato pañca-cattālīsanti bhāsitaṃ.

304.

Pañcaviññāṇato pāpavipākā sampaṭicchanā;

Paramekaṃ duve puñña-vipākā sampaṭicchanā.

305.

Santīraṇadvihetumhā, pākā dvādasa jāyare;

Tihetukāmapākamhā, ekavīsati bhāsitaṃ.

306.

Rūpāvacarapākamhā, paramekūnavīsati;

Navaṭṭhāruppapākamhā, satta cha vā yathākkamaṃ.

307.

Paṭighamhā tu satteva, sitamhā terasabravuṃ;

Dvihetupuññāpuññamhā, ekavīsati bhāvaye.

308.

Dvihetukāmakriyato, aṭṭhārasa upekkhakā;

Sukhitamhā sattarasa, vibhāventi vicakkhaṇā.

309.

Kāmapuññā tihetumhā, tettiṃseva upekkhakā;

Sukhitamhā tipaññāsa, bhavantīti pakāsitaṃ.

310.

Tihetukāmakriyato, catuvīsatipekkhakā;

Sukhitamhā tu dīpeyya, pañcavīsati paṇḍito.

311.

Dasa rūpajavamhekādasa dvādasa terasa;

Yathākkamaṃ pañcadasa, āruppā paridīpaye.

312.

Phalamhā cuddasevāhu, maggamhā tu sakaṃ phalaṃ;

Paraṃ saṅgahamiccevaṃ, vigaṇeyya visārado.

313.

Pañcadasamhādyāvajja-mekavīsatitoparaṃ ;

Ekamhā pañcaviññāṇaṃ, pañcamhā sampaṭicchanaṃ.

314.

Sukhasantīraṇaṃ hoti, pañcavīsatito paraṃ;

Sambhonti sattatiṃsamhā, upekkhātīraṇadvayaṃ.

315.

Bhavanti cattālīsamhā, sukhapākā dvihetukā;

Tathekacattālīsamhā, sukhapākā dvihetukā;

Tathekacattālīsamhā, upekkhāya samāyutā.

316.

Honti sattatito kāme,

Sukhapākā tihetukā;

Dvisattatimhā jāyanti,

Upekkhāsahitā puna.

317.

Ekūnasaṭṭhito rūpā, pākā pākā arūpino;

Kamāṭṭhacattālīsamhā, tathekadvitihīnato.

318.

Phaladvayaṃ catukkamhā, pañcamhāntaphaladvayaṃ;

Tikā mahaggatā javā, maggā kāmajavā dvayā.

319.

Cittuppādānamiccevaṃ, gaṇito pubbasaṅgaho;

Ñeyyoyaṃ ṭhānabhedoti, pubbāparaniyāmito.

320.

Rūpapākamahāpākā, manodhātu ca tīraṇaṃ;

Rūpameva janentīti, vuttā ekūnavīsati.

321.

Appanājavanaṃ sabbaṃ, mahaggatamanuttaraṃ;

Iriyāpatharūpāni, janetīti samīritaṃ.

322.

Voṭṭhabbaṃ kāmajavanamabhiññā ca yathārahaṃ;

Iriyāpathaviññattirūpānaṃ janakā siyuṃ.

323.

Pañcaviññāṇamāruppā, vipākā ca na kiñcipi;

Sabbesaṃ paṭisandhī ca, cuti cārahato tathā.



我来帮你直译这段巴利文。
293
四禅具乐俱，
与智相续后；
舍智相应者，
第五后生起。
294
凡夫与有学，
欲善三因后；
三因欲界作，
离贪入安止。
295
转向五识及，
领受与推度；
结生死一切，
色无色假想。
296
从灭定出时，
上果有二种；
五通及诸道，
说一心刹那。
297
二次于灭定，
入定刹那中；
第四无色速，
彼所缘一切。
298
二次或三次，
道后即生果；
有分等确定，
速行等一次。
299
三因欲界速，
安止相应者；
三次或四次，
意门中转起。
300
六门中余处，
欲界生速行；
五次或六七，
从生而生起。
301
等至与有分，
无有定规说；
路心终了时，
有分或死生。
302
如是相续别，
心生住与死；
当知摄算数，
可得如何说？
303
五门转向后，
说有十种心；
余转向之后，
说有四十五。
304
五识之后恶，
果报有领受；
最多一二善，
果报有领受。
305
推度二因后，
果报十二生；
三因欲界果，
说有二十一。
306
色界果报后，
最多十九种；
九八无色果，
七六随次第。
307
瞋后唯七种，
转向说十三；
二因善不善，
当知二十一。
308
二因欲界作，
舍俱十八种；
乐俱十七种，
智者当了知。
309
欲善三因后，
舍俱三十三；
乐俱五十三，
如是已显示。
310
三因欲界作，
舍俱二十四；
乐俱智者说，
二十五应知。
311
色界速行十，
十一十二种；
十三随次第，
十五无色说。
312
果说十四种，
道后各自果；
如是后摄集，
善巧者应数。
313
十五后初转，
二十一之后；
一后五种识，
五后有领受。
314
乐推度生起，
二十五之后；
三十七后生，
舍推度二种。
315
四十后生起，
乐果二因者；
四十一之后，
与舍相应者。
316
七十后欲界，
乐果三因者；
七十二后生，
复与舍相应。
317
五十九后色，
果报无色果；
次第四十八，
如是一二三。
318
二果从四后，
五后末二果；
三广大速行，
道欲速行二。
319
如是诸心生，
前摄数已算；
当知处差别，
前后决定故。
320
色果大果报，
意界与推度；
唯生色如是，
说十九种心。
321
一切安止速，
广大与无上；
威仪路诸色，
说为能生者。
322
确定欲速行，
神通随所应；
威仪与表色，
能生者应知。
323
五识无色界，
果报不生何；
一切结生及，
阿罗汉死心。

324.

Rūpādittayamiccevaṃ , samuṭṭhāpeti mānasaṃ;

Uppajjamānameveti, ñeyyo janakasaṅgaho.

325.

Iti kiccādibhedesu, paccekasmiṃ pakāsitaṃ;

Nayaṃ vuttānusārena, samāsetvā viyojaye.

326.

Panuṇṇasammohamalassa sāsane,

Vikiṇṇavatthūhi suganthitaṃ nayaṃ;

Pakiṇṇamogayha paratthaninnaye,

Vitiṇṇakaṅkhāva bhavanti paṇḍitā.

327.

Bahunayavinibandhaṃ kullametaṃ gahetvā,

Jinavacanasamuddaṃ kāmamogayha dhīrā;

Hitasakalasamatthaṃ vatthusāraṃ haritvā,

Hadaya ratanagabbhaṃ sādhu sampūrayanti.

Iti nāmarūpaparicchede pakiṇṇakavibhāgo nāma

Catuttho paricchedo.

5. Pañcamo paricchedo

Kammavibhāgo

328.

Vibhāgaṃ pana kammānaṃ,

Pavakkhāmi ito paraṃ;

Kammapākakriyābhede,

Amohāya samāsato.

329.

Kammapaccayakammanti, cetanāva samīritā;

Tatthāpi nānakkhaṇikā, puññāpuññāva cetanā.

330.

Deti pākamadhiṭṭhāya, sampayutte yathārahaṃ;

Kammassāyūhanaṭṭhena, pavattattā hi cetanā.

331.

Klesānusayasantāne , pākadhammā hi jāyare;

Pahīnānusayānaṃ tu, kriyāmattaṃ pavattati.

332.

Mūlabhāvā ca sabbesaṃ, tathevāvajjanadvayaṃ;

Janitāni ca kammehi, vipākāni pavattare.

333.

Cittuppādavaseneva, kammaṃ tettiṃsadhā ṭhitaṃ;

Kammacatukkabhedehi, vibhāveyya vicakkhaṇo.

334.

Paccuppannādikaṇhādi-janakādigarādito;

Diṭṭhadhammādikāmādi-bhedā chadhā yathākkamaṃ.

335.

Yaṃ pāpaṃ sukhavokiṇṇaṃ, akicchena karīyati;

Paccuppannasukhaṃ kammaṃ, āyatiṃ dukkhapākajaṃ.

336.

Kicchena dukkhavokiṇṇaṃ, yadi pāpaṃ karīyati;

Paccuppanne ca taṃ dukkhaṃ, āyatiṃ dukkhapākajaṃ.

337.

Kicchena dukkhavokiṇṇaṃ, yadi puññaṃ karīyati;

Paccuppannamhi taṃ dukkhaṃ, āyatiṃ sukhapākajaṃ.

338.

Yaṃ puññaṃ sukhavokiṇṇaṃ, akicchena karīyati;

Paccuppannasukhañceva, āyatiṃ sukhapākajaṃ.

339.

Visasaṃsaṭṭhamadhuraṃ, savisaṃ tittakaṃ tathā;

Gomuttamadhubhesajja-miccopammaṃ yathākkamaṃ.

340.

Samādāne vipāke ca, sukhadukkhappabheditaṃ;

Kammamevaṃ catuddhāti, pakāsenti tathāgatā.

341.

Ānantariyakammādi, ekantakaṭukāvahaṃ;

Kaṇhaṃ kaṇhavipākanti, kammaṃ duggatigāmikaṃ.

342.

Paṭhamajjhānakammādi, ekantena sukhāvahaṃ;

Sukkaṃ sukkavipākanti, kammaṃ saggūpapattikaṃ.

343.

Vokiṇṇakamma vokiṇṇa-sukhadukkhūpapattikaṃ;

Kaṇhasukkaṃ kaṇhasukka-vipākanti samīritaṃ.

344.

Akaṇhasukkamīrenti, akaṇhasukkapākadaṃ;

Kammaṃ lokuttaraṃ loke, gatikammakkhayāvahaṃ.

345.

Iti vaṭṭappavattamhi, klesavodānabheditaṃ;

Kammakkhayena saṅgayha, catudhā kammamīritaṃ.

346.

Janakañcevupatthambha-mupapīḷopaghātakaṃ;

Catudhā kiccabhedena, kammamevaṃ pavuccati.

347.

Janeti janakaṃ pākaṃ, taṃ chindatupapīḷakaṃ;

Taṃ pavattetupatthambhaṃ, taṃ ghātetopaghātakaṃ.

348.

Karoti attano pāka-ssāvakāsanti bhāsitaṃ;

Pākadāyakakammaṃ tu, yaṃ kiñci janakaṃ bhave.

349.

Bādhamānakakammaṃ tu, taṃ pākamupapīḷakaṃ;

Upaghātakamīrenti, tadupacchedakaṃpare.

350.

Garukāsannamāciṇṇaṃ, kaṭattākammunā saha;

Kammaṃ catubbidhaṃ pāka-pariyāyappabhedato.

351.

Mahaggatānantariyaṃ, garukammanti vuccati;

Kataṃ cintitamāsanna-māsannamaraṇena tu.



我来帮你直译这段巴利文。
324
如是色等三，
心令其生起；
正生起如是，
当知生起摄。
325
如是作用等，
差别各显示；
随前所说理，
综合当分别。
326
已除迷惑垢教中，
散乱事善结合理；
了知杂义为他利，
智者已度诸疑惑。
327
多种理趣结合此筏取，
胜者言说大海随意入；
摄取一切利益事精要，
善巧充满心宝藏。
以上为名色分别论杂分别品
第四品
第五品
业分别品
328
今当说业之，
差别于此后；
业果作差别，
略说除愚痴。
329
业缘业如是，
说唯是思心；
其中异刹那，
善不善思心。
330
决定而予果，
相应随所应；
思依造作义，
故说有转起。
331
烦恼随眠续，
果法中生起；
已断随眠者，
唯作法转起。
332
以其根本性，
如是二转向；
诸业所生起，
果报有转起。
333
依心生起义，
业住三十三；
四种业差别，
智者当了知。
334
现在等黑等，
能生等重等；
现法等欲等，
差别六随次。
335
作恶乐相杂，
不苦而造作；
现在乐之业，
未来苦果生。
336
艰苦苦相杂，
若造作恶业；
现在亦是苦，
未来苦果生。
337
艰苦苦相杂，
若造作福业；
现在虽是苦，
未来乐果生。
338
作福乐相杂，
不苦而造作；
现在即是乐，
未来乐果生。
339
毒混合甘美，
有毒苦亦然；
牛尿蜜药等，
譬喻随次第。
340
受持与果报，
苦乐有差别；
如是业四种，
如来已显示。
341
无间等诸业，
定感苦果报；
黑黑果业者，
趣向诸恶趣。
342
初禅等诸业，
定感乐果报；
白白果业者，
趣向诸天界。
343
杂业生杂合，
苦乐诸果报；
黑白黑白果，
如是已宣说。
344
说非黑非白，
生非黑白果；
世间出世业，
能尽趣与业。
345
如是轮回转，
烦恼清净别；
业尽故摄集，
说业有四种。
346
能生与助力，
压迫与断灭；
作用有四种，
如是业宣说。
347
生业生果报，
压迫业断之；
助力令转起，
断灭业灭之。
348
作自果报处，
如是已宣说；
能予果之业，
随何皆能生。
349
能障碍之业，
为压迫彼果；
断灭业他说，
能断彼果者。
350
重近习惯行，
积集业俱有；
业有四种别，
果报次第差。
351
广大无间业，
说名为重业；
已作与已思，
临近死亡者。

352.

Bāhullena samāciṇṇamāciṇṇanti pavuccati;

Sesaṃ puññamapuññañca, kaṭattākammamīritaṃ.

353.

Diṭṭhadhamme vedanīyamupapajjāpare tathā;

Pariyāyavedanīyamiti cāhosikammunā.

354.

Pākakālavasenātha, kālātītavasena ca;

Catudhevampi akkhātaṃ, kammamādiccabandhunā.

355.

Diṭṭhadhamme vedanīyaṃ, paṭhamaṃ javanaṃ bhave;

Aladdhāsevanattāva, asamatthaṃ bhavantare.

356.

Vedanīyaṃ tupapajjapariyosānamīritaṃ;

Pariniṭṭhitakammattā, vipaccati anantare.

357.

Sesāni vedanīyāni, pariyāyāpare pana;

Laddhāsevanato pākaṃ, janenti sati paccaye.

358.

Vuccantāhosikammāni, kālātītāni sabbathā;

Ucchinnataṇhāmūlāni, paccayālābhato tathā.

359.

Catudhā puna kāmādibhūmibhedena bhāsitaṃ;

Puññāpuññavasā dvedhā, kāmāvacarikaṃ bhave.

360.

Apuññaṃ tattha sāvajja-maniṭṭhaphaladāyakaṃ;

Taṃ kammaphassadvārehi, duvidhaṃ sampavattati.+

361.

Kāyadvāraṃ vacīdvāraṃ, manodvāranti tādinā;

Kammadvārattayaṃ vuttaṃ, phassadvārā cha dīpitā.

362.

Kammadvāre manodvāre, pañcadvārā samohitā;

Phassadvāramanodvāraṃ, kammadvārattayaṃ kataṃ.

363.

Tathā hi kāyaviññattiṃ, janetvā jātacetanā;

Kāyakammaṃ vacīkammaṃ, vacībhedapavattikā.

364.

Viññattidvayasampattā, manokammanti vuccati;

Bhedoyaṃ pariyāyena, kammānamiti dīpito.

365.

Pāṇaghātādikaṃ kammaṃ, kāye bāhullavuttito;

Kāyakammaṃ vacīkammaṃ, musāvādādikaṃ tathā.

366.

Abhijjhādi manokammaṃ, tīsu dvāresu jāyati;

Dvīsu dvāresu sesāni, bhedoyaṃ paramatthato.

367.

Phassadvāramanodvāre, viññattidvayamīritaṃ;

Pañcadvāre dvayaṃ natthi, ayamettha vinicchayo.

368.

Akkhantiñāṇa kosajjaṃ, dussilyaṃ muṭṭhasaccatā;

Iccāsaṃvarabhedena, aṭṭhadvāresu jāyati.

369.

Kammadvārattayañceva , pañcadvārā tathāpare;

Asaṃvarānaṃ pañcannaṃ, aṭṭha dvārā pakāsitā.

370.

Tattha kammapathappattaṃ, paṭisandhiphalāvahaṃ;

Pāṇaghātādibhedena, dasadhā sampavattati.

371.

Pāṇātipāto pharusaṃ, byāpādo ca tathāparo;

Iccevaṃ tividhaṃ kammaṃ, dosamūlehi jāyati.

372.

Micchācāro abhijjhā ca, micchādiṭṭhi tathāparā;

Iccevaṃ tividhaṃ kammaṃ, lobhamūlehi jāyati.

373.

Theyyādānaṃ musāvādo, pisuṇaṃ samphalāpanaṃ;

Kammaṃ catubbidhammetaṃ, dvimūlehi pavattati.

374.

Chandādosā bhayā mohā, pāpaṃ kubbanti pāṇino;

Tasmā chandādibhedena, cattālīsavidhaṃ bhave.

375.

Iccāpuññaṃ pakāsenti, caturāpāyasādhakaṃ;

Aññatthāpi pavattamhi, vipattiphalasādhanaṃ.

376.

Tividhaṃ pana puññaṃ tu, anavajjiṭṭhapākadaṃ;

Dānaṃ sīlaṃ bhāvanā ca, tīsu dvāresu jāyati.

377.

Mahattagāravā snehā, dayā saddhupakārato;

Bhogajīvābhayadhammaṃ, dadato dānamīritaṃ.

378.

Puññamācāravāritta-vattamārabbha kubbato;

Pāpā ca viramantassa, hoti sīlamayaṃ tadā.

379.

Dānasīlavinimuttaṃ, bhāvanāti pavuccati;

Puññaṃ bhāventi santāne, yasmā tena hitāvahaṃ.

380.

Janetvā kāyaviññattiṃ, yadā puññaṃ karīyati;

Kāyakammaṃ tadā hoti, dānaṃ sīlañca bhāvanā.

381.

Vacīviññattiyā saddhiṃ, yadā puññaṃ karīyati;

Vacīkammaṃ manokammaṃ, vinā viññattiyā kataṃ.

382.

Taṃtaṃdvārikamevāhu, taṃtaṃdvārikapāpato;

Viramantassa viññattiṃ, vinā vā saha vā puna.



我来 助你直译这段巴利文。
352
多分常所作，
说名为习行；
余善与不善，
说为积集业。
353
现法受报业，
次生受报等；
依次受报业，
及无效用业。
354
依果报时间，
及超过时间；
如是说四种，
日亲宣说业。
355
现法受报业，
为初速行心；
未得熟习故，
他生无能力。
356
次生受报业，
终末已宣说；
业已完成故，
无间即成熟。
357
余受报诸业，
依次第他人；
已得熟习故，
缘具则生果。
358
说为无效业，
一切超时者；
爱根已断绝，
亦无缘得故。
359
复说有四种，
欲等地差别；
善不善力故，
欲界有二种。
360
其中不善业，
有过不悦果；
业门触门中，
二种有转起。
361
身门语门及，
意门如是说；
三种业门者，
说六种触门。
362
业门意门中，
五门皆摄集；
触门意门者，
作三种业门。
363
如是生身表，
已生思所作；
身业与语业，
语表有转起。
364
具足二种表，
说名为意业；
此差别方便，
诸业已显示。
365
杀生等诸业，
身中多转故；
语业妄语等，
如是亦复然。
366
贪等意业生，
于三种门中；
余二门生起，
此胜义差别。
367
触门意门中，
说有二种表；
五门无二表，
此中如是定。
368
不忍慢懈怠，
恶戒失念性；
如是不防护，
八门中生起。
369
三种业门及，
五门如是余；
五不防护故，
说有八种门。
370
其中成业道，
能引结生果；
杀生等差别，
十种有转起。
371
杀生与粗语，
瞋恚亦如是；
如是三种业，
从瞋根生起。
372
邪行与贪欲，
邪见亦如是；
如是三种业，
从贪根生起。
373
偷盗与妄语，
离间与绮语；
此四种业者，
二根所生起。
374
欲瞋恐愚痴，
众生造诸恶；
故欲等差别，
成四十种业。
375
如是不善业，
能成四恶趣；
余处亦转起，
能成过失果。
376
善业有三种，
无过可悦果；
施戒与修习，
三门中生起。
377
尊重恭敬爱，
慈悲善人助；
财命无畏法，
布施已宣说。
378
善行防护戒，
受持而造作；
远离诸恶时，
即成戒所成。
379
除施戒之外，
说名为修习；
善相续修习，
由此引利益。
380
生起身表时，
若造作福业；
即成为身业，
施戒与修习。
381
与语表俱时，
若造作福业；
语业与意业，
离表所造作。
382
说彼彼门业，
离彼彼恶业；
离表或俱表，
远离者亦然。

383.

Dānaṃ sīlaṃ bhāvanā ca, veyyāvaccāpacāyanā;

Pattānumodanā patti-dānaṃ dhammassa desanā;

Savanaṃ diṭṭhijukamma-miccevaṃ dasadhā ṭhitaṃ.

384.

Kāmapuññaṃ pakāsenti, kāme sugatisādhakaṃ;

Aññatthāpi pavattamhi, sampattiphalasādhakaṃ.

385.

Cittuppādappabhedena, kammaṃ vīsatidhā ṭhitaṃ;

Kāmāvacaramiccevaṃ, vibhāventi vibhāvino.

386.

Rūpāvacarikaṃ kamma-mappanābhāvanāmayaṃ;

Kasiṇādikamārabbha, manodvāre pavattati.

387.

Pathavāpo ca tejo ca,

Vāyo nīlañca pītakaṃ;

Lohitodātamākāsaṃ,

Ālokoti visāradā.

388.

Kasiṇāni dasīrenti, ādikammikayogino;

Uddhumātaṃ vinīlañca, vipubbakaṃ vikhāditaṃ.

389.

Vicchiddakañca vikkhittaṃ, hatavikkhittalohitaṃ;

Puḷavaṃ aṭṭhikañceti, asubhaṃ dasadhā ṭhitaṃ.

390.

Buddhe dhamme ca saṅghe ca, sīle cāge ca attano;

Devatopasamāyañca, vuttānussatibhāvanā.

391.

Maraṇe sati nāmekā, tathā kāyagatāsati;

Ānāpānasaticcevaṃ, dasadhānussatīritā.

392.

Mettā karuṇā muditā, upekkhā bhāvanāti ca;

Catubrahmavihārā ca, appamaññāti bhāsitā.

393.

Āhāre tu paṭikkūla-saññekāti pakāsitā;

Catudhātuvavatthānaṃ, catudhātupariggaho.

394.

Cattāroruppakā ceti, cattālīsa samāsato;

Kammaṭṭhānāni vuttāni, samathe bhāvanānaye.

395.

Ānāpānañca kasiṇaṃ, pañcakajjhānikaṃ tahiṃ;

Paṭhamajjhānikā vuttā, koṭṭhāsāsubhabhāvanā.

396.

Mettādayo catujjhānā, upekkhā pañcamī matā;

Āruppāruppakā sesā, upacārasamādhikā.

397.

Kasiṇāsubhakoṭṭhāse,

Ānāpāne ca jāyati;

Paṭibhāgo tamārabbha,

Tattha vattati appanā.

398.

Kammaṭṭhānesu sesesu, paṭibhāgo na vijjati;

Tathā hi sattavohāre, appamaññā pavattare.

399.

Kasiṇugghāṭimākāsaṃ, paṭhamāruppamānasaṃ;

Paṭhamāruppakābhāva-mākiñcaññañca gocaraṃ.

400.

Āruppā sampavattanti, ālambitvā yathākkamaṃ;

Aññattha pana sabbattha, nappavattati appanā.

401.

Parikammaṃ parikamma-samādhi ca tato paraṃ;

Upacārappanā ceti, bhāvanāyaṃ catubbidhaṃ.

402.

Parikammanimittañca, uggaho ca tato paraṃ;

Paṭibhāgoti tīṇeva, nimittāni pakāsayuṃ.

403.

Nimittaṃ gaṇhato pubba-mādikammikayogino;

Parikammanimittanti, kasiṇādikamīritaṃ.

404.

Tasmiṃ pana nimittamhi, ārabhantassa bhāvanaṃ;

Paṭhamaṃ parikammanti, bhāvanāpi pavuccati.

405.

Cittenuggahite tasmiṃ, manodvāre vibhāvite;

Taduggahanimittaṃ tu, samuppannanti vuccati.

406.

Pañcadvāravinimuttā , tamārabbha samāhitā;

Parikammasamādhīti, bhāvanā sā pakāsitā.

407.

Uggahākārasambhūtaṃ, vatthudhammavimuccitaṃ;

Paṭibhāganimittanti, bhāvanāmayamīritaṃ.

408.

Rūpādivisayaṃ hitvā, tamārabbha tato paraṃ;

Bhavaṅgantaritaṃ hutvā, manodvāraṃ pavattati.

409.

Sikhāpattasamādhāna-mupaklesavimuccitaṃ;

Upacārasamādhīti, kāmāvacaramīritaṃ.

410.

Paṭibhāganimittamhi, upacārasamādhito;

Bhāvanābalanipphannā, samuppajjati appanā.

411.

Purimaṃ purimaṃ katvā, vasībhūtaṃ tato paraṃ;

Oḷārikaṅgamohāya, sukhumaṅgappavattiyā.

412.

Appanā padahantassa, pavattati yathākkamaṃ;

Vitakkādivinimuttā, vicārādisamāyutā.

413.

Āvajjanā ca vasitā, taṃsamāpajjanā tathā;

Vuṭṭhānādhiṭṭhānā pacca-vekkhaṇāti ca pañcadhā.



我来帮你直译这段巴利文。
383
施戒与修习，
服务与恭敬；
随喜及回向，
说法与听闻；
正见之修正，
如是立十种。
384
说欲界善业，
欲界善趣因；
余处亦转起，
能成圆满果。
385
依心生差别，
业住二十种；
欲界如是等，
智者已显示。
386
色界诸业是，
安止修所成；
遍处等所缘，
意门中转起。
387
地水及火风，
青色与黄色；
赤白虚空及，
光明等善巧。
388
说十种遍处，
初业瑜伽者；
膨胀及青瘀，
脓烂与食残。
389
分离与分散，
杀戮散流血；
虫聚与骸骨，
不净立十种。
390
佛法与僧伽，
自戒与舍离；
天及寂止等，
说随念修习。
391
死亡念一种，
身至念如是；
入出息念等，
十随念宣说。
392
慈悲与喜舍，
说为修习等；
四种梵住及，
无量已宣说。
393
食中不净想，
一种已显示；
四界差别观，
四界之把握。
394
四无色等共，
略说四十种；
业处已宣说，
止观修习道。
395
入出息遍处，
彼五种禅相；
说初禅成就，
分别不净修。
396
慈等四禅相，
舍第五应知；
无色余所余，
近行等持相。
397
遍处不净分，
入出息生起；
似相缘于彼，
彼处起安止。
398
余业处之中，
无有其似相；
如是有情名，
无量心转起。
399
遍处除虚空，
初无色意心；
初无色非有，
无所有为境。
400
无色次第生，
缘取如其次；
其余一切处，
安止不生起。
401
遍作与遍作，
等持此之后；
近行与安止，
修习有四种。
402
遍作相及其，
取相此之后；
似相如是三，
诸相已显示。
403
取相初业者，
瑜伽前所行；
遍作相说是，
遍处等诸法。
404
彼相中开始，
修习诸瑜伽；
最初名遍作，
修习亦称说。
405
意所执持彼，
意门已显现；
彼所取之相，
说已经生起。
406
离五门所缘，
缘彼得等持；
遍作等持等，
彼修已显示。
407
取相之形相，
解脱事与法；
似相已宣说，
修习所成就。
408
舍离色等境，
缘彼此之后；
有分间隔已，
意门有转起。
409
已达等持顶，
解脱诸随染；
近行等持说，
属欲界所摄。
410
似相所缘中，
近行等持后；
修习力成就，
安止得生起。
411
前前已作已，
自在此之后；
舍粗重支分，
细支分转起。
412
为安止精进，
次第而生起；
离寻等诸支，
伺等相应者。
413
转向及自在，
入定亦如是；
出起决意及，
观察共五种。

414.

Vitakkañca vicārañca, sahātikkamato pana;

Catukkajjhānamappeti, pañcakañca visuṃ visuṃ.

415.

Appanāya ca paccekajhānassāpi visuṃ visuṃ;

Icchitabbā hi sabbattha, parikammādibhāvanā.

416.

Taṃ parittaṃ majjhimañca, paṇītanti vibhajjati;

Vimokkho ca vasībhūtamabhibhāyatananti ca.

417.

Parittādi parittādigocaranti catubbidhaṃ;

Dukkhāpaṭipadaṃ dandhābhiññamiccādito tathā.

418.

Taṃ chandacittavīriyavīmaṃsādhippateyyato;

Visesaṭṭhitinibbedhahānabhāgiyatopi ca.

419.

Pañcadhā jhānabhedena, catudhālambabhedato;

Samādhibhāvanāpuññamappanāpattamīritaṃ.

420.

Iti vikkhambhitaklesaṃ, rūpalokūpapattikaṃ;

Rūpāvacarakammanti, vibhāventi visāradā.

421.

Arūpāvacarakammaṃ, catudhāruppasādhanaṃ;

Rūpadhammavibhāgena, bhāvitanti pavuccati.

422.

Catupārisuddhisīlaṃ, dhutaṅgaparivāritaṃ;

Sīlavisuddhisaṅkhātaṃ, pūrayitvā tato paraṃ.

423.

Patvā cittavisuddhiñca, sopacārasamādhikaṃ;

Tathā diṭṭhivisuddhiñca, nāmarūpapariggahaṃ.

424.

Kaṅkhāvitaraṇaṃ nāma, paccayaṭṭhitidassanaṃ;

Visodhetvā maggāmagga-ñāṇadassanameva ca.

425.

Tato paraṃ vipassanto, visuddhīsu samāhito;

Sampādetvā paṭipadā-ñāṇadassanamuttamaṃ.

426.

Tato pappoti medhāvī, visuddhiṃ ñāṇadassanaṃ;

Catumaggasamaññātaṃ, sāmaññaphaladāyakaṃ.

427.

Chabbisuddhikamenevaṃ, bhāvetabbaṃ yathākkamaṃ;

Kammaṃ lokuttaraṃ nāma, sabbadukkhakkhayāvahaṃ.

428.

Iti channaṃ catukkānaṃ, vasā kammaṃ vibhāvaye;

Yena kammavisesena, santānamabhisaṅkhataṃ.

429.

Bhūmībhavayonigatiṭhitivāsesu sambhavā;

Paṭisandhādibhāvena, pākāya parivattati.

430.

Sāyaṃ kammasamaññātā, kammajāni yathārahaṃ;

Janeti rūpārūpāni, manosañcetanā kathaṃ.

431.

Bhūmi lokuttarā ceva, lokiyāti dvidhā ṭhitā;

Parittā ca mahaggatā, appamāṇāti bheditā.

432.

Ekādasa kāmabhavā, bhavā soḷasa rūpino;

Cattāroruppakā ceti, tividho bhava saṅgaho.

433.

Asaññeko bhavo neva-

Saññināsaññiko bhavo;

Sabbo saññibhavo seso,

Evampi tividho bhavo.

434.

Āruppā catuvokārā, ekavokārasaññino;

Pañcavokārako nāma, bhavo seso pavuccati.

435.

Niraye hoti deve ca, yonekā opapātikā;

Aṇḍajā jalābujā ca, saṃsedajopapātikā.

436.

Petaloke tiracchāne, bhummadeve ca mānuse;

Asure ca bhavantevaṃ, catudhā yoni saṅgahā.

437.

Gatiyo nirayaṃ petā, tiracchānā ca mānavā;

Sabbe devāti pañcāha, pañcanimmalalocano.

438.

Tāvatiṃsesu devesu, vepacittāsurā gatā;

Kālakañcāsurā nāma, gatā petesu sabbathā.

439.

Sandhisaññāya nānattā, kāyassāpi ca nānato;

Nānattakāyasaññīti, kāmasuggatiyo matā.

440.

Paṭhamajjhānabhūmī ca, caturāpāyabhūmiyo;

Nānattakāyaekatta-saññīti samudīritā.

441.

Ekattakāyanānatta-saññī dutiyabhūmikā;

Ekattakāyaekatta-saññī uparirūpino.

442.

Viññāṇaṭṭhitiyo satta, tīhāruppehi heṭṭhato;

Asaññettha na gaṇhanti, viññāṇābhāvato sadā.

443.

Catutthāruppabhūmiñca, paṭuviññāṇahānito;

Taṃ dvayampi gahetvāna, sattāvāsā naveritā.

444.

Devā manussāpāyāti, tividhā kāmadhātuyo;

Paṭhamajjhānabhūmādi-bhedā bhūmi catubbidhā.

445.

Paṭhamāruppādibhedā, catudhāruppadhātuyo;

Sotāpannādibhedena, catudhānuttarā matā.



我来帮你直译这段巴利文。
414
寻与伺随其，
次第超越故；
四禅与五禅，
各别得成就。
415
安止于各禅，
别别亦如是；
一切处应求，
遍作等修习。
416
彼小中胜等，
差别已分别；
解脱与自在，
胜处亦如是。
417
小等缘小等，
境界有四种；
苦行迟通达，
如是等亦然。
418
彼欲心精进，
慧增上力故；
殊胜住通达，
损减品等故。
419
五种禅差别，
四种缘差别；
定修善已说，
得达于安止。
420
如是镇伏惑，
生色界趣中；
色界业如是，
善巧已显示。
421
无色界诸业，
成就四无色；
依色法差别，
说为已修习。
422
四遍净戒法，
头陀行围绕；
名戒清净已，
充满此之后。
423
得心清净及，
近行等持后；
如是见清净，
名色之把握。
424
度疑名观察，
缘住之见解；
清净道非道，
智见亦如是。
425
此后观清净，
等持而安住；
成就最上智，
见道之行迹。
426
此后智者得，
清净智见解；
名为四种道，
能予沙门果。
427
如是六清净，
次第当修习；
名出世间业，
能尽一切苦。
428
如是六四种，
依业当显示；
由此业殊胜，
相续已造作。
429
地界趣生命，
住处等生起；
结生等诸法，
转起成熟果。
430
彼业已得名，
业生随所应；
如何意思业，
生色非色法。
431
地出世间及，
世间住二种；
小广大无量，
如是有差别。
432
十一欲有及，
十六色界有；
四无色等故，
三种有摄集。
433
无想一有及，
非想非非想；
余一切有想，
如是三种有。
434
无色四蕴有，
一蕴有无想；
五蕴有说是，
其余诸有等。
435
地狱与天界，
化生一种生；
卵生胎生及，
湿生与化生。
436
饿鬼畜生界，
地居天人中；
阿修罗如是，
四种生摄集。
437
趣地狱饿鬼，
畜生与人类；
一切天如是，
五清净眼说。
438
三十三天中，
毗婆质底修罗；
迦罗建遮修罗，
一切生饿鬼。
439
结生想差别，
身亦有差别；
异身异想者，
欲善趣应知。
440
初禅地及以，
四恶趣诸地；
异身一想者，
如是已宣说。
441
一身异想者，
第二地众生；
一身一想者，
上界色界众。
442
七识住下从，
三无色界处；
此中除无想，
常无识故也。
443
第四无色地，
离胜识减故；
取彼二种已，
说九有情居。
444
天人与恶趣，
欲界有三种；
初禅地等别，
四种地差别。
445
初无色等别，
四无色界处；
预流等差别，
四无上应知。

446.

Nirayādippabhedena, bhinnā paccekato puna;

Ekatiṃsavidhā honti, sattānaṃ jātibhūmiyo.

447.

Evaṃ bhūmādibhedesu, sattā jāyanti sāsavā;

Kammāni ca vipaccanti, yathāsambhavato kathaṃ;

448.

Apāyamhā cutā sattā, kāmadhātumhi jāyare;

Sabbaṭṭhānesu jāyanti, sesakāmabhavā cutā.

449.

Suddhāvāsā cutā suddhā-vāsesupari jāyare;

Asaññimhā cutā kāma-sugatimhopapajjare.

450.

Sesarūpā cutā sattā, jāyantāpāyavajjite;

Āruppatopari kāma-sugatimhi tahimpi ca.

451.

Puthujjanāva jāyanti, asaññāpāyabhūmisu;

Suddhāvāsesu jāyanti, anāgāmikapuggalā.

452.

Vehapphale akaniṭṭhe, bhavagge ca patiṭṭhitā;

Na punaññattha jāyanti, sabbe ariyapuggalā.

453.

Brahmalokagatā heṭṭhā, ariyā nopapajjare;

Dukkhamūlasamucchedā, parinibbantināsavā.

454.

Jāyantānañca jātāna-miti vuttaniyāmato;

Pavattātītakaṃ kammaṃ, paṭisandhipavattiyaṃ.

455.

Arūpaṃ catuvokāre, rūpameva asaññisu;

Janeti rūpārūpāni, pañcavokārabhūmiyaṃ.

456.

Āruppānuttaraṃ kammaṃ, pākameva vipaccati;

Kaṭattārūpapākāni, kāmarūpaniyāmitaṃ.

457.

Kālopadhippayogānaṃ, gatiyā ca yathārahaṃ;

Sampattiñca vipattiñca, kammamāgamma paccati.

458.

Apāye sandhimuddhacca-hīnā datvā pavattiyaṃ;

Sabbāpi pañcavokāre, dvādasāpuññacetanā.

459.

Sattākusalapākāni, vipaccanti yathārahaṃ;

Kāmāvacarapuññāni, kāmesugatiyaṃ pana.

460.

Sahetukāni pākāni, paṭisandhipavattiyaṃ;

Janenti pañcavokāre, ahetupi yathārahaṃ.

461.

Tihetupuññamukkaṭṭhaṃ, paṭisandhiṃ tihetukaṃ;

Datvā soḷasa pākāni, pavatte tu vipaccati.

462.

Tihetukomakukkaṭṭhaṃ, dvihetu ca dvihetukaṃ;

Sandhiṃ deti pavatte tu, tihetukavivajjitaṃ.

463.

Dvihetukomakaṃ puññaṃ, paṭisandhimahetukaṃ;

Datvāhetukapākāni, pavatte tu vipaccati.

464.

Asaṅkhāraṃ sasaṅkhāra-vipākāni na paccati;

Sasaṅkhāramasaṅkhāra-vipākānīti kecana.

465.

Parittaṃ paṭhamajjhānaṃ, majjhimañca paṇītakaṃ;

Bhāvetvā jāyare brahma-pārisajjādi tīsupi.

466.

Tatheva dutiyajjhānaṃ, tatiyañca yathākkamaṃ;

Bhāvetvā jāyare jhānaṃ, parittābhādi tīsupi.

467.

Tathā catutthaṃ tividhaṃ, bhāvetvāna samāhitā;

Parittasubhādikesu, tīsu jāyanti yogino.

468.

Pañcamaṃ pana bhāvetvā, honti vehapphalūpagā;

Saññāvirāgaṃ bhāvetvā, asaññīsūpapajjare.

469.

Suddhāvāsesu jāyanti, anāgāmikapuggalā;

Āruppāni tu bhāvetvā, āruppesu yathākkamaṃ.

470.

Evaṃ mahaggataṃ puññaṃ, yathābhūmivavatthitaṃ;

Janeti sadisaṃ pākaṃ, paṭisandhipavattiyaṃ.

471.

Lokuttarāni puññāni, uppannānantaraṃ pana;

Samāpattikkhaṇe ceva, janenti sadisaṃ phalaṃ.

472.

Mahaggatānantariyaṃ, paripakkasabhāvato;

Anantarabhavātītaṃ, kālātītaṃ na paccati.

473.

Sukhumālasabhāvā ca, sukhumattā mahaggatā;

Santāne na vipaccanti, paṭipakkhehi dūsite.

474.

Samānāsevane laddhe, vijjamāne mahabbale;

Aladdhā tādisaṃ hetuṃ, abhiññā na vipaccati.

475.

Sakaṃ bhūmimatītānaṃ, na vipaccatānuttaraṃ;

Kammantarassadhiṭṭhānā, santānasseti dīpitaṃ.

476.

Iti tettiṃsa kammāni, pākā chattiṃsa bhāsitā;

Cittuppādā kriyā sesā, kriyāmattappavattito.



我来帮你直译这段巴利文。
446
地狱等差别，
各别复差分；
三十一种成，
众生生起地。
447
如是诸地中，
有漏众生生；
诸业成熟果，
如何随其生。
448
恶趣死众生，
生于欲界中；
余欲有死者，
一切处得生。
449
净居死清净，
上净居中生；
无想死欲界，
善趣得生起。
450
余色死众生，
除恶趣得生；
无色上欲界，
善趣及彼处。
451
凡夫唯得生，
无想恶趣地；
净居中生者，
不还补特伽罗。
452
广果及色究，
有顶处安住；
不复生余处，
一切圣补特伽罗。
453
梵天界所生，
圣者不下生；
断苦之根本，
无漏般涅槃。
454
正生与已生，
如说决定理；
过去业转起，
结生与相续。
455
无色四蕴处，
色法无想中；
生色无色法，
五蕴界地中。
456
无色无上业，
唯熟成果报；
积集色果报，
欲色所决定。
457
时依及加行，
随趣随所应；
圆满与衰损，
依业而成熟。
458
恶趣结掉举，
劣施于转起；
一切五蕴中，
十二不善思。
459
七不善果报，
随应而成熟；
欲界诸善业，
欲善趣之中。
460
有因诸果报，
结生与转起；
生于五蕴中，
无因随所应。
461
三因善殊胜，
予三因结生；
与十六果报，
转起时成熟。
462
三因中殊胜，
二因与二因；
结生转起中，
除三因果报。
463
二因下善业，
予无因结生；
与无因果报，
转起时成熟。
464
无行不成熟，
有行之果报；
有行生无行，
果报一些说。
465
小中及胜上，
修习初禅已；
生梵众等三，
诸天众之中。
466
如是第二禅，
第三随其次；
修习诸禅定，
少光等三处。
467
如是第四禅，
修习三种已；
少净等三处，
瑜伽者得生。
468
修习第五禅，
得生广果天；
修习离想者，
得生无想处。
469
净居天中生，
不还补特伽罗；
修无色定者，
次第生无色。
470
如是广大善，
随地而安住；
生相似果报，
结生与转起。
471
出世间诸善，
生已之无间；
等至刹那中，
生相似果报。
472
广大无间业，
性已成熟故；
无间有已过，
超时不成熟。
473
微妙之自性，
广大极细故；
相续不成熟，
为对治所染。
474
得同类习行，
具大力存在；
未得如是因，
神通不成熟。
475
超自地诸业，
无上不成熟；
由他业决定，
相续已显示。
476
如是三十三，
业果说三十六；
余心生唯作，
唯作法转起。

477.

Cittuppādavasenevamekūnanavutīvidhā ;

Tepaññāsa sabhāvena, cittacetasikā matā.

478.

Iti cittaṃ cetasikaṃ, nibbānanti naruttaro;

Nāmaṃ tidhā pakāsesi, cakkhumā vadataṃ varo.

479.

Iti kammavipākapaṇḍitā, mitakammavipākasāsane;

Hitakammavipākapāragū, catukammavipākamabravuṃ.

480.

Yatthāyaṃ paramatthavatthuniyame tulyena bāhulyato,

Atthānatthavicāraṇaṃ pati jano sammohamāpādito;

Buddho bodhitale yamāha sugato gantvāna devālayaṃ,

Svāyaṃ kammavipākanicchayanayo saṅkhepato dīpito.

Iti nāmarūpaparicchede kammavibhāgo nāma

Pañcamo paricchedo.

6. Chaṭṭho paricchedo

Rūpavibhāgo

481.

Iti pañcapariccheda-paricchinnatthasaṅgahaṃ;

Nāmadhammamasesena, vibhāvetvā sabhāvato.

482.

Sappabhedaṃ pavakkhāmi, rūpadhammamito paraṃ;

Bhūtopādāyabhedena, duvidhampi pakāsitaṃ.

483.

Uddesalakkhaṇādīhi, vibhāgajanakā tathā;

Kalāpuppattito cāpi, yathānukkamato kathaṃ?

484.

Ruppatīti bhave rūpavikārappaccayesati;

Rūparūpaṃ tathā rūpapariyāpannatoparaṃ.

485.

Bhūtarūpaṃ tu pathavī, āpo tejo tathāparo;

Vāyo ca bhavatūpādārūpametthāti bhāsitaṃ.

486.

Bhūtarūpamupādāya , pavattati na caññathā;

Iccupādāyarūpanti, rūpaṃ sesamudīritaṃ.

487.

Cakkhu sotañca ghānañca, jivhā kāyoti pañcadhā;

Pasādarūpamakkhātaṃ, nopasādaṃ panetaraṃ.

488.

Rūpasaddagandharasā, phoṭṭhabbamiti pañcadhā;

Rūpaṃ pasādavisayaṃ, pasādo gocaraṃparaṃ.

489.

Itthattaṃ purisattañca, bhāvarūpamudīritaṃ;

Jīvitindriyarūpanti, upādinnapavattikaṃ.

490.

Vatthurūpaṃ tu hadayaṃ, yaṃ dhātudvayanissayaṃ;

Kabaḷīkāramāhārarūpamiccāhu paṇḍitā.

491.

Rūpadhammasabhāvattā, rūpanti paridīpitaṃ;

Iccevamaṭṭhārasadhā, rūparūpamudīritaṃ.

492.

Anipphannasabhāvattā, rūpākāropalakkhitaṃ;

Anipphannaṃ nāma rūpaṃ, dasadhā paridīpitaṃ.

493.

Rūpapparicchedaṃ rūpamiccākāso pakāsito;

Kāyabbacīviññattikaṃ, dvayaṃ viññattirūpakaṃ.

494.

Lahutā mudutā kamma-ññatā viññattiyā saha;

Vikārarūpamiccāhu, pañcadhā ca vibhāvino.

495.

Upacayo santati ca, jaratāniccatāti ca;

Catudhā lakkhaṇarūpaṃ, rūpakaṇḍe vibhāvitaṃ.

496.

Iccevamaṭṭhavīsatividhānipi vicakkhaṇo;

Rūpāni lakkhaṇādīhi, vibhāveyya yathākkamaṃ.

497.

Kharatā pathavīdhātu, sāyaṃ kakkhaḷalakkhaṇā;

Kalāpādhiṭṭhānarasā, paṭiggāhoti gayhati.

498.

Ābandhanamāpodhātu, sā paggharaṇalakkhaṇā;

Kalāpābandhanarasā, saṅgahattena gayhati.

499.

Tejanattaṃ tejodhātu, sāyamuṇhattalakkhaṇā;

Pācanarasā maddavā-nuppādananti gayhati.

500.

Vāyodhātu vāyanattaṃ, sā vitthambhanalakkhaṇā;

Samīraṇarasābhini-hārabhāvena gayhati.

501.

Sabbatthāvinibhuttāpi, asammissitalakkhaṇā;

Taṃtaṃbhāvasamussannasambhāresupalakkhitā.

502.

Aññamaññenupatthaddhā, sesarūpassa nissayā;

Catuddhevaṃ kalāpesu, mahābhūtā pavattare.

503.

Cakkhu sambhāracakkhumhi, sattakkhipaṭalocite;

Kaṇhamaṇḍalamajjhamhi, pasādoti pavuccati.

504.

Yena cakkhupasādena, rūpāni anupassati;

Parittaṃ sukhumaṃ cetaṃ, ūkāsirasamūpamaṃ.

505.

Sotaṃ sotabilassanto,

Tambalomācite tathā;

Aṅgulivedhanākāre,

Pasādoti pavuccati.



我来帮你直译这段巴利文。
477
依心生起法，
八十九种类；
五十三自性，
心与心所说。
478
如是心心所，
涅槃无上者；
名法说三种，
具眼说者胜。
479
如是业果智者，
测知业果教法；
利益业果究竟，
说四种业果报。
480
此中胜义事决定，平等与众多，
对于利非利观察，众生陷迷惑；
佛陀菩提树下说，善逝往天界，
此业果报决定理，略说已显示。
此为名色分别论业分别品
第五品
第六品
色分别品
481
如是五品中，
摄义已区分；
名法无余尽，
依自性显示。
482
差别我当说，
色法此之后；
大种所造别，
二种已显示。
483
释义相等别，
差别及生因；
聚生起如是，
次第如何说？
484
变易故名色，
变坏因缘时；
色色亦如是，
色所摄之后。
485
大种色为地，
水火亦如是；
风等为大种，
所造色已说。
486
依大种色转，
不依他而起；
是故所造色，
余色已宣说。
487
眼耳及鼻舌，
身等为五种；
净色已宣说，
非净色为余。
488
色声香味触，
如是为五种；
净色所缘色，
净色为境余。
489
女性与男性，
已说为性色；
命根色如是，
执取之转起。
490
所依色为心，
二界之所依；
段食为食色，
智者如是说。
491
色法自性故，
已说为色法；
如是十八种，
说名真实色。
492
非真实自性，
色相所标识；
名非真实色，
十种已显示。
493
色边际名色，
空界已显示；
身语表二种，
为表色之色。
494
轻柔适业性，
俱有表色故；
变化色如是，
五种智者说。
495
积集与相续，
老性无常性；
四种相色法，
色蕴中显示。
496
如是二十八，
种类具慧者；
诸色随相等，
次第应显示。
497
坚性地界相，
彼具坚硬相；
聚住为作用，
执取而了知。
498
结合为水界，
彼流动为相；
聚结为作用，
执取以摄聚。
499
热性为火界，
彼温暖为相；
成熟为作用，
柔软性执取。
500
风界为动性，
彼支持为相；
流动为作用，
运转性执取。
501
一切不分离，
无杂为其相；
各别性增盛，
资具所标识。
502
互相支持力，
余色之所依；
四大种如是，
转起于诸聚。
503
眼聚合成眼，
七重膜所覆；
黑轮之中央，
说名为净色。
504
彼眼净色故，
随观诸色法；
小而又微细，
如芝麻油滴。
505
耳在耳孔内，
赤毛所遍满；
如指轮形状，
说名为净色。

506.

Anto ajapadaṭṭhāne, ghānaṃ ghānabile ṭhitaṃ;

Jivhā jivhāya majjhamhi, uppalākārasannibhe.

507.

Iccevaṃ pana cattāro, taṃtaṃdesavavatthitā;

Kāyappasādo kāyamhi, upādinneti pañcadhā.

508.

Kappāsapaṭalasneha-sannibhā bhūtanissitā;

Pasādā jīvitārakkhā, rūpādiparivāritā.

509.

Dhītā rājakumārāva, kalāpantaravuttino;

Dvārabhūtāva paccekaṃ, pañcaviññāṇavīthiyā.

510.

Rūpādābhighātārahabhūtānaṃ vā yathākkamaṃ;

Daṭṭhukāmanidānādikammabhūtānameva vā.

511.

Pasādalakkhaṇā rūpā-dāviñjanarasā tathā;

Pañcaviññāṇayugaḷaṃ, dvārabhāvena gayhare.

512.

Rūpaṃ nibhāso bhūtānaṃ, saddo nigghosanaṃ tathā;

Gandhova gandhanaṃ tattha, raso ca rasanīyatā.

513.

Iccevaṃ pana cattāro, gocarā bhūtanissitā;

Bhūtattayañca phoṭṭhabbamāpodhātuvivajjitaṃ.

514.

Saddo aniyato tattha, tadañño sahavuttino;

Taṃtaṃsabhāvabhedena, taṃtaṃdvāropalakkhito.

515.

Pañceva pañcaviññāṇavīthiyā visayā matā;

Cakkhādipaṭihananalakkhaṇāva yathākkamaṃ.

516.

Pañcaviññāṇayugaḷālambabhāvarasā tathā;

Pañcaviññāṇayugaḷaṃ, gocarattena gayhare.

517.

Itthindriyaṃ panitthattamitthibhāvoti bhāsito;

Purisattaṃ tathā bhāvo, purisindriyanāmako.

518.

Taṃ dvayaṃ panupādinnakāye sabbattha labbhati;

Kalāpantarabhinnañca, bhinnasantānavutti ca.

519.

Vase vatteti liṅgāna-mitthipumbhāvalakkhaṇaṃ;

Itthīti ca purisoti, pakāsanarasaṃ tathā.

520.

Itthīnaṃ purisānañca, liṅgassa ca yathākkamaṃ;

Nimittakuttākappānaṃ, kāraṇattena gayhati.

521.

Sattā maranti nāsena, yassa pāṇanti vuttiyā;

Sajīvamatakāyānaṃ, bhedo yenopalakkhito.

522.

Tadetaṃ kammajātāna-manupālanalakkhaṇaṃ;

Jīvitaṃ jīvanarasaṃ, āyubaddhoti gayhati.

523.

Manodhātuyā ca tathā, manoviññāṇadhātuyā;

Nissayalakkhaṇaṃ vatthu-rūpaṃ hadayasammataṃ.

524.

Samādhānarasaṃ tāsa-mubbāhattena gayhati;

Yasmiṃ kuppitakālamhi, vikkhittā honti pāṇino.

525.

Kāyo yassānusārena, cittakkhepena khijjati;

Yasmiṃ niruddhe viññāṇa-sotopi ca nirujjhati.

526.

Yaṃ nissāya patiṭṭhāti, paṭisandhi bhavantare;

Tadetaṃ kammasambhūtaṃ, pañcavokārabhūmiyaṃ.

527.

Majjhe hadayakosamhi, aḍḍhapasatalohite;

Bhūtarūpamupādāya, cakkhādi viya vattati.

528.

Kabaḷīkāro āhāro, rūpāharaṇalakkhaṇo;

Kāyānuyāpanaraso, upatthambhoti gayhati.

529.

Ojāya yāya yāpenti, āhārasnehasattiyā;

Pāṇino kāmalokamhi, sāyamevaṃ pavuccati.

530.

Ākāsadhātu rūpānaṃ, pariyosānalakkhaṇā;

Paricchedarasā rūpamariyādoti gayhati.

531.

Salakkhaṇaparicchinnarūpadhammapariggahe ;

Yogīnamupakārāya, yaṃ desesi dayāparo.

532.

Paricchinnasabhāvānaṃ, kalāpānaṃ yathārahaṃ;

Pariyantānamevesa, tadākāro pavuccati.

533.

Gamanādivacīghosapavattamhi yathākkamaṃ;

Vāyopathavidhātūnaṃ, yo vikāro samatthatā.

534.

Sahajopādinnakānaṃ, kriyāvācāpavattiyā;

Vipphandaghaṭṭanāhetu, cittānuparivattako.

535.

Sa vikāravisesoyaṃ, viññattīti pakāsito;

Viññāpetīti kāyena, vācāya ca vicintitaṃ.

536.

Vāyopathavādhikānaṃ, bhūtānamiti kecana;

Pavuttā tādinā kāya-pariggahasukhāya yā.



我来帮你直译这段巴利文。
506
内在羊足处，
鼻在鼻孔住；
舌在舌中央，
形如青莲花。
507
如是四净色，
住于各处所；
身净遍全身，
执取成五种。
508
如棉絮油滑，
依止于大种；
净色命所护，
色等所围绕。
509
如王女公主，
住于诸聚中；
各自为其门，
五识之路中。
510
色等所冲击，
次第诸大种；
欲见等因缘，
业生大种等。
511
净色为其相，
动摇色等用；
五识二种对，
执取为门性。
512
色为大种现，
声为大种响；
香为大种香，
味为可味性。
513
如是四境界，
依止于大种；
三大种为触，
除去于水界。
514
声非恒常有，
余者同时生；
各别自性异，
各门所标识。
515
五种五识路，
境界应当知；
眼等相撞击，
次第如其相。
516
五识二对境，
作用如是知；
五识二对者，
执取为境性。
517
女根即女性，
说名为女相；
男性亦如是，
名为男根者。
518
彼二种执取，
遍于一切身；
各别诸聚异，
相续亦有异。
519
支配诸相征，
女男性为相；
显示为女性，
及男性作用。
520
女性与男性，
相征随次第；
相貌仪态姿，
执取为因性。
521
众生由此灭，
命根由此活；
有命无命身，
差别此标识。
522
彼即业所生，
保护为其相；
命根活命用，
执取寿所系。
523
意界如是及，
意识界所依；
所依色为相，
名为心所依。
524
等持为作用，
执取为持运；
若此扰动时，
众生成散乱。
525
身随此相应，
心乱而损坏；
此若已灭时，
识流亦灭尽。
526
依此而安住，
结生于他有；
此即业所生，
五蕴有地中。
527
心脏囊中央，
半掌血液中；
依止于大种，
如眼等转起。
528
段食为食色，
摄取色为相；
维持身作用，
执取为支持。
529
由彼食精气，
食滋养能力；
欲界诸众生，
如是得维持。
530
空界诸色法，
边际为其相；
区划为作用，
执取色边际。
531
自相所区分，
色法之把握；
瑜伽者利益，
大悲者所说。
532
已区分自性，
诸聚随所应；
边际此形相，
如是已宣说。
533
行走等语声，
转起随次第；
风界地界等，
变化为能力。
534
俱生所执取，
动作语转起；
震动撞击因，
随心而转变。
535
此殊胜变化，
显示为表色；
表示以身语，
所思惟之事。
536
风界地界胜，
大种一些说；
如是为摄身，
安乐而转起。

537.

Kāyo yassānubhāvena,

Sahābhogova khāyati;

Yaṃ nirodhā parābhūto,

Seti niccetano yathā.

538.

Loke papañcā vattanti, bahudhā yāya nimmitā;

Kappenti kāyamattānaṃ, bālā yāya ca vañcitā.

539.

Sāyaṃ kāyavacīkamma-dvārabhāvena lakkhitā;

Byāpāraghaṭṭanāhetu-vikārākāralakkhaṇā.

540.

Kāyavācāadhippāya-pakāsanarasā tathā;

Kāyavipphandaghaṭṭana-hetubhāvena gayhati.

541.

Lahutā pana rūpānaṃ, adandhākāralakkhaṇā;

Avitthānarasā salla-hukavuttīti gayhati.

542.

Mudutāpi ca rūpānaṃ, kakkhaḷābhāvalakkhaṇā;

Kiccāvirujjhanarasā, anukulyanti gayhati.

543.

Kammaññatā ca rūpānaṃ, alaṃkiccassa lakkhaṇā;

Pavattisampattirasā, yoggabhāvoti gayhati.

544.

Sappāyamutumāhāraṃ, laddhā cittamanāmayaṃ;

Lahū mudu ca kammaññaṃ, yadā rūpaṃ pavattati.

545.

Tathā pavattarūpassa, pavattākārabheditaṃ;

Lahutādittayampetaṃ, sahavutti tadā bhave.

546.

Sappāyapaṭivedhāya, paṭipattupakārikā;

Sākārā rūpasampatti, paññattevaṃ mahesinā.

547.

Rūpassopacayo nāma, rūpassācayalakkhaṇo;

Rūpummujjāpanaraso, pāripūrīti gayhati.

548.

Pavattilakkhaṇā rūpa-santatīti pakāsitā;

Anuppabandhanarasā, avicchedoti gayhati.

549.

Rūpamācayarūpena , jāyaticcuparūpari;

Pekkhatopacāyākārā, jāti gayhati yoginā.

550.

Anuppabandhākārena, jāyatīti samekkhato;

Tadāyaṃ santatākārā, samupaṭṭhāsi cetasi.

551.

Evamābhogabhedena, jātirūpaṃ dvidhā kataṃ;

Atthūpaladdhibhāvena, jāyantaṃ vātha kevalaṃ.

552.

Rūpavivittamokāsaṃ, purakkhattena cīyati;

Abhāvā pana bhāvāya, pavattamiti santati.

553.

Evamākārabhedāpi, sabbākāravarākaro;

Jātirūpaṃ dvidhākāsi, jātirūpavirocano.

554.

Jaratā kālaharaṇaṃ, rūpānaṃ pākalakkhaṇā;

Navatāpāyanarasā, purāṇattanti gayhati.

555.

Antimakkhaṇasampatti, paribhijjanalakkhaṇā;

Aniccatā haraṇarasā, khayabhāvena gayhati.

556.

Iti lakkhaṇarūpaṃ tu, tividhaṃ bhinnakālikaṃ;

Sabhāvarūpadhammesu, taṃtaṃkālopalakkhitaṃ.

557.

Yena lakkhīyati rūpaṃ, bhinnākāraṃ khaṇe khaṇe;

Vipassanānayatthāya, tamiccāha tathāgato.

558.

Iccevaṃ saparicchedā, savikārā salakkhaṇā;

Akicchā paṭivedhāya, dayāpannena tādinā.

559.

Rūpadhammā sabhāvena, vijjamānāti bhāsitā;

Ajjhattikādibhedena, bahudhā bhijjare kathaṃ;

560.

Dvārabhūtā pavattenti, cittamattāti kappitaṃ;

Rūpamajjhattikaṃ tasmā, pasādā bāhiraṃparaṃ.

561.

Vaṇṇo gandho rasojā ca, bhūtarūpañca bhāsitaṃ;

Avinibbhogarūpaṃ tu, vinibbhogaṃ panetaraṃ.

562.

Sattaviññāṇadhātūnaṃ, nissayattā yathārahaṃ;

Pasādā hadayañceva, vatthunā vatthu desitaṃ.

563.

Pañcaviññāṇupādinna-liṅgādi ca pavattito;

Pasādā jīvitaṃ bhāvā, cendriyaṃ nendriyaṃparaṃ.

564.

Pañcaviññāṇakammānaṃ, pavattimukhabhāvato;

Dvāraṃ pasādaviññatti-paramadvāramīritaṃ.

565.

Paṭihaññantaññamaññaṃ, pasādavisayā pana;

Tasmā sappaṭighaṃ nāma, rūpamappaṭighaṃparaṃ.

566.

Dvārālambaṇabhāvena , sabhāveneva pākaṭā;

Te evoḷārikaṃ tasmā, sesaṃ sukhumamīritaṃ.

567.

Oḷārikasabhāvena, pariggahasukhā tahiṃ;

Te eva santikerūpaṃ, dūrerūpaṃ panetaraṃ.

568.

Taṇhādiṭṭhīhupetena, kammunādinnabhāvato;

Kammajātamupādinnaṃ, anupādinnakaṃparaṃ.



我来帮你直译这段巴利文。
537
身由彼威力，
现有如觉知；
若彼已灭时，
卧如无意识。
538
世间诸戏论，
由彼多所造；
愚者被欺诈，
执身为我见。
539
彼为身语业，
门性所标识；
加行撞击因，
变化相为相。
540
身语之意趣，
显示为作用；
身动与撞击，
执取为因性。
541
轻快诸色法，
不迟钝为相；
不滞为作用，
执取轻快转。
542
柔软诸色法，
无坚硬为相；
不违诸作业，
执取为随顺。
543
适业诸色法，
堪任业为相；
转起圆满用，
执取为堪能。
544
得适时与食，
心无病损时；
轻软与适业，
色法得转起。
545
如是转起色，
转起相差别；
轻等此三法，
彼时同时生。
546
为适悟入故，
修习之助益；
色法之圆满，
牟尼如是说。
547
色积集名为，
色增长为相；
色显露作用，
执取为圆满。
548
转起相色法，
相续已显示；
相续为作用，
执取不间断。
549
色以积集色，
生起上复上；
瑜伽观积集，
相了知为生。
550
以相续行相，
生起观察时；
彼时相续相，
显现于心中。
551
如是作意别，
生色分二种；
义理所得性，
或唯生起时。
552
色别异虚空，
前起而积集；
从无至有性，
转起为相续。
553
如是相差别，
胜相最殊胜；
生色分二种，
生色者光明。
554
老性夺时节，
色熟变为相；
失新为作用，
执取为陈旧。
555
最后刹那达，
破坏为其相；
无常夺作用，
执取为坏性。
556
如是相色法，
三种时不同；
真实色法中，
各时所标识。
557
由此标色法，
刹那异行相；
为观行道故，
如来如是说。
558
如是有边际，
有变化有相；
不难悟入故，
具悲如是者。
559
色法以自性，
说为实存在；
内等诸差别，
如何多差分。
560
为门而转起，
唯心所施设；
色法为内故，
净色余为外。
561
色香味营养，
大种色已说；
不可分色法，
可分色为余。
562
七识界所依，
随其所应故；
净色与心所，
依处已宣说。
563
五识所执取，
相等由转起；
净色命根性，
根非根为余。
564
五识业转起，
开口之性故；
净色表为门，
余非门宣说。
565
净色与境界，
互相有撞击；
是故名有对，
余色名无对。
566
门所缘性故，
自性极明显；
是故为粗显，
余说为微细。
567
以粗显自性，
彼易于把握；
是故为近色，
远色为其余。
568
爱见所具足，
业所执取故；
业生名执取，
非执取为余。

569.

Cakkhunā dissamānattā, sanidassananāmakaṃ;

Rūpameva tato sesa-manidassanamabravuṃ.

570.

Sanidassanarūpañca, rūpaṃ sappaṭighaṃ tathā;

Anidassanamaññaṃ tu, thūlaṃ sappaṭighaṃ mataṃ.

571.

Anidassanarūpañca, sesaṃ appaṭighaṃ tathā;

Rūpaṃ tividhamiccevaṃ, vibhajanti vicakkhaṇā.

572.

Appattagocaraggāhirūpaṃ cakkhādikaṃ dvayaṃ;

Sampattaggāhi ghānādi-ttayamaggāhikaṃ rūpaṃ.

573.

Diṭṭhaṃ rūpaṃ sutaṃ saddo, mutaṃ gandhādikattayaṃ;

Viññāṇeneva ñeyyattā, viññātamaparaṃ bhave.

574.

Hadayaṃ vatthumevettha, dvāraṃ viññattikadvayaṃ;

Pasādā vatthu ca dvāraṃ, aññaṃ tubhayavajjitaṃ.

575.

Bheditvā rūpamiccevaṃ, tasseva puna paṇḍito;

Samuṭṭhānajanakehi, vibhāveyya yathārahaṃ.

576.

Kusalākusalaṃ kamma-matītaṃ kāmikaṃ tathā;

Rūpāvacaramiccevaṃ, pañcavīsatidhā ṭhitaṃ.

577.

Paṭisandhimupādāya, sañjaneti khaṇe khaṇe;

Kāmarūpesu rūpāni, kammajāni yathārahaṃ.

578.

Jāyantaṃ pañcaviññāṇa-pākāruppavivajjitaṃ;

Bhavaṅgādimupādāya, samuppādeti mānasaṃ.

579.

Sītuṇhotusamaññātā,

Tejodhātu ṭhitikkhaṇe;

Tathevajjhohaṭāhāro,

Kāme kāyappatiṭṭhito.

580.

Ajjhattaṃ pana cattāro, bāhiro tupalabbhati;

Sabbe kāmabhave rūpe, āhāro na samīrito.

581.

Pavatte honti cattāro, kammamevopapattiyaṃ;

Jīvamānassa sabbepi, matassotu siyā na vā.

582.

Kammaṃ cittotumāhāra-miccevaṃ pana paṇḍitā;

Rūpānaṃ janakattena, paccayāti pakāsayuṃ.

583.

Hadayindriyarūpāni, kammajāneva cittajaṃ;

Viññattidvayamīrenti, saddo cittotujo mato.

584.

Cittotukabaḷīkāra-sambhūtā lahutādayo;

Kammacittotukāhāra-jāni sesāni dīpaye.

585.

Jāyamānādirūpānaṃ, sabhāvattā hi kevalaṃ;

Lakkhaṇāni na jāyanti, kehicīti pakāsitaṃ.

586.

Yadijātādayo tesa-mavassaṃ taṃsabhāvatā;

Tesañca lakkhaṇānanti, anavatthā bhavissati.

587.

Aṭṭhārasa pannarasa, terasa dvādasāti ca;

Kammacittotukāhāra-jāni honti yathākkamaṃ.

588.

Kalāpāni yathāyogaṃ, tāni saṅgayha paṇḍitā;

Nava cha caturo dveti, ekavīsati bhāvayuṃ.

589.

Jīvitañcāvinibbhoga-rūpañca , sahavuttito;

Saṅgayha cakkhudasakaṃ, cakkhumādāya bhāsitaṃ.

590.

Tathā sotañca ghānañca, jivhaṃ kāyaṃ yathākkamaṃ;

Itthibhāvañca pumbhāvaṃ, vatthumādāya dīpaye.

591.

Avinibbhogarūpena, jīvitanavakaṃ bhave;

Iccevaṃ kammajā nāma, kalāpā navadhā ṭhitā.

592.

Avinibbhogarūpañca, suddhaṭṭhakamudīritaṃ;

Kāyaviññattiyā saddhiṃ, navakanti pavuccati.

593.

Vacīviññattisaddehi, dasakaṃ bhāsitaṃ tathā;

Lahutādekādasakaṃ, lahutādīhi tīhipi.

594.

Kāyaviññattilahutā-dīhi dvādasakaṃ mataṃ;

Vacīviññattilahutā-dīhi terasakaṃ tathā.

595.

Gahetvākārabhedañca, taṃtaṃkālopalakkhitaṃ;

Iti cittasamuṭṭhānā, cha kalāpāti bhāsitā.

596.

Suddhaṭṭhakaṃ tu paṭhamaṃ, saddena navakaṃ mataṃ;

Lahutādekādasakaṃ, lahutādisamāyutaṃ.

597.

Saddena lahutādīhi, tathā dvādasakaṃ bhave;

Kalāpā utusambhūtā, catuddhevaṃ pakāsitā.

598.

Suddhaṭṭhakañca lahutā-dekādasakamiccapi;

Kalāpāhārasambhūtā, duvidhāva vibhāvitā.

599.

Kalāpānaṃ pariccheda-lakkhaṇattā vicakkhaṇā;

Na kalāpaṅgamiccāhu, ākāsaṃ lakkhaṇāni ca.



我来 帮你直译这段巴利文。
569
眼所能见故，
名为有见色；
此外余色法，
说为无见色。
570
有见色法及，
有对色如是；
无见其余及，
粗重有对知。
571
无见诸色及，
余无对如是；
色法三种类，
智者如是分。
572
不至境所取，
眼等二种色；
至境所取香，
等三非能取。
573
见色闻声音，
所嗅香等三；
唯识所了知，
其余为所识。
574
心处唯依处，
门为表二种；
净色依处门，
余非此二者。
575
如是分别色，
智者复当知；
由生起诸因，
随应而显示。
576
善与不善业，
过去欲界及；
色界如是住，
二十五种类。
577
从结生以来，
刹那刹那生；
欲色界色法，
业生随所应。
578
所生五识果，
无色界除外；
从有分等起，
心所生起者。
579
冷热所知名，
火界住时分；
如是所食食，
欲界依止身。
580
内部四大种，
外部得了知；
欲有色界中，
食无有宣说。
581
转起四因有，
结生唯业生；
有命者具足，
死后有无有。
582
业心时节食，
如是诸智者；
色法生起因，
显示为缘性。
583
心所依根色，
业生心所生；
表色二种说，
声心时节生。
584
心时节段食，
所生轻快等；
业心时节食，
余色应显示。
585
生起等色法，
由其自性故；
相不由他生，
如是已显示。
586
若生等彼等，
必具彼自性；
彼等诸相故，
将成无穷尽。
587
十八与十五，
十三与十二；
业心时节食，
次第所生起。
588
聚集随相应，
彼等智者摄；
九六四二等，
二十一修习。
589
命根不分离，
色法同时转；
摄眼十法聚，
依眼已宣说。
590
如是耳与鼻，
舌身随次第；
女性及男性，
依处已显示。
591
不分离色法，
命根九法聚；
如是业所生，
色聚住九种。
592
不分离色法，
净八法已说；
与身表俱为，
九法聚宣说。
593
语表声二法，
说为十法聚；
轻等十一法，
与此三轻等。
594
身表与轻等，
十二聚应知；
语表与轻等，
十三聚如是。
595
取相差别及，
各时所标识；
如是心所生，
六色聚已说。
596
净八为最初，
声九聚应知；
轻等十一聚，
轻等所相应。
597
声与轻等俱，
十二聚如是；
时节所生聚，
四种已显示。
598
净八与轻等，
十一聚如是；
食所生色聚，
二种已显示。
599
色聚之边际，
为相故智者；
说非色聚分，
虚空与诸相。

600.

Iccevaṃ catusambhūtā, kalāpā ekavīsati;

Sabbe labbhanti ajjhattaṃ, bāhirotusamuṭṭhitā.

601.

Aṭṭhakaṃ saddanavaka-miti dvedhāva bhāsitā;

Matakāyepi te eva, siyumiccāhu paṇḍitā.

602.

Kāme sabbepi labbhanti, sabhāvānaṃ yathārahaṃ;

Sampuṇṇāyatanānaṃ tu, pavatte catusambhavā.

603.

Dasakāneva sabbāni, kammajāneva jātiyaṃ;

Cakkhusotaghānabhāva-dasakāni na vā siyuṃ.

604.

Vatthukāyadasakāni, sabhāvadasakāni vā;

Gabbhaseyyakasattānaṃ, tato sesāni sambhavā.

605.

Kammaṃ rūpaṃ janetevaṃ,

Mānasaṃ sandhito paraṃ;

Tejodhātu ṭhitippattā,

Āhārajjhohaṭo tathā.

606.

Iccevaṃ catusambhūtā, rūpasantati kāminaṃ;

Dīpajālāva sambandhā, yāvajīvaṃ pavattati.

607.

Āyuno vātha kammassa, khayenobhinnameva vā;

Aññena vā marantāna-mupacchedakakammunā.

608.

Sattarasacittakkhaṇamāyu rūpānamīritaṃ;

Sattarasamacittassa, cuticittoparī tato.

609.

Ṭhitikālamupādāya, kammajaṃ na paraṃ bhave;

Tato bhijjatupādinnaṃ, cittajāhārajaṃ tato.

610.

Iccevaṃ matasattānaṃ, punadeva bhavantare;

Paṭisandhimupādāya, tathā rūpaṃ pavattati.

611.

Ghānajivhākāyabhāvadasakāhārajaṃ pana;

Rūpaṃ rūpabhave natthi, paṭisandhipavattiyaṃ.

612.

Tattha gandharasojā ca, na labbhantīti kecana;

Kalāpā ca gaṇetabbā, tatthetaṃ rūpavajjitā.

613.

Ṭhitikkhaṇañca cittassa, te eva paṭisedhayuṃ;

Cittabhaṅgakkhaṇe rūpa-samuppattiñca vārayuṃ.

614.

Cakkhusotavatthusaddacittajampi asaññisu;

Arūpe pana rūpāni, sabbathāpi na labbhare.

615.

Itthaṃ panettha vimalena vibhāvanatthaṃ,

Dhammaṃ sudhammamupagamma surādhivāsaṃ;

Rūpaṃ arūpasavibhāgasalakkhaṇaṃ taṃ,

Vuttaṃ pavuttamabhidhammanaye mayāpi.

616.

Rūpavibhāgamimaṃ suvibhattaṃ, rūpayato pana cetasi niccaṃ;

Rūpasamiddhajineritadhamme, rūpavatī abhivaḍḍhati paññā.

Iti nāmarūpaparicchede rūpavibhāgo nāma

Chaṭṭho paricchedo.

7. Sattamo paricchedo

Sabbasaṅgahavibhāgo

617.

Catupaññāsa dhammā hi, nāmanāmena bhāsitā;

Aṭṭhārasavidhā vuttā, rūpadhammāti sabbathā.

618.

Abhiññeyyā sabhāvena, dvāsattati samīritā;

Saccikaṭṭhaparamatthā, vatthudhammā salakkhaṇā.

619.

Tesaṃ dāni pavakkhāmi, sabbasaṅgāhikaṃ nayaṃ;

Ābhidhammikabhikkhūnaṃ, hatthasāramanuttaraṃ.

620.

Dukā tikā ca khandhāyatanato dhātusaccato;

Paṭiccasamuppādā ca, paccayā ca samaññato.

621.

Paccayo eva nibbānamapaccayamasaṅkhataṃ;

Asaṅkhāramanuppādaṃ, sassataṃ niccalakkhaṇaṃ.

622.

Paccayā ceva saṅkhārā, saṅkhatā ca tatopare;

Uppādavayadhammā ca, paccayaṭṭhitikā tathā.

623.

Nibbānaṃ rūpadhammā ca, vippayuttāva kevalaṃ;

Ārammaṇā eva nāma, nālambanti hi kiñcipi.

624.

Ekuppādanirodhā ca, ekālambaṇavatthukā;

Saṃsaṭṭhā sampayuttā ca, sahajātā yathārahaṃ.

625.

Aññamaññenupatthaddhā, sabbattha sahavuttino;

Sārammaṇārammaṇā ca, cittacetasikā matā.

626.

Vipassanāya bhūmīti, tattha tebhūmakā matā;

Lokiyā pariyāpannā, vaṭṭadhammā sauttarā.

627.

Sakkāyadhammā sabhayā, tīramorimanāmakaṃ;

Saṃyojaniyā samalā, tathā nīvaraṇīyakā.

628.

Saṃklesikā parāmaṭṭhā, upādānīyasāsavā;

Oghanīyā yoganīyā, ganthanīyāti bhāsitā.



我来帮你直译这段巴利文。
600
如是四所生，
二十一色聚；
一切内得见，
外时节所起。
601
八法声九聚，
如是说二种；
死尸中亦有，
智者如是说。
602
欲界一切得，
自性随所应；
处圆满具者，
转起四所生。
603
十法一切是，
结生业所生；
眼耳鼻性十，
或者不得生。
604
依处身十法，
自性十法聚；
胎生诸有情，
余者从此生。
605
业生色如是，
心从结生后；
火界得住时，
食亦如是受。
606
如是四所生，
欲界色相续；
如灯焰相连，
乃至命尽转。
607
由寿尽业尽，
或已被破坏；
或由他死者，
断绝业所致。
608
十七心刹那，
说为色寿命；
十七心之后，
死心更上起。
609
从住时以来，
业生不复有；
此后执取坏，
心食生随后。
610
如是诸死者，
复于他有中；
从结生以来，
如是色转起。
611
鼻舌身性十，
食生色法等；
色界中无有，
结生与转起。
612
彼中香味养，
一些说不得；
色聚应计数，
彼此除色法。
613
心住刹那亦，
彼等遮止说；
心坏刹那中，
遮止色生起。
614
眼耳依处声，
心生无想中；
无色界色法，
一切不可得。
615
如是此中为净明显义，
趣善法入天众住处；
色与非色差别有相，
阿毗达摩道我已说。
616
此色分别善区分，常于心中观色者；
胜者所说色圆满法中，具色者慧得增长。
此为名色分别论色分别品
第六品
第七品
一切摄分别品
617
五十四法性，
名法已宣说；
十八种已说，
色法一切处。
618
应知以自性，
七十二宣说；
真实第一义，
事法具其相。
619
今当为宣说，
一切摄之理；
阿毗达摩比丘，
无上手中要。
620
二法三法蕴，
处界谛所摄；
缘起诸缘法，
名言所施设。
621
唯缘为涅槃，
无缘无为法；
无行无生起，
常住不动相。
622
缘及诸行法，
有为此之后；
生灭诸法等，
依缘而安住。
623
涅槃与色法，
唯是不相应；
唯为所缘性，
不缘于何物。
624
一生与一灭，
一境一所依；
相应及俱生，
随其所应性。
625
互相为支撑，
一切同时转；
所缘能缘等，
心心所应知。
626
为观之地故，
三地法应知；
世间所摄法，
轮回有上法。
627
有身诸法怖，
名为此岸法；
系缚与垢秽，
如是可障碍。
628
染污与执著，
可取有漏法；
暴流瑜伽缚，
系缚已宣说。

629.

Aññe apariyāpannā, vivaṭṭā cāvipassiyā;

Lokuttarānuttarā ca, nosaṃyojaniyādayo.

630.

Kammajātā upādinnā, nāma vuccanti sāsavā;

Anupādinnakā nāma, tato sesā pavuccare.

631.

Dhammā sappaṭibhāgāti, kusalākusalā matā;

Appaṭibhāgadhammāti, tadaññe paridīpaye.

632.

Saraṇā ca pahātabbā, dvādasākusalā pana;

Tadaññe araṇā nāma, pahātabbā na kehici.

633.

Rūpino rūpadhammā ca, nāmadhammā arūpino;

Evamādippabhedena, dvidhā bhedaṃ vibhāvaye.

634.

Bālā dhammā tapanīyā, kaṇhā ca kaṭukapphalā;

Asevitabbā sāvajjā, dvādasākusalā matā.

635.

Paṇḍitā cātapanīyā, sukkā ca sukhadāyakā;

Sevitabbānavajjā ca, kusalā ekavīsati.

636.

Kriyā vipākā rūpañca, nibbānanti catubbidhā;

Vuttā abyākatā nāma, dhammā tabbiparītato.

637.

Hīnā dhammā parittā ca, kāmāvacarabhūmikā;

Rūpārūpā pavuccanti, majjhimā ca mahaggatā.

638.

Appamāṇā paṇītā ca, dhammā lokuttarā matā;

Saṃkiliṭṭhasaṃklesikā, dvādasākusalā tathā.

639.

Asaṃkiliṭṭhasaṃklesikā, dhammā tebhūmakāpare;

Asaṃkliṭṭhāsaṃklesikā, nava lokuttarā siyuṃ.

640.

Vipākā te pavuccanti, vipākā catubhūmakā;

Vipākadhammā nāmāti, kusalākusalā matā.

641.

Kriyā rūpañca nibbānaṃ, na pākaṃ na tu paccati;

Ācayagāmino dhammā, puññāpuññāva sāsavā.

642.

Vuttāpacayagāmino , kusalānuttarā pana;

Kriyā rūpañca nibbānaṃ, pākā cobhayavajjitā.

643.

Paṭhamānuttaro maggo, dassanaṃ bhāvanāpare;

Tadaññe dvayanimmuttā, sabbepi paramatthato.

644.

Satta lokuttarā heṭṭhā, vuttā sekkhāti tādinā;

Arahattaphalameva, asekkhanti pakāsitaṃ.

645.

Lokiyāpi ca nibbānaṃ, bhāsitobhayavajjitā;

Evamādippakārehi, tividhāti vibhāvaye.

646.

Atītānāgataṃ rūpaṃ, paccuppannamathāparaṃ;

Ajjhattaṃ vā bahiddhā vā, sukhumoḷārikaṃ tathā.

647.

Hīnaṃ paṇītaṃ yaṃ dūre, santike vā tadekato;

Sabbaṃ rūpaṃ samodhāya, rūpakkhandhoti vuccati.

648.

Tatheva vedanākkhandho, nāma yā kāci vedanā;

Saññākkhandhoti saññā ca, rāsibhāvena bhāsitā.

649.

Vaṭṭadhammesu assādaṃ, tadassādopasevanaṃ;

Vinibhujja nidassetuṃ, khandhadvayamudāhaṭaṃ.

650.

Vivādamūlasaṃsāra-kamahetunidassanaṃ;

Sandhāya vedanā saññā, katā nānāti kecana.

651.

Cittasaṃsaṭṭhadhammānaṃ, cetanāmukhato pana;

Saṅkhārakkhandhanāmena, dhammā cetasikā matā.

652.

Sabbabhedaṃ tathā cittaṃ, viññāṇakkhandha sammataṃ;

Bhedābhāvena nibbānaṃ, khandhasaṅgahanissaṭaṃ.

653.

Ālambanīyabhāvena, upādānopakārato;

Pañcupādānakkhandhāti, lokuttaravivajjitā.

654.

Yathā thūlaṃ hitatthāya, pariggāhakayoginaṃ;

Dhammā tebhūmakā eka-bhūmibhāvāya desitā.

655.

Bhājanaṃ bhojanaṃ tassa, byañjanaṃ bhojako tathā;

Bhuñjitā cāti pañcete, upamenti yathākkamaṃ.

656.

Gilānasālā gelaññaṃ, asappāyopasevanā;

Samuṭṭhānaṃ gilānoti, upamenti ca paṇḍitā.

657.

Cārako kāraṇaṃ tattha, aparādho ca kārako;

Aparādhakato coro, iti copamitā puna.

658.

Niccādhipīḷanaṭṭhena , bhārāti paridīpitā;

Klesadukkhamukhenete, khādakā ca nirantaraṃ.

659.

Anatthāvahitā niccamukkhittāsikaverino;

Maccumārābhidheyyattā, vadhakāti ca bhāsitā.



我来帮你直译这段巴利文。
629
其他不摄法，
出离非观境；
出世无上法，
非系缚等性。
630
业生所执取，
名为有漏说；
名非所执取，
余者如是说。
631
有相对应法，
善不善应知；
无相对应法，
余者应显示。
632
有罪应当断，
十二不善法；
余无罪名法，
不应为谁断。
633
色者色法等，
名法无色者；
如是等差别，
二种分应知。
634
愚法生热恼，
黑暗苦果报；
不应修有过，
十二不善知。
635
智者不热恼，
白净生安乐；
应修无过失，
二十一善法。
636
唯作与果报，
色法与涅槃；
说名无记法，
与此相反故。
637
下劣法有限，
欲界地所属；
色无色界说，
中等与广大。
638
无量最胜法，
出世间应知；
染污与可染，
十二不善等。
639
非染可染法，
三地诸法余；
非染非可染，
九出世间是。
640
果报如是说，
四地诸果报；
名为果报法，
善不善应知。
641
唯作色涅槃，
非果非成熟；
趣积集诸法，
福非福有漏。
642
说趣消减法，
善无上如是；
唯作色涅槃，
果报离二者。
643
第一无上道，
见修余如是；
余离于二者，
一切第一义。
644
七出世下处，
如来说有学；
唯阿罗汉果，
显示为无学。
645
世间与涅槃，
说离于二者；
如是等行相，
三种应显示。
646
过去未来色，
现在复其他；
内或者外色，
微细与粗显。
647
下劣与殊胜，
远近等一处；
摄一切色法，
说名为色蕴。
648
如是受蕴名，
任何诸受法；
想蕴说为想，
聚集性所说。
649
轮回法味着，
随顺于彼味；
分别为显示，
说此二种蕴。
650
诤根轮回业，
因缘之显示；
一些人主张，
受想各别说。
651
与心相应法，
从思为上首；
名为行蕴者，
心所法应知。
652
如是一切别，
心识蕴称许；
无有差别故，
涅槃离蕴摄。
653
为所缘性故，
助取著作用；
名五取蕴者，
除出世间法。
654
如粗为利益，
修习所摄者；
三地诸法说，
为一地性故。
655
器皿与饮食，
调味与食者；
食用者五种，
次第而相应。
656
病室与疾病，
不适当受用；
等起与病者，
智者相比喻。
657
狱卒与刑罚，
过失与造作；
过失造作贼，
复作此譬喻。
658
常受压迫义，
显示为重担；
烦恼苦为门，
恒常啖食者。
659
常作不利益，
如举剑敌人；
死魔所称谓，
说为杀害者。

660.

Vimaddāsahanaṃ rūpaṃ, pheṇapiṇḍaṃva dubbalaṃ;

Muhuttaramaṇīyattā, vedanā bubbuḷūpamā.

661.

Marīcikūpamā saññā, vipallāsakabhāvato;

Saṅkhārāpi ca nissārā, kadalikkhandhasādisā.

662.

Nānappakāraṃ cintentaṃ, nānāklesavimohitaṃ;

Palambhatīti viññāṇaṃ, māyāsamamudīritaṃ.

663.

Iccevaṃ pañcupādānakkhandhā khandhā ca kevalaṃ;

Pañcakkhandhāti nāmena, desitāti vibhāvaye.

664.

Ajjhattañca bahiddhā ca, viññāṇuppattikāraṇaṃ;

Dvārālambaṇabhedena, dvedhāyatanamīritaṃ.

665.

Cakkhādajjhattikaṃ tattha, chadvārāyatanaṃ bhave;

Bāhirāyatanaṃ nāma, tathā rūpādigocaraṃ.

666.

Iti vīthippavattānaṃ, dvārālambaṇasaṅgaho;

Āgame abhidhamme tu, sabbathāpi yathārahaṃ.

667.

Tathāhanantarātīto, jāyamānassa pacchato;

Mano sabbopi sabbassa, manassāyatanaṃ bhave.

668.

Tathā pubbaṅgamaṭṭhena, sahajānamarūpinaṃ;

Dvārabhāvena viññāṇaṃ, sabbamāyatanaṃ mataṃ.

669.

Manāyatanamiccevaṃ, pasādāyatanaṃ tathā;

Pañcaviññāṇadhammānaṃ, iti chaddhā vibhāvaye.

670.

Pañcappasādavisayā, pañcāyatanasammatā;

Sesaṃ rūpañca nibbānaṃ, sabbe cetasikāti ca.

671.

Ekūnasaṭṭhidhammānaṃ , dhammāyatanasaṅgaho;

Iti chaddhā pakāsenti, bāhirāyatanaṃ budhā.

672.

Suññagāmova daṭṭhabba-majjhattikamasārato;

Gāmaghātakacorāva, taṃ hanantaṃva bāhiraṃ.

673.

Nāmappavattimuḷhānaṃ, taduppattikakāraṇaṃ;

Dvādasāyatanānīti, vuttamitthaṃ mahesinā.

674.

Samattā bhāvamattena, dhārentīti salakkhaṇaṃ;

Dvārālambataduppanna-pariyāyena bheditā.

675.

Manāyatanametthāha, satta viññāṇadhātuyo;

Ekādasa yathāvuttā, iccaṭṭhārasa dhātuyo.

676.

Antādikā manodhātu, manoviññāṇadhātuyā;

Pavesāpagame dvāra-pariyāyena tiṭṭhati.

677.

Bherītaladaṇḍaghosa-samaṃ chakkaṃ yathākkamaṃ;

Kaṭṭhāraṇipāvakādi-samañca tividhaṃ bhave.

678.

Dukkhaṃ samudayo ceva, nirodho ca tathāparo;

Maggo cāti catuddhāha, saccaṃ saccaparakkamo.

679.

Bhāro ca bhāradānañca, bhāranikkhepanaṃ tathā;

Bhāranikkhepanūpāyo, iccopammaṃ yathākkamaṃ.

680.

Rogo roganidānañca, rogavūpasamo tathā;

Rogabhesajjamicceva-mupamāhi ca dīpitaṃ.

681.

Visarukkho rukkhamūlaṃ, rukkhacchedo tathāparo;

Rukkhacchedakasatthanti, catudhopamitaṃ tathā.

682.

Tīramorimasaṅkhātaṃ, mahogho pārimaṃ tathā;

Tadatikkamupāyoti, upamenti ca taṃ budhā.

683.

Sacchikatvāna paccakkha-miccopammaṃ yathākkamaṃ;

Samācikkhi vimokkhāya, saccaṃ tacchaniyāmato.

684.

Tathā hi dukkhaṃ nābādhaṃ, nāññaṃ dukkhā ca bādhakaṃ;

Bādhakattaniyāmena, dukkhasaccamitīritaṃ.

685.

Taṃ vinā nāññato dukkhaṃ, na hoti na ca taṃ tato;

Dukkhahetuniyāmena, saccamāha visattikaṃ.

686.

Nāññā nibbānato santi, na ca santaṃ na taṃ yato;

Santabhāvaniyāmena, nibbānaṃ saccamuttamaṃ.

687.

Nāññaṃ maggāca niyyānaṃ, aniyyāno na cāpi so;

Tasmā niyyānabhāvena, maggo saccanti sammato.

688.

Iti tacchāvipallāsa-bhūtabhāvo catūsupi;

Saccaṭṭhoti viniddiṭṭho, dukkhādīsvavisesato.

689.

Pīḷanaṭṭho saṅkhataṭṭho, santāpaṭṭho ca bhāsito;

Viparīṇāmaṭṭho cāti, dukkhassevaṃ catubbidhā.

690.

Āyūhanā nidānā ca, saṃyogā palibodhato;

Dukkhassamudayassāpi, catudhatthā pakāsitā.



我来帮你直译这段巴利文。
660
色受压难忍，
如泡沫脆弱；
暂时可意故，
受如水泡者。
661
想如阳焰现，
由其颠倒性；
诸行无坚实，
如同芭蕉干。
662
种种想思惟，
种种惑迷乱；
因欺诳说识，
等同幻化物。
663
如是五取蕴，
唯蕴及单独；
五蕴如是名，
所说应了知。
664
内外二种法，
识生起因缘；
门所缘差别，
二种处宣说。
665
眼等为内处，
六门处如是；
名为外处者，
如是色等境。
666
如是诸心路，
门所缘摄持；
阿含阿毗达摩，
一切随所应。
667
如是无间过，
后际所生起；
一切意为意，
处法皆如是。
668
如是为上首，
俱生无色者；
门性识一切，
处法皆应知。
669
意处如是及，
净色处如是；
五识等诸法，
六种应显示。
670
五净色所缘，
许为五种处；
余色与涅槃，
一切心所等。
671
五十九种法，
法处之摄取；
如是说六种，
外处诸智者。
672
如空村应见，
内处无实质；
如村盗贼杀，
外处如是害。
673
名法生迷惑，
彼生起因缘；
十二处如是，
大仙已宣说。
674
具足以有性，
持相故具相；
门所缘彼生，
种种义区分。
675
意处此中说，
七种识界等；
十一如所说，
如是十八界。
676
最初意识界，
意识界之中；
出入门名义，
安立如是住。
677
鼓面杖声等，
六种随次第；
木钻与火等，
三种亦如是。
678
苦与集如是，
灭及其他者；
道等说四种，
真实勤真实。
679
重担与负担，
放下担如是；
放担之方便，
次第作譬喻。
680
病与病因缘，
病愈除如是；
病药如是等，
譬喻已显示。
681
毒树与树根，
断树如是他；
断树之利器，
四种作譬喻。
682
称为此岸处，
大暴流彼岸；
度彼之方便，
智者作譬喻。
683
证知为现见，
譬喻随次第；
为解脱宣说，
真实决定性。
684
如是苦非逼，
非他苦能逼；
以逼迫决定，
说名为苦谛。
685
离此无他苦，
不生亦非彼；
苦因决定性，
说渴爱为谛。
686
无他涅槃寂，
非寂非从彼；
寂静决定性，
涅槃最上谛。
687
无他道出离，
非出离非彼；
是故以出离，
许道为真实。
688
如是不颠倒，
真实性四种；
谛义已详说，
苦等无差别。
689
逼迫义有为，
热恼义已说；
变易义如是，
苦谛有四种。
690
积集与因缘，
结合障碍故；
苦集亦如是，
四义已显示。;

691.

Nissāraṇā vivekā cā-saṅkhatāmatato tathā;

Atthā dukkhanirodhassa, catudhāva samīritā.

692.

Niyyānato hetuto ca,

Dassanādhipateyyato;

Maggassāpi catuddheva-

Miti soḷasadhā ṭhitā.

693.

Saccikaṭṭhaparamatthaṃ, tacchābhisamayaṭṭhato;

Tathatthamapi saccaṭṭhaṃ, paṭṭhapentettha paṇḍitā.

694.

Tadetaṃ paṭivijjhanti, ariyāva catubbidhaṃ;

Vuttamariyasaccanti, tasmā nāthena taṃ kathaṃ;

695.

Jāti jarā ca maraṇaṃ, soko ca paridevanā;

Dukkhañca domanassañca, upāyāso tathāparo.

696.

Appiyehi ca saṃyogo, vippayogo piyehi ca;

Yampi na labhaticchanto, tampi dukkhamidaṃ mataṃ.

697.

Apāyesupapajjantā, cavantā devalokato;

Manussesu ca jīrantā, nānābyasanapīḷitā.

698.

Socantā paridevantā, vedentā dukkhavedanaṃ;

Domanassehi santattā, upāyāsavighātino.

699.

Aniṭṭhehi akantehi, appiyehi samāyutā;

Saṅkhārehi ca sattehi, nānānatthavidhāyibhi.

700.

Iṭṭhehi piyakantehi, manāpehi viyojitā;

Saṅkhārehi ca sattehi, nānāsampattidāyibhi.

701.

Dukkhāpagamamicchantā , patthayantā sukhāgamaṃ;

Alabbhaneyyadhammesu, pipāsāturamānasā.

702.

Kicchādhipannā kapaṇā, vipphandantā rudammukhā;

Taṇhādāsā parābhūtā, bhavasaṃsārasaṃkaṭe.

703.

Yaṃ tebhūmakanissandaṃ, kaṭukaṃ gāḷhavedanaṃ;

Vedenti saṃsāraphalaṃ, taṃjātādiṃ vinā kuto.

704.

Tasmā jātādibhedehi, bādhamānā bhayāvahā;

Dukkhā ca dukkhavatthu ca, bahudhāpi papañcitā.

705.

Te sabbe pañcupādāna-kkhandhā eva samāsato;

Dukkhādhiṭṭhānabhāvena, dukkhatāya niyāmitā.

706.

Tasmā tebhūmakā dhammā, sabbe taṇhāvivajjitā;

Dukkhasaccanti desesi, desanākusalo muni.

707.

Virāgatejālābhena , taṇhāsnehasinehitaṃ;

Visarukkhova jātādinānānatthaphalodayaṃ.

708.

Nandirāgānubandhena, santānamavakaḍḍhitaṃ;

Punabbhavābhinibbattibhāvena parivattati.

709.

Patiṭṭhitañca tatthetamattasnehānusevanaṃ;

Gocarānunayābaddhaṃ, rāgamucchāsamohitaṃ.

710.

Klesarāsiparikliṭṭhaṃ, byasanopaddavāhataṃ;

Dukkhasallasamāviddhaṃ, vihaññati nirantaraṃ.

711.

Have virāgatejena, vicchinne sati sabbathā;

Kena bandhena santāna-mānessati bhavantaraṃ.

712.

Bhavantaramasampatte, santānamhi vivaṭṭite;

Kimadhiṭṭhāya jātādidukkhadhammā pavattare.

713.

Tasmā mokkhavipakkhena, taṇhādukkhavidhāyinī;

Dukkhasamudayo nāma, saccamiccāha nāyako.

714.

Sabbadukkhavinimuttaṃ, sabbaklesavinissaṭaṃ;

Dukkhanirodhanāmena, saccaṃ vuccati accutaṃ.

715.

Dukkhañca parijānanto, pajahaṃ dukkhasambhavaṃ;

Nibbānaṃ padamārabbha, bhāvanāvīthimosaṭo.

716.

Niyyānaṭṭhaṅgiko maggo, sabbadukkhavimuttiyā;

Dukkhanirodhagāmīti, saccaṃ tasmā tamīritaṃ.

717.

Catusaccavinimuttā, sesā lokuttarā matā;

Maggaṅgasampayuttā ca, phaladhammā ca sabbathā.

718.

Itthaṃ sahetukaṃ dukkhaṃ, sopāyāmatanibbutiṃ;

Paṭipattihitatthāya, vibhāveti vināyako.

719.

Sappāṭihāriyaṃ dhammaṃ, desetvāna anuttaro;

Catudhāriyasaccāni, vibhajīti vibhāvaye.

720.

Tabbhāvabhāvibhāvena , paccayākāralakkhitaṃ;

Tiyaddhaṃ dvādasaṅgañca, vīsatākārasaṅgahaṃ.

721.

Tisandhi catusaṅkhepaṃ, tivaṭṭañca tilakkhaṇaṃ;

Tebhūmakaṃ dvimūlañca, catukkanayamaṇḍitaṃ.



我来帮您翻译这段巴利文。以下是直译:
691
出离、远离、无为、涅槃,
这就是苦灭的四种含义。
692
从出离、因缘、
见证和主导而论,
道谛也有四个方面,
总共是十六种含义。
693
在此智者们确立了
实谛、胜义谛、真理现证、
如实性等真谛义理。
694
这四种圣谛,
唯有圣者才能通达,
因此世尊说明了
这被称为圣谛的道理。
695
生、老、死,
忧、悲、
苦、忧恼,
以及其他苦恼。
696
与不爱者相会,
与所爱者别离,
求不得时的痛苦,
这些都被称为苦。
697
堕入恶道,
从天界坠落,
人间衰老,
遭受种种灾难压迫。
698
忧愁哀叹,
感受痛苦,
被忧恼煎熬,
为苦恼所困扰。
699
与不喜、不爱、
不悦意的相遇,
与诸行及众生,
造作种种灾祸者共处。
700
与可爱、喜悦、
令人欢喜的分离,
与诸行及众生,
带来种种利益者别离。
701
希望远离痛苦,
渴望获得快乐,
对无法获得之法,
心生渴求与痛苦。
702
陷入困境可怜,
挣扎流泪哭泣,
为贪爱所奴役,
轮回生死之中。
703
三界的果报,
痛苦深重剧烈,
轮回的苦果,
离生等何处寻?
704
因此生等诸苦,
压迫带来恐惧,
苦及苦之本,
以多种形式显现。
705
所有这些总括而言,
即是五取蕴,
因为它们是苦的住处,
故被定义为苦性。
706
因此三界诸法,
除去贪爱之外,
善巧说法的牟尼,
说它们都是苦谛。
707
因渴爱之火熄灭,
贪爱的水分干涸,
如毒树般的生等,
产生种种祸患果报。
708
因喜贪相续,
牵引相续不断,
以再有再生的
形式不断轮转。
709
执着于此,
随顺于爱,
缚于境界贪求,
为贪痴所迷惑。
710
为烦恼堆所染,
为灾祸所困扰,
为苦箭所刺穿,
不断受到折磨。
711
若以无欲之火,
完全断除一切,
以何种束缚能使
相续趣向他世?
712
若相续不往他世,
而得以还灭时,
以何为依止而使
生等诸苦运行?
713
因此与解脱相反,
贪爱能生诸苦,
导师说此即是
苦集圣谛。
714
解脱一切苦,
远离一切烦恼,
被称为不死的
苦灭圣谛。
715
遍知诸苦,
断除苦因,
缘取涅槃,
趣入修习之道。
716
八支出离之道,
导向一切苦灭,
因此被称为
趣向苦灭之谛。
717
除四圣谛外,
其余出世间法,
以及道分相应法,
与一切果法。
718
如是导师为利益
修行者而开示
有因之苦及
无忧无漏之寂灭。
719
无上者宣说了
具有神变之法,
应当了知他如何
分别四圣谛。
720
以此有彼有的方式,
具缘起相的特征,
三世十二支,
总摄二十种行相。
721
三连结四总括,
三轮转三共相,
三界二根本,
以四种方法

722.

Paccekaṃ catugambhīra-manupubbavavatthitaṃ;

Avijjākūṭasaṅkhātaṃ, bandhāvicchedamaṇḍalaṃ.

723.

Sokādīnatthanissandaṃ, kevalaṃ dukkhapiṇḍitaṃ;

Paṭiccasamuppādoti, bhavacakkaṃ pavuccati.

724.

Paṭividdhāya vijjāya, bhaṅgāvijjāya sabbathā;

Vivaṭṭatānupubbena, hetubhaṅgā yathākathaṃ.

725.

Asmiṃ sati idaṃ hoti, assuppādā idaṃ bhave;

Asatāsmiṃ na taṃ hoti, tassa bhaṅgāva bhijjati.

726.

Etamatthaṃ purakkhatvā, paccayaṭṭhiti dassitā;

Paṭiccasamuppādassa, idappaccayatā naye.

727.

Tathā hi jātiyāpāha, paccayattaṃ mahāmuni;

Jarāmaraṇadhammānaṃ, mattābhedepi vatthuto.

728.

Āhaccapaccayaṭṭhamhi, nedisī paccayaṭṭhiti;

Tattha dhammantarasseva, paccayaṭṭho vibhāvito.

729.

Vuttamācariyenetaṃ, paṭṭhānanayasaṅgahe;

Labbhamānanayaṃ tāva, dassanatthaṃ papañcito.

730.

Ettha tasmānupekkhitvā, āhacca niyamaṃ budho;

Tabbhāvabhāvimattena, paccayatthaṃ vibhāvaye.

731.

Tatthāvijjā ca saṅkhārā, addhātītoti bhāsitā;

Viññāṇaṃ nāmarūpañca, saḷāyatanasaññitaṃ.

732.

Phasso ca vedanā taṇhā, upādānaṃ bhavoti ca;

Paccuppanno bhave addhā, bhave addhā anāgato.

733.

Jāti jarā maraṇanti, dvedhā hoti ca sabbathā;

Kālattayavavatthānaṃ, tiyaddhamiti dīpaye.

734.

Tatthāvijjāti aññāṇaṃ, catusaccesu bhāsitaṃ;

Pubbante cāparante ca, paccayaṭṭhitiyaṃ tathā.

735.

Apuññātisaṅkhāroti, vuttā dvādasa cetanā;

Tathā puññābhisaṅkhāro, kāmarūpesu bhāsito.

736.

Āneñjātisaṅkhāroti, vuttāruppā catubbidhā;

Kāyabbacīmanodvāraṃ, patvā tāyeva cetanā.

737.

Vuttā kāyavacīcittasaṅkhārāti mahesinā;

Saṅkhārāti vibhattevamekūnatiṃsa cetanā.

738.

Ekūnavīsatividhaṃ, paṭisandhikkhaṇe tathā;

Pavatte dvattiṃsavidhaṃ, viññāṇaṃ pākamānasaṃ.

739.

Tividhaṃ vedanā saññā, saṅkhārāti vibheditaṃ;

Nāmarūpaṃ tu duvidhaṃ, bhūtopādāyabhedato.

740.

Saḷāyatanasaṅkhātaṃ, cakkhādajjhattikaṃ mataṃ;

Cakkhusamphassādibhedā, phasso chadhā pakāsito.

741.

Sukhā dukkhā upekkhāti, vedanā tividhā bhave;

Kāme bhave ca vibhave, taṇhāti tividhā matā.

742.

Kāmupādānādibhedā, upādānā catubbidhā;

Kammopapattibhedena, bhavo nāma dvidhā mato.

743.

Attabhāvābhinibbatti, jāti nāma jarā pana;

Purāṇabhāvo maraṇaṃ, pariyosānamīritaṃ.

744.

Dvādasaṅgappabhedena, vibhattevaṃ mahesinā;

Paṭiccasamuppādoti, paccayā eva kevalā.

745.

Paṭicca phalabhāvena, sāpekkhaṃ ṭhitamattani;

Apaccakkhāya saṅgantvā, uppādentīti paccayā.

746.

Avijjāsaṅkhārānaṃ tu, gahaṇe gahitāva te;

Taṇhupādānabhavāpi, iti pañcettha hetuyo.

747.

Taṇhupādānabhavānaṃ, gahaṇe gahitā puna;

Avijjā saṅkhārā cāti, pañcevetthāpi hetuyo.

748.

Viññāṇādisarūpena, dassitaṃ phalapañcakaṃ;

Jātijjarāmaraṇena, tadeva gahitaṃ puna.

749.

Atīte hetavo pañca, idāni phalapañcakaṃ;

Idāni hetavo pañca, āyatiṃ phalapañcakaṃ.

750.

Itthaṃ bhedena saṅgayha, dvādasaṅgaṃ vicakkhaṇā;

Atthāpattivisesena, vīsatākāramīrayuṃ.

751.

Hetuphalaṃ phalahetu, puna hetuphalanti ca;

Tisandhi catusaṅkhepaṃ, tamevāhu vibhāvino.

752.

Avijjātaṇhupādānā, klesavaṭṭanti bhāsitā;

Bhavekadeso saṅkhārā, kammavaṭṭaṃ tatoparaṃ.



我来帮您直译这段巴利文:
722
各具四种甚深义理,
依次而住立,
以无明为顶,
断除结缚之轮。
723
忧等过患之果报,
纯粹积聚诸苦,
称为缘起,
即是有轮。
724
当智慧通达,
完全破除无明时,
如何依次还灭,
因缘破坏?
725
此有故彼有,
此生故彼生,
此无故彼无,
此灭故彼灭。
726
以此义理为先,
显示缘住立,
在此缘性的
缘起道理中。
727
如是大牟尼说
生是诸法的缘,
对老死诸法而言,
即使在性质差别上。
728
在直接缘的意义上,
缘住立并非如此,
在那里显示的是
另一法的缘义。
729
这是论师在
发趣法集中所说,
为显示所得之理,
而详细解说。
730
因此智者应
舍弃直接决定,
只依此有彼有的
方式显示缘义。
731
其中无明与诸行,
被说为过去世,
识与名色以及
所谓六处。
732
触、受、爱、
取与有,
是现在世,
未来世。
733
生老死等,
完全分为二分,
三世的安立,
应知即是三世。
734
其中无明即是
对四谛的无知,
对前际与后际,
以及缘住立。
735
非福行即是
所说十二思,
如是福行在
欲界色界中说。
736
不动行即是
所说四无色界,
经由身语意门,
即是那些思。
737
大仙说为
身语心行,
如是分别行即是
二十九种思。
738
在结生刹那有
十九种,
在转起有三十二种
异熟心识。
739
受、想、行
分为三种,
名色则分二种,
依四大及所造色。
740
所谓六处即是
眼等内处,
眼触等差别,
触说为六种。
741
乐受苦受舍受,
受有三种,
欲爱有爱无有爱,
爱说为三种。
742
欲取等差别,
取有四种,
依业与生起差别,
有说为二种。
743
自体的生起
名为生,
旧态即是老,
终尽说为死。
744
大仙如是分别
十二支差别,
称为缘起者,
即是诸缘而已。
745
依于果性而
相待安住于自体,
不舍离而聚集,
生起故为缘。
746
在摄取无明行时,
已摄取了它们,
爱、取、有等,
如是此中有五因。
747
在摄取爱取有时,
复摄取了
无明与诸行,
此中亦有五因。
748
以识等自性
显示五果,
以生老死
再次摄取彼等。
749
过去五因,
现在五果,
现在五因,
未来五果。
750
智者如是分别
摄取十二支,
依义理差别
说二十种行相。
751
因果、果因,
复有因果,
明智者说此即是
三连结四总括。
752
无明爱取等,
说为烦恼轮,
有的一分与诸行,
其余为业轮。

753.

Vipākavaṭṭamiccevaṃ, vivaṭṭenāvivaṭṭitaṃ;

Tivaṭṭavaṭṭitaṃ hutvā, vaṭṭametaṃ pavattati.

754.

Aniccañca khayaṭṭhena, dukkhametaṃ bhayaṭṭhato;

Anattāsārakaṭṭhena, vaṭṭamevaṃ tilakkhaṇaṃ.

755.

Saṃsārasseva vuttāyaṃ, paccayānaṃ paramparā;

Paṭiccasamuppādoti, tato tebhūmako mato.

756.

Bandhāvijjāṇḍakosena, vijjādibhedavajjitā;

Vimuttirasamappattā, bhavataṇhāpipāsitā.

757.

Abhisaṅkhārabhāvena, paṭibandhati santati;

Tathābhisaṅkhatā pāka-bhāvāya parivattati.

758.

Vipākā puna kammāni, pākāni puna kammato;

Iccevaṃ pariyāyena, saṃsāroyaṃ pavattati.

759.

Iccāvijjābhavataṇhā, vaṭṭopatthambhakā matā;

Sampayuttānusayitā, tasmā vaṭṭaṃ dvimūlakaṃ.

760.

Paccayapaccayuppanna-santānabhedato pana;

Nānābhūtānamekantaṃ, bījarukkhādayo viya.

761.

Tathāpi tesaṃ dhammānaṃ, vatthulakkhaṇabhedato;

Dīpavaṭṭisikhānaṃva, natthi ekantamekatā.

762.

Hetuhetusamuppannā, īhābhogavivajjitā;

Paccayāya ca paccetu-mabyāpārā tato matā.

763.

Avijjādīnamevātha, sambhave sambhavanti ca;

Saṅkhārādisabhāvāti, ṭhitevaṃdhammatāya te.

764.

Itthamekattanānattā, abyāpāro tathāparo;

Etthevaṃdhammatā ceti, nayā vuttā catubbidhā.

765.

Phalānaṃ paccayuppatti, paccayattho ca hetusu;

Sabhāvapaṭivedho ca, desanā cittatāti ca.

766.

Atthadhammapaṭivedha-desanānaṃ yathākkamaṃ;

Atigambhīrabhāvena, catugambhīramīritaṃ.

767.

Padhānakāraṇattā hi, avijjādiparamparā;

Kamena saṅkhārādīnaṃ, paccayāti vavatthitā.

768.

Tathā hi jātiyā eva, jarāmaraṇasambhavo;

Ajātānaṃ jarā vātha, maraṇaṃ vā kuto bhave.

769.

Sāvopapattisaṅkhātā, jāti kammabhavoditā;

Aṅkuro viya bījamhā, tattha tatthopalabbhati.

770.

Sampayogānusayato, upādānappatiṭṭhitā;

Āyūhanti ca kammāni, ākaḍḍhantopapattikaṃ.

771.

Upādāniyadhammesu , taṇhāsnehapipāsitā;

Daḷhī kubbantupādānaṃ, piyarūpābhinandino.

772.

Vedanīyesu dhammesu, assādamanupassato;

Vedanāpaccayā taṇhā, samuṭṭhāya pavaḍḍhati.

773.

Iṭṭhāniṭṭhañca majjhattaṃ, phusantā pana gocaraṃ;

Vedenti vedanaṃ nāma, nāphusantā kudācanaṃ.

774.

Phusatālambaṇañceso, saḷāyatanasambhave;

Dvārābhāve kuto tassa, samuppatti bhavissati.

775.

Saḷāyatanametañca, nāmarūpūpanissitaṃ;

Chaphassadvārabhāvena, pavattati yathārahaṃ.

776.

Pubbaṅgamādhiṭṭhānena, viññāṇena patiṭṭhahe;

Nāmarūpaṃ upatthaddhaṃ, paṭisandhipavattiyaṃ.

777.

Saṅkhārajanitaṃ hutvā, patiṭṭhāti bhavantare;

Viññāṇaṃ janakābhāve, tassuppatti kathaṃ bhave.

778.

Avijjāyānusayite, paṭivedhavirodhite;

Vaṭṭānugatasantāne, paṭisandhiphalāvahe.

779.

Pākadhammā sabhāvena, pavattanti hi cetanā;

Avijjāpaccayā honti, saṅkhārāti tato matā.

780.

Paṭividdhesu saccesu, paccayānaṃ paramparā;

Vighātīyati sabbāpi, tato vaṭṭaṃ vivaṭṭati.

781.

Iccāvijjāvirodhena, tassā vaṭṭappavattiyā;

Saṅghātanikabhāvena, avijjā kūṭasammatā.

782.

Jarāmaraṇasaṅghāṭa-paṭipīḷitacetasaṃ;

Klesamucchāparetānaṃ, sā cāvijjā pavaḍḍhati.

783.

Iccābaddhamavicchedaṃ, idappaccayamaṇḍalaṃ;

Cakkanemisamāvaṭṭaṃ, kamena parivattati.



我来 助您直译这段巴利文:
753
如是异熟轮,
未被还灭所灭,
成为三轮运转,
此轮如是转起。
754
无常以坏灭义,
此苦以怖畏义,
无我以无实义,
此轮具三相。
755
此等诸缘相续,
说为轮回,
因此缘起被称为
三界所摄。
756
为无明壳所缚,
离明等差别,
未得解脱之味,
为有爱所渴求。
757
以行的状态,
束缚相续,
如是所造作
转为异熟。
758
异熟复生诸业,
诸果复从业起,
如是以此方式,
此轮回转起。
759
如是无明与有爱,
被认为是轮回的支撑,
与相应随眠俱,
故轮回有二根。
760
然依缘及缘生
相续差别,
如种子与树等,
决定各各不同。
761
虽然如此,诸法
依处及相各异,
如灯芯与火焰,
决非完全一体。
762
因与因生诸法,
离勤勉与思虑,
缘与所缘皆无
作为,故如是说。
763
唯在无明等生起时,
行等自性才得生起,
他们依此法性
而如是安住。
764
如是一性异性,
无作为及他性,
此中如是法性,
说为四种方法。
765
果的缘生,
因中的缘义,
自性的通达,
及教说的殊胜。
766
义理、法性、
通达、教说,
依次因极深奥,
故说为四甚深。
767
因为是主要因,
无明等相续,
次第为诸行等
的缘而安立。
768
如是唯从生
而有老死生起,
未生者何有
老亦或死?
769
所谓生即是
说为业有,
如从种子生芽,
于彼彼处可得。
770
以相应与随眠,
依止于取,
造作诸业,
牵引趣生。
771
于所取诸法中,
渴爱滋润渴求,
欢喜可意色等,
使取更加坚固。
772
对所受诸法,
随观其味着,
缘受而生爱,
生已复增长。
773
触及可意不可意
及中性境界时,
即有受生起,
不触则永无。
774
触所缘之触,
由六处而生,
若无诸门,
如何生起?
775
此六处依止
名色而起,
以六触门性
如理而转。
776
以识为前导
及所依止,
名色得安立
于结生与转起。
777
诸行所生识,
安立于他有,
若无能生因,
如何有其生?
778
随眠于无明,
违背通达,
轮回随逐相续,
带来结生之果。
779
异熟法性的
诸思得转起,
缘于无明故,
说为诸行。
780
当诸谛被通达,
诸缘的相续
皆被破坏,
故轮回还灭。
781
如是以违背无明,
彼轮回的运转,
以结集性故,
无明被认为是顶。
782
心被老死积聚
所逼迫者,
为烦恼所迷醉者,
彼无明更增长。
783
如是不断相系,
此缘性之轮,
如车轮般旋转,
次第而运行。

784.

Vaṭṭassa dvādasaṅgassa, tassa tebhūmakassa tu;

Dukkhakkhandhassa dassesi, nissandena nidassanaṃ.

785.

Sokañca paridevañca, tathā dukkhañca kāyikaṃ;

Domanassamupāyāsaṃ, nānābyasanasambhavaṃ.

786.

Iccāturamaniccantaṃ, mahopaddavasaṅkulaṃ;

Bahupaklesupassaṭṭhaṃ, dukkhametanti piṇḍitaṃ.

787.

Iccevaṃ pañcupādāna-kkhandhabheditasaṅgaho;

Attabhāvabhavaratho, hatthamuttaṃva yantakaṃ.

788.

Gatiṭṭhitinivāsesu, saṃsaranto nirantaraṃ;

Cakkenetena yātīti, bhavacakkamidaṃ mataṃ.

789.

Avijjāṇḍaṃ padāletvā, paṭivedhappavattiyā;

Paccayappaccayuppannā, supaṭṭhanti sabhāvato.

790.

Aniccā dukkhanattā ca, bhaṅgavanto bhayāvahā;

Sādīnavāti saṅkhāya, vivaṭṭamabhitiṭṭhati.

791.

Tato sānusayā taṇhā, nirujjhati punabbhave;

Santānaratiyābhāvā, na pakkhandati sandhiyaṃ.

792.

Aviruḷhikabhāvena, tattha vaṭṭavirodhite;

Abhisaṅkhārabhāvena, na pavattanti cetanā.

793.

Paṭisandhipavattīpi, na janenti bhavantare;

Iccāvijjānirodhena, niruddhā kammacetanā.

794.

Paccayatthanirodhena, saṅkhārānaṃ nirodhato;

Viññāṇaṃ janakābhāvā, niruddhamiti vuccati.

795.

Viññāṇādinirodhā ca, nāmarūpādikaṃ tathā;

Dukkhakkhandhassimassevaṃ, nirodhoti pavuccati.

796.

Iti vaṭṭavivaṭṭānaṃ, vasā dvedhā vibhāvito;

Paṭiccasamuppādoti, desitoyaṃ mahesinā.

797.

Sabbasaṅkhatadhammānaṃ , sabbe dhammāpi paccayā;

Janakā cevupatthambhā, saṃvibhattā yathārahaṃ.

798.

Āhacca paccayaṭṭhena, catuvīsatidhā ṭhitā;

Hetālambaṇādhipatānantarasamanantarā.

799.

Sahajātaaññamañña-nissayā copanissayo;

Purejātā pacchājātā-sevanā kammameva ca.

800.

Pākāhārindriyajjhāna-maggaṅgasampayuttakā;

Vippayuttatthi natthi ca, vigatāvigatanti ca.

801.

Pañcātītāva kammaṃ tu, vattamānañca īritaṃ;

Sabbathāpi tayo vuttā, vattamānā tatopare.

802.

Chadhā nāmaṃ tu nāmassa, pañcadhā nāmarūpinaṃ;

Ekadhā puna rūpassa, rūpaṃ nāmassa cekadhā.

803.

Paññattināmarūpāni, nāmassa duvidhā dvayaṃ;

Dvayassa navadhā ceti, chabbidhā paccayā kathaṃ.

804.

Niruddhānantarā eva, jāyantānamanantaraṃ;

Nāmadhammāva nāmānaṃ, janakattopakārakā.

805.

Nirantarappavattiyā, anurūpamanantarā;

Anantarapaccayena, paccayoti pakāsitā.

806.

Samanantarabhāvena, tesaṃ te eva paccayā;

Samanantaranāmena, paccayoti pakāsitā.

807.

Atthibhāvāya dhammānaṃ, natthitāyopakārakā;

Natthipaccayanāmena, vuttā te eva tādinā.

808.

Okāsadānabhāvena, vigatāvopakārakā;

Dhammā te eva vuccanti, vigatappaccayoti ca.

809.

Javā paguṇabhāvāya, javānamupakārakā;

Āsevanapaccayoti, niruddhānantarā matā.

810.

Saṃsaṭṭhasahajātānaṃ, sampayogena paccayā;

Sampayuttapaccayoti, nāmā nāmānamīritā.

811.

Icceko vattamāno ca, pañcātītā yathārahaṃ;

Arūpānamarūpā ca, paccayā chabbidhā matā.

812.

Pavatte cittajātānaṃ, kammajānañca sandhiyaṃ;

Rūpānaṃ sahajātāna-marūpānañca tādinā.

813.

Hetubhūtā cha dhammāpi, mūlaṭṭhenopakārakā;

Hetupaccayabhāvena, paccayoti pakāsitā.

814.

Tathā nijjhāyanaṭṭhena, tesamevopakārakā;

Jhānapaccayanāmena, jhānadhammā vibhāvitā.



我来 助您翻译这段巴利文：
784
对三界所摄之
十二支轮回,
苦蕴他显示
以果报为例证。
785
忧愁与悲叹,
以及身体之苦,
忧恼与苦恼,
种种灾难所生。
786
如是常受疾病,
充满大灾祸,
为众多烦恼所恼,
集此等为苦。
787
如是摄于
五取蕴差别,
自体有之车,
如脱手之机械。
788
于诸趣住处,
相续不断轮回,
以此轮而行,
此名为有轮。
789
破除无明壳,
以通达而转起,
缘及缘生法,
依自性而明显。
790
无常苦无我,
坏灭而可畏,
了知其过患,
安住于还灭。
791
由此具随眠之爱,
于再有中灭尽,
因无相续之乐,
不趣入结生。
792
以不生长性,
于彼违背轮回,
以行的状态,
诸思不再转起。
793
结生与转起,
不再生于他有,
如是以无明灭,
业思得灭尽。
794
以缘义灭尽,
由诸行灭故,
识无能生性,
故说为灭尽。
795
由识等灭尽,
名色等亦然,
如是说此苦蕴
为灭尽。
796
如是依轮回还灭
的力量分两种,
此缘起为
大仙所说。
797
一切有为法,
一切法皆为缘,
能生及支持,
如理而分配。
798
以直接缘义,
安立二十四种:
因缘、所缘缘、增上缘、
无间缘、等无间缘。
799
俱生缘、相互缘、
依止缘、亲依止缘、
前生缘、后生缘、
重复缘以及业缘。
800
异熟缘、食缘、根缘、禅缘、
道分缘、相应缘、
不相应缘、有缘、无缘,
以及离去缘、不离去缘。
801
五种说为过去,
业说为现在,
其余一切说
三种为现在。
802
名对名六种,
名对名色五种,
名对色一种,
色对名一种。
803
概念名色对名二种,
二法对二法九种,
如是诸缘
说为六种。
804
灭已无间
对生起者无间,
唯名法对名法
有能生助益。
805
以相续不断,
随顺无间性,
说为以无间缘
而为缘。
806
以等无间性,
彼等即为缘,
以等无间名
说为缘。
807
对诸法的有性,
为无性所助益,
故彼等说为
无有缘。
808
以给予机会性,
为离去所助益,
彼等诸法即说为
离去缘。
809
速行对熟练性,
助益于速行,
灭已无间者
说为重复缘。
810
对相混俱生者,
以相应为缘,
说名法对名法为
相应缘。
811
如是一现在及
五过去如理,
无色对无色等
说为六种缘。
812
对转起心生
及业生结生,
色与俱生
无色亦然。
813
六法为因,
以根本义助益,
以因缘性
说为缘。
814
如是以专注义,
对彼等有助益,
禅支诸法显示为
禅那缘。

815.

Tatheva niyyānaṭṭhena, paccayāti pakāsitā;

Maggapaccayanāmena, maggaṅgā ca mahesinā.

816.

Tesameva ca dhammānaṃ, sahajātāti cetanā;

Kammabyāpārābhāvena, vattamānā ca paccayā.

817.

Kaṭattārūpapākānaṃ, nānakkhaṇikacetanā;

Abhisaṅkhārabhāvena, janakappaccayā matā.

818.

Iccevaṃ duvidhā bhedā, vipphāraṭṭhena cetanā;

Kammapaccayanāmena, paccayoti pakāsitā.

819.

Rūpānaṃ sahajātānaṃ, aññamaññamarūpinaṃ;

Paccayā santabhāvena, vipākā samudīritā.

820.

Ekotītopi cattāro, vattamānāti pañcadhā;

Paccayā nāmadhammāva, nāmarūpānamīritā.

821.

Imassa rūpakāyassa, pacchājātopakārako;

Pacchājātapaccayoti, nāmaṃ rūpānamekadhā.

822.

Sattaviññāṇadhātūnaṃ , cha vatthūni pavattiyaṃ;

Pañcaviññāṇavīthiyā, pañcālambā yathākkamaṃ.

823.

Purejātavisesena, nāmānamupakārakā;

Purejātapaccayoti, rūpaṃ nāmassa cekadhā.

824.

Cittacetasikā dhammā, yaṃ yamārabbha jāyare;

Ālambaṇapaccayoti, sabbametaṃ pavuccati.

825.

Yamālambaṃ garuṃ katvā, nāmadhammā pavattare;

Svāyamevālambaṇūpa-nissayoti pakāsito.

826.

Anantarapaccayena, ye dhammā paccayā matā;

Te eva vānantarūpa-nissayoti pakāsito.

827.

Rāgasaddhādayo dhammā, ajjhattamanuvāsitā;

Sattasaṅkhāradhammā ca, bahiddhopanisevitā.

828.

Rāgasaddhādidhammānaṃ, kammaṃ pākānamiccayaṃ;

Pakatūpanissayoti, paṭṭhapesi tathāgato.

829.

Iccevaṃ balavaṭṭhena, nissayenopakārakā;

Upanissayanāmena, paccayoyaṃ tidhā mato.

830.

Rūpārūpaṃ paniccevaṃ, tekālikamakālikā;

Paññatti ceva nāmānaṃ, paccayo duvidho mato.

831.

Ālambādhippatibhūtaṃ, nāmānaṃ garugocaraṃ;

Sahajādhippatīdhammā, sahajānaṃ yathārahaṃ.

832.

Nāmarūpānamicceva-mādhippaccena paccayo;

Adhippatipaccayoti, duvidhā paridīpito.

833.

Sahajā nāmarūpānaṃ, mahābhūtā ca rūpinaṃ;

Paṭisandhikkhaṇe vatthu, nāmānamiti sabbathā.

834.

Sahajātavisesena, dhammānamupakārakā;

Sahajātapaccayoti, tividhevaṃ vibhāvitā.

835.

Arūpino catukkhandhā, mahābhūtā catubbidhā;

Sandhiyaṃ vatthunāmāni, sahajānīti sabbathā.

836.

Upakārapavattā ca, aññamaññassa tādinā;

Aññamaññapaccayoti, vibhattā tividhā matā.

837.

Sattaviññāṇadhātūnaṃ, bhūtopādāyarūpinaṃ;

Sahajātanāmarūpa-dhammānañca yathākkamaṃ.

838.

Vatthu bhūtā catukkhandhā, nissayenopakārakā;

Nissayappaccayo nāma, paccayoti mato tidhā.

839.

Kabaḷīkāro āhāro, rūpakāyassa paccayo;

Arūpino panāhārā, sahajānaṃ yathārahaṃ.

840.

Nāmarūpānamiccevaṃ, yāpanaṭṭhena paccayā;

Āhārapaccayoteva, duvidhevaṃ pakāsito.

841.

Pasādajīvitārūpi-ndriyadhammā yathākkamaṃ;

Pañcaviññāṇupādinna-rūpānaṃ nāmarūpinaṃ.

842.

Sahajātānamicceva-missaraṭṭhena paccayā;

Indriyappaccayoteva, tividhā samudāhaṭo.

843.

Sattaviññāṇadhātūnaṃ, cha vatthūni yathārahaṃ;

Pacchājātā ca kāyassa, cittacetasikā tathā.

844.

Arūpā sahajātānaṃ, rūpānanti matā tidhā;

Vippayuttapaccayoti, vippayogopakārakā.

845.

Sahajātaṃ purejātaṃ, pacchājātañca sabbathā;

Kabaḷīkāro āhāro, rūpajīvitamiccayaṃ.

846.

Atthipaccayasaṅkhāto, paccayo pañcadhā mato;

Vijjamānasabhāvena, paccayaṭṭhā yathārahaṃ.



我来帮您直译这段巴利文：
815
同样以出离义,
说为缘,
大仙说道分为
道缘。
816
对彼等诸法,
俱生思及
正在造作的思
以业用为缘。
817
对所造色与异熟,
异时的思
以行为性
说为能生缘。
818
如是思以二种差别,
以扩展义,
以业缘之名
说为缘。
819
对俱生诸色,
相互无色法,
以寂静性为缘,
说为异熟。
820
一过去及四现在,
如是五种,
唯名法对名色
说为缘。
821
对此色身,
后生有助益,
后生缘对诸色
说为一种。
822
对七识界,
转起时六处,
五识路中
次第五所缘。
823
以前生差别,
助益于名法,
前生缘即色
对名一种。
824
心与心所法,
缘何而生起,
一切此等说为
所缘缘。
825
以何所缘为重,
名法得转起,
此即显示为
所缘增上缘。
826
诸法以无间缘
说为缘者,
即说为
无间增上缘。
827
贪信等诸法,
内在所熏习,
有情行法等,
外在所亲近。
828
贪信等诸法,
业对异熟等,
如来安立为
自然增上缘。
829
如是以力强义,
依止而助益,
增上缘之名,
说为三种。
830
色无色如是,
三世及离世,
概念对名法,
说为二种缘。
831
成为所缘增上,
名法重所缘,
俱生增上诸法,
对俱生如理。
832
如是对名色,
以增上为缘,
增上缘说为
二种显示。
833
俱生对名色,
大种对色法,
结生刹那心所依处
对名法等一切。
834
以俱生差别,
助益诸法,
俱生缘如是
显示为三种。
835
无色四蕴,
四种大种,
结生心所依处与名,
一切为俱生。
836
以助益而转起,
相互如是,
相互缘分别
说为三种。
837
对七识界,
大种所造色,
俱生名色
诸法次第。
838
心所依处大种四蕴,
以依止义助益,
依止缘之名
说为三种缘。
839
段食为
色身之缘,
无色诸食对
俱生如理。
840
如是对名色,
以资养义为缘,
食缘如是
显示为二种。
841
净色命根色
根诸法次第,
对五识所执受
色及名色。
842
如是对俱生,
以自在义为缘,
根缘如是
说为三种。
843
对七识界,
六处如理,
后生对身,
心与心所。
844
无色对俱生
诸色说三种,
离系缘即
以离系助益。
845
俱生前生及
后生一切,
段食及
色命根等。
846
说为有缘者,
说为五种缘,
以存在自性
如理为缘义。

847.

Te evāvigatā hutvā, vattamānopakārakā;

Avigatapaccayoti, sugatena vavatthitā.

848.

Aṭṭhevaṃ vattamānāni, nāmarūpāni paccayā;

Sabbatthādhippatī cāti, navadhā nāmarūpinaṃ.

849.

Itthamuddiṭṭhaniddiṭṭhā, paṭṭhānanayasaṅgahā;

Kusalākusalādīhi, suvibhattā mahesinā.

850.

Paññattināmarūpānaṃ, vasena tividhā ṭhitā;

Paccayāti pakāsenti, catuvīsati paṇḍitā.

851.

Paññatti paññapīyattā, paññāpetīti ca dvidhā;

Nāmarūpavinimuttā, paññattā tādinā kathaṃ.

852.

Bhūtapariṇāmākāramupādāya tathā tathā;

Bhūmipabbatapāsāṇatiṇarukkhalatādayo.

853.

Sambhārākāramārabbha, sannivesavisesitā;

Yānagāmavanuyyānakaṭasārapaṭādayo.

854.

Kārakavedakākāraṃ, viññattindriyalakkhitaṃ;

Khandhapañcakamāhacca, maccāsurasurādayo.

855.

Candādāvaṭṭanādīhi, disākālādisammuti;

Pārampariyakādīhi, jātigottakulādayo.

856.

Taṃtaṃkriyādibhedehi, paññattā kathinādayo;

Taṃtaṃkalāpāsamphuṭṭhā, kūpākāsaguhādayo.

857.

Taṃ taṃ nimittamārabbha, cintayantassupaṭṭhitā;

Kasiṇādikavohārā, bhāvanāmayagocarā.

858.

Pubbopalabbhābhāvena, kasiṇugghāṭimādayo;

Nirodhā ca samāpatti, visesābhāvalakkhitā.

859.

Iti taṃ tamupādāya, samaññātā tathā tathā;

Saṅkhā samaññā paññatti, vohāroti pakāsitā.

860.

Ālambaṇaṭṭhākārena, santābhāvepi vatthuto;

Cintāvohāranipphannā, atthacchāyāva bhāsinī.

861.

Paññāpīyattāpaññatti, nāmāyamiti bhāsitā;

Upādāya ca paññatti, sā evopanidhāya ca.

862.

Paññatti paññāpanato, paṇḍitehi pakāsitā;

Avijjamānā paññatti, vijjamānātipi dvidhā.

863.

Lokavohārikaṭṭhena, paññattaṃ paramatthato;

Avijjamānametāya, paññāpenti yadā tadā.

864.

Avijjamānapaññatti, vijjamānaṃ yadā puna;

Paññāpenti tadā esā, vijjamānanti vuccati.

865.

Itthaṃ paññattidhammañca, sammatatthavisesato;

Bhāvadhammañca rūpādi-salakkhaṇavisesato.

866.

Paññāpetīti paññatti, nāmāyamiti bhāsitā;

Yā nāmaṃ nāmakammādināmena samudīritā.

867.

Sā evāvijjamānena-vijjamānādibheditā;

Itthisaddo chaḷābhiñño, rājaputto tu bhāsitā.

868.

Kriyānimittatthayoga-ruḷhijātopacārikā;

Sambandhopacayāvatthā, saṇṭhānāpekkhitā tathā.

869.

Devadattotha medhāvī, vedanā candimā tathā;

Khattiyo narasīho ca, bhātā lohitakaṃ yuvā.

870.

Kuṇḍalaṃ dussamiccevamādibheditasaṅgahā;

Sammatatthasabhāvesu, vohārākāralakkhitā.

871.

Sāyaṃ yādicchakānvatthasaṅketakkhaṇasambhavā;

Vohāratthavisesena, ñeyyākārānusārinī.

872.

Vacīghosānusārena, sotaviññāṇavīthiyā;

Pavattānantaruppanna-manodvārassa gocarā.

873.

Atthā yassānusārena, viññāyanti tato paraṃ;

Sammatā ca sabhāvā ca, pubbasaṅketabhāgino.

874.

Yāyaṃ vālambaṇākāravisese paṭidissati;

Vedanādivacīghosaṃ, sabhāvānugacetaso.

875.

Sāyaṃ paññatti viññeyyā, lokasaṅketanimmitā;

Vacīviññattisahito, saddo evāti kecana.

876.

Itthaṃ paññattidhammāti, vuttaṃ paññattikadvayaṃ;

Tathādhivacanā dhammā, niruttīti ca tādinā.

877.

Avisaṃvādakaṭṭhena, lokavohārasādhakaṃ;

Samaññāsaccamiccevaṃ, ācikkhanti vicakkhaṇā.



我来帮您直译这段巴利文：
847
彼等即不离去,
现在而助益,
善逝安立为
不离去缘。
848
如是八现在,
名色为缘,
一切增上等,
对名色为九种。
849
如是列举解说,
发趣法之摄,
由大仙善分别
善不善等。
850
依概念名色,
安立为三种,
智者说此等
为二十四缘。
851
概念有所施设、
能施设二种,
离名色外的
概念如何?
852
依大种变化相,
如是种种,
地山岩石
草树藤等。
853
依资具形相,
由安置差别,
车乡林园
篱笆布等。
854
依作者受者相,
以表色根为相,
摄取五蕴,
众生阿修罗天等。
855
由月等运行等,
方位时间等假立,
由相续等,
种姓家族等。
856
由彼彼作业等差别,
施设功德等,
由彼彼聚集所触,
井虚空洞等。
857
缘彼彼相而
思惟所现,
遍处等言说,
修所成境。
858
因先所得性空,
遍处除去等,
灭尽等定,
以无殊胜为相。
859
如是依彼彼,
种种假立,
称为名言概念
言说等。
860
以所缘处相,
虽无实体性,
由思惟言说所成,
如义之影像显现。
861
所施设概念,
说为此名,
所依概念
即是所近依。
862
智者说概念
由于施设,
分为非实有概念
实有概念二种。
863
依世间言说义,
由胜义而施设,
当以此施设
非实有时。
864
当以非实有概念
施设实有时,
此时说它
为实有概念。
865
如是概念法
由世俗义差别,
实法由色等
自相差别。
866
说此名为
能施设概念,
即以名、命名等
之名所说。
867
此即分为
非实有实有等,
说如女人之声、六通、
王子等。
868
作业、相、义结合、
惯用、种姓、譬喻、
关联、积集、处所、
形状所观等。
869
提婆达多、智者、
受、月亮、
刹帝利、人狮、
兄弟、红色、青年。
870
耳环、布等
如是差别所摄,
于世俗义自性中
以言说相为相。
871
此随欲求义
约定刹那所生,
以言说义差别
随知相而行。
872
随语音声
耳识路中,
转起无间生起
意门之境。
873
随此而后
诸义得知,
世俗与自性
为先约定所共。
874
此即于所缘相
差别中显现,
随受等语音
自性随行心。
875
此应知为概念,
由世间约定所成,
有说即是
语表俱声。
876
如是所说
概念二种,
如是称为增语法、
言说等。
877
以不虚妄义,
成就世间言说,
智者如是说为
世俗谛。

878.

Satthā yaṃ paramatthamuttamaguṇo nāmañca rūpanti ca,

Dvedhākāsi sabhāvadhammakusalo nibbijjha dhammantaraṃ;

Vohāratthavisesañeyyamaparaṃ byākāsi paññattito,

Āraddhaṃ kamato mayevamakhilaṃ taṃ suṭṭhu niṭṭhāpitaṃ.

879.

Yaṃ dhammaṃ dhammarājā niratikamabhisambodhi maggena buddhā,

Katvā kaṇḍambamūle paramamanupamaṃ pāṭihīraṃ khaṇena;

Pātvākā tattha patvā puravaragaṇamullāpalāvaṇṇaraṃsi,

Tatthādāyatthasāraṃ kathitamaticiraṃ ṭhātu pāṭhānukūlaṃ.

Iti nāmarūpaparicchede sabbasaṅgahavibhāgo nāma

Sattamo paricchedo.

Niṭṭhito ca nāmarūpaparicchede sabbathāpi

Abhidhammaparamatthavibhāgo.

8. Aṭṭhamo paricchedo

Kasiṇāsubhavibhāgo

880.

Ito paraṃ pavakkhāmi, bhāvanānayamuttamaṃ;

Nāmarūpaṃ pariggayha, paṭipajjitumīhato.

881.

Bhāvanā duvidhā tattha, samatho ca vipassanā;

Samatho duvidho tattha, paritto ca mahaggato.

882.

Upacāramanuppatto, parittoti pavuccati;

Mahaggatappanāpatto, samatho lokiyo mato.

883.

Kasiṇāni dasāsubhā, dasadhānussatī tathā;

Appamaññā ca saññā ca, vavatthāruppakāni ca.

884.

Kammaṭṭhānāni tatthāhu, cattālīsa vicakkhaṇā;

Yatthānuyogaṃ kubbantā, bhāventi samathadvayaṃ.

885.

Taṃ payogavisuddhena, patvānopāyasampadaṃ;

Ajjhāsayaṃ visodhetvā, bhāvetabbanti bhāsitaṃ.

886.

Kathaṃ karonto cārittaṃ, vārittañca vivajjiya;

Pātimokkhaṃ samādāya, saddhāya paripūraye.

887.

Paṭisaṅkhāya sodhetvā, chadvāresu malāsavaṃ;

Chaḷindriyāni medhāvī, satārakkhena gopaye.

888.

Pāpakājīvanissaṅgo, kuhakācāranissaṭo;

Ājīvaṃ parisodheyya, pahitatteṭṭhisuddhiyā.

889.

Idamatthitamārabbha, paṭisaṅkhāya yoniso;

Paññavā sampajaññena, paribhuñjeyya paccaye.

890.

Saṃvaraṃ pātimokkhe ca, sīlamindriyasaṃvaraṃ;

Ājīvapārisuddhiñca, tathā paccayanissitaṃ.

891.

Samādāya catuddheva-madhiṭṭheyya tato paraṃ;

Tasseva parivārāya, dhutaṅgāni yathārahaṃ.

892.

Paṃsukūlikamaṅgaṃ ti-cīvaraṃ cīvarāyugaṃ;

Piṇḍapātikamaṅgañca, sapadānikamuttamaṃ.

893.

Khalupacchābhattikaṅgaṃ, dhutaṅgaṃ pattapiṇḍikaṃ;

Ekāsanikamiccevaṃ, pañcadhā bhojane ṭhitaṃ.

894.

Āraññikaṃ yathāsantha-

Tikaṅgaṃ rukkhamūlikaṃ;

Abbhokāsikasosāni-

Kaṅgā nesajjikaṃ tathā.

895.

Cha senāsanamārabbha, dhutaṅgānīti terasa;

Kappiyepi ca loluppa-samācāravimuttiyā.

896.

Sāmīcipaṭipattīti , katvā sallekhavuttiyā;

Paccayattayamāhacca, paññattāni mahesinā.

897.

Catupārisuddhisīlaṃ, dhutaṅgaparivāritaṃ;

Pūretvāna visuddhevaṃ, payogaparisuddhiyā.

898.

Tato paṇidhisampanno, bhāvanāya visārado;

Upāyaṃ paṭipādeyya, pavivekarato kathaṃ?

899.

Āvāso ca kulaṃ lābho,

Gaṇo kammañca pañcamaṃ;

Addhānaṃ ñāti ābādho,

Gantho iddhīti te dasa.

900.

Chetvāna nipako yogī,

Palibodhe yathārahaṃ;

Nirālayo nirārambho,

Papañcopasame rato.

901.

Piyaṃ garuṃ bhāvaniyaṃ, vattāraṃ vacanakkhamaṃ;

Kattāramatigambhīrakathaṃ ṭhānaniyojakaṃ.

902.

Bahussutaṃ guṇavanta-māgammācariyaṃ budho;

Khamo padakkhiṇaggāhī, niyyātattuju bhadrako.

903.

Ārādhetvāna gaṇheyya, taṃ kammaṭṭhānadāyakaṃ;

Kammaṭṭhānaṃ parikkhitvā, cariyārahamattano.



我来帮您直译这段巴利文：
878
具最上功德的导师,将名与色,
分为二种,善巧通达诸法自性;
另外依概念解说言说义差别所知,
我如是依次完成此无余之说。
879
法王以道无障碍现证之法,
刹那间于甘菴婆树下现最上无比神变,
显现到达最胜城中放金光芒,
愿彼处所说义理精要长住随顺教法。
如是名色差别论第七品
总摄分别品完毕。
名色差别论一切
胜义法分别完毕。
第八品
遍处不净分别
880
从此我将宣说,
最上修习之法;
为欲遍知名色,
而修习者。
881
修习有二种,
止与观;
其中止二种,
小与大。
882
达近行定者,
说为小;
达大种安止,
说为世间止。
883
十遍处十不净,
十随念亦然,
无量想及
差别无色等。
884
智者说其中
有四十业处;
随顺修习者,
修二种止。
885
说应以清净加行,
获得方便具足,
清净意乐后
而修习。
886
如何行持应行,
远离不应行,
受持别解脱,
以信圆满。
887
以观察清净
六门垢漏,
智者以正念
护六根。
888
远离邪命,
离诳行,
以正直清净意
净化活命。
889
为此义利,
如理观察,
具慧正知
受用资具。
890
别解脱律仪、
根律仪戒、
活命遍净戒,
资具依止戒。
891
受持此四种后,
应住立于此,
为护持此等,
随宜头陀支。
892
粪扫衣支、
三衣、衣对、
乞食支及
次第乞食支。
893
时后不食支、
一钵食支、
一座食支,如是
住立食五支。
894
阿兰若住支、随处住支、
树下住支、露地住支、
冢间住支、常坐支。
895
依住处六种,
头陀支十三;
为离贪著与
放逸行故。
896
为正行故,
以节俭而活;
大仙依三资具
而施设。
897
四遍净戒,
以头陀支围绕,
如是圆满清净,
以加行清净。
898
具足志愿者,
善巧于修习,
如何好远离,
修习方便?
899
住处与俗家、利养、
众伽与第五作业、
旅途、亲属、病痛、
经典、神通等十种。
900
智者瑜伽师,
如理断诸缠,
无依无事业,
乐息诸戏论。
901
可爱可敬可修,
能说忍言语,
能行说甚深法,
善置于处所。
902
智者亲近多闻、
具德阿阇黎,
忍辱随顺、正直、
纯善而自归。
903
亲近后应从彼,
受取业处,
观察业处,
适合自己行性。

904.

Rāgo doso ca moho ca,

Cariyā tīhi paṇḍitā;

Saddhābuddhivitakkehi,

Chabbidhā ca vibhāvayuṃ.

905.

Rāgussannassa sappāyā, koṭṭhāsāsubhabhāvanā;

Dosussannassappamaññā, nīlādi ca catubbidhā.

906.

Vitakkaṃ mohussannānaṃ, ānāpānaṃ pakāsitaṃ;

Cha saddhācaritassāhu, buddhānussatiādayo.

907.

Maraṇopasamāsaññāvavatthānāni buddhino;

Sesāni pana sabbesaṃ, tatthāpi kasiṇaṃ budhā.

908.

Vitakkapakatikassa, parittaṃ mohacārino;

Mahantamiti sappāyaṃ, gahetvāna tato paraṃ.

909.

Mahāvāsaṃ navaṃ jiṇṇaṃ, panthasoṇḍikasantikaṃ;

Paṇṇapupphaphalākiṇṇaṃ, bahusammānapatthitaṃ.

910.

Sīmantadārunagara-kkhettapaccantanissitaṃ;

Visabhāgamasappāyaṃ, paṭṭanaṃ mittadullabhaṃ.

911.

Ṭhānāniṭṭhārasetāni, parivajjeyya paṇḍito;

Seveyya bhāvanāyoggaṃ, senāsanamatandito.

912.

Nātidūraṃ nāccāsannaṃ, appasaddamanākulaṃ;

Gamanāgamanasampannaṃ, appaḍaṃsānupaddavaṃ.

913.

Akicchapaccayuppādaṃ , lajjībhikkhugaṇocitaṃ;

Vivekaṭṭhānabahulaṃ, bahussutanisevitaṃ.

914.

Appabhayaṃ nirāsaṅkaṃ, appadosaṃ mahāguṇaṃ;

Vihāramanusevanto, tattha nissaṅgacetasā.

915.

Tato kesanakhaccheda-rajanādimasesato;

Khuddakaṃ palibodhañca, chinditvāna yathārahaṃ.

916.

Āvāsaṃ gocaraṃ bhassaṃ, puggalaṃ bhojanaṃ tathā;

Vajjentotumasappāyaṃ, iriyāpathamattano.

917.

Sevanto satta sappāye, te evāti padhānavā;

Bhāvanūpāyasampanno, vūpakaṭṭho rahogato.

918.

Kāmesvādīnavaṃ disvā, nekkhammaṃ daṭṭhu khemato;

Pariyuṭṭhānanibbindo, sodheyyajjhāsayaṃ kathaṃ.

919.

Appassādā mahādukkhā, kāmā hi kaṭukapphalā;

Dussaṃhārā durārakkhā, bahvādīnavasaṇṭhitā.

920.

Aṭṭhikā khajjamānāva, vighātāya pabhijjitā;

Gayhantattavadhāyete, maṃsapesīva pakkhibhi.

921.

Paṭivāte tiṇukkāva, pariggāhakadāhino;

Aṅgārakāsusaṅkāsā, sabbaṅgaparitāsakā.

922.

Supine paribhuttāva, nālaṃ kassaci tittiyā;

Na tu kassaci accantā, alaṅkārāva yācitā.

923.

Chajjantā phalarukkhāva, paṭipannapabhañjino;

Asisūnūpamā nicca-madhikoṭṭenti pāṇino.

924.

Sattisūlūpamā daḷhaṃ, taṇhāsallānuvedhino;

Ghorānatthavisākiṇṇā, kaṇhasappasirūpamā.

925.

Sabbāsavaparikliṭṭhā , sabbāsaṃklesavatthukā;

Gammā ca capalā nīcā, puthujjanamamāyitā.

926.

Bahusādhāraṇā cete, sapattajanapatthitā;

Mahopaddavupayaṭṭhā, bahvāyāsā bhayāvahā.

927.

Mahārambhasamāraddhā, khippākāravidhaṃsino;

Sokasallaṃ pavesentā, vigacchanti suve suve.

928.

Nālaṃ kassaci tāṇāya, nālamassāsanāya ca;

Avisāsaniyāvassaṃ, kitavā mārakiṃkarā.

929.

Sattānamupaghātāya , madhurākāranimmitā;

Rakkhasī viya santāna-māvisanti manoharā.

930.

Āviṭṭhā yehi dummedhā, byasanāhitasambhavā;

Vipallāsaparābhūtā, byāpajjantā vihaññare.

931.

Cetosaṅkapparacitā, nandirāgopasevanā;

Madhulittāsidhārāva, byāpārenopasevitā.

932.

Manoramasubhākārā, piyarūpopalambhino;

Mittamukhaṃ sapattāva, vañcayanti mahājanaṃ.

933.

Vañcitā yehi dummedhā, sabbasampattidhaṃsitā;

Khemamaggā paribbhaṭṭhā, dhārenti vadhamattano.

934.

Virūparūpākārena, nimmathentā palobhino;

Abhāvitānaṃ bālānaṃ, mānasaṃ nihanantime.



我来帮您直译这段巴利文：
904
贪欲瞋恚与愚痴,
智者说为三种行;
以信慧与寻思,
分别为六种。
905
对贪增盛者适宜,
修习诸不净部分;
对瞋增盛者无量,
及青等四种。
906
说寻思与入出息,
适于痴增盛者;
说六种适于信行者,
始于佛随念。
907
死念、寂止想、
差别想适于慧者;
智者说其余一切,
尤其是遍处。
908
对寻思性者小所缘,
对愚痴行者大所缘,
如是取适宜后,
更进一步。
909
大精舍、新旧、
近路旁酒店、
遍布花果叶、
众人多敬重。
910
依近边界木材城、
田地边境、
不宜异性、港口、
难得善友处。
911
智者应远离
此十一处所;
不懈怠亲近
适于修习住处。
912
不太远不太近、
少声响无扰乱、
往来便利、
少虫害无灾难。
913
资具易得、
有惭愧比丘众、
多寂静处所、
多闻者所亲近。
914
少怖畏无疑虑、
少过患大功德;
无执著心
亲近精舍。
915
然后剪发甲、
染衣等一切;
如理断除
小小牵挂。
916
住处、行处、谈话、
人士及饮食,
远离不适宜者,
随自威仪。
917
精进者亲近
此七种适宜;
具足修习方便,
远离独处。
918
见诸欲过患,
见出离寂静,
厌离缠缚,
如何清净意乐?
919
诸欲少味多苦,
果报实为辛辣;
难以积集难护持,
住立多过患。
920
如被啃食骨头,
破碎生忧恼;
如鸟取肉团,
执取即自害。
921
如逆风持火把,
烧害执持者;
如炭火深坑,
遍烧一切分。
922
如梦中所受用,
不能令人满足;
如借来装饰,
不能永久属己。
923
如果树之枝条,
折断正取果者;
如剑锯般恒常,
切割诸有情。
924
如剑矛坚固,
贯穿爱欲箭;
遍布可怕灾祸,
如黑蛇之头。
925
为一切漏所恼,
一切染污事,
低劣不稳重,
为凡夫所爱。
926
此等为众共,
为敌人所求,
立近大灾难,
多苦恼可畏。
927
有大事业所起,
速坏诸作为,
送入忧箭,
日日消逝。
928
不能作任何护,
不能作安慰,
必定不可信赖,
如魔罗仆从。
929
为害众生故,
化现甜美相,
如罗刹女入
相续夺人心。
930
愚者为其所执,
生起诸灾祸,
为颠倒所败,
瞋恚而受苦。
931
由心思所积集,
亲近喜贪,
如涂蜜剑刃,
以害意亲近。
932
具可意妙相,
现为可爱形,
如敌现友颜,
欺诳众生。
933
愚者为其欺诈,
破坏一切成就,
堕离安稳道,
持自害命。
934
以丑恶形相,
搅扰诱惑,
终将毁坏
未修愚者心。

935.

Yattha rāgasallaviddhā, salleneva vane migā;

Tattha tatthānudhāvantā, vipphandanti nirantaraṃ.

936.

Mamaṃkārena vuḍḍhantā, ghoramāsīvisaṃ yathā;

Vissaṭṭhā bhogadhammesu, assādenti aviddasu.

937.

Anayabyasanāyete , vasī kubbanti pāṇino;

Vicittākārasaṇṭhānā, pisācanagaraṃ yathā.

938.

Anatthāvahitā bālā, vāguraṃ nāvabujjhare;

Tattheva paṭivamanti, yathā haññanti mucchitā.

939.

Sīghavāhī mahoghoyaṃ, klesavaṭṭaṃ mahabbhayo;

Sakaṇṭakañca gahanaṃ, paṅkova duratikkamo.

940.

Cetosaṃmohanaṭṭhānaṃ, pamādapaṭisandhitaṃ;

Ohāri sithilaṃ cetaṃ, duppamuñcañca bandhanaṃ.

941.

Jālaṃva vitthataṃ loke,

Mārapāso samoḍḍito;

Pañjaraṃ cārako ceso,

Sattānamanayāvaho.

942.

Yatthānurāgasambaddhā, paliguṇṭhitasāyino;

Makkaṭālepabaddhāva, nitthunanti vighātino.

943.

Baḷisaṃvāmisacchannaṃ, savisaṃ viya bhojanaṃ;

Migaluddanivāpova, vināsāya samoḍḍitā.

944.

Mīnakā vaṅkagiddhāva, ye gilitvā puthujjanā;

Ghoraṃ maccumukhaṃ patvā, socantāpāyabhāgino.

945.

Pāpakkhettamidaṃ ṭhānaṃ, micchālobhanisevanaṃ;

Duccarītaṅkurārohaṃ, apāyaphalapūraṇaṃ.

946.

Ajjhositā panettha ca, lobhamucchāvidāhino;

Kodhūpanāhajalitā, issāmaccheradhūpitā.

947.

Sārambhāyudhasannaddhā, vipphurantā manorathā;

Ābandhicchā mahākacchā, ṭhanti lokavipattiyā.

948.

Avajjaṃ natthi etesa-makattabbaṃ na vijjati;

Sammuṭṭhasaccatā tesu, na patiṭṭhāti sādhutā.

949.

Paropaghātābhiratā, dayādhammaparammukhā;

Sabbasattesvavissāsī, sabbattha parisaṅkitā.

950.

Bhayasantāsabahulā, sabbānatthānusārino;

Sādhentā caturāpāyaṃ, pāpakammapurakkhakā.

951.

Mahāsaṅkaṭupabyuḷhā, palibodhaparipphuṭā;

Haññanti dukkhadhammehi, kāme bālā bhavepare.

952.

Tato maccunirāsaṅkā, khiḍḍārativimohitā;

Kimpakkamiva bhakkhantā, rammakāravirodhino.

953.

Gāmasūkarapotāva, kāmāsucipariplutā;

Camarīkatakammantā, asmiṃ loke palobhitā.

954.

Khajjamānā kilesehi, kimīhiva nirantaraṃ;

Parihāniṃ panaññāya, parivārenti mucchitā.

955.

Tato jarāhi santattaṃ, yobbanañcopamuyhati;

Kāmā ca parihāyanti, jīvitañcoparujjhati.

956.

Paraṃ pamādābhivaṭṭhā, pāpaklesamahodakā;

Tato taṇhānadī pūrā, pāpetāpāyasāgaraṃ.

957.

Idhalokapariccattā, paralokatthadhaṃsitā;

Gaṅgākuṇapakākāva, senti sokaparāyaṇā.

958.

Iccattatthaṃ paratthañca, sattā kāmanibandhanā;

Viddhaṃsetvā vinassanti, idha ceva parattha ca.

959.

Iti sādīnavā kāmā, ghorā sālasilūpamā;

Yattha bālā visīdanti, natthi saṅgo vijānataṃ.

960.

Itthaṃ kāmabhayaṭṭānaṃ, sikkhattayamanuttaraṃ;

Samācikkhi vimokkhāya, nekkhammamiti cakkhumā.

961.

Sabbāsavavighātāya, paṭipatti anuttarā;

Antadvayamanāgamma, majjhimāyaṃ pakāsitā.

962.

Sabbadukkhasamugghātī, visuddhi paramuttamā;

Vijjācaraṇasampatti, sabbasampattisādhikā.

963.

Puññakkhettamidaṃ ṭhānaṃ, tapokammanisevanaṃ;

Saddhāsīlaṅkurārohaṃ, sampattiphalapūraṇaṃ.

964.

Klesacārakamokkhāya , dvārametamanuttaraṃ;

Mahoghuttaraṇaṃ kullaṃ, sotthi pārimapāpakaṃ.

965.

Pāpacoravighātāya, khemamaggo anuttaro;

Akaṇṭako agahano, uju sabbhi pavedito.



我来帮您直译这段巴利文：
935
如林中鹿
为爱箭所射,
处处奔驰,
不断挣扎。
936
以我执增长,
如可怕毒蛇,
愚者于诸欲,
味着而放纵。
937
此等令众生,
陷入不幸灾难,
如种种形相,
恶魔之城。
938
愚者不觉知,
此中有陷阱,
迷醉其中,
再三返回伤害。
939
此急流大暴流,
烦恼轮大可畏,
如多刺丛林,
如泥难越渡。
940
令心迷乱处,
与放逸相续,
此松弛之心,
难解之束缚。
941
如网遍布世间,
魔罗所设陷阱,
此如牢狱笼,
导众生不幸。
942
于此贪着系缚,
缠绕而躺卧,
如系缚猕猴,
悲叹受伤害。
943
如钩藏饵食,
如有毒饮食,
如猎人撒饵,
为毁灭所设。
944
如鱼贪钩者,
凡夫吞食已,
至可怖死门,
悲伤堕恶趣。
945
此处为恶田,
亲近邪贪欲,
生长恶行芽,
结恶趣之果。
946
耽着于此中,
贪痴所烧恼,
瞋恨所燃烧,
嫉妒所熏染。
947
执持忿怒武器,
心愿四处飞散,
系缚欲望重担,
立于世间毁灭。
948
于彼等无恶不作,
无不当为之事,
于彼等忘失真实,
善法不得安立。
949
乐于害他人,
背离悲悯法,
不信任众生,
处处起疑虑。
950
多诸怖畏恐惧,
随顺一切灾祸,
成就四恶趣,
以恶业为先。
951
充满大险难,
遍布诸障碍,
愚者于后有,
为诸苦法所害。
952
于是不畏死,
迷于嬉戏乐,
如食毒果者,
违逆可意事。
953
如村中小猪,
沉溺诸欲垢,
如野牛所作,
迷恋于此世。
954
如虫不断地,
为烦恼所食,
不知其衰退,
迷醉而围绕。
955
于是为老所恼,
青春亦迷惑,
诸欲渐衰退,
寿命亦止息。
956
为放逸淹没,
恶烦恼大水,
充满爱欲河,
导至恶趣海。
957
舍弃此世利,
破坏后世义,
如恒河死尸,
卧于忧愁趣。
958
如是众生为
欲爱所系缚,
破坏自他利,
此世他世灭。
959
如是诸欲过患,
可怖如剑戟,
愚者沉溺处,
智者无执著。
960
如是为欲所怖者,
具眼者为解脱,
说此无上三学,
即是出离。
961
为断一切漏,
此无上行道,
不堕两边而行,
说此中道。
962
断除一切苦,
最上清净道,
明行具足成就,
成就一切利。
963
此处为福田,
修苦行业处,
生长信戒芽,
圆满功德果。
964
此无上之门,
出烦恼牢狱,
渡大暴流筏,
安稳达彼岸。
965
为断恶贼故,
无上安稳道,
无刺无丛林,
正直善者说。

966.

Mahābandhanamokkhāya,

Abbhuto jinaghosito;

Palibodhapariccāgo,

Abbhokāso alepano.

967.

Saṅgapaṅkasamuttāro, ganthānaṃ viniveṭhanaṃ;

Taṇhādāsabyanitthāro, seribhāvo sukhāvaho.

968.

Sabbayogavisaṃyogo, sabbasokanirundhano;

Sabbālayavisaṅkhāro, sabbadukkhaviniggamo.

969.

Mārapāsasamucchedī, pattametamanuttaraṃ;

Mohandhakāraviddhaṃsī, vijjālokavirocano.

970.

Abyāpajjamidaṃ ṭhāna-mabhayaṃ nirupaddavaṃ;

Tapokammānamokāso, māracakkhuvimohano.

971.

Sabbasantāpaharaṇamidaṃ sītaṃva candanaṃ;

Nimmalaṃ dhammasalilaṃ, saṃklesamalasodhanaṃ.

972.

Saṃsārasetu suhatā, bodhipakkhiyapatthatā;

Sokasallasamuddhārī, yantaṃ sukatayojitaṃ.

973.

Cittātaṅkasamuddhaṃsī, paribhogasukhosadhaṃ;

Lokāmisānaṃ vamanaṃ, cetodosavirecanaṃ.

974.

Accantatittikāraṇamīrenti dhammabhojanaṃ;

Pipāsaharaṇaṃ pānaṃ, vimuttirasapesalaṃ.

975.

Vaṇṇakittisugandhāya , guṇamālā suganthitā;

Pāpakopīnavasanaṃ, hirottappavicittitaṃ.

976.

Accantaparisuddho ca, saddhammaratanāvali;

Ariyānamalaṅkāro, anupāyi siriṅkaro.

977.

Cintānaṃ dunnimittānamidaṃ santikaraṃ paraṃ;

Vipattipaṭighātāya, parittamidamuttamaṃ.

978.

Antarāyavināsāya, maṅgalaṃ jinadesitaṃ;

Micchāgāhavimokkhāya, sotthi sambuddhabhāsitā.

979.

Anivatti ca paccakkhamāvenikamabhāriyaṃ;

Amatosadhamaccantamajarāmarasādhanaṃ.

980.

Yametaṃ samadhiṭṭhāya, sambodhittayamuttamaṃ;

Papponti sabbasampattiguṇapāramipūritaṃ.

981.

Sabbākāravaropeta-metaṃ nekkhammasammataṃ;

Sīlagambhīraparikkhaṃ, dhutaṅgoditatoraṇaṃ.

982.

Samādhivīthivitthinnaṃ, satipākāragopuraṃ;

Saddhāsamiddhisamphullaṃ, paññāpāsādasobhitaṃ.

983.

Sammājīvadhajaṃ rammaṃ, hirottappapaṭicchadaṃ;

Vimuttāmatasambhogaṃ, veneyyajanasevitaṃ.

984.

Abhejjaṃ pāpaverīhi, puraṃ sugatamāpitaṃ;

Anītimanupasaggaṃ, paṭipannā mahesayo.

985.

Paramassāsasampattā , paripuṇṇamanorathā;

Sabbasaṅgamatikkamma, nikkhantā akuto bhayā.

986.

Sammadatthamabhiññāya, maccudheyyapahāyino;

Sabbadukkhoghanittiṇṇā, pāraṃ gacchanti paṇḍitā.

987.

Iti sabbaṅgasampannaṃ, mahesigaṇasevitaṃ;

Nekkhammaṃ kāmanikkhantaṃ, saddhammapathamuttamaṃ.

988.

Virādhenti parābhūtā, mucchitā yena dujjanā;

Taṃ pāpasamudācāraṃ, pariyuṭṭhānamabravuṃ.

989.

Cetonīvaraṇaṃ cetaṃ, paññācakkhunirodhanaṃ;

Sīlopaghātakaraṇaṃ, cittavikkhepasaṅgamo.

990.

Ayasānaṃ padaṭṭhānaṃ, guṇatejavināsanaṃ;

Sabbasampattidahanaṃ, caturāpāyasādhakaṃ.

991.

Sabbāsavamalopeto, sabbopaklesasañcayo;

Pāpayakkhasamo ceso, dosāsīvisasaṅgamo.

992.

Pamādapathamakkantaṃ, amittagaṇasaṅgamaṃ;

Mahabbhayasamuṭṭhānaṃ, mahābyasanasaṅkaraṃ.

993.

Apāyadukkhamāruḷhaṃ, ahitāvahitaṃ padaṃ;

Sabbānatthakaraṃ ghoraṃ, sabbadukkhavidhāyakaṃ.

994.

Dhiratthu pāpadhammānaṃ, sabbakalyāṇahāyinaṃ;

Laddhāpi khaṇasampatti, dullabhā yehi nāsitā.

995.

Tesaṃ hi samudācāro, dullabhaṃ buddhasāsanaṃ;

Samuddhaṃseti asani, yathā ratanapabbataṃ.

996.

Saddhammadhanacorā te, nekkhammapatibandhakā;

Paṭipattiṃ vilumpantā, palibundhanti pāṇino.



我来帮您直译这段巴利文：
966
为解大束缚,
胜者所宣说不可思议法,
舍离诸障碍,
如虚空无染。
967
超越执著泥沼,
解开诸结,
度脱爱欲奴役,
得自在安乐。
968
离一切轭,
止息一切忧,
舍一切住著,
出离一切苦。
969
断魔罗罗网,
达此无上境,
破除愚痴暗,
智慧光明照。
970
此处无瞋害,
无怖无灾难,
修行业处所,
令魔眼迷惑。
971
除一切热恼,
如清凉旃檀,
无垢法水流,
洗净染污垢。
972
善断轮回桥,
铺设觉支道,
拔除忧愁箭,
善作之机轮。
973
除灭心病苦,
受用安乐药,
吐出世间欲,
清净心垢染。
974
说为究竟满足因,
即此法食;
除渴饮料水,
解脱味美妙。
975
色誉妙香之
功德鬘善结,
遮蔽罪过衣,
惭愧为庄严。
976
极为清净之
正法宝璎珞,
圣者之庄严,
无能比光辉。
977
此为诸恶念
最上寂静者,
为除灾难故,
此为最上护。
978
为破诸障难,
胜者说吉祥;
为离邪执著,
正觉说安稳。
979
不退亲证法,
不共无重担,
不死甘露药,
永离老死成。
980
依此而安住,
最上三菩提,
得诸功德满,
一切波罗蜜。
981
具足一切相,
此即认可出离,
戒为深壕沟,
头陀为门楼。
982
定道遍展开,
念为城墙门,
信为繁荣盛,
慧为宫殿美。
983
正命为幢幡,
惭愧为屋盖,
解脱甘露乐,
所化众亲近。
984
诸恶敌不破,
善逝所造城,
无灾无祸患,
大仙入其中。
985
得最上安慰,
满足诸愿望,
超越诸执著,
出离无所畏。
986
正知真实义,
舍离死魔界,
度一切苦流,
智者到彼岸。
987
如是具一切支,
大仙众所亲近,
出离诸欲者,
最上正法道。
988
失坏者违背,
迷醉诸恶人,
说其恶行为
缠缚烦恼。
989
此为心盖覆,
遮蔽慧眼者,
能破坏戒行,
心散乱集聚。
990
不名誉基础,
破坏功德力,
烧尽诸成就,
成就四恶趣。
991
具足一切漏垢,
一切烦恼积聚,
此如恶夜叉,
毒蛇烦恼聚。
992
踏上放逸道,
敌众所聚集,
大怖畏生起,
大灾难杂乱。
993
升恶趣诸苦,
导不利益道,
作一切灾祸,
造作一切苦。
994
呸!诸恶法者,
失一切善法,
得得暇满时,
亦为彼等坏。
995
彼等之现行,
难得佛教法,
如雷电破坏
宝石之山。
996
彼等正法财贼,
为出离障碍,
掠夺修行道,
束缚诸众生。

997.

Vissāsivadhakāpete, vissaṭṭhāvassaghātino;

Yehi bālāhatā senti, nissayejinasāsane.

998.

Tepi vāsenti dummedhā, nissaṅkā mohapārutā;

Antomanasi ucchaṅke, ghoramāsīvisaṃ yathā.

999.

Attano ca vināsāya, nissaṭaṃ klesapañjare;

Cinantā nāvabujjhanti, vipattipathayāyino.

1000.

Halāhalaṃva khādantā, āliṅgantāva pāpakaṃ;

Avassamupahaññanti, pāpadhammopalāḷino.

1001.

Pāpacintā paribyuḷhā, vitakkamathitā janā;

Lokadvayāpi dhaṃsenti, atthadvayavināsino.

1002.

Kodhūpanāhi vigacchā, issāmaccheradūsitā;

Makkhī palāsī sārambhī, appatissā agāravā.

1003.

Mānātimānabahulā, mudhāmukharacaṇḍikā;

Uddhatā ca pamattā ca, dabbitā ketugāhino.

1004.

Cetokhilakhilabhūtā, vinibandhānuveṭhitā;

Mahogho viya sassāni, vināsenti tapoguṇaṃ.

1005.

Visayassādavikkhittā, vikiṇṇā pākatindriyā;

Muṭṭhassatī kusītā ca, jīvanti moghajīvitaṃ.

1006.

Mahagghasā bāhulikā, duppaññā kāyadaḷhikā;

Ganthanīvaraṇābaddhā, icchālobhavasīkatā.

1007.

Malaggahitasantānā, tiracchānakathāratā;

Vinayopasamāpetā, visamācāragocarā.

1008.

Dubbharatā ca dupposā, sukumārasukhālayā;

Asantuṭṭhā mahicchā ca, loluppācāralakkhitā.

1009.

Duggandheneva sunakhā, āmagandhena mucchitā;

Tattha tatthābhidhāvantā, na patiṭṭhanti sāsane.

1010.

Nillajjā vītasārajjā, lokadhammesu mucchitā;

Pāpicchā kuhanacchannā, micchājīvapalobhitā.

1011.

Saṭhā pagabbhā māyāvī, antopūti avassutā;

Saṅkassarasamācārā, kasambu sithilā jaḷā.

1012.

Siṅgāracapalācittā, pūtikāyānurāgino;

Sīdantā palimāpannā, na viruḷhanti sāsane.

1013.

Pāpapuggalasaṃsaṭṭhā, pāpadiṭṭhiparāgatā;

Asaddhā dhammanicchinnā, duṭṭhā dubbacaniṭṭhurā.

1014.

Sāmaññaṃ paridhaṃsentā, dūsentā jinasāsanaṃ;

Atikkamma jinovādaṃ, bālā duggatibhāgino.

1015.

Kāmagiddhā durācārā, dussīlā mohapārutā;

Khajjantā kaddamībhūtā, jinasāsanakaṇṭakā.

1016.

Hitāhitamajānantā, anurodhavirodhino;

Cetopahatasantānā, vipallāsapalambhitā.

1017.

Vipannākulakammantā, pāpakārī parājitā;

Socanti dīghamaddhānaṃ, apāyamhi samappitā.

1018.

Itthaṃ hitasamucchedī, kumaggoyaṃ rajāpatho;

Pāpadhammappavattīti, viditvā puna paṇḍito.

1019.

Pariyuṭṭhānasaṃklesaṃ, vippharantaṃ visārado;

Paṭisaṅkhāya rundheyya, manteneva mahāvisaṃ.

1020.

Khippamādittacelova, pāpapāvakamuṭṭhitaṃ;

Bhāvanājalasekena, nibbāpeyya nirantaraṃ.

1021.

Appamādena medhāvī, nageneva mahānadiṃ;

Pāpoghaṃ paṭibandhanto, pidaheyya khaṇe khaṇe.

1022.

Sabhayaṃ viya kantāraṃ, ghoramāsīvisaṃ yathā;

Papātamiva gambhīraṃ, miḷhaṃ viya ca paṇḍito.

1023.

Pahāya pariyuṭṭhānaṃ, nekkhammamadhimuccati;

Kalyāṇamitto vajjesu, bhayadassāvi subbato.

1024.

Kāmarāgavisaṃyutto, bhogadhananirālayo;

Icchālobhavinimutto, amamo apariggaho.

1025.

Sorato sakhilo saṇho, mettāyanto dayāparo;

Anāhaṭamano dhīro, santacitto khamāparo.

1026.

Hitesī sabbapāṇīnaṃ,

Issāmaccheramuccito;

Kodhopanāhabyāpāda

Virodhopasame rato.

1027.

Anolīnamano yogī, niccāraddhaparakkamo;

Susamāhitasaṅkappo, vippasanno anāvilo.



我来帮您直译这段巴利文：
997
此等如可信杀者,
放纵必定杀害;
愚者为彼所害,
依止胜者教法。
998
愚者无智又
无惧为痴覆,
如内心腹中,
藏可怖毒蛇。
999
为自己毁灭,
出烦恼牢笼,
积集不觉知,
行败坏之道。
1000
如食剧毒者,
如拥抱罪恶,
必定受损害,
为恶法所扰。
1001
充满恶思惟,
寻思扰乱者,
毁两世利益,
坏两种目标。
1002
瞋恨而远离,
嫉妒吝所染,
覆藏恼怒者,
不敬不尊重。
1003
多慢与过慢,
空谈暴躁者,
掉举与放逸,
傲慢执幢幡。
1004
心荒蔽顽固,
系缚所缠绕,
如大暴流水,
毁坏苦行德。
1005
散乱于境味,
根门不防护,
失念又懈怠,
空过其生命。
1006
多食多欲求,
愚痴身强健,
结缚诸盖覆,
为贪欲所制。
1007
相续为垢染,
乐畜生论谈,
远离律仪静,
行境不平等。
1008
难养护难满,
安乐住柔软,
不知足多欲,
现相贪求行。
1009
如狗为臭味,
迷醉生臭味,
处处奔驰者,
不住立教法。
1010
无惭又无愧,
迷世间诸法,
恶欲诳覆藏,
贪求邪活命。
1011
虚伪无惭愧,
内腐又漏泄,
行为可疑惑,
浊乱又愚钝。
1012
心轻浮贪爱,
爱乐不净身,
陷溺入泥中,
不增长教法。
1013
亲近恶人者,
趣向邪见者,
无信断正法,
恶劣难语粗。
1014
毁坏沙门性,
污染胜者教,
超越胜者言,
愚者趣恶道。
1015
贪欲恶行者,
破戒为痴覆,
被食成泥泞,
胜者教中刺。
1016
不知利与害,
随顺与违逆,
心意受损害,
为颠倒所欺。
1017
破坏家族业,
作恶被征服,
长时受忧苦,
投生于恶趣。
1018
如是断诸利,
此邪道尘路,
智者应了知,
为恶法转起。
1019
勇者应观察,
缠缚烦恼染,
散乱如咒术,
防护大毒蛇。
1020
如衣着火者,
速起罪恶火,
以修习水洒,
不断令寂灭。
1021
智者以不放逸,
如堤防大河,
遮挡罪恶流,
刹那刹那中。
1022
如畏怖旷野,
如可怖毒蛇,
如深渊险崖,
如粪秽智者。
1023
应舍离缠缚,
信解于出离,
善友见诸过,
善持戒畏惧。
1024
离欲贪系缚,
无依财与富,
解脱欲与贪,
无我无执取。
1025
温和易亲近,
柔和修慈心,
无高慢智者,
寂静心忍辱。
1026
利益诸众生,
离嫉妒悭吝;
喜乐于息灭,
瞋恨恼害敌。
1027
瑜伽心不低,
常精进勤勇,
善等持思惟,
明净无混浊。;

1028.

Okappento vimuccanto, paññavā paṭipattiyaṃ;

Pihayanto mamāyanto, sammāsambuddhasāsanaṃ.

1029.

Iti nīvaraṇāpeto, ñāṇālokajutindharo;

Pūjeti sammāsambuddhaṃ, saddhammapaṭipattiyā.

1030.

Hirottappaguṇopeto,

Kalyāṇācāragocaro;

Makkhappalāsarahito,

Sappatisso sagāravo.

1031.

Ajjavācāracāritto, māyāsāṭheyyanissaṭo;

Thambhasārambhanissaṅgo, maddavācārapesalo.

1032.

Mānātimānavimukho , saddhammagarusādaro;

Parappamādanimmaddī, saṃvegabahulo sadā.

1033.

Vodātacittasaṅkappo , pāpicchāmalavajjito;

Micchādiṭṭhimatikkanto, saddhammesu patiṭṭhito.

1034.

Cetokhilasamucchedī, vinibandhaviveṭhako;

Mānasaṃ sampahaṃseti, saṃkilesavimuttiyā.

1035.

Pavivitto asaṃsaṭṭho, santo appicchatārato;

Ariyāvaṃsālaṅkāro, supposo subharo sukhī.

1036.

Sallekhavutti dhutavā, pāpāpacayatapparo;

Pāsādikasamācāro, pasādabahulo muni.

1037.

Anuddhato acapalo,

Danto gutto yatindriyo;

Cetosamādhigaruko,

Sampajāno satīyuto.

1038.

Ussāhajāto saddhamme, chandajāto nirantaraṃ;

Sātaccakārī svākāro, paṭipattiparāyaṇo.

1039.

Cetokāḷakāpagato, bhāvanārasamuttamaṃ;

Raṅgaṃ niddhotavatthaṃva, sādhukaṃ paṭigaṇhati.

1040.

Iti sampāditākāro, parisuddhamanoratho;

Nirādīnavasañcāro, sotthipatto niraṅgaṇo.

1041.

Pāpagāhavinimutto, rāhumuttova candimā;

Guṇaraṃsiparikkhitto, sobheti jinasāsanaṃ.

1042.

Iccālobhamadosañca, mohābhāvamathāparaṃ;

Nekkhammaṃ pavivekañca, tathā nissaraṇaṃ budho.

1043.

Samārabbha visodhento, ajjhāsayamasesato;

Dhīro sampaṭipādeti, bhāvanāsukhamuttamaṃ.

1044.

Tato paṇītādhimutti, palibodhavinissaṭo;

Paripanthavinimutto, vigatāvaraṇālayo.

1045.

Bhāvanāninnasantāno, kallacitto visārado;

Kasiṇādikamārabbha, bhāveyya samathaṃ kathaṃ.

1046.

Pathavīkasiṇaṃ tāva, vidatthicaturaṅgulaṃ;

Katvānāruṇavaṇṇāya, mattikāya sumaṇḍalaṃ.

1047.

Yugamatte ṭhapetvāna, ṭhāne sukhanisinnako;

Pathavīti samaññāya, katvābhogaṃ tu bhāvaye.

1048.

Akatepi khalādimhi, akiccheneva maṇḍale;

Nimittaṃ jāyaticcāhu, pubbayogavato pana.

1049.

Āpomaṇḍalamuggaṇhe, bhājanādigate jale;

Tejamhi tejokasiṇaṃ, paṭacchiddādisaṃgate.

1050.

Sassaggādimhi kammante, vāyokasiṇamaṇḍalaṃ;

Paṭibhāgasamācāro, phuṭṭhaṭṭhāneva jāyati.

1051.

Nīlādikasiṇaṃ vatthe, pupphe vā vaṇṇadhātuyaṃ;

Ākāsamaṇḍalaṃ bhitti-chiddādimhi upaṭṭhitaṃ.

1052.

Chiddappaviṭṭhamālokaṃ, uggaṇheyya patiṭṭhitaṃ;

Sūriyālokādibhedaṃ, bhūmiyaṃ vātha bhittiyaṃ.

1053.

Dasadhā kasiṇesvevaṃ, yattha katthaci yogino;

Parikammaṃ karontassa, uggaho nāma jāyati.

1054.

Cittassupaṭṭhite tasmiṃ, passantasseva cakkhunā;

Uggahamhi nimittamhi, paṭipādeyya bhāvanaṃ.

1055.

Vikkhepaṃ vinivārento, paripanthe virājayaṃ;

Nimittābhimukheneva, mānasaṃ paṭipādaye.

1056.

Āsevantassa tassevaṃ, cittaṃ hoti samāhitaṃ;

Saṃklesā sannisīdanti, paṭibhāgo ca jāyati.

1057.

Tattha paṇṇattisaṅkhāte, nimitte bhāvanāmaye;

Tatheva paṭibhāgamhi, tato yuñjeyya bhāvanaṃ.

1058.

Tatthādhimutto satimā, nimittavidhikovido;

Indriyāni samānento, sappāyamupalakkhayaṃ.



我来帮您直译这段巴利文：
1028
信解而解脱,
具慧于修行;
喜爱又珍惜,
正等觉教法。
1029
如是离盖障,
智慧光辉具,
以正法修行,
供养正等觉。
1030
具足惭愧德,
善行为所行;
离覆藏恼害,
恭敬又尊重。
1031
正直行为持,
离诳欺虚妄;
离僵硬暴恼,
柔和行善美。
1032
背离慢过慢,
敬重正法慧;
降伏他放逸,
常具悚惧心。
1033
清净心思惟,
离恶欲垢染;
超越邪见者,
安住于正法。
1034
断除心顽固,
解脱诸系缚;
令心意欢喜,
解脱诸染污。
1035
远离不交际,
寂静乐少欲;
圣族之庄严,
易养护安乐。
1036
节俭行头陀,
勤于除罪恶;
威仪令信乐,
寂默多净信。
1037
无掉举轻浮,
调御护根门;
重视心等持,
正知具正念。
1038
生起正法欲,
意乐无间断;
数数行善相,
归趣于修行。
1039
心远离黑暗,
修习最上味;
如洗净衣布,
善善而领受。
1040
如是完备相,
清净心愿者;
行无过患道,
无垢得安稳。
1041
解脱恶执取,
如月离罗睺;
功德光环绕,
庄严胜者教。
1042
如是离贪毒,
离瞋又离痴,
出离与远离,
及出离智者。
1043
开始全净化,
自己之意乐;
智者令具足,
最上修习乐。
1044
于是胜解净,
出离诸障碍;
解脱诸险难,
远离诸障住。
1045
相续趣修习,
堪能心勇者;
缘遍处等境,
如何修习止?
1046
先作地遍处,
一掌四指量;
以赤色泥土,
作成善圆相。
1047
安置轭量处,
安坐舒适已;
了知即是地,
作意而修习。
1048
虽未作禾场,
虽不难圆相;
说先有修者,
相即能生起。
1049
取水圆相者,
于器等中水;
火遍于火中,
透过孔隙等。
1050
稻尖等作业,
风遍圆相中;
相似行生起,
于所触之处。
1051
青等遍处于,
衣花色界中;
空圆相现于,
墙孔隙等处。
1052
应取入孔光,
安住而摄取;
日光等差别,
于地或墙上。
1053
如是十遍处,
瑜伽师任处;
作预备工作,
即生起取相。
1054
心现前其中,
如以眼见时;
于所取相中,
应引导修习。
1055
防护诸散乱,
止息诸障碍;
唯以相对面,
引导于心意。
1056
如是常习者,
心成等持状;
诸染污沉寂,
似相得生起。
1057
于彼施设名,
称为修习相;
如是于似相,
从此修习习。
1058
于此胜解念,
善巧相方便;
平等诸根门,
观察诸适宜。

1059.

Niggayha uddhataṃ cittaṃ, paggayha līnamānasaṃ;

Ūhataṃ sampahaṃsento, upekkhanto samāhitaṃ.

1060.

Reṇumhi uppaladale, sutte nāvāya nāḷiyā;

Yathā madhukarādīnaṃ, pavatti samma vaṇṇitā.

1061.

Cittapavattiākāraṃ, sādhukaṃ lakkhayaṃ budho;

Tathā samenākārena, pahitatto parakkame.

1062.

Samappavattamākāraṃ, sallakkhetvā nirantaraṃ;

Padahantassa tassevaṃ, appanā nāma jāyati.

1063.

Paṭibhāganimittaṃ tu, vaḍḍheyya kasiṇaṃ puna;

Upacārabhūmiyaṃ vā, appanāyaṃ va katthaci.

1064.

Ekaṅguladvaṅgulādi-vaseneva yathākkamaṃ;

Pharanto manasāyeva, nipuṇo yāvadicchakaṃ.

1065.

Tatthevaṃ paṭhamajjhānaṃ, patvāna paguṇaṃ tato;

Katvā ciṇṇavasībhūtā, tamhā vuṭṭhāya paṇḍito.

1066.

Vitakkādikathūlaṅgaṃ, pahānāya yathākkamaṃ;

Tatheva paṭipajjanto, pappoti dutiyādayo.

1067.

Dasadhā kasiṇānevaṃ, bhāvetvā pana yogino;

Catukkapañcakajjhānaṃ, katvā vikkhepanissaṭā.

1068.

Supakkhālitupaklesā , santacittā samāhitā;

Pavivekarasassādaṃ, anubhonti yathāsukhaṃ.

1069.

Asubhaṃ pana bhāvento, nimittaṃ yattha katthaci;

Uddhumātādibhedamhi, uggaṇheyyāsubhe kathaṃ?

1070.

Ekāhādimatikkantaṃ, uddhumātakamīritaṃ;

Vigatacchavi bībhacchaṃ, nīlākāraṃ vinīlakaṃ.

1071.

Vikiṇṇapubbakudhitaṃ, paribhinnaṃ vipubbakaṃ;

Viccheditaṅgapaccaṅgaṃ, vicchiddakaṃ kaḷevaraṃ.

1072.

Vividhākārapāṇehi, khajjamānaṃ vikhāditaṃ;

Vināsitaṅgapaccaṅgaṃ, vikkhittanti pavuccati.

1073.

Pādādibhaṅgavikkhittaṃ, hatavikkhittakaṃ mataṃ;

Lohitaṃ lohitākiṇṇaṃ, puḷavaṃ kimisaṅkulaṃ.

1074.

Aṭṭhisaṅkhalikāmattaṃ, aṭṭhikanti ca sabbathā;

Saṇṭhānākārabhedena, dasadhāsubhadesanā.

1075.

Tatthevaṃ dasadhā bhede, nijjīvakuṇapāsubhe;

Ujjhite bhūmibhāgasmiṃ, matakāye kaḷevare.

1076.

Labbhamānakamākāraṃ, oloketvā salakkhaṇaṃ;

Uggahetvāna cittena, taṃtaṃnāmena bhāvaye.

1077.

Paṭikūlañca jegucchaṃ, duggandhañca virūpakaṃ;

Harāyitamajaññañca, hīḷitaṃ vikkhitāsivaṃ.

1078.

Iccevamasubhākāre,

Katvābhogaṃ tu yogino;

Bhāventassupacāro ca,

Paṭibhāgo ca jāyati.

1079.

Paṭibhāganimittaṃ tu, upacārena sevato;

Appeti paṭhamajjhāna-metthevaṃ samathe nayo.

1080.

Vinā saddhammaṃ panidaṃ, sarīraṃ bālananditaṃ;

Vipattipariyosānaṃ, avassaṃ bhedagāmikaṃ.

1081.

Yathā idaṃ tathā etaṃ, yathā etaṃ tathā idaṃ;

Jīvamānañca nijjīvameva dhammaparāyaṇaṃ.

1082.

Sabhāvo sopi dehassa,

Sabbassāpi ca sabbathā;

Vicitabbā dhirenāpi,

Esāyaṃ niyatā gati.

1083.

Aniccaṃ khayadhammañca, dukkhameva bhayāvahaṃ;

Anattā ca parābhūtā, vibbhijjati khaṇe khaṇe.

1084.

Vināsamānassākāraṃ, tatthevaṃ pana passato;

Vipassanābhāvanāti, tamīrenti tathāgatā.

1085.

Bhāvanaṃ duvidhampetaṃ, bhāventi puna paṇḍitā;

Jīvamānepi kāyamhi, taṃtadākārasambhave.

1086.

Jīvamānopi kāyoyaṃ,

Kuṇapova sabhāvato;

Tamalaṅkārapaṭicchanno,

Bālānaṃ na pakāsati.

1087.

Bahi maṭṭhamupaṭṭhāti, anto kuṇapapūritaṃ;

Uggharantaṃ paggharantaṃ, navadvāramalassavaṃ.

1088.

Sarīraṃ niccaduggandhaṃ, nānākimisamākulaṃ;

Tacamaṃsapaṭicchannaṃ, aṭṭhipañjarasaṇṭhitaṃ.



我来帮您直译这段巴利文：
1059
制伏掉举心,
提举低劣意;
鼓励被损者,
平等于等持。
1060
如在尘土中,
莲叶线船筒;
蜜蜂等行相,
善说其转起。
1061
智者善观察,
心转起行相;
如是以平等,
精进而勤修。
1062
连续而观察,
平等转起相;
如是精进者,
生起名安止。
1063
于似相遍处,
再次应增长;
或于近行地,
或于安止中。
1064
以一指二指,
如是次第增;
唯以意遍满,
善巧随所欲。
1065
如是于其中,
达初禅熟练;
智者成自在,
从彼而出起。
1066
为断寻等粗,
支分随次第;
如是而修习,
证得第二等。
1067
如是十遍处,
瑜伽师修习;
四禅或五禅,
离散乱成就。
1068
善净诸烦恼,
寂静心等持;
远离味受用,
随乐而安住。
1069
修习不净者,
于任何相中;
胀等诸差别,
云何取不净?
1070
过一日等者,
说为胀尸相;
失去皮可厌,
青相成青瘀。
1071
散溃流脓烂,
破裂为脓烂;
支节断离身,
称为离断尸。
1072
种种众生类,
啃食称食啖;
支节被毁坏,
说名为散乱。
1073
足等破散乱,
说为杀散乱;
血染遍血涂,
虫蛆虫充满。
1074
仅剩骨链相,
说为骨骸相;
以相状差别,
十种不净教。
1075
如是此十种,
无命尸不净;
弃于地方处,
死尸及身躯。
1076
可得诸行相,
观察其特相;
以心而摄取,
以其名修习。
1077
可厌与可憎,
臭气及丑恶;
可耻不可近,
轻贱散恐惧。
1078
如是不净相,
瑜伽师作意;
修习者生起,
近行与似相。
1079
以近行修习,
彼似相之时;
安止于初禅,
此为止行道。
1080
离正法此身,
为愚者欢喜;
终归于败坏,
必定趣毁灭。
1081
如此亦如彼,
如彼亦如此;
有命与无命,
皆归法为依。
1082
此身之自性,
一切一切处;
应为智者察,
此是必然趣。
1083
无常坏灭法,
苦性而可畏;
无我被征服,
刹那刹那坏。
1084
如是见其中,
毁灭之行相;
如来说此为,
毗婆舍那修。
1085
此二种修习,
智者复修习;
于有命之身,
现起彼彼相。
1086
此有命之身,
自性如尸身;
为饰所遮蔽,
不显于愚者。
1087
外现为光滑,
内充满尸秽;
流注与漏泄,
九孔不净流。
1088
此身常臭秽,
种种虫充满;
皮肉所遮蔽,
骨架所支撑。;

1089.

Vaccakūpamidaṃ nāma, dvattiṃsāsucipūritaṃ;

Narānukkārabhūmīva, nekavassagaṇocitā.

1090.

Susānagamanosānaṃ, bahusādhāraṇāsubhaṃ;

Gaṇḍabhūtaṃ sallabhūtaṃ, bahudukkhanibandhanaṃ.

1091.

Nānābyādhisamākiṇṇaṃ , nānopaddavasaṃkulaṃ;

Nānānatthasamodhānaṃ, nānāsaṃklesavatthukaṃ.

1092.

Positampi ciraṃ kālaṃ, mamaṃkāramamāyitaṃ;

Lahudujjanamittova, pīḷitaṃ sampadussati.

1093.

Parihāyati nissāraṃ, jaratāpi taṃ yobbanaṃ;

Maccubhajjitamaccanta-masesaṃ paribhijjati.

1094.

Tathāpi jālasantāno, bahusambhārasaṅkhato;

Vatthālaṅkārasañchanno, mālāgandhādisobhito.

1095.

Saviññattivikārehi, vicittākāramaṇḍito;

Kāyo līḷavilāsehi, palambheti mahājanaṃ.

1096.

Vañcitā yena dummedhā, kāmaklesamalīmayā;

Pūrenti caturāpāyaṃ, māradheyyānusārino.

1097.

Evamādīnavaṃ ñatvā, pūtikāye vicakkhaṇā;

Asubhādikamākāra-mārabbha chandupaṭṭhahuṃ.

1098.

Yasmiṃ patanti kuṇape viparītasaññā,

Saṃklesapāpavasagā visamaṃ carantā;

Taṃ passathetamasubhampi vināsadhammaṃ,

Iccevamāha sugato dasadhā vibhāgaṃ.

1099.

Satthārā kasiṇañca yaṃ dasavidhaṃ vikkhepavikkhambhanaṃ,

Kāmaklesavināsanaṃ dasavidhaṃ yañcāsubhaṃ bhāsitaṃ;

Dibbabrahmasukhāvahaṃ samapadaṃ vijjodayaṃ yoginā,

Kammaṭṭhānamalaṃ tamuttamaguṇenāsevitaṃ sevituṃ.

Iti nāmarūpaparicchede kasiṇāsubhavibhāgo nāma

Aṭṭhamo paricchedo.

9. Navamo paricchedo

Dasānussativibhāgo

1100.

Saddhāpabbajito yogī, bhāventonussatiṃ pana;

Dasānussatibhedesu, bhāveyyaññataraṃ kathaṃ.

1101.

Arahaṃ sugato loke, bhagavā lokapāragū;

Vijjācaraṇasampanno, vimuttiparināyako.

1102.

Jeṭṭho sammābhisambuddho, seṭṭho purisasārathī;

Satthā devamanussānaṃ, buddho appaṭipuggalo.

1103.

Sabbalokahito bandhu, samattaratanālayo;

Sattānamanukampāya, jāto nātho sivaṃkaro.

1104.

Cakkhumā titthakusalo, dhammassāmī tathāgato;

Maccudheyyavimokkhāya, paṭipādayi pāṇino.

1105.

Satthavāho mahāyoggo, maggāmaggayudhandharo;

Sirisatthamadhiggayha, vicarittha mahāpathaṃ,

1106.

Anomo asamo dhīro,

Lokahītaparakkamo;

Sabbākāravaropeto ,

Accherabbhutapuggalo.

1107.

Atthabhūto dhammabhūto,

Brahmabhūto mahāyaso;

Ñāṇālokaparicchinna-

Ñeyyāsesapariggaho.

1108.

Ānubhāvavasippatto, āsabhaṇḍānaniccalo;

Mahantamariyādoyamanantagatigocaro.

1109.

Sabbā bhiññābalappatto, vesārajjavisārado;

Sabbasampattiniṭṭhāno, guṇapāramipūrako.

1110.

Appameyyo mahānāgo, mahāvīro mahāmuni;

Mahesī mahitācāro, mahāmaho mahiddhiko.

1111.

Sabbatthasiddhisañcāro, mahesīgaṇapūjito;

Rājādhirājamahito, devabrahmābhivandito.

1112.

Abhibhūya tayo loke, ādiccova nabhantare;

Virocati mahātejo, andhakāre pabhaṅkaro.

1113.

Byāmappabhāparikkhitto, ketumālāhalaṅkato;

Dvattiṃsalakkhaṇāsītianubyañjanasobhito.

1114.

Chabbaṇṇaraṃsilalito, ratanagghiyasannibho;

Samiddhirūpasobhaggo, dassaneyyaṃva piṇḍitaṃ.

1115.

Phullaṃ padumasaṇḍaṃva, kapparukkhovalaṅkato;

Nabhaṃva tārakākiṇṇaṃ, uttamo paṭidissati.

1116.

Satthukappamahāvīraputtehi parivārito;

Sabbalokamahiddhāya, dhammarājā sayaṃvasī.



我来帮您直译这段巴利文：
1089
此名为粪坑，
三十二不净满；
如人粪便地，
多年所积集。
1090
终归往墓地，
众多共不净；
如疮如箭刺，
多苦之系缚。
1091
种种病充满，
种种灾患集；
种种祸聚合，
种种染污事。
1092
虽长时养育，
我执所爱著；
如轻贱恶友，
受逼而变坏。
1093
无实渐衰退，
老使青春去；
为死所破坏，
无余尽毁坏。
1094
如是网相续，
众多资具成；
衣饰所遮蔽，
花香等庄严。
1095
以表示变化，
种种相庄饰；
身以姿态美，
欺诳诸众生。
1096
愚者被欺诈，
欲染所污染；
随魔界而行，
充满四恶趣。
1097
明智知如是，
过患于秽身；
不净等行相，
生起修习欲。
1098
于此尸身生颠倒想，
随烦恼恶行不平等；
汝观此不净灭坏法，
善逝如是说十种别。
1099
师说十种遍处为除散乱，
十种不净说为破坏欲染，
导生天梵乐平等智生起，
瑜伽业处足修最胜德。
这是名色分别品中第八品
遍处不净分别品
第九品
十随念分别品
1100
信心出家者，
修习随念时；
十种随念中，
云何修其一？
1101
世间阿罗汉，善逝世尊者，
世间到彼岸，明行足圆满，
解脱之导师。
1102
最上正等觉，最胜调御师，
人天之导师，无与等佛陀。
1103
利益一切世，亲友具诸宝，
悲愍诸众生，出生护安乐。
1104
具眼善渡者，法主如来者，
为脱死魔界，引导诸众生。
1105
商主大车乘，持道非道器，
得胜利之剑，游行于大道。
1106
无等无与伦，
智者大精进；
具足诸功德，
希有未曾有。
1107
义谛法谛者，
梵谛大名声；
智光所照知，
摄尽诸所知。
1108
得威神自在，
牛王座不动；
大界限无边，
所行所游处。
1109
得一切神通，
无畏者善巧；
一切成就究，
圆满诸功德。
1110
不可量大龙，
大雄大牟尼；
大仙崇高行，
大祭大神力。
1111
一切成就行，
大仙众供养；
王中王所敬，
天梵所顶礼。
1112
胜三界世间，
如日处虚空；
大光明照耀，
暗中作光明。
1113
身光一寻绕，
光鬘为庄严；
三十二相具，
八十种好饰。
1114
六色光柔美，
如宝珠光明；
圆满身庄严，
如积聚可见。
1115
如莲花丛开，
如如意树饰；
如星布满空，
最上而显现。
1116
如师大雄子，
众围绕环绕；
以一切大力，
法王自在主。

1117.

Niddhotamalacandova , nakkhattaparivārito;

Khattasaṅghaparibyuḷho, cakkavattīva sobhati.

1118.

Iccānantaguṇākiṇṇamasesamalanissaṭaṃ;

Sabbasampattidātāraṃ, vipattivinibandhakaṃ.

1119.

Dayāparamahorattaṃ, bhagavantamanussaraṃ;

Bhāveti paññavā yogī, buddhānussatibhāvanaṃ.

1120.

Svākhāto tena saddhammo, sambuddhena satīmatā;

Paccattapaṭivedhena, passitabbo yathārahaṃ.

1121.

Taṇhādaliddanāsāya, manorathasamiddhiyā;

Kālantaramanāgamma, paccakkhaphaladāyako.

1122.

Upanissayavantānaṃ, ‘‘ehi passā’’ti dassiyo;

Paccattameva viññūhi, veditabbo sabhāvato.

1123.

Sabbāsavasamugghātī , suddho sovatthiko sivo;

Pihitāpāyakummaggo, maggo nibbānapattiyā.

1124.

Klesasaṃkaṭaduggamhā, dukkhakkhandhamahabbhayā;

Khemantabhūmiṃ niyyāti, accantamanupaddavaṃ.

1125.

Puññatitthamidaṃ nāma, maṅgalañca sivaṅkaraṃ;

Hitodayasukhādhāna-mamatāhāramuttamaṃ.

1126.

Avijjāpaṭaluddhāravijjānettosadhaṃ varaṃ;

Paññādhāramidaṃ satthaṃ, klesagaṇḍappabhedakaṃ.

1127.

Caturoghanimuggānaṃ, setubandho samuggato;

Bhavacārakaruddhānaṃ, mahādvāro apāruto.

1128.

Sokopāyāsaviddhānaṃ, paridevasamaṅginaṃ;

Sallanīharaṇopāyo, accantasukhamīrito.

1129.

Byasanopaddavāpeto , saṃklesamalanissaṭo;

Ujusammattaniyato, paṭipattivisuddhiyā.

1130.

Suddhasīlaparikkhāro, samādhimayapañjaro;

Sammāsaṅkappacakkaṅgo, sammāvāyāmavāhano.

1131.

Satisārathisaṃyutto, sammādiṭṭhipurejavo;

Esa dhammaratho yāti, yogakkhemassa pattiyā.

1132.

Vipattipaṭibāhāya, sabbasampattisiddhiyā;

Sabbakhandhavimokkhāya, dhammaṃ desesi cakkhumā.

1133.

Hitesī sabbapāṇīnaṃ, dayāpanno mahāmuni;

Dhammālokaṃ pakāsesi, cakkhumantānamuttamo.

1134.

Yaṃ dhammaṃ sammadaññāya, khemamaggappatiṭṭhitā;

Pāpakāpagatā dhīrā, passaddhidarathāsayā.

1135.

Bhavayogā vinimuttā, pahīnabhayabheravā;

Accantasukhamedhenti, sotthipattā mahesayo.

1136.

Tamevamuttamaṃ dhammaṃ, cintento pana paṇḍito;

Bhāvetīti pakāsenti, dhammānussatibhāvanaṃ.

1137.

Cattāro ca paṭipannā, cattāro ca phale ṭhitā;

Esa saṅgho ujubhūto, paññāsīlasamāhito.

1138.

Palāpāpagato suddho, paṭipattipatiṭṭhito;

Pariggahitasaddhammo, samiddhiguṇasobhito.

1139.

Pahīnāpāyagamano, pāpaklesavinissaṭo;

Paripanthasamucchedī, bhavacārakabhedako.

1140.

Uttamadamathappatto, suvinīto mahesinā;

Vijjāvimuttivodāto, ājānīyapathe ṭhito.

1141.

Sugatorasi sambhūto, sucidhammasirindharo;

Paṭipāditasampatto, dhammasāsanasevito.

1142.

Bhayabheravanissaṅgo, jinatejānupālito;

Moneyyapathasañcāro, sugatovādabhājano.

1143.

Appamādaparittāṇo, sīlālaṅkārabhūsito;

Cetosamādhisannaddho, paññāyudhasamujjalo.

1144.

Ujumaggamadhiṭṭhāya, mārakāyappadālano;

Aparājitasaṅgāmo, lalitodātavikkamo.

1145.

Maccudheyyamatikkanto, bodhidhammappatiṭṭhito;

Chaḷābhiññābalappatto, samārādhitasāsano.

1146.

Anubodhimanuppatto, pabhinnapaṭisambhido;

Sāmaññapāramippatto, toseti jinamānasaṃ.

1147.

Nekākāravarūpeto, nānāsampattiphullito;

Vipattipathanittiṇṇo, abhibuddhiparāyaṇo.



我来帮您直译这段巴利文：
1117
如月净无垢，
众星所环绕；
刹帝利众满，
如转轮王美。
1118
如是无量德，
离一切垢染；
施一切成就，
遮障诸灾祸。
1119
具最胜悲愍，
昼夜忆念彼；
有慧瑜伽师，
修佛随念修。
1120
彼正法善说，
正觉具正念；
以自证悟智，
如理应得见。
1121
除爱欲贫穷，
满足诸愿望；
不待他时节，
亲自得果报。
1122
具善根之人，
来见如是示；
智者唯自己，
了知其自性。
1123
断诸漏清净，
吉祥与安乐；
闭恶趣邪道，
为涅槃之道。
1124
从烦恼险难，
苦蕴大怖畏；
引至安稳地，
究竟无灾患。
1125
此名功德渡，
吉祥作安乐；
利生乐所依，
无上不死食。
1126
除无明翳膜，
殊胜明眼药；
此慧依止剑，
能破烦恼疮。
1127
沉四暴流者，
架桥而超出；
有牢狱系者，
大门已开启。
1128
为忧恼所射，
具悲哀之人；
拔除箭方便，
说为究竟乐。
1129
离灾祸烦恼，
出染污垢秽；
正直善确定，
修行得清净。
1130
清净戒资具，
定力所成笼；
正思惟为轮，
正精进运载。
1131
正念为驭者，
正见在前导；
此法车前进，
为得瑜伽安。
1132
为遮诸灾祸，
成就诸功德；
解脱诸蕴故，
具眼说正法。
1133
利益诸众生，
具悲大牟尼；
为有眼最上，
显示法光明。
1134
正知此正法，
立安稳道中；
智者离诸恶，
寂静除热恼。
1135
解脱有轭缚，
断除诸怖畏；
大仙得安稳，
增长究竟乐。
1136.
如是最上法，
智者常思惟；
说此即名为，
法随念修习。
1137
四向与四果，
此僧众正直；
具足慧戒定。
1138
离秕糠清净，
安住于修行；
受持正法者，
功德成就美。
1139
断除恶趣道，
离恶烦恼者；
断除诸障碍，
破有牢狱者。
1140
得最上调伏，
大仙善调御；
明解脱清净，
住调御之道。
1141
善逝胸所生，
持净法吉祥；
修行已成就，
奉行法教者。
1142
离怖畏恐惧，
胜者威护持；
行寂默之道，
善逝教法器。
1143.
不放逸守护，
戒庄严庄饰；
具足心等持，
慧器具光明。
1144
安住正直道，
破坏魔军者；
战场不败退，
庄严白精进。
1145
超越死魔界，
住觉支正法；
得六通诸力，
善成就教法。
1146
证得随觉智，
通达无碍解；
得沙门究竟，
令胜者欢喜。
1147
具诸胜功德，
种种成就开；
度灾祸之道，
趣向胜菩提。

1148.

Āhuneyyo pāhuneyyo,

Dakkhiṇeyyo sudullabho;

Sadevakassa lokassa,

Puññakkhettamanuttaraṃ.

1149.

Yattha suddhimhi niddose, saddhābījaṃ patiṭṭhitaṃ;

Accantaṃ paripāceti, sampattiphalamuttamaṃ.

1150.

Yaṃ phalaṃ paribhuñjantā, vimuttirasasevanaṃ;

Accantasukhitā dhīrā, bhavanti ajarāmarā.

1151.

Taṃ phalaṃ patthayantena, saṅghānussatibhāvanā;

Bhāvetabbā paniccevamiti bhāsanti paṇḍitā.

1152.

Pañcasīlaṃ dasasīlaṃ, pātimokkhamuposathaṃ;

Cātupārisuddhisīlaṃ, dhutaṅgaparivāritaṃ.

1153.

Evametesu yaṃ kiñci, samādāya rahogato;

Tamānisaṃsaṃ guṇato, phalato ca vicintaye.

1154.

Ādi cetaṃ patiṭṭhā ca, mukhaṃ pamukhamuttamaṃ;

Mūlaṃ kusaladhammānaṃ, pabhavaṃ paṭipattiyā.

1155.

Sāsanotaraṇadvāraṃ, titthaṃ saddhammavāpiyā;

Pārisuddhipadaṭṭhānaṃ, maggo khemantapāpako.

1156.

Sādhu sikkhāsamādānaṃ, bāhusaccavibhūsanaṃ;

Ariyācāracāritta-mavaṇṇamalavajjanaṃ.

1157.

Kulaputtaalaṅkāro, pāpajallapavāhanaṃ;

Anapāyi sugandhañca, mahāpurisasevitaṃ.

1158.

Pacchānutāpaharaṇaṃ, pītipāmojjavaḍḍhanaṃ;

Nekkhammabhāvanopetaṃ, pabbajjāvesasobhanaṃ.

1159.

Sopānaṃ saggalokassa, daḷhāpāyavidhānakaṃ;

Anupaddavasampatti, samatthaguṇasūdanī.

1160.

Klesapañjaravicchedi , vipattipathavāraṇaṃ;

Sotthikammasamuṭṭhānaṃ, asādhāraṇamaṅgalaṃ.

1161.

‘‘Suladdhā vata me laddhā, saddhā sugatasāsane;

Sīlaṃ me yassa kalyāṇaṃ, parisuddhamakhaṇḍitaṃ.

1162.

‘‘Dullabho vata me laddho,

Mahālābho anappako;

Yohamakkhalitācāro,

Upaghātavivajjito.

1163.

‘‘Dhammaṅkuritasantāno , mūlajātosmi sāsane;

Ujumaggaṃ samāruḷho, pihitā sabhayā disā.

1164.

‘‘Avañcā vata me jāti, āraddhā khaṇasampadā;

Patiṭṭhitomhi saddhamme, saphalaṃ mama jīvitaṃ’’.

1165.

Itthaṃ nānappakārena, cintento guṇamattano;

Sīlakkhandhassa bhāveti, sīlānussatibhāvanaṃ.

1166.

Saddhāya sīlavantesu, datvā dānaṃ yathārahaṃ;

Niddhotamalamacchero, vivitto tamanussare.

1167.

Dānaṃ nidhānamanugaṃ, asādhāraṇamuttamaṃ;

Avināsasukhādhānaṃ, accantaṃ sabbakāmadaṃ.

1168.

Kopadāhopasamanaṃ, maccheramalasodhanaṃ;

Pamādaniddāvuṭṭhānaṃ, lobhapāsavimocanaṃ.

1169.

Cetovikāradamanaṃ, micchāmagganivāraṇaṃ;

Vittilābhasukhassādo, vibhavodayamaṅgalaṃ.

1170.

Saddhādiguṇavodānaṃ, ajjhāsayavikāsanaṃ;

Satācāraparikkhāro, tanucetovibhūsanaṃ.

1171.

Appamaññāpadaṭṭhānaṃ, appameyyena vaṇṇitaṃ;

Mahāpurisacārittaṃ, sapadānaṃ mahesinā.

1172.

Dhammādhigatabhogānaṃ , sārādānamanuttaraṃ;

Mahattādhigamūpāyaṃ, lokasantatikāraṇaṃ.

1173.

Atthakārī ca sammāhaṃ, pariccāgasamāyuto;

Attano ca paresañca, hitāya paṭipannakā.

1174.

Ujumaddavacittosmi, kālussiyavinissaṭo;

Pāpasaṃklesavimukho, pāṇabhūtānukampako.

1175.

Sīlavantapatiṭṭhosmi , kapaṇānaṃ parāyaṇo;

Buddhasāsanupaṭṭhāko, ñātimittopajīviko.

1176.

Dānavossaggasammukho,

Saṃvibhāgarato sukhī;

Kapparukkhova phalito,

Jāto lokābhivaḍḍhiyā.

1177.

Pihitāpāyamaggosmi, maggadvāramapārutaṃ;

Sampattā sabbasampatti, daliddassa manāpikaṃ.

1178.

‘‘Saṃsāraddhānapātheyyaṃ, sabbadukkhavinodanaṃ;

Subandhaṃ mama sabbattha, gahito ca kaṭaggaho’’.



我来 助您直译这段巴利文：
1148
应供养应待，
应施应难得；
于天人世间，
无上福田者。
1149
于此清净无过处，
信心种子已安立；
成熟至究竟圆满，
成就最上之果报。
1150
受用彼果报，
受用解脱味；
智者究竟乐，
成无老死者。
1151
希求彼果者，
修僧随念修；
智者如是说，
应当常修习。
1152
五戒与十戒，
波罗提木叉，
四遍净戒行，
头陀所围绕。
1153
如是其中任何一，
受持独处而安住；
应思惟其功德利，
及其果报之功德。
1154
此为初安立，
面前最上首；
善法之根本，
修行之源起。
1155
入教法之门，
正法池渡处；
清净之基础，
安稳趣向道。
1156
善受持学处，
多闻之庄严；
圣者之行仪，
远离污垢咎。
1157
善男子庄严，
洗涤恶言论；
不变之妙香，
大人所受用。
1158
除后悔增长，
喜悦与欢喜；
具出离修习，
庄严出家相。
1159
天界之阶梯，
坚固遮恶趣；
无灾患成就，
能生诸功德。
1160
断烦恼牢狱，
遮诸灾祸道；
安稳业生起，
不共诸吉祥。
1161
"我善得所得，
信善逝教法；
我善妙戒行，
清净无缺损。
1162
我得难得得，
大利非少分；
我行无退失，
远离诸损害。
1163
正法芽相续，
生根于教法；
上升正直道，
关闭诸怖方。
1164
我生实不虚，
得暇满具足；
安住于正法，
我命实有果。"
1165
如是种种相，
思维己功德；
修习于戒蕴，
戒随念修习。
1166
以信于持戒，
如法行布施；
洗净垢无悭，
远离而忆念。
1167
布施为宝藏，
无上不共法；
安立不坏乐，
究竟满诸欲。
1168
息灭瞋恚火，
清净悭垢染；
警醒放逸眠，
解脱贪欲缚。
1169
调伏心变异，
遮止邪恶道；
受用获财乐，
兴盛起吉祥。
1170
清净信等德，
开展诸意乐；
正行之资具，
庄严身与心。
1171
无量心基础，
无量者所赞；
大人之行处，
大仙次第行。
1172
正法获财者，
取无上精髓；
得大成就道，
世间相续因。
1173
我善作利益，
相应于舍离；
为自及为他，
趣向诸利益。
1174
我心正柔和，
远离诸浊恼；
离恶染污者，
悲愍诸生类。
1175
依止持戒者，
贫穷者所依；
护持佛教法，
亲友所依活。
1176
面向施舍离，
乐分享安乐；
如结果如意，
生增长世间。
1177
我闭恶趣道，
开启道之门；
得诸圆满事，
贫者所喜爱。
1178
"轮回道资粮，
除一切诸苦；
我于一切处，
善结得堤防。"

1179.

Evaṃ dānaguṇaṃ nānappakārena vicintayaṃ;

Bhāveti dāyakoyogī, cāgānussatibhāvanaṃ.

1180.

Saddhaṃ sīlaṃ sutaṃ cāgaṃ, paññaṃ paṇḍitajātiko;

Sampādayitvā saddhamme, devatāyo anussare.

1181.

Cātumahārājikā ca, tāvatiṃsā ca yāmakā;

Tusitā ceva nimmānaratino vasavattino.

1182.

Taduttariñca ye devā, dibbakāyamadhiṭṭhitā;

Tepi saddhādidhammesu, cirakālaṃ patiṭṭhitā.

1183.

Susamāhitasaṅkappā, dānasīladhurandharā;

Dhammamaggamadhiṭṭhāya, hirottappapurakkhatā.

1184.

Taṃ lokamupapannāse, sassirīkaṃ parāyaṇaṃ;

Iddhimanto jutimanto, vaṇṇavanto yasassino.

1185.

Dibbasampattisampattā, nānābhogasamappitā;

Pālento dīghamaddhānaṃ, anubhonti mahāsukhaṃ.

1186.

Te sabbepi ca mayhampi, vijjanti anupāyino;

Saddhādikusalā dhammā, devadhammāti vissutā.

1187.

Saddhammaguṇasampatti-dātā maṅgalanāyikā;

Dullabhāpi ca me laddhā, saddhā sugatasāsane.

1188.

Vajjopavādarahito, pāpakammaparammukho;

Parisuddhasamācāro, pasannāmalacetano.

1189.

Niccamohitasotosmi,

Tathāgatasubhāsite;

Sutabhājanabhūto ca,

Satimā susamāhito.

1190.

Maccheramalanittiṇṇo, lobhakkhandhavimuccito;

Opānabhūto lokasmiṃ, vissaṭṭhasukhayācano.

1191.

Vatthuttayamahatte ca, hitāhitavinicchaye;

Paññā vatthusabhāve ca, tikhiṇā mama vattati.

1192.

Samārādhitasaddhammo, katapuññamahussavo;

Devadhammasamiddhosmi, kalyāṇacaritākaro.

1193.

Devatāhi samānohaṃ, guṇālaṅkārabhūsito;

Hatthapattā ca deviddhi, nipphannā dibbasampadā.

1194.

Devasāmaññamiccevaṃ, cintento guṇamattano;

Bhāveti guṇasampanno, devatānussatiṃ paraṃ.

1195.

Jātidhammā jarābyādhisokopāyāsabhañjite;

Anicce dukkhenatte ca, nibbinnopadhisambhave.

1196.

Virāgo ca nirodho ca, cāgo mutti anālayo;

Yoyamādānanissaggo, nibbānamiti vuccati.

1197.

Upasantamidaṃ ṭhānamiti cinteti paṇḍito;

Anupādānasaṃkliṭṭhamasaṅkhāramanāsavaṃ.

1198.

Appamāṇaṃ paṇītañca, sivaṃ paramamaccutaṃ;

Anantaguṇamaccanta-mavikāramanāmayaṃ.

1199.

Khemaṃ taṃ pārimatīra-mahāyanakaraṃ paraṃ;

Tāṇaṃ leṇañca dīpañca, patiṭṭhānaṃ parāyaṇaṃ.

1200.

Vaṭṭānubandhavicchedo, bhavataṇhāvisosanaṃ;

Sabbūpadhisamugghāto, dukkhanibbāpanaṃ sukhaṃ.

1201.

Sabbapāpavināsoyaṃ, sabbaklesavisodhanaṃ;

Sokopāyāsasantāpabhayabheravamocanaṃ.

1202.

Palibodhasamucchedo, papañcaviniveṭhanaṃ;

Sabbasaṅkhārasamatho, sabbalokavinissaṭo.

1203.

Pārisuddhikarā dhātu, bhavanissaraṇaṃ padaṃ;

Uttamāriyasampatti, anomamamataṃ padaṃ.

1204.

Sabbathā bhaddamatulaṃ, nibbānamiti passato;

Upasamānussatīti, bhāvanāyaṃ pavuccati.

1205.

Sattānussatimiccevaṃ, bhāvento pana paṇḍito;

Pāmojjabahulo hoti, pasanno buddhasāsane.

1206.

Paṭipassaddhadaratha-mupacārasamādhinā;

Samādhiyati cittañca, parisuddhamanāmayaṃ.

1207.

Bhāvanāmayametañca, katvā puññamanappakaṃ;

Vāsanāgatisampatti-bhogabhāgīti vuccati.

1208.

Upanissayasampanno, patvā nibbedhamuttamaṃ;

Diṭṭheva dhamme dukkhaggiṃ, nibbāpeti anāsavo.

1209.

Lokappavatti cintetvā, maraṇānussatiṃ pana;

Bhāveyya sakamaccantaṃ, cintento maraṇaṃ kathaṃ.



我来帮您直译这段巴利文：
1179
如是布施德，
种种而思惟；
施者瑜伽师，
修舍随念修。
1180
信戒闻舍慧，
具智慧种性；
圆满于正法，
忆念诸天众。
1181
四大天王天，
三十三忉利，
夜摩兜率天，
化乐他化天。
1182
更上诸天众，
安住天身者；
彼等于信等，
长久住正法。
1183
善等持思惟，
担负施与戒；
安住法道中，
以惭愧为先。
1184
生彼世界者，
光荣为依归；
具神通光明，
容色与名声。
1185
得天界成就，
具种种受用；
长久时护持，
受用大安乐。
1186
彼等一切及我亦，
无间具足而存在；
信等诸善法功德，
即所称谓天法者。
1187
正法功德之圆满，
施与吉祥为引导；
虽难得而我已得，
于善逝教生净信。
1188
离诽谤过失，
背离诸恶业；
清净诸行为，
净信无垢心。
1189
我常开耳闻，
如来善所说；
成为闻器具，
具念善等持。
1190
度悭吝垢秽，
解脱贪蕴聚；
如井于世间，
舍离乐布施。
1191
三宝之殊胜，
善恶之抉择；
于诸法自性，
我智慧锐利。
1192
善修习正法，
作福大庆典；
圆满诸天法，
为善行根源。
1193
我与天众同，
功德庄严饰；
手得天神通，
成就天圆满。
1194
如是天相同，
思维己功德；
具足诸功德，
修天随念修。
1195
生老病忧恼，
苦痛所摧毁；
无常苦无我，
厌离有生起。
1196
离贪与灭尽，
舍离解无依；
此舍离执取，
说名为涅槃。
1197
智者如是思，
此为寂静处；
无取着污染，
无行无漏法。
1198
无量最殊胜，
吉祥无上死；
无边德究竟，
无变异无病。
1199
彼安稳彼岸，
作大乘最上；
救护洞明灯，
立足为依归。
1200
断轮回系缚，
干竭有爱渴；
断除诸依取，
寂灭苦安乐。
1201
此灭诸罪恶，
净化诸烦恼；
解脱忧苦恼，
及诸怖畏惊。
1202
断除诸障碍，
解开戏论缠；
止息诸行法，
出离诸世间。
1203
清净作因界，
出离有之地；
最上圣成就，
无上无我处。
1204
于一切善妙，
无等同涅槃；
如是见寂静，
说名随念修。
1205
如是智者修，
七种随念时；
多生欢喜心，
信乐佛教法。
1206
止息诸热恼，
近行等持心；
心得等持住，
清净无病患。
1207
作此修所成，
非少分功德；
说为习气趣，
圆满受用分。
1208
具足诸资粮，
得最上厌离；
现法中无漏，
寂灭苦火焰。
1209
思维世间转，
死随念修习；
究竟于自身，
思维死云何？

1210.

Animittamanaññātaṃ, maccānamidha jīvitaṃ;

Kasirañca parittañca, tañca dukkhena saṃyutaṃ.

1211.

Appodakamhi maccheva, bandhamāne rudammukhe;

Maccu gacchati ādāya, pekkhamāne mahājane.

1212.

Purakkhatvāva maraṇaṃ, jāyanti paṭisandhiyaṃ;

Jātā puna marissanti, evaṃdhammā hi pāṇino.

1213.

Yamekarattiṃ paṭhamaṃ, gabbhe vasati mānavo;

Abbhuṭṭhitova so yāti, sa gacchaṃ na nivattati.

1214.

Sattā maranti gabbhepi, jāyamānā ca dārakā;

Kumārā yobbanappattā, balappattā mahattarā.

1215.

Athāvassaṃ maranteva, jiṇṇā daṇḍaparāyaṇā;

Sūrā puññabalatthāmā, nānābyādhinipīḷitā.

1216.

Ajja suveti maraṇaṃ, pariyesati pāṇino;

Senā yuddhapayātāva, sabbe maccubhayākulā.

1217.

Sattāratanalaṅkārā, caturiddhisamuggatā;

Cakkavattī mahātejā, rājamaṇḍalasobhino.

1218.

Kappuṭṭhānamahāvātā, pātitāva mahāsilā;

Patanti maccuvikkhittā, paro cetāna mānavā.

1219.

Yepi dīghāyukā devā, vaṇṇavantā mahiddhikā;

Ānubhāvabalappattā, mahābhogasukhedhino.

1220.

Tepi maccusamuddhattā, bhavanti bhayasaṃkulā;

Verambhakkhittapakkhīva, mādisesu kathāva kā.

1221.

Accantarāyabahulo , maraṇāhitasambhavo;

Niccaṃ cakkasamāruḷho, lokoyaṃ parivattati.

1222.

Etthantare maraṇassa, vemajjhe mama vattato;

Assāsepi avissaṭṭhe, jīvikā ce kathāva kā.

1223.

Accheraṃ vata lokasmiṃ, khaṇamattampi jīvitaṃ;

Nissitopaddavaṭṭhāne, mahābyasanapīḷite.

1224.

Addhuvaṃ jīvitaṃ nicca-maccantaṃ maraṇaṃ mama;

Sabhāvo maraṇanteva, viseso pana jīvitaṃ.

1225.

Atthamārabbha gacchanto, ādiccova nabhantare;

Maraṇāyābhidhāvanto, vihāyāmi suve suve.

1226.

Vajjhappatto mahācoro,

Niyyātāghātanaṃ yathā;

Maraṇāya payātohaṃ,

Tathevamanivattiyo.

1227.

Ambujova vaṅkaghasto, tāṇaleṇavivajjito;

Niccaṃ maccuvasaṃ yanto, vissaṭṭho kimahaṃ care.

1228.

Ko me hāso kimānando,

Kimahaṃ mohapāruto;

Madappamādavikkhitto,

Vicarāmi niraṅkuso?

1229.

Handāhamārabhissāmi, sammāsambuddhasāsane;

Ātāpī pahitatto ca, hirottappasamāhito.

1230.

Paṭipattiparo hutvā, pāpadhammaniraṅkato;

Nibbāpayāmi accantaṃ, sabbadukkhahutāvahaṃ.

1231.

Itthaṃ panattano yogī, maraṇaṃ paṭicintayaṃ;

Maraṇānussatiṃ nāma, bhāvetīti pavuccati.

1232.

Tadetaṃ pana bhāvetvā, upacārasamāhito;

Nibbedabahulo hoti, appamādadhurandharo.

1233.

Micchādhammaṃ virājetvā, nandirāganirālayo;

Sabbāsavaparikkhīṇo, pappoti amataṃ padaṃ.

1234.

Gahetvā pana medhāvī, dvattiṃsākārabhāvanaṃ;

Kareyya tāva pacchā ve, anupubbamabhiṇhaso.

1235.

Kesā lomā nakhā dantā, taco maṃsaṃ nahāru ca;

Aṭṭhi ca miñja vakkaṃ ca, hadayaṃ yakanaṃ tathā.

1236.

Kilomaṃ pihaka papphāsaṃ, antaṃ guṇamudariyaṃ;

Matthaluṅgaṃ karīsañca, pittaṃ semhamathāparaṃ.

1237.

Pubbo ca lohitaṃ sedo,

Medo assu vasātha vā;

Kheḷo siṅghāṇikā ceva,

Lasikā muttamiccapi.

1238.

Ghanabandhasubhākāra-vipallāsānusārinaṃ;

Yathābhūtāvabodhāya, vibhattāva mahesinā.

1239.

Kāye bāttiṃsa koṭṭhāsā,

Kuṇapāva samussitā;

Sāragayhūpagāpetā,

Dhikkatā dhīrahīḷitā.

1240.

Asubhāva paṭikkūlā, jegucchā sucivajjitā;

Ninditā cakkhumantehi, andhabālopalāḷitā.



我来帮您直译这段巴利文：
1210
此世间生命，
无相又无知；
艰难又短暂，
与苦相应随。
1211
如少水中鱼，
面向死亡泣；
死神携其去，
众人唯观看。
1212
以死为前导，
结生时出生；
生已必再死，
众生法如是。
1213
人初夜一时，
住于母胎中；
即已开始去，
去者不复返。
1214
有死于胎中，
婴儿死生时；
少年至青春，
壮年至长者。
1215
必定皆会死，
老者依杖行；
勇士福力强，
种种病所逼。
1216
今日或明日，
众生寻死期；
如军赴战场，
死怖皆惊惶。
1217
七宝为庄严，
四神通具足；
大威力轮王，
王众中光耀。
1218
如劫末大风，
吹倒大岩石；
死散诸人类，
命终往他处。
1219
长寿诸天众，
具相大神通；
具威力光耀，
大受用乐住。
1220
彼等为死扰，
充满诸怖畏；
如鸟遇暴风，
何况如我辈。
1221
多诸大危险，
死敌常相随；
如上车轮转，
此世常运行。
1222
我于此其间，
处死亡中间；
呼吸未断绝，
活命何须说。
1223
世间真稀有，
生命仅刹那；
依止灾难处，
大祸所逼迫。
1224
生命非恒常，
死亡必究竟；
死为真自性，
生为暂差别。
1225
如空中落日，
趋向于没落；
我奔赴死亡，
日日不停息。
1226
如大盗被捕，
押赴刑场去；
我往死处行，
如是不复返。
1227
如蛇入曲穴，
无护无归依；
常随死所欲，
我何故放逸。
1228
我有何欢喜，
复有何欢乐；
何故被痴覆，
放逸无拘制？
1229
来！我当精进，
于正等觉教；
热忱心策励，
惭愧善等持。
1230
善行为第一，
不为恶所制；
究竟令寂灭，
一切苦火聚。
1231
如是瑜伽师，
思维己死亡；
说名为修习，
死随念修习。
1232
修习于此已，
近行等持住；
多生厌离心，
不放逸担负。
1233
远离邪法已，
无喜贪依止；
诸漏尽无余，
证得不死处。
1234
智者复受持，
三十二分修；
渐次而修习，
数数当修行。
1235
发毛爪齿皮，
肉筋及骨髓，
肾脏并心脏，
肝脏亦如是。
1236
膜脾与肺脏，
肠胃及内容，
脑髓大小便，
胆汁与痰液。
1237
脓血及汗液，
脂肪泪脂肪，
唾液与鼻涕，
关节液小便。
1238
为除密集相，
净相之颠倒；
大仙为开示，
如实知分别。
1239
身三十二分，
如尸积聚起；
取为有实质，
智者所厌弃。
1240
不净可厌恶，
可憎无清净；
具眼者所责，
愚盲所爱玩。

1241.

Vicittachavisañchannā , tacabhattasamohitā;

Parissavaparikliṭṭhā, kuthitā pūtigandhitā.

1242.

Dhoviyantāpi satataṃ, ajahantā malassavaṃ;

Sugandhānuvilittāpi, duggandhapariṇāmino.

1243.

Ahaṃkāramamattena, vissaṭṭhasukhasaṅgahā;

Saṅghāṭaghanasambaddhā, sammohenti mahājanaṃ.

1244.

Chandarāgasamūpetā, yattha muḷhā puthujjanā;

Sevanti visamaṃ ghoraṃ, caturāpāyabhāgino.

1245.

Tattha cittaṃ virājetuṃ, paṭipanno yathākkamaṃ;

Cetovibhāvanatthāya, koṭṭhāsesu vicakkhaṇo.

1246.

Vacasā manasā ceva, yathāvuttānusārato;

Anulomapaṭilomaṃ, sajjhāyitvā tato paraṃ.

1247.

Vaṇṇasaṇṭhānadisato, vavatthapeyya paṇḍito;

Tatokāsaparicchedā, paccekaṃ tu yathākkamaṃ.

1248.

Vaṇṇasaṇṭhānagandhā ca,

Āsayokāsato tato;

Vibhāveyyāsubhākāra-

Mekekasmiṃ tu pañcadhā.

1249.

Dasadhābhogamiccevaṃ, katvā bhāvayato pana;

Santibhūtā pakāsenti, rathacakkārasādisā.

1250.

Hitvā appaguṇe tattha, gaṇhaṃ suppaguṇaṃ budho;

Appanaṃ paṭibhāgañca, pappotekekavatthusu.

1251.

Asubhākāramārabbha, bhāvanā ce pavattati;

Kammaṭṭhānaṃ paṭikkūlaṃ, paṭhamajjhānikaṃ siyā.

1252.

Nīlādivaṇṇamārabbha, paṭibhāgo yadā tadā;

Nīlādikasiṇaṃ hutvā, pañcakajjhānikaṃ bhave.

1253.

Lakkhaṇākāramārabbha , cintanā ce pavattati;

Vipassanākammaṭṭhāna-miti bhāsanti paṇḍitā.

1254.

Tidhā pabhedamiccevaṃ, bhāvento puna buddhimā;

Kāyagatāsatiṃ nāma, bhāvetīti pavuccati.

1255.

Soyamajjhattaṃ nibbinno, bahiddhā ca nirālayo;

Ubbegabahulo yogī, pamādamativattati.

1256.

Kāmabandhavinimutto, pāpā medhāvi nissaṭo;

Sacchikatvāna sāmaññaṃ, amataṃ paribhuñjati.

1257.

Ānāpānassatiṃ nāma, sammāsambuddhavaṇṇitaṃ;

Kammaṭṭhānādhirājānaṃ, bhāvento pana paṇḍito.

1258.

Appanañcopacārañca, samathañca vipassanaṃ;

Lokuttaraṃ lokiyañca, sukhenevādhigacchati.

1259.

Sukhumā nipuṇā tikkhā, paripakkā bale ṭhitā;

Bodhipakkhiyadhammā ca, vodāyanti visesato.

1260.

Kammaṭṭhāne tathā hettha, gaṇanā anubandhanā;

Phusanā ṭhapanā ceva, sallakkhaṇavivaṭṭanā.

1261.

Pārisuddhi tato pacchā, tesañca paṭipassanā;

Iccevamaṭṭhadhā bhedā, mātikāyaṃ pakāsitā.

1262.

Vibhattā satipaṭṭhāna-vasā soḷasadhā tato;

Ānāpānappabhedena, bhinnā dvattiṃsadhā puna.

1263.

Tameva pariyādāya, samathañca vipassanaṃ;

Mahattavepullagataṃ, bhāveyya satimā kathaṃ.

1264.

Ānāpānaṃ pariggayha, pavivitto rahogato;

Gaṇeyya paṭhamaṃ tāva, nisinno sukhamāsane.

1265.

Pañcannaṃ na ṭhapetabbaṃ, heṭṭhā na dasatopari;

Netabbamanupubbena, gaṇetabbamakhaṇḍitaṃ.

1266.

Anto bahi ca vikkhepa-makatvāna punappunaṃ;

Phuṭṭhaṭṭhānamhi satimā, anubandheyya mānasaṃ.

1267.

Nāsikaggottaroṭṭhe ca, katvābhogaṃ tatoparaṃ;

Satatassāsasamphassaṃ, āvajjantassa yogino.

1268.

Puthulaṃ vātha dīghaṃ vā, maṇḍalaṃ vātha vitthataṃ;

Tārakādisamākāraṃ, nimittaṃ tattha jāyati.

1269.

Cittaṃ samāhitaṃ hoti, upacārasamādhinā;

Upaklesā pahiyyanti, paṭibhāge samuṭṭhite.

1270.

Nimitte ṭhapayaṃ cittaṃ, tato pāpeti appanaṃ;

Pañcajjhānavasenāyaṃ, samathe bhāvanānayo.



我来帮您直译这段巴利文：
1241
种种皮肤覆，
皮肤所包藏；
渗漏所污染，
腐烂臭气熏。
1242
虽常常洗濯，
不离污秽流；
虽涂以香料，
终归成臭秽。
1243
以我慢骄傲，
放逸乐所摄；
密集相结合，
令众生迷惑。
1244
具足欲贪者，
凡夫迷于此；
行诸危险恶，
得四恶趣分。
1245
于彼心离染，
次第而修行；
为心清净故，
明智观诸分。
1246
以语及以意，
随所说而行；
顺逆两方向，
诵习更向前。
1247
智者当确定，
色相方位等；
次第而分别，
一一处所界。
1248
色相与香味，
依止处所界；
一一当观察，
不净相五种。
1249
如是作意修，
十种差别相；
寂静而显现，
如车轮辐相。
1250
舍离微细相，
智者取善相；
得安止似相，
于一一事物。
1251
若从不净相，
生起修习时；
厌恶业处修，
应得初禅定。
1252
从青等色相，
生起似相时；
成青等遍处，
应得五禅定。
1253
若从相行相，
生起思惟时；
智者说此为，
毗婆舍那修。
1254
如是三种别，
智者复修习；
说名为修习，
身至念修习。
1255
彼于内厌离，
于外无依着；
瑜伽多怖畏，
超越诸放逸。
1256
解脱欲系缚，
智者离诸恶；
证得沙门果，
受用不死乐。
1257
入出息念修，
正等觉所赞；
业处中之王，
智者当修习。
1258
安止与近行，
止观两种修；
出世与世间，
安乐而证得。
1259
微细与深妙，
锐利力成熟；
菩提分诸法，
特别得清净。
1260
于此业处中，
数随触安立；
观察与转还。
1261
清净于后时，
及彼等观察；
如是八种分，
摄要中显示。
1262
依念处分别，
复分十六种；
依出入息别，
复分三十二。
1263
摄取于彼已，
止观两种修；
具念者云何，
修广大殊胜？
1264
摄持入出息，
远离独一处；
初当以数息，
安坐乐座中。
1265
不应数下五，
不应过于十；
次第而引导，
数息勿间断。
1266
内外勿散乱，
数数复数数；
于触处具念，
随顺意而行。
1267
鼻端与上唇，
作意于其处；
瑜伽师随后，
觉知息触时。
1268
或圆或细长，
或圆环广大；
似星等行相，
其相于彼生。
1269
心得等持住，
近行等持中；
似相生起时，
诸随烦恼断。
1270
心住于似相，
而后得安止；
依五禅差别，
此为止修道。

1271.

Ārabhitvābhinivesa-mānāpāne punāparo;

Ajjhattañca bahiddhā ca, tato tadanusārato.

1272.

Bhūmidhamme yathābhūtaṃ, vipassitvā visārado;

Appetānuttarajjhāna-mayaṃ suddhivipassanā.

1273.

Ānāpānasamāpattiṃ, katvā pādakamuttaraṃ;

Bhāventassa vasenāhu, nayaṃ soḷasadhā kathaṃ.

1274.

Dīghamassāsapassāsā, rassaṃ vātha tathā dvayaṃ;

Satimā matisampanno, paṭhamaṃ parigaṇhati.

1275.

Ādimajjhāvasānaṃ tu, karonto viditaṃ tathā;

Samāhito sabbakāya-paṭisaṃvedi sikkhati.

1276.

Tato te eva saṅkhāre, passambhentoparūpari;

Vutto passambhayaṃ kāyasaṅkhāraṃ sikkhatīti ca.

1277.

Ānāpānasaticcevaṃ , kāyasaṅkhāranissitā;

Kāyānupassanā nāma, catudhāpi ca bhāsitā.

1278.

Sampayuttena ñāṇena, pītimālambaṇena ca;

Vipassanāya samathe, kubbanto pākaṭaṃ sukhaṃ.

1279.

Vedanāsaññāsaṅkhāte, cittasaṅkhārake tathā;

Pītādipaṭisaṃvedī, sikkhatīti pavuccati.

1280.

Thūle te eva saṅkhāre, sametuṃ paribhāvayaṃ;

Vutto ‘‘passambhayaṃ cittaṃ, saṅkhāraṃ sikkhatī’’ti ca.

1281.

Tassā taṃtaṃmukhenettha, sampajjanavisesato;

Vedanānupassanāya, catudhā samudīritā.

1282.

Appento paccavekkhanto, bujjhanto ca pakāsitaṃ;

Karonto mānasaṃ citta-paṭisaṃvedi sikkhati.

1283.

Tamevābhippamodento, sappītikasamādhinā;

‘‘Abhippamodayaṃ cittaṃ, sikkhatī’’ti pavuccati.

1284.

Appanāyopacārena, tamevātha samādahaṃ;

Yogī ‘‘samādahaṃ cittaṃ, sikkhatī’’ti pakāsito.

1285.

Paccanīkehi vikkhambha-samucchedehi mocayaṃ;

Tathā ‘‘vimocayaṃ cittaṃ, sikkhatī’’tipi bhāsito.

1286.

Ānāpānaṃ pabhedāya, kammaṭṭhānaṃ yathārahaṃ;

Cittānupassanā nāma, pavattāyaṃ catubbidhā.

1287.

Vipassanāyaniccānu-gatattā hi visesato;

Vipassanto aniccānu-passī sikkhati paṇḍito.

1288.

Tato virāgānupassī, nibbinditvā virājayaṃ;

Tathā nirodhānupassī, bhūmidhamme nirodhayaṃ.

1289.

Pakkhandanapariccāgapaṭinissaggato pana;

Paṭinissaggānupassī, sikkhatīti pavuccati.

1290.

Ānāpānamukheneva , bhūmidhammavipassanā;

Dhammānupassanā nāma, bhāsitevaṃ catubbidhā.

1291.

Iti soḷasadhākāraṃ, sikkhattayapatiṭṭhitaṃ;

Catubbidhampi pūreti, satipaṭṭhānabhāvanaṃ.

1292.

Pariggayha satiñceva-mussāhanto vipassanaṃ;

Dvattiṃsākārabhedehi, satokārīti vuccati.

1293.

Itthañca gaṇanādīhi, bhāvetvā samathaṃ tato;

Vipassanādhivacanaṃ, katvā sallakkhaṇaṃ puna.

1294.

Patvā vivaṭṭanāmaggaṃ, pārisuddhiphale ṭhito;

Paccavekkhaṇasaṅkhātaṃ, pappoti satipassanaṃ.

1295.

Ānāpānasaticcevamasesaṃ paripūritā;

Sākāraṃ sappabhedañca, bhāvitāti pavuccati.

1296.

Ānāpānasamādhimetamatulaṃ buddhāpadānuttamaṃ,

Pāpaklesarajoharaṃ sukhamukhaṃ dukkhagginibbāpanaṃ;

Bhāvetvā satisampajaññavipulā vikkhepaviddhaṃsakā,

Pappontuttaramuttamāmatapadaṃ bodhittayabyāpakaṃ.

1297.

Buddhaṃ dhammañca saṅghaṃ puthunanamahitaṃ suddhasīlaṃ sudānaṃ,

Dhammaṭṭhā devatāyopasamatha maraṇaṃ kāyamānañcapānaṃ;

Paññattārabbhayāyaṃ satisamavahitā bodhimaggodayāya,

Sāyaṃ saddhammanettī sahitasivaguṇā sevitabbādarena.

Iti nāmarūpaparicchede dasānussativibhāgo nāma

Navamo paricchedo.

10. Dasamo paricchedo

Sesakammaṭṭhānavibhāgo



我来 助您直译这段巴利文：
1271
复有他修习，
专注入出息；
内外诸所缘，
随顺而观察。
1272
如实观地法，
善巧无畏惧；
得最上禅定，
清净毗婆舍那。
1273
入出息等至，
作为最上基；
修习者所说，
十六种云何？
1274
长入息出息，
或短如是二；
具念具智慧，
首先当观察。
1275
了知于始中，
及终如是修；
等持觉一切，
身受而修学。
1276
此后于彼等，
诸行渐止息；
说为修学于，
止息身行者。
1277
如是入出息，
念依于身行；
名身随观察，
说为有四种。
1278
以相应智慧，
及所缘喜悦；
以毗婆舍那，
令止观明显。
1279
受想及行法，
名为心所行；
说为修学于，
觉知喜等者。
1280
于粗重行法，
修习令寂静；
说为修学于，
止息心行者。
1281
依彼彼门中，
成就殊胜故；
说受随观察，
有四种宣说。
1282
得定及观察，
觉悟及显明；
作意于心中，
觉心而修学。
1283
令彼心欢喜，
具喜三摩地；
说为修学于，
令心生欢喜。
1284
以安止近行，
令心得等持；
瑜伽师宣说，
修学令心定。
1285
以镇伏断除，
对治令解脱；
如是亦宣说，
修学心解脱。
1286
分别入出息，
如理修业处；
名心随观察，
说有四种别。
1287
特别随顺于，
毗婆舍那故；
智者修观察，
无常而修学。
1288
随观于离贪，
厌离令离染；
如是观寂灭，
令地法寂灭。
1289
以趣入舍离，
及出离故说；
修学于观察，
舍离而修习。
1290
以入出息门，
观察于地法；
名法随观察，
说有四种别。
1291
如是十六相，
安立三学处；
圆满四种念，
处所修习法。
1292
摄持于正念，
精进毗婆舍那；
三十二种相，
说名正念行。
1293
如是以数等，
修习于止已；
复作观察名，
毗婆舍那者。
1294
得转向道已，
住清净果中；
所谓观察智，
证得念观察。
1295
如是入出息，
念修无遗漏；
说为已修习，
具相具差别。
1296
此入出息定无等，佛迹最胜道，
除罪烦恼垢，乐门灭苦火；
修习念正知广大，破除诸散乱，
得证最上胜涅槃，遍满三菩提。
1297
佛法僧众多敬重，清净戒施舍，
住法诸天神寂静，死念身安那；
慧者缘此起正念，为生菩提道，
此正法眼具吉祥，应当恭敬修。
这是名色分别品中第九品
十随念分别品
第十品
余业处分别品;

1298.

Byāpādādīnavaṃ disvā, khemabhāvañca khantiyaṃ;

Appamaññā tu bhāvento, vineyya paṭighaṃ kathaṃ.

1299.

Cetosantāpano kodho,

Sampasādavikopano;

Virūpabībhacchakaro,

Mukhavaṇṇappadhaṃsano.

1300.

Sīlakālussiyuppādo, cittavikkhepasambhavo;

Paññāpajjotaviddhaṃsī, paṭipattivibandhako.

1301.

Apāyekāyano maggo, pāpakaṇṭakabandhako;

Dhammamaggasamucchedī, maggadvārapidhānako.

1302.

Yasovaṇṇavisaṅkhāro, guṇamūlappabhañjako;

Dukkhadhammasamodhāno, byasanopaddavākaro.

1303.

Dunnimittamidaṃ jātaṃ, sabbasampattidhaṃsanaṃ;

Dhūmaketusamuppādo, sabbalokavināsako.

1304.

Sabbakalyāṇadhammānaṃ, avamaṅgalamuṭṭhitaṃ;

Hitārambhasamugghātī, antarāyasamāgamo.

1305.

Sabbākārapaṭikkūlaṃ, sabbaviddesakāraṇaṃ;

Vipattimukhamuppannaṃ, amittajanapatthitaṃ.

1306.

Sapattakaraṇaṃ ghoraṃ, sabbānatthavidhāyakaṃ;

Bhayamantarato jātaṃ, taṃ jano nāvabujjhati.

1307.

Khuradhāraṃ lihantāva, gilantāva hutāsanaṃ;

Tittalābuṃva khādantā, gaṇhantādittamāyudhaṃ.

1308.

Byāpādamattasambhava-mattaghaññāya kevalaṃ;

Upalāḷenti dummedhā, ghoramāsīvisaṃ yathā.

1309.

Dosatejena rukkhova, susirāruḷhapāvako;

Antonudayhamānāpi, vipphandanti vighātino.

1310.

Nāvabujjhanti dummedhā, cetosaṅkappavāyunā;

Ukkāmukhāmivāditta-mujjalantā punappunaṃ.

1311.

Bhayamaggasamāruḷhā, khemamaggavirodhino;

Byāpannā kibbisākiṇṇā, atthadvayavirodhino.

1312.

Anāthā sallakāviddhā, visaṭṭā anusocino;

Andhā viya migāraññe, bhamanti hatacakkhukā.

1313.

Asaṃvihitakammantā, bālā kodhavasānugā;

Khippaṃ lakkhiṃ pariccattā, yasobhogehi dhaṃsare.

1314.

Duppaṭippāditārambhā, kodhasaṅkhobhamohitā;

Dhammāmatarasassādaṃ, na vindanti aviddasu.

1315.

Bahvādīnavamicceva-manto byādhimivuṭṭhitaṃ;

Jātānalamivucchaṅge, ajjhupekkhanti dujjanā.

1316.

Codayamānā dukkhehi, klesāciṇṇamalīmahā;

Pāpakammehi pūrentā, senti maccupathe ciraṃ.

1317.

Tamevaṃ paṭisaṅkhāya, paṭighaṃ pana yoniso;

Vāḷamigaṃva dhāvantaṃ, āvisantaṃva rakkhasaṃ.

1318.

Pāvakaṃva paribyuḷhaṃ, bhāyamānassa yogino;

Sotthibhāvāya khemanta-mupaññattaṃ mahesinā.

1319.

Mātā kalyāṇadhammānaṃ, khamā nāma mahiddhikā;

Samappavatti sattesu, sabbasampattisādhikā.

1320.

Kodhānalajalāseko ,

Sokopāyāsanāsanaṃ;

Āghātasallaniddhārī,

Upanāhavimocanaṃ.

1321.

Vaṇṇakittisamuṭṭhānaṃ, guṇamūlābhisevanaṃ;

Apārutamukhaṃveta-matthadvayasamiddhiyā.

1322.

Vighātapariyādāna-māsavānamasesato;

Paṭipassambhanaṃ ceto-pītikaraṇacandanaṃ.

1323.

Sabbadukkhasamugghāti, sukhupaṭṭhānamuttamaṃ;

Byasanodayavicchedo, bhayabheravaniggamo.

1324.

Cetopasādasandhāno, pāsādikaphalāvaho;

Pavaro bodhisambhāro, narānaranisevito.

1325.

Pāpakantāranitthāro, caturāpāyarodhako;

Dvārāvāpuraṇañcetaṃ, devalokūpapattiyā.

1326.

Paññāsīlasamādhānaṃ, paṭipattivisodhano;

Piyaṅkaro sommabhāvo, dullabho bahupatthito.

1327.

Klesasaṅkhobhavikkhepa-vipphandapaṭibandhanaṃ;

Titikkhāguṇamakkhāta-mārakkhavidhimattano.

1328.

Vihiṃsāratisārambha-paṭirodhavimocanaṃ;

Verikibbisaviddhaṃsī, lokānuggahakāraṇaṃ.



我来帮您直译这段巴利文：
1298
见嗔恚过患，
及忍辱安稳；
修无量如何，
除遣诸瞋恚。
1299
瞋怒热恼心，
破坏诸清净；
令形相丑恶，
毁坏面容色。
1300
生起戒垢浊，
心散乱生起；
破坏慧光明，
为修行障碍。
1301
趣恶道之路，
罪恶刺束缚；
断除正法道，
闭塞道门户。
1302
坏名誉光荣，
破坏诸功德；
集诸苦法起，
作灾祸祸患。
1303
此生起恶相，
毁坏诸圆满；
如烟火升起，
毁坏一切世。
1304
于诸善法中，
生起不吉祥；
断除诸利行，
障碍事集起。
1305
一切相违逆，
一切憎恨因；
灾祸门升起，
非友所希求。
1306
作可怕怨敌，
成就诸不利；
内心生怖畏，
众人不觉知。
1307
如舔剃刀刃，
如吞食烈火；
如食苦葫芦，
如执燃兵器。
1308
愚者唯了知，
嗔恚醉所生；
如爱抚恶毒，
可怕之毒蛇。
1309
如树因火势，
空心燃火生；
内心虽焚烧，
恼害仍扰动。
1310
愚者不觉知，
心寻思如风；
如炉口燃火，
一再复燃烧。
1311
上升怖畏道，
违逆安稳道；
瞋恚罪充满，
违逆两利益。
1312
无护被箭刺，
弃舍生忧恼；
如盲林中鹿，
失眼而徘徊。
1313
诸事不成就，
愚者随瞋使；
速舍去吉祥，
名誉财破坏。
1314
所作不善起，
瞋扰乱迷惑；
不得受用于，
正法甘露味。
1315
如是多过患，
内生如疾病；
如腋下生火，
恶人仍忽视。
1316
为诸苦逼迫，
烦恼垢严重；
以诸恶业满，
长卧死亡道。
1317
如是善思惟，
如理于瞋恚；
如奔猛兽来，
如罗刹入侵。
1318
如遍布火焰，
瑜伽师生畏；
大仙为安稳，
开示安稳处。
1319
善法之慈母，
名忍具大力；
平等对众生，
成就诸圆满。
1320
浇灭瞋怒火，
除忧悲苦恼；
拔除瞋恨箭，
解脱诸怨结。
1321
生起名誉赞，
润泽功德根；
开启门如是，
成就两利益。
1322
完全除遣去，
一切诸烦恼；
止息如旃檀，
能生心喜乐。
1323
断除一切苦，
最上乐所依；
断除诸灾祸，
出离诸怖畏。
1324
相续心清净，
生可爱果报；
最胜菩提资，
人天所亲近。
1325
度过罪荒野，
遮止四恶趣；
此为开启门，
得生于天界。
1326
慧戒得等持，
清净于修行；
可爱柔和性，
难得多希求。
1327
烦恼扰散乱，
动摇诸障碍；
说忍辱功德，
为自己守护。
1328
害乐与暴行，
解脱诸违逆；
破坏怨仇罪，
利益世间因。

1329.

Dhammapajjotakaraṇaṃ , saṃyogamalasodhanaṃ;

Sammohatimiruddhāri, sampattipaṭipādanaṃ.

1330.

Iccattatthaṃ paratthañca, sampādetvā khamāparo;

Sādheti sabbasampatti-midha ceva parattha ca.

1331.

Titikkhāguṇasampanno , pāṇabhūtānukampako;

Anākulitakammanto, sorato sakhilo suci.

1332.

Nivāto samitācāro, subhago piyadassano;

Paṭisaṅkhābalappatto, dhitimā matipāṭavo.

1333.

Akkhobho adhivāsento,

Sabbānatthe parissaye;

Bhīmasaṅgāmāvacaro,

Hatthināgova sobhati.

1334.

Itthaṃ samantato bhaddaṃ, titikkhaṃ paccavekkhato;

Passambheti samuṭṭhāya, khamā byāpādasambhamaṃ.

1335.

Dibbosadhamivātaṅkaṃ, meghajjavaṃ hutāsanaṃ;

Khippamantaradhāpeti, titikkhā kodhamattano.

1336.

Tatonekaguṇopetaṃ, nekadosappabhañjanaṃ;

Khantidhammamadhiṭṭhāya, pasannadhīramānaso.

1337.

Bhāveyya paṭhamaṃ tāva, mettābhāvanamuttamaṃ;

Attānamupamaṃ katvā, sattesu hitavuḍḍhiyā.

1338.

Sabbe sattā ca pāṇā ca, bhūtā jīvā ca puggalā;

Abyāpajjā tathāverā, anīghā ca sukhedhino.

1339.

Vijjāsampattibhogehi, pavaḍḍhantu yasassino;

Parivārabalappattā, bhayopaddavavajjitā.

1340.

Sakhilā sukhasambhāsā, aññamaññāvirodhino;

Modantu suhitā sabbe, mā kiñci pāpamāgamā.

1341.

Saddhāpāmojjabahulā, dānasīlamahussavā;

Guṇabhūsitasantānā, āyuṃ pālentanāmayaṃ.

1342.

Sammādiṭṭhiṃ purodhāya, saddhammapaṭipattiyā;

Ārādhentu hitopāya-maccantaṃ sukhasādhanaṃ.

1343.

Iti nānappakārena, sattesu hitamānasaṃ;

Mātāva piyaputtamhi, pavatteyya nirantaraṃ.

1344.

Sinehaṃ parivajjento, byāpādañca vināsayaṃ;

Parisuddhena cittena, hitakāmova kevalaṃ.

1345.

Mettāya mitte majjhatte, verike ca yathākkamaṃ;

Karonto sīmasambhedaṃ, attani ca samaṃ phare.

1346.

Āsevantassa tassevaṃ, hitābhogasamāhitaṃ;

Sattapaññattimārabbha, samādhiyati mānasaṃ.

1347.

Tato anīgho ekaggo, upasantamanoratho;

Jhānattikaṃ catukkaṃ vā, mettācetovimuttiyā.

1348.

Bhūmidesadisāsatta-bhedabhinnesu odhiso;

Yathāsambhavamappeti, sabbasattesvanodhiso.

1349.

Tadevamekasattamhi, paricchedaniyāmato;

Bahukesu ca sattesu, sabbesu ca pavattati.

1350.

Tathāsevitasantāno,

Mettācetovimuttiyā;

Karuṇābhāvanāyoga-

Mārabheyya tato paraṃ.

1351.

Sattānaṃ dukkhitākāra-māvajjitvāna yoniso;

‘‘Aho dukkhā vimuccantu, sabbe sattā’’ti cintayaṃ.

1352.

Kathaṃ māṇavakoyañca, bhayabheravakampito;

Byasanopaddavāviddho, vipphandati vighātavā.

1353.

Tathā hete vimosāya, paṭipannā virodhino;

Sabyāpajjā vihaññanti, cetodukkhasamappitā.

1354.

Athaññe paridevanti, vipattivinipātikā;

Padhupāyikasaṅkappā, sokopāyāsabhāgino.

1355.

Athāpare parābhūtā, kāmaklesavasīkatā;

Mohandhakārapakkhantā, sattā gacchanti duggatiṃ.

1356.

Te tattha kaṭukaṃ ghoramanubhontā sakaṃ phalaṃ;

Dukkhasūlasamāviddhā, bāhā paggayha kandare.

1357.

Dīgharattādhimuttāya, devalokasamiddhiyā;

Devakāyā vihāyanti, akāmā parivattino.

1358.

Cirakālaṃ jalitvāna, sūriyova nabhantare;

Brahmānopi patanteva, brahmalokāparāyaṇā.

1359.

Khandhapañcakamiccevaṃ, dukkhāgāraṃ samubbahaṃ;

Nānāgatīsu vikkhittaṃ, pāṇajātaṃ vihaññati.



我来帮您直译这段巴利文：
1329
作法光明因，
净化结缚垢；
除愚痴黑暗，
引导诸圆满。
1330
如是自他利，
忍辱者成就；
此世及他世，
成就诸圆满。
1331
具忍辱功德，
悲愍诸众生；
诸业无混乱，
温和柔软净。
1332
谦逊行调伏，
吉祥可爱见；
得思惟力者，
坚毅智锐利。
1333
不动而忍受，
一切诸危难；
如入可怖战，
如象王庄严。
1334
如是周遍善，
观察于忍耐；
生起令止息，
忍破瞋恚惑。
1335
如天妙药治，
病如云灭火；
自己瞋恚怒，
忍辱速令灭。
1336
具足多功德，
破除诸过患；
安立忍辱法，
净信坚固意。
1337
首先当修习，
最上慈心修；
以己为譬喻，
众生利与乐。
1338
一切诸有情，
生命及群生；
无害亦无怨，
无苦具安乐。
1339
明财诸圆满，
增长具名誉；
具眷属力者，
离怖畏灾患。
1340
柔和善言语，
互不相违逆；
皆欢喜满足，
勿遭遇罪恶。
1341
多信与欢喜，
施戒大庆典；
相续饰功德，
护寿无病患。
1342
正见为前导，
依正法修行；
成就利益道，
究竟乐成就。
1343
如是诸种种，
于众生利心；
如母于爱子，
相续不间断。
1344
远离诸爱着，
灭除诸嗔恚；
以清净之心，
唯愿作利益。
1345
以慈对亲中，
怨敌随次第；
破除诸界限，
等同于自己。
1346
如是常修习，
等持利益意；
缘众生假名，
心得入等持。
1347
无恼一境性，
意愿得寂静；
慈心解脱中，
得三四种禅。
1348
依地方方位，
众生种种别；
如其所生起，
无量诸众生。
1349
如是于一一，
众生限定已；
于多众生中，
及一切运转。
1350
如是修习已，
慈心解脱已；
悲心之修习，
其后当开始。
1351
众生苦行相，
如理作意已；
"愿诸众生苦，
解脱"如是思。
1352
如此少年人，
恐怖怜战栗；
灾患所穿刺，
苦恼而扰动。
1353
如是诸违逆，
趣向于毁坏；
具害而受苦，
心苦所逼迫。
1354
复有他悲叹，
堕落诸灾祸；
思虑生烟雾，
分受忧悲苦。
1355
复有他衰败，
欲烦恼所制；
入痴暗众生，
趣向诸恶趣。
1356
彼处受自果，
苦恶极猛烈；
苦箭所穿刺，
举臂而号泣。
1357
长久所趣向，
天界诸圆满；
天身亦舍离，
不欲而流转。
1358
长时如日照，
高悬于空中；
梵天亦堕落，
无归梵世间。
1359
如是五蕴聚，
担负苦牢狱；
散于诸趣中，
众生受煎迫。

1360.

Anāthamanayāpannaṃ, parihānibhayākulaṃ;

Vātamaṇḍalikakkhittapakkhīva parivattati.

1361.

Iti disvāna sutvā vā, sambhāvetvāna vā puna;

Dukkhāpagamamicchanto, dukkhāpagama patthayaṃ.

1362.

Sukhitesu ca medhāvī, dukkhākāramanussaraṃ;

Pavatteyya dayāpanno, karuṇābhāvanappanaṃ.

1363.

‘‘Aho sattā vimuccantu, dukkhadhammehi sabbathā;

Sādhu samentupāyāsā, sokā ca paridevanā.

1364.

‘‘Khīyantu pāpadhammā ca, passambhentāmayā tathā;

Saṃklesā palibodhā ca, samucchijjantu pāṇinaṃ.

1365.

‘‘Byāpādā ca vihāyantu, vinivattantupaddavā;

Byasanāni vinassantu, vigacchantu vipattiyo.

1366.

‘‘Vihesā ca vighātā ca, khīyantu bhayabheravā;

Paṭikkamantu vissaṭṭhā, sotthiṃ passantu pāṇino’’.

1367.

Iccevamanukampanto, sabbasattepi sabbathā;

Sabbadukkhasamugghātaṃ, patthento karuṇāyati.

1368.

Sokuppattaṃ nivārento, vihiṃsaṃ dūrato haraṃ;

Mettāyamiva pāpeti, karuṇājhānamappanaṃ.

1369.

Karuṇānantaraṃ yogī, bhāveyya muditaṃ tato;

Sattānaṃ sukhitākāramāvajjetvāna yoniso.

1370.

Kathaṃ cirāya brahmāno, mahātejā mahiddhikā;

Pītibhakkhā subhaṭṭhāyī, pamodanti nirāmayā.

1371.

Devakāyā mahābhogā,

Mahesakkhā yasassino;

Accharāparivārehi,

Paricārenti nandane.

1372.

Rājābhisekasampattā, chattacāmarabhūsitā;

Ādhippaccamadhiṭṭhāya, sukhitā rājabhogino.

1373.

Yathopaṭṭhitabhogehi, tadaññepi ca pāṇino;

Yathākāmitanipphannā, modanti sukhapītikā.

1374.

Caturāpāyikā sattā, pāpakammaparikkhayā;

Tato cutābhinandanti, sukhaṭṭhāne patiṭṭhitā.

1375.

Sabbālayasamugghātaṃ, patvā lokuttaraṃ padaṃ;

Paṭipassaddhadarathā, sukhaṃ modantanappakaṃ.

1376.

Iti disvāna sutvā vā, sambhāvetvā punappunaṃ;

Sattānamadhivāsento, sukhākāraṃ pamodati.

1377.

‘‘Aho sādhu aho suṭṭhu,

Modanti vata pāṇino;

Aho suladdhaṃ sattānaṃ,

Samiddhimabhipatthitaṃ.

1378.

‘‘Pasannamukhavaṇṇā ca, paripuṇṇamanorathā;

Pītipāmojjabahulā, ciraṃ jīvantunāmayā.

1379.

‘‘Bhayamaggamatikkantā, dukkhasaṅghāṭanissaṭā;

Khemamaggamanuppattā, pītisampattiphullitā.

1380.

‘‘Samaggā suhitā cete, paṭisandhānapesalā;

Sampattimabhivedenti, kalyāṇaguṇabhūsitā’’.

1381.

Iti sammā pihāyanto, sukhādhigamasampadaṃ;

Sattānamabhirocento, muditāya samaṃ pharaṃ.

1382.

Hitvā palāsābhisaṅgaṃ, issāratiniraṅkato;

Mettāyamiva pāpeti, muditājhānamappanaṃ.

1383.

Muditaṃ pana bhāvetvā, bhāveyyupekkhamuttamaṃ;

Virodhānunayaṃ hitvā, hutvā majjhattamānaso.

1384.

Sabhāvabhūta lokassa,

Lābhālābhaṃ yasāyasaṃ;

Nindāpasaṃsaṃ passanto,

Sukhaṃ dukkhañca kevalaṃ.

1385.

Kathaṃ kammassakatattāyaṃ lokānuparivattati;

Lokadhamme parābhūto, attādheyyavivajjito.

1386.

Kiṃ nāmatthi samatthettha, pavattetuṃ yathāruci;

Kassa vā ruciyā honti, sukhitā vātha dukkhitā.

1387.

Yathāpaccayasambhūtā, sukhadukkhā hi pāṇino;

Na sakkā parivattetuṃ, aññena puna kenaci.

1388.

Micchāmaggamadhiṭṭhāya , vipajjanti ca mānavā;

Sammāmaggaṃ purodhāya, sampajjanti punattanā.

1389.

Tattha kāyavasenete, parivattanti aññathā;

Yathārucitakammantā, paccekavasavattino.



我来帮您直译这段巴利文：
1360
无护入恶道，
衰败怖充满；
如鸟遇旋风，
辗转而飘转。
1361
如是见闻已，
或再次思惟；
欲除众生苦，
希求众苦灭。
1362
智者于乐者，
忆念其苦相；
起悲悯运转，
悲心修安止。
1363
"啊愿诸众生，
一切苦解脱；
愿善除忧恼，
及诸悲叹声。
1364
愿恶法灭尽，
止息诸病痛；
烦恼诸障碍，
众生愿断除。
1365
愿嗔恚舍离，
灾患愿转离；
灾祸愿消灭，
衰败愿远离。
1366
伤害与恼害，
怖畏愿消尽；
远离愿退却，
众生见安稳。"
1367
如是起悲愍，
一切诸众生；
断除一切苦，
愿求起悲心。
1368
遮止忧生起，
远离诸伤害；
如慈心修习，
悲心得安止。
1369
悲心修后瑜，
伽师修喜心；
如理而作意，
众生乐行相。
1370
如何久远梵，
大威具神通；
喜食住净处，
无病而欢喜。
1371
诸天具大受，
大权具名誉；
天女众围绕，
游戏于欢园。
1372
得王灌顶位，
伞盖拂饰严；
安住主权位，
乐受王受用。
1373
所得诸受用，
其他诸众生；
如欲得成就，
喜乐而欢喜。
1374
四恶趣众生，
恶业尽灭已；
从彼命终后，
欢喜住乐处。
1375
断除诸执着，
得出世间位；
热恼得止息，
欢喜无量乐。
1376
如是见闻已，
再三而思惟；
随顺诸众生，
见乐相欢喜。
1377
"啊善哉善哉，
众生得欢喜；
众生善获得，
所望诸圆满。
1378
面色皆清净，
意愿得圆满；
多喜多欢悦，
长寿无病患。
1379
超越怖畏道，
出离众苦聚；
达到安稳道，
喜满如开花。
1380
和合具安乐，
和谐而贤善；
证得诸圆满，
善德为庄严。"
1381
如是正希望，
获得乐圆满；
众生所喜乐，
喜心遍等注。
1382
离嫉妒执着，
无嫉无欢乐；
如慈心修习，
喜定得安止。
1383
修习喜心已，
修习最上舍；
舍违顺离去，
成为舍心者。
1384
世间真实性，
得失与誉毁；
毁誉见众生，
唯苦乐而已。
1385
如何此世间，
依业而流转；
世法所衰败，
离自在所依。
1386
此中何能有，
随欲而运转；
依谁意欲成，
或乐或成苦。
1387
众生苦与乐，
依缘而生起；
不能被转变，
由其他任何。
1388
人依邪道立，
而成就失败；
正道为前导，
自身得成就。
1389
彼处依身力，
转变成异相；
如意作诸业，
各各自在转。

1390.

Niratthakavihesāyaṃ, maññe lokavicāraṇā;

Santametaṃ paṇītañca, yadidaṃ tatrupekkhanaṃ.

1391.

Ahaṃ ko nāma ke cete, kimaṭṭhānabudhantaro;

Paresupari pekkhanto, vihaññāmīti attano.

1392.

Sukhitā hontu vā mā vā, dukkhā muccantu vā na vā;

Samiddhā vā daliddā vā, kā mamettha vicāraṇā.

1393.

Attānaṃ parihārantu, yathākāmaṃ tu pāṇino;

Palibodho papañco vā, byāpādo vā na me tahiṃ.

1394.

Iti saṅkhāyupekkhanto, hitakāmopi pāṇinaṃ;

Apakkhapātupekkhāya, samaṃ pharati yoniso.

1395.

Aññāṇupekkhā nikkhanto, anurodhaṃ virājiya;

Mettāyamiva pāpeti, pañcamajjhānamappanaṃ.

1396.

Appamaññā catasseva-mācikkhi vadataṃ varo;

Mahāpurisadhorayho, hitakāmo mahāmuni.

1397.

Na liṅgavisabhāgamhi, ādikammikayoginā;

Bhāvetabbā matasatte, mettameva na sabbathā.

1398.

Pattabbasampadākāraṃ, dukkhākārañca pāṇisu;

Āvajjaṃ muditākāramanattādhīnataṃ tathā.

1399.

Attani duggate mitte, majjhatteti yathākkamaṃ;

Paṭhamaṃ bhāvanāyogamārabhitvā tato paraṃ.

1400.

Attani mitte majjhatte, veriketi catūsupi;

Karonto sīmasambhedaṃ, sabbattha samamānaso.

1401.

Bhūmikādippabhedehi , paricchijjodhiso tathā;

Aparicchijja vā cetā, bhāvetabbāti bhāsitā.

1402.

Asaṅkhotitasantānā, tāhi bhūtānukampakā;

Viharantuttamā brahmavihārāti tato matā.

1403.

Appamāṇālambaṇattā, tathā suppaṭipattiyā;

Sattesu appamāṇattā, appamaññāti sammatā.

1404.

Asampattahitā sattā, dukkhitā laddhasampadā;

Kammassakāti cintetvā, tato tesu yathākkamaṃ.

1405.

‘‘Sampattīhi samijjhantu,

Dukkhā muccantu pāṇino;

Aho sattā sukhappattā,

Hontu sattā yathā tathā’’.

1406.

Iccābhivuddhimicchanto, dukkhāpagamanaṃ tathā;

Samiddhe anumodanto, upekkhanto ca pīṇite.

1407.

Mātāva dahare putte, gilāne yobbane ṭhite;

Sakiccapasute ceva, catudhā sampavattati.

1408.

Itthaṃ catudhā sattesu, sammā cittapavattanā;

Sabbathāpi catuddhāva, tato vuttā mahesinā.

1409.

Iccetā pana bhāvento, pasannamukhamānaso;

Sukhaṃ supati suttopi, pāpaṃ kiñci na passati.

1410.

Paṭibujjhatanutrāso, jāgarova pamodati;

Cetaso ca samādhānaṃ, khippamevādhigacchati.

1411.

Parissayā pahīyanti, vigacchanti cupaddavā;

Devatāpi ca rakkhanti, amuyhantaṃ anākulaṃ.

1412.

Phullaṃva kamalaṃ kāle, candaṃva vimalaṃ jano;

Sommakomaladhammehi, piyacakkhūhi passati.

1413.

Asaṃhīro asaṃkuppo, sabbāvatthāsu paṇḍito;

Samaṃ pavattitārambho, lokamesonugaṇhati.

1414.

Khaṇamattopacārekā, pavattekamhi puggale;

Appamāṇā phalitveva, vaṇṇayanti mahesino.

1415.

Pageva sabbasattesu, appanāpattabhāvanā;

Catassopi samībhūtā, vasībhūtā nirantaraṃ.

1416.

Puññadhārābhisandantā, paripūrenti paṇḍitaṃ;

Appameyyamahoghova, sāgaraṃ vīcimālinaṃ.

1417.

Appamaññāmayānaṃ hi, puññānaṃ soḷasiṃ kalaṃ;

Sabbopadhikapuññāni, nāgghantīti pakāsitaṃ.

1418.

Avañjhā tassa pabbajjā, yassa hetāsu gāravo;

Sukhumodagyabahulo, tisso sikkhā susikkhati.

1419.

Amoghaṃ raṭṭhapiṇḍañca, bhuñjateso visesato;

Tampi mahapphalaṃ hoti, saddhādeyyaṃ patiṭṭhitaṃ.



我来帮您直译这段巴利文：
1390
思维此世间，
徒劳无益苦；
此寂静殊胜，
即是于彼舍。
1391
"我是谁彼谁，
中间何利益；
观察于他人，
自己受苦恼。"
1392
或乐或不乐，
脱苦或不脱；
富足或贫穷，
我何须思虑。
1393
众生随自欲，
护持于自己；
于彼我无有，
障碍戏论瞋。
1394
如是思惟舍，
虽愿众生利；
不偏舍为性，
平等而遍满。
1395
离无明舍已，
调伏随顺贪；
如慈心修习，
得第五禅定。
1396
说者中最胜，
大仙大丈夫；
具悲心开示，
四无量心法。
1397
于异性有情，
初修瑜伽者；
不应修慈心，
于死者一切。
1398
众生得圆满，
及其苦行相；
作意喜行相，
及无自在性。
1399
于己于苦友，
中立随次第；
初始修习已，
其后更修习。
1400
于己友中敌，
如是四处中；
破除诸界限，
一切心平等。
1401
依地等差别，
限定或不定；
说此等应修，
无量之所说。
1402
相续无间断，
悲愍诸众生；
住此最上梵，
住处故称梵。
1403
所缘无量故，
及善修习故；
众生无量故，
称为无量心。
1404
众生未得利，
具苦得圆满；
思惟为业主，
次第于彼等。
1405
"愿以诸圆满，
众生得成就；
愿众生乐得，
众生随意住。"
1406
如是愿增长，
愿众苦解脱；
圆满随喜者，
于乐者生舍。
1407
如母于幼子，
病者壮年住；
及自作事业，
四种而运转。
1408
如是于众生，
四种心运转；
一切四种说，
是大仙所说。
1409
如是修习者，
心意得清净；
安眠睡安乐，
不见诸恶事。
1410
醒来无怖畏，
觉醒生欢喜；
心得入等持，
迅速而证得。
1411
诸难皆舍离，
灾患皆远离；
诸天亦守护，
不痴无混乱。
1412
如莲华开放，
如月无瑕疵；
柔和善法者，
慈眼所观看。
1413
不动不摇动，
一切处智者；
平等运作者，
摄受此世间。
1414
刹那近行定，
于一补特伽罗；
无量果已生，
大仙所赞叹。
1415
况于诸众生，
修得安止定；
四种皆平等，
自在无间断。
1416
福德流灌注，
圆满于智者；
如无量大流，
海浪鬘庄严。
1417
无量心所作，
福德十六分；
一切有依福，
不及其一分。
1418
于此生敬重，
出家非空过；
柔和具上进，
善学三学处。
1419
特别受用此，
国土食非空；
信施得住立，
成就大果报。

1420.

Saddhādikusalā dhammā, pavaḍḍhanti akhaṇḍitā;

Sambuddhicariyānañca, mahattaṃ tassa pākaṭaṃ.

1421.

Akicchapaṭivedhāya, pādakajjhānamuttamaṃ;

Uju cekāyano maggo, brahmalokūpapattiyā.

1422.

Vāsanābhāgiyā cetā, bodhisambhārakūlikā;

Sovaggikā sukhāhārā, lokārakkhā niruttarā.

1423.

Appameyyānisaṃsevaṃ, appameyyaguṇodayā;

Appamaññā tato tāsu, na pamajjeyya paṇḍito.

1424.

Paṭikkūlaṃ panāhāre, bhāvento saññamuttamaṃ;

Kabaḷīkāramāhāra-mannapānādisaṅgahaṃ.

1425.

Asitaṃ khāyitaṃ pītaṃ, sāyitañca rahogato;

Paṭikkūlanti cinteyya, gamanādivasā kathaṃ.

1426.

Tapovanamidaṃ hitvā, ramaṇīyamanākulaṃ;

Āhārahetu gantabbo, gāmo gāmajanākulo.

1427.

Tatthāsuciparikliṭṭhe, dujjanāvārasaṅkare;

Dīnamesayatuttiṭṭhaṃ, gehe gehe tu bhojanaṃ.

1428.

Taṃ kheḷamalasaṃkliṭṭhaṃ, jivhaggaparivattitaṃ;

Dantacuṇṇitasambhinnaṃ, vaṇṇagandhaṃ vilissati.

1429.

Pittasemhaparibyuḷhaṃ, pubbalohitamissitaṃ;

Pavisantaṃ paṭikkūlaṃ, jegucchaṃ dhikkatāsivaṃ.

1430.

Kucchiyaṃ kuṇapākiṇṇe, duggandhaparibhāvite;

Suvānavamathākāraṃ, vantaṃva svānadoṇiyaṃ.

1431.

Tattacandanikāyaṃva , nānākimisamākule;

Tattha bubbuḷakacchannaṃ, kuthitaṃ paripaccati.

1432.

Saṃpaccantaṃ panetañca, sabhāvañca visevitaṃ;

Vaḍḍheti kesalomādiṃ, nānākuṇapasañcayaṃ.

1433.

Vipaccantamathopetamanekopaddavāvahaṃ;

Kuṭṭhagaṇḍakilāsādimahābyādhisatodayaṃ.

1434.

Pūtibhūtañca taṃ pakka-manekadvārasañcitaṃ;

Medapiṇḍaṃva kuthitaṃ, parissavati santataṃ.

1435.

Yena pūtigato kāyo, niccaṃ duggandhavāyiko;

Dhoviyantopi satataṃ, sucibhāvaṃ na gacchati.

1436.

Kucchito soyamāhāro,

Kāyāsucinisevano;

Nissandamalaniṭṭhāno,

Upaklesaphalāvaho.

1437.

Kāmarāgasamuṭṭhānaṃ, rogajātinibandhanaṃ;

Madappamādādhiṭṭhānaṃ, pāpakammamahāpatho.

1438.

Ahitodayamaggoyaṃ, bhayabheravasambhavo;

Byasanāgamanadvāraṃ, apāyāvahitaṃ mukhaṃ.

1439.

Carantattasamattāva, yatthodariyamucchitā;

Kliṭṭhakammāni dummedhā, karontā dukkhabhāgino.

1440.

Tattha cittavirāgāya, kiṃ pakkaphalasannibhe;

Rasassādapiyākāre, ghorādīnavasañcite.

1441.

Bhāventassa paṭikkūla-saññamevaṃ vibhāvino;

Upacārapathaṃ patvā, cittaṃ hoti samāhitaṃ.

1442.

Soyaṃ passambhitāhāra-

Visado so vicakkhaṇo;

Madappamādanikkhanto,

Rasassādanirālayo.

1443.

Limpento viya bhesajja-makkharabbhañjako yathā;

Puttamaṃsaṃva khādanto, āhāraṃ paribhuñjati.

1444.

Ariyavaṃsānupajāto,

Appicchādiguṇodito;

Kāmajālaṃ padāletvā,

Sotthiṃ pappoti paṇḍito.

1445.

Catudhātuvavatthānaṃ, bhāvento pana pañcadhā;

Dhātuyo parigaṇheyya, catassopi sabhāvato.

1446.

Saṅkhepena ca vitthārā, sambhārā ca salakkhaṇā;

Ajjhattañca bahiddhā ca, catudhā vibhaje kathaṃ.

1447.

Yaṃ kiñci kesalomādi, kakkhaḷattaṃ pavuccati;

Ajjhattaṃ pathavīdhātu, bahiddhā tu tatoparā.

1448.

Yūsabhūtanti yaṃ kiñci,

Āpova paripācakaṃ;

Tejo vāyoti gaṇheyya,

Vitthambhakamasesato.

1449.

Vitthāratopi sambhārā, kesalomādi vīsati;

Pathavīdhātu pittādi, dvādasāpoti bhāvaye.

1450.

Tejena yena kāyoyaṃ, santappati jirīyati;

Paridayhati sammā ca, paccanti asitādayo.



我来帮您直译这段巴利文：
1420
信等诸善法，
增长无间断；
正等觉行迹，
彼大义显明。
1421
无难得通达，
最上基础禅；
直道一乘道，
往生梵天界。
1422
此等为习气，
菩提资粮轮；
生天乐食者，
护世无上者。
1423
无量功德利，
无量功德生；
无量故智者，
于此勿放逸。
1424
于食厌恶想，
修习最上想；
段食为所摄，
饮食等诸物。
1425
所食嚼所饮，
所尝独处时；
思维为厌恶，
行等如何生。
1426
舍此苦行林，
可爱无扰乱；
为食须前往，
村落众杂乱。
1427
彼处不净染，
恶人杂秽处；
卑贱求活命，
家家乞饮食。
1428
彼为唾垢染，
舌端所转动；
齿磨所搅碎，
色香皆消失。
1429
胆痰所充满，
脓血所混杂；
入时生厌恶，
可厌可呵责。
1430
腹中尸骸满，
恶臭所熏染；
如狗吐秽物，
如狗食槽中。
1431
如热灰汁中，
种种虫杂乱；
彼处泡所覆，
煮沸而成熟。
1432
此等正成熟，
自性所经历；
增长发毛等，
种种尸骸聚。
1433
正熟复生起，
诸多灾患来；
癞疮白癞等，
百病皆生起。
1434
成熟已腐烂，
聚集诸门中；
如沸脂油团，
相续而流注。
1435
由此身成秽，
恒时臭气熏；
虽常常洗濯，
不能得清净。
1436
此食为可厌，
依止身不净；
流注垢终尽，
生随烦恼果。
1437
欲贪所生起，
病生之系缚；
醉放逸所住，
恶业大道路。
1438
此为不利道，
怖畏恐怖生；
灾患来临门，
趣向恶趣口。
1439
行为自在者，
迷醉于腹欲；
造作染污业，
愚者受苦分。
1440
于彼心离染，
如熟果相似；
味着可爱相，
集诸大过患。
1441
如是修习者，
观察厌恶想；
得近行道已，
心得入等持。
1442
彼止息饮食，
清净具慧眼；
离醉与放逸，
无味着依着。
1443
如涂抹药物，
如擦涂药者；
如食子肉想，
如是受用食。
1444
生于圣种中，
少欲等德生；
破除欲网罟，
智者得安稳。
1445
界差别观想，
修习有五种；
应观察四界，
依自性差别。
1446
略广及资具，
及以诸相貌；
内外当分别，
四种如何分？
1447
发毛等一切，
说为坚硬性；
内为地界性，
外界则在后。
1448
液态为一切，
水及消化火；
风及应观察，
支持无遗余。
1449
广说资具者，
发毛等二十；
地界胆等十，
二水界应修。
1450
由火此身体，
炽热及衰老；
遍烧及正熟，
所食等诸物。

1451.

Tadetaṃ catukoṭṭhāsaṃ, kāyasambhavamattano;

Tejodhātūti gaṇheyya, vāyodhātūticāparaṃ.

1452.

Uddhañcādhogamāvātā, kucchikoṭṭhāsayā tathā;

Aṅgamaṅgānusārī ca, chadhānāpānamiccapi.

1453.

Taṃ taṃ lakkhaṇamārabbha, niddhāretvā salakkhaṇaṃ;

Parigaṇheyya sabbattha, catudhā dhātusaṅgahaṃ.

1454.

Iccevaṃ catukoṭṭhāso,

Dhātumatto kaḷevaro;

Niccetano ca nissatto,

Nissāro parabhojano.

1455.

Ritto tuccho ca suñño ca,

Vivitto ca pavajjito;

Attā vā attanīyaṃ vā,

Natthevettha kathañcipi.

1456.

Kevalaṃ cetanāviddho, kāyoyaṃ parivattati;

Kampito yāya yantaṃva, sādhippāyova khāyati.

1457.

Āyu usmā ca viññāṇaṃ, yadā kāyaṃ jahantimaṃ;

Apaviddho tadā seti, niratthaṃva kaliṅgaraṃ.

1458.

Viparītaṃ papañcentā, bahudhā mohapārutā;

Yattha micchāvipallāsaparābhūtā puthujjanā.

1459.

Saṃsāraddhānakantāraṃ, caturāpāyasaṅkaraṃ;

Byasanekāyanopāyaṃ, nātivattanti dujjanā.

1460.

Soyamevaṃ catuddhāti,

Dhātubhedena passato;

Tassopacāriko nāma,

Samatho hoti cetasi.

1461.

Itthaṃ dhātuvavatthānaṃ, katvā tadanusārato;

Upādārūpadhamme ca, nāmadhamme ca sabbathā.

1462.

Bhūmibhūte pariggayha, passanto paccayaṭṭhitiṃ;

Ajjhattañca bahiddhā ca, vipassantodayabbayaṃ.

1463.

Yathābhūtamabhiññāya, nibbindanto virajjati;

Virāgā ca vimuccitvā, pāragūti pavuccati.

1464.

Āruppaṃ pana bhāvento, kammaṭṭhānamanāvilaṃ;

Catukkapañcakajjhānaṃ, patvā kasiṇamaṇḍale.

1465.

Pariciṇṇavasībhūtā, jhānā vuṭṭhāya pañcamā;

Cinteti daṇḍādānādirūpadosamabhiṇhaso.

1466.

Nibbindanto tato rūpe, tadākāre ca gocare;

Tadālambaṇadhamme ca, patthento samatikkamaṃ.

1467.

Pattharitvāna yaṃ kiñci, ākāsakasiṇaṃ vinā;

Ugghāṭeti tamevātha, kasiṇaṃ dhitimā sato.

1468.

Na taṃ manasi karoti, nāvajjati na pekkhati;

Cintābhogavinimutto, kasiṇaṃ pati sabbathā.

1469.

Tadappāyasamaññātamākāsaṃ pati mānasaṃ;

Sādhukaṃ paṭipādeti, yoniso paṭicintayaṃ.

1470.

Tassāvajjanasampannaṃ, upāyapaṭipāditaṃ;

Kasiṇāpagamākāsaṃ, cintanārabbha vattati.

1471.

Itthamantaradhāpetvā, kasiṇaṃ tu tato paraṃ;

Sabbāvantamanantaraṃ, pharatākāsagocaraṃ.

1472.

Tattha vuttanayeneva, bhāventassopacārato;

Paṭhamāruppamappeti, ākāsānantagocare.

1473.

Tato tamhā vasībhūtā, vuṭṭhahitvā vicintayaṃ;

‘‘Āsannarūpāvacarajjhānapaccatthika’’nti taṃ.

1474.

Nikantiṃ pariyādāya, tamhā ākāsagocarā;

Appetuṃ dutiyāruppa-matisantanti gacchati.

1475.

Paṭhamāruppaviññāṇa-manantaṃ pharato tato;

Dutiyāruppamappeti, viññāṇānantagocare.

1476.

Paṭhamāruppaviññāṇa-mabhāvento tato paraṃ;

Appeti tatiyāruppa-mākiñcaññamhi gocare.

1477.

Tato ca tatiyāruppaṃ, ‘‘santameta’’nti passato;

Catutthāruppamappeti, tatiyāruppagocare.

1478.

Gūthamhi maṇḍape laggo, eko tannissitoparo;

Eko bahi anissāya, taṃ taṃ nissāya cāparo.

1479.

Ṭhito catūhi etehi, purisehi yathākkamaṃ;

Samānatāya ñātabbā, catassopi vibhāvinā.

1480.

Iccālambaṇabhedehi , catudhāruppabhāvanā;

Aṅgabhedaṃ panetāsaṃ, na kathenti tathāpi ca.

1481.

Suppaṇītatarā honti, uddhamuddhaṃ yathākkamaṃ;

Cātumahārājikādidibbasampattiyo yathā.



我来帮您直译这段巴利文：
1451
此等四分别，
身体自生起；
应知火界性，
及知风界性。
1452
上下行诸风，
腹部诸分风；
肢节随行风，
及入出息六。
1453
依彼彼相貌，
辨析诸自相；
应遍观一切，
四界之摄持。
1454
如是四分别，
身体唯界聚；
无心亦无我，
无实他所食。
1455
空虚及空寂，
远离与舍离；
我与我所有，
于此全非有。
1456
唯为心所动，
此身而转动；
如机关所动，
现为有意义。
1457
寿暖与识心，
舍此身体时；
弃置如无用，
木块横卧地。
1458
颠倒戏论者，
多被痴覆盖；
邪颠倒所败，
凡夫诸众生。
1459
轮回道荒野，
四恶趣杂秽；
灾祸趣向道，
恶人不能度。
1460
如是见四界，
界别而观察；
彼得近行定，
名为心寂止。
1461
如是界差别，
作已随顺彼；
所造色诸法，
名法一切中。
1462
观察地界已，
见缘住差别；
内外而观察，
生灭为观慧。
1463
如实证知已，
厌离而离欲；
离欲得解脱，
说名到彼岸。
1464
修习无色定，
清净业处已；
得四五种禅，
于遍处轮中。
1465
修习得自在，
从第五禅出；
思惟杖等取，
色过患数数。
1466
于色生厌离，
及彼相所缘；
及所缘诸法，
希求能超越。
1467
除虚空遍处，
遍满于一切；
除去彼遍处，
坚固具正念。
1468
不作意于彼，
不观察不见；
离思虑所向，
遍处一切中。
1469
彼消失了知，
虚空于意中；
善巧令趣入，
如理而思惟。
1470
彼具足作意，
方便令趣入；
遍处除虚空，
思惟而转起。
1471
如是令消失，
遍处此之后；
一切无边际，
遍满空所缘。
1472
如彼所说道，
修习近行已；
得第一无色，
虚空无边处。
1473
从彼得自在，
出定而思惟；
"近色界诸禅，
为对治"如是。
1474
遍尽诸欲着，
从彼空所缘；
趣向第二定，
无色极寂静。
1475
第一无色识，
无边遍满已；
得第二无色，
识无边处定。
1476
第一无色识，
不作意其后；
得无所有处，
第三无色定。
1477
从彼第三定，
见"此为寂静"；
得第四无色，
第三定所缘。
1478
粪坑中着一，
依彼一则立；
一外无所依，
一依彼而立。
1479
如是四种人，
依次第而住；
智者当了知，
四定相等性。
1480
如是所缘别，
四无色修习；
彼等支差别，
虽未说如是。
1481
次第而上上，
转更为殊胜；
如四大王天，
等天界圆满。

1482.

Āneñjamiti bhāvetvā, samāpattiṃ catubbidhaṃ;

Susamāhitasaṅkappo, sampannācalamānaso.

1483.

Vipassanto yathābhūtaṃ, sacchikatvā phaluttamaṃ;

Ubhatobhāgavimutto, arahāti pavuccati.

1484.

Kammaṭṭhānavidhiṃ ñatvā, cattālīsavidhaṃ tato;

Abhiññāyopi viññeyyā, samathe bhāvanānaye.

1485.

Iddhividhā dibbasotā, cetopariyajānanā;

Pubbenivāsānussati, dibbacakkhu tathāparā.

1486.

Cetosamādhinissaṭṭhā, pañcābhiññā pakāsitā;

Rūpāvacaradhammāva, pañcamajjhānabhūmikā.

1487.

Bahubhāvādidhiṭṭhānaṃ, komārādivikubbanā;

Manomayābhinimmānamiccevaṃ tividhiddhiyo.

1488.

Dibbe ca mānuse sadde,

Tathā dūre ca santike;

Suṇanti yāya sā dibbā,

Sotadhātūti bhāsitā.

1489.

Cetopariyañāṇanti, parapuggalacetaso;

Sarāgavītarāgādiparicchedakamīritaṃ.

1490.

Pubbenivutthakhandhānussaraṇe ñāṇamīritaṃ;

Pubbenivāsānussatiñāṇa nāmena tādinā.

1491.

Cavamāne ca jāyante, satte rūpamarūpakaṃ;

Tathā mānusakaṃ rūpaṃ, thūlaṃ sukhuma santikaṃ.

1492.

Dūre pakāsaṃ channañca, yena passanti yogino;

Cutūpapātañāṇaṃ taṃ, dibbacakkhūti vuccati.

1493.

Anāgataṃsañāṇañca, yathākammupagaṃ tathā;

Tannissitattā gacchanti, dibbacakkhumhi saṅgahaṃ.

1494.

Iti pañcavidhaṃ pattumabhiññaṃ pana paṇḍito;

Katvāna pañcamajjhāne, pañcadhā vasitaṃ cidaṃ.

1495.

Tathā samāhite citte, parisuddhe niraṅgaṇe;

Mudubhūte kammaniye, āneñjamhi patiṭṭhite.

1496.

Abhiññāpādakajjhānā, tato vuṭṭhāya pañcamā;

Abhiññāparikammāya, ninnāmeyyātha mānasaṃ.

1497.

Adhiṭṭheyyādikaṃ taṃ tamāvajjitvā yathārahaṃ;

Parikammaṃ karitvāna, samāpajjeyya pādakaṃ.

1498.

Punadeva ca vuṭṭhāya, parikammaṃ yathā pure;

Karontassa panappeti, abhiññāṇena pañcamaṃ.

1499.

Adhiṭṭhantaṃ vikubbantaṃ, nimminantaṃ yathārahaṃ;

Sadde suṇantaṃ sattānaṃ, parijānañca mānasaṃ.

1500.

Saraṃ pubbenivāsañca, passaṃ sugatiduggatiṃ;

Yathākammaṃ vipākañca, pajānantamanāgataṃ.

1501.

Yathāsambhavamiccevamupāyakusalo muni;

Upanissayasampanno, abhiññamadhigacchati.

1502.

Pattābhiñño mahāyogī, pariyodātamānaso;

Paripakkena ñāṇena, vipassitvā tilakkhaṇaṃ.

1503.

Laddhāsavakkhayaṃ ñāṇaṃ, chadhābhiññamanuttaraṃ;

Mahākhīṇāsavo nāma, chaḷabhiñño pavuccati.

1504.

Cattālīsavidhaṃ panitthamamalocetomalakkhālanaṃ,

Kammaṭṭhānanayaṃ yamāha sugato sammā samādhānakaṃ;

Saṃkhittaṃ kathitaṃ tamettha sakalaṃ sābhiññamettāvatā,

Kattabbā muninettha sādhumatinā sambhāvanā sabbathā.

1505.

Varaguṇagaṇabhūsitānusiṭṭhaṃ,

Iti samathamimaṃ tu bhāvayitvā;

Paramamanupamaṃ bhajanti dhīrā,

Hitasukhamukhamuttamānubuddhaṃ.

Iti nāmarūpaparicchede sesakammaṭṭhānavibhāgo nāma

Dasamo paricchedo.

Niṭṭhito ca nāmarūpaparicchede sabbathāpi

Samathabhāvanāvibhāgo.

11. Ekādasamo paricchedo

Vipassanāvibhāgo

1506.

Dvidhā samuṭṭhānadhurā, tividhā bhūmiyo matā;

Tividhābhinivesā ca, sarīraṃ tu catubbidhaṃ.

1507.

Tividhā bhāvanā tattha, saṅkhāresu yathārahaṃ;

Duvidhākāramārabbha, nijjhāyati tilakkhaṇaṃ.

1508.

Aṭṭhārasākārabhinnā, dasāvatthā vibhāvitā;

Tidhā vibhāgā sādheti, vimokkhattayamuttamaṃ.



我将按照要求将这段巴利文直译成简体中文：
1482
修习不动，四种定境；
心意善定，成就不动之心。
1483
如实观照，证得最上果；
两分解脱，称为阿罗汉。
1484
了知业处，共有四十种；
神通亦当，知修止观法。
1485
神变、天耳、他心通知；
宿命随念、天眼亦然。
1486
由心定所生，宣说五神通；
色界诸法中，第五禅地摄。
1487
多身等决意，童子等变化；
意生所造作，如是三神变。
1488
天界与人间，
远处及近处；
诸声皆能闻，
此称为天耳。
1489
他心智即是，了知他人心；
分别有贪离贪等，如是称他心。
1490
忆念宿世诸蕴智，
名为宿命随念智。
1491
有情死时与生时，色与非色；
乃至人间诸色相，粗细远近。
1492
远近明暗瑜伽者，皆能得见；
死生之智即名为，天眼通说。
1493
未来分智与业报智，
依此摄入天眼通中。
1494
如是智者欲得此，五种神通；
应于第五禅中修，五种自在。
1495
如是心得等持时，清净无垢；
柔软适业而安住，不动之境。
1496
从神通基础禅出，即第五禅；
为修神通作准备，应调伏其心。
1497
决意等事随所应，观察思维；
作意准备诸事已，入基础禅定。
1498
复从定中出起已，如前作准备；
如是修习即能得，第五神通智。
1499
能作决意与变化，能造所欲事；
能闻诸声及了知，一切有情心。
1500
忆念宿命并能见，善趣与恶趣；
了知业报之果报，及知未来事。
1501
如是随其所生起，方便善巧者；
具足诸种因缘者，即能得神通。
1502
得通大瑜伽行者，心意清净者；
以其成熟智慧力，观照三法印。
1503
得尽诸漏智慧力，六神通无上；
名为大漏尽圣者，称为六神通。
1504
四十种清净心垢洗涤法，
善逝所说业处正等持道，
于此略说一切具神通事，
智者于此当善作诸修习。
1505
具足殊胜功德教导者，
如是修习此等止禅法；
智者即得无上殊胜乐，
最上利益安乐之觉悟。
以上为名色差别论第十品
余业处分别品。
名色差别论止观分别品
至此完毕。
第十一品
观禅分别品
1506
二种根本法，三种地界智；
三种胜解法，四种色身观。
1507
三种修习法，如理诸行中；
依二种行相，观照三法印。
1508
十八行相分，显示十种境；
三种分别成，三解脱无上。

1509.

Catusaccapaṭivedhā, sattaṭṭhāriyapuggalā;

Klesahānī yathāyogaṃ, catasso paṭisambhidā.

1510.

Tividhā ca samāpatti, nirodhā ca tathāparā;

Nissandaphalamiccāhu, tassā sāsanakovidā.

1511.

Vipassanābhāvanāya-miti bhāsanti paṇḍitā;

Tamidāni pavakkhāmi, yathānukkamato kathaṃ.

1512.

Bhūmidhamme pariggayha, vicinantassa yogino;

Satiyā samathā vātha, samuṭṭhāti vipassanā.

1513.

Sabhāvapaṭivedhe ca, saddhammapaṭipattiyaṃ;

Paññāsaddhādvayaṃ tassā, dhuramāhu dhurandharā.

1514.

Tebhūmakasabhāvānaṃ, sappaccayapariggaho;

Ñātapariññā nāmāyaṃ, bhūmīti paṭhamā matā.

1515.

Kalāpato sammasanaṃ, udayabbayadassanaṃ;

Pariññātīraṇā nāma, dutiyā bhūmi bhāsitā.

1516.

Pahānapariññā bhūmi, tatiyāhu tatoparaṃ;

Bhaṅgādiñāṇamiccevaṃ, tividhā bhūmiyo matā.

1517.

Khaṇasantatiaddhāna-vasenettha samīritā;

Aniccā dukkhānattāti, tividhābhinivesanā.

1518.

Diṭṭhikaṅkhāvitaraṇā, maggāmaggapaṭippadā;

Visuddhiyo catassopi, sarīranti nidassitā.

1519.

Salakkhaṇavavatthānaṃ, paccayākāranicchayo;

Kummaggaparihāro ca, tilakkhaṇavipassanā.

1520.

Iti lakkhaṇabhinnattā, labbhantekakkhaṇepi ca;

Desitā hetubhūtena, kamenevaṃ visuddhiyo.

1521.

Sīlabbisuddhiādīnaṃ, tathā sāva paramparā;

Cittabbisuddhiādīnamatthāyāti pakāsitā.

1522.

Dissamānasabhāvānaṃ, passanto paccayaṭṭhiti;

Paripanthavimutto hi, paṭipādeti bhāvanaṃ.

1523.

Tathāpi ca visesena, paṭipannassa yogino;

Tattha tattha vibhūtattā, ṭhānato bheditā kathaṃ.

1524.

Rūpapubbaṅgamaṃ vātha, nāmapubbaṅgamaṃ tathā;

Ajjhattaṃ vā bahiddhā vā, yathāpākaṭadhammato.

1525.

Nāmarūpādibhedena, bhūmidhammapariggaho;

Vuttā diṭṭhivisuddhīti, attadiṭṭhippahānato.

1526.

Āhacca paccayuppannā, tathā tabbhāvabhāvino;

Pavattantīti saṅkhāre, passato pana yoniso.

1527.

Paccayaggāhinī paññā, nāmarūpappavattiyā;

Kaṅkhā taranti tāyāti, kaṅkhāvitaraṇā matā.

1528.

Aniccā dukkhānattāti, paccayāyattavuttito;

Saṅkhipitvā kalāpena, sammasīyanti saṅkhatā.

1529.

Uppādavayabhāvopi, lakkhaṇattayasādhako;

Paccayākāramārabbha, lakkhīyati visesato.

1530.

Tasmā sammasanañāṇaṃ, udayabbayadassanaṃ;

Kaṅkhāvitaraṇāyaṃ tu, saṅgayhati visuddhiyaṃ.

1531.

Tattha saṃklesavikkhepaṃ, kummaggaṃ parivajjato;

Maggāmaggavisuddhīti, ñāṇadassanamīritaṃ.

1532.

Tato kathenti akliṭṭhamudayabbayadassanaṃ;

Ādiṃ katvā paṭipadāñāṇadassanasuddhiyaṃ.

1533.

Paccayapaccayuppanne, yathāvatthuvavatthite;

Pahātumīhamānānaṃ, niyyānapaṭipattito.

1534.

Upaklesavisuddho hi, punadevodayabbayaṃ;

Adhiṭṭhahitvā bhaṅgādi-ñāṇehi paṭipajjati.

1535.

Tathā cābhinavuppanne, bhijjamāne vipassato;

Saṃvegakaḍḍhitaṃ ñāṇaṃ, bhaṅgādimanutiṭṭhati.

1536.

Tato pubbe pavattā hi, saṃklesāpāyasambhavā;

Paṭipattivisuddhīti, na saṅgayhati bhāvanā.

1537.

Sampādento paniccetā, catassopi visuddhiyo;

Aniccā dukkhānattāti, bhāveyya tividhā kathaṃ.

1538.

Paccayapaccayuppannā, jātānantarabhedino;

Aniccā ca pabhaṅgū ca, palujjanti cavanti ca.

1539.

Addhuvā ca asārā ca, vibhavā ca vināsino;

Saṅkhatā vipariṇāma-dhammā ittarakālikā.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
1509
通达四圣谦，七八种圣者；
随应断烦恼，及四无碍解。
1510
三种等至法，灭尽定亦然；
此等皆名为，流果诸智者。
1511
智者如是说，此为观禅修；
我今当次第，宣说于此法。
1512
瑜伽行者当，摄持诸地法；
或从念或止，生起于观慧。
1513
通达自性时，及行正法时；
慧信二种法，担负者所说。
1514
三地自性法，摄持诸缘起；
此名知遍知，说为第一地。
1515
观察诸聚法，见生灭转变；
度遍知名为，所说第二地。
1516
断遍知之地，说为第三地；
坏灭等诸智，是为三种地。
1517
刹那相续时，于此等流转；
无常苦无我，三种胜解法。
1518
见清净度疑，道非道行迹；
四种清净法，显示为其身。
1519
自相之决定，缘起之抉择；
离邪道及观，三种共相法。
1520
如是相各异，一刹那可得；
以因缘次第，宣说诸清净。
1521
戒清净等法，如是次第性；
为心清净等，之义而宣说。
1522
见诸现行法，及见缘住立；
远离诸障碍，修习于观法。
1523
如是殊胜修，瑜伽行者行；
彼彼显明故，依处分别说。
1524
或以色为先，或以名为先；
或内或外观，随明显法性。
1525
名色等差别，摄持诸地法；
说为见清净，由断我见故。
1526
观察诸行法，缘生及缘有；
如理而生起，缘生缘灭法。
1527
缘摄持智慧，名色诸流转；
由此度疑惑，名为度疑清净。
1528
无常及苦空，依止缘而起；
总摄为一聚，观察诸有为。
1529
生灭之体性，成就三法印；
观察缘起法，别相而了知。
1530
是故观察智，及见生灭智；
摄于度疑惑，清净之之中。
1531
远离染污散，及离诸邪道；
说为道非道，清净之知见。
1532
此后说无染，生灭之观察；
始于行道智，见清净之中。
1533
缘及缘所生，如实而安立；
为欲断除故，行趣向之道。
1534
远离诸随染，复观生与灭；
决意而修习，坏灭等诸智。
1535
如是新生起，观察诸坏灭；
悚惧所牵引，随顺坏灭智。
1536
此前所修习，染污堕恶趣；
行道之清净，不摄此修习。
1537
圆满成就此，四种清净法；
无常苦无我，三种如是修。
1538
缘生缘所生，生已即坏灭；
无常且易坏，衰败而消失。
1539
不住且无实，趋向于坏灭；
有为变异法，时节甚短暂。

1540.

Khayadhammā vayadhammā, lahukālappavattino;

Tāvakālikadhammā ca, parittaṭṭhitikā tathā.

1541.

Khaṇattayaparicchinnā, pubbāparavicittakā;

Purakkhatā nirodhassa, sassatā na kudācanaṃ.

1542.

Jāyanti parihānāya, na tu jāyanti vuddhiyā;

Jiyyamānāva tiṭṭhanti, jiṇṇā bhaṅgaparāyaṇā.

1543.

Ahutvāyevuppajjanti, na kutocipi āgatā;

Hutvā antaradhāyanti, na tu katthaci sañcitā.

1544.

Taṃ taṃ paccayasāmaggi-mattalābhāya nissitā;

Nirodhadhammā jāyanti, jātā byanti bhavanti te.

1545.

Yathā nadī pabbateyyā, yathā dīpasikhā tathā;

Sīghasīghaṃ pavattantā, uppajjanti vayanti ca.

1546.

Jātā jātā nirujjhanti, aññe aññe tu jāyare;

Avīci anusambandhā, na jānanti visesato.

1547.

Iti nānappakārena, vipassanto vicakkhaṇo;

Aniccabhāvanaṃ dhīro, paripāceti sādhukaṃ.

1548.

Dukkhā ca dukkhavatthū ca, abhiṇhaparipīḷitā;

Rogā gaṇḍā ca sallā ca, aghato ca upaddavā.

1549.

Bhayopasaggāghamūlā,

Sāsavādīnavītitā;

Aleṇāsaraṇātāṇā,

Vadhakā mārakāmisā.

1550.

Jātidhammā jarābyādhi-

Sokopāyāsabhāgino;

Paridevasabhāvā ca,

Saṃklesā dukkhabhāgino.

1551.

Jegucchā paṭikūlā ca, bībhacchā ca virūpino;

Ajaññā capalā hīnā, duggandhā bālasevitā.

1552.

Sokantarikatāniccaṃ, taṇhāya kaḍḍhitā bhusaṃ;

Kapaṇā duggatā dīnā, vipannā ca vighātino.

1553.

Attalābhaṃ gavesanti, taṃtaṃpaccayanissitā;

Dukkhādhiṭṭhānamaccantaṃ, jātā puna vihaññare.

1554.

Aggikūpe nimuggāva, klesasantāpabhāgino;

Oviddhā viya sattīhi, saṅkhārā niccadukkhitā.

1555.

Jāyamānā ca jiyyantā, miyyantā ca khaṇe khaṇe;

Pasukā viya niccammā, haññanti serikāturā.

1556.

Tilāni tilayanteva, ucchuyanteva ucchuyo;

Udayabbayāvassaṃ te, pīḷayanti abhiṇhaso.

1557.

Manoramanavākārā , vipallāsaparikkhatā;

Iriyāpathasañchannā, nopatiṭṭhanti dukkhato.

1558.

Saṅkhāresu panetesu, vedanāssādarodhino;

Sāva sandulasambaddhā, sammohaparivāritā.

1559.

‘‘Aduṃ dukkhamidaṃ dukkha’’-miti saṃsāracārino;

Dukkhahetumajānantā, sambhamanti aviddasu.

1560.

Sukhākāramapassantā, dukkhabhāranipīḷitā;

Patthenti dukkhamevaññaṃ, bālā byasanabhāgino.

1561.

Cavantā upapajjantā, rukkhasākhaṃva makkaṭo;

Dukkhamekaṃ vimuccanti, tato gaṇhanti cāparaṃ.

1562.

Te dīgharattaṃ socanti, taṇhāsallasamappitā;

Diṭṭhipāsasamupetā, mānatthambhānusāyino.

1563.

Tamākāraṃ paniccevaṃ, vipassanto visārado;

Dukkhānupassanaṃ nāma, paripāceti bhāvanaṃ.

1564.

Dhammaṭṭhitiniyāmā hi, khandhāyatanadhātuyo;

Anattāsassatantā ca, īhābhogavivajjitā.

1565.

Payojanamadhiṭṭhāya, na tu byāpārayanti ca;

Paccayapaccayuppannā, janetuṃ vātha jāyituṃ.

1566.

Tathāpi hetusāmaggi-sambhave sambhavanti te;

Tabbhāvabhāvibhāvena, aññamaññapavattitā.

1567.

Ajāyituṃ na sakkonti, sati paccayasambhave;

Paccayānamalābhe tu, na jāyanti kudācanaṃ.

1568.

Na kiñcettha apekkhitvā, samaggā honti paccayā;

Na janetuṃ na sakkonti, samaggā ca kudācanaṃ.

1569.

Yathāpaccayalābhena , pavattanti yathā tathā;

Rakkhitā vā vidhātā vā, natthi assāmikā tathā.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
1540
灭法与坏法，短暂时流转；
暂时诸法性，住立亦短促。
1541
三刹那所限，前后异相续；
趋向于灭尽，永不成常住。
1542
生起为衰退，不为增长生；
住时即衰老，老已趋坏灭。
1543
本无而忽生，非从何处来；
有已复消失，不积聚何处。
1544
依止诸因缘，和合而获得；
生起皆灭法，生已复消亡。
1545
如山间流水，又如灯焰光；
迅速而流转，生起复灭去。
1546
生生而灭尽，此灭彼复生；
相续无间断，不知其差别。
1547
如是种种相，具眼者观察；
智者善修习，无常之观法。
1548
苦及苦之事，恒常受逼迫；
病瘤与毒箭，灾祸及损害。
1549
怖畏与灾患，
过患及有漏；
无护无归依，
魔食杀害者。
1550
生法老病死，
忧恼愁苦分；
悲泣之本性，
染污苦之分。
1551
可厌与违逆，可怖不端严；
不善多动摇，臭秽愚者习。
1552
忧愁常相随，贪爱所牵引；
贫困与衰败，失意多烦恼。
1553
寻求自身利，依止诸因缘；
住立于极苦，生已受折磨。
1554
如堕火坑中，烦恼热所逼；
如被剑刺穿，诸行常受苦。
1555
生时与老时，死时刹那间；
如剥皮之畜，杀戮无自在。
1556
如压榨芝麻，如压榨甘蔗；
生灭必如是，恒常受逼迫。
1557
意悦新形相，颠倒所庄严；
威仪所遮蔽，不住于苦性。
1558
于此诸行中，受味所遮蔽；
如系缚锁链，愚痴所包围。
1559
"彼苦与此苦"，轮回中流转；
不知苦因故，愚者生惶惑。
1560
不见乐相状，苦担所压迫；
愚人遭损害，更求其他苦。
1561
死时与生时，如猴跳树枝；
舍一种苦已，复取另一苦。
1562
彼等长久时，爱箭所贯穿；
见网所系缚，慢柱所随眠。
1563
如是此行相，勇者善观察；
名为苦随观，圆满此修习。
1564
法住与法性，蕴处及界等；
无我非常住，离作意造作。
1565
虽依目的住，不能有作为；
缘生缘所生，生者与能生。
1566
如是因缘会，和合而生起；
以彼此性故，互相而流转。
1567
因缘和合时，不能不生起；
因缘不得时，终不能生起。
1568
此中无所观，因缘得和合；
不能生诸法，纵使得和合。
1569
随因缘获得，如是而流转；
无有能护持，亦无主宰者。

1570.

‘‘Ahaṃ mama’’nti gaṇhantā, pariṇāmenti aññathā;

Vissasantā harantete, parābhūtā palambhino.

1571.

Rittā tucchā ca suññā ca, vivittā sāravajjitā;

Salakkhaṇaparicchinnā, dhammā natthettha puggalo.

1572.

Jāyamānā ca jiyyantā, miyyamānā ca saṅkhatā;

Vivasā parivattanti, vaso tesaṃ na katthaci.

1573.

Na tesu kassacisseraṃ, na tesañcatthi katthaci;

Na cattanīti saṅkhārā, ādhipaccavivajjitā.

1574.

Kadalīpattavaṭṭīva, aññamaññapatiṭṭhitā;

Sahajātagghanībhūtā, nopaṭṭhanti anattato.

1575.

Arūpanissitaṃ rūpaṃ, arūpaṃ rūpanissitaṃ;

Jaccandhapīṭhasappīva, aññamaññavavatthitaṃ.

1576.

Yantasuttena yantaṃva, kāyayantaṃ pavattati;

Nāmāvakaḍḍhitaṃ tattha, natthi attā sayaṃvasī.

1577.

Cetovipphāranipphannā, vāyodhātusamuṭṭhitā;

Iriyāpathaviññattivikārā pālakā matā.

1578.

Oviddhavedanāsallavikārapariṇāmato;

Bālānaṃ cittanipphannā, attāti parikappanā.

1579.

Suddhasaṅkhārapuñjoyaṃ, nettha sattopalabbhati;

Taṃ taṃ paccayamāgamma, dukkhakkhandhova jāyati.

1580.

Evamādippakārehi, vipassanto anattato;

Anattabhāvanaṃ nāma, bhāvetīti pavuccati.

1581.

Bhāvento tividhampetaṃ, nijjhāyati tilakkhaṇaṃ;

Nimittañca pavattañca, samārabbha yathākkamaṃ.

1582.

Attalābhanimittañca , taṃtaṃpaccayanissitā;

Tabbhāvabhāvibhāvena, lakkhīyanti nimittato.

1583.

Jāyamānā ca jiyyantā, miyyamānā ca saṅkhatā;

Taṃ taṃ bhāvamatikkamma, pavattanti khaṇe khaṇe.

1584.

Hetunissayanākāro, nimittanti tato mato;

Pavattaṃ vattanākāro, khaṇasantatiaddhato.

1585.

Apubbābhinavuppatti, uppādoti pakāsito;

Pubbāpariyasandhānaṃ, paṭisandhīti bhāsitā.

1586.

Āyūhantīti vuccanti, tadatthaṃ pana vāvaṭā;

Iccādipariyāyehi, bahvākārāpi saṅkhatā.

1587.

Nimitte ca pavatte ca, vatthuto yanti saṅgahaṃ;

Taṃ dvayākāramārabbha, patiṭṭhāti tilakkhaṇaṃ.

1588.

Paccayādhīnadhammānaṃ, uppādavayalakkhitā;

Aniccatānimittaṭṭhā, pavattesu na pākaṭā.

1589.

Pubbāparavicittānamasamatthānamattani;

Sannissayena nipphanno, bhāvadubbalyasādhako.

1590.

Hetusaṅkhātabhāvo hi, saṅkhārānamaniccatā;

Pavattamānā dasseti, taṃ sabhāvaṃ panattano.

1591.

Niccā dhuvā ce saṅkhārā, kasmā pekkhanti paccaye;

Ahutvā yadi nissāya, jātā kā tattha niccatā;

1592.

Attalābhaṃ labhitvāna, hetusāmaggilābhato;

Yāpessanti tamaññatra, kathaṃ nāmattadubbalā.

1593.

Paccaye anapekkhitvā, yadi natthi samatthatā;

Attalābhūpalābhāya, kiṃ samatthānupālane;

1594.

Janakā paccayānañhi, tadāyūhanato paraṃ;

Parihāritumāraddhā, jiyā khittasaro yathā.

1595.

Accīva vaṭṭinikkhantā, meghamuttāva vijjutā;

Paccayuddhaṭavissaṭṭhā, dhammā bhaṅgaparāyaṇā.

1596.

Tasmā nimittamākāraṃ, passanto sa vipassako;

‘‘Vinassanti avassa’’nti, saddahanto vimuccati.

1597.

Aniccato tathā hevaṃ, vipassantassa yogino;

Saddhāvimokkha bāhulyaṃ, bhavatīti pakāsitaṃ.

1598.

Iti saṅkhāradhammesu, nimittākāranicchitaṃ;

Aniccalakkhaṇaṃ dhīro, nijjhāyati niyāmato.

1599.

Bādhakattabhayākārā, pavatte dukkhitā viya;

Pavattamānā pīḷenti, saṅkhārā ca bhayāvahā.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
1570
执取"我我所"，转变成异相；
信赖而夺取，欺诈受损害。
1571
空虚且空寂，远离无实质；
自相所限定，此中无有人。
1572
生时及老时，死时诸有为；
无奈而流转，无处有自在。
1573
于此无谁主，彼等无处依；
非我诸行法，远离主宰性。
1574
如芭蕉叶卷，互相而依止；
俱生无实体，不住无我性。
1575
色依无色住，无色依色住；
如盲扶拐杖，互相而安立。
1576
如机关牵线，身机而运转；
名法所牵引，无有自主我。
1577
心遍满所成，风界所生起；
威仪表色变，说为能护持。
1578
刺入受痛箭，变化转异故；
愚者心所成，执取为实我。
1579
纯粹行蕴聚，此中无有情；
依止诸因缘，唯苦蕴生起。
1580
如是等诸相，观察无我性；
说为正修习，无我之观法。
1581
修习此三种，观照三法印；
相及转变性，次第而观察。
1582
自身获得相，依止诸因缘；
随其性转变，从相而了知。
1583
生时与老时，死时诸有为；
超越诸状态，刹那刹那转。
1584
因缘所依相，是名为法相；
转变行相者，刹那相续时。
1585
前所未有生，说名为生起；
前后相连系，说名为结生。
1586
勤勉趣向者，说为忙于此；
如是等差别，有为多行相。
1587
法相与转变，摄于事物中；
依此二行相，安立三法印。
1588
依缘诸法性，生灭为标记；
无常相住立，转中不明显。
1589
前后差别法，不能自存立；
依止而成就，显示体性弱。
1590
因缘所成法，诸行无常性；
正在流转时，显示其自性。
1591
若诸行常住，何须观因缘；
若依缘始生，何处有常性。
1592
以得因缘会，获得自体性；
离此欲存续，如何自体弱。
1593
若不观因缘，无有独存性；
为获得自体，何能自护持。
1594
生起诸因缘，趣向彼之后；
开始衰败去，如射箭离弦。
1595
如灯焰离灯，如电出乌云；
因缘所舍弃，诸法趋坏灭。
1596
是故见法相，观察之行者；
必定归灭尽，信解而解脱。
1597
如是观无常，瑜伽行者修；
信解脱增长，如是已宣说。
1598
如是诸行法，决定相行相；
无常之法印，智者如理观。
1599
逼迫性怖相，转中如受苦；
正在流转时，诸行生怖畏。

1600.

Uppādābhinavākāraṃ, atikkamma tato paraṃ;

Jarājaccaritā hutvā, bhañjamānā kathaṃ sukhā.

1601.

Tasmā pavattamākāraṃ, nijjhāyanto nirantaraṃ;

Saṅkhāre dukkhato disvā, hitvāna paṇidhiṃ tahiṃ.

1602.

Tadāyūhananissaṅgo, passaddhadaratho sukhī;

Samādhibahulo yogī, vūpasantoti vuccati.

1603.

Byāpāravasitākāraṃ, saṅkhārānaṃ vipassato;

Nimitte ca pavatte ca, upaṭṭhāti anattato.

1604.

Anattādhīnanipphannā, vasātītappavattino;

Bhāvadubbalyanissārā, kathamattā bhavissare.

1605.

Tamevaṃ paṭivijjhanto, maññatānattalakkhaṇaṃ;

Vipassanārasassādī, saṃvegabahulo bhave.

1606.

Iccāhacca pavattānaṃ, lakkhaṇānaṃ sabhāvato;

Vavatthito tattha tattha, taṃtaṃlakkhaṇanicchayo.

1607.

Tathāpipākaṭaṭṭhāne , hetubhūte ca yoniso;

Vavatthapeti saṅkhāya, lakkhaṇāni vicakkhaṇo.

1608.

Uppādavayabhāvena, dissamānā hi saṅkhatā;

Pubbāparavivekena, dassenti tadaniccataṃ.

1609.

Tathā ca vipariṇāmaṃ, vipassanto visārado;

Nimittaphalanipphannaṃ, tamatthamadhimuccati.

1610.

Dukkhappavattihetuttā, nimittamapi paṇḍito;

Bhayāvahaniyāmena, bādhakanteva passati.

1611.

Tathā hi paccayārabbha, saṅkhārā nissayanti ce;

Tatovassaṃ bhavissanti, mahabbhayasamohitā.

1612.

Nirodhadhammā jāyanti, sallaviddhāva dukkhitā;

Jarāturā vipajjantā, bhijjantāva vighātino.

1613.

Tenevāniccato diṭṭhā, dukkhabhāvena khāyare;

Saṅkhatattā sabhāvo hi, dukkhāya parivattati.

1614.

Aniccā puna saṅkhārā, dukkhāti ca vavatthitā;

Anattattaniyāmena, nidassenti salakkhaṇaṃ.

1615.

Kathaṃ attaparādhīnā, paccayuppannabhaṅgurā;

Vipattiniyatā vātha, bādhamānā bhayāvahā.

1616.

Āhaccākārabhedena, tividhā hi vipassanā;

Aniccā dukkhānattāti, ayamettha vinicchayo.

1617.

Tidhābhūtā paniccetā, pahānākārabheditā;

Mahāvipassanā nāma, aṭṭhārasavidhā kathaṃ.

1618.

Hetusāmagginipphannamaniccanti tilakkhaṇaṃ;

Aniccataṃ vipassanto, niccasaññaṃ vimuñcati.

1619.

Aniccatāyādhiṭṭhānanimittaṃ pana passato;

Animitte vimuccantī, animittānupassanā.

1620.

Nirujjhamānadhammānaṃ, byantibhāvaṃ vipassato;

Samudayaṃ pajahantī, nirodhāanupassanā.

1621.

Sithilā jātu nissārā, dubbalā lahughātino;

Khayadhammāti saṅkhāya, ghanasaññaṃ vimuñcati.

1622.

Attalābhamatikkamma, vayantīti vicintayaṃ;

Jahatāyūhanaṃ tattha, putte sūtipajā viya.

1623.

Anavattitabhāvānaṃ, aññathattaṃ vipassato;

Vikārapariṇāmesu, dhuvasaññā virajjati.

1624.

Ālambañca tadālamba-ñāṇabhaṅgañca bhāvayaṃ;

Sārādānābhinivesaṃ, adhipaññāya muccati.

1625.

Iccāniccānimittā ca, nirodhā ca khayā vayā;

Viparīṇāmādhisaññā, dhammānupassanāti ca.

1626.

Sattānupassanābhedamaniccākāradassanaṃ;

Niccasaññādibhaṅgāya, paridīpenti paṇḍitā.

1627.

Taṃ tamākāramārabbha, tathā bāhulyavuttito;

Taṃlakkhaṇānugatā ca, bhedā tasseva sattadhā.

1628.

Sukhasaññaṃ nissajjantī, vuttā dukkhānupassanā;

Nibbinnā nibbidāñāṇaṃ, virāgā rāgavajjitā.

1629.

Jātāppaṇihitā nāma, muñcantī paṇidhiṃ tathā;

Nirālayābhinivesā, ādīnavānupassanā.

1630.

Pañcānupassanābhedaṃ , tadidaṃ dukkhadassanaṃ;

Sukhasaññādibhaṅgāya, pavattanti pakāsitaṃ.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
1600
生起新行相，超越彼之后；
衰老所侵染，坏灭何有乐。
1601
是故观转变，相续无间断；
见诸行是苦，舍离诸欲求。
1602
不执着趣向，安息无忧乐；
瑜伽多等持，说为得寂静。
1603
观察诸行法，作为势力相；
法相与转变，显现无我性。
1604
依他而成就，超越自在转；
性弱无实质，何能有自我。
1605
如是通达者，了知无我相；
得观智之味，多生厌离心。
1606
如是现行法，从自性法相；
于彼彼决定，彼彼相抉择。
1607
如是明显处，及诸因缘中；
善巧者观察，安立诸法相。
1608
以生灭体性，显现诸有为；
前后差别中，显示其无常。
1609
如是勇者观，变异之体性；
由相果成就，胜解于此义。
1610
苦之流转因，相亦智者见；
依怖畏法性，见为能逼迫。
1611
如是依因缘，诸行若依止；
必定将成为，大怖所迷惑。
1612
生起灭法性，如箭所伤苦；
老病所恼坏，破坏多忧恼。
1613
是故见无常，显现为苦性；
有为之自性，转变成为苦。
1614
无常诸行法，安立亦为苦；
依无我法性，显示自相状。
1615
何故依他转，缘生而易坏；
决定成衰败，逼迫生怖畏。
1616
依现行差别，观慧有三种；
无常苦无我，是为此抉择。
1617
此等成三种，依断相差别；
名大观智法，如何有十八。
1618
因缘和合成，无常三法印；
观察无常者，舍离常想执。
1619
无常所住立，法相若观察；
解脱无相中，无相随观智。
1620
诸法正灭时，观察尽灭相；
舍离集起想，灭尽随观智。
1621
松弛且无实，脆弱易损坏；
了知为灭法，舍离坚实想。
1622
超越自体得，观察其灭尽；
舍离诸造作，如母生子后。
1623
诸法不转还，观察成异相；
变异转变中，离染坚固想。
1624
所缘及缘智，坏灭而修习；
执取为实想，以慧而解脱。
1625
无常无相法，灭尽与衰灭；
变易与胜想，法随观亦然。
1626
七随观差别，见无常行相；
智者为破除，常想等宣说。
1627
依彼彼行相，如是多修习；
随顺彼法相，七种有差别。
1628
舍离于乐想，说名苦随观；
厌离厌离智，离贪无贪著。
1629
生无所愿乐，舍离诸意愿；
无所依执着，过患随观智。
1630
五种随观别，此即见苦法；
为破除乐想，等转如是说。

1631.

Anattato vipassanto, attasaññā vimuccati;

Jahatattābhinivesaṃ, jhāyanto puna suññato.

1632.

Dvayānupassanābhedamanattākāradassanaṃ;

Attasaññābhinivesaṃ, vimokkhāya vibhāvituṃ.

1633.

Paṭinissaggato disvā, saṅkhāresu tilakkhaṇaṃ;

Jahanto saṅkhatādānaṃ, pakkhandati asaṅkhate.

1634.

Yathābhūtena ñāṇena, vipassanto vimuccati;

Sammohābhinivesamhā, avipallatthadassano.

1635.

Mohatābhogavimuttā, paṭisaṅkhānupassanā;

Jahantappaṭisaṅkhaṃ tu, paṭisaṅkhāya lakkhaṇaṃ.

1636.

Diṭṭhisaṅkhātadosattā, vibhāvento vivaṭṭato;

Saṃyogābhinivesamhā, paṭilīno vimuccati.

1637.

Muccītukamyatāñāṇaṃ, paṭinissaggasammataṃ;

Yathā bhūtaṃ tathā ñāṇaṃ, paccayākāranissitaṃ.

1638.

Saṅkhārupekkhāñāṇaṃ tu, paṭisaṅkhānupassanā;

Vuṭṭhānagāminī nāma, vivaṭṭanti pavuccati.

1639.

Catassopi paniccetā, ādānādippabhañjitā;

Lakkhaṇattayamāhacca, pavattanti yathā tathā.

1640.

Nimittamārabbha tathā pavattaṃ,

Tilakkhaṇaṃ jhāyati yāya yogī;

Tamitthamaṭṭhārasabhedabhinnaṃ,

Vipassanābhāvanamāhu dhīrā.

1641.

Vipassanānayamimamuttamaṃ subhaṃ,

Nidassitaṃ jinavacanānusārato;

Vibhāvayaṃ manasi hitāvahaṃ paraṃ,

Nirāmayaṃ padamanupāpuṇissati.

Iti nāmarūpaparicchede vipassanāvibhāgo nāma

Ekādasamo paricchedo.

12. Dvādasamo paricchedo

Dasāvatthāvibhāgo

1642.

Iccaṭṭhārasadhā bhinnā, paṭipakkhappahānato;

Lakkhaṇākārabhedena, tividhāpi ca bhāvanā.

1643.

Kalāpato sammasanaṃ, udayabbayadassanaṃ;

Bhaṅge ñāṇaṃ bhaye ñāṇaṃ, ñāṇamādīnavepi ca.

1644.

Tatheva nibbidāñāṇaṃ, ñāṇaṃ muccitukamyatā;

Paṭisaṅkhā ca saṅkhāru-pekkhāñāṇānulomakaṃ.

1645.

Iccāvatthāpabhedena, dasadhāpi vibhāvitā;

Sabhāgatthavisesena, tidhā saṅgahitā puna.

1646.

Yathābhūtaṃ nāma ñāṇattayaṃ sammasanādikaṃ;

Bhayādiñāṇaṃ tividhaṃ, nibbidāti pavuccati.

1647.

Tathā muccitukāmādi, virāgova catubbidhaṃ;

Lakkhaṇattayanijjhānavasena puna vuṭṭhitā.

1648.

Suññatañcānimittañca , tathāppaṇihitanti ca;

Sādheti maggasaṅkhātaṃ, vimokkhattayamuttamaṃ.

1649.

Iti bhāvetukāmassa, vibhāveti yathākkamaṃ;

Dasāvatthāvibhāgena, samādāya yathā kathaṃ.

1650.

Visuddho paṭhamaṃ tāva, sādhu sīlavisuddhiyā;

Upacārappanāyañca, ṭhatvā cittavisuddhiyaṃ.

1651.

Sappaccayaṃ pariggayha, nāmarūpaṃ sabhāvato;

Diṭṭhikaṅkhāvitaraṇaṃ, patvā suddhiṃ tato paraṃ.

1652.

Atītānāgate khandhe, paccuppanne ca sāsave;

Kalāpato sammasitvā, sammaseyya tilakkhaṇaṃ.

1653.

Ādānanikkhepanato,

Vayovuddhatthagāmito;

Āhāratopi ututo,

Kammato cāpi cittato.

1654.

Dhammatārūpato cāpi, rūpasattakato naye;

Kalāpato yamakato, khaṇikā paṭipāṭito.

1655.

Diṭṭhimugghāṭayanto ca, mānamugghāṭayaṃ tathā;

Nikantipariyādāno, nāmasattakato naye.

1656.

Niccā ce na nirujjheyyuṃ, na bādheyyuṃ sukhā yadi;

Vase vatteyyumattā ce, tadabhāvā na tādisā.

1657.

Sambhavanti hi saṅkhārā, sati paccayasambhave;

Tato paccayanipphannā, avassaṃ bhedagāmino.

1658.

Tadaniccā khayaṭṭhena, dukkhā nāma bhayaṭṭhato;

Anattāsārakaṭṭhena, saṅkhārāti vibhāvayaṃ.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
1631
观察无我者，解脱于我想；
舍离我执着，复修空性观。
1632
二种随观别，见无我行相；
我想及执着，为解脱显示。
1633
从舍离观察，诸行三法印；
舍离有为取，趣向无为法。
1634
以如实智慧，观察得解脱；
远离愚痴执，见不颠倒相。
1635
离痴作意想，审察随观智；
舍离对治想，审察诸法相。
1636
见清净过患，观察离轮回；
系缚执着中，退出得解脱。
1637
欲求解脱智，说名为舍离；
如实之智慧，依止缘行相。
1638
行舍智即是，审察随观智；
名为趣出离，说名离轮回。
1639
此等四种智，破除取着等；
契入三法印，如是而流转。
1640
缘于法相及流转，
三相瑜伽者观察；
此有十八种差别，
智者说此为观智。
1641
此最上清净观行道，
依随胜者教法显示；
修习此为最胜利益，
将证得无病寂灭处。
以上为名色差别论
第十一品观禅分别品。
第十二品
十种阶位分别品
1642
如是十八种，对治断除故；
依相状差别，三种修习法。
1643
聚集随观察，见生灭转变；
坏灭智怖畏，及见过患智。
1644
如是厌离智，欲求解脱智；
审察及行舍，随顺智亦然。
1645
如是依阶位，差别有十种；
同类义差别，摄为三种智。
1646
如实即三智，始于随观察；
怖畏等三智，说名为厌离。
1647
如是欲解脱，离贪有四种；
依三相观察，复从定中出。
1648
空性及无相，无愿亦如是；
成就道所说，无上三解脱。
1649
如是欲修习，次第而显示；
依十种阶位，如何正摄受。
1650
首先当清净，善住戒清净；
近行安止定，住心得清净。
1651
摄持诸因缘，名色如实性；
度脱见与疑，获得彼清净。
1652
过去未来蕴，现在有漏法；
从聚集观察，观照三法印。
1653
从取与舍离，
从老病趋死；
从食与时节，
从业与心生。
1654
从法性色法，七种色法道；
从聚集双观，刹那次第法。
1655
拔除诸邪见，拔除我慢想；
遍尽诸爱染，七种名法道。
1656
若常应不灭，若乐应不恼；
若我应自在，无此故非然。
1657
诸行实生起，因缘和合时；
从因缘所成，必定趋坏灭。
1658
无常灭尽义，苦为怖畏义；
无我无实义，观察诸行法。

1659.

Kālena sammase rūpaṃ, nāmaṃ kālena sammase;

Ajjhattañca bahiddhā ca, samāsabyāsato tato.

1660.

Yathopaṭṭhitabhedena, sammasanto samūhato;

Kalāpato sammasanamiti bhāveti paṇḍito.

1661.

Tassevaṃ sammasantassa, kammaññaṃ hoti mānasaṃ;

Sūpaṭṭhanti ca saṅkhārā, vodāyati ca bhāvanā.

1662.

Tato paraṃ vipassanto, pariggaṇhāti paṇḍito;

Paccuppannasabhāvānaṃ, khandhānamudayabbayaṃ.

1663.

Taṇhāsammohakammehi,

Khandhapañcakasabhāvo;

Rūpamāhārato hoti,

Phassato vedanādayo.

1664.

Viññāṇaṃ nāmarūpamhā, sambhotīti ca passato;

Tassa paccayato hoti, khandhesudayadassanaṃ.

1665.

Taṇhādīnaṃ nirodhā ca,

Nirodho hoti passato;

Tathā vīsatidhā hoti,

Tattheva vayadassanaṃ.

1666.

Nibbattivipariṇāmalakkhaṇaṃ pana passato;

Khaṇato dasadhā nesamudayabbayadassanaṃ.

1667.

Itthaṃ paññāsadhā bhedo,

Khandhānamudayabbayo;

Āyatanādibhedopi,

Yojetabbo yathārahaṃ.

1668.

Tadevamanupassanto , khandhāyatanadhātuyo;

Aniccā dukkhānattāti, bhāveti bahudhā budho.

1669.

Bhāvanāpasutassevaṃ, passato bodhipakkhiyā;

Pātubhūtā pavattanti, visesena visāradā.

1670.

Salakkhaṇaparicchinne, tilakkhaṇavavatthite;

Chando sāsavasaṅkhāre, sāradaṃ pariyesati.

1671.

Tattha pubbaṅgamaṃ hutvā, saṃpakkhandati mānasaṃ;

Saṅkappobhiniropeti, āharanto punappunaṃ.

1672.

Yathāvatthusabhāvena, tato saddhādhimuccati;

Sati sūpaṭṭhitā hoti, pariggayha sabhāvato.

1673.

Paññā sampaṭivijjhantī, samāhacca vipassati;

Paggahetvāna vāyāmo, paṭipādeti bhāvanaṃ.

1674.

Tato pītimano hoti, nipphāditamanoratho;

Pāmojjabahulo hutvā, passaddhadaratho pana.

1675.

Vikkhepuddhaccanittiṇṇo, samādhiyati niccalo;

Upekkhā bhāvanāvīthiṃ, adhiṭṭhāti tato paraṃ.

1676.

Āruḷhayoggācariyo, ājānīyaratho viya;

Vātābhāve padīpova, pasannekamukhaṭṭhitā.

1677.

Sukhumā nipuṇākārā, khuradhārāgatā viya;

Gaṇhantī bhāvanāgabbhaṃ, pavaḍḍhati vipassanā.

1678.

Sampattapaṭivedhassa,

Tassevaṃ taṃ vipassato;

Jāyateko upakleso,

Dasopaklesavatthukā.

1679.

Obhāso pīti passaddhi, adhimokkho ca paggaho;

Sukhaṃ ñāṇamupaṭṭhānamupekkhā ca nikanti ca.

1680.

Jātesvetesu yaṃ kiñci, uḷāraṃ jātavimhayo;

Disvā vipassanāmaggā, vokkamitvā tato paraṃ.

1681.

Tamahaṃkāravikkhitto, assādento mamāyati;

Hotādhimāniko vātha, maññanto tamanuttaraṃ.

1682.

Siyā cevamupakliṭṭhā, patitā vātha bhāvanā;

Tatthevaṃ paṭisaṅkhāya, paṭivijjhati paṇḍito.

1683.

Na taṇhādiṭṭhimānehi, pariyogāhahetuto;

Lakkhaṇālambaṇattā ca, lokiyāyaṃ vipassanā.

1684.

Diṭṭhimānanikantī ca, kummaggā paripanthakā;

Maggo visuddhiyā nāma, visuddhā ca vipassanā.

1685.

Sārathīva rathaṃ bhantamiti saṅkhāya sādhukaṃ;

Paviṭṭhamaggaṃ vikkhittaṃ, sampādeti yathā pure.

1686.

Itthaṃ magge amagge ca, yāthāvapaṭivedhakaṃ;

Maggāmaggavisuddhīti, ñāṇadassanamīritaṃ.

1687.

Cetopavattanākāramiti sallakkhayaṃ budho;

Sādhukaṃ paṭivijjhanto, sukhumaṃ nipuṇaṃ tato.

1688.

Paripanthe vimocetvā, bodhetvā bodhipakkhiye;

Bhāvanaṃ paṭipādento, punadevodayabbayaṃ.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
1659
时而观察色，时而观察名；
内外诸法性，总别而观察。
1660
随其所显现，观察诸聚集；
智者如是修，聚集随观智。
1661
如是观察时，心意成柔软；
诸行善显现，修习得清净。
1662
此后智者观，善摄持了知；
现在诸法性，五蕴生与灭。
1663
由贪痴业力，
五蕴自性生；
色从食而起，
受等从触生。
1664
识从名色生，如是而观察；
从彼因缘生，见蕴生起相。
1665
从贪等灭尽，
见其灭尽相；
如是二十种，
见其坏灭相。
1666
见生起变异，诸相而观察；
从刹那十种，见生灭转变。
1667
如是五十种，
诸蕴生与灭；
处界等差别，
随应当配合。
1668
如是正观察，蕴处及诸界；
无常苦无我，智者多修习。
1669
如是勤修习，观察菩提分；
明显而生起，殊胜得善巧。
1670
自相所限定，三相善安立；
意欲有漏行，寻求其坚实。
1671
于此为先导，其心善趣入；
思惟善安立，数数而忆持。
1672
依其事自性，信心得决定；
念住善确立，摄持其自性。
1673
智慧善通达，契入而观察；
精进善策励，修习得成就。
1674
由此生喜意，心愿得满足；
多生欢喜心，忧恼得止息。
1675
越度散乱掉，得定不动摇；
此后舍现前，安住修习道。
1676
如善御者乘，善调御之车；
如无风灯火，一向住清净。
1677
微细精妙相，如走刀锋上；
摄受修习胎，观慧得增长。
1678
如是观察时，
已得通达者；
生起一随染，
十种染事物。
1679
光明喜轻安，胜解及策励；
乐智与念住，平等及爱着。
1680
此等若生起，殊胜生惊叹；
见已离观道，此后起执着。
1681
散乱于我执，爱着执为我；
或生增上慢，执为无上法。
1682
如是成染污，或堕于修习；
于此善观察，智者得通达。
1683
不为贪见慢，沉溺其因缘；
缘于诸法相，此是世间观。
1684
见慢及爱着，邪道为障碍；
清净道即是，清净之观慧。
1685
如善御者御，奔马善观察；
入邪道散乱，如前善修复。
1686
如是于正邪，如实得通达；
说为道非道，清净智见法。
1687
心之转起相，智者善观察；
善巧得通达，微细精妙法。
1688
解脱诸障碍，觉悟菩提分；
修习得成就，复见生与灭。

1689.

Samadhiṭṭhāya medhāvī, vipassati tilakkhaṇaṃ;

Udayabbayañāṇanti, tamīrenti tato paraṃ.

1690.

Saṅkhārānaṃ vibhūtattā, sākārānaṃ visesato;

Tilakkhaṇānaṃ diṭṭhattā, saṅkhāresu sabhāvato.

1691.

Paripanthā vimuttassa, maggāmaggavisuddhiyā;

Yathāvīthippavattassa, paṭipattivisuddhiyā.

1692.

Indriyānaṃ sutikkhattā, paripakkā vipassanā;

Udayamhā vimuccitvā, bhaṅge ṭhāti yathā kathaṃ.

1693.

Uppādo paccayāyatto, dhammānamiti nicchite;

Nirodhānugatā jāti, siddhāvassaṃ niyāmato.

1694.

Tatodayāva paṭṭhāya, atthāya sūriyo viya;

Vināsāya pavattantā, vayantevāti pekkhati.

1695.

Udayābhogamohāya , vayanticceva sabbathā;

Bhedassabhāvamārabbha, dhammesu sati tiṭṭhati.

1696.

Atītā ca niruddhāva, nirujjhissantināgatā;

Nirujjhanteva vattantā, iccevamanupassato.

1697.

Nijjharova giraggamhi, vārivoṇatapokkhare;

Padīpo viya jhāyanto, āraggeriva sāsapo.

1698.

Ātape viya ussāvo, parissāve jalaṃ viya;

Madditaṃ pheṇapiṇḍaṃva, loṇapiṇḍamivodake.

1699.

Udake daṇḍarājīva, vijjutāva valāhake;

Jalaṃ tattakapāleva, salile viya bubbuḷaṃ.

1700.

Vātabbhāhatatūlaṃva, tīraṃ pattāva vīciyo;

Phalaṃ bandhanamuttaṃva, tiṇānīva hutāvahe.

1701.

Jāyantāpi ca jiyyantā, miyyantā ca nirantaraṃ;

Nirodhāyābhidhāvantā, bhaṅgābhimukhapātino.

1702.

Vigacchantāva dissanti, khīyantantaradhāyino;

Viddhaṃsayantā saṅkhārā, patantā ca vināsino.

1703.

Bhaṅgañāṇaṃ tamakkhātaṃ, yena ñāṇena passato;

Aniccantānudhāvanti, tividhāpi vipassanā.

1704.

Udayabbayabhaṅgesu, pākaṭā hi aniccatā;

Bhayādīnavanibbede, dukkhatānattatā tato.

1705.

Itthaṃ bhaṅgamadhiṭṭhāya, passantassa tilakkhaṇaṃ;

Saṅkhārā sabhayā hutvā, samupaṭṭhanti yogino.

1706.

Vāḷamigānubaddhāva, nimmujjantā viyaṇṇave;

Amanussagahitāva, parikkhittāva verihi.

1707.

Kaṇhasappasamālīḷhā , caṇḍahatthisamuṭṭhitā;

Papātāvāṭapakkhantā, patantāva hutāvahe.

1708.

Vajjhappattā mahācorā, chijjantā viya sīsato;

Sūlamāropiyantāva, pabbatenotthaṭā viya.

1709.

Jātisaṅkaṭapakkhantā, jarābyādhinipīḷitā;

Maraṇāsanisammaddā, mahābyasanabhāgino.

1710.

Maccunabbhāhatā niccaṃ, dukkhabhārasamotthaṭā;

Sokopāyāsanissandā, paridevaparāyaṇā.

1711.

Taṇhādiṭṭhimamattena, sattā etthādhimucchitā;

Baddhā bhayena baddhāva, muttāva bhayamuttakā.

1712.

Iti saṅkhāradhammesu, bhayuppattimudikkhato;

Bhayañāṇanti bhāsanti, bhayamuttā mahesayo.

1713.

Sabhayā puna saṅkhārā, sandissanti samantato;

Ahitāvahitāniccamādīnavaṃ nirantaraṃ.

1714.

Gūthakūpaṃva kuthitaṃ, bhasmacchannova pāvako;

Sarakkhasaṃva salilaṃ, savisaṃ viya bhojanaṃ.

1715.

Vanaṃ vāḷamigākiṇṇaṃ, maggo coramahabbhayo;

Bhijjamānā mahānāvā, phalantā asanī yathā.

1716.

Āvudhākulasannaddhā, yuddhabhūmipatiṭṭhitā;

Saṅgatāva mahāsenā, ghorānatthaniyāmitā.

1717.

Rathaṃ cakkasamāruḷhaṃ, vuyhantaṃ vaḷavāmukhaṃ;

Kappuṭṭhānamahārambhaṃ, kappo pattantaro yathā.

1718.

Tathā lokā tayopete,

Mahopaddavasaṅkulā;

Ḍayhantekādasaggīhi,

Paripphandaparāyaṇā.

1719.

Mahāraññamivādittaṃ, bhavayonigatiṭṭhiti-

Sattāvāsā samībhūtā, jalitaṅgārakāsukā.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
1689
智者善决定，观察三法印；
说名生灭智，此后如是说。
1690
诸行已明显，行相别显现；
三相已明见，诸行自性中。
1691
已离诸障碍，道非道清净；
如实道流转，行道得清净。
1692
诸根极锐利，观慧已成熟；
解脱于生起，住于坏灭中。
1693
生起依因缘，诸法已决定；
灭随生决定，必定顺法性。
1694
从生起开始，如日升利益；
趣向于坏灭，灭尽而观察。
1695
远离生作意，一切皆灭尽；
缘于坏灭性，正念住诸法。
1696
过去已灭尽，未来将灭尽；
现在正灭尽，如是而观察。
1697
如山顶瀑布，如莲叶上水；
如灯焰燃烧，如针尖芥子。
1698
如暑中露水，如滤器中水；
如压碎泡沫，如水中盐块。
1699
如水中杖影，如云中闪电；
如热锅上水，如水中泡沫。
1700
如风吹棉絮，如波到岸边；
如解脱系缚，如火中草芥。
1701
生时与老时，死时无间断；
奔向于灭尽，趣向于坏灭。
1702
渐渐不可见，灭尽而消失；
诸行皆破坏，堕落趋坏灭。
1703
说名坏灭智，以此智观察；
随顺于无常，三种观现前。
1704
生灭与坏灭，无常相明显；
怖畏过患离，苦空随后现。
1705
如是住坏灭，观察三法印；
诸行成怖畏，显现修行者。
1706
如被猛兽逐，如沉没海中；
如为鬼所执，如敌所包围。
1707
如被毒蛇缠，如遇狂象起；
如陷深渊坑，如堕大火中。
1708
如大贼将死，如欲斩其首；
如刺穿木桩，如山所压覆。
1709
陷入生险处，老病所逼迫；
死雷所摧毁，遭遇大灾难。
1710
常为死所击，苦担所压覆；
忧恼之流注，趣向于悲叹。
1711
贪见我慢故，有情于此迷；
为怖所系缚，解脱得离怖。
1712
如是诸行法，观察怖畏生；
大仙离怖者，说名怖畏智。
1713
诸行成怖畏，处处皆显现；
恒常不利益，过患无间断。
1714
如沸粪坑水，如灰覆大火；
如罗刹之水，如毒之饮食。
1715
如兽遍林野，如盗贼险路；
如破碎大船，如雷电破裂。
1716
如持武器众，如立战场上；
如集大军队，决定成大祸。
1717
如上轮战车，如堕旋涡中；
如劫末大起，如劫间已至。
1718
如是此三界，
大灾难纷扰；
十一火燃烧，
趣向于战栗。
1719
如大林燃烧，有生趣住处，
众生所住处，如热炭火坑。;

1720.

Āsīvisā mahābhūtā, vadhakā khandhapañcakā;

Cakkhādayo suññā gāmā, gocarā gāmaghātakā.

1721.

Iccānayasamākiṇṇaṃ, bhavasāgaramaṇḍalaṃ;

Leṇaṃ tāṇaṃ patiṭṭhā vā, saraṇaṃ vā na vijjati.

1722.

Etthābhirodhino bālā, vaṅkaghastāva mīnakā;

Mahāsakaṭupabbuḷhā, mahabbhayapatiṭṭhitā.

1723.

Jāyamānāva jiyyantā, nānābyasanapīḷitā;

Vipattāvaṭṭapatitā, maraṇābaddhanicchayā.

1724.

Mohandhakārapihitā, caturoghasamotthaṭā;

Vitunnā dukkhasallena, vihaññanti vighātino.

1725.

Itthañca visapupphaṃva, nānānatthaphalāvahaṃ;

Dukkhānubandhasambādhaṃ, ābādhaṃva samuṭṭhitaṃ.

1726.

Āsīvisaṃva kupitaṃ, ghoraṃ bhayanibandhanaṃ;

Asisūnaṃva sārambhaṃ, dukkhāyūhanakaṃ padaṃ.

1727.

Savidāhaparipphandapakkabandhamivodakaṃ;

Uppādañca pavattañca, nimittāyūhanaṃ tathā.

1728.

Paṭisandhiñca passantaṃ, ñāṇamādīnavaṃ mataṃ;

Tebhūmakesu tenāyamavuddhiṃ paṭivijjhati.

1729.

Bhayabheravapakkhante, bahvādīnavapaccaye;

Saṅkhāre samavekkhanto, nibbindati nirālayo.

1730.

Visaṃ jīvitukāmova, verike viya bhīruko;

Supaṇṇaṃ nāgarājāva, coraṃ viya mahaddhano.

1731.

Dukkhānusayasambādhe, bādhamāne vibhāvayaṃ;

Saṃvejeti nirānande, paripanthabhayākule.

1732.

Suddho muttakarīsaṃva, suhito vamitaṃ viya;

Suvilittova duggandhaṃ, sunhāto aṅgaṇaṃ viya.

1733.

Rāgadosaparikliṭṭhe, caturāsavapūtike;

Hīnalokāmisāsāre, saṃklesavisadūsite.

1734.

Saṅkhārepi jigucchanto, nābhinandati paṇḍito;

Tassetaṃ nandinissaṭṭhaṃ, nibbidāñāṇamabravuṃ.

1735.

Sabhayādīnave disvā, saṅkhāre puna paṇḍito;

Nibbindanto tato tehi, parimuccitumicchati.

1736.

Mīnāva kumīne baddhā, pañjare viya pakkhino;

Coro cārakabaddhova, peḷāyantova pannago.

1737.

Paṅke sanno mahānāgo, cando rāhumukhaṃ gato;

Migo yathā pāsagato, tathā saṃsāracārake.

1738.

Avijjāpariyonaddhe , khandhapañcakasanthare;

Diṭṭhijālapaṭicchanne, vipallāsaparikkhite.

1739.

Pañcanīvaraṇābaddhe, mānatthambhasamussaye;

Icchāpapātagambhīre, vipattivinipātane.

1740.

Jarābyādhisamuppāde, dhūmaketupapattike;

Kodhūpanāhadahane, sokopāyāsadhūpite.

1741.

Madappamādāvarodhe, bhavataṇhāvakaḍḍhane;

Vippayogasamuttāse, niccāpāyabhayākule.

1742.

Chālambābhihate niccaṃ, phassadvārādhikuṭṭane;

Sañcetanākāraṇike, vedanākammakāraṇe.

1743.

Anatthālāpanigghose, klesarakkhasalālite;

Maraṇārambhaniṭṭhāne, baddho muttiṃ gavesati.

1744.

Aggiṃ viya ca samphuṭṭha-masuciṃ gahitaṃ viya;

Petaṃ khāditukāmaṃva, vikkantentamivāvudhaṃ.

1745.

Mahābyasanupassaṭṭhe, saṅkhāre mottumicchato;

Muccitukamyatāñāṇamuppannanti pavuccati.

1746.

Dujjahe palibajjhante, ganthānusayasaṅgame;

Taṇhupādānagahaṇe, nandirāgānubandhane.

1747.

Diṭṭhimānamadatthaddhe, lobhapāsanirantare;

Saṃyojanamahādugge, cirakālappapañcite.

1748.

Saṅkhāre muñcataccantaṃ, āvijjhitvāva pannagaṃ;

Lakkhaṇānupanijjhāya, sukhumaṃ pana yoniso.

1749.

Majjhattagahaṇo tasmā, nirapekkhavimuttiyā;

Vaggulīvāphalaṃ rukkhaṃ, vīmaṃsati visesato.

1750.

Vihataṃ viya kappāsaṃ, vihananto punappunaṃ;

Gandhaṃ viya ca pisento, pisitaṃyeva sādhukaṃ.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
1720
毒蛇大元素，五蕴为杀手；
眼等如空村，境界如村贼。
1721
如是灾难聚，轮回大海中；
无有护无依，亦无归依处。
1722
愚者于此乐，如鱼吞钩饵；
如牛负重车，住立大恐怖。
1723
生时即老去，诸苦所逼迫；
陷入轮回漩，决定趋死亡。
1724
愚痴暗所覆，四暴流淹没；
苦箭所贯穿，烦恼受折磨。
1725
如是毒花般，引生诸灾难；
相续诸苦恼，如病痛生起。
1726
如暴怒毒蛇，可怖系缚因；
如锋利刀剑，引生诸苦处。
1727
如热烦躁欲，熟成之饮水；
生起及转起，相与趣向等。
1728
结生如是见，说名过患智；
由此通达知，三界无增长。
1729
怖畏恐惧中，多过患因缘；
观察诸行已，离欲无所依。
1730
如欲生者避毒药，如怯者避怨敌人；
如龙王畏金翅鸟，如富者避盗贼众。
1731
了知苦随眠，逼恼而显现；
令生厌离心，障碍怖畏中。
1732
如净者避粪，如饱者避吐；
如香者避臭，如浴者避垢。
1733
贪嗔所染污，四漏所腐坏；
下劣世染着，烦恼毒所染。
1734
智者厌诸行，不生欢喜心；
离此欢喜已，说名厌离智。
1735
见诸行可怖，过患智者已；
从此生厌离，欲求得解脱。
1736
如鱼入笼网，如鸟入笼中；
如贼入牢狱，如蛇入竹篓。
1737
如象陷泥中，如月入罗睺，
如鹿落陷阱，轮回亦如是。
1738
无明所包裹，五蕴所铺设；
见网所遮蔽，颠倒所庄严。
1739
五盖所系缚，我慢柱所竖；
欲壑甚深远，堕落诸恶趣。
1740
老病生起处，彗星所生处；
忿恨所燃烧，忧恼所熏染。
1741
骄慢放逸障，爱欲所牵引；
别离生恐怖，恒畏堕恶趣。
1742
六境常打击，触门所敲击；
造作诸思惟，受作诸业报。
1743
无义语喧嚣，烦恼魔嬉戏；
死亡所结终，系缚求解脱。
1744
如触于大火，如执不净物；
如饿鬼欲食，如举刃欲击。
1745
见诸行大患，欲求得解脱；
说此欲解脱，智生已生起。
1746
难舍系缚中，随眠结相会；
爱取所执着，喜贪所系缚。
1747
见慢痴坚固，贪网无间断；
结缚大深渊，长久所戏论。
1748
欲舍诸行法，如投掷毒蛇；
审察诸法相，微细善观察。
1749
住于中舍心，无望求解脱；
如蝙蝠观察，树果有差别。
1750
如梳理棉花，反复而梳理；
如研磨香料，善磨已研者。

1751.

Aniccā dukkhānattāti, satimā susamāhito;

Āhacca paṭivijjhanto, lakkhaṇāni vipassati.

1752.

Vipassantassa tassevaṃ, paṭisaṅkhānupassanā-

Ñāṇamiccāhu nipuṇaṃ, vicinantaṃ visāradā.

1753.

Iti sammā vipassanto, sacchikatvā tilakkhaṇaṃ;

Yathābhūtasabhāvena, tatthevamanupassati.

1754.

Aniccā vata saṅkhārā, niccāti gahitā pure;

Dukkhāva sukhato diṭṭhā, anattāva panattato.

1755.

Aniccā dukkhānattā ca, saṅkhatā puna sabbathā;

Alabbhaneyyadhammā ca, tathevākāmakāriyā.

1756.

Dhātumattā parādhīnā, attādheyyavivajjitā;

Maccudheyyavasānītā, upadhihatagocarā.

1757.

Ahaṃ mamanti vohāro, paro vātha parassa vā;

Attā vā attanīyaṃ vā, vatthuto natthi katthaci.

1758.

Yathāpi aṅgasambhārā, hoti saddo ratho iti;

Evaṃ khandhesu santesu, hoti sattoti sammuti.

1759.

Tattha kappenti attānaṃ, bālā dummedhino janā;

Ajjhattaṃ vā bahiddhā vā, passato natthi kiñcanaṃ.

1760.

Sukhito dukkhito vātha, puggalo nāma katthaci;

Vatthuto natthi sabbattha, saṅkhārā taṃsabhāvino.

1761.

Jāyamānā ca jiyyantā, miyyamānā ca saṅkhatā;

Attāva dukkhitā hete, na tu dukkhāya kassaci.

1762.

Dukkhameva hi sambhoti, dukkhaṃ tiṭṭhati veti ca;

Nāññatra dukkhā sambhoti, nāññaṃ dukkhā nirujjhati.

1763.

Ettha gayhūpagaṃ natthi, palāsetaṃ papañcitaṃ;

Niruddhassa samāyūhā, niratthakasamubbhavā.

1764.

Aniccā hontu saṅkhārā, dukkhitā vā mamettha kiṃ;

Anattā vāti? Saṅkhārupekkhāñāṇaṃ pavattati.

1765.

Iti disvā yathābhūtaṃ, yāva bhaṅgā tato paraṃ;

Gaṇhantī bhāvanāgabbhaṃ, paripakkā vipassanā.

1766.

Avassaṃ bhaṅganiṭṭhāne, bhayādīnavanicchite;

Nibbinditvā virajjanto, paṭisaṅkhāyupekkhati.

1767.

Tattha muttakarīsaṃva, kheḷapiṇḍaṃva ujjhitaṃ;

Vissaṭṭhaparaputtaṃva, vissaṭṭhabhariyaṃ viya.

1768.

Pavattañca nimittañca, paṭisaṅkhāyupekkhato;

Sabbasaṅkhāradhammesu, gatiyonibhavesu vā.

1769.

Vāri pokkharapatteva, sūcikaggeva sāsapo;

Khittaṃ kukkuṭapattaṃva, daddulaṃva hutāvahe.

1770.

Na pasārīyatī cittaṃ, na tu sajjati bajjhati;

Ālayā patilīyanti, parivattati vaṭṭato.

1771.

Sītaṃ ghammābhitattova,

Chātajjhattova bhojanaṃ;

Pipāsitova pānīyaṃ,

Byādhitova mahosadhaṃ.

1772.

Bhīto khemantabhūmiṃva, duggatova mahānidhiṃ;

Añjasaṃ maggamuḷhova, dīpaṃ viya ca aṇṇave.

1773.

Ajarāmaramaccantaṃ , asaṅkhāramanāsavaṃ;

Sabbadukkhakkhayaṃ ṭhānaṃ, nibbānamabhikaṅkhati.

1774.

Vuṭṭhānagāminī cāyaṃ, sikhappattā vipassanā;

Sakuṇī tīradassīva, sānulomā pavattati.

1775.

Appavattamanimittaṃ, passanto pana santato;

Pakkhīva nipphalaṃ rukkhaṃ, hitvā vuṭṭhāti saṅkhatā.

1776.

Upacārasamādhīti, kāmāvacarabhāvanā;

Muttoyaṃ lokiyo maggo, pubbabhāgavipassanā.

1777.

Paripakkā kamenevaṃ, paribhāvitabhāvanā;

Pariccajantī saṅkhāre, pakkhandantī asaṅkhate.

1778.

Janetānuttaraṃ magga-māsevanavisesato;

Kaṭṭhasaṅghaṭṭanā jātā, accidhūmāva bhāsuraṃ.

1779.

Uggacchati yathādicco, purakkhatvāruṇaṃ tathā;

Vipassanaṃ purakkhatvā, maggadhammo pavattati.

1780.

Tathā pavattamāno ca, nibbānapadagocaro;

Vimokkhattayanāmena, yathārahamasesato.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
1751
无常苦无我，正念善等持；
契入而通达，观察诸法相。
1752
如是观察时，审察随观智；
诸善巧者说，细致寻观智。
1753
如是正观察，证知三法印；
如实自性中，如是而观察。
1754
诸行实无常，先执为常住；
本是苦见乐，无我执为我。
1755
无常苦无我，一切皆有为；
不可得法性，不随欲转变。
1756
唯界依他性，远离我所依；
死魔所领去，依处损境界。
1757
我与我所言，他或属于他；
我与我所有，实无有处所。
1758
如诸支和合，假名说为车；
如是诸蕴中，假名说有情。
1759
愚痴无慧者，于此执为我；
内外诸法中，观者无所有。
1760
或苦或乐者，何处有补特；
一切无实体，诸行如是性。
1761
生时及老时，死时诸有为；
自苦非他苦，非为他人苦。
1762
唯苦而生起，苦住而过去；
除苦无他生，除苦无他灭。
1763
此中无可取，戏论虚妄想；
已灭诸造作，无义而生起。
1764
诸行是无常，苦恼于我何；
无我之行法，行舍智生起。
1765
如是如实见，乃至于坏灭；
摄受修习胎，观慧已成熟。
1766
必定归坏灭，怖畏过患定；
厌离离贪染，审察成舍心。
1767
如舍弃粪秽，如吐弃唾液；
如舍他人子，如舍他人妻。
1768
转起与相状，以舍心观察；
一切诸行法，趣生有诸处。
1769
如莲叶上水，如针尖芥子；
如投鸡毛羽，如草投火中。
1770
心不复扩张，不染着系缚；
所依皆退缩，转离轮回道。
1771
如热时求凉，
如饥时求食；
如渴时求饮，
如病求良药。
1772
如怖求安处，如贫求大财；
如迷求正道，如海求明灯。
1773
无老死究竟，无为无烦恼；
一切苦灭处，渴求于涅槃。
1774
此出起观慧，达到最高峰；
如鸟见岸边，随顺而流转。
1775
见无转无相，寂静而安住；
如鸟舍无果，树起离有为。
1776
近行等持性，欲界诸修习；
此出世间道，前分观行法。
1777
次第已成熟，修习已圆满；
舍离诸行法，跃入无为中。
1778
生起无上道，依殊胜修习；
如木相摩擦，生烟成光明。
1779
如日升天空，先有晨曦现；
以观为先导，道法得生起。
1780
如是正生起，涅槃为所缘；
依三解脱门，随应无遗余。

1781.

Klesadūsitasantāne, abhihantvā vigacchati;

Ekacittakkhaṇuppādo, asanī viya pabbataṃ.

1782.

Pubbe vuttanayeneva, appanānayamīraye;

Pādakajjhānabhedena, jhānaṅganiyamo bhave.

1783.

Parikammopacārānu-lomasaṅkhātagocarā;

Yaṃ kiñci lakkhaṇākāraṃ, vipassantā pavattare.

1784.

Tato gotrabhu nibbāna-mālambitvāna jāyati;

Bahiddhā khandhato tasmā, vuṭṭhānanti pavuccati.

1785.

Tato maggo kilesamhā, vimuccanto pavattati;

Vuṭṭhānaṃ ubhato tasmā, khandhato ca kilesato.

1786.

Dve tathā tīṇi vā honti, phalāni ca tato paraṃ;

Bhavaṅgapāto taṃ chetvā, jāyate paccavekkhaṇā.

1787.

Maggaṃ phalañca nibbānaṃ, paccavekkhati paṇḍito;

Hīne kilese sese ca, paccavekkhati vā na vā.

1788.

Bhāvetvā paṭhamaṃ magga-mitthamādiphale ṭhito;

Tato paraṃ pariggayha, nāmarūpaṃ yathā pure.

1789.

Kamena ca vipassanto, punadeva yathārahaṃ;

Yathānukkamamappeti, sakadāgāmiādayo.

1790.

Itthaṃ vibhattaparipākavibhāvanāyaṃ,

Buddhānubuddhaparibhāvitabhāvanāyaṃ;

Paccuddhareti bhavasāgarapāragāmī,

Maggo mahesi guṇasāgarapāragāmī.

1791.

Iccetaṃ dasavidha bhāvanāvibhāgaṃ,

Bhāvetvā paramahitāvahaṃ kamena;

Papponti padamajarāmaraṃ cirāya,

Saṃklesaṃ sakalamavassajanti dhīrā.

Iti nāmarūpaparicchede dasāvatthāvibhāgo nāma

Dvādasamo paricchedo.

13. Terasamo paricchedo

Nissandaphalavibhāgo

1792.

Vipassanāya nissandamiti vuttamito paraṃ;

Saccānaṃ paṭivedhādiṃ, pavakkhāmi yathākkamaṃ.

1793.

Pariññā ca pahānañca, sacchikiriyā ca bhāvanā;

Iti dukkhādisaccesu, kiccamāhu catubbidhaṃ.

1794.

Taṃ sabbaṃ maggakālamhi, karissati tato paraṃ;

Paṭipassaddhakiccattā, kataṃ hoti phale kathaṃ.

1795.

Chinnatālo phalasseva, chinnānusayamūlakā;

Khandhā nālamadhiṭṭhānaṃ, vipallāsapavattiyā.

1796.

Accantapaṭipakkhattā, catumaggapavattiyā;

Paraṃ klesā na jāyanti, daḍḍhabījaṅkuraṃ yathā.

1797.

Niyyānaṭṭhavisesena, aññamaññassa paccayo;

Maggova maggaṃ bhāveti, jāyamānotha vā puna.

1798.

Maggappavattisantāne , bhāvanāti pavuccati;

Vattamānena taṃ kiccaṃ, nipphāditamasesato.

1799.

Iti tīṇipi saccāni, kiccato paṭivijjhati;

Nibbānaṃ sacchikubbanto, maggo ekakkhaṇe saha.

1800.

Kiccappavattito cettha, paṭivedhoti vuccati;

Tañca sādheti maggoyaṃ, niyyanto santigocaro.

1801.

Pariccajitvā saṅkhāre, maggassārabbha nibbutiṃ,

Niyyānameva saccesu, kiccasādhanamīritaṃ.

1802.

Maggo eva hi niyyāti, sesā tassopakārakā;

Appentā jhānadhammā ca, bujjhantā bodhipakkhiyā.

1803.

Tasmā tasseva vuṭṭhānaṃ, pakāsenti visesato;

Khandhehi ca kilesehi, vimokkhattayato kathaṃ.

1804.

Katvānābhinivesaṃ tu, yattha tattha yathā tathā;

Bhūmidhammaṃ pariggayha, vipassitvā tato paraṃ.

1805.

Yato kutoci vuṭṭhānaṃ, yadi hoti aniccato;

Hutvādhimokkhabahulo, saddhindriyavisesato.

1806.

Animittavimokkhena, niyyanto sattapuggalo;

Saddhānusārī paṭhame, majjhe saddhāvimuttako.

1807.

Ante paññāvimuttoti, tamīrenti tathāgatā;

Saṅkhāre dukkhato disvā, vuṭṭhahanto sa puggalo.

1808.

Passaddhibahulo hutvā, samādhindriyalābhato;

Tathevāppaṇihitena, niyyanto tividho bhave.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
1781
烦恼染污心，击破而消失；
一心刹那起，如雷击山岳。
1782
如前所说法，说安止道理；
根本禅差别，禅支定法则。
1783
遍作近行随，顺观察境界；
于诸相行相，观察而转起。
1784
种姓智生起，缘取于涅槃；
从外诸蕴出，是故说出离。
1785
此后道生起，解脱诸烦恼；
二种得出离，从蕴从烦恼。
1786
二或三果位，此后相继起；
断有分生起，生起审察智。
1787
智者当审察，道果与涅槃；
所断诸烦恼，或察或不察。
1788
修习初道已，住于初果位；
此后复摄取，名色如往昔。
1789
次第而观察，如是复修习；
随顺次第证，一来等果位。
1790
如是分别修习之圆满，
佛及随佛者所修之道；
越度生死海到彼岸，
大仙功德海达圆满。
1791
如是修习十种差别，
次第引生最上利益；
智者证得无老死处，
舍弃一切诸烦恼垢。
以上为名色差别论第十二品
十种阶位分别品
第十三品
流注果分别品
1792
观智之流注，如是已宣说；
诸谛之通达，次第我当说。
1793
遍知与断除，证悟及修习；
于苦等诸谛，说四种作用。
1794
彼一切道时，当作此之后；
寂灭诸作用，果中如何成。
1795
如断根芭蕉，断随眠根本；
诸蕴不堪任，颠倒之生起。
1796
究竟对治故，四道之转起；
烦恼不复生，如烧种无芽。
1797
出离殊胜义，互为因缘性；
道生道修习，或复正生时。
1798
道转续流中，说名为修习；
现前作此事，无余得成就。
1799
如是三圣谛，依作用通达；
现证于涅槃，道在一刹那。
1800
此中依作用，说名为通达；
此道善成就，出离趣寂静。
1801
舍离诸行法，缘道趣寂灭；
唯出离诸谛，说作用成就。
1802
唯有道出离，余为其助缘；
禅法得安止，觉支得觉悟。
1803
是故唯说此，出离之殊胜；
从蕴从烦恼，三解脱如何。
1804
作意而执着，种种诸法中；
摄取地界法，此后复观察。
1805
从任何生起，若从无常相；
多住于胜解，信根为殊胜。
1806
无相解脱门，出离七补特；
初道随信行，中信解脱者。
1807
最后慧解脱，如来如是说；
见诸行是苦，出离此补特。
1808
多住于轻安，得定根成就；
如是无愿门，出离有三种。

1809.

Anattato vuṭṭhahitvā, vedabāhulyayogato;

Suññatenātha niyyanto, paññindriyavisesato.

1810.

Dhammānusārī paṭhame, diṭṭhippatto tato paraṃ;

Ante paññāvimuttoti, tampi dīpenti paṇḍitā.

1811.

Āneñjapādakajjhāna-nāmakāyavisesato ;

Sacchikatvāna nibbānaṃ, majjhe cha kāyasakkhino.

1812.

Arūpato ca maggena, āneñjena ca rūpato;

Vimutto ubhatobhāga-vimutto arahā bhave.

1813.

Tivimokkhamukhībhūtā, iti vuṭṭhānasādhikā;

Sattapuggalabhedañca, sampādeti vipassanā.

1814.

Adhimuccati saddhā ca, yathāvatthusabhāvato;

Ñeyyadhammesu sabbattha, paññā ca paṭivijjhati.

1815.

Tasmā saddhā ca paññā ca, vatthunicchayalakkhaṇā;

Vatthuppatiṭṭhitā cāyaṃ, tilakkhaṇavipassanā.

1816.

Tasmā saddhādhuro yogī, disvoḷārikalakkhaṇaṃ;

Tato paramanattāti, sukhume adhimuccati.

1817.

Tassevamadhimuttassa, saddhā vā pana kevalā;

Samādhindriyādhikā ca, vuṭṭhānaghaṭikā bhave.

1818.

Thūlalakkhaṇamohāya, paññādhure vipassato;

Dhammasabhāvamāhacca, sukhumaṃ paṭivijjhati.

1819.

Tasmā saddhādhurasseva, vuṭṭhānadvayamādito;

Ante saddhānugatassa, paññā suparipūrati.

1820.

Paññādhurassa sesanti, keci ācariyā pana;

Dhurasaṃsandanaṃ nāma, vuṭṭhānesu vibhāvayuṃ.

1821.

Sattakkhattuparamo ca,

Kolaṃkolo tathāparo;

Ekabījīti tividho,

Sotāpanno pavuccati.

1822.

Sakiṃdeva imaṃ lokaṃ, āgantvā puna puggalo;

Sakadāgāmināmena, dutiyopi pakāsito.

1823.

Antarāparinibbāyī , upahaccāparo tathā;

Asaṅkhāraṃ sasaṅkhāraṃ, uddhaṃsototi pañcadhā.

1824.

Anāgāmī ca tatiyo, catuttho arahāti ca;

Itthaṃ phalaṭṭhā cattāro, maggaṭṭhā ca tatopare.

1825.

Bhāvanāpariyāyena , paṭivedhānurūpato;

Cattāro ca yugā honti, aṭṭha cāriyapuggalā.

1826.

Diṭṭhikaṅkhā pahīyanti, ādimaggena sabbathā;

Apāyagamanīyampi, pāpamaññaṃ pahīyati.

1827.

Sakadāgāmimaggena, khīyantoḷārikā tathā;

Anāgāmikamaggena, kāmadosāva sabbathā.

1828.

Arahattena sabbepi, klesā khīyanti sabbathā;

Klesahāni yathāyoga-miti ñeyyā vibhāvinā.

1829.

Paṭisambhidā catasso, atthe dhamme niruttiyaṃ;

Paṭibhāne ca bhāsanti, ñāṇaṃ bhedagataṃ budhā.

1830.

Hetupphalañca nibbānaṃ, bhāsitattho tathāparo;

Pākākriyāti pañcete, atthanāmena bhāsitā.

1831.

Hetu cāriyamaggo ca, bhāsitañca tathāparaṃ;

Kusalākusalañceti, pañca dhammo pakāsito.

1832.

Tatthevaṃ dasadhā bhede, atthadhamme yathārahaṃ;

Yo vohāro sabhāvena, sā niruttīti sammatā.

1833.

Taṃtaṃgocarakiccādi-bhedabhinnaṃ tahiṃ tahiṃ;

Pavattamānaṃ yaṃ ñāṇaṃ, paṭibhānaṃ tamīritaṃ.

1834.

Pubbayogo bāhussaccaṃ,

Desabhāsā tathāgamo;

Paripucchā cādhigamo,

Nissayo mittasampadā.

1835.

Iccūpanissayaṃ laddhā, bhijjati paṭisambhidā;

Asekkhabhūmiyaṃ vātha, sekkhabhūmiyameva vā.

1836.

Sarassato āgamato, tathālambaṇatopi ca;

Nāmuppattiṃ pakāsenti, phalassa tividhaṃ budhā.

1837.

Tidhā tato samāpatti, sotāpattiphalādikā;

Suññatā cānimittā ca, tathāppaṇihitāti ca.

1838.

Tañca vuttanayeneva, samāpajjitumicchato;

Vipassantassa saṅkhāre, phalamappeti attano.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
1809
从无我出离，多修习智慧；
由空性出离，慧根为殊胜。
1810
初道随法行，此后得见至；
最后慧解脱，智者如是说。
1811
不动为根本，禅名身差别；
证得于涅槃，中六身证者。
1812
由无色而道，不动离色界；
解脱成阿罗，汉俱分解脱。
1813
三解脱门中，如是成出离；
七种补特伽，罗观慧成就。
1814
信心善决定，随诸事自性；
一切所知法，智慧善通达。
1815
是故信与慧，事决定为相；
依止于事物，观察三法印。
1816
是故信行者，见粗显法相；
此后无我相，微细得决定。
1817
如是决定已，或唯有信心；
定根增上时，成就出离法。
1818
舍离粗显相，慧行正观者；
契入法自性，通达微细相。
1819
是故信行者，初有二出离；
最后随信者，智慧得圆满。
1820
慧行余出离，有诸阿阇梨；
道行相和合，显示诸出离。
1821
极七返有者，
及家家二种，
一种子三种，
说名须陀洹。
1822
一往来此世，此补特伽罗；
说名一来者，第二果所显。
1823
中般涅槃者，生般涅槃者；
无行及有行，上流有五种。
1824
不还为第三，第四阿罗汉；
如是四果位，此后四道位。
1825
依修习次第，随顺于通达；
有四双八辈，圣补特伽罗。
1826
见疑皆断尽，初道一切处；
趣向诸恶趣，余恶亦断除。
1827
一来道断除，如是粗重惑；
不还道断除，一切欲贪嗔。
1828
阿罗汉道断，一切诸烦恼；
智者应了知，随应烦恼断。
1829
四种无碍解，义法词辩才；
智者说此智，随类而差别。
1830
因果与涅槃，所说义及余；
果事共五种，说名为义解。
1831
因与圣道法，所说及余法；
善与不善法，说名为五法。
1832
如是此十种，义法随所应；
语言自性中，说名为词解。
1833
彼彼境作用，差别种种相；
转起诸智慧，说名为辩才。
1834
宿世修习业，
多闻及方言，
典籍并询问，
证得友圆满。
1835
如是得资助，无碍解开显；
或在无学地，或在有学地。
1836
从声从传承，如是从所缘；
智者说果名，生起有三种。
1837
从此有三种，初果等定法；
空性与无相，无愿亦如是。
1838
如前所说法，欲入定者观；
观察诸行法，证得自果位。

1839.

Nirodhaṃ tu samāpattiṃ, rūpārūpassa lābhako;

Samāpajjatānāgāmī, arahā ca yathā tathā.

1840.

Rūpārūpasamāpattiṃ, samāpajja yathākkamaṃ;

Vuṭṭhahitvā vipassanto, tattha tattheva saṅkhate.

1841.

Yuganandhaṃ pavattetvā, samathañca vipassanaṃ;

Yāvākiñcaññāyatana-mitthaṃ patvā tato paraṃ.

1842.

Adhiṭṭheyyamadhiṭṭhāya, katvābhogaṃ yathārahaṃ;

Maggārūpasamāpattiṃ, samāpajjati paṇḍito.

1843.

Tato nirodhaṃ phusati, cittuppādadvayā paraṃ;

Tassevaṃ manasābhāvo, nirodhoti pavuccati.

1844.

Phalacittasamuppādā, vuṭṭhānaṃ tassa dīpitaṃ;

Tato bhavaṅgaṃ chetvāna, paccavekkhati buddhimā.

1845.

Iccānekaguṇādhāraṃ, paññābhāvanamuttamaṃ;

Bhāveyya matimā yogī, patthento hitamattano.

1846.

Itthaṃ susampāditasīlacitta-

Paññāvisuddhī paṭipādayantā;

Patvāna sambodhimapetasokā,

Pālenti sotthiṃ paramaṃ cirāya.

1847.

Te pattipattā paramappatītā,

Pakkhālitaklesamalā mahesī;

Accantavodātaguṇoditattā,

Lokassa hontuttamadakkhiṇeyyā.

Iti nāmarūpaparicchede nissandaphalavibhāgo nāma

Terasamo paricchedo.

Niṭṭhito ca sabbathāpi vipassanāvibhāgo.

Nigamanakathā

1848.

Ettāvatā paṭiññāto, pavakkhāmīti ādito;

Nāmarūpaparicchedo, pariniṭṭhāpito mayā.

1849.

Teraseva paricchedā, vibhattā satta sādhikā;

Nāmarūpaparicchede, bhāṇavārā pakāsitā.

1850.

Abhidhammaparamatthā, samatho ca vipassanā;

Visuṃ visuṃ vibhattāti, vibhāgettha tidhā matā.

1851.

Soyaṃ vijjāvimokkhā ca, hadayesu vibhāvinaṃ;

Vallabhattamadhiṭṭhāya, sāsanettha gavesinaṃ.

1852.

Manogatatamuddhaṃsī, raviraṃsīva paṇḍito;

Dassetu ciramālokaṃ, saddhammaratanālaye.

1853.

Paṇḍiccaṃ paramatthesu, pāṭavaṃ paṭipattiyaṃ;

Patthayantena bhikkhūna-mitthaṃ sugatasāsane.

1854.

Nāmarūpapariccheda-masaṃkiṇṇamanākulaṃ;

Kubbatā hitakāmena, sukatena katena me.

1855.

Mahāmerunibhaṃ gehaṃ, mahācetiyabhūsitaṃ;

Mahāvihāramāruḷha-mahābodhimahussavaṃ.

1856.

Alaṅkātuṃ pahontālaṃ, cirakālaṃ tapodhanā;

Laṅkādīpassalaṅkāraṃ, kalaṅkāpagatālayaṃ.

1857.

Nāmarūpaparicchedo,

Antarāyaṃ vinā yathā;

Niṭṭhitoyaṃ tathā loke,

Niṭṭhantajjhāsayā subhā.

Iti anuruddhācariyena viracitaṃ

Nāmarūpaparicchedapakaraṇaṃ niṭṭhitaṃ.

Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa

Paramatthavinicchayo

Ganthārambhakathā

1.

Vanditvā vandaneyyānaṃ, uttamaṃ ratanattayaṃ;

Pavakkhāmi samāsena, paramatthavinicchayaṃ.

Paṭhamo paricchedo

1. Cittavibhāgo

1. Sarūpasaṅgahakathā

2.

Cittaṃ cetasikaṃ rūpaṃ, nibbānanti niruttaro;

Catudhā desayī dhamme, catusaccappakāsano.

3.

Cittamekūnanavutividhaṃ tattha vibhāvaye;

Ekanavutividhaṃ vā, ekavīsasatampi vā.

4.

Dvepaññāsa sarūpena, dhammā cetasikā matā;

Cittuppādavasā bhinnā, sampayogānusārato.

5.

Aṭṭhavīsavidhaṃ rūpaṃ, bhūtopādāyabhedato;

Duvidhaṃ rūparūpaṃ tu, aṭṭhārasavidhaṃ bhave.

6.

Nibbānaṃ pana dīpenti, asaṅkhatamanuttaraṃ;

Atthanāmavasā dvedhā, paññattīti pavuccati.

7.

Tesaṃ dāni pavakkhāmi, vibhāgaṃ tu yathākkamaṃ;

Catudhā paramatthānaṃ, dvidhā paññattiyā kathaṃ.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
1839
灭尽等至中，得色无色者；
不还阿罗汉，随应入等至。
1840
色无色等至，次第而入定；
出定复观察，彼彼诸有为。
1841
双运而转起，止观二法门；
乃至无所有，处已此之后。
1842
决意所决定，如理作意已；
无色道等至，智者善入定。
1843
此后触灭尽，二心生起后；
如是心不生，说名为灭尽。
1844
果心生起时，说为彼出定；
断有分此后，智者善观察。
1845
如是多功德，最上慧修习；
智者瑜伽师，求自利应修。
1846
如是善成就戒心慧，
三清净而得修习者；
证得等觉离忧恼，
长久护持最上乐。
1847
彼等已得证最胜，
洗净烦恼垢大仙；
究竟清净德生起，
成世间最上福田。
以上为名色差别论第十三品
流注果分别品
彻底完成观慧分别品
结语
1848
如是我已经，初时所许说；
名色差别论，今已得圆满。
1849
十三品分别，七品半宣说；
名色差别论，诵分已显示。
1850
阿毗达磨义，止观二法门；
各别而分别，此三种差别。
1851
彼等智解脱，住智者心中；
住最上爱乐，于教法寻求。
1852
驱散意闇黑，如日光智者；
长久示光明，于正法宝处。
1853
胜义中智慧，行道中善巧；
诸比丘希求，如是善逝教。
1854
名色差别论，无杂乱清净；
利益心造作，我善作已作。
1855
如须弥大屋，大塔所庄严；
大寺升大菩，提树大庆典。
1856
长久能庄严，具苦行功德；
楞伽洲庄严，离垢秽住处。
1857
名色差别论，
无障碍圆满；
如是于世间，
意乐善完成。
以上为阿耨楼陀阿阇梨所造
名色差别论已竟。
礼敬世尊、阿罗汉、正等正觉者
胜义决择论
造论缘起
1
礼敬应礼敬，最上三宝已；
我当略宣说，胜义决择论。
第一品
一、心的分别
1.自性摄集之说
2
心与心所法，色法与涅槃；
无上者宣说，显示四圣谛。
3
其中心分别，八十九种心；
或九十一种，或一百二十一。
4
五十二自性，说是心所法；
心生起差别，依相应随顺。
5
二十八种色，界与所造别；
色法有二种，十八种可得。
6
涅槃则显示，无为最上法；
依义及依名，二种假说法。
7
今当次第说，彼等之差别；
四种胜义法，二种假说法。

8.

Kusalādivibhāgena , tattha cittaṃ catubbidhaṃ;

Tathā bhūmivibhāgena, kāmabhūmādito kathaṃ.

9.

Somanassasahagataṃ, upekkhāsahitaṃ tathā;

Ñāṇena sampayuttañca, vippayuttanti bheditaṃ.

10.

Asaṅkhāraṃ sasaṅkhāramiti bhinnaṃ punaṭṭhadhā;

Kāmāvacarakusalaṃ, kāme sugatisādhakaṃ.

11.

Takkacārapītisukha-cittassekaggatāyutaṃ ;

Paṭhamajjhānakusalaṃ, pañcaṅgikamudāhaṭaṃ.

12.

Vitakkahīnaṃ dutiyaṃ, jhānaṃ tu caturaṅgikaṃ;

Vicārahīnaṃ tatiyaṃ, jhānaṃ pana tivaṅgikaṃ.

13.

Pītihīnaṃ catutthañca, upekkhekaggatāyutaṃ;

Pañcamañca pakāsenti, ubhayampi duvaṅgikaṃ.

14.

Evaṃ jhānaṅgabhedena, cittaṃ pañcavidhaṃ bhave;

Rūpāvacarakusalaṃ, rūpabhūmipavattakaṃ.

15.

Ākāsānañcāyatanaṃ, kusalaṃ paṭhamaṃ bhave;

Viññāṇañcāyatananti, dutiyaṃ tatiyaṃ tathā.

16.

Ākiñcaññāyatanaṃ tu, catutthaṃ pana mānasaṃ;

Nevasaññānāsaññāya-tanañceti catubbidhaṃ.

17.

Āruppakusalaṃ nāma, upekkhekaggatāyutaṃ;

Duvaṅgikamidaṃ sabbaṃ, āruppabhavasādhakaṃ.

18.

Sotāpattimaggacittaṃ, paṭhamānuttaraṃ tathā;

Sakadāgāmi anāgāmi, arahattanti sabbathā.

19.

Catudhā maggabhedena, jhānabhedena pañcadhā;

Vīsatāpariyāpannakusalaṃ dvayamissitaṃ.

20.

Itthaṃ bhūmivibhāgena, kusalaṃ tu catubbidhaṃ;

Ekavīsāpi bāvīsaṃ, sattatiṃsavidhampi vā.

21.

Somanassasahagataṃ , upekkhāsahitaṃ tathā;

Diṭṭhigatasampayuttaṃ, vippayuttanti bheditaṃ.

22.

Asaṅkhāraṃ sasaṅkhāramiti bhinnaṃ punaṭṭhadhā;

Lobhamūlaṃ pakāsenti, lobhamohadvihetukaṃ.

23.

Domanassasahagataṃ , paṭighena samāyutaṃ;

Asaṅkhāraṃ sasaṅkhāramiti bhinnaṃ dvidhā pana.

24.

Dosamūlaṃ pakāsenti, dosamohadvihetukaṃ;

Vicikicchāsahagataṃ, uddhaccasahitanti ca.

25.

Upekkhāvedanāyuttaṃ, momūhaṃ duvidhaṃ pana;

Mohamūlaṃ pakāsenti, mohenevekahetukaṃ.

26.

Dvādasākusalā nāma, caturāpāyasādhakā;

Ete sugatiyañcāpi, vipattiphaladāyakā.

27.

Cakkhusotaghānajivhā-kāyaviññāṇanāmakā;

Pañcaviññāṇayugaḷā, yugaḷaṃ sampaṭicchanaṃ.

28.

Santīraṇadvayañceva, upekkhāsahitaṃ tathā;

Puññāpuññavaseneva, vipākā duvidhā ṭhitā.

29.

Upekkhāsahitā tattha, mānasā dvādaseritā;

Kāyaviññāṇayugaḷaṃ, sukhadukkhayutaṃ kamā.

30.

Somanassasahagataṃ, yaṃ santīraṇamānasaṃ;

Taṃ puññapākamevāhu, pāpapākaṃ na vijjati.

31.

Pañcadvāramanodvāra-vasena duvidhaṃ pana;

Upekkhāvedanāyuttaṃ, kriyāvajjananāmakaṃ.

32.

Somanassasahagataṃ, hasituppādamānasaṃ;

Kriyājavanamiccevaṃ, tividhāhetukakriyā.

33.

Aṭṭheva puññapākāni, pāpapākāni sattadhā;

Kriyacittāni tīṇīti, aṭṭhārasa ahetukā.

34.

Sapuññehi samānā ca, mahāpākamahākriyā;

Mahaggatakriyā pākā, phalacittāni ca kamā.

35.

Itthamekūnanavuti-vidhaṃ cittaṃ bhave tathā;

Ekanavutividhaṃ vā, ekavīsasatampi vā.

36.

Takkacārapītisukhacittassekaggatāyutaṃ;

Sotāpattimaggacittaṃ, paṭhamajjhānikaṃ mataṃ.

37.

Dutiyaṃ takkato hīnaṃ, tatiyaṃ tu vicārato;

Catutthaṃ pītito hīnaṃ, upekkhekaggatāyutaṃ.

38.

Pañcamanti ca pañcete, paṭhamānuttarā matā;

Diṭṭhikaṅkhāsīlabbataparāmāsappahāyino.

39.

Tatheva sakadāgāmimaggacittañca pañcadhā;

Rāgadosamohattayatanuttakaramīritaṃ.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
8
依善等差别，其中心四种；
如是地差别，欲界等如何。
9
与喜受相应，与舍受相应；
智慧相应者，离智相应者。
10
无行与有行，如是分八种；
欲界善心法，欲界善趣因。
11
寻伺喜乐心，一境性相应；
初禅善心法，说名具五支。
12
第二禅离寻，具足有四支；
第三禅离伺，具足有三支。
13
第四禅离喜，舍一境相应；
第五禅显示，二者具两支。
14
如是禅支别，心法有五种；
色界善心法，色界生起因。
15
空无边处善，说为第一种；
识无边处善，第二第三种。
16
无所有处善，第四意生起；
非想非非想，处善有四种。
17
无色界善心，舍一境相应；
一切具二支，无色界生因。
18
预流道心法，第一无上心；
一来不还道，阿罗汉一切。
19
依道分四种，依禅分五种；
二十出世间，善心相应者。
20
如是地差别，善心有四种；
二十一二十二，或三十七种。
21
与喜受相应，与舍受相应；
邪见相应者，离见相应者。
22
无行与有行，如是分八种；
说为贪根心，贪痴二因者。
23
与忧受相应，瞋恚相应者；
无行与有行，如是分两种。
24
说为瞋根心，瞋痴二因者；
与疑相应者，掉举相应者。
25
与舍受相应，愚痴有二种；
说为痴根心，唯痴一因者。
26
十二不善心，四恶趣生因；
此等善趣中，亦生过失果。
27
眼耳鼻舌身，识等为名者；
五识成双对，领受为一对。
28
推度有二种，与舍受相应；
依福非福别，异熟有二种。
29
与舍受相应，十二意生起；
身识成双对，乐苦相应次。
30
与喜受相应，推度意生起；
说唯福异熟，非不善异熟。
31
五门与意门，差别分两种；
与舍受相应，说名为转向。
32
与喜受相应，笑生起意根；
作用转向心，如是三无因。
33
福报八种心，不善报七种；
作用心三种，无因十八种。
34
与诸福相同，大果报大用；
广大用异熟，果心随次第。
35
如是八十九，种种心生起；
九十一种心，或一百二十一。
36
寻伺喜乐心，一境性相应；
预流道心是，初禅心所摄。
37
第二离于寻，第三离于伺；
第四离于喜，舍一境相应。
38
第五如是五，说第一无上；
断除见疑戒，禁取诸执着。
39
如是一来道，心法有五种；
说能令贪瞋，痴三渐微薄。

40.

Kāmadosasamugghātakaraṃ niravasesato;

Tatiyānuttarañcāpi, kusalaṃ pañcadhā tathā.

41.

Rūparāgārūparāgamānuddhaccāpi cāparā;

Avijjā ceti pañcuddhaṃbhāgiyānamasesato.

42.

Saṃyojanānaṃ sesānaṃ, samugghātakaraṃ paraṃ;

Catutthānuttaraṃ maggacittaṃ pañcavidhanti ca.

43.

Cattāri pañcakāneva, maggesu ca phalesu ca;

Sesāni cekāsītīti, ekavīsasataṃ bhave.

44.

Lokuttarānaṃ aṭṭhannaṃ, iccevaṃ pañcadhā puna;

Jhānaṅgamaggabojjhaṅga-vibhāgāya yathārahaṃ.

45.

Pādakajjhānamāmaṭṭhajhānaṃ ajjhāsayo tathā;

Vuṭṭhānagāminī ceva, niyāmeti vipassanāti.

Iti cittavibhāge sarūpasaṅgahakathā niṭṭhitā.

Paṭhamo paricchedo.

Dutiyo paricchedo

2. Pakiṇṇakakathā

46.

Kusalānekavīseva , dvādasākusalāni ca;

Chattiṃsati vipākāni, kriyācittāni vīsati.

47.

Kāmesu catupaññāsa, rūpesu dasa pañca ca;

Dvādasāruppacittāni, aṭṭhānuttaramānasā.

48.

Kāme tevīsa pākāni, puññāpuññāni vīsati;

Ekādasa kriyā ceti, catupaññāsa sabbathā.

49.

Puññapākakriyābhedā, tayo rūpesu pañcakā;

Āruppeti catukkāni, sattavīsa mahaggatā.

50.

Catumaggaphalānaṃ tu, vasenaṭṭhapi jhānato;

Dasobhayampi missetvā, tālīsānuttarā siyuṃ.

51.

Puññapākakriyāpāpā, santi kāme mahaggate;

Pāpaṃ natthi kriyāpāpā, na vijjanti anuttare.

52.

Pāpāhetukamuttāni, anavajjāni sabbathā;

Ekūnasaṭṭhi cittāni, puññapākakriyāvasā.

53.

Kammacittāni tettiṃsa, puññāpuññāni sabbathā;

Chattiṃsa tesaṃ pākāni, kriyā vīsa na cobhayaṃ.

54.

Cakkhuviññāṇadhātādi, pañcaviññāṇanāmakā;

Pañcadvārāvajjanañca, duvidhaṃ sampaṭicchanaṃ.

55.

Manodhātuttayaṃ nāma, chasattati tato pare;

Manoviññāṇadhātūti, sattadhā dhātubhedato.

56.

Manoviññāṇadhātuñca , manodhātuttayaṃ tathā;

Katvā manoviññāṇanti, cha viññāṇā pakittitā.

57.

Āvajjanaṃ dassanañca, savanaṃ ghāyanaṃ tathā;

Sāyanaṃ phusanañceva, sampaṭicchanatīraṇaṃ.

58.

Voṭṭhabbanañca javanaṃ, tadārammaṇanāmakaṃ;

Bhavaṅgaṃ cuti sandhīti, cittaṃ cuddasadhā ṭhitaṃ.

59.

Āvajjanādayo dve dve, yugā satta yathākkamaṃ;

Tīṇi tīraṇacittāni, ekaṃ voṭṭhabbanaṃ mataṃ.

60.

Kusalākusalā sabbe, phalā cāvajjanaṃ vinā;

Kriyā ca pañcapaññāsa, javananti pavuccare.

61.

Santīraṇamahāpākā, tadārammaṇanāmakā;

Ekādasa pavattanti, javanārammaṇe yato.

62.

Mahaggatamahāpākā, upekkhātīraṇadvayaṃ;

Cutisandhibhavaṅgāni, cittānekūnavīsati.

63.

Javanāvajjanādīni, voṭṭhabbasukhatīraṇā;

Mahaggatamahāpākā, upekkhātīraṇāti ca.

64.

Aṭṭhasaṭṭhi tathā dve ca, navaṭṭha dve yathākkamaṃ;

Ekadviticatuppañcakiccaṭṭhānāni niddise.

65.

Rūpapākā mahāpākā, manodhātu ca tīraṇaṃ;

Rūpaṃ janenti ekūnavīsati netaradvayaṃ.

66.

Abhiññāvajjitā sabbe, appanājavanā pana;

Rūpaṃ janenti chabbīsa, paṇāmentiriyāpathaṃ.

67.

Abhiññādvayavoṭṭhabbaparittajavanā pana;

Dvattiṃsa rūpaviññattiiriyāpathasādhakā.

68.

Pañcaviññāṇamāruppa-vipākā sabbasandhiyo;

Cuti khīṇāsavasseti, soḷasete na kiñcipi.

69.

Rūpaṃ janenti cittāni, sattasattati sabbathā;

Aṭṭhapaññāsa cittāni, paṇāmentiriyāpathaṃ.

70.

Dvattiṃsa catuviññattiṃ, samuṭṭhāpenti mānasā;

Na janenti tassampekaṃ, yathāvuttāni soḷasa.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
40
断除欲贪嗔，无有余遗留；
第三无上善，心法有五种。
41
色贪无色贪，慢掉举及余；
无明等五种，上分结无余。
42
余下诸结使，断除无遗余；
第四无上道，心法有五种。
43
四种五禅法，道与果之中；
余八十一种，成一百二十一。
44
出世间八种，如是复五种；
禅支道觉支，差别随所应。
45
根本禅所缘，八禅及意乐；
出起观之道，决定观智等。
以上心差别中自性摄集之说已竟。
第一品完。
第二品
二、杂说
46
善心二十一，不善十二种；
异熟三十六，作用心二十。
47
欲界五十四，色界十五种；
无色界十二，出世间八心。
48
欲界二十三，异熟善不善；
十一作用心，五十四一切。
49
善报作用别，色界三个五；
无色四种心，广大二十七。
50
四道果之力，依禅有八种；
二者和合时，无上四十种。
51
善报作不善，欲界广大中；
无不善作恶，无上不可得。
52
除去不善因，一切无过失；
五十九种心，依善报作用。
53
业心三十三，一切善不善；
彼果三十六，作用二十非二。
54
眼识界等五，名为五种识；
五门转向心，二种领受心。
55
称意界三种，此后七十六；
称意识界者，七种界差别。
56
意识界及与，意界有三种；
摄为意识者，说六种识别。
57
转向与见闻，嗅尝及触知；
领受与推度，确定与速行。
58
彼所缘名者，有分死结生；
心住十四种，差别而安立。
59
转向等二二，七对随次第；
推度心三种，确定心一种。
60
一切善不善，果除转向心；
作用五十五，说名为速行。
61
推度大异熟，名为彼所缘；
十一种转起，缘速行所缘。
62
广大大异熟，舍受推度二；
死生有分心，共十九种心。
63
速行转向等，确定乐推度；
广大大异熟，舍受推度等。
64
六十八二种，九八二次第；
一二三四五，作用处指示。
65
色报大异熟，意界与推度；
生色十九种，非余二种心。
66
除去神通心，一切安止行；
生色二十六，转起诸威仪。
67
神通二确定，欲界速行心；
三十二生色，表及威仪作。
68
五识无色报，一切结生心；
漏尽者死心，此十六无事。
69
生色诸心法，七十七一切；
五十八种心，转起诸威仪。
70
三十二种心，生起四表业；
不生彼一事，如上说十六。

71.

Somanassasahagatā, parittajavanā pana;

Hasanampi janentīti, catukiccāni terasa.

72.

Sabbampi pañcavokāre, kiccametaṃ pakāsitaṃ;

Āruppe pana sabbampi, rūpāyattaṃ na vijjati.

73.

Asaññīnaṃ tu sabbāni, cittāneva na labbhare;

Rūpakkhandhova tesaṃ tu, attabhāvoti vuccati.

74.

Pāṇātipātatheyyādivasenopacitaṃ pana;

Uddhaccarahitāpuññaṃ, caturāpāyabhūmiyaṃ.

75.

Datvā sandhiṃ pavatte tu, pañcavokārabhūmiyaṃ;

Uddhaccasahitañcāpi, satta pākāni paccati.

76.

Dānasīlādibhedena, pavattaṃ kusalaṃ pana;

Kāme mānasamukkaṭṭhaṃ, catukkaṃ tu tihetukaṃ.

77.

Datvā tihetukaṃ sandhiṃ, kāme sugatiyaṃ pana;

Soḷasa puññapākāni, pavatte tu vipaccati.

78.

Tihetukomakaṃ puññaṃ, ukkaṭṭhañca dvihetukaṃ;

Datvā dvihetukaṃ sandhiṃ, kāme sugatiyaṃ tathā.

79.

Pavatte pana ñāṇena, sampayuttaṃ vivajjiya;

Dvādasa puññapākāni, vipaccati yathārahaṃ.

80.

Dvihetukomakaṃ puññaṃ, paṭisandhimahetukaṃ;

Deti mānusake ceva, vinipātāsure tathā.

81.

Aṭṭhāhetukapākāni, pavatte tu vipaccare;

Cattāripi catukkāni, pañcavokārabhūmiyaṃ.

82.

Bhāvanāmayapuññaṃ tu, mahaggatamanuttaraṃ;

Yathābhūminiyāmena, deti pākaṃ yathāsakaṃ.

83.

Kaṭattārūpapākāni, pañcavokārabhūmiyaṃ;

Āruppānuttare pākaṃ, tathā rūpamasaññisu.

84.

Puññāpuññāni kammāni, tettiṃsāpi ca yabbathā;

Sañjanenti yathāyogaṃ, paṭisandhipavattiyaṃ.

Iti cittavibhāge pakiṇṇakakathā niṭṭhitā.

Dutiyo paricchedo.

Tatiyo paricchedo

3. Vīthisaṅgahakathā

85.

Cakkhusotaghānajivhā-kāyāyatana pañcadhā;

Pasādā hadayañceti, cha vatthūni viniddise.

86.

Cakkhusotaghānajivhā-kāyadvārā ca pañcadhā;

Manodvāraṃ bhavaṅganti, cha dvārā cittavīthiyā.

87.

Rūpasaddagandharasa-phoṭṭhabbā pañca gocarā;

Dhammārammaṇapaññatti, cha dvārārammaṇakkamā.

88.

Nimittagatikammāni , kammamevātha gocarā;

Paṭisandhibhavaṅgānaṃ, cutiyā ca yathārahaṃ.

89.

Maraṇāsannasattassa, yathopaṭṭhitagocaraṃ;

Chadvāresu tamārabbha, paṭisandhi bhavantare.

90.

Ekacittakkhaṇā hoti, yāvajīvaṃ tato paraṃ;

Bhavaṅgaṃ pariyosāne, cuti cekakkhaṇā bhave.

91.

Duhetāhetucutiyā, kāmāvacarasandhiyo;

Tihetukāmacutiyā, sabbāpi paṭisandhiyo.

92.

Rūpāvacaracutiyā , sahetupaṭisandhiyo;

Āruppatopari kāme, tattha vāpi tihetukā.

93.

Paṭisandhi bhavaṅgañca, ekamevekajātiyaṃ;

Cuti cārammaṇañcassa, evameva yathārahaṃ.

94.

Rūpādārammaṇe cakkhu-ppasādādimhi ghaṭṭite;

Majjhe bhavaṅgaṃ chinditvā, vīthi nāma pavattati.

95.

Āvajjapañcaviññāṇasampaṭicchanatīraṇā;

Voṭṭhabbakāmajavanatadārammaṇanāmakā.

96.

Satteva ṭhānasaṅkhepā, pañcadvārikamānasā;

Catupaññāsa sabbepi, vitthārena sarūpato.

97.

Āvajjasabbajavanatadārammaṇanāmakā;

Sattasaṭṭhi sarūpena, manodvārikamānasā.

98.

Iṭṭhe ārammaṇe honti, puññapākāni sabbathā;

Aniṭṭhe pāpapākāni, niyamoyaṃ pakāsito.

99.

Tatthāpi atiiṭṭhamhi, tadārammaṇatīraṇaṃ;

Somanassayutaṃ iṭṭhamajjhattamhi upekkhitaṃ.

100.

Gocaretiparittamhi , atiappāyuke pana;

Bhavaṅgameva calati, moghavāroti so kato.

101.

Voṭṭhabbanaṃ parittamhi, dvattikkhattuṃ pavattati;

Tato bhavaṅgapātova, sopi moghoti vuccati.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
71
与喜受相应，欲界速行心；
能生起微笑，十三作四事。
72
一切五蕴中，显示此作用；
无色界一切，不依色而有。
73
无想众生中，一切心不得；
唯有色蕴者，说名为自体。
74
杀生偷盗等，所造作增长；
除掉举不善，四恶趣地中。
75
结生后转起，五蕴有地中；
与掉举相应，七异熟成熟。
76
施戒等差别，生起诸善业；
欲界殊胜心，三因四种心。
77
三因结生后，欲界善趣中；
十六种善报，转起时成熟。
78
下劣三因善，殊胜二因善；
二因结生后，欲界善趣中。
79
转起时除去，智慧相应者；
十二种善报，随应而成熟。
80
下劣二因善，无因结生心；
生于人道中，堕处阿修罗。
81
八种无因报，转起时成熟；
四组各四种，五蕴有地中。
82
修所成善业，广大及无上；
随其地决定，各自生异熟。
83
积集色异熟，五蕴有地中；
无色无上报，无想唯有色。
84
善与不善业，三十三种业；
随应而生起，结生与转起。
以上心差别中杂说已竟。
第二品。
第三品
3. 心路摄集之说
85
眼耳鼻舌身，五种处清净；
心所依处等，说有六种依。
86
眼耳鼻舌身，五门差别中；
意门有分等，六门心路中。
87
色声香味触，五种所缘境；
法所缘假名，六门所缘次。
88
相状趣与业，业与所缘境；
结生与有分，死时随所应。
89
临终众生者，所现起所缘；
六门中缘彼，结生后有中。
90
一心刹那有，尽形寿此后；
有分最后时，死心一刹那。
91
二因无因死，欲界结生心；
三因欲界死，一切结生心。
92
色界死之后，有因结生心；
无色以上欲，彼处或三因。
93
结生与有分，一生中唯一；
死心及所缘，如是随所应。
94
色等所缘境，击眼等净色；
断中间有分，名为心路起。
95
转向五种识，领受与推度；
确定欲速行，彼所缘名者。
96
七种处摄略，五门意生起；
一切五十四，广说自性中。
97
转向诸速行，彼所缘名者；
六十七自性，意门心生起。
98
可意所缘中，生善报一切；
不可意生恶，决定如是说。
99
其中极可意，所缘与推度；
喜受相应者，中舍则平舍。
100
所缘极微小，寿命极短促；
唯有分动摇，说名为空转。
101
确定欲界中，二三次转起；
此后堕有分，说彼名空转。

102.

Javanañca mahantamhi, javitvāna tato paraṃ;

Na sambhoti tadālambaṃ, sopi moghoti vuccati.

103.

Gocaretimahantamhi, atidīghāyuke pana;

Sambhoti ca tadālambaṃ, sampuṇṇoti pavuccati.

104.

Gocaretimahantamhi, tadārammaṇasambhavo;

Pañcadvāre manodvāre, vibhūte pana gocare.

105.

Kāmāvacarasattānaṃ , kāmāvacaragocare;

Parittajavanesveva, tadārammaṇamuddise.

106.

Nātitikkhe nātisīghe, nātitejussade jave;

Samamandappavattamhi, tadārammaṇamicchitaṃ.

107.

Sukhopetaṃ tadālambaṃ, upekkhākriyato paraṃ;

Na hotupekkhāsahitaṃ, sukhitakriyato tathā.

108.

Na hoti domanassamhā, somanassikamānasaṃ;

Tadārammaṇamaññañca, bhavaṅgaṃ cuti vā tathā.

109.

Rajjanādivasenettha, javanākusalaṃ bhave;

Kusalaṃ pana sambhoti, saddhāpaññādisambhave.

110.

Tadeva vītarāgānaṃ, kriyā nāma pavuccati;

Avipākatamāpannaṃ, vaṭṭamūlaparikkhayā.

111.

Appanājavanaṃ sesaṃ, mahaggatamanuttaraṃ;

Chabbīsati yathāyogaṃ, appanāvīthiyaṃ bhave.

112.

Parikammaṃ karontassa, kasiṇādikagocare;

Susamāhitacittassa, upacārasamādhinā.

113.

Parikammopacārānulomagotrabhuto paraṃ;

Pañcamaṃ vā catutthaṃ vā, javanaṃ hoti appanā.

114.

Puthujjanāna sekkhānaṃ, kāmapuññatihetuto;

Tihetukāmakriyato, vītarāgānamappanā.

115.

Tatrāpi sukhitajavaṃ, sukhitadvayato paraṃ;

Upekkhitamhā sambhoti, upekkhekaggatāyutaṃ.

116.

Pañca vāre cha vā satta, parittajavanaṃ bhave;

Sakiṃ dve vā tadālambaṃ, sakimāvajjanādayo.

117.

Appanājavanañcekaṃ, paṭhamuppattiyaṃ pana;

Tato paraṃ vasībhūtaṃ, ahorattaṃ pavattati.

118.

Sakiṃ dve vā nirodhassa, samāpattikkhaṇe pana;

Catutthāruppajavanaṃ, tato cittaṃ nirujjhati.

119.

Nirodhā vuṭṭhahantassa, upariṭṭhaphaladvayaṃ;

Pañcābhiññā tathā maggā, ekacittakkhaṇā matā.

120.

Phalamekadvayaṃ tathā, tisso vā maggavīthiyaṃ;

Samāpattikkhaṇe tampi, ahorattaṃ pavattati.

121.

Pañcadvāre na labbhanti, lokuttaramahaggatā;

Vīthimuttamanodhātu, pañca cittāni antime.

122.

Parittāneva sabbāni, pañcadvāresu sambhavā;

Manodvāramhi voṭṭhabba-tadālambajavā siyuṃ.

123.

Ghānajivhākāyavīthi, tadārammaṇameva ca;

Rūpe natthi tathārūpe, cakkhusotāpi vīthiyo.

124.

Sabbāpi vīthiyo kāme,

Rūpe tisso pakāsitā;

Ekā vīthi panārūpe,

Natthāsaññīsu kācipi.

125.

Sattāpi vīthicittāni, kāme rūpe cha sambhavā;

Arūpe dve manodvārā-vajjanaṃ javananti cāti.

Iti cittavibhāge vīthisaṅgahakathā niṭṭhitā.

Tatiyo paricchedo.

Catuttho paricchedo

4. Vīthiparikammakathā

126.

Paṭhamāvajjanaṃ pañca-dasannaṃ parato bhave;

Dutiyāvajjanaṃ hoti, ekavīsatito paraṃ.

127.

Ekamhā pañcaviññāṇaṃ, pañcamhā sampaṭicchanaṃ;

Sukhasantīraṇaṃ hoti, pañcavīsatito paraṃ.

128.

Sattatiṃsatito hoti, upekkhātīraṇadvayaṃ;

Voṭṭhabbanasarūpānaṃ, dvinnaṃ kāmajavā paraṃ.

129.

Maggābhiññā paraṃ dvinnaṃ, tiṇṇannaṃ lokiyappanā;

Phalā catunnaṃ pañcannaṃ, upariṭṭhaphaladvayaṃ.

130.

Bhavanti cattālīsamhā, sukhapākā dvihetukā;

Tathekacattālīsamhā, upekkhāya samāyutā.

131.

Honti sattatito kāme, sukhapākā tihetukā;

Dvāsattatimhā jāyanti, upekkhāsahitā pana.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
102
速行于广大，速行此之后；
不生彼所缘，说彼名空转。
103
所缘极广大，寿命极长久；
得生彼所缘，说名为圆满。
104
所缘极广大，彼所缘得生；
五门意门中，明显所缘境。
105
欲界有情者，欲界所缘境；
欲界速行后，说有彼所缘。
106
不太快不急，不太强盛行；
平等缓慢转，彼所缘所欲。
107
乐俱彼所缘，舍作用之后；
不与舍相应，如是乐作用。
108
忧后不得生，喜受相应心；
彼所缘及余，有分死亦然。
109
染著等力故，速行不善生；
善法得生起，信慧等生时。
110
离贪者彼等，说名为作用；
不生诸异熟，轮回根灭尽。
111
安止速行余，广大及无上；
二十六随应，安止心路中。
112
正作准备时，遍处等所缘；
善等持心者，近行三摩地。
113
准备近行随，顺种姓此后；
第五或第四，速行成安止。
114
凡夫与有学，欲善三因后；
三因欲作用，离贪得安止。
115
其中乐速行，二种乐之后；
从舍受得生，舍一境相应。
116
五六或七次，欲界速行生；
一二彼所缘，一次转向等。
117
安止速行一，初次生起时；
此后得自在，昼夜得转起。
118
一二灭尽定，入定刹那中；
第四无色行，此后心灭尽。
119
出灭尽定者，上位二种果；
五神通及道，说一心刹那。
120
果一或二种，三种道路中；
入定刹那彼，昼夜得转起。
121
五门中不得，出世间广大；
离路意界等，五心及最后。
122
唯有欲界法，五门中得生；
意门中确定，彼所缘速行。
123
鼻舌身心路，彼所缘亦然；
色中无如是，无色眼耳路。
124
一切心路欲，
色界说三种；
无色一心路，
无想全无有。
125
七种心路心，欲色六得生；
无色二意门，转向与速行。
以上心差别中心路摄集之说已竟。
第三品。
第四品
4. 心路准备之说
126
初次转向后，十五心之后；
第二转向生，二十一之后。
127
从一五种识，从五种领受；
乐推度心生，二十五之后。
128
三十七之后，舍推度二种；
确定自性二，欲界速行后。
129
道通后二种，三种世间止；
四果及五种，上位二种果。
130
从四十生起，乐报二因心；
如是四十一，与舍受相应。
131
从七十欲界，乐报三因心；
七十二生起，与舍受相应。

132.

Ekūnasaṭṭhito rūpa-pākā pākā arūpino;

Kamāṭṭhacattālīsamhā, tathekadvitihīnato.

133.

Pubbasaṅgahamiccevaṃ, vigaṇetvā vicakkhaṇo;

Parasaṅgahasaṅkhyādiṃ, vibhāveyya visārado.

134.

Pañcadvārāvajjanato, dasa cittāni dīpaye;

Sesāvajjanato pañcacattālīsanti bhāsitaṃ.

135.

Pañcaviññāṇato pāpavipākā sampaṭicchanā;

Paramekaṃ dvayaṃ puññavipākā sampaṭicchanā.

136.

Santīraṇā dvihetumhā, pākā dvādasa jāyare;

Tihetukāmapākamhā, ekavīsati labbhare.

137.

Rūpāvacarapākamhā, paramekūnavīsati;

Navaṭṭhārūpapākamhā, satta chāpi yathākkamaṃ.

138.

Paṭighamhā tu satteva, sitamhā teraseritā;

Pāpapuññadvihetumhā, ekavīsati bhāvaye.

139.

Dvihetukāmakriyato , aṭṭhārasa upekkhakā;

Sattarasa sukhopetā, vibhāveyya vicakkhaṇo.

140.

Kāmapuññatihetumhā, tettiṃseva upekkhakā;

Tepaññāsa sukhopetā, bhavantīti pakāsitaṃ.

141.

Tihetukāmakriyato, catuvīsatipekkhakā;

Sukhitamhā tu dīpeyya, pañcavīsati paṇḍito.

142.

Dasarūpajavamhekā-dasadvādasa terasa;

Yathākkamaṃ pañcadasa, āruppā paridīpaye.

143.

Phalamhā cuddasevāhu, maggamhā tu sakaṃ phalaṃ;

Paraṃ saṅgahamiccevaṃ, vigaṇeyya visārado.

144.

Pubbāparasamodhāna-miti ñatvā tato paraṃ;

Vatthuvīthisamodhānaṃ, yathāsambhavamuddise.

145.

Pañca vatthūni nissāya, kamato pañcamānasā;

Tettiṃsa pana nissāya, hadayaṃ mānasā siyuṃ.

146.

Kāmapākamanodhātu-hasituppādamānasā;

Dosamūlāni maggo ca, rūpajjhānāva sabbathā.

147.

Dasāvasesāpuññāni, kāmapuññamahākriyā;

Voṭṭhabbārūpajavanaṃ, satta lokuttarāni ca.

148.

Dvecattālīsa cittāni, pañcavokārabhūmiyaṃ;

Nissāya hadayaṃ honti, arūpe nissayaṃ vinā.

149.

Āruppapākā cattāro, anissāyeti sabbathā;

Vitthārenaṭṭhadhā bhinnaṃ, saṅkhepā tividhaṃ bhave.

150.

Tecattālīsa nissāya, anissāya catubbidhaṃ;

Nissitānissitā sesā, dvecattālīsa mānasā.

151.

Pañca cittappanā honti, kamenekekavīthiyaṃ;

Manodhātuttikaṃ nāma, pañcadvārikamīritaṃ.

152.

Sukhatīraṇavoṭṭhabba-parittajavanā pana;

Ekatiṃsāpi jāyante, chasu vīthīsu sambhavā.

153.

Mahāpākā panaṭṭhāpi, upekkhātīraṇadvayaṃ;

Chasu dvāresu jāyanti, dasa muttā ca vīthiyā.

154.

Cutisandhibhavaṅgānaṃ, vasā pākā mahaggatā;

Nava vīthivimuttāti, dasadhā vīthisaṅgaho.

155.

Ekadvārikacittāni , pañcachadvārikā tathā;

Chadvārikavimuttā ca, vimuttāti ca sabbathā.

156.

Chattiṃsa tayekatiṃsa, dasa ceva naveti ca;

Ñatvā vīthisamodhānaṃ, gocarañca samuddise.

157.

Kamato pañcaviññāṇā, lokuttaramahaggatā;

Abhiññāvajjitā sabbā, pañcatālīsa mānasā.

158.

Yathāsambhavato honti, rūpādekekagocarā;

Pañcagocaramīrenti, manodhātuttikaṃ pana.

159.

Santīraṇamahāpākā, parittajavanāni ca;

Voṭṭhabbanamabhiññā ca, tecattālīsa sambhavā.

160.

Chārammaṇesu hontīti, aṭṭhadhā tividhā puna;

Ekārammaṇacittāni, pañcachārammaṇāni ca.

161.

Saṅkhepā mānasā pañca-cattālīsa tayo tathā;

Tecattālīsa ceveti, sattadhāpi siyuṃ kathaṃ.

162.

Kāmapākamanodhātu-hasituppādamānasā;

Pañcavīsa yathāyogaṃ, parittārammaṇā matā.

163.

Kasiṇugghāṭimākāsaṃ, paṭhamāruppamānasaṃ;

Tasseva natthibhāvaṃ tu, tatiyāruppakaṃ tathā.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
132
从五十九起，色报无色报；
从四十八起，如是一二三。
133
前摄如是法，智者善计算；
后摄数等法，善巧应了知。
134
五门转向后，显示十种心；
余转向之后，说四十五种。
135
从五种识起，恶报与领受；
最多一二种，善报与领受。
136
推度二因后，异熟十二生；
三因欲界报，得二十一种。
137
色界异熟后，最多十九种；
九八无色报，七六随次第。
138
瞋心后七种，笑心十三说；
恶善二因后，应知二十一。
139
二因欲作用，十八舍相应；
十七与乐俱，智者应了知。
140
欲善三因后，三十三舍俱；
五十三乐俱，如是已显示。
141
三因欲作用，二十四舍俱；
从乐智者说，二十五应知。
142
十色速行一，十一十二十三；
次第有五种，无色应显示。
143
从果十四说，从道自果生；
后摄如是法，善巧应计算。
144
前后相和合，如是知此后；
依处路和合，随生起显示。
145
依止五处所，次第五种心；
三十三依止，心所依处生。
146
欲报意界及，笑生起心法；
瞋根道及色，禅那一切处。
147
余十不善心，欲善大作用；
确定无色行，七出世间法。
148
四十二种心，五蕴有地中；
依心所依处，无色无所依。
149
无色报四种，无所依一切；
广说分八种，略说有三种。
150
四十三依止，无依止四种；
依非依余有，四十二种心。
151
五心次第起，一一心路中；
意界三种名，说是五门心。
152
乐推度确定，欲界速行心；
三十一生起，六心路得生。
153
大报则八种，舍推度二种；
六门中得生，十离心路者。
154
死生有分力，异熟及广大；
九离心路者，十种心路摄。
155
一门心法等，五六门心法；
六门心解脱，解脱等一切。
156
三十六三十，一三十十九；
知心路和合，所缘应显示。
157
次第五种识，出世间广大；
除神通一切，四十五种心。
158
随其所生起，色等一一境；
说五种所缘，意界三法等。
159
推度大异熟，欲界速行心；
确定与神通，四十三得生。
160
六所缘中起，八种有三种；
一所缘心法，五六所缘者。
161
略说心四十，五及三如是；
四十三等法，如何有七种。
162
欲报意界及，笑生起心法；
二十五随应，说欲界所缘。
163
除遍相虚空，第一无色心；
彼之无有性，第三无色等。

164.

Ālambitvā pavattanti, āruppā kamato tato;

Dutiyañca catutthañca, cha mahaggatagocarā.

165.

Appamāṇasamaññā te, nibbāne pana gocare;

Aṭṭha lokuttarā dhammā, niyamena vavatthitā.

166.

Kasiṇāsubhakoṭṭhāse,

Ānāpāne ca yogino;

Paṭibhāganimittamhi ,

Appamaññānuyuñjato.

167.

Sattapaṇṇattiyañceva, rūpajjhānaṃ pavattati;

Yathāvuttanimittamhi, sesamāruppakanti ca.

168.

Abhiññāvajjitā ekavīsa mahaggatā sabbā;

Sabbe paṇṇattisaṅkhāte, navattabbe pavattare.

169.

Jāyantākusalā ñāṇavippayuttajavā tathā;

Appamāṇaṃ vinā vīsa, parittādīsu tīsupi.

170.

Tihetukāmapuññāni, puññābhiññā ca pañcime;

Catūsupi pavattanti, arahattadvayaṃ vinā.

171.

Kriyābhiññā ca voṭṭhabbaṃ, kriyākāme tihetukā;

Cha sabbatthāpi hontīti, sattadhā mānasā ṭhitā.

172.

Ekaticcatukoṭṭhāsagocarā tividhā pana;

Samasaṭṭhi tathā vīsa, kamenekādaseti ca.

173.

Pañcadvāresu pañcāpi, paccuppannāva gocarā;

Tekālikā navattabbā, manodvāre yathārahaṃ.

174.

Ajjhattā ca bahiddhā ca, pañcadvāresu gocarā;

Manodvāre navattabbo, natthibhāvopi labbhati.

175.

Pañcadvāresu pañcanna-mekameko ca gocaro;

Chāpi ārammaṇā honti, manodvāramhi sabbathā.

176.

Pañcadvāresu gahitaṃ, tadaññampi ca gocaraṃ;

Manodvāre vavatthānaṃ, gacchatīti hi desitaṃ.

177.

Atītā vattamānā ca, sambhavā kāmasandhiyā;

Chadvāragahitā honti, tividhā tepi gocarā.

178.

Kammanimittamevekaṃ , manodvāre upaṭṭhitaṃ;

Navattabbamatītañca, dhammārammaṇasaṅgahaṃ.

179.

Ālambitvā yathāyogaṃ, paṭisandhimahaggatā;

Ante cuti bhave majjhe, bhavaṅgampi pavattatīti.

Iti cittavibhāge vīthiparikammakathā niṭṭhitā.

Catuttho paricchedo.

Pañcamo paricchedo

5. Bhūmipuggalakathā

180.

Ito paraṃ pavakkhāmi, bhūmipuggalabhedato;

Cittānaṃ pana sabbesaṃ, kamato saṅgahaṃ kathaṃ.

181.

Nirayañca tiracchānayoni petāsurā tathā;

Caturāpāyabhūmīti, kāme duggatiyo matā.

182.

Cātumahārājikā ca, tāvatiṃsā ca yāmakā;

Tusitā ceva nimmānaratino vasavattino.

183.

Chaḷete devalokā ca, mānavāti ca sattadhā;

Kāmasugatiyo cekādasadhā kāmabhūmiyo.

184.

Brahmānaṃ pārisajjā ca, tathā brahmapurohitā;

Mahābrahmā ca tividhā, paṭhamajjhānabhūmiyo.

185.

Parittābhāppamāṇābhā, tathevābhassarāti ca;

Dutiyajjhānabhūmi ca, tividhāva pakāsitā.

186.

Parittasubhāppamāṇāsubhā ca subhakiṇhakā;

Tividhāpi pavuccanti, tatiyajjhānabhūmiyo.

187.

Vehapphalā asaññī ca, suddhāvāsā ca pañcadhā;

Iccetā pana sattāpi, catutthajjhānabhūmiyo.

188.

Avihā ca atappā ca, sudassā ca sudassino;

Akaniṭṭhāti pañcete, suddhāvāsā pakāsitā.

189.

Iti soḷasadhā bhinnā, brahmalokā pavuccare;

Rūpibrahmānamāvāsā, rūpāvacarabhūmiyo.

190.

Ākāsānañcāyatananāmādīhi pakāsitā;

Arūpibrahmalokā ca, catudhārūpabhūmiyo.

191.

Sotāpannādibhedena, catudhānuttarā matā;

Pañcatiṃsa paniccevaṃ, sabbathāpi ca bhūmiyo.

192.

Jāyanti caturāpāye, pāpapākāya sandhiyā;

Kāmāvacaradevesu, mahāpākehi jāyare.

193.

Ahetukā puññapākāhetukena tu jāyare;

Bhummadevamanussesu, mahāpākehi cetare.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
164
依次缘此后，无色界转起；
第二与第四，六广大所缘。
165
称为无量者，涅槃为所缘；
八出世间法，决定而安立。
166
遍处不净分，
安般念瑜伽，
似相为所缘，
修习无量者。
167
七种假名中，色界禅转起；
如前所说相，余无色界等。
168
除神通广大，二十一一切；
一切假法中，不可说转起。
169
不善心生起，离智速行等；
除无量二十，欲界等三种。
170
三因欲界善，善神通五种；
四处得转起，除阿罗汉二。
171
作用神通及，确定三因作；
六一切处起，七种心安住。
172
一三四部分，所缘有三种；
六十七二十，次第十一种。
173
五门中五种，唯现在所缘；
三世不可说，意门随所应。
174
内外五门中，为所缘境界；
意门不可说，无有性可得。
175
五门中五种，各一一所缘；
六种所缘境，意门中一切。
176
五门所摄取，及其他所缘；
意门中决定，趣向如是说。
177
过去与现在，当来欲界生；
六门所摄取，三种彼所缘。
178
业相唯一种，现起于意门；
不可说过去，法所缘摄取。
179
随应而执取，结生广大心；
最后死中间，有分亦转起。
以上心差别中心路准备之说已竟。
第四品。
第五品
5. 地与补特伽罗之说
180
此后我当说，地人之差别；
一切诸心法，次第如何摄。
181
地狱与畜生，饿鬼阿修罗；
四恶趣地者，欲界恶趣说。
182
四大王天及，三十三天众；
夜摩兜率天，化乐他化天。
183
此六欲天界，人界共七种；
欲善趣十一，为欲界诸地。
184
梵众天人及，如是梵辅天；
大梵天三种，初禅地诸天。
185
少光无量光，及光音三种；
第二禅天地，说有三种别。
186
少净无量净，及遍净三种；
如是称为是，第三禅诸地。
187
广果无想天，净居天五种；
如是有七种，第四禅诸地。
188
无烦与无热，善现善见天；
色究竟五种，说为净居天。
189
如是十六种，说为诸梵天；
色界梵天住，色界诸地中。
190
空无边处等，名称而显示；
无色梵天界，四种无色地。
191
预流等差别，说四出世间；
三十五如是，一切诸地界。
192
四恶趣中生，恶报结生识；
欲界诸天中，大报心得生。
193
无因善异熟，无因而得生；
地居天人中，大报心余者。

194.

Vipākaṃ paṭhamajjhānaṃ, paṭhamajjhānabhūmiyaṃ;

Dutiyaṃ tatiyañceva, dutiyajjhānabhūmiyaṃ.

195.

Tatiyamhi catutthaṃ tu, catutthamhi ca pañcamaṃ;

Āruppā ca kameneva, āruppe honti sandhiyo.

196.

Kāyavācāmanodvāre, kammaṃ pāṇavadhādikaṃ;

Katvā pāpakacittehi, jāyantāpāyabhūmiyaṃ.

197.

Kāyavācāmanodvāre, dānaṃ sīlañca bhāvanaṃ;

Kāmapuññehi katvāna, kāmasugatiyaṃ siyuṃ.

198.

Parittaṃ majjhimaṃ jhānaṃ, paṇītañca yathākkamaṃ;

Bhāvetvā tividhā honti, tīsu bhūmīsu yogino.

199.

Vehapphalesu jāyanti, bhāvetvā pañcamaṃ tathā;

Saññāvirāgatañceva, bhāvetvāsaññibhūmiyaṃ.

200.

Suddhāvāsesu jāyanti, anāgāmikapuggalā;

Āruppāni ca bhāvetvā, arūpesu yathākkamaṃ.

201.

Lokuttaraṃ tu bhāvetvā, yathāsakamanantaraṃ;

Samāpattikkhaṇe ceva, appeti phalamānasaṃ.

202.

Apāyamhā cutā sattā, kāmadhātumhi jāyare;

Sabbaṭṭhānesu jāyanti, kāmasugatito cutā.

203.

Cutā jāyanti rūpamhā, sabbatthāpāyavajjite;

Kāmasugatiyaṃ honti, arūpāsaññato cutā.

204.

Tathārūpacutā honti, tatthevoparimeva ca;

Vaṭṭamūlasamucchedā, nibbāyanti anāsavā.

205.

Suddhāvāsesvanāgāmi-puggalāvopapajjare;

Kāmadhātumhi jāyanti, anāgāmivivajjitā.

206.

Heṭṭhupapattibrahmānaṃ, ariyānaṃ na katthaci;

Asaññasattāpāyesu, natthevāriyapuggalā.

207.

Vehapphale akaniṭṭhe, bhavagge ca patiṭṭhitā;

Na punāññattha jāyanti, sabbe ariyapuggalā.

208.

Chasu devesvanāgāmī, vītarāgā na tiṭṭhare;

Na ciraṭṭhāyino tattha, lokiyāpi ca yogino.

209.

Gihiliṅge na tiṭṭhanti, manussesu anāsavā;

Pabbajjāyañca bhumme ca, brahmattepi ca tiṭṭhare.

210.

Yāni paññāsa vassāni,

Manussānaṃ sa piṇḍito;

Eko rattidivo tena,

Māseko tiṃsa rattiyo.

211.

Dvādasamāsiyo vasso, tena pañcasataṃ bhave;

Cātumahārājikānaṃ, pamāṇamidamāyuno.

212.

Taṃ navutivassasata-sahassaṃ pana piṇḍitaṃ;

Gaṇanāya manussānaṃ, catubhāgūparūpari.

213.

Yaṃ manussavassasataṃ, tadeko divaso kato;

Tena vassasahassāyu, tāvatiṃsesu desito.

214.

Koṭittayaṃ saṭṭhisatasahassañcādhikaṃ bhave;

Gaṇanāya manussānaṃ, tāvatiṃsesu piṇḍitaṃ.

215.

Āyuppamāṇamiccevaṃ, devānamuparūpari;

Dvikkhattuṃ dviguṇaṃ katvā, catubhāgamudāhaṭaṃ.

216.

Gaṇanāya manussānaṃ, tattha cuddasa koṭiyo;

Cattālīsasatasahassādhikā yāmabhūmiyaṃ.

217.

Tusitānaṃ pakāsenti, sattapaññāsa koṭiyo;

Saṭṭhisatasahassāni, vassāni adhikāni ca.

218.

Nimmānaratidevānaṃ, dvisataṃ tiṃsa koṭiyo;

Cattālīsavassasatasahassāni ca sabbathā.

219.

Navakoṭisatañcekavīsativassakoṭiyo;

Saṭṭhivassasatasahassādhikā vasavattisu.

220.

Kappassa tatiyo bhāgo, upaḍḍhañca yathākkamaṃ;

Kappeko dve ca cattāro, aṭṭha kappā ca soḷasa.

221.

Dvattiṃsa catusaṭṭhī ca, navasu brahmabhūmisu;

Vehapphalā asaññī ca, pañcakappasatāyukā.

222.

Kappasahassaṃ dve cattāri, aṭṭha soḷasa cakkamā;

Sahassāni ca kappānaṃ, suddhāvāsānamuddise.

223.

Vīsakappasahassāni, cattālīsañca saṭṭhi ca;

Caturāsītisahassā, kappā cāruppake kamā.

224.

Āyuppamāṇaniyamo, natthi bhumme ca mānave;

Vassānaṃ gaṇanā natthi, caturāpāyabhūmiyaṃ.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
194
初禅异熟心，在初禅天地；
第二第三禅，第二禅天地。
195
第三生第四，第四生第五；
无色次第生，无色界结生。
196
身语意三门，杀生等诸业；
以诸不善心，生于恶趣地。
197
身语意三门，布施戒修习；
以欲界善心，生于善趣中。
198
下中上三禅，次第而修习；
瑜伽者三种，生于三地中。
199
广果天中生，修习第五禅；
修习离想定，生于无想天。
200
净居天中生，不还补特伽罗；
修习无色定，次第生无色。
201
修出世间法，随各自无间；
入定刹那中，果心得安止。
202
恶趣死众生，生于欲界中；
欲界善趣死，一切处得生。
203
色界死得生，除恶趣一切；
无色无想死，生欲界善趣。
204
如是色界死，唯生上界中；
断轮回根本，无漏般涅槃。
205
净居天中唯，不还人得生；
欲界中得生，除去不还者。
206
下界诸梵天，圣者不生彼；
无想与恶趣，全无圣人生。
207
广果色究竟，有顶而安住；
不复生余处，一切圣人众。
208
六欲天之中，离贪不还者；
不久住于彼，世间瑜伽者。
209
在家相不住，人中无漏者；
出家相地居，梵天中安住。
210
若人智慧者，
人间五十年；
彼一昼夜是，
一月三十日。
211
十二月为年，如此五百岁；
四大王天中，此为寿量数。
212
九万岁集聚，此数再超过；
人间之算数，四分之一上。
213
人间百年数，彼成一昼夜；
如是千年寿，三十三天说。
214
三亿六千万，岁数更增上；
人间之算数，三十三天集。
215
如是诸天寿，上上递增长；
二倍复二倍，说四分为准。
216
人间之算数，彼有十四亿；
四千万年数，夜摩天地中。
217
兜率天显示，五十七亿岁；
六千万年数，为增上年数。
218
化乐天诸天，二百三十亿；
四千万年数，一切皆如是。
219
九百一十亿，二十一亿岁；
六千万年增，他化自在天。
220
三分之一劫，半劫随次第；
一二四八劫，十六劫等数。
221
三十二六十四，九种梵天地；
广果与无想，寿五百大劫。
222
一千二四八，十六次第增；
千劫为寿量，净居天所示。
223
二万四万劫，六万八万劫；
次第为寿量，无色界诸天。
224
寿量无定数，地居与人间；
年数无算数，四恶趣地中。

225.

Puthujjanāriyā ceti, duvidhā honti puggalā;

Tihetukādibhedena, tividhā ca puthujjanā.

226.

Maggaṭṭhā ca phalaṭṭhā ca,

Aṭṭhevāriyapuggalā;

Ādito satta sekkhā ca,

Asekkho cārahāparo.

227.

Ahetukāva labbhanti, sattā duggatiyaṃ pana;

Tihetukāva labbhanti, rūpārūpe sacittakā.

228.

Kāmāvacaradevesu, ahetukavivajjitā;

Vinipātāsure ceva, mānave ca tayopi ca.

229.

Ariyā nāma labbhanti, asaññāpāyavajjite;

Puthujjanā tu labbhanti, suddhāvāsavivajjite.

230.

Suddhāvāsamapāyañca, hitvāsaññibhavaṃ tidhā;

Sotāpannādayo dvepi, sesaṭṭhānesu labbhare.

231.

Iti sabbappabhedena, bhūmipuggalasaṅgahaṃ;

Ñatvā viññū vibhāveyya, tattha cittāni sambhavāti.

Iti cittavibhāge bhūmipuggalakathā niṭṭhitā.

Pañcamo paricchedo.

Chaṭṭho paricchedo

6. Bhūmipuggalacittappavattikathā

232.

Kāmasugatiyaṃ honti, mahāpākā yathārahaṃ;

Mahaggatavipākā ca, yathāsandhivavatthitā.

233.

Voṭṭhabbakāmapuññāni, viyuttāni ca diṭṭhiyā;

Uddhaccasahitañceti, honti sabbattha cuddasa.

234.

Santīraṇamanodhātu-cakkhusotamanā pana;

Dasa cittāni jāyanti, sabbatthārūpavajjite.

235.

Diṭṭhigatasampayuttā, vicikicchāyutā tathā;

Pañca sabbattha jāyanti, suddhāvāsavivajjite.

236.

Dosamūladvayañceva, ghānādittayamānasā;

Aṭṭha sabbattha jāyanti, mahaggatavivajjite.

237.

Catutthāruppajavanaṃ, anāgāmiphalādayo;

Mahākriyā ca jāyanti, terasāpāyavajjite.

238.

Heṭṭhāruppajavā dve dve, chāpāyuparivajjite;

Sitarūpajavā honti, arūpāpāyavajjite.

239.

Sotāpattiphalādīni, suddhāpāyavivajjite;

Paṭhamānuttaraṃ suddhā-pāyārūpavivajjite.

240.

Avatthābhūmibhūtattā, na gayhanti anuttarā;

Ekavokārabhūmi ca, rūpamattā na gayhati.

241.

Sabhummā sabbabhummā ca, ekadvittayavajjitā;

Tathārūpasuddhāvāsa-brahmāpāyavasāti ca.

242.

Mānasā pañca koṭṭhāsā, sattarasa catuddasa;

Chattiṃsatekavīsā ca, ekañceva yathākkamaṃ.

243.

Aṭṭhārasāpi hontete, navadhāpi punekadhā;

Catudhā tividhā ceva, ekadhāti ca bhedato.

244.

Terasāpi ca koṭṭhāsā, bhavantekatibhūmakā;

Chasattekādasasatta-rasabhūmakamānasā.

245.

Ekadvayaticatukkapañcakādhikavīsajā;

Chabbīsatiṃsajā ceti, yathānukkamato bhave.

246.

Cattāri puna cattāri, ekamaṭṭhaṭṭha cekakaṃ;

Cattārekādasa dve dve, satta tevīsa cuddasa.

247.

Kriyājavamahāpākā , lokuttaramahaggatā;

Dvepaññāsa na labbhanti, caturāpāyabhūmiyaṃ.

248.

Kāmāvacaradevesu, chasu bhumme ca mānave;

Kāmasugatiyaṃ natthi, nava pākā mahaggatā.

249.

Dosamūlamahāpākā, ghānādittayamānasā;

Natthārūpavipākā ca, vīsatī rūpabhūmiyaṃ.

250.

Kaṅkhādiṭṭhiyutā pañcārūpapākā catubbidhā;

Pañcādonuttarā ceva, suddhāvāse na labbhare.

251.

Ādāvajjanamaggā ca, paṭighārūpamānasā;

Kāmapākā sitārūpe, tecattālīsa natthi te.

252.

Sattatiṃsa parittā ca, labbhantāpāyabhūmiyaṃ;

Mānasāsīti labbhanti, kāmasugatiyaṃ pana.

253.

Ekūnasattati rūpe, suddhe paññāsa pañca ca;

Chacattālīsa āruppe, natthāsaññīsu kiñcipi.

254.

Itthamekadviticatupañcabhummāni soḷasa;

Dasa pañcadasevātha, catuttiṃsa catuddasa.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
225
凡夫与圣者，二种补特伽罗；
三因等差别，凡夫有三种。
226
住道与住果，
八种圣补特伽罗；
前七有学者，
无学阿罗汉。
227
恶趣中众生，唯得无因者；
色无色有心，唯得三因者。
228
欲界诸天中，除去无因者；
堕处阿修罗，人间三种生。
229
圣者不得生，无想恶趣中；
凡夫得出生，除去净居天。
230
除净居恶趣，及无想三处；
预流等二种，余处得出生。
231
如是一切种，地人摄集法；
智者应了知，彼处心生起。
以上心差别中地与补特伽罗之说已竟。
第五品。
第六品
6. 地人心转起之说
232
欲界善趣中，大报随所应；
广大异熟心，随结生安立。
233
确定欲界善，离开诸邪见；
与掉举相应，十四一切处。
234
推度意界及，眼耳意识等；
十种心生起，除无色一切。
235
邪见相应心，疑相应亦然；
五种一切处，除去净居天。
236
二种瞋根心，鼻等三心识；
八种一切处，除广大生起。
237
第四无色行，不还果等心；
大作用生起，十三除恶趣。
238
下无色行二，六除恶趣上；
笑色界速行，除无色恶趣。
239
预流果等心，除净恶趣处；
初出世间心，除恶趣无色。
240
因位地所成，不摄无上法；
一蕴有地中，唯色不摄取。
241
有地一切地，除一二三等；
如是色净居，梵天恶趣力。
242
心法五部分，十七与十四；
三十六二十，一种随次第。
243
十八种亦是，九种复一种；
四种三种及，一种有差别。
244
十三种部分，成几种地中；
六七一十一，十七地心法。
245
一二三四五，增上二十生；
二十六三十，如是次第生。
246
四种复四种，一八八一种；
四种十一二，二七二十三十四。
247
作用速大报，出世间广大；
五十二不得，四恶趣地中。
248
欲界六天中，地居与人间；
欲界善趣无，九报广大心。
249
瞋根大异熟，鼻等三心识；
无色异熟及，二十色地中。
250
疑见相应五，无色报四种；
五下无上等，净居不可得。
251
初转向道及，瞋无色心法；
欲报笑无色，四十三非有。
252
三十七欲界，得生恶趣地；
八十种心法，欲界善趣中。
253
六十九色中，净五十五种；
四十六无色，无想无何法。
254
如是一二三，四五地十六；
十五十五及，三十四十四。

255.

Apāyāhetukānaṃ tu, mahāpākakriyājave;

Hitvā sesaparittāni, cittāni pana labbhare.

256.

Dvihetukāhetukānaṃ, sesānaṃ kāmamānasā;

Labbhanti pana hitvāna, ñāṇapākakriyājave.

257.

Tihetukānaṃ sattānaṃ, tattha tatthūpapattiyaṃ;

Tattha tatthūpapannānaṃ, labbhamānāni labbhare.

258.

Tihetukānaṃ sabbepi, mānasāpāyapāṇinaṃ;

Sattatiṃsāvasesānaṃ, ekatālīsa niddise.

259.

Puthujjanāna sekkhānaṃ, na santi javanakriyā;

Na santi vītarāgānaṃ, puññāpuññāni sabbathā.

260.

Kaṅkhādiṭṭhiyutā pañca, sekkhānaṃ natthi mānasā;

Dosamūladvayañcāpi, natthānāgāmino pana.

261.

Vavatthitāriyesveva, yathāsakamanuttarā;

Maggaṭṭhānaṃ sako maggo, natthaññaṃ kiñci sabbathā.

262.

Puthujjanānaṃ dvinnampi, phalaṭṭhānaṃ yathākkamaṃ;

Tatiyassa phalaṭṭhassa, catutthassa ca sambhavā.

263.

Tesaṭṭhi ceva cittāni, labbhantekūnasaṭṭhi ca;

Sattapaññāsa cittāni, tepaññāsa ca sabbathā.

264.

Catupaññāsa paññāsa, paññāsadvayahīnakā;

Kāmesu tesaṃ sambhonti, catutālīsa cakkamā.

265.

Tecattālīsa cekūnacattālīsa yathākkamaṃ;

Bhavantekūnatālīsa, pañcattiṃsa ca rūpisu.

266.

Sattavīsa ca tevīsa, tevīsa ca yathākkamaṃ;

Āruppesupi labbhanti, tesamaṭṭhāraseva ca.

267.

Puthujjanā ca cattāro, apāyāhetukādayo;

Ariyā ceva aṭṭhāti, dvādasannaṃ vasā siyuṃ.

268.

Chabbidhā cittakoṭṭhāsā, ekapuggalikā tathā;

Catupañcachasattaṭṭha-puggalaṭṭhāti cakkamā.

269.

Chabbīsa cuddasevātha, terasa dve ca mānasā;

Dasa sattādhikā ceva, puna sattādhikā dasāti.

Iti cittavibhāge bhūmipuggalacittappavattikathā niṭṭhitā.

Chaṭṭho paricchedo.

Sattamo paricchedo

7. Bhūmipuggalasambhavakathā

270.

Dvihetukāhetukānaṃ , na sampajjati appanā;

Arahattañca natthīti, nattheva javanakriyā.

271.

Ñāṇapākā na vattanti, jaḷattā mūlasandhiyā;

Dvihetukatadālambaṃ, siyā sugatiyaṃ na vā.

272.

Tihetukānaṃ sattānaṃ, samathañca vipassanaṃ;

Bhāventānaṃ pavattanti, chabbīsatipi appanā.

273.

Arahantāna sattānaṃ, bhavanti javanakriyā;

Yathābhūminiyāmena, ñāṇapākā ca labbhare.

274.

Vajjhā paṭhamamaggena, kaṅkhādiṭṭhiyutā pana;

Paṭighaṃ tatiyeneva, kammamantena sāsavaṃ.

275.

Tasmā tesaṃ na vattanti, tāni cittāni sabbathā;

Maggaṭṭhānaṃ tu maggova, nāññaṃ sambhoti kiñcipi.

276.

Ahetukavipākāni, labbhamānāya vīthiyā;

Sabbathāpi ca sabbesaṃ, sambhavanti yathārahaṃ.

277.

Pañcadvāre manodvāre, dhuvamāvajjanadvayaṃ;

Parittapuññāpuññāni, labbhanti lahuvuttito.

278.

Kriyājavanamappanā, natthāpāyesu kāraṇaṃ;

Natthi sahetukā pākā, duggatattā hi sandhiyā.

279.

Brahmānaṃ paṭighaṃ natthi, jhānavikkhambhitaṃ tathā;

Heṭṭhājhānaṃ virattattā, na bhāventi arūpino.

280.

Pubbeva diṭṭhasaccāva, ariyārūpabhūmakā;

Tasmādimaggo natthettha, kāyābhāvā sitaṃ tathā.

281.

Suddhāvāsāpi pattāva, heṭṭhānuttarapañcakaṃ;

Sattapāpapahīnā ca, tasmā natthettha tāni ca.

282.

Pañcadvārikacittāni , dvārābhāve na vijjare;

Sahetukavipākā ca, yathābhūmivavatthitā.

283.

Sambhavāsambhavañcevaṃ, ñatvā puggalabhūmisu;

Labbhamānavasā tattha, cittasaṅgahamuddise.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
255
恶趣无因者，大报作用行；
除此余欲界，诸心得生起。
256
二因无因者，余欲界心法；
唯除去智慧，异熟作用行。
257
三因诸有情，彼彼处生时；
彼彼处生已，可得者得生。
258
三因恶趣众，一切诸心法；
三十七余者，说有四十一。
259
凡夫与有学，无有速行作；
离贪者不具，善不善一切。
260
疑见相应五，有学无心法；
二种瞋根心，不还者亦无。
261
圣者各决定，随自无上法；
道者有自道，更无他一切。
262
凡夫及二种，果者随次第；
第三果位者，第四果生起。
263
六十三心法，五十九心法；
五十七心法，五十三一切。
264
五十四五十，五十减二种；
欲界彼生起，四十随次第。
265
四十三三十，九种随次第；
三十九生起，三十五色中。
266
二十七二十，三种随次第；
无色界亦得，彼等十八种。
267
凡夫与四种，恶趣无因等；
八种圣者力，十二种区分。
268
六种心部分，一补特伽罗；
四五六七八，补特伽罗处。
269
二十六十四，十三二心法；
十七增上法，复七增十法。
以上心差别中地人心转起之说已竟。
第六品。
第七品
7. 地人生起之说
270
二因无因者，不成就安止；
阿罗汉亦无，无有速行作。
271
智慧报不转，因结生钝根；
二因彼所缘，善趣有或无。
272
三因诸有情，修习止观者；
二十六安止，得以次第生。
273
阿罗汉有情，有速行作用；
随其地决定，得智慧异熟。
274
初道所断除，疑见相应者；
瞋由第三道，业由最后断。
275
是故彼等无，如是诸心法；
道者唯有道，更无他可生。
276
无因异熟心，可得心路中；
一切诸有情，随应而生起。
277
五门与意门，恒常二转向；
欲界善不善，从轻速得生。
278
作用行安止，恶趣无因缘；
无有因异熟，因结生恶趣。
279
梵天无瞋恚，由禅所镇伏；
下禅已离贪，无色不修习。
280
先见真谛者，圣者生无色；
此处无初道，无身故无笑。
281
净居天已得，下无上五种；
七恶已断除，是故此无彼。
282
五门诸心识，无门则不有；
有因诸异熟，随地而安立。
283
如是应了知，人地生不生；
随其可得力，显示心摄集。

284.

Kusalādippabhedā ca, tathā bhūmādibhedato;

Vatthudvārārammaṇato, bhūmipuggalatopi ca.

285.

Vibhāgo yo samuddiṭṭho,

Cittānañca tu sambhavā;

Ñeyyo cetasikānañca,

Sampayogānusāratoti.

Iti cittavibhāge bhūmipuggalasambhavakathā niṭṭhitā.

Sattamo paricchedo.

Niṭṭhito ca cittavibhāgo.

Aṭṭhamo paricchedo

2. Cetasikavibhāgo

8. Cetasikasampayogakathā

286.

Iti cittavidhiṃ ñatvā, dvepaññāsa vibhāvinā;

Ñeyyā cetasi sambhūtā, dhammā cetasikā kathaṃ.

287.

Phasso ca vedanā saññā, cetanekaggatā tathā;

Jīvitaṃ manasikāro, satta sādhāraṇā ime.

288.

Vitakko ca vicāro ca, pīti ca vīriyaṃ tathā;

Chando ca adhimokkho ca, cha pakiṇṇakanāmakā.

289.

Puññāpuññesu pākesu, kriyāsu ca yathārahaṃ;

Mānasesu pavattanti, vippakiṇṇā pakiṇṇakā.

290.

Saddhā satindriyañceva, hirottappabaladvayaṃ;

Alobho ca adoso ca, paññā majjhattatāpi ca.

291.

Aṭṭhete uttamā nāma, dhammā uttamasādhanā;

Nivajjāti pavuccanti, yugaḷā cha tatopare.

292.

Passaddhi kāyacittānaṃ, lahutā mudutā tathā;

Kammaññatā ca pāguñña-tā ca ujukatāti ca.

293.

Appamaññādvayaṃ nāma, karuṇāmuditā siyuṃ;

Sammāvācā ca kammantā-jīvā ca viratittayaṃ.

294.

Pañcavīsa paniccete, anavajjā yathārahaṃ;

Pāpāhetukamuttesu, anavajjesu jāyare.

295.

Lobho doso ca moho ca,

Māno diṭṭhi ca saṃsayo;

Thinamiddhañca uddhaccaṃ,

Kukkuccañca tathā dasa.

296.

Ahirīkamanottappaṃ, issā macchariyanti ca;

Honti cuddasa sāvajjā, sāvajjesveva sambhavā.

297.

Dvepaññāsa catuddhevaṃ, dhammā cetasikā ṭhitā;

Tesaṃ dāni pavakkhāmi, sampayogañca saṅgahaṃ.

298.

Satta sādhāraṇā sabba-cittasādhāraṇā tato;

Cittena saddhi aṭṭhannaṃ, vippayogo na katthaci.

299.

Vitakko pañcaviññāṇaṃ, dutiyādivivajjite;

Vicāropi ca tattheva, tatiyādivivajjite.

300.

Somanassayute pīti-catutthajjhānavajjite;

Vīriyaṃ paṭhamāvajja-vipākāhetuvajjite.

301.

Chando sambhoti sabbattha, momūhāhetuvajjite;

Adhimokkho vicikicchā-pañcaviññāṇavajjite.

302.

Chasaṭṭhi pañcapaññāsa, sattati ceva soḷasa;

Vīsatekādasevātha, pakiṇṇakavivajjitā.

303.

Mānasā pañcapaññāsa, savitakkā chasaṭṭhi ca;

Savicārekapaññāsa, sappītikamanā tathā.

304.

Tesattati savīriyā, sachandekūnasattati;

Sādhimokkhā pavuccanti, aṭṭhasattati mānasā.

305.

Paññāppamaññāviratī, hitvā ekūnasaṭṭhisu;

Pāpāhetukamuttesu, saddhādekūnavīsati.

306.

Dvihetukāhetupāpavajjitesu samāsato;

Paññā tu jāyate sattacattālīsesu sabbathā.

307.

Mahākriyākāmapuñña-rūpajjhānesu jāyare;

Appamaññāṭṭhavīsesu, hitvā jhānaṃ tu pañcamaṃ.

308.

Lokuttaresu sabbattha, saheva viratittayaṃ;

Kāmapuññesu sambhoti, yathāsambhavato visuṃ.

309.

Viratīappamaññāsu, pañcasvapi yathārahaṃ;

Kadācideva sambhoti, ekekova na cekato.

310.

Ahirīkamanottappaṃ, mohauddhaccameva ca;

Pāpasādhāraṇā nāma, cattāro pāpasambhavā.

311.

Lobho ca lobhamūlesu, diṭṭhiyuttesu diṭṭhi ca;

Māno diṭṭhiviyuttesu, diṭṭhimānā na cekato.

312.

Dosamūlesu doso ca, issā macchariyaṃ tathā;

Kukkuccamiti cattāro, vicikicchā tu kaṅkhite.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
284
善等诸差别，如是地等别；
依处门所缘，地补特伽罗。
285
已说诸差别，
诸心生起法；
当知心所法，
相应随顺性。
以上心差别中地人生起之说已竟。
第七品。
心差别品已竟。
第八品
2. 心所差别
8. 心所相应之说
286
如是知心法，五十二种智；
当知心所生，心所法云何。
287
触受想思及，一境性亦然；
命根作意等，七遍一切心。
288
寻伺及喜精，进欲胜解等；
此等六种名，为杂心所法。
289
善不善异熟，作用随所应；
诸心中转起，散乱杂心所。
290
信念根如是，惭愧力二种；
无贪及无瞋，慧舍性亦然。
291
此八名殊胜，法为殊胜因；
称为无过失，此后六对法。
292
身心轻安及，轻软性亦然；
适业性及练，习性正直性。
293
二无量即是，悲与随喜心；
正语业命等，三种离恶法。
294
此二十五种，无过随所应；
除恶无因心，无过中生起。
295
贪瞋及痴等，
慢见与疑惑；
昏沉掉举及，
恶作等十法。
296
无惭与无愧，嫉妒与悭吝；
十四有过法，有过中生起。
297
五十二如是，四种心所法；
今我当宣说，相应及摄集。
298
七遍一切心，遍一切心已；
与心共八法，无处不相应。
299
寻除五识及，第二等诸心；
伺亦如是处，除第三等心。
300
喜与乐相应，除第四禅心；
精进初转向，除异熟无因。
301
欲一切处生，除痴无因心；
胜解除疑惑，及五识诸心。
302
六十六五十，五七十十六；
二十一十一，除杂心所法。
303
五十五心法，有寻六十六；
有伺五十一，有喜心亦然。
304
七十三有进，有欲六十九；
有胜解说有，七十八心法。
305
慧无量离除，五十九心中；
除恶无因心，信等十九种。
306
二因无因恶，除已略说法；
智慧得生起，四十七一切。
307
大作用欲善，色禅中生起；
无量二十八，除第五禅心。
308
出世间一切，三离恶俱生；
欲界善中起，随生起各别。
309
离恶与无量，五种随所应；
有时方得生，一一非同时。
310
无惭与无愧，痴掉举如是；
恶共因名为，四种恶生起。
311
贪于贪根中，见于见相应；
慢于离见中，见慢非同时。
312
瞋根中有瞋，嫉妒与悭吝；
恶作四种法，疑于疑惑中。

313.

Saheva thinamiddhaṃ tu, sasaṅkhāresu pañcasu;

Iti cuddasa sāvajjā, sāvajjesveva nicchitā.

314.

Māno ca thinamiddhañca, saha vātha visuṃ na vā;

Issāmaccherakukkuccā, aññamaññaṃ visuṃ na vāti.

Iti cetasikavibhāge cetasikasampayogakathā niṭṭhitā.

Aṭṭhamo paricchedo.

Navamo paricchedo

9. Cetasikasaṅgahakathā

315.

Satta sādhāraṇā ceva, cha dhammā ca pakiṇṇakā;

Saddhādi pañcavīseti, aṭṭhatiṃsa samissitā.

316.

Kāmāvacarapuññesu, labbhanti paṭhamadvaye;

Sattatiṃseva dutiye, paññāmattavivajjitā.

317.

Tatiye ca yathāvuttā, pītimattavivajjitā;

Chattiṃseva catutthamhi, paññāpītidvayaṃ vinā.

318.

Mahākriyāsu yujjanti, hitvā viratiyo tathā;

Pañcatiṃsa catuttiṃsadvayaṃ tettiṃsakaṃ kamā.

319.

Ṭhapetvā appamaññā ca, mahāpākesu yojitā;

Tettiṃsā ceva dvattiṃsadvayekattiṃsakaṃ kamā.

320.

Appamaññā gahetvāna, hitvā viratiyo tathā;

Pañcatiṃseva paṭhame, rūpāvacaramānase.

321.

Vitakkaṃ dutiye hitvā, vicārañca tato paraṃ;

Catutthe pana pītiñca, appamaññañca pañcame.

322.

Yathāvuttapakārāva , catuttiṃsa yathākkamaṃ;

Tettiṃsa ceva dvattiṃsa, samatiṃsañca labbhare.

323.

Pañcamena samānā ca, ṭhapetvāruppamānasā;

Bhūmārammaṇabhedañca, aṅgānañca paṇītataṃ.

324.

Appamaññā ṭhapetvāna, gahetvā viratittayaṃ;

Chattiṃsānuttare honti, paṭhamajjhānamānase.

325.

Vitakkaṃ dutiye hitvā, vicārañca tato paraṃ;

Pītiṃ hitvā catutthe ca, pañcamepi ca sabbathā.

326.

Yathāvuttappakārāva, pañcatiṃsa yathākkamaṃ;

Catuttiṃsañca tettiṃsa, tathā tettiṃsa cāpare.

327.

Evaṃ bāvīsadhā bhedo, anavajjesu saṅgaho;

Ekūnasaṭṭhicittesu, aṭṭhatiṃsānamīrito.

328.

Viratī appamaññā ca, gahetvā pana sabbaso;

Ekamekaṃ gahetvā ca, paccakkhāya ca sabbathā.

329.

Kāmesu sattadhā puññe, catudhā ca kriye tathā;

Rūpajjhānacatukke ca, kattabboyampi saṅgaho.

330.

Iminā panupāyena, samasattati bhedato;

Anavajjesu viññeyyo, cittuppādesu saṅgaho.

331.

Iti sabbappakārena, anavajjavinicchayaṃ;

Ñatvā yojeyya medhāvī, sāvajjesu ca saṅgahaṃ.

332.

Satta sādhāraṇā ceva, cha dhammā ca pakiṇṇakā;

Cattāro pāpasāmaññā, dhammā sattarasevime.

333.

Ekūnavīsāsaṅkhāre, paṭhame lobhadiṭṭhiyā;

Dutiye lobhamānena, yathāvuttā ca tattakā.

334.

Aṭṭhārasa vinā pītiṃ, tatiye lobhadiṭṭhiyā;

Catutthepi vinā pītiṃ, lobhamānena tattakā.

335.

Paṭighe ca vinā pītiṃ, asaṅkhāre tatheva te;

Labbhanti dosakukkucca-macchariyāhi vīsati.

336.

Asaṅkhāresu vuttā ca, sasaṅkhāresu pañcadhā;

Thinamiddhenekavīsa, vīsa dvevīsatikkamā.

337.

Chandaṃ pītiñca uddhacce, hitvā pañcadaseva te;

Hitvā vimokkhaṃ kaṅkhañca, gahetvā kaṅkhite tathā.

338.

Sattavīsatidhammānaṃ, iti dvādasa saṅgahā;

Dvādasāpuññacittesu, viññātabbā vibhāvinā.

339.

Hitvā chāniyate dhamme, gahetvā ca yathārahaṃ;

Catuttiṃsāpi viññeyyā, saṅgahā tattha viññunā.

340.

Dvādasākusalesveva, ñatvā saṅgahamuttaraṃ;

Ñeyyāhetukacittesu, saṅgahaṃ kamato kathaṃ?

341.

Satta sādhāraṇā chandavajjitā ca pakiṇṇakā;

Hasituppādacittamhi, dvādaseva pakāsitā.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
313
昏沉睡眠俱，五有行法中；
如是十四恶，定在有过中。
314
慢与昏沉眠，或俱或各别；
嫉悭及恶作，互不得同生。
以上心所差别中心所相应之说已竟。
第八品。
第九品
9. 心所摄集之说
315
七遍一切心，六种杂心法；
信等二十五，三十八相应。
316
欲界善心中，初二得生起；
三十七第二，唯除去智慧。
317
第三如所说，唯除去喜心；
第四三十六，除去慧喜二。
318
大作用相应，如是除离恶；
三十五三十，四三十三次。
319
除无量亦在，大异熟相应；
三十三三十，二三十一次。
320
摄取无量已，如是除离恶；
三十五生起，初色界心中。
321
第二除寻已，第三除伺等；
第四除喜心，第五除无量。
322
如前所说类，三十四次第；
三十三三十，二三十可得。
323
与第五相同，除无色界心；
地所缘差别，诸支渐殊胜。
324
除去无量已，摄取三离恶；
三十六无上，初禅心中有。
325
第二除寻已，第三除伺等；
第四除喜心，第五亦如是。
326
如前所说类，三十五次第；
三十四三十，三三十三余。
327
如是二十二，无过中摄集；
五十九心中，说三十八种。
328
离恶与无量，摄取一切已；
或取一一种，或舍一切法。
329
欲界七善心，四作用亦然；
色界四禅中，当作此摄集。
330
以此方便法，七十七差别；
无过心生起，当知此摄集。
331
如是一切种，无过决定法；
智者当了知，有过中摄集。
332
七遍一切心，六种杂心法；
四恶共因法，十七唯此等。
333
十九无行法，初贪见相应；
第二贪慢俱，如说等数量。
334
十八除喜心，第三贪见俱；
第四亦除喜，贪慢俱同数。
335
瞋心中除喜，无行亦如是；
得瞋恶作悭，二十法相应。
336
无行中所说，有行中五种；
昏沉眠二十，一二十二次。
337
欲喜于掉举，除十五如是；
除胜解摄疑，疑惑中如是。
338
二十七法中，如是十二聚；
十二不善心，智者应了知。
339
除六不定法，随应而摄取；
三十四应知，智者知摄集。
340
十二不善中，知上等摄集；
当知无因心，摄集如何次？
341
七遍一切心，除欲杂心法；
笑生心中说，十二法生起。

342.

Voṭṭhabbe ca vinā pītiṃ, vīriyaṃ sukhatīraṇe;

Ekādasa yathāvuttā, dhammā dvīsupi desitā.

343.

Manodhātuttike ceva, upekkhātīraṇadvaye;

Dasa honti yathāvuttā, hitvā vīriyapītiyo.

344.

Satta sādhāraṇā eva, pañcaviññāṇasambhavā;

Iccāhetukacittesu, pañcadhā saṅgaho ṭhito.

345.

Iti cetasike dhamme, cittesu gaṇite puna;

Cittena saha saṅgayha, gaṇeyyāpi ca paṇḍito.

346.

Aṭṭhatiṃsāti ye vuttā, cittena saha te puna;

Ekūnacattālīseti, sabbatthekādhikaṃ naye.

347.

Bāvīsevaṃ dasa dve ca, pañca ceti yathārahaṃ;

Saṅgahā sampayuttānaṃ, tālīsekūnakā kathā.

348.

Vitakko ca vicāro ca, pīti paññā tathā pana;

Appamaññā viratīti, nava dhammā yathārahaṃ.

349.

Gahetabbāpanetabbā, bhavanti anavajjake;

Parivatteti sabbattha, vedanā tu yathārahaṃ.

350.

Chandādhimokkhavīriyā , saddhādekūnavīsati;

Phassādayo chaḷevāti, na calantaṭṭhavīsati.

351.

Teraseva tu sāvajje, chaḷevāhetumānase;

Na calanti dasa aññe, cuddasā cha ca sambhavāti.

Iti cetasikavibhāge cetasikasaṅgahakathā niṭṭhitā.

Navamo paricchedo.

Dasamo paricchedo

10. Pabhedakathā

352.

Ekuppādā nirodhā ca, ekālambaṇavatthukā;

Sahagatā sahajātā, saṃsaṭṭhā sahavuttino.

353.

Tepaññāsa paniccete, sampayuttā yathārahaṃ;

Cittacetasikā dhammā, aṭṭhārasavidhāpi ca.

354.

Ekadhā chabbidhā ceva, catudhā sattadhā ṭhitā;

Cittuppādapabhedena, bhinditabbā vibhāvinā.

355.

Aṭṭha dhammāvinibbhogā, bhinnāsīti navuttarā;

Sattasataṃ dasa dve ca, sabbe honti samissitā.

356.

Santīraṇamanodhātu, sitavoṭṭhabbanā tathā;

Apuññā kāmapuññā ca, mahāpākā mahākriyā.

357.

Paṭhamajjhānadhammā ca, lokuttaramahaggatā;

Pañcapaññāsa sabbepi, vitakkā honti bheditā.

358.

Vicārāpi ca teyeva, dutiyajjhānanāmakā;

Ekādasāpare ceti, chasaṭṭhi paridīpitā.

359.

Apuññā kāmapuññā ca, mahāpākā mahākriyā;

Catukkā ceva cattāro, sitañca sukhatīraṇaṃ.

360.

Paṭhamāditikajjhānā , lokuttaramahaggatā;

Iccevamekapaññāsa, pītiyo honti sabbathā.

361.

Sitavoṭṭhabbanā dve ca, sāvajjā cānavajjakā;

Bhinnamevaṃ tu vīriyaṃ, tesattatividhaṃ bhave.

362.

Sāvajjā cānavajjā ca, momūhadvayavajjitā;

Chandā bhavanti sabbepi, saṭṭhibhedā navuttarā.

363.

Santīraṇamanodhātu, sitavoṭṭhabbanā tathā;

Sāvajjā cānavajjā ca, vicikicchāvivajjitā.

364.

Adhimokkhā paniccevaṃ, aṭṭhasattati bheditā;

Tisataṃ navuti dve ca, bhinnā honti pakiṇṇakā.

365.

Ekūnasaṭṭhi vā honti, saddhādekūnavīsati;

Sahassañca satañcekaṃ, ekavīsañca sabbathā.

366.

Ñāṇena sampayuttā ca, kāme dvādasadhāpare;

Pañcatiṃsāti paññāpi, sattatālīsadhā kathā.

367.

Rūpajjhānacatukkā ca, kāmapuññā mahākriyā;

Aṭṭhavīsappamaññevaṃ, chappaññāsa bhavanti ca.

368.

Anuttarā kāmapuññā, tisso viratiyo pana;

Honti soḷasadhā bhinnā, aṭṭhatālīsa piṇḍitā.

369.

Pañcavīsānavajjevaṃ, sampayuttā catubbidhā;

Sahassadvisatañceva, dvi ca sattati bhedato.

370.

Cattāro pāpasāmaññā, bhinnā dvādasadhā pana;

Aṭṭhatālīsadhā honti, te sabbe paripiṇḍitā.

371.

Lobho panaṭṭhadhā bhinno, thinamiddhañca pañcadhā;

Catudhā diṭṭhimāno ca, catudhā diṭṭhiyo visuṃ.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
342
确定中除喜，精进乐推度；
十一如所说，二心中宣说。
343
意界三心中，舍推度二种；
十法如所说，除去进与喜。
344
七遍一切心，五识中生起；
如是无因心，五种摄集住。
345
如是心所法，心中复算数；
与心共摄集，智者应计数。
346
说三十八法，与心共算数；
成三十九种，一切增一法。
347
二十二十二，五种随所应；
相应诸摄集，说三十九种。
348
寻伺及喜慧，如是而复次；
无量与离恶，九法随所应。
349
当取当舍去，无过中生起；
一切处转变，受随其所应。
350.
欲胜解精进，信等十九法；
触等六法者，不动二十八。
351
十三于有过，六于无因心；
十不动余法，十四六生起。
以上心所差别中心所摄集之说已竟。
第九品。
第十品
10. 差别之说
352
一生一灭及，一所缘所依；
俱行共生起，相应共转起。
353
此五十三种，相应随所应；
心与心所法，十八种差别。
354
一种与六种，四种与七种；
心生起差别，智者应分别。
355
八法不分离，分八十九上；
七百十二种，一切共相应。
356
推度及意界，笑与确定心；
不善欲界善，大报大作用。
357
初禅诸法及，出世间广大；
五十五一切，寻心有差别。
358
伺亦如是等，名为第二禅；
余十一种等，说有六十六。
359
不善欲界善，大报大作用；
四种与四种，笑与乐推度。
360
初等二种禅，出世间广大；
如是五十一，一切喜生起。
361
笑确定二种，有过无过等；
如是分别进，成七十三种。
362
有过与无过，除去二痴根；
一切欲差别，成六十九种。
363
推度及意界，笑与确定心；
有过与无过，除去疑相应。
364
胜解如是等，分七十八种；
三百九十二，杂心所分别。
365
五十九或有，信等十九法；
一千一百二，十一种一切。
366
智相应复次，欲界十二种；
三十五智慧，说四十七种。
367
色界四种禅，欲善大作用；
二十八无量，成五十六种。
368
无上欲界善，三种离恶法；
分十六差别，总四十八种。
369
二十五无过，相应有四种；
二千二百七，十二种差别。
370
四种恶共因，分十二差别；
成四十八种，彼等总集中。
371
贪分八差别，昏沉眠五种；
见慢各四种，见别离四种。

372.

Dvidhā dosādicattāro, vicikicchekadhāti ca;

Sāvajjā sattadhā vuttā, bhinnāsīti tikuttarā.

373.

Iccaṭṭhārasadhā vuttā, tepaññāsāpi bhedato;

Dvisahassañca tu sataṃ, bhavantekūnasaṭṭhi ca.

374.

Vitakkavicārapītisukhopekkhāsu pañcasu;

Bhinditvā jhānabhedena, gahetabbā anuttarā.

375.

Aññatra pana sabbattha, natthi bhedappayojanaṃ;

Aṭṭheva kasmā gayhanti, abhedenāti lakkhaye.

376.

Paṭhamādicatujjhānā, lokuttaramahaggatā;

Iccekamekadasadhā, catutālīsa piṇḍitā.

377.

Tevīsa pañcamā ceti, sattasaṭṭhi samissitā;

Appanā tattha sabbāpi, aṭṭhapaññāsa dīpitā.

378.

Pañcatiṃseva saṅkhepā, lokuttaramahaggatā;

Appanā tattha sabbāpi, chabbīsati pakāsitā.

379.

Iddhividhaṃ dibbasotaṃ, cetopariyanāmakā;

Pubbenivāsānussati, dibbacakkhūti pañcadhā.

380.

Abhiññāñāṇamīrenti, rūpāvacarapañcamā;

Kusalañca kriyā ceti, bheditaṃ duvidhampi ca.

381.

Taṃ dvayampi sammissetvā, pañcābhiññā ca lokiyā;

Āsavakkhayañāṇañca, chaḷabhiññā pavuccare.

382.

Lokiyā ca dasābhiññā, bhinditvā kusalakriyā;

Sattasattati jhānāni, aṭṭhasaṭṭhi panappanā.

383.

Sattasattati cittāni, catupaññāsa sabbathā;

Pacitāni ca cittāni, ekatiṃsasataṃ siyunti.

Iti cetasikavibhāge pabhedakathā niṭṭhitā.

Dasamo paricchedo.

Ekādasamo paricchedo

11. Rāsisarūpakathā

384.

Sabbaṃ sabhāvasāmañña-visesena yathārahaṃ;

Gatarāsivasenātha, aṭṭhārasavidhaṃ kathaṃ.

385.

Phassapañcakarāsī ca, jhānindriyamathāpare;

Maggabalahetukamma-pathalokiyarāsayo.

386.

Niravajjā cha passaddhi-ādikā ca satīmatā;

Yuganandhā ca samathā, tathā yevāpanāti ca.

387.

Phasso ca vedanā saññā, cetanā cittameva ca;

Phassapañcakarāsīti, pañca dhammā pakāsitā.

388.

Vitakko ca vicāro ca, pīti cekaggatā tathā;

Sukhaṃ dukkhamupekkhāti, satta jhānaṅganāmakā.

389.

Saddhindriyañca vīriyaṃ, sati ceva samādhi ca;

Paññā catubbidhā vuttā, mano pañcāpi vedanā.

390.

Jīvitindriyamekanti, cakkhādīni ca sattadhā;

Bāvīsatindriyā nāma, dhammā soḷasa desitā.

391.

Ādimagge anaññāta-ññassāmītindriyaṃ bhave;

Majjhe aññindriyaṃ ante, aññātāvindriyanti ca.

392.

Paññānuttaracittesu, honti tīṇindriyānipi;

Tihetukesu sesesu, ekaṃ paññindriyaṃ mataṃ.

393.

Sukhaṃ dukkhindriyañceva, somanassindriyaṃ tathā;

Domanassamupekkhāti, pañcadhā vedanā kathā.

394.

Rūpārūpavasā dvedhā, jīvitindriyamekakaṃ;

Cakkhusotaghānajivhākāyitthipurisindriyā.

395.

Tattha jīvitarūpañca, aṭṭhettha na tu gayhare;

Tasmā nāmindriyāneva, dasapañca viniddise.

396.

Sammādiṭṭhi ca saṅkappo, vāyāmo viratittayaṃ;

Sammāsati samādhi ca, micchādiṭṭhi ca dhammato.

397.

Maggaṅgāni navetāni, dvādasāpi yato dvidhā;

Sammāmicchāti saṅkappo, vāyāmo ca samādhi ca.

398.

Lokapāladukañceva , hirottappamathāparaṃ;

Ahirīkamanottappaṃ, dukaṃ lokavināsakaṃ.

399.

Pañca saddhādayo ceti, baladhammā naveritā;

Kaṇhasukkavasenāpi, paṭipakkhe akampiyā.

400.

Cha hetū heturāsimhi,

Lobhālobhādikā tikā;

Momūhe kaṅkhituddhaccā,

Tattha vuttāti aṭṭhadhā.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
372
瞋等四二种，疑唯一种等；
说有过七种，分八十三种。
373
如是说十八，五十三差别；
二千一百五，十九种生起。
374
寻伺喜乐舍，于此五种中；
依禅分别已，当取无上法。
375
余一切处中，无分别作用；
何故取八种，无别相应知。
376
初等四种禅，出世间广大；
如是十一种，四十四总集。
377
二十三第五，六十七相应；
其中一切定，说五十八种。
378
三十五略集，出世间广大；
其中一切定，说二十六种。
379
神变天耳及，他心通名者；
宿住随念智，天眼等五种。
380
说神通智者，色界第五禅；
善与作用等，分别有二种。
381
彼二种相合，五神通世间；
漏尽智为六，说为六神通。
382
世间十神通，分别善作用；
七十七种禅，六十八安止。
383
七十七种心，五十四一切；
集诸种心法，百三十一种。
以上心所差别中差别之说已竟。
第十品。
第十一品
11. 蕴自性之说
384
一切自性共，差别随所应；
依蕴分别故，十八种云何？
385
触五蕴及与，禅根复次第；
道力因业道，世间诸蕴类。
386
无过六轻安，等及具念者；
双双与止观，如是不定法。
387
触受想思及，心法亦如是；
说为触五蕴，五法已显示。
388
寻伺及喜与，一境性如是；
乐苦与舍受，七禅支名者。
389
信根及精进，念定与智慧；
说四种意根，五种受亦然。
390
命根唯一种，眼等有七种；
二十二根法，说有十六种。
391
初道未知当，知根法生起；
中为知根末，已知根如是。
392
慧无上心中，三根亦生起；
余三因心中，知一慧根意。
393
乐苦根如是，喜根法亦然；
忧舍说受法，五种已宣说。
394
色无色二种，命根唯一种；
眼耳鼻舌身，女男根诸法。
395
其中命色等，此八不摄取；
是故唯名根，说十五差别。
396
正见与正思，正勤三离恶；
正念与正定，邪见等法性。
397
九种道支法，十二种二种；
正邪思惟及，精进定如是。
398
世间守护双，惭愧复次第；
无惭与无愧，坏世间二法。
399
五种信等法，说为力法者；
依黑白二分，对治不动摇。
400
六因于因蕴，
贪无贪等三；
痴根疑掉举，
说彼有八种。

401.

Micchādiṭṭhi abhijjhā ca, byāpādo viratittayaṃ;

Sammādiṭṭhinabhijjhā ca, abyāpādo ca cetanā.

402.

Dasa kammapathānettha, vuttā viraticetanā;

Lokapālavināsāti, vuttā lokadukā dvidhā.

403.

Passaddhiādiyugaḷā, niravajjā cha rāsayo;

Sati ca sampajaññañca, upakāradukaṃ bhave.

404.

Yuganandhadukaṃ nāma, samatho ca vipassanā;

Paggaho ca avikkhepo, samathaddukamīritaṃ.

405.

Ye sarūpena niddiṭṭhā, cittuppādesu tādinā;

Te ṭhapetvāvasesā tu, yevāpanakanāmakā.

406.

Chando ca adhimokkho ca, tatramajjhattatā tathā;

Uddhaccaṃ manasikāro, pañcāpaṇṇakanāmakā.

407.

Māno ca thinamiddhañca, issā macchariyaṃ tathā;

Kukkuccamappamaññā ca, tisso viratiyopi ca.

408.

Ete aniyatā nāma, ekādasa yathārahaṃ;

Tato ca sesā sabbepi, niyatāti pakittitā.

409.

Keci rāsiṃ na bhajanti, keci cāniyatā yato;

Tasmā yevāpanāteva, dhammā soḷasa desitā.

410.

Sattatiṃsāvasesā tu, tattha tattha yathārahaṃ;

Sarūpeneva niddiṭṭhā, cittuppādesu sabbathā.

411.

Desitānuttaruddhacce, nāmato viratuddhavā;

Tathānuttaracittesu, niyataṃ viratittayaṃ.

412.

Cittaṃ vitakko saddhā ca,

Hirottappabaladvayaṃ;

Alobho ca adoso ca,

Lobho doso ca diṭṭhi ca.

413.

Ahirīkamanottappaṃ,

Uddhaccaṃ viratittayaṃ;

Soḷasete yathāyogaṃ,

Dvīsu ṭhānesu desitā.

414.

Vedanā tīsu vīriyaṃ, sati ca caturāsikā;

Samādhi chasu paññā ca, sattaṭṭhānesu dīpitā.

415.

Ekavīsa paniccete, savibhattikanāmakā;

Sesā dvattiṃsati dhammā, sabbepi avibhattikāti.

Iti cetasikavibhāge rāsisarūpakathā niṭṭhitā.

Ekādasamo paricchedo.

Dvādasamo paricchedo

12. Rāsivinicchayakathā

416.

Tattha viññāṇakāyā cha, satta viññāṇadhātuyo;

Phassā cakkhādisamphassā, chabbidhā sattadhāpi ca.

417.

Cakkhusamphassajādīhi , bhedehi pana vedanā;

Saññā ca cetanā ceva, bhinnā chadhā ca sattadhā.

418.

Cittuppādesu dhammā ca, khandhāyatanadhātuyo;

Āhārā ca yathāyogaṃ, phassapañcakarāsiyaṃ.

419.

Sabbe saṅgahitā honti, tasmā nāmapariggaho;

Mūlarāsi ca so sabba-saṅgahoti pavuccati.

420.

Jhānarāsimhi pañceva, dhammā sattappabhedato;

Indriyāni ca bāvīsa, dhammato pana soḷasa.

421.

Nava maggaṅgadhammā ca, bhinnā dvādasadhāpi te;

Chaḷeva hetuyo tattha, desitā kaṅkhituddhavā.

422.

Dasa kammapathā dhammā, chaḷeva pana desitā;

Sesāva dasadhammehi, samānā caturāsayo.

423.

Paññā dasavidhā tattha, vedanā navadhā ṭhitā;

Samādhi sattadhā hoti, vīriyaṃ pana pañcadhā.

424.

Sati bhinnā catudhāva, vitakko tividho mato;

Dvidhā cittādayo honti, dasapañceva sambhavā.

425.

Sesā dvattiṃsa sabbepi, dhammā ekekadhāpi ca;

Hitvā rūpindriyānete, vibhāgā aṭṭhadhā kathaṃ.

426.

Phasso ca cetanā saññā, vicāro pīti jīvitaṃ;

Niravajjā cha yugaḷā, sāvajjamohakaṅkhitā.

427.

Yevāpanakadhammā ca, viratuddhaccavajjitā;

Dvādasā ceti sabbepi, dvattiṃsakekadhā tathā.

428.

Cittaṃ manindriyaṃ cittaṃ, saddhā saddhindriyaṃ balaṃ;

Balesu lokiyā vuttā, lokiye ca dukadvaye.

429.

Lobhālobhādikā dve dve,

Cattāro heturāsiyaṃ;

Micchādiṭṭhi ca maggaṅge,

Pañcakammapathepi te.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
401
邪见与贪欲，瞋恚三离恶；
正见无贪著，无瞋及思惟。
402
十业道于此，说离恶思惟；
世护世坏等，说世间二种。
403
轻安等诸双，无过六种蕴；
念与正知等，资助二法起。
404
双运二法名，止观二种法；
策励与不散，说止观二种。
405
彼等自性中，已说心生起；
除此余一切，名为不定法。
406
欲与胜解及，舍心性如是；
掉举作意等，五种决定法。
407
慢与昏沉眠，嫉妒与悭吝；
恶作与无量，三种离恶等。
408
此等不定名，十一随所应；
由此余一切，说为决定法。
409
有不属诸蕴，有不定故此；
是故不定法，说十六种法。
410
三十七余法，彼彼随所应；
已说自性中，心生起一切。
411
说无上掉举，名离掉举法；
如是无上心，决定三离恶。
412
心与寻信及，
惭愧二力法；
无贪与无瞋，
贪瞋及邪见。
413
无惭与无愧，
掉举三离恶；
此等十六法，
随应说二处。
414
受三精进念，智慧四蕴类；
定六慧亦然，说七八处中。
415
此等二十一，名有差别法；
余三十二法，一切无差别。
以上心所差别中蕴自性之说已竟。
第十一品。
第十二品
12. 蕴决定之说
416
其中六识身，七种识界法；
触眼等诸触，六种七种等。
417
眼触所生等，差别中受法；
想与思惟等，分六种七种。
418
心生起诸法，蕴处界诸法；
食法随相应，触五蕴聚中。
419
一切摄集成，是故名所摄；
根本蕴亦说，一切摄集故。
420
禅蕴中五法，七种差别法；
二十二根法，法性十六种。
421
九种道支法，分十二种法；
六种因于中，说疑掉举法。
422
十业道法中，唯说有六法；
余法与十法，平等四种蕴。
423
慧有十种处，受住九种中；
定成七种法，精进有五种。
424
念分四种法，寻三种所知；
心等成二种，十五种生起。
425
余三十二法，一切一一种；
除去色根法，分别八种何？
426
触思想伺喜，命根等诸法；
无过六种双，有过痴疑等。
427
不定诸法等，除离掉举法；
十二等一切，三十二一种。
428
心意根及心，信信根力法；
力中说世间，世间二双中。
429
贪无贪等二，
四种于因蕴；
邪见于道支，
五业道中彼。

430.

Yevāpanakarāsimhi, desitā viratuddhavā;

Maggahetūsu ceveti, dvidhā pañcadasa ṭhitā.

431.

Vitakko jhānamaggesu, tividhā navadhā pana;

Vedanā mūlarāsimhi, tathā jhānindriyesu ca.

432.

Indriyamaggarāsimhi, balapiṭṭhidukattike;

Catudhā sati tattheva, vīriyampi ca pañcadhā.

433.

Samādhi sattadhā vutto, jhānaṅgesu ca tattha ca;

Tattheva dasadhā paññā, hetukammapathesu ca.

434.

Dasanavasattapañcacatutidvekadhā ṭhitā;

Chaḷekakā pañcadasa, dvattiṃsa ca yathākkamaṃ.

435.

Aṭṭha vibhāgasaṅkhepā, padāni dasadhā siyuṃ;

Tepaññāseva dhammā ca, aṭṭhārasa ca rāsayo.

436.

Iti dhammavavatthāne, dhammasaṅgaṇiyaṃ pana;

Cittuppādaparicchede, uddesanayasaṅgaho.

437.

Padāni caturāsīti, desitāni sarūpato;

Yevāpanakanāmena, soḷaseva yathārahaṃ.

438.

Tatthāniyatanāmāni, padānekādaseva tu;

Vuttānekūnanavuti, niyatāneva sambhavā.

439.

Asambhinnapadānettha, tepaññāseva sabbathā;

Cittacetasikānaṃ tu, vasena paridīpaye.

440.

Vibhāgapadadhammānaṃ , vasenevaṃ pakāsito;

Cittacetasikānaṃ tu, kamato rāsinicchayoti.

Iti cetasikavibhāge rāsivinicchayakathā niṭṭhitā.

Dvādasamo paricchedo.

Terasamo paricchedo

13. Rāsiyogakathā

441.

Iti rāsivīthiṃ ñatvā, labbhamānavasā budho;

Tesamevātha yogampi, cittuppādesu dīpaye.

442.

Kāmāvacarakusalassa, paṭhamadvayamānase;

Sabbepi rāsayo honti, yathāsambhavato kathaṃ.

443.

Phassapañcakarāsī ca, jhānapañcakarāsi ca;

Indriyaṭṭhakarāsī ca, maggapañcakarāsi ca.

444.

Balasattakarāsī ca, hetukammapathattikā;

Dasāvasesā rāsī ca, lokapāladukādayo.

445.

Yevāpanakanavakaṃ, niyatuddhaccavajjitā;

Appamaññādvayañceva, tisso viratiyoti ca.

446.

Iti sattarasevete, desitā ca sarūpato;

Yevāpanakarāsī ca, labbhantiṭṭhārasāpi ca.

447.

Chappaññāsa padānettha, desitāni sarūpato;

Dhammā pana samatiṃsa, tattha honti sarūpato.

448.

Tāni yevāpanakehi, pañcasaṭṭhi padāni ca;

Dhammā cekūnatālīsa, bhavanti pana sambhavā.

449.

Tattha dvādasa dhammā ca, desitā savibhattikā;

Avasesā tu sabbepi, avibhattikanāmakā.

450.

Ekadvi ca ticatukka-chasattaṭṭhānikā pana;

Sattavīsa ca satteko, dvekeko ca yathākkamaṃ.

451.

Niyatā tu catuttiṃsa, dhammāva sahavuttito;

Yathāsambhavavuttito, pañcadhā niyatā kathā.

452.

Tattha cāniyate sabbe, gahetvā ca pahāya ca;

Paccekañca gahetvāpi, sattadhā yojanakkamo.

453.

Sakimekūnatālīsa, catuttiṃsa yathākkamaṃ;

Pañcakkhattuñca yojeyya, pañcatiṃsāti paṇḍito.

454.

Rāsayo ca padānīdha, dhammantaravibhattiyo;

Sarūpayevāpanake, niyatāniyate yathā.

455.

Yojanānayabhedañca, gaṇanāsaṅgahaṭṭhiti;

Labbhamānānumānena, sallakkhento tahiṃ tahiṃ.

456.

Ñāṇaṃ ñāṇaviyuttamhi, hitvā pītiṃ upekkhite;

Vedanā parivattento, kāmapuññe ca sesake.

457.

Mahākriye ca yojeyya, pahāya viratittayaṃ;

Appamaññā ca hitvātha, mahāpāke ca yojaye.

458.

Takkādiṃ kamato hitvā, sabbattha viratittayaṃ;

Pañcame appamaññāya, hitvā rūpe ca yojaye.

459.

Hitvāppamaññā yojaye, yathājhānamanuttare;

Lokuttarindriyañceva, gahetvā viratittayaṃ.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
430
不定蕴聚中，说离掉举法；
道因二法中，十五住二处。
431
寻于禅道中，三种九种法；
受于根本蕴，如是禅根中。
432
根道蕴聚中，力辅双法中；
念住四处中，精进五处中。
433
定说七处中，禅支彼处中；
彼处慧十种，因业道法中。
434
十九七五四，三二一处住；
六一单十五，三十二次第。
435
八种分别略，十种诸句义；
五十三种法，十八种蕴聚。
436
如是法安立，法集论之中；
心生起品中，总说法次第。
437
八十四句义，自性已宣说；
不定法之名，十六随所应。
438
其中不定名，十一句义等；
说八十九种，唯是决定生。
439
此中不杂句，五十三一切；
心与心所法，依力而显示。
440
分别句法力，如是已显明；
心与心所法，次第蕴决定。
以上心所差别中蕴决定之说已竟。
第十二品。
第十三品
13. 蕴相应之说
441
如是知蕴路，随所得之力；
彼等相应法，心生起显示。
442
欲界善心中，初二种心法；
一切诸蕴聚，如何随生起？
443
触五蕴聚及，禅五蕴聚等；
根八蕴聚及，道五蕴聚等。
444
力七蕴聚及，因业道三种；
十种余蕴聚，世护双等法。
445
不定九种法，除定掉举法；
二无量及与，三离恶如是。
446
如是十七种，自性已宣说；
不定蕴聚及，十八种生起。
447
五十六句义，自性已宣说；
三十种诸法，彼中有自性。
448
彼等不定法，六十五句义；
三十九种法，而有诸生起。
449
其中十二法，说有差别性；
其余一切法，名无差别性。
450
一二三四及，六七八处等；
二十七七一，二一等次第。
451
决定三十四，诸法共生起；
随其生起说，五种决定法。
452
彼中不定法，摄取及舍离；
各别摄取已，七种相应次。
453
一次三十九，三十四次第；
五次应配合，三十五智者。
454
蕴聚及句义，法中诸差别；
自性不定法，决定不定法。
455
相应诸方法，数摄住差别；
随所得推度，于彼彼观察。
456
智于离智中，除喜于舍中；
转变受心法，欲善余法中。
457
大作用相应，除去三离恶；
无量亦除已，大异熟相应。
458
寻等次第除，一切三离恶；
第五除无量，色界中相应。
459
除去无量后，随禅于无上；
出世间诸根，摄取三离恶。

460.

Jhānāni catutālīsa, sukhayuttāni vattare;

Upekkhitāni tevīsa, pañcamajjhāne ca sabbathā.

461.

Appamaññāviratiyo, kāmapuññesu labbhare;

Appamaññā rūpajjhāna-catukke ca mahākriye.

462.

Lokuttaresu sabbattha, sambhoti viratittayaṃ;

Natthidvayampi āruppe, mahāpāke ca pañcame.

463.

Vitakkādittayaṃ paññā, pañca cāniyatā calā;

Hānibuddhivasā sesā, na calanti kudācanaṃ.

464.

Bāvīsatividho cettha, saṅgaho anavajjake;

Dvayadvayavasā ceva, jhānapañcakatopi ca.

465.

Iti ñatvānavajjesu, rāsisaṅgaha sambhavaṃ;

Sāvajjesupi viññeyyā, viññunā rāsayo kathaṃ.

466.

Lobhamūlesu paṭhame, phassapañcakarāsi ca;

Jhānapañcakarāsī ca, tathevindriyapañcakaṃ.

467.

Maggabalacatukkañca, hetukammapathadukā;

Lokanāsakarāsī ca, samatho samathaddukā.

468.

Tatramajjhattataṃ hitvā, yevāpanakanāmakā;

Cattāro ceti labbhanti, tatthekādasa rāsayo.

469.

Dvattiṃseva padānettha, desitāni sarūpato;

Tāni yevāpanakehi, chattiṃseva bhavanti ca.

470.

Asambhinnapadānettha, samavīsati sambhavā;

Savibhattikanāmā ca, nava dhammā pakāsitā.

471.

Ekadvayaticatukka-chaṭṭhānaniyatā pana;

Ekādasa chaḷekā ca, kameneko punekako.

472.

Natthevāniyatā hettha, yevāpanakanāmakā;

Yojanānayabhedo ca, tasmā tattha na vijjati.

473.

Māno ca thinamiddhañca, issā macchariyaṃ tathā;

Kukkuccamiti sāvajje, chaḷevāniyatā matā.

474.

Māno diṭṭhiviyuttesu, sasaṅkhāresu pañcasu;

Thinamiddhaṃ tayo sesā, paṭighadvayayogino.

475.

Iccevamaṭṭha sāvajjā, anavajjaṭṭhavīsati;

Chattiṃsa mānasā sabbe, hontāniyatayogino.

476.

Tehi yuttā yathāyogaṃ, ekadvittayapañcahi;

Dve dvāvīsaṃ tayo ceva, nava cātha yathākkamaṃ.

477.

Iti vuttānusārena, labbhamānavasā pana;

Tadaññesupi yojeyya, sāvajjesu yathākkamaṃ.

478.

Lobhamūlesu lobhañca, dosañca paṭighadvaye;

Mohamūle kaṅkhuddhaccaṃ, gahetvā heturāsiyaṃ.

479.

Diṭṭhiṃ diṭṭhiviyuttamhi, hitvā pītimupekkhite;

Vedanaṃ parivattento, dosamūle ca paṇḍito.

480.

Tathā kammapathaṃ diṭṭhiṃ,

Pītiṃ chandañca momuhe;

Kaṅkhite adhimokkhañca,

Hitvā yojeyya rāsayo.

481.

Cittassa ṭhitiṃ pattāsu, cittassekaggatā pana;

Kaṅkhite parihīnāva, indriyādīsu pañcasu.

482.

Iti dvādasadhā ñatvā, sāvajjesupi saṅgahaṃ;

Ahetukepi viññeyyā, yathāsambhavato kathaṃ.

483.

Aṭṭhārasāhetukesu , pañcaviññāṇamānase;

Phassapañcakarāsī ca, jhānaṭṭhānadukaṃ tathā.

484.

Indriyattikarāsī ca, yevāpanakanāmako;

Eko manasikāroti, cattāro rāsayo siyuṃ.

485.

Asambhinnā panaṭṭheva, dve tattha savibhattikā;

Ekadvayatikaṭṭhānā, chaḷeko ca punekako.

486.

Manodhātuttikāhetu-paṭisandhiyuge pana;

Vitakko ca vicāro ca, adhikā jhānarāsiyaṃ.

487.

Sukhasantīraṇe pīti, dutiyāvajjane pana;

Vīriyañca samādhiñca, labbhatindriyarāsiyaṃ.

488.

Adhikā hasite honti, pīti ca vīriyādayo;

Yevāpanādhimokkho ca, pañcaviññāṇavajjite.

489.

Iccānavajje bāvīsa,

Sāvajje dvādasāpare;

Yogā hetumhi pañcete,

Tālīsekūnakā kathāti.

Iti cetasikavibhāge rāsiyogakathā niṭṭhitā.

Terasamo paricchedo.

Cuddasamo paricchedo

14. Rāsisambhavakathā



我来将这段巴利文直译成简体中文：
460
禅那四十四，与乐相应说；
二十三舍受，第五禅一切。
461
无量与离恶，欲界善得生；
无量色界禅，四种大作用。
462
出世间一切，三离恶生起；
无色与大报，第五无二法。
463
寻等三与慧，五种不定动；
余法增减力，永不得动摇。
464
二十二种此，无过中摄集；
二二力及与，禅那五种力。
465
如是知无过，蕴摄集生起；
有过中当知，智者诸蕴如？
466
贪根初心中，触五蕴聚及；
禅五蕴聚及，如是根五种。
467
道力四种及，因业道二种；
坏世间蕴聚，止观止双法。
468
舍除舍心性，名为不定法；
四种等可得，彼十一蕴聚。
469
三十二句义，自性已宣说；
彼等不定法，三十六生起。
470
此中不杂句，二十种生起；
有差别之名，九法已显示。
471
一二三四及，六处决定法；
十一六一及，次第一复一。
472
此中无不定，名为不定法；
相应诸方法，是故彼不见。
473
慢与昏沉眠，嫉妒与悭吝；
恶作于有过，六种不定知。
474
慢于离见中，五有行法中；
昏沉眠三余，瞋恚二相应。
475
如是八有过，无过二十八；
三十六心法，皆为不定合。
476
彼相应随应，一二三五法；
二二十二三，九种复次第。
477
如是随所说，随所得之力；
余有过法中，次第应配合。
478
贪根中有贪，瞋于瞋恚二；
痴根疑掉举，摄取因蕴中。
479
见于离见中，除喜于舍中；
转变受智者，瞋根心法中。
480
如是业道见，
喜欲于痴痴；
疑中及胜解，
除已配蕴聚。
481
心得安住中，心一境性法；
疑中缺少者，根等五法中。
482
如是十二种，有过中摄集；
无因亦当知，随生起云何？
483
十八无因心，五识心法中；
触五蕴聚及，禅二处双法。
484
根三蕴聚及，名为不定法；
一作意如是，四种蕴聚生。
485
不杂八句义，二种有差别；
一二三八处，六一及复一。
486
意界三无因，结生双法中；
寻伺二种法，增于禅蕴中。
487
乐推度喜心，第二转向中；
精进与定法，得于根蕴中。
488
增于笑心有，喜及精进等；
不定胜解法，除五识诸心。
489
如是无过二十二，
有过余十二种法；
因中五种相应法，
说三十九种差别。
以上心所差别中蕴相应之说已竟。
第十三品。
第十四品
14. 蕴生起之说

490.

Naveva yevāpanakā, aṭṭhārasa ca rāsayo;

Navabhiṃsatisambhinnā, dasa dve savibhattikā.

491.

Ekadvayaticatuchasattaṭṭhānānavajjake;

Sattavīsati satteko, dvayameko punekako.

492.

Daseva yevāpanakā, ekādasa ca rāsayo;

Aṭṭhavīsatisambhinnā, daseva savibhattikā.

493.

Ekadvayaticatukkachaṭṭhānaniyatā pana;

Aṭṭhārasa ca satteko, eko cekova pāpake.

494.

Dve yevāpanakā honti, rāsayo ca catubbidhā;

Terasettha asambhinnā, tayova savibhattikā.

495.

Ekadvayatikaṭṭhānā, dasa dveko ahetuke;

Iccānavajjā sāvajjā-hetuke yoganicchayo.

496.

Sattāpi natthi sāvajje, niravajje pakāsako;

Ahetuke ca maggādirāsayo natthi cuddasa.

497.

Anavajjā tu sāvajje, sāvajjakānavajjake;

Cittuppādamhi nattheva, natthobhayamahetuke.

498.

Sāvajjā pana sāvajje, anavajjānavajjake;

Gahetabbā tu sabbattha, sādhāraṇā pakiṇṇakā.

499.

Jhānapañcakacittesu, sattasaṭṭhisu niddise;

Jhānaṅgayogabhedena, rāsibhedaṃ tahiṃ tahiṃ.

500.

Catuchakkānavajjesu , ñāṇapītikataṃ tathā;

Catuvīsa parittesu, catudhā bhedamuddise.

501.

Sarāgavītarāgānaṃ, appamaññāpavattiyaṃ;

Karuṇāmuditā honti, kāmapuññamahākriye.

502.

Upacārappanāpattā, sukhitā sattagocarā;

Tasmā na pañcamāruppe, mahāpāke anuttare.

503.

Sotāpatitupekkhāsu, parikammādisambhave;

Jhānānaṃ tulyapākattā, tappākesu ca labbhare.

504.

Viratī ca sarāgānaṃ, vītikkamanasambhavā;

Sampatte ca samādāne, kāmapuññesu labbhare.

505.

Taṃtaṃdvārikadussilya-cetanucchedakiccato;

Magge ca tulyapākattā, phale ca niyatā siyuṃ.

506.

Pavattākāravisayabhinnā pañcāpi sambhavā;

Lokiye labbhamānāpi, visuṃ ceva siyuṃ na vā.

507.

Pāpā labbhanti pāpesu, satta chakkekakā kamā;

Sarūpayevobhayakā, niyataṭṭha chaḷetare.

508.

Sādhāraṇā ca sabbattha, yathāvuttā pakiṇṇakā;

Tattha cekaggatā natthi, indriyādīsu kaṅkhite.

509.

Chandādhimokkhā yevāpi, vīsekādasavajjite;

Uddhaccamekādasasu, majjhattamanavajjake.

510.

Sabbattha manasikāro, tidvekadvitikāpare;

Aṭṭhaṭṭhavīsacatūsu, pañcadvīsu yathākkamaṃ.

511.

Samudāyavasenettha, uddhaccaviratittayaṃ;

Savibhattikamaññattha, avibhattikameva taṃ.

512.

Cittuppādesu tenetaṃ, vibhattiavibhattikaṃ;

Iti sādhu sallakkheyya, sambhavāsambhavaṃ budhoti.

Iti cetasikavibhāge rāsisambhavakathā niṭṭhitā.

Cuddasamo paricchedo.

Pannarasamo paricchedo

15. Rāsisaṅgahakathā

513.

Tettiṃsa ceva dvattiṃsa, ekatiṃsa ca tiṃsa ca;

Ekadvattiṃsahīnā ca, tiṃsa dhammānavajjake.

514.

Dasa dhammā tu sāvajje, chapañcacaturādhikā;

Ekādasa dasa nava, sattadhāhetuke pana.

515.

Itthaṃ cuddasadhā bhinnā, koṭṭhāsā tu sarūpato;

Vibhattā tehi yuttā ca, cittuppādā yathākkamaṃ.

516.

Tikaṭṭhakā pañcavīsa, dasa pañcādhikā nava;

Aṭṭhāraseti sattete, anavajjā tathetare.

517.

Dve cattāro chaḷekaṃ dve,

Pañcātha dasadhāpare;

Sāvajjāhetukā ceti,

Koṭṭhāsā honti cuddasa.

518.

Nava cāpi cha cattāro, catupañcachasattakā;

Nava dve dve tatheko ca, yevāpanakasaṅgahā.

519.

Tehi yuttā panaṭṭhātha, vīsekatiṃsa mānasā;

Dve dve dve tīṇi cekaṃ dve, aṭṭha dasa yathākkamaṃ.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
490
九种不定法，十八种蕴聚；
二十九混合，十二有差别。
491
一二三四六，七八无过中；
二十七七一，二一及复一。
492
十种不定法，十一种蕴聚；
二十八混合，十种有差别。
493
一二三四及，六处决定法；
十八及七一，一一于恶中。
494
二种不定法，蕴聚有四种；
十三此不杂，三种有差别。
495
一二三八处，十二一无因；
如是无过有，过无因相应。
496
七法无有过，无过中显示；
无因中道等，十四蕴非有。
497
无过于有过，有过无过中；
心生起非有，无因无二法。
498
有过于有过，无过无过中；
一切处当取，遍一切杂法。
499
禅五种心中，六十七指示；
禅支相应别，彼彼蕴差别。
500
四组无过中，智喜所成就；
二十四欲界，四种别宣说。
501
有贪离贪等，无量转起中；
悲喜法生起，欲善大作用。
502.
近行安止得，乐有情行境；
是故第五空，大异熟无上。
503
预流舍受中，遍作等生起；
诸禅同熟故，彼果中可得。
504.
离恶有贪者，无违犯生起；
已得及受持，欲界善可得。
505
彼彼门恶戒，断除作用故；
道中同熟故，果中定当有。
506
转起行相境，五种别生起；
世间虽可得，或别或不别。
507
恶法得恶中，七六一次第；
自性二俱者，定八六余法。
508
遍一切处法，如说诸杂法；
其中一境无，根等中疑惑。
509
欲胜解唯有，除二十一法；
掉举十一中，舍于无过中。
510
一切作意法，三二一二三；
八八二十四，五二随次第。
511.
总集力此中，掉举三离恶；
余处有差别，无差别即彼。
512
心生起法中，差别无差别；
如是善观察，生起非生起。
以上心所差别中蕴生起之说已竟。
第十四品。
第十五品
15. 蕴摄集之说
513
三十三三十二，三十一三十及；
一二减三十，三十无过法。
514
十法于有过，六五四增上；
十一十九种，七种无因法。
515
如是十四种，自性诸部分；
差别彼相应，心生起次第。
516
三八二十五，十五增九种；
十八等七种，无过如是余。
517
二四六一二，
五及十种余；
有过无因等，
部分成十四。
518
九及六四种，四五六七法；
九二二一等，不定法摄集。
519.
彼相应八又，二十三十心；
二二二三一，二八十次第。

520.

Sattatiṃsakato yāva, ekatiṃsānavajjake;

Tikaṭṭhakādike satta, ṭhitā niyatasaṅgahā.

521.

Pāpesu vīsa cekūna-vīsaṭṭhārasa soḷasa;

Catudhā dvīsu catūsu, catūsu dvīsu caṭṭhitā.

522.

Ekadvipañcadasasu, ca dvidhāhetukesu ca;

Tikadvekādhikā dhammā, dasaṭṭha ca yathākkamaṃ.

523.

Pañcadvekadvibhipañca, koṭṭhāsā niyatā ṭhitā;

Tehi yuttā panaṭṭhātha, vīsa dve dve tikekakā.

524.

Pubbāparadvayāpuññe, kāmapāke ahetuke;

Pañcamānuttarāruppe, natthāniyatasambhavo.

525.

Chattiṃsamānasesveva, labbhantāniyatā na vā;

Tepaññāsāvasesā tu, sabbe niyatayogino.

526.

Niyatāniyate katvā, labbhantobhayathā tathā;

Sarūpayevobhayakā, tividhevaṃ tu saṅgahā.

527.

Ñeyyā vuttānusārena, tehi yuttāva mānasā;

Tato puna vibhāveyya, sabbasaṅgāhikaṃ nayaṃ.

528.

Ekūnatālīsakato, yāvekattiṃsakā ṭhitā;

Navadhā anavajjesu, tehi yuttā ca mānasā.

529.

Dve cattāro dasevātha, tikapañcādhikā dasa;

Tevīsa kamato satta, dve ca pañcadasāpare.

530.

Dve ca dve tikadve dvekā, sāvajjesu ca soḷasa;

Ekūnavīsa vīsātha, vīsekadvitayādhikā.

531.

Ahetuke panaṭṭhātha, dasekadvitayādhikā;

Dasapañca dvikekāti, bhavantekūnavīsati.

532.

Labbhamānānusārena, dhammānaṃ pana saṅgaho;

Sakkā vuttanayeneva, viññātuṃ pana viññunāti.

Iti cetasikavibhāge rāsisaṅgahakathā niṭṭhitā.

Pannarasamo paricchedo.

Soḷasamo paricchedo

16. Cittuppādakathā

533.

Cittuppādesu dhammānaṃ, iti ñatvā vinicchayaṃ;

Cittuppādānamevātha, ñātabbo bhedasaṅgaho.

534.

Vedanāhārato ceva, hetādhipatito tathā;

Jhānindriyamaggabalā, yevāpanapathādito.

535.

Tattha sukhā ca dukkhā ca, adukkhamasukhāti ca;

Tisso ca vedanā vuttā, sambhogatthavisesato.

536.

Sukhaṃ dukkhaṃ somanassaṃ, domanassamathāparaṃ;

Upekkhindriyamiccevaṃ, pañcindriyavibhāgato.

537.

Kāyaviññāṇayugaḷe, sukhadukkhā hi vedanā;

Somanassaṃ domanassaṃ, iti nāmaṃ labhanti na.

538.

Aññattha pana sabbattha, sukhā dukkhā ca vedanā;

Somanassaṃ domanassaṃ, iti nāmaṃ labhanti ca.

539.

Adukkhi asukhopekkhā, majjhattāti ca vedanā;

Pañcapaññāsacittesu, tadaññesu pakāsitā.

540.

Sukhadukkhindriyayuttaṃ, kāyaviññāṇakadvayaṃ;

Domanassindriyayuttaṃ, paṭighadvayamānasaṃ.

541.

Aṭṭhārasa parittāni, catukkajjhānamādito;

Somanassindriyayuttā, dvāsaṭṭhividha mānasā.

542.

Dvattiṃsa ca parittāni, tevīsa jhānapañcamā;

Hontipekkhindriyayuttā, pañcapaññāsa mānasā.

543.

Sukhayuttā tu tesaṭṭhi, dukkhayuttā tayo tahiṃ;

Adukkhamasukhayuttā, pañcapaññāsupekkhakā.

544.

Ojaṭṭhamakarūpañca, vedanaṃ sandhimānasaṃ;

Nāmarūpañca kamato, āharantīti desitā.

545.

Āhārā kabaḷīkāro, phasso sañcetanā tathā;

Viññāṇañceti cattāro, upatthambhā ca sambhavā.

546.

Cittuppādesu sabbattha,

Āhārārūpino tayo;

Kabaḷīkāro āhāro,

Kāme kāyānupālako.

547.

Alobho ca adoso ca,

Amoho ca tathāparo;

Lobho doso ca moho ca,

Hetū dhammā cha desitā.

548.

Kusalākusalā hetū, tayo abyākatāti ca;

Navadvādasadhā tattha, vipākakriyabhedato.

549.

Dasa pañcādhikā honti, bhūmibhedā tato tahiṃ;

Puññapākakriyābhedā, tālīsa catunūnakā.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
520
三十七乃至，三十一无过；
三八等七种，住定摄集中。
521
恶中二十及，十九十八十六；
四种二四中，四二中八住。
522
一二五十中，及二无因中；
三二一增法，十八随次第。
523
五二二二五，部分决定住；
彼相应八又，二十二二三一。
524
前后二不善，欲界报无因；
第五无上空，无不定生起。
525
三十六心中，不定得非得；
五十三余法，一切定相应。
526
定不定而作，如是得二种；
自性二俱者，三种如是集。
527
应知随所说，彼相应诸心；
由此复当显，一切摄集法。
528
三十九乃至，三十一安住；
九种无过中，彼相应诸心。
529
二四十如是，三五增十法；
二十三次第，七二十五余。
530
二二三二二一，有过中十六；
十九二十又，二十一二增。
531
无因中八又，十一二增上；
十五二一等，成十九种法。
532
随所得次第，诸法之摄集；
能依说方法，智者当了知。
以上心所差别中蕴摄集之说已竟。
第十五品。
第十六品
16. 心生起之说
533
心生起诸法，如是知决定；
心生起诸法，当知别摄集。
534
受食等及与，因增上如是；
禅根道诸力，不定道等起。
535
其中乐与苦，不苦不乐等；
三受已宣说，受用义差别。
536
乐苦与喜心，忧心复次第；
舍根如是等，五根之差别。
537
身识二种中，乐苦等受法；
喜忧等受法，如是不得名。
538
余处一切中，乐苦等受法；
喜忧等受法，如是而得名。
539
不苦不乐舍，平等等受法；
五十五种心，余处已显示。
540
乐苦根相应，身识二种法；
忧根所相应，瞋恚二种心。
541
十八种欲界，四禅从最初；
喜根所相应，六十二种心。
542
三十二欲界，二十三第五；
舍根所相应，五十五种心。
543
乐相应六十，苦相应三种；
不苦不乐受，五十五舍心。
544
八素为色法，受与结生心；
名色随次第，能摄受所说。
545
段食与触食，思食如是等；
识食成四种，资助与生起。
546
心生起一切，
三食非色法；
段食为食法，
欲界养身者。
547
无贪与无瞋，
无痴如是余；
贪瞋及愚痴，
说六种因法。
548
善不善诸因，三无记如是；
九十二种彼，异熟作用别。
549
十五增上成，地别彼其中；
善报作用别，四十减四种。

550.

Santīraṇamanodhātu-pañcaviññāṇamānase;

Voṭṭhabbane ca hasite, hetu nāma na vijjati.

551.

Lobhamūlesu lobho ca,

Moho ca paṭighadvaye;

Doso moho ca labbhanti,

Moho ekova momuhe.

552.

Ñāṇena vippayuttesu,

Alobhādidvayaṃ bhave;

Tato sesesu sabbattha,

Alobhāditayopi ca.

553.

Tihetukā sattacattā-līsa honti dvihetukā;

Bāvīsa dvekahetukā, aṭṭhārasa ahetukā.

554.

Chando cittañca vīriyaṃ, vīmaṃsāti catubbidhā;

Sahajātādhipā dhammā, vuttādhipatayo siyuṃ.

555.

Yamālambaṃ garuṃ katvā, nāmadhammā pavattare;

Ārammaṇādhipanāmena, tadālambaṇamīritaṃ.

556.

Tihetukajavesveko, catūsupi yathārahaṃ;

Dvihetukesu sambhoti, vīmaṃsādhipatiṃ vinā.

557.

Anuttare kāmapuññe, tihetukamahākriye;

Lobhamūle ca sāvajje, labbhatālambaṇādhipo.

558.

Tattha cāniyatā kāme, labbhamānāpi labbhare;

Mahaggatānuttaresu, niyatāva yathārahaṃ.

559.

Kriyādvihetupaṭighe ,

Natthevālambaṇādhipo;

Momūhāhetuke pāke,

Lokiye ca na kocipi.

560.

Ubhayādhipayuttā ca, sahajādhipayogino;

Ubhayāniyatādhippā, sahajāniyatādhipā.

561.

Ubhayavippayuttā ca, pañcadhā tattha mānasā;

Aṭṭhaṭṭhārasa vīsaṃ cha, sattatiṃsa yathākkamaṃ.

562.

Pañcādhipatiyogā ca, caturādhipayogino;

Tividhādhipayuttā ca, vimuttāpi ca sabbathā.

563.

Soḷasātha samattiṃsa, chaḷevātha yathākkamaṃ;

Sattatiṃsatividhāti, catudhevampi niddise.

564.

Vīmaṃsādhipayuttā ca, sahajādhipayogino;

Ālambādhipayuttā ca, vippamuttāpi sabbathā.

565.

Catuttiṃsa dvipaññāsa, aṭṭhavīsa yathākkamaṃ;

Sattatiṃsati ceveti, catudhevampi niddise.

566.

Sahajādhipaladdhā tu, dvepaññāseva sabbathā;

Ālambādhipaladdhā ca, ubhayādhipalābhino.

567.

Aṭṭhavīseva sabbepi, dvepaññāseva sādhipā;

Sesā nirādhipā sabbe, sattatiṃsāpi sabbathā.

568.

Vedanādivasenevaṃ, ñatvā bhedaṃ catubbidhaṃ;

Jhānindriyamaggabala-vasenāpi vibhāvaye.

569.

Vitakkaheṭṭhimaṃ jhānaṃ, manoparaṃ manindriyaṃ;

Hetuparañca maggaṅgaṃ, balaṃ vīriyapacchimaṃ.

570.

Avitakke pakatiyā, tasmā jhānaṃ na vijjati;

Ahetuke ca maggaṅgaṃ, balañcāvīriye yathā.

571.

Aṭṭha rūpindriyānettha, agayhanteva sabbathā;

Maggindriyabalaṭṭhesu, samādhi ca na kaṅkhite.

572.

Kāmapuññesvaniyatā, viratīpi anuddhatā;

Paññānuttaracittesu, indriyattayabhājitā.

573.

Sesā vuttānusārena, labbhamānajjhānādikā;

Tehi yuttā ca viññeyyā, cittuppādā yathākkamaṃ.

574.

Somanassayuttā kāme, lokuttaramahaggate;

Paṭhamajjhānacittā ca, pañcajhānaṅgikā matā.

575.

Dukkhupekkhāyuttā kāme, pañcaviññāṇavajjitā;

Dutiyajjhānacittā ca, catujhānaṅgikā siyuṃ.

576.

Jhānaṅgattayasaṃyuttā, tatiyajjhānamānasā;

Catutthapañcamāruppā, jhānaṅgadvayayogino.

577.

Pañcaviññāṇayugaḷe, jhānaṅgaṃ natthi kiñcipi;

Itthaṃ jhānānaṃ bhedena, pañcadhā mānasā ṭhitā.

578.

Ekūnatiṃsati satta-tiṃsa cekādasāpare;

Catuttiṃsa dasevātha, gaṇikā tu yathākkamaṃ.

579.

Lokuttaresu sabbesu, indriyāni navuccare;

Tihetukesu sabbesu, lokiyesu panaṭṭhadhā.

580.

Ñāṇena vippayuttesu, sattadhāva samuddhare;

Sitavoṭṭhabbanā puññe, pañcadhāva pakāsaye.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
550
推度意界及，五识诸心中；
确定与微笑，因名不可得。
551
贪根中贪及，
痴于瞋恚二；
瞋痴得生起，
痴痴中唯痴。
552
离智诸心中，
无贪等二法；
由此余一切，
无贪等三法。
553
三因四十七，二因法二十；
二一因二十二，无因十八种。
554
欲心及精进，慧等有四种；
俱生增上法，说为增上义。
555
所缘作重要，名法得转起；
所缘增上名，说彼所缘性。
556
三因速行一，四种随所应；
二因中生起，除去慧增上。
557
无上欲界善，三因大作用；
贪根有过中，得所缘增上。
558
其中不定欲，虽得亦可得；
广大无上中，决定随所应。
559
作用二因瞋，
无有所缘上；
痴痴无因报，
世间无任何。
560
二增上相应，俱生增上合；
二不定增上，俱生定增上。
561
二俱离等中，五种彼等心；
八十八二十六，三十七次第。
562
五增上相应，四增上相应；
三种增上合，一切解脱者。
563
十六又三十，六种等次第；
三十七种法，四种如是说。
564
慧增上相应，俱生增上合；
所缘增上合，解脱一切者。
565
三十四五十二，二十八次第；
三十七种等，四种如是说。
566
俱生增上得，五十二一切；
所缘增上得，二增上获者。
567
二十八一切，五十二有上；
余无增上者，三十七一切。
568
依受等如是，知四种差别；
禅根道诸力，依此应当显。
569
寻下等为禅，意后为意根；
因后为道支，力精进最后。
570
无寻本性中，是故禅不见；
无因中道支，力如无精进。
571
八种色根此，一切不摄取；
道根力处中，定于疑惑无。
572
欲界善不定，离恶无掉举；
慧无上心中，三根所分别。
573
余随所说法，可得禅等法；
彼相应当知，心生起次第。
574
喜相应欲界，出世间广大；
初禅诸心等，知五禅支法。
575
苦舍相应欲，除去五种识；
第二禅诸心，应成四禅支。
576
三禅支相应，第三禅诸心；
四五无色界，二禅支相应。
577
五识二种中，无有任何禅；
如是依禅别，五种心安住。
578
二十九三十，七种十一余；
三十四十等，次第而计数。
579
出世间一切，根法说九种；
三因一切中，世间说八种。
580
离智诸心中，七种应出离；
笑确定善中，五种应显示。

581.

Vicikicchāsahagate, catudhāva viniddise;

Tīṇindriyāni vuttāni, sesāhetukamānase.

582.

Aṭṭha cekūnatālīsa, dvādasa vātha terasa;

Ekañca soḷasa ceti, chabbidhā tattha saṅgaho.

583.

Paṭhamānuttaraṃ jhānaṃ, aṭṭhamaggaṅgikaṃ mataṃ;

Sattamaggaṅgikaṃ nāma, sesaṃ jhānamanuttaraṃ.

584.

Lokiyaṃ paṭhamaṃ jhānaṃ, tathā kāme tihetukaṃ;

Pañcamaggaṅgikā nāma, cittuppādā pakāsitā.

585.

Sesaṃ mahaggataṃ jhānaṃ, sampayuttā ca diṭṭhiyā;

Ñāṇena vippayuttā ca, catumaggaṅgikā matā.

586.

Dosamūladvayañceva, uddhaccasahitaṃ tathā;

Diṭṭhiyā vippayuttā ca, maggaṅgattayayogino.

587.

Vicikicchāsampayutto , vutto maggo duvaṅgiko;

Amaggāhetuko ceti, sattadhā tattha saṅgaho.

588.

Aṭṭha dvattiṃsati ceva, dasa pañcādhikāpare;

Tālīsa kamato satta, ekañcaṭṭhadasāpare.

589.

Balāni pana satteva, sabbatthāpi tihetuke;

Ñāṇena vippayuttesu, cha balāni samuddise.

590.

Catudhākusale honti, tividhā kaṅkhite pana;

Dvibalaṃ sitavoṭṭhabbaṃ, abalaṃ sesamīritaṃ.

591.

Chabbidho saṅgaho tattha, sattatālīsathāpare;

Dvādasekādasekaṃ dve, soḷaseti yathākkamaṃ.

592.

Itthaṃ pañca cha satta cha-koṭṭhāsā kamato ṭhitā;

Catuvīsati sabbepi, jhānaṅgādivasā kathā.

Iti cetasikavibhāge cittuppādakathā niṭṭhitā.

Soḷasamo paricchedo.

Sattarasamo paricchedo

17. Diṭṭhisaṅgahakathā

593.

Yevāpanakanāmena , dhammā chandādayo tathā;

Khandhādayo ca koṭṭhāsā, uddiṭṭhā hi yathārahaṃ.

594.

Tattha chandādayo dhammā, vibhattāva yathārahaṃ;

Khandhādirāsayo vāpi, viññeyyā dāni sambhavā.

595.

Vedanā vedanākkhandho, cakkhusamphassajādikā;

Saññā ca saññākkhandhoti, chabbidhāpi pakāsitā.

596.

Saṅkhārakkhandhanāmena, sesā cetasikā matā;

Vuttā viññāṇakāyā cha, viññāṇakkhandhanāmato.

597.

Rūpakkhandho punekova, sampayuttāviyogino;

Arūpino ca cattāro, pañcakkhandhā pavuccare.

598.

Manāyatananāmaṃ tu, cittameva tathāparā;

Cakkhuviññāṇadhātādisattaviññāṇadhātuyo.

599.

Sabbe cetasikā dhammā, dhammāyatanasaṅgahā;

Dhammadhātūti ca vuttā, dvipaññāsāpi sabbathā.

600.

Sukhumāni ca rūpāni, nibbānañcettha gayhare;

Oḷārikāni rūpāni, dasāyatanadhātuyo.

601.

Cakkhusotaghānajivhā-kāyāyatananāmakā;

Rūpasaddagandharasa-phoṭṭhabbāyatanāni ca.

602.

Dvādasāyatanā sabbe, hontaṭṭhārasadhātuyo;

Khandhā ṭhapetvā nibbānaṃ, natthi paṇṇatti tīsupi.

603.

Āhārādi ca koṭṭhāsā, pubbe vuttanayāva te;

Iti missakasaṅkhepo, viññātabbo vibhāvinā.

604.

Dvādasākusalesveva, cuddasāpi vavatthitā;

Ye sāvajjāva tesampi, saṅgaho dāni niyyate.

605.

Kāmāsavo bhavāsavo, diṭṭhāvijjāsavāti ca;

Cattāro āsavā vuttā, tayo dhammā sarūpato.

606.

Āsavā āsavaṭṭhena,

Oghā vuyhanato tathā;

Yojentīti ca yogāti,

Te cattāro ca desitā.

607.

Kāmabbhavo ca paṭigho, māno diṭṭhi ca saṃsayo;

Sīlabbataparāmāso, bhavarāgo tathāparo.

608.

Issā macchariyāvijjā, iti saṃyojanā dasa;

Aṭṭha dhammā sarūpena, abhidhamme pakāsitā.

609.

Issāmacchariyaṃ hitvā, katvā mānuddhavaṃ tahiṃ;

Bhinditvā bhavarāgañca, rūpārūpavasā dvidhā.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
581
疑相应心中，四种应分别；
说三种根法，余无因诸心。
582
八三十九种，十二或十三；
一及十六等，六种彼摄集。
583
初无上禅那，知八道支法；
名七道支法，余无上禅那。
584
世间初禅那，如是欲三因；
名五道支法，心生起显示。
585
余广大禅那，与见相应法；
离智相应法，知四道支法。
586
瞋根二种及，掉举相应法；
离见相应法，三道支相应。
587
疑相应道说，二支相应法；
无道无因等，七种彼摄集。
588
八三十二及，十五增余法；
四十次第七，一八十余法。
589
七种力法等，一切三因中；
离智相应中，说六种力法。
590
不善成四种，三种疑惑中；
二力笑确定，说余无力法。
591
六种摄集彼，四十七余法；
十二十一一二，十六随次第。
592
如是五六七，六部分次第；
二十四一切，依禅支等说。
以上心所差别中心生起之说已竟。
第十六品。
第十七品
17.见摄集之说
593
不定法之名，欲等诸法及；
蕴等诸部分，随应已宣说。
594
其中欲等法，随应已差别；
蕴等诸蕴聚，当知今生起。
595
受蕴名为受，眼触所生等；
想蕴名为想，说有六种法。
596
行蕴之名为，余心所所知；
说六识身等，名为识蕴法。
597
色蕴唯一种，相应不相应；
无色有四种，说名为五蕴。
598
意处之名为，心法如是余；
眼识界等法，七种识界法。
599
一切心所法，法处所摄集；
说为法界等，五十二一切。
600
微细诸色法，涅槃此摄取；
粗大诸色法，十处界诸法。
601
眼耳鼻舌身，名为处诸法；
色声香味触，处法等诸法。
602
十二处一切，成十八界法；
除去涅槃蕴，三中无假名。
603
食等诸部分，如前说方法；
如是杂略说，智者应当知。
604
十二不善中，十四种安立；
彼等有过法，摄集今宣说。
605
欲漏有漏及，见无明漏等；
说四种漏法，三法自性中。
606
漏以漏义故，
暴流漂流故；
系缚故名轭，
说彼四种法。
607
欲有及瞋恚，慢见及疑惑；
戒禁取执着，有贪如是余。
608
嫉妒与悭吝，无明结十种；
八法自性中，阿毗达摩显。
609
除去嫉悭等，作慢掉举彼；
分别有贪法，色无色二种。

610.

Pañcorambhāgiyā ceva, pañcuddhambhāgiyāti ca;

Dasa saṃyojanā vuttā, sutte satta sarūpato.

611.

Ganthā dhammā ca cattāro, tayo dhammā sarūpato;

Abhijjhākāyagantho ca, byāpādo ca pavuccati.

612.

Sīlabbataparāmāso, kāyagantho tathāparo;

Idaṃsaccābhiniveso, iti diṭṭhi vibhedito.

613.

Kāmacchando ca byāpādo, thinamiddhamathāparaṃ;

Tathā uddhaccakukkuccaṃ, kaṅkhāvijjāti aṭṭhime.

614.

Dhammā nivaraṇā nāma, chadhā ca pana desitā;

Micchādiṭṭhi panekāva, parāmāsoti vuccati.

615.

Upādānāni cattāri, kāmupādādināmakā;

Diṭṭhisīlabbataṃ atta-vādupādānameva ca.

616.

Lobhadiṭṭhivasā dveva, tividhā diṭṭhi desitā;

Diṭṭhi sīlabbatamatta-vādo ceti mahesinā.

617.

Lobho doso ca moho ca,

Māno diṭṭhi ca saṃsayo;

Thinamuddhaccamevātha,

Lokanāsayugaṃ tathā.

618.

Itthaṃ kilesavatthūni, kilesāti pakāsitā;

Dasete tu samānāva, parato ca sarūpato.

619.

Kāmarāgo ca paṭigho, māno diṭṭhi ca saṃsayo;

Bhavarāgo avijjāti, cha sattānusayā matā.

620.Gāhā ca palibodhā ca, papañcā ceva maññanā.

Taṇhā māno ca diṭṭhi ca, diṭṭhi taṇhā ca nissayā.

621.

Parāmāsekako dveva, nissayā maññanā tayo;

Āsavoghayogaganthā, upādānā ca dubbidhā.

622.

Aṭṭha nīvaraṇā vuttā, sattadhānusayā kathā;

Saṃyojanā kilesā ca, daseva parato ṭhitā.

623.

Ekadvitichasattaṭṭhadasakā tu yathārahaṃ;

Dhammā sarūpato honti, yathāvuttesu rāsisu.

624.

Kāmarāgabhavarāgā, kāmāsavabhavāsavā;

Rūparāgārūparāga, iti lobho vibhedito.

625.

Idaṃsaccābhiniveso , diṭṭhi sīlabbataṃ tathā;

Attavādo parāmāso, iti diṭṭhi pavuccati.

626.

Diṭṭhi pañcadasavidhā, lobhaṭṭhārasadhā tahiṃ;

Sesā sapararāsīhi, samānā dvādasaṭṭhitā.

627.

Ekādasasamuṭṭhāne, diṭṭhilobhā vavatthitā;

Avijjā sattasu vuttā, paṭigho pana pañcasu.

628.

Māno ca vicikicchā ca, catuṭṭhānesu uddhaṭo;

Tīsu dvīsu ca thīnanti, aṭṭhete savibhattikā.

629.

Issāmaccherakukkuccamiddhalokavināsakā;

Chāvibhattikadhammāti, asambhinnā catuddasa.

630.

Rūparāgārūparāga-kāmāsavabhavāsavā;

Honti diṭṭhiviyuttesu, pubbe vuttanayā pana.

631.

Iti sāvajjasaṅkhepaṃ, ñatvā puna vicakkhaṇo;

Bodhipakkhiyadhammānaṃ, saṅgahampi vibhāvaye.

632.

Yesu saññācittadiṭṭhi-vipallāsā yathākkamaṃ;

Subhaṃ sukhaṃ niccamattā, iti dvādasadhā ṭhitā.

633.

Tattha kāye vedanāsu, citte dhammesu cakkamā;

Asubhaṃ dukkhamaniccamanattāti upaṭṭhitā.

634.

Yathāvuttavipallāsapahānāya yathārahaṃ;

Bhinnā visayakiccānaṃ, vasena pana sambhavā.

635.

Cattāro satipaṭṭhānā, kāyānupassanādayo;

Iti vuttā panekāva, sammāsati mahesinā.

636.

Uppannānuppannapāpapahānānuppannāya ca;

Anuppannuppannehi vā, nibbatti abhivuddhiyā.

637.

Padahantassa vāyāmo, kiccābhogavibhāgato;

Sammappadhānā cattāro, iti vuttā mahesinā.

638.

Chando ca vīriyaṃ cittaṃ, vīmaṃsāti ca tādinā;

Cattāro iddhipādāti, vibhattā caturādhipā.

639.

Saddhindriyañca vīriyaṃ, sati ceva samādhi ca;

Paññindriyañca pañceva, bodhipakkhiyasaṅgahe.

640.

Indriyānindriyaṭṭhena, balaṭṭhena balāni ca;

Iti bhinnā vibhattā ca, duvidhāpi mahesinā.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
610
五下分结及，五上分结等；
说十种结法，经中七自性。
611
系法有四种，三法自性中；
说贪欲身系，瞋恚身系等。
612
戒禁取身系，如是余身系；
此是实执着，如是见差别。
613
欲贪及瞋恚，昏沉眠随后；
如是掉举恶，疑无明八法。
614
法名为障碍，而说有六种；
邪见唯一种，说名为执取。
615
四种取法名，欲取等名称；
见戒禁取及，我语取即是。
616
贪见力二种，三种见宣说；
见戒禁我语，如是大仙说。
617
贪瞋及愚痴，
慢见与疑惑；
昏沉掉举后，
坏世间双法。
618
如是烦恼事，说为诸烦恼；
此等十种法，后自性相同。
619
欲贪及瞋恚，慢见及疑惑；
有贪无明等，六七随眠知。
620
执着与系缚，戏论及思量，
贪慢及见法，见贪为所依。
621
执取一二种，所依思量三；
漏暴流轭系，取法有二种。
622
说八种障碍，七种随眠说；
结缚与烦恼，十种住其后。
623
一二三六七，八十随所应；
自性诸法有，如说诸蕴中。
624
欲贪与有贪，欲漏与有漏；
色贪无色贪，如是贪差别。
625
此是实执着，见戒禁取等；
我语与执取，如是说为见。
626
见有十五种，贪十八种彼；
余法与他蕴，相同十二住。
627
十一种生起，见贪得安立；
无明说七种，瞋恚于五种。
628
慢法及疑惑，四处中出离；
三二昏沉等，八法有差别。
629
嫉妒悭恶作，眠坏世间法；
六无差别法，不杂十四种。
630
色贪无色贪，欲漏与有漏；
离见中生起，如前所说法。
631
如是有过略，了知智慧者；
觉支诸法等，摄集应显示。
632
彼等想心见，颠倒随次第；
净乐常我等，十二种安住。
633
其中身受法，心法随次第；
不净苦无常，无我而现起。
634
如说诸颠倒，为断随所应；
差别境作用，力故而生起。
635
四念处诸法，身随观等法；
如是说唯一，正念大仙说。
636
已生未生恶，为断未生及；
未生已生法，生起增长故。
637
精进者努力，作意分差别；
四正勤诸法，如是大仙说。
638
欲及精进心，慧等如是说；
四神足诸法，分别四增上。
639
信根及精进，念法与定法；
慧根五种法，觉支法摄集。
640
根法以根义，力法以力义；
如是分差别，大仙说二种。

641.

Satī ca dhammavicayo, tathā vīriyapītiyo;

Passaddhi ca samādhi ca, upekkhāti ca tādinā.

642.

Desitā satta bojjhaṅgā, bujjhantassa sabhāvato;

Kāyacittavasā bhinnaṃ, katvā passaddhimekakaṃ.

643.

Sammādiṭṭhi ca saṅkappo, vāyāmo viratittayaṃ;

Sammāsati samādhī ca, maggo aṭṭhaṅgiko mato.

644.

Iti satteva saṅkhepā, sattatiṃsa pabhedato;

Ekaṃ katvāna passaddhiṃ, asambhinnā catuddasa.

645.

Navadhā vīriyaṃ vuttaṃ, chasu rāsīsu pañcasu;

Aṭṭhadhā sati sesā tu, samānapadarāsikā.

646.

Pañcasveva tu paññā ca, samādhi caturāsiko;

Saddhā dvīsu vibhattāti, pañcete savibhattikā.

647.

Navā vibhattikā sesā, chando cittamathāparaṃ;

Pīti passaddhipekkhā ca, saṅkappo viratittayaṃ.

648.

Iti vuttanayā sabbe, bodhipakkhiyasaṅgahā;

Lokuttaresu sambhonti, sabbathāpi yathārahaṃ.

649.

Pubbabhāge yathāyogaṃ, lokiyesu ca labbhare;

Nibbedabhāvanākāle, chabbisuddhipavattiyaṃ.

650.

Iti missakasāvajjā, bodhipakkhiyasaṅgahā;

Yevāpanakarāsimhi, yathāsambhavato ṭhitā.

651.

Kammapathā tu sambhonti, puññāpuññesu sabbathā;

Apathā ca sucaritā, tathā duccaritāpi ca.

652.

Tattha kammapathaṭṭhāne, anabhijjhādayo pana;

Upacārena vuccanti, vipākesu kriyesu vāti.

Iti cetasikavibhāge diṭṭhisaṅgahakathā niṭṭhitā.

Sattarasamo paricchedo.

Niṭṭhito ca sabbathāpi cetasikavibhāgo.

Aṭṭhārasamo paricchedo

3. Rūpavibhāgo

18. Sarūpakathā

653.

Tepaññāsa paniccevaṃ, nāmadhammā pakāsitā;

Aṭṭhavīsavidhaṃ dāni, rūpaṃ nāma kathīyati.

654.

Pathavāpo ca tejo ca, vāyo ceti catubbidho;

Cakkhusotaghānajivhā, kāyoti pana pañca ca.

655.

Rūpasaddagandharasā, cattāro ca athāparaṃ;

Itthipumbhāvayugaḷaṃ, jīvitaṃ hadayampi ca.

656.

Kāyaviññatti cevātha, vacīviññatti ca dvayaṃ;

Ākāsadhātu rūpassa, lahutā mudutā tassa.

657.

Kammaññatā upacayo, santati jaratā pana;

Aniccatā ca kabaḷīkārāhāroti sabbathā.

658.

Aṭṭhavīsavidhaṃ hoti, rūpametaṃ sarūpato;

Tassa lakkhaṇabhedena, sabhāvañca vibhāvaye.

659.

Sandhāraṇaṃ tu pathavīdhātu kakkhaḷalakkhaṇā;

Ābandhanamāpodhātu, āpaggharaṇalakkhaṇā.

660.

Paripācanatā tejodhātu uṇhattalakkhaṇā;

Samudīraṇatā vāyodhātu vitthambhalakkhaṇā.

661.

Sabbatthāvinibhuttāpi, asammissakalakkhaṇā;

Taṃtaṃbhāvasamussannasambhāresupalakkhitā.

662.

Aññamaññenupatthaddhā, sesarūpassa nissayā;

Catudhevaṃ kalāpesu, mahābhūtā pavattare.

663.

Cakkhu sambhāracakkhumhi, sattakkhipaṭalocite;

Kaṇhamaṇḍalamajjhamhi, pasādoti pavuccati.

664.

Yena cakkhupasādena, rūpāni anupassati;

Parittaṃ sukhumañcetaṃ, ūkāsirasamūpamaṃ.

665.

Sotaṃ sotabilassanto,

Tambalomācite tathā;

Aṅgulivedhanākāre,

Pasādoti pakāsito.

666.

Anto ajapadaṭṭhāne, ghānaṃ ghānabile ṭhitaṃ;

Jivhā jivhāya majjhamhi, uppalākārasannibhe.

667.

Iccevaṃ pana cattāro, taṃtaṃdesavavatthitā;

Kāyappasādopādinne, sabbaketi yathākkamaṃ.

668.

Rūpādyābhighātārahabhūtānaṃ vā yathārahaṃ;

Daṭṭhukāmanidānādikammabhūtānameva vā.

669.

Pasādalakkhaṇā bhūtarūpānaṃ bhūtanissitā;

Kappāsapaṭalasnehasannibhāti ca vaṇṇitā.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
641
念及择法法，精进喜亦然；
轻安与定法，舍法如是说。
642
说七觉支法，觉悟者自性；
身心力差别，作一轻安法。
643
正见及正思，精进三离恶；
正念与正定，知八支圣道。
644
如是七略说，三十七差别；
作一轻安法，不杂十四种。
645
九种说精进，六蕴中五种；
八种念余法，同类诸蕴法。
646
五种中慧法，定四蕴所摄；
信分二种法，五法有差别。
647
九无差别余，欲心随其后；
喜轻安舍法，思维三离恶。
648
如是说方法，一切觉支集；
出世间生起，一切随所应。
649
前分随相应，世间中可得；
厌离修习时，六清净转起。
650
如是杂有过，觉支法摄集；
不定蕴聚中，随生起安住。
651
业道法生起，善不善一切；
非道善行法，如是恶行等。
652
其中业道处，无贪等诸法；
近行说生起，异熟作用中。
以上心所差别中见摄集之说已竟。
第十七品。
一切心所差别已竟。
第十八品
3.色差别
18.自性之说
653
五十三如是，名法已显示；
二十八种今，色法今宣说。
654
地水及火风，如是有四种；
眼耳鼻舌身，如是有五种。
655
色声香味法，四种复其后；
女男性双法，命根及心色。
656
身表示法及，语表示二法；
虚空界色法，轻软等彼法。
657
适业及积集，相续与衰老；
无常与段食，如是一切法。
658
二十八种成，此色自性中；
彼相差别法，自性应显示。
659
持持为地界，坚硬为其相；
结合为水界，流动为其相。
660
成熟为火界，热性为其相；
推动为风界，支持为其相。
661
一切不相离，不混杂为相；
彼彼性增盛，资具所标识。
662
互相资助力，余色所依止；
如是四种法，大种转起中。
663
眼于眼资具，七层眼膜中；
黑眼球中央，说名为净色。
664
由此眼净色，能见诸色法；
微细与精妙，如麻子油滴。
665
耳于耳孔中，
遍布细毫中；
如指环形状，
说名为净色。
666
内于山羊足，鼻于鼻孔住；
舌于舌中央，如青莲花相。
667
如是四种法，安住彼彼处；
身净遍取中，一切随次第。
668
色等对触得，诸界随所应；
欲见等为因，业生界即是。
669
净色相界色，色法所依止；
如棉絮油脂，如是而显示。

670.

Pañcāpi jīvitārakkhā, rūpādiparivāritā;

Dhītarāva kumārāva, kalāpantaravuttino.

671.

Rūpaṃ nibhāso bhūtānaṃ, saddo nigghosanaṃ tathā;

Gandho ca gandhanaṃ tattha, raso ca rasanīyatā.

672.

Bhūtattayañca phoṭṭhabbaṃ, āpodhātuvivajjitaṃ;

Saddo aniyato tattha, tadaññe sahavuttino.

673.

Cakkhādipaṭihananalakkhaṇā tu yathākkamaṃ;

Pañceva pañcaviññāṇavīthiyā visayā matā.

674.

Itthindriyaṃ panitthittaṃ, itthibhāvoti desito;

Purisattaṃ tathābhāvo, purisindriya nāmako.

675.

Taṃ dvayaṃ panupādinne, kāye sabbattha labbhati;

Kalāpantarabhinnañca, bhinnasantānavatti ca.

676.

Rūpānaṃ kammajātānaṃ, anupālanalakkhaṇaṃ;

Jīvitindriyarūpanti, āyu nāma pavuccati.

677.

Manodhātuyā ca tathā, manoviññāṇadhātuyā;

Nissayalakkhaṇaṃ vatthurūpaṃ hadayanissitaṃ.

678.

Majjhe hadayakosamhi, aḍḍhappasatalohite;

Bhūtarūpamupādāya, cakkhādi viya vattati.

679.

Ākāsadhātu rūpānaṃ, paricchedakalakkhaṇā;

Taṃtaṃrūpakalāpānaṃ, pariyantoti vuccati.

680.

Cittaṃ sahajarūpānaṃ, kāyassa gamanādisu;

Santhambhanasandhāraṇacalanassa tu paccayo.

681.

Vāyodhātuvikāroyaṃ , kāyaviññattināmako;

Vāyodhātādhikānaṃ tu, bhūtānamiti kecanā.

682.

Tathā cittasamuṭṭhino, vacīghosappavattiyaṃ;

Upādinnarūpakāyaghaṭṭanassa tu paccayo.

683.

Pathavīdhātuvikāroyaṃ, vacīviññattināmako;

Pathavīdhātādhikānaṃ tu, bhūtānamiti kecanā.

684.

Dvepi kāyavacīkammadvārabhūtā yathākkamaṃ;

Te pana ghaṭṭanāhetu-vikārākāralakkhaṇā.

685.

Viññāpetīti kāyena, vācāya ca vicintitaṃ;

Sayañca viññāyatīti, viññattīti pakittitā.

686.

Lahutā pana rūpānaṃ, adandhākāralakkhaṇā;

Mudutāpi ca rūpānaṃ, maddavākāralakkhaṇā.

687.

Kammaññatā ca rūpānaṃ, yoggatākāralakkhaṇā;

Gāravathaddhatā yoggapaṭipakkhā yathākkamaṃ.

688.

Sappāyamutumāhāraṃ, labhitvā cittasampadaṃ;

Lahū mudu ca kammaññaṃ, yadā rūpaṃ pavattati.

689.

Tathāpavattarūpassa, pavattākārabheditaṃ;

Lahutādittayampetaṃ, sahavutti tadā bhave.

690.

Sappāyaṃ paṭivedhāya, paṭipattupakāritā;

Sākārā rūpasampatti, paññattāva mahesinā.

691.

Rūpassopacayo nāma, rūpassācayalakkhaṇo;

Pavattilakkhaṇā rūpasantatīti pakāsitā.

692.

Rūpamācayarūpena, jāyaticcuparūpari;

Pekkhatopacayākārā, jāti gayhati yogino.

693.

Anuppabandhākārena, jāyatīti sapekkhato;

Tadāyaṃ santatākārā, jāti gayhati tassa tu.

694.

Evamābhogabhedena , jātirūpaṃ dvidhā kataṃ;

Attūpaladdhibhāvena, jāyantaṃ vātha kevalaṃ.

695.

Rūpaṃ vivittokāsassa, pūrakaṭṭhena cīyati;

Abhāvā punabhāvāya, pavattaṃ santatīti ca.

696.

Evamākārabhedāva, sabbākāravarākaro;

Jātirūpaṃ dvidhākāsi, jātirūpavirocano.

697.

Jaratā navatāhāyā, rūpānaṃ pākalakkhaṇā;

Aniccatanti mappatti, paribhijjanalakkhaṇā.

698.

Iti lakkhaṇarūpaṃ tu, tividhaṃ bhinnakālikaṃ;

Sabhāvarūpadhammesu, taṃtaṃkālopalakkhitaṃ.

699.

Yena lakkhīyati rūpaṃ, bhinnākāraṃ khaṇe khaṇe;

Vipassanānayatthāya, tamiccāha tathāgato.

700.

Kabaḷīkāro āhāro,

Yāpetabbojalakkhaṇo;

Āhāro sendriyajāto,

Rūpakāyānupālako.

701.

Iccevaṃ saparicchedā, savikārā salakkhaṇā;

Akiccapaṭivedhāya, dayāpannena tādinā.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
670
五种命护者，色等所围绕；
如女儿童子，聚集间而住。
671
色为诸界现，声为响声然；
香为香气彼，味为可味性。
672
三界为所触，除去于水界；
声无决定彼，余法俱生起。
673
眼等对碰相，随次第如是；
五种五识道，境界应当知。
674
女根为女性，女性相宣说；
男性及此性，名为男根法。
675
彼二种执取，遍身中可得；
聚集间差别，异相续而转。
676
诸色业生法，护持为其相；
命根色法者，寿命名所说。
677
意界如是法，及意识界法；
所依相依止，心色住心处。
678
心室中央中，半升血液中；
依止界色法，如眼等而转。
679
虚空界色法，区划为其相；
彼彼色聚集，边际说名为。
680
心与俱生色，身行走等中；
支撑维持动，转起诸缘法。
681
风界之差别，名为身表示；
增上风界等，诸界有一说。
682
如是心所生，语声转起中；
执取色身触，生起诸缘法。
683
地界之差别，名为语表示；
增上地界等，诸界有一说。
684
二种身语业，门法随次第；
彼等触因缘，差别相为相。
685
表示由身法，语法所思维；
自己表示故，名为表示说。
686
轻性诸色法，不迟钝为相；
软性诸色法，柔软性为相。
687
适业诸色法，适应性为相；
重硬不适应，对治随次第。
688
获得适时食，及心之圆满；
轻软与适业，色法得转起。
689
如是转色法，转起相差别；
轻等三种法，彼时俱生起。
690
适合于通达，修行有助益；
色法之圆满，大仙所施设。
691
色之积集法，色增长为相；
转起相色法，相续已显示。
692
色由积集色，生起复次第；
观察积集相，瑜伽得生起。
693
相续行相中，生起观察者；
彼时相续相，生起得于彼。
694
如是作意别，生色分二种；
自证得性中，生起或唯一。
695
色于离空处，以满为积集；
从无而有故，转起为相续。
696
如是相差别，一切胜作者；
生色分二种，生色光明者。
697
衰老除新性，色熟为其相；
无常不可得，破坏为其相。
698
如是相色法，三种异时性；
自性色法中，彼时所标识。
699
由此表色法，刹那异相中；
为观行方便，如来如是说。
700
段食法
活命食为相；
食有根所生
养护色身者。
701
如是有区别，有差别有相；
无作用通达，大悲者如是。

702.

Tattha tattha yathāyogaṃ, desitāti pakāsitā;

Rūpadhammā sarūpena, aṭṭhavīsati sabbathā.

703.

Katvāna jātimekaṃ tu, tatthopacayasantatiṃ;

Sattavīsati rūpāni, bhavantīti viniddise.

704.

Bhūtattayaṃ tu phoṭṭhabbaṃ, katvā chabbīsadhāpi ca;

Ubhayaṃ jātiphoṭṭhabbaṃ, gahetvā pañcavīsati.

705.

Rūpadhammānamiccevaṃ , vibhāveyya visārado;

Sarūpaṃ nāmasaṅkhepaṃ, sabhāvañca salakkhaṇanti.

Iti rūpavibhāge sarūpakathā niṭṭhitā.

Aṭṭhārasamo paricchedo.

Ekūnavīsatimo paricchedo

19. Pabhedakathā

706.

Aṭṭhavīsavidhampetaṃ, rūpaṃ dāni yathārahaṃ;

Bhūtarūpādibhedehi, vibhajeyya vicakkhaṇo.

707.

Pathavādikamidanti, bhūtarūpaṃ catubbidhaṃ;

Upādārūpamaññaṃ tu, catuvīsatividhaṃ bhave.

708.

Pañcavidhampi cakkhādirūpamajjhattikaṃ mataṃ;

Tevīsatividhaṃ sesaṃ, bāhiranti pavuccati.

709.

Rūpasaddagandharasaphoṭṭhabbā satta pañcadhā;

Pañcappasādavisayā, pañcārammaṇanāmakā.

710.

Ekavīsatividhaṃ sesaṃ, dhammārammaṇasaṅgahaṃ;

Manoviññāṇaviññeyyaṃ, manodvārassa gocaraṃ.

711.

Pasādā visayā ceva, pañcakā dvepi sambhavā;

Dvādasāpi sarūpena, dasāyatanadhātuyo.

712.

Yadedaṃ pana sabbampi, rūpaṃ sappaṭighaṃ mataṃ;

Tadevoḷārikaṃ nāma, santiketi pavuccati.

713.

Sesamappaṭighaṃ nāma, dhammāyatanadhātu ca;

Sukhumañceva rūpañca, rūpaṃ soḷasadhā ṭhitaṃ.

714.

Chabbidhā vatthurūpaṃ tu, pasādahadayampi ca;

Avatthurūpaṃ sesaṃ tu, dvāvīsatividhaṃ bhave.

715.

Pasādā ceva viññatti, dvārarūpaṃ tu sattadhā;

Sesaṃ advārarūpaṃ tu, ekavīsavidhampi ca.

716.

Pasādā bhāvayugaḷaṃ, jīvitañceti aṭṭhadhā;

Indriyarūpamaññaṃ tu, vīsadhānindriyaṃ siyā.

717.

Vaṇṇo gandho raso ojā, bhūtarūpanti aṭṭhadhā;

Avinibbhogamitaraṃ, vinibbhogaṃ tu vīsadhā.

718.

Avinibbhogarūpāni, saddavatthindriyāni ca;

Nipphannaṃ aṭṭhārasadhā, rūparūpanti veditaṃ.

719.

Paricchedo panākāso, viññattilahutādayo;

Vikārā lakkhaṇā ceva, rūpassupacayādayo.

720.

Dasadhāpi anipphannaṃ, natthetaṃ paramatthato;

Rūpassetanti katvāna, rūpamicceva vuccati.

721.

Rūpāyatanamevekaṃ, sanidassanamīritaṃ;

Anidassanamaññaṃ tu, sattavīsatividhampi ca.

722.

Kammajaṃ panupādinnaṃ, anupādinnakāparaṃ;

Tividhaṃ cittajañceva, utujāhārajanti ca.

723.

Cakkhusamphassavatthūti, cakkhudhātu pakittitā;

Na vatthu tassa sesaṃ tu, sattavīsatividhaṃ bhave.

724.

Sotasamphassavatthādi-vasā ca duvidhā tathā;

Tividhā ca vibhāveyya, yathāsambhavato kathaṃ.

725.

Sanidassanarūpañca, vaṇṇo sappaṭighampi ca;

Anidassanamaññaṃ tu, thūlaṃ sappaṭighaṃ bhave.

726.

Anidassanarūpañca, sesamappaṭighampi ca;

Soḷasāti ca sabbampi, rūpaṃ tividhamuddise.

727.

Apattagāhakaṃ nāma, cakkhusotadvayaṃ pana;

Sampattagāhakaṃ nāma, ghānādittayamīritaṃ.

728.

Agāhakamato sesaṃ, tevīsatividhaṃ bhave;

Kiñci sārammaṇaṃ nāma, na gayhatīti sabbathā.

729.

Upādā ajjhattikaṃ rūpaṃ, upādā bāhiraṃ tathā;

Nopādā bāhirañceti, evampi tividhaṃ bhave.

730.

Ajjhattikamupādinnaṃ, bāhirañca tathāparaṃ;

Anupādinnakañceti, evamādivasāpi ca.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
702
彼彼随相应，宣说已显示；
色法自性中，二十八一切。
703
作一生起法，彼积集相续；
二十七色法，如是应分别。
704
三界为所触，作二十六种；
二生触为一，取二十五种。
705
色法如是等，智者应显示；
自性名略说，自性及其相。
以上色差别中自性之说已竟。
第十八品。
第十九品
19.差别之说
706
二十八种此，色法今随宜；
大种色等别，智者应分别。
707
地等此名为，大种色四种；
所造色余法，二十四种有。
708
五种眼等色，知为内色法；
二十三种余，说名为外色。
709
色声香味触，七种分五种；
五净色境界，名为五所缘。
710
二十一种余，法所缘摄集；
意识所了知，意门之境界。
711
净色与境界，五种二俱生；
十二自性中，十处及界法。
712
此一切色法，知为有对碰；
即名为粗大，近性所宣说。
713
余无对碰名，法处及界法；
微细与色法，色十六安住。
714
六种依处色，净色及心色；
非依处余色，二十二种有。
715
净色及表示，门色有七种；
余非门色法，二十一种等。
716
净色性双法，命根等八种；
根色余色法，二十非根法。
717
色香味及食，大种色八种；
不可分余法，可分二十种。
718
不可分色法，声依处根法；
生起十八种，色色应当知。
719
区别虚空法，表示轻等法；
差别及相法，色积集等法。
720
十种非生起，此无胜义谛；
名为色法故，说名为色法。
721
色处唯一种，说为有显示；
无显示余法，二十七种等。
722
业生为执取，非执取余法；
三种心所生，温生食所生。
723
眼触依处说，眼界已宣说；
非依处余法，二十七种有。
724
耳触依处等，力故有二种；
三种应显示，随生起如何。
725
有显示色法，及色有对碰；
无显示余法，粗大有对碰。
726
无显示色法，余无对碰等；
十六种一切，色法说三种。
727
不至取名为，眼耳二种法；
已至取名为，说鼻等三种。
728
不取余色法，二十三种有；
某些所缘名，一切不可取。
729
所造内色法，所造外如是；
非造外色法，如是有三种。
730
内为执取法，外法如是余；
非执取色法，如是等力故。

731.

Diṭṭhaṃ rūpaṃ sutaṃ saddo, gandhādi tividhaṃ mutaṃ;

Viññātamaññaviññeyyaṃ, manasāti catubbidhaṃ.

732.

Rūparūpaṃ paricchedo, vikāro lakkhaṇaṃ kamā;

Aṭṭhārasekakaṃ pañca, catukkanti ca taṃ tathā.

733.

Dvārañca hoti vatthu ca, na vatthu dvārameva tu;

Na dvāraṃ vatthumevātha, nobhayanti ca niddise.

734.

Upādā anupādinnaṃ, anupādinnakaṃ tathā;

Nopādā duvidhañceti, catuddhevampi desitaṃ.

735.

Sappaṭigghamupādā ca, rūpamappaṭighaṃ tathā;

Nopādā duvidhañceti, catuddhā evamādito.

736.

Ekādasekajarūpaṃ, hadayindriyanavakaṃ;

Kammajaṃ cittajañceva, tathā viññattikaṃ dvayaṃ.

737.

Saddo cittotujo tasmā, rūpamekaṃ dvijaṃ mataṃ;

Cittotāhārasambhūtaṃ, lahutādittayaṃ tijaṃ.

738.

Navākāsāvinibbhogā, kammādicatusambhavā;

Atha lakkhaṇarūpanti, rūpamevaṃ tu pañcadhā.

739.

Navākāsāvinibbhogā, nava vatthindriyāni ca;

Aṭṭhārasavidhaṃ rūpaṃ, kammajaṃ hoti piṇḍitaṃ.

740.

Saddākāsāvinibbhogā, viññattilahutādayo;

Pañcadasavidhaṃ rūpaṃ, cittasambhavamuddise.

741.

Saddākāsāvinibbhogā , lahutādittayanti ca;

Utusambhavamīrenti, rūpaṃ terasadhā ṭhitaṃ.

742.

Paricchedāvinibbhogā, lahutādittayampi ca;

Evamāhārajaṃ nāma, rūpaṃ dvādasadhā ṭhitaṃ.

743.

Jāti jarā ca maraṇaṃ, na kutocipi jāyati;

Evampi pañcadhā hoti, rūpajātivibhāgato.

744.

Pañcavīsatividhaṃ kammaṃ, kāmarūpavavatthitaṃ;

Janeti kammajaṃ rūpaṃ, kāmarūpabhavadvaye.

745.

Pañcaviññāṇamāruppa-vipākā sabbasandhiyo;

Cuti khīṇāsavasseti, soḷasete vivajjaye.

746.

Pañcasattati sesāni, cittānimāni sambhavā;

Janenti cittajaṃ rūpaṃ, pañcavokārabhūmiyaṃ.

747.

Janebhi utujaṃ rūpaṃ, tejodhātu bhavadvaye;

Kāmabhūmiyamojā tu, janetāhārajaṃ tathā.

748.

Kammaṃ janeti rūpāni, attajāni khaṇe khaṇe;

Cittamuppādakālamhi, uppādānantaraṃ paraṃ.

749.

Utusambhavamīrenti, rūpaṃ terasadhā ṭhitaṃ;

Paricchedāvinibbhogā, lahutādittayampi ca.

750.

Sandhiyampi kammajaṃ tu, pavattepi ca sambhavā;

Janeti rūpaṃ sesāni, pavatte, na tu sandhiyaṃ.

751.

Indriyabaddhasantāne, kammādi tividhampi ca;

Janeti rūpaṃ matake, bāhire tu yathārahaṃ.

752.

Iti kammādayo rūpaṃ, janenti ca yathāsakaṃ;

Sesānampi ca rūpānaṃ, paccayā honti sambhavā.

753.

Iti rūpavibhāgañca, jātibhedañca sambhavā;

Janakādippabhedañca, rūpānaṃ tattha dīpayeti.

Iti rūpavibhāge pabhedakathā niṭṭhitā.

Ekūnavīsatimo paricchedo.

Vīsatimo paricchedo

20. Kalāpakathā

754.

Iti vuttappakārena, sabbaṃ rūpampi piṇḍitaṃ;

Sahavuttiniyāmena, ekavīsavidhaṃ kathaṃ.

755.

Kammaṃ cittotukāhārasamuṭṭhānā yathākkamaṃ;

Nava cha caturo dve ca, kalāpā ekavīsati.

756.

Jīvitañcāvinibbhoga-rūpāni ca yathākkamaṃ;

Cakkhādikehi yojetvā, dasakā aṭṭha dīpitā.

757.

Cakkhusotaghānajivhādasakā ca catubbidhā;

Kāyitthipumbhāvavatthudasakā ca tathāpare.

758.

Jīvitenāvinibbhogarūpāni navakanti ca;

Navete kammajā nāma, kalāpā samudīritā.

759.

Avinibbhogarūpāni, suddhaṭṭhakamathāparaṃ;

Kāyaviññattinavakaṃ, kāyaviññattiyā saha.

760.

Vacīviññattidasakaṃ, saddena sahavuttito;

Lahutādekādasakaṃ, tiṇṇannaṃ saha sambhavā.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
731
见色声闻已，香等三种触；
识知余所识，意法有四种。
732
色色与区别，差别与相分；
十八一五四，如是彼等法。
733
是门及依处，非处唯门法；
非门唯依处，二俱非应说。
734
所造非执取，非执取如是；
非造二种等，四种如是说。
735
有对所造色，无对色如是；
非造二种等，四种如是等。
736
十一一生色，心根九种法；
业生心生等，如是表示二。
737
声心温生故，色一二种知；
心温食所生，轻等三种法。
738
九空不可分，业等四所生；
复有相色法，色法如是五。
739
九空不可分，九依处根法；
十八种色法，业生为聚集。
740
声空不可分，表示轻等法；
十五种色法，说为心所生。
741
声空不可分，轻等三法等；
温生应宣说，色十三安住。
742
区别不可分，轻等三法等；
如是名食生，色十二安住。
743
生老与死法，不从任何生；
如是五种有，色生差别中。
744
二十五种业，欲色界安立；
生起业生色，欲色两有中。
745
五识无色界，异熟一切结；
死漏尽者等，十六种远离。
746
七十五余等，此等心生起；
生起心生色，五蕴有地中。
747
生起温生色，火界两有中；
欲有地中食，生起食生色。
748
业生起诸色，自生刹那中；
心于生时中，生后其他法。
749
温生应宣说，色十三安住；
区别不可分，轻等三法等。
750
结生业生色，转起中生起；
生起余色法，转起非结生。
751
有根相续中，业等三种法；
生色死亡中，外法随所应。
752
如是业等法，生起如自力；
余等诸色法，缘法为生起。
753
如是色差别，生别及生起；
能生等差别，彼中色显示。
以上色差别中差别之说已竟。
第十九品。
第二十品
20.聚集之说
754
如是所说法，一切色聚集；
俱生法确定，二十一种说。
755
业心温食等，生起随次第；
九六四二等，聚集二十一。
756
命根不可分，色法随次第；
眼等相结合，说八种十法。
757
眼耳鼻舌等，十法有四种；
身女男依处，十法如是余。
758
命根不可分，色法九种等；
九种业生名，聚集已宣说。
759
不可分色法，清净八随后；
身表示九法，与身表示俱。
760
语表示十法，与声俱生起；
轻等十一法，三法俱生起。

761.

Kāyaviññattilahutādīhi dvādasakaṃ bhave;

Vacīviññattilahutādīhi terasakaṃ tathā.

762.

Iti cittasamuṭṭhānā, kalāpā cha pakāsitā;

Rūpākāravikārampi, saṅgahetvā yathārahaṃ.

763.

Suddhaṭṭhakaṃ tu paṭhamaṃ, saddena navakaṃ bhave;

Lahutādekādasakaṃ, lahutādīhi tīhipi.

764.

Saddena lahutādīhi, tathā dvādasakanti ca;

Kalāpā utusambhūtā, catudhāva pakittitā.

765.

Suddhaṭṭhakañca paṭhamaṃ, āhārajamathāparaṃ;

Lahutādekādasakaṃ, iti dve ojajā matā.

766.

Kalāpānaṃ paricchedalakkhaṇattā vicakkhaṇā;

Na kalāpaṅgamiccāhu, ākāsaṃ lakkhaṇāni ca.

767.

Tattha cekūnanavuti, tesaṭṭhi ca yathākkamaṃ;

Tālīsekūnavīsā ca, kalāpaṅgāni tāni ca.

768.

Lakkhaṇākāsarūpāni, kalāpesu tahiṃ tahiṃ;

Pañca pañceti rūpāni, tisataṃ soḷasādhikaṃ.

769.

Agahītaggahaṇena, aṭṭhavīsavidhānipi;

Rūpakoṭṭhāsanāmena, pañcavīsati bhāvaye.

770.

Bhūtattayaṃ tu phoṭṭhabbaṃ, katvāpacayasantatiṃ;

Jātimekañca katvā vā, vinātha hadayaṃ tahiṃ.

771.

Dhammasaṅgaṇiyaṃ hetaṃ, rūpakaṇḍe sarūpato;

Vatthurūpaṃ na niddiṭṭhaṃ, paṭṭhāne desitaṃ tu taṃ.

772.

Dve saddanavakā ceva,

Tayo suddhaṭṭhakāpi ca;

Dve dve cittotusambhūtā,

Eko āhārajoti ca.

773.

Tesamuṭṭhānikā pañca, kammajāni naveti ca;

Rūparūpavasenete, kalāpā cuddaseritā.

774.

Dasakesveva saṅgayha, jīvitanavakaṃ tahiṃ;

Bhāvaddasakamekaṃ vā, katvā vatthuṃ vinā tathā.

775.

Saddā cittotujā dveva, tesamuṭṭhānikā tayo;

Suddhaṭṭhakā ca satteva, kammajā dasakāni ca.

776.

Channavūtividhaṃ tattha, rūpaṃ bhāsanti paṇḍitā;

Agahītaggahaṇena, aṭṭhārasavidhaṃ bhave.

777.

Tesameva kalāpānaṃ, sattakacchakkapañcakā;

Catukkā ca tikadvikā, ekakā ca yathārahaṃ.

778.

Dve satta nava cha tayo, tayopi ca yathākkamaṃ;

Cattāroti catuttiṃsa, sahavuttikarāsayo.

779.

Cakkhusotaghānajivhā-kāyavatthuvasā siyuṃ;

Itthipumbhāvadasakasahitā sattakā dvidhā.

780.

Cakkhusotaghānahīnā, paccekaṃ dve sabhāvakā;

Abhāvato bhāvahīno, itthaṃ chakkāpi sattadhā.

781.

Cakkhusotavihīnā ca,

Cakkhughānavihīnakā;

Sotaghānavihīnā ca,

Sabhāvā dve tayo tayo.

782.

Cakkhādekekato hīnā,

Tividhāpi abhāvato;

Iccevaṃ pañcakā nāma,

Navakā rāsayo siyuṃ.

783.

Cakkhādittayahīnāva, ekato dve sabhāvakā;

Cakkhādittayato dvīhi, tayo hīnā abhāvakā.

784.

Rūpaloke cakkhusota-vatthujīvitanavakā;

Cattārova kalāpāti, catukkā cha yathārahaṃ.

785.

Jivhākāyavatthuvasā ,

Abhāvo dve sabhāvakā;

Kāyabhāvavatthuvasā,

Iti honti tayo tikā.

786.

Kāyavatthuvaseneko, dve ca cittotusambhavā;

Saddanavakaṭṭhakāti, dukā ca tividhā siyuṃ.

787.

Jīvitanavakañcekaṃ, tesamuṭṭhānikāni ca;

Suddhaṭṭhakāni tīṇīti, cattāro ekakā siyuṃ.

788.

Catuttiṃsa paniccete, sandhiyañca pavattiyaṃ;

Rūparūpakalāpānaṃ, rāsayo honti sambhavā.

789.

Sattati saṭṭhimiccevamādinā ca yathārahaṃ;

Kalāparāsirūpāni, tattha tattha vibhāvaye.

790.

Soḷasa pañcadasetiādibhedavasāpi ca;

Agahītaggahaṇena, tattha tattha viniddise.

791.

Catucattālīsasataṃ, kalāpā honti piṇḍitā;

Chabbīsa tattha rūpāni, sahassañca catussataṃ.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
761
身表轻等法，十二法当有；
语表轻等法，十三法如是。
762
如是心所生，聚集六显示；
色相差别等，摄集随所应。
763
清净八为初，与声九法有；
轻等十一法，与三轻等法。
764
声与轻等法，如是十二等；
温生聚集法，四种已宣说。
765
清净八为初，食生法随后；
轻等十一法，二食生应知。
766
聚集区别相，了知诸智者；
说非聚集分，虚空与相法。
767
其中八十九，六十三次第；
四十十九少，彼等聚集分。
768
相虚空色法，聚集彼彼中；
五五等色法，三百十六增。
769
取未取诸法，二十八种等；
色部分名为，二十五应修。
770
三界为所触，作积集相续；
生为一作已，或离心处彼。
771
法聚中此等，色篇自性中；
依处色未说，发趣已宣说。
772
二种声九法，
三种净八法；
二二心温生，
一种食生等。
773
彼等生五种，业生九种等；
色色力此等，聚集十四说。
774
十法中摄取，命根九法彼；
性十法一种，作无依处然。
775
声心温生二，彼等生三种；
净八法七种，业生十法等。
776
九十六种彼，色法智者说；
取未取诸法，十八种当有。
777
彼等诸聚集，七六五四三；
二一等诸法，随应而安立。
778
二七九六三，三种等次第；
四种等三十，四俱生聚集。
779
眼耳鼻舌身，依处力应有；
女男性十法，相应七二种。
780
无眼耳鼻法，各二有此性；
无性离性法，如是六七种。
781
无眼耳诸法，
无眼鼻诸法；
无耳鼻诸法，
有性二三三。
782
眼等一一无，
三种等无性；
如是五种名，
九种聚集有。
783
无眼等三法，一二有此性；
眼等三二无，三无性诸法。
784
色界眼耳等，依处命根九；
四种聚集法，四种六随应。
785
舌身依处力，
无性二有性；
身性依处力，
如是有三三。
786
身依处力一，二心温所生；
声九八等法，二法三种有。
787
命根九法一，彼等生诸法；
净八法三种，四种一法有。
788
三十四此等，结生及转起；
色色聚集等，诸蕴有生起。
789
七十六十等，如是随所应；
聚集蕴色法，彼彼应显示。
790
十六十五等，差别力等法；
取未取诸法，彼彼应分别。
791
四十四百种，聚集为总集；
二十六色法，一千与四百。

792.

Iccāpāyacatukke ca, kāme sugatisattake;

Rūpe ca pañcadasake, asaññāpāyabhūmiyaṃ.

793.

Catukoṭṭhāsikesveva, sattavīsavidhesupi;

Jātiṭṭhānesu sattānaṃ, sandhiyañca pavattiyaṃ.

794.

Indriyabaddhasantāne, tathānindriyakamhi ca;

Bahisaṅkhārasantāne, matakāye ca sambhavā.

795.

Labbhamānakalāpā ca, kalāpānañca rāsayo;

Tattha vitthārasaṅkhepā, rūpānaṃ gaṇanāpi ca.

796.

Ettha rūpā avuttā hi, yathāvuttānusārato;

Vitthāretvāna viññeyyā, sabbathāpi ca viññunāti.

Iti rūpavibhāge kalāpakathā niṭṭhitā.

Vīsatimo paricchedo.

Ekavīsatimo paricchedo

21. Uppattikathā

797.

Aṭṭhavīsati rūpāni, kalāpā cekavīsati;

Vuttā cettāvatā tesaṃ, uppādo dāni niyyate.

798.

Aṇḍajā jalābujā ca, saṃsedajopapātikā;

Iccuppattipabhedena, catasso yoniyo matā.

799.

Bhummavajjesu devesu,

Pete nijjhāmataṇhike;

Nirayesu ca sambhoti,

Yonekāvopapātikā.

800.

Bhummadeve manussesu,

Tiracchānāsure tathā;

Petesu cāvasesesu,

Catassopi ca yoniyo.

801.

Tatthaṇḍajā jalābujā, gabbhaseyyasamuggamo;

Saṃsedajopapātikā, opapātikanāmakā.

802.

Tattha sampuṇṇāyatano, gabbhaseyyasamuggamo;

Abhāvo dve sabhāvā ca, itthipumbhāvamissitā.

803.

Paripuṇṇāparipuṇṇo, opapātikanāmako;

Abhāvo dve sabhāvā ca, caturāpāyabhūmiyaṃ.

804.

Sampuṇṇāyatanoveso ,

Kāme sugatiyaṃ pana;

Ādikappe abhāvo ca,

Dve sabhāvā tato paraṃ.

805.

Aparipuṇṇāyatano, abhāvo ca mahaggate;

Iccevaṃ dasadhā honti, sabbā sandhisamuggamā.

806.

Tattheva dasadhā bhinne, attabhāvasamuggame;

Sandhiyañca pavatte ca, rūpuppattiṃ vibhāvaye.

807.

Tatthābhāvakasattānaṃ, gabbhaseyyasamuggame;

Kāyavatthuvasā dveva, dasakā honti kammajā.

808.

Rūpasantatisīsāni, dve ca rūpāni vīsati;

Agahītaggahaṇena, tatthekādasa niddise.

809.

Tato paraṃ pavattimhi, vaḍḍhamānassa jantuno;

Cakkhudasakādayo ca, cattāro honti sambhavā.

810.

Iccābhāvakasattānaṃ, chaḷevuttamakoṭiyā;

Heṭṭhimakoṭiyā dveva, gabbhaseyyasamuggame.

811.

Cakkhusotaghānavasā, tattha tidvekahīnakā;

Eko tayo tayo ceva, siyuṃticatupañcakā.

812.

Opapātikasaṅkhāte, abhāvakasamuggame;

Jivhākāyavatthuvasā, tayo heṭṭhimakoṭiyā.

813.

Uttamakoṭiyā honti, chaḷevobhinnamantare;

Catukkapañcakā tattha, dvekahīnā tayo tayo.

814.

Chakkādayo abhāvānaṃ,

Iccevaṃ pañcasaṅgahā;

Eko tayo tayo ceko,

Ekoti ca yathākkamaṃ.

815.

Sabhāvakānaṃ dvinnampi, duvidhā sattakādayo;

Bhāvādikā yathāvuttā, navadhā navadhā siyuṃ.

816.

Sattevuttamato heṭṭhā, ticatukkā tadantare;

Catukkapañcakacchakkā, pañcachakkāpi ca dvidhā.

817.

Tiṇṇannampi vaseneva, sattakacchakkapañcakā;

Catukkatikadukkā ca, cha koṭṭhāsā yathārahaṃ.

818.

Dve satta ca nava pañca, tayo ceko yathākkamaṃ;

Rūpasantatisīsānaṃ, rāsayo sattavīsati.

819.

Kammajātā yathāyogaṃ, pavattanti khaṇe khaṇe;

Kāmāvacarasattānaṃ, paṭisandhipavattiyaṃ.

820.

Tattha santatisīsāni, rūpāni ca yathārahaṃ;

Pubbe vuttanayeneva, sabbatthāpi viniddise.

821.

Sītuṇhotusamaññātā,

Tejodhātu ṭhitikkhaṇe;

Bhūtā sandhikkhaṇe rūpaṃ,

Janeti utujaṭṭhakaṃ.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
792
如是四恶道，欲界七善趣；
色界十五地，无想恶道地。
793
四部类之中，二十七种等；
生处众生等，结生及转起。
794
有根相续中，及无根法中；
外行相续中，死身及生起。
795
所得诸聚集，聚集诸蕴等；
彼中广略说，色法数量等。
796
此中未说色，如说随顺故；
广说应了知，一切智者等。
以上色差别中聚集之说已竟。
第二十品。
第二十一品
21.生起之说
797
二十八种色，聚集二十一；
说已如是彼，生起今宣说。
798
卵生与胎生，湿生化生等；
如是生差别，四种生应知。
799
除地居天众，
饿鬼焦渴者；
地狱中生起，
一化生趣等。
800
地居天人众，
畜生阿修罗；
其余诸鬼趣，
四生趣具足。
801
其中卵胎生，入胎而生起；
湿生与化生，名为化生法。
802
其中诸根具，入胎而生起；
无性二有性，男女性相杂。
803
圆满不圆满，名为化生法；
无性二有性，四恶趣地中。
804
诸根皆具足，
欲善趣中然；
最初劫无性，
二有性随后。
805
诸根不圆满，无性广大中；
如是十种有，一切结生起。
806
其中分十种，自体诸生起；
结生及转起，色生应显示。
807
其中无性众，入胎而生起；
身依处力二，十法业所生。
808
色相续首等，二种二十色；
取未取诸法，彼中十一说。
809
从此后转起，增长诸有情；
眼等十法等，四种有生起。
810
如是无性众，六种上品际；
下品际二种，入胎而生起。
811
眼耳鼻等力，彼中三二一；
一三三当有，如是四五种。
812
所说化生中，无性诸生起；
舌身依处力，三种下品际。
813
上品际当有，六种中间别；
四五种彼中，二一少三三。
814
六等无性等，
如是五总集；
一三三一一，
如是随次第。
815
有性二种等，二种七等法；
性等如所说，九种九种有。
816
七种上随下，三四种中间；
四五六种等，五六种二种。
817
三种力等中，七六五四种；
四三二种等，六部分随应。
818
二七及九五，三一随次第；
色相续首等，二十七聚集。
819
业生随相应，刹那刹那起；
欲界诸众生，结生及转起。
820
其中相续首，色法随所应；
如前所说法，一切应分别。
821
冷热时名为，
火界住剎那；
界结生刹那，
生起八温生。

822.

Paṭisandhimatikkamma, cittaṃ cittajamaṭṭhakaṃ;

Bhavaṅgādimupādāya, janetuppattiyaṃ pana.

823.

Bhuttāhāro ṭhitippatto, mātarā ca sayampi ca;

Sarīrānugato hutvā, janetāhārajaṭṭhakaṃ.

824.

Iti suddhaṭṭhakāni ca, tesamuṭṭhānikāpare;

Saddaviññattilahutā, sambhave sambhavanti ca.

825.

Itthaṃ catusamuṭṭhānā, kalāpā kāmabhūmiyaṃ;

Yāvajīvaṃ pavattanti, dīpajālāva santati.

826.

Cakkhusotavatthuvasā, dasakā ca tayo paraṃ;

Jīvitanavakañceva, rūpāvacarabhūmiyaṃ.

827.

Honti sandhipavattīsu, cattāro kammajā sadā;

Pubbe vuttanayeneva, pavatte utucittajā.

828.

Jīvitanavakañcekaṃ, paṭisandhipavattiyaṃ;

Pavatte utujañceti, dvedhāsaññīnamuddise.

829.

Iccuppattikamaṃ ñatvā, vibhāveyya tato paraṃ;

Kalāpānañca rūpānaṃ, sambhavāsambhavampi ca.

830.

Indriyabaddhasantāne, sabbe sambhonti sambhavā;

Kalāpā ceva rūpāni, tathā santatirāsayo.

831.

Bahiddhā matakāye ca, nopalabbhanti kammajā;

Cittojajā kalāpā ca, utujā lahutādayo.

832.

Tathā suddhaṭṭhakasadda-navakañcotu sabbathā;

Kalāpā tattha labbhanti, dve ca rūpāni uddise.

833.

Tesamuṭṭhānikā sabbe, kalāpā natthi sandhiyaṃ;

Uppādakāle sabbattha, jaratāniccatāpi ca.

834.

Kalāpā kammajā santi, jātirūpañca sandhiyaṃ;

Rūpāni ca kalāpā ca, sabbepi ca pavattiyaṃ.

835.

Santi sabbāni rūpāni, kāmesu catusambhavā;

Jīvitanavakaṃ hitvā, kalāpā honti vīsati.

836.

Dasakesveva gahitaṃ, visuṃ kāme na labbhati;

Jīvitanavakaṃ nāma, rūpaloke visuṃ siyā.

837.

Āhārajakalāpā ca, bhāvā dve cādikappike;

Ādikāle na labbhanti, pacchā labbhanti kecipi.

838.

Ghānajivhākāyabhāva-dasakā rūpabhūmiyaṃ;

Āhārajakalāpā ca, na labbhanteva sabbathā.

839.

Cakkhusotavatthusaddā, kalāpā cittajāpi ca;

Asaññibhūmiyaṃ pubbe, vuttāpi ca na labbhare.

840.

Kalāpā satta rūpāni, pañca rūpesvasaññisu;

Natthekādasa rūpāni, kalāpekūnavīsati.

841.

Tasmā tevīsa rūpāni, kalāpā pana cuddasa;

Tesamuṭṭhānikā santi, rūpāvacarabhūmiyaṃ.

842.

Sattaraseva rūpāni, kalāpā dve dvisambhavā;

Asaññīnaṃ tu sambhonti, natthārūpesu kiñcipi.

843.

Uppattikkamamiccevaṃ, sambhavāsambhavampi ca;

Kalāpānañca rūpānaṃ, yathāyogaṃ vibhāvayeti.

Iti rūpavibhāge uppattikathā niṭṭhitā.

Ekavīsatimo paricchedo.

Dvāvīsatimo paricchedo

22. Pakiṇṇakakathā

844.

Itthaṃ rūpānamuppattiṃ, dīpetvā dāni vuccati;

Pavattikosallatthāya, tatthevetaṃ pakiṇṇakaṃ.

845.

Duvidhā sandhiyo tattha, missāmissavibhāgato;

Tividhāpi cekacatu-pañcavokārabhedato.

846.

Rūpamattā asaññīnaṃ, nāmābhāvā amissitā;

Nāmamattā arūpīnaṃ, rūpābhāvāti ca dvidhā.

847.

Kāmāvacarikā ceva, rūpāvacarikāti ca;

Duvidhā missitā ceti, bhavanti ca catubbidhā.

848.

Ekaccatuvokārā ca, amissā pañca sandhiyo;

Chabbīsatividhā missā, pañcavokārasandhiyo.

849.

Itthaṃ bhūmippabhedena, ekatiṃsavidhāpi ca;

Santatirāsibhedena, siyuṃ tiṃsavidhā kathaṃ.

850.

Rūpasantatisīsānaṃ ,

Rāsayo sattavīsati;

Vuttā kāme vasā tesaṃ,

Sattakā kāmasandhiyo.

851.

Vedanāsaññāsaṅkhāra-viññāṇakkhandhasaṅgahā;

Sabbatthāpi catassova, nāmasantatiyo siyuṃ.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
822
超越结生时，心生八法心；
有分等摄取，生起中生起。
823
食已达住时，母亲及自身；
随顺于身中，生起八食生。
824
如是净八等，彼等生余法；
声表示轻性，可生皆生起。
825
如是四所生，聚集欲界地；
尽命而转起，如灯焰相续。
826
眼耳依处力，十法有三种；
命根九法等，色界诸地中。
827
有结生转起，四种业生常；
如前所说法，转起温心生。
828
命根九法一，结生及转起；
转起温生等，二种无想说。
829
如是生次第，了知从此后；
聚集及色法，生起不生起。
830
有根相续中，一切生生起；
聚集及色法，如是相续蕴。
831
外及死身中，业生不可得；
心生诸聚集，温生轻等法。
832
如是净八声，九法温一切；
聚集彼可得，二种色宣说。
833
彼等生一切，聚集无结生；
生起时一切，老性无常等。
834
聚集业所生，生色与结生；
色法与聚集，一切于转起。
835
有一切色法，欲界四所生；
除命根九法，聚集有二十。
836
十法中摄取，别欲不可得；
名为命根九，色界中别有。
837
食生诸聚集，二性初劫者；
初时不可得，后得某些法。
838
鼻舌身性等，十法色界地；
食生诸聚集，一切不可得。
839
眼耳依处声，聚集心生等；
无想地中前，所说不可得。
840
聚集七色法，五色无想中；
无十一色法，聚集十九少。
841
因此二十三，色法及十四；
彼等生存在，色界诸地中。
842
十七种色法，聚集二二生；
无想者生起，无色无一物。
843
生起次第等，生起不生起；
聚集及色法，随应应显示。
以上色差别中生起之说已竟。
第二十一品。
第二十二品
22.杂说
844
如是色生起，显示今当说；
为知转起善，其中此杂说。
845
二种结生法，杂非杂差别；
三种一四五，蕴别亦如是。
846
唯色无想者，无名非杂染；
唯名无色者，无色故二种。
847
欲界所摄及，色界所摄等；
二种杂染等，如是有四种。
848
一四蕴非杂，五种结生法；
二十六种杂，五蕴结生法。
849
如是地差别，三十一种等；
相续蕴差别，三十种云何？
850
色相续首等，
二十七聚集；
说欲界力彼，
七种欲结生。
851
受想诸行识，蕴等所摄集；
一切四种有，名相续应知。

852.

Iccubhinnaṃ vasā honti, tatthekādasakādayo;

Santatirāsayo pubbe, vibhattā sattakādayo.

853.

Ekādasakadasaka-navaṭṭhasattakā siyuṃ;

Chakkena saddhiṃ viññeyyā, tasmā tattha cha saṅgahā.

854.

Aṭṭha santatiyo honti, rūpalokena missitā;

Aṭṭhako rāsi tattheko, tasmā santati vuccati.

855.

Jīvitanavako tveko, asaññī paṭisandhiyaṃ;

Arūpīnaṃ catassopi, nāmasantatiyo siyuṃ.

856.

Iccekakacatukkānaṃ, vasena dve amissitā;

Aṭṭhavīsañca missāti, tiṃseva honti sandhiyo.

857.

Ekuppādanirodhā ca, amissā tattha rāsayo;

Missitānaṃ vibhāgoyaṃ, yathāyogaṃ kathīyati.

858.

Uppādaṭṭhitibhaṅgānaṃ, vasā tīṇi khaṇānipi;

Samānāneva nāmānaṃ, ekacittakkhaṇaṃ mataṃ.

859.

Tulyamuppādabhaṅgānaṃ, rūpānampi khaṇadvayaṃ;

Ekūnapaññāsamattaṃ, ṭhitikkhaṇamudīritaṃ.

860.

Nāmarūpānamuppādo, bhaṅgopi hi samo mato;

Dandhaṃ hi vattikaṃ rūpaṃ, nāmaṃ tu lahuvattikaṃ.

861.

Tathā hi rūpe tiṭṭhante, cittuppādā tu soḷasa;

Uppajjitvā pavattitvā, bhijjanti ca lahuṃ lahuṃ.

862.

Tasmā hi ekapaññāsa-khaṇarūpakkhaṇaṃ tathā;

Sattarasacittakkhaṇaṃ, tikhaṇanti ca vuccati.

863.

Cittakkhaṇaṃ hi tiṇṇannaṃ, tattha viññattikadvayaṃ;

Lakkhaṇattayarūpaṃ tu, salakkhaṇavavatthitaṃ.

864.

Tasmā hitvā dvayañcetaṃ, bāvīsatividhampi ca;

Rūpaṃ nāma catukkañca, salakkhaṇaniyāmitaṃ.

865.

Ekuppādanirodhā ca, tattha tulyakkhaṇā matā;

Atulyakkhaṇadhammānaṃ, siyā bhedaṃ yathārahaṃ.

866.

Paṭisandhikkhaṇe jātaṃ, tasmā rūpaṃ tato paraṃ;

Sattarasamacittassa, bhaṅgena saha bhijjati.

867.

Tassa ṭhitikkhaṇe jātaṃ, rūpampi ca tato paraṃ;

Aṭṭhārasamacittassa, uppāde pana bhijjati.

868.

Tassa bhaṅgakkhaṇe jātaṃ, rūpampi ca tato paraṃ;

Aṭṭhārasamacittassa, ṭhitikālesu bhijjati.

869.

Tathā dutiyacittassa, uppādamhi samuṭṭhitaṃ;

Aṭṭhārasamacittassa, bhaṅgena saha bhijjati.

870.

Iti vuttaniyāmena, sajātikkhaṇato paraṃ;

Ṭhatvā ekūnapaññāsa, khaṇāni puna bhijjati.

871.

Tasmā ekūnapaññāsa, kalāpā saha vattare;

Eko jāyati eko ca, bhijjatīti ca sabbathā.

872.

Ekasantatisambandhā, kalāpā saha kammajā;

Yathānupubbaghaṭitā, ekapaññāsa labbhare.

873.

Sattavīsa paniccevaṃ, kāme dve rūpabhūmiyaṃ;

Rūpasantatisīsānaṃ, rāsayo sattakādayo.

874.

Ekūnatiṃsa sabbepi, kammajātā yathārahaṃ;

Ekapaññāsa ghaṭikā, pavattanti khaṇe khaṇe.

875.

Tattha sandhikkhaṇe jātaṃ, sattarasamacetaso;

Uppāde bhijjaticcevaṃ, vutto aṭṭhakathānayo.

876.

Taṃ nayaṃ paṭibāhitvā, cittena saha bhijjati;

Cittena saha jātanti, vuttamācariyena hi.

877.

Ānāpānatakkacārā , ekuppādanirodhakā;

Vuttā hi yamake kāyavacīsaṅkhāranāmakā.

878.

Cittuppādakkhaṇe jātā, utu tassa ṭhitikkhaṇe;

Rūpaṃ janeti tatthāpi, utu bhaṅgakkhaṇepi ca.

879.

Anupubbakkamenevaṃ, jātaṃ rūpaṃ tathāparaṃ;

Aṭṭhārasamauppādaṭṭhitiādīsu bhijjati.

880.

Itthaṃ kalāpā ghaṭitā, utujāhārajāpi ca;

Ekasantatisambandhā, ekapaññāsa labbhare.

881.

Kalāpā cittajā yasmā, uppādakkhaṇasambhūtā;

Ghaṭikā saha labbhanti, tasmā sattaraseva te.

882.

Sabbepi rūpajanakā, cittuppāde yathāsakaṃ;

Janenti ṭhitibhaṅgesu, na janentīti kecanā.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
852
如是分别力，彼一十一等；
相续蕴前已，分别七等法。
853
十一十九等，八七种应有；
与六种应知，因此六总集。
854
八种相续有，色界所杂染；
八种蕴彼一，故说为相续。
855
命根九法一，无想结生中；
无色四种有，名相续应知。
856
如是一四等，力二非杂染；
二十八杂染，三十种结生。
857
一生灭非杂，彼中诸聚集；
杂染之差别，随应而宣说。
858
生住灭诸力，三种刹那等；
相同诸名法，一心刹那知。
859
同生灭诸色，二种刹那法；
四十九量等，住刹那宣说。
860
名色之生起，灭亦平等知；
迟缓转起色，名则速转起。
861
如是色住时，心生起十六；
生起及转起，速速而破坏。
862
因此五十一，刹那色刹那；
十七心刹那，三刹那所说。
863
心刹那三种，彼中表示二；
三相色法等，自相而安住。
864
因此除二法，二十二种等；
色与名四法，自相所确定。
865
一生灭诸法，彼同刹那知；
不同刹那法，差别随所应。
866
结生刹那生，因此色随后；
十七心刹那，与灭共破坏。
867
彼住刹那生，色法及随后；
十八心生起，生起时破坏。
868
彼灭刹那生，色法及随后；
十八心刹那，住时中破坏。
869
如是第二心，生起时生起；
十八心刹那，与灭共破坏。
870
如是说确定，自生刹那后；
住四十九种，刹那复破坏。
871
因此四十九，聚集俱转起；
一生一破坏，如是一切中。
872
一相续相系，聚集俱业生；
如次第相连，四十九可得。
873
二十七如是，欲界二色地；
色相续首等，聚集七等法。
874
二十九一切，业生随所应；
四十九相连，刹那刹那起。
875
其中结生时，十七心生起；
生时破坏等，注释说此法。
876
彼法不相应，与心俱破坏；
与心俱生起，阿阇黎所说。
877
入出息寻行，一生灭诸法；
已说双论中，身语行名法。
878
心生刹那生，时彼住刹那；
生色其中复，时灭刹那等。
879
次第如是等，生色如是他；
十八生住等，诸处而破坏。
880
如是聚集连，温生食生等；
一相续相系，四十九可得。
881
聚集心所生，生刹那所起；
相连俱可得，因此十七有。
882
一切色生心，生起随自力；
生住灭诸法，不生有一说。

883.

Kusalābyākatādīnaṃ, ekuppādanirodhatā;

Dhammānaṃ yamake vuttā, iti pāḷi vadanti ca.

884.

Kusalādikasambandhā, tattha tattha hi desitā;

Iti vatvā pure vuttaṃ, icchantācariyā nayaṃ.

885.

Iccevaṃ catusambhūtā, rūpasantatirāsayo;

Rūpāni ca kalāpā ca, ekābaddhā yathārahaṃ.

886.

Suttapavattamattānaṃ, sambuddhānampi pāṇinaṃ;

Yāva maraṇakālāpi, pavattanti nirantaraṃ.

887.

Āyukkhayā ca maraṇaṃ, tathā kammakkhayā siyā;

Ubhinnaṃ vā khayā cātha, upacchedakakammunā.

888.

Catudhāpi marantassa, tassevaṃ tu yathārahaṃ;

Sattarasacittakkhaṇamattasesamhi jīvite.

889.

Upariccuticittassa , sattarasamacetaso;

Ṭhitikālamupādāya, na tu jāyati kammajaṃ.

890.

Tassuppādakkhaṇe jātaṃ,

Rūpañca cutiyā saha;

Bhijjatīti mato nāma,

Tato hoti sa puggalo.

891.

Cittajāhārajañcāpi, na jāyati tato paraṃ;

Utusambhavarūpaṃ tu, avasissati vā na vā.

892.

Tato vuttanayeneva, matasatto yathārahaṃ;

Missāmissāhi sandhīhi, punadevopapajjati.

893.

Tato vuttanayeneva, ekūnatiṃsa kammajā;

Tesamuṭṭhānikā pañca, catuttiṃsa samissitā.

894.

Kalāpā rāsayo honti, sattavīsatibhūmisu;

Iti sabbapakārena, rūpadhammā pakāsitāti.

Iti rūpavibhāge pakiṇṇakakathā niṭṭhitā.

Dvāvīsatimo paricchedo.

Niṭṭhito ca sabbathāpi rūpavibhāgo.

Tevīsatimo paricchedo

4. Nibbānavibhāgo

23. Mūlavisuddhikathā

895.

Itthaṃ cittaṃ cetasikaṃ, rūpañcevāti saṅkhatā;

Vuttā asaṅkhataṃ dāni, nibbānanti pavuccati.

896.

Sīlavisuddhi ādimhi, tato cittavisuddhi ca;

Diṭṭhivisuddhināmā ca, kaṅkhāvitaraṇāpi ca.

897.

Tato paraṃ maggāmagga-ñāṇadassananāmikā;

Tathā paṭipadāñāṇa-dassanā ñāṇadassanaṃ.

898.

Iccānukkamato vuttā, satta honti visuddhiyo;

Sattamānuttarā tattha, pubbabhāgā cha lokiyā.

899.

Saṃvaro pātimokkho ca, tathevindriyasaṃvaro;

Ājīvapārisuddhi ca, sīlaṃ paccayanissitaṃ.

900.

Iti sīlavisuddhīti, suddhametaṃ pavuccati;

Catupārisuddhisīlaṃ, dhutaṅgaparivāritaṃ.

901.

Kasiṇāni dasāsubhā, dasānussatiyo pana;

Appamaññā ca saññā ca, vavatthāruppakāti ca.

902.

Samathakkammaṭṭhānāni, tālīsaṭṭhakathānaye;

Pāḷiyaṃ tu vibhattāni, aṭṭhatiṃsāti vaṇṇitaṃ.

903.

Pathavāpo ca tejo ca,

Vāyo nīlañca pītakaṃ;

Lohitodātamākāsaṃ ,

Ālokakasiṇanti ca.

904.

Kasiṇāni dasetāni, vuttānaṭṭhakathānaye;

Aṭṭheva pāḷiyaṃ hitvā, ante tu kasiṇadvayaṃ.

905.

Uddhumātaṃ vinīlañca, vipubbakaṃ vikhāyitaṃ;

Vicchiddakañca vikkhittaṃ, hatavikkhittalohitaṃ.

906.

Puḷavakaṃ aṭṭhikañceti, asubhā dasa desitā;

Rūpakāyavibhāgāya, dasakāyavipattiyā.

907.

Buddhe dhamme ca saṅghe ca, sīle cāge ca attanā;

Devatopasamāyañca, sattānussatiyo kamā.

908.

Maraṇassati nāmekā, tathā kāyagatāsati;

Ānāpānassaticcevaṃ, dasānussatiyo matā.

909.

Mettā karuṇā muditā, upekkhāti catubbidhā;

Vuttā brahmavihārā ca, appamaññāti tādinā.

910.

Ekāhāre paṭikkūla-saññā nāmekameva tu;

Catudhātuvavatthānaṃ, catudhātupariggaho.

911.

Ākāsānañcāyatanaṃ, viññāṇañcamathāparaṃ;

Ākiñcaññaṃ tathā neva-saññānāsaññanāmakaṃ.

912.

Iccānukkamato vuttā, arūpajjhānikā pana;

Arūpakammaṭṭhānāni, cattāropi pakittitā.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
883
善无记等法，一生灭等法；
诸法双论说，如是圣典说。
884
善等诸相系，彼彼中宣说；
如是说前说，诸师愿此法。
885
如是四所生，色相续聚集；
色法与聚集，一相系随应。
886
如线转起量，正觉诸有情；
乃至死亡时，相续无间断。
887
寿尽故死亡，如是业尽有；
二尽故复有，断绝业因缘。
888
四种法死亡，如是彼随应；
十七心刹那，唯余此寿命。
889
上死亡心法，十七心刹那；
住时法摄取，业生不生起。
890
彼生刹那生，
色法死俱灭；
名为死亡已，
从此彼人有。
891
心生食生等，不生起随后；
温生色法等，或余或不余。
892
从此说法中，死众生随应；
杂非杂结生，复再得生起。
893
从此说法中，二十九业生；
彼等生五种，三十四相杂。
894
聚集诸蕴有，二十七地中；
如是一切种，色法已显示。
以上色差别中杂说已竟。
第二十二品。
一切色差别已竟。
第二十三品
4.涅槃差别
23.根本清净之说
895
如是心心所，色法等有为；
已说无为法，涅槃今宣说。
896
戒清净为首，随后心清净；
名为见清净，度疑亦如是。
897
从此道非道，智见为名等；
如是行智见，及以智见法。
898
如是次第说，七种清净法；
第七无上法，前六为世间。
899
防护别解脱，如是根防护；
命清净如是，依止戒清净。
900
如是戒清净，清净此宣说；
四遍净戒法，头陀行围绕。
901
十遍与十不，净十随念法；
无量与想法，分别无色等。
902
止业处诸法，四十注释法；
圣典中分别，三十八赞说。
903
地水及火风，
青黄与赤白；
虚空与光明，
遍处如是法。
904
十种遍处等，注释说此法；
八种圣典中，除末二遍处。
905
膨胀与青瘀，脓烂及食残；
斩断及散乱，杀散与血污。
906
蛆虫与骨等，十不净宣说；
色身差别故，十身过患故。
907
佛法及僧伽，戒舍及自身；
天与寂静等，七随念次第。
908
死念名一种，如是身至念；
入出息念等，十随念应知。
909
慈悲与喜舍，如是有四种；
说梵住等法，无量如是性。
910
一食厌恶想，名为一法等；
四界差别法，四界观察法。
911
空无边处等，识无边随后；
无所有如是，非想非非想。
912
如是次第说，无色禅定法；
无色业处等，四种已宣说。

913.

Kasiṇāsubhakoṭṭhāse, ānāpāne ca sabbathā;

Disvā sutvā phusitvā vā, parikammaṃ tu kubbato.

914.

Uggaho nāma sambhoti, nimittaṃ tattha yuñjato;

Paṭibhāgo tamārabbha, tattha vattati appanā.

915.

Sādhu sattā sukhī hontu, dukkhā muccantu pāṇino;

Aho sattā sukhappattā, hontu yadicchakāti ca.

916.

Uddissa vā anodissa, yuñjato sattagocare;

Appamaññā panappenti, anupubbena vattikā.

917.

Kasiṇugghāṭimākāse, paṭhamāruppamānase;

Tasseva natthibhāve ca, tatiyāruppaketi ca.

918.

Yuñjantassa panetesu, gocaresu catūsupi;

Appenti anupubbena, āruppāpi catubbidhā.

919.

Ānāpānañca kasiṇaṃ, pañcakajjhānikaṃ tahiṃ;

Paṭhamajjhānikā vuttā, koṭṭhāsāsubhabhāvanā.

920.

Sukhitajjhānikā tisso, appamaññā ca heṭṭhimā;

Upekkhāruppakā pañca, upekkhājhānikāti ca.

921.

Ekā dasekā dasa ca, tayo pañceti sabbathā;

Parikammavasā tiṃsa, cha koṭṭhāsā yathākkamaṃ.

922.

Pañcakādisukhopekkhā, jhānabhedā catubbidhā;

Ekaccatupañcajhāna-vasena tividhā siyuṃ.

923.

Rūpārūpavasā dve ca, appanāto punekadhā;

Iccevamappanā kamma-ṭṭhānabhedā samissitā.

924.

Dve ca saññāvavatthānā, aṭṭhānussatiyoti ca;

Sesā dasa pavuccanti, upacārasamādhikā.

925.

Parikammopacārānulomagotrabhuto paraṃ;

Pañcamaṃ vā catutthaṃ vā, javanaṃ hoti appanā.

926.

Appanājavanaṃ sabbaṃ, lokuttaramahaggataṃ;

Tihetukaparittāni, purimāni yathārahaṃ.

927.

Āvajjanā ca vasitā, taṃsamāpajjanā tathā;

Adhiṭṭhānā ca vuṭṭhānā, paccavekkhaṇa pañcamā.

928.

Vasitāhi vasībhūtā, iti katvāna pañcahi;

Bhāventassa panappenti, uparūpari appanā.

929.

Yuñjantassa tu vuṭṭhāya, kasiṇajjhānapañcamā;

Pañcābhiññā hi appenti, rūpasaddādigocare.

930.

Lokuttarā panappenti, sabbe nibbānagocare;

Aniccadukkhānattāti, bhūmidhamme vipassato.

931.

Tattha ca pādakajjhānaṃ, sammaṭṭhajjhānameva vā;

Ajjhāsayo ca vuṭṭhāna-gāminī ca vipassanā.

932.

Maggānaṃ jhānabhedāya, yathāyogaṃ niyāmatā;

Yathāsakaṃ phalānaṃ tu, maggā honti niyāmatā.

933.

Maggānantaramevātha, bhūmidhamme vipassato;

Phalasamāpattiyampi, appeti phalamānasaṃ.

934.

Anupubbasamāpattiṃ, samāpajjissa vuṭṭhito;

Jhānadhamme vipassitvā, tattha tattheva paṇḍito.

935.

Catutthāruppamappetvā, ekadvijavanāparaṃ;

Nirodhaṃ nāma phusati, samāpattimacittakaṃ.

936.

Arahā vā anāgāmī, pañcavokārabhūmiyaṃ;

Yathāsakaṃ phaluppādo, vuṭṭhānanti tato mato.

937.

Appanāpariyosāne, siyā sabbattha sambhavā;

Bhavaṅgapāto taṃ chetvā, jāyate paccavekkhaṇā.

938.

Iti vuttānusārena, appanānayasaṅgahaṃ;

Yathāyogaṃ vibhāveyya, tattha tattha vicakkhaṇo.

939.

Cittavisuddhi nāmāyaṃ, cittasaṃklesasodhano;

Upacārappanābhedo, samatho pubbabhāgiyoti.

Iti nibbānavibhāge mūlavisuddhikathā niṭṭhitā.

Tevīsatimo paricchedo.

Catuvīsatimo paricchedo

24. Pariggahavisuddhikathā

940.

Sīlacittavisuddhīhi, yathāvuttāhi maṇḍito;

Payogāsayasampanno, nibbānābhirato tato.

941.

Khandhāyatanadhātādippabhedehi yathārahaṃ;

Lakkhaṇapaccupaṭṭhāna-padaṭṭhānavibhāgato.

942.

Pariggahetvā saṅkhāre, nāmarūpaṃ yathākathaṃ;

Vavatthapento tatthevamanupassati paññavā.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
913
遍处不净分，入出息一切；
见闻及触等，作意业处者。
914
取相名生起，彼中修习者；
似相缘彼法，彼中转安止。
915
善哉诸有情，快乐离诸苦；
愿众生得乐，随所欲如是。
916
限定不限定，修习众生境；
无量法生起，次第而转起。
917
遍处除虚空，初无色心中；
彼法非有性，第三无色等。
918
修习者此等，四种境界中；
次第而生起，四种无色法。
919
入出息遍处，五禅法彼中；
初禅法已说，分别不净修。
920
乐禅有三种，无量下等法；
舍无色五种，舍禅法如是。
921
一十一十等，三五等一切；
作意力三十，六部分次第。
922
五等乐舍等，禅差别四种；
一四五禅力，三种法应有。
923
色无色力二，安止复一种；
如是安止业，处别相杂染。
924
二种想分别，八随念法等；
余十种宣说，近行三摩地。
925
作意近行顺，种姓从此后；
第五或第四，速行成安止。
926
安止速行一切，出世间广大；
三因小等法，前者随所应。
927
转向及自在，彼等入定等；
决意与出起，观察为第五。
928
自在成自在，如是作五种；
修习者生起，上上诸安止。
929
修习者出起，遍处禅第五；
五神通生起，色声等境界。
930
出世间生起，一切涅槃境；
无常苦无我，地法观察者。
931
其中足处禅，正八禅等法；
意乐及出起，趣向观智法。
932
诸道禅差别，随应定确定；
随自诸果法，诸道为确定。
933
道法无间后，地法观察者；
果等持中复，生起果心法。
934
次第等持法，入定已出起；
禅法观察已，彼彼中智者。
935
第四无色起，一二速行后；
名为触灭尽，等持无心法。
936
阿罗汉不还，五蕴有地中；
随自果生起，从此名出起。
937
安止终了时，一切中生起；
有分落断已，观察法生起。
938
如是随所说，安止法总集；
随应应显示，彼彼中智者。
939
名为心清净，心垢秽清净；
近行安止别，止法为前分。
以上涅槃差别中根本清净之说已竟。
第二十三品。
第二十四品
24.摄受清净之说
940
戒心清净等，如说已庄严；
加行意乐具，乐向涅槃后。
941
蕴处界等法，差别随所应；
相现起近因，基础差别中。
942
摄受诸行法，名色如何等；
分别彼如是，智者而观察。

943.

Nāmarūpamidaṃ suddhaṃ, attabhāvoti vuccati;

Natthettha koci attā vā, satto jīvo ca puggalo.

944.

Yathāpi aṅgasambhārā, hoti saddo ratho iti;

Evaṃ khandhesu santesu, hoti sattoti sammuti.

945.

Khandhāyatanadhātūnaṃ, yathāyogamanukkamo;

Abbocchinno pavattanto, saṃsāroti pavuccati.

946.

Iti nānappakārena, tebhūmakapariggaho;

Bhūmidhammavavatthānaṃ, suddhasaṅkhāradassanaṃ.

947.

Attadiṭṭhipahānena , diṭṭhisaṃklesasodhanaṃ;

Diṭṭhivisuddhi nāmāti, ñāṇametaṃ pavuccati.

948.

Pariggahitasaṅkhāro, nāmarūpamapatthiyā;

Tato paraṃ yathāyogaṃ, pariggaṇhati paccaye.

949.

Dukkhasamudayo tattha, taṇhā saṃsāranāyikā;

Samodhāneti saṅkhāre, tattha tatthupapattiyā.

950.

Taṇhāsambhavamevetaṃ, tasmā dukkhaṃ pavuccati;

Tadappavatti nibbānaṃ, maggo taṃpāpakoti ca.

951.

Catusaccavavatthāna-mukhenevampi paccaye;

Pariggaṇhanti ekacce, saṅkhārānamathāpare.

952.

Ālokākāsavāyāpapathaviñcupanissayaṃ;

Bhavaṅgapariṇāmañca, labhitvāva yathārahaṃ.

953.

Cha vatthūni ca nissāya, cha dvārārammaṇāni ca;

Paṭicca manasikāraṃ, pavattanti arūpino.

954.

Yathāsakasamuṭṭhānaṃ , vibhāgehi ca rūpino;

Pavattanti ekacceti, pariggaṇhanti paccaye.

955.

Avijjāpaccayā honti, saṅkhārā tu tato tathā;

Viññāṇaṃ nāmarūpañca, saḷāyatananāmakaṃ.

956.

Phasso ca vedanā taṇhā, upādānaṃ bhavo tato;

Jāti jarā maraṇañca, pavattati yathārahaṃ.

957.

Tato soko paridevo, dukkhañceva tathāparaṃ;

Domanassamupāyāso, sambhoti ca yathārahaṃ.

958.

Etassa kevalassevaṃ, dukkhakkhandhassa sambhavo;

Paṭiccasamuppādova, natthañño koci kārako.

959.

Tatthāvijjādayo dvepi, addhātīto anāgato;

Jātādayopare aṭṭha, paccuppannoti vaṇṇito.

960.

Puññāpuññāneñjavasā, saṅkhārā tividhā tathā;

Bhavekadeso kammañca, kammavaṭṭanti vuccati.

961.

Avijjātaṇhupādānā, klesavaṭṭamathāpare;

Vipākavaṭṭaṃ sattāpi, upapattibhavopi ca.

962.

Avijjāsaṅkhārānaṃ tu, gahaṇe gahitāva te;

Taṇhupādānabhavāti, atīte pañca hetavo.

963.

Taṇhupādānabhavānaṃ, gahaṇe gahitāva te;

Avijjā saṅkhārā ceti, paccuppannepi pañcake.

964.

Viññāṇādisarūpena, dassitaṃ phalapañcakaṃ;

Tathā tadeva jātādi-nāmenānāgatanti ca.

965.

Atīte hetavo pañca, idāni phalapañcakaṃ;

Idāni hetavo pañca, āyatiṃ phalapañcakaṃ.

966.

Hetuphalaṃ phalahetu, puna hetuphalāni ca;

Tisandhi catusaṅkhepaṃ, vīsatākāramabravuṃ.

967.

Atthadhammapaṭivedha-desanānaṃ yathārahaṃ;

Gambhīrattā catunnampi, catugambhīratā matā.

968.

Ekattanānattanayā, abyāpāranayoparo;

Tathevaṃdhammatā ceti, nayā vuttā catubbidhā.

969.

Jarāmaraṇasokādi-pīḷitānamabhiṇhaso;

Āsavānaṃ samuppādā, avijjā ca pavattati.

970.

Avijjāpaccayā honti, saṅkhārāpi yathā pure;

Baddhāvicchedamiccevaṃ, bhavacakkamanādikaṃ.

971.

Taṇhāvijjānābhikaṃ taṃ, jarāmaraṇanemikaṃ;

Sesākārādighaṭikaṃ, tibhavārathayojitaṃ.

972.

Tiaddhañca tivaṭṭañca, tisandhighaṭikaṃ tathā;

Catusaṅkhepagambhīranayamaṇḍitadesanaṃ.

973.

Vīsatākāravibhāgaṃ, dvādasākārasaṅgahaṃ;

Dhammaṭṭhitīti dīpenti, idappaccayataṃ budhā.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
943
名色此清净，说为自体性；
此中无有我，众生命人等。
944
如诸支分集，说为车声等；
如是诸蕴中，众生为假说。
945
蕴处界等法，随应而次第；
相续不间断，说名为轮回。
946
如是种种相，三地之摄受；
地法之分别，清净行观察。
947
断除我见故，见垢秽清净；
名为见清净，此智如是说。
948
摄受诸行已，依名色无余；
从此随所应，摄受诸缘法。
949
苦集于彼中，爱为轮回导；
和合诸行法，彼彼处生起。
950
此唯爱生起，因此说为苦；
彼不转涅槃，道为能达彼。
951
四谛之分别，门中如是缘；
一些摄受者，其他诸行法。
952
光明空气水，地及所依止；
有分之变异，获得随所应。
953
依止六依处，六门所缘等；
缘于作意法，无色法转起。
954
随自己生起，差别色法等；
一些转起者，摄受诸缘法。
955
无明缘如是，诸行从彼生；
识与名色法，名为六处等。
956
触受及爱取，有等从此生；
生老死等法，随应而转起。
957
从此愁悲等，苦及如是他；
忧恼等生起，随应而生起。
958
如是此一切，苦蕴之生起；
缘起法如是，无有他作者。
959
其中无明等，二种过未来；
生等余八法，说为现在世。
960
福非福不动，诸行三种等；
有一分业等，说名为业轮。
961
无明爱与取，烦恼轮余法；
异熟轮七法，生有法等亦。
962
无明及诸行，执取已执取；
爱取与有等，过去五种因。
963
爱取与有等，执取已执取；
无明诸行等，现在五种中。
964
识等自性等，显示五种果；
如是彼等生，名等未来等。
965
过去五种因，今日五种果；
今日五种因，未来五种果。
966
因果及果因，复因果等法；
三连四摄等，说二十种相。
967
义法通达等，宣说随所应；
甚深性四法，说四甚深性。
968
一异性诸法，无加行法余；
如是法性等，说四种诸法。
969
老死愁等法，逼迫不断故；
诸漏之生起，无明亦转起。
970
无明缘如是，诸行如前起；
缚无间断等，无始有轮回。
971
爱无明为毂，老死为轮缘；
余相为辐等，三有车相应。
972
三世与三轮，三连为轴等；
四摄甚深法，庄严之所说。
973
二十相差别，十二相总摄；
法住性智者，说此缘性等。

974.

Paṭiccasamuppādoyaṃ, paccayākāranāmato;

Saṅkhepato ca vitthārā, vividhākārabhedato.

975.

Janeti paccayuppanne, avijjādipavattiyā;

Avijjādinirodhena, nirodheti ca sabbathā.

976.

Paccayappaccayuppanna-vaseneva pavattati;

Saṃsāroyanti ekacce, pariggaṇhanti paccaye.

977.

Samantapaṭṭhānamahāpakaraṇavibhāgato;

Ekacce pariggaṇhanti, catuvīsati paccaye.

978.

Iti nānappakārena, paccayānaṃ pariggaho;

Sappaccayanāmarūpaṃ, vavatthānanti veditaṃ.

979.

Idappaccayatāñāṇaṃ, paccayākāradassanaṃ;

Dhammaṭṭhiti yathābhūtañāṇadassananāmakaṃ.

980.

Kālattayavibhāgesu , kaṅkhāsaṃklesasodhanaṃ;

Kaṅkhāvitaraṇā nāma, visuddhīti pavuccatīti.

Iti nibbānavibhāge pariggahavisuddhikathā niṭṭhitā.

Catuvīsatimo paricchedo.

Pañcavīsatimo paricchedo

25. Vipassanāvuddhikathā

981.

Sīlacittadiṭṭhikaṅkhāvitaraṇavisuddhiyo ;

Patvā kalāpato tāva, sammaseyya tato paraṃ.

982.

Kalāpato sammasanaṃ, udayabbayadassanaṃ;

Bhaṅgañāṇaṃ bhayañāṇaṃ, tathādīnavanibbidā.

983.

Muccitukamyatāñāṇaṃ, paṭisaṅkhānupassanā;

Saṅkhārupekkhānulomamiccānukkamato ṭhitā.

984.

Vipassanāti cakkhātā, dasañāṇaparamparā;

Lakkhaṇattayamāhacca, saṅkhāresu pavattati.

985.

Tasmā kalāpato tāva, sammaseyya tilakkhaṇaṃ;

Sammasitvā atītādikhandhāyatanadhātuyo.

986.

Aniccā te khayaṭṭhena, khandhā dukkhā bhayaṭṭhato;

Anattā asārakaṭṭhena, iccābhiṇhaṃ vicintayaṃ.

987.

Tassevaṃ sammasantassa, upaṭṭhāti tilakkhaṇaṃ;

Saṅkhāresu tato yogī, khaṇasantatiaddhato.

988.

Paccuppannāna dhammānaṃ, udayañca vayaṃ tathā;

Paññāsākārabhedehi, anupassati tattha hi.

989.

Avijjātaṇhākammānaṃ, udayā ca nirodhato;

Samudayā nirodhā ca, pañcannaṃ dassitā tathā.

990.

Rūpassāhārato tiṇṇaṃ, phassato nāmarūpato;

Viññāṇasseti sabbepi, cattālīsa samissitā.

991.

Nibbattilakkhaṇaṃ bhaṅga-

Lakkhaṇañcettha passato;

Khaṇatodayato ceti,

Samapaññāsa honti te.

992.

Iti khandhamukhenete, vibhattā udayabbayā;

Āyatannādibhedehi, yojetabbā yathārahaṃ.

993.

Udayañca vayañcevaṃ, passato tassa yogino;

Vibhūtā honti saṅkhārā, samuṭṭhāti tilakkhaṇaṃ.

994.

Bodhipakkhiyadhammā ca,

Te passanti visesato;

Tato jāyantupaklesā,

Dasopaklesavatthukā.

995.

Obhāso pīti passaddhi, adhimokkho ca paggaho;

Sukhaṃ ñāṇamupaṭṭhānaṃ, upekkhā ca nikanti ca.

996.

Taṇhāmānadiṭṭhiggāhavasena tividhepi te;

Assādento unnamanto, mamāyanto kilissati.

997.

Maggaṃ phalañca nibbānaṃ, pattosmīti akovido;

Vekkhabujjhāti maññanto, pappoti adhimāniko.

998.

Maggādayo na hontete,

Taṇhāgāhādivatthuto;

Taṇhāmānadiṭṭhiyo cupaklesā paripanthakā.

999.

Porāṇameva khandhānaṃ, udayabbayadassanaṃ;

Tilakkhaṇārammaṇato, maggo nibbānapaccayo.

1000.

Iti maggaṃ amaggañca, visodhentassa sijjhati;

Visuddhi ca maggāmaggañāṇadassananāmikā.

1001.

Tathāparā visuddhīnaṃ, udayabbayadassanaṃ;

Ādiṃ katvā paṭipadāñāṇadassananāmikā.

1002.

Pacchā saṃklesavikkhepavisuddhantaṃ yathā pure;

Paṭipajjati medhāvī, udayabbayadassanaṃ.

1003.

Iti khodayabbayānupassanāñāṇavīthiyaṃ;

Sikkhantassācireneva, paripakkā vipassanā.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
974
此缘起等法，缘相名等故；
略说及广说，种种相差别。
975
生起缘所生，无明等转起；
无明等灭故，灭尽一切种。
976
缘及缘所生，唯依此转起；
轮回等一些，摄受诸缘法。
977
发趣论大论，差别等法中；
一些摄受者，二十四缘法。
978
如是种种相，摄受诸缘法；
有缘名与色，分别应了知。
979
此缘性等智，缘相等观察；
法住如实性，名为智见法。
980
三世差别中，疑垢秽清净；
名为度疑等，说为清净法。
以上涅槃差别中摄受清净之说已竟。
第二十四品。
第二十五品
25.观增长之说
981
戒心见度疑，清净诸法等；
获得总略法，从此应思惟。
982
总略之思惟，生灭之观察；
坏智及怖智，如是过患厌。
983
欲解脱等智，审察随观智；
行舍顺随等，如是次第住。
984
名为观等说，十智等传承；
三相等击触，诸行中转起。
985
因此总略法，先思惟三相；
思惟过去等，蕴处界等法。
986
无常尽义故，诸蕴苦怖义；
无我无实义，如是常思惟。
987
彼如是思惟，三相得现起；
诸行中瑜伽，刹那相续世。
988.
现在诸法等，生起及灭尽；
五十种差别，观察于彼中。
989
无明爱与业，生起及灭尽；
集起及灭尽，如是显示五。
990
色以食三法，触及名色法；
由识等一切，四十种相杂。
991
生起相破坏，
相等此观察；
刹那生起等，
五十种圆满。
992
如是蕴门等，分别诸生灭；
处界等差别，随应应相应。
993
生起及灭尽，如是见瑜伽；
诸行得明显，三相得生起。
994
觉支等诸法，
彼等见殊胜；
从此生染污，
十种染污事。
995
光明喜轻安，胜解与精进；
乐智及念住，舍与欲乐等。
996
爱慢见执取，力三种等法；
爱乐及高举，执着得染污。
997
道果及涅槃，我证非智者；
思惟觉了知，得增上慢者。
998
道等不是此，
爱执取等事；
爱慢见染污，为障碍等法。
999
古昔诸蕴等，生灭之观察；
三相所缘故，道涅槃因缘。
1000
如是道非道，清净者成就；
清净及道非，道智见名等。
1001
如是余清净，生灭之观察；
最初作行道，智见名等法。
1002
后染污散乱，清净终如前；
修习智慧者，生灭之观察。
1003
如是生灭随，观察智道中；
修习不久者，观智得圆满。

1004.

Pahāyodayavohāraṃ, vayamevādhimuccato;

Uppādābhogamohāya, bhaṅgamevānutiṭṭhati.

1005.

Tato nijjharadhārāva, gaṅgāvārodakaṃ viya;

Bhijjamānatiṇāniva, paṭipajjā sikhā viya.

1006.

Patante ca vayante ca, bhijjanticceva saṅkhate;

Passato tassa bhaṅgānupassanāñāṇamīritaṃ.

1007.

Tato bhayānupassanā, sabhayāti vipassato;

Ādīnavānupassanā-ñāṇaṃ ādīnavāti ca.

1008.

Nibbidānupassanā ca, nibbindantassa yogino;

Muccitukamyatāñāṇaṃ, tato muccitumicchato.

1009.

Niccā ce na nirujjheyya, na bādheyya sukhā yadi;

Vase vatteyya attā ce, tadabhāvā na te tathā.

1010.

Suṭṭhu muccitumiccevaṃ, paṭipaccakkhato tato;

Paṭisaṅkhānupassanā-ñāṇaṃ jātanti vuccati.

1011.

Sādhukaṃ paṭisaṅkhāya, saṅkhāresu tilakkhaṇaṃ;

Supariññātasaṅkhāre, tatheva paṭipassati.

1012.

Aniccā dukkhānattā ca, saṅkhārāva na cāparo;

Attā vā attanīyaṃ vā, nāhaṃ na tu mamāti ca.

1013.

Tatova tattha majjhatto, nandirāgavinissaṭo;

Attattaniyabhāvena, saṅkhāresvajjhupekkhati.

1014.

Saṅkhārupekkhāsaṅkhātaṃ, ñāṇaṃ tassa itīritaṃ;

Tato vuṭṭhānaghaṭitaṃ, anulomanti vuccati.

1015.

Supariññātasaṅkhāre, susammaṭṭhatilakkhaṇe;

Upekkhantassa tasseva, sikhāpattā vipassanā.

1016.

Saṅkhāradhamme ārabbha, tāva kālaṃ pavattati;

Tīradassīva sakuṇo, yāva pāraṃ na passati.

1017.

Yadā passati nibbānaṃ, vuṭṭhānagahitā tadā;

Vuṭṭhānagāminī nāma, sānulomā pavuccati.

1018.

Iti dvīhi visuddhīhi, visuddhāya vipassato;

Vipassanāpaṭipadaṃ, pūretīti pavuccatīti.

Iti nibbānavibhāge vipassanāvuddhikathā niṭṭhitā.

Pañcavīsatimo paricchedo.

Chabbisatimo paricchedo

26. Vuṭṭhānavisuddhikathā

1019.

Tassevaṃ paṭipannassa, sikhāpattā vipassanā;

Vuṭṭhānagāminī nāma, yadā hoti tadā pana.

1020.

Parikammopacārānulomagotrabhuto paraṃ;

Maggo tato phalaṃ hoti, bhavaṅgā paccavekkhaṇā.

1021.

Parikammopacārānulomasaṅkhātagocarā ;

Maggassāvajjanaṃ hutvā, nibbāne hoti gotrabhu.

1022.

Catutthaṃ pañcamaṃ vātha, chaṭṭhaṃ vāpi yathārahaṃ;

Appeti maggajavanaṃ, nibbāne sakimeva taṃ.

1023.

Tato phalāni tīṇi dve, ekaṃ vātha yathākkamaṃ;

Maggāvasesanirodhamaggavuṭṭhānavīthiyaṃ.

1024.

Tato bhavaṅgapātova,

Taṃ chetvā paccavekkhaṇā;

Tisso pañcavidhā honti,

Yathāyogaṃ tathā hi ca.

1025.

Maggaṃ phalañca nibbānaṃ, avassaṃ paccavekkhati;

Hīne kilese sese ca, paccavekkhati vā na vā.

1026.

Tato ca puna saṅkhāre, vipassanto yathā pure;

Appeti anupubbena, sesamaggaphalāni ca.

1027.

Tattha vuccanti nibbāna-phalamaggavipassanā;

Suññatā cānimittā ca, tathāpaṇihitāni ca.

1028.

Suññatāvipassanādināmena hi vipassati;

Vimokkhamukhabhūtāti, tividhā bhājitā tathā.

1029.

Suññatādikanāmena, vimokkhā tividhā matā;

Nibbānaphalamaggā ca, samāpattisamādhayo.

1030.

Tattheva paṭhamabhūmiṃ, patto ariyapuggalo;

Sattakkhattuparamo so, sotāpannoti vuccati.

1031.

Patto dutiyabhūmiñca, sakadāgāmināmako;

Sakimeva imaṃ lokaṃ, āgantvā hoti mānusaṃ.

1032.

Patto tatiyabhūmiñca, anāgāmīti vuccati;

Brahmalokā anāgantvā, idhakāmopapattiyā.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
1004
舍离生言说，胜解唯于灭；
离生起作意，唯随住坏灭。
1005
从此如瀑流，如恒河水流；
如草被烧尽，如灯焰相续。
1006
堕落及衰退，破坏有为法；
见者彼坏灭，随观智宣说。
1007
从此怖畏随，观察见可怖；
过患随观智，见为过患等。
1008
厌离随观等，瑜伽者厌离；
欲解脱等智，从此欲解脱。
1009
若常不灭尽，若乐不逼迫；
若我得自在，无彼非如是。
1010
善欲解脱等，现观察从此；
审察随观智，已生等宣说。
1011
善善审察已，诸行中三相；
善遍知诸行，如是而观察。
1012
无常苦无我，唯诸行非他；
我与我所等，非我非我所。
1013
从此于彼中，舍离喜贪着；
我我所性故，诸行中舍离。
1014
名为行舍等，彼智如是说；
从此出起合，说名为随顺。
1015
善遍知诸行，善摩擦三相；
彼正舍离时，观智达顶点。
1016
缘诸行法等，且时而转起；
如见岸鸟等，乃至不见彼。
1017
当见涅槃时，出起所执取；
名为趣出起，随顺等宣说。
1018
如是二清净，清净而观察；
圆满观行道，如是而宣说。
以上涅槃差别中观增长之说已竟。
第二十五品。
第二十六品
26.出起清净之说
1019
彼如是修习，观智达顶点；
名为趣出起，当时如是有。
1020
作意近行顺，种姓从此后；
道从此果生，有分与观察。
1021
作意近行顺，名称境界等；
道之转向已，种姓在涅槃。
1022
第四或第五，或第六随应；
道速行安止，涅槃一次彼。
1023
从此诸果三，二或一次第；
道余灭道起，出起道路中。
1024
从此有分落，
断彼而观察；
三种五种有，
随应如是等。
1025
道果与涅槃，必定当观察；
已断烦恼余，或观察不观。
1026
从此复诸行，观察如前法；
次第而安止，余道果等法。
1027
其中说涅槃，果道与观智；
空性无相等，如是无愿等。
1028
空性观等名，由此而观察；
解脱门性等，三种如是分。
1029
空等诸名称，解脱三种知；
涅槃果道等，等持与定等。
1030
其中初地得，圣补特伽罗；
极七返生者，名为须陀洹。
1031
得第二地等，名为斯陀含；
唯一次此世，来至于人间。
1032
得第三地等，名为阿那含；
不从梵世来，此欲界受生。

1033.

Patto catutthabhūmiñca, arahā aggapuggalo;

Diṭṭheva dhamme dukkhaggiṃ, nibbāpetīti vuccati.

1034.

Iti maggaphalaṭṭhānaṃ, vasā ariyapuggalā;

Dvidhāpi catudhā yuggā, aṭṭha honti vibhāgato.

1035.

Ubhatobhāgavimutta-

Vibhāgādivasā pana;

Vibhattā honti sattete,

Yathāyogaṃ tathā hi ca.

1036.

Saddhādhurassāniccato, vuṭṭhānaṃ dukkhatopi ca;

Paññādhurassānattato, iti dīpenti paṇḍitā.

1037.

Saddhānusāri ādimhi, majjhe saddhāvimuttako;

Ante paññāvimuttova, tasmā saddhādhuro siyā.

1038.

Dhammānusāri ādimhi, diṭṭhippatto tatopari;

Ante paññāvimuttova, hoti paññādhuropi ca.

1039.

Samathayānikā ceva, rūpānuttarapādakā;

Vipassanāyānikā ca, sabbe sukkhavipassakā.

1040.

Dhuravuṭṭhānabhedena, honti pañceva sabbathā;

Āruppapādakā cāpi, ādimhi duvidhā tathā.

1041.

Chasu ṭhānesu majjhake, kāyasakkhīti bhājitā;

Ubhatobhāgavimutto, arahatte patiṭṭhito.

1042.

Itthaṃ vuttayānadhura-vuṭṭhānānaṃ vibhāgato;

Maggapphalabhūmiyo ca, sattaṭṭhāriyapuggalā.

1043.

Tattha cānuttarañāṇaṃ, saccānaṃ paṭivedhakaṃ;

Samucchedappahānena, klesānusayasodhanaṃ.

1044.

Catumaggavibhāgena, vuṭṭhānanti pakittitaṃ;

Ñāṇadassanavisuddhi, nāma hoti tathāpi ca.

1045.

Maggo ca parijānāti, dukkhaṃ tebhūmakaṃ tathā;

Yathāyogaṃ pajahati, taṇhāsamudayampi ca.

1046.

Nirodhaṃ sacchikaroti, maggasaccamanuttaraṃ;

Bhāvanāvīthimotiṇṇo, bhāvetīti pavuccati.

1047.

Diṭṭhiggatavicikicchā-sīlabbatamasesato;

Apāyagamanīyañca, rāgadosādikattayaṃ.

1048.

Tadekaṭṭhe kilese ca, sahajātappahānato;

Pajahāti sotāpatti-maggo paṭhamabhūmiko.

1049.

Tadekaṭṭhe pajahati, rāgadosādikepi ca;

Thūle tu sakadāgāmi-maggo dutiyabhūmiko.

1050.

Pajahāti anāgāmi-maggo niravasesato;

Kāmarāgabyāpāde ca, tadekaṭṭhe ca sambhavā.

1051.

Rūpārūparāgamānu-ddhaccāvijjāti pañcakaṃ;

Aggamaggo pajahati, klese sese ca sabbathā.

1052.

Iti saccapaṭivedhaṃ, klesakkhayaphalāvahaṃ;

Maggañāṇaṃ pakāsenti, visuddhiṃ sattamaṃ budhā.

1053.

Chabbisuddhikamenevaṃ, sabbathāya visuddhiyā;

Sattamāyānupattabbaṃ, nibbānanti pavuccati.

1054.

Klesakkhayakaraṃ tāṇaṃ, saṃsārātikkamaṃ paraṃ;

Pārimaṃ tīramabhayaṃ, sabbasaṅkhāranissaṭaṃ.

1055.

Tenammadanimmadanaṃ , pipāsavinayādinā;

Klesasaṃsārasaṅkhāra-paṭipakkhanidassitaṃ.

1056.

Ajarāmaramaccanta-manuppādamasaṅkhataṃ;

Anuttaramasaṅkhāraṃ, anantamatulañca taṃ.

1057.

Paramatthamanopammaṃ, santi appaṭimaṃ sukhaṃ;

Nirodhasacca nibbānaṃ, ekantaṃ amataṃ padaṃ.

1058.

Sopādisesanibbāna-dhātu ceva tathāparā;

Anupādisesā ceti, duvidhā pariyāyato.

1059.

Suññataṃ cānimittañca, tathāpaṇihitanti ca;

Attādigāhābhāvena, tividhāpi ca bhājitaṃ.

1060.

Klesasaṃsārasaṅkhāra-paccanīkavibhāgato;

Bhavakkhayādibhedehi, bahudhāpi pavuccati.

1061.

Tadevamaccutaṃ dhammaṃ, lokuttaramakālikaṃ;

Vānābhāvā vānātīto, ‘‘nibbāna’’nti pakittitaṃ.

Iti nibbānavibhāge vuṭṭhānavisuddhikathā niṭṭhitā.

Chabbīsatimo paricchedo.

Niṭṭhito ca sabbathāpi nibbānavibhāgo.

Sattavīsatimo paricchedo

5. Paññattivibhāgo

27. Pabhedakathā



我来将这段巴利文直译成简体中文：
1033
得第四地等，阿罗汉最上；
现法中苦火，说为得息灭。
1034
如是道果住，力圣补特伽；
二种及四双，分别为八种。
1035
俱分解脱等，
差别力等故；
分别有七种，
随应如是等。
1036
信行无常等，出起及苦等；
慧行无我等，智者如是说。
1037
信随行最初，中为信解脱；
终为慧解脱，因此为信行。
1038
法随行最初，见至从此上；
终为慧解脱，亦为慧行等。
1039
止行者如是，色无上为基；
观行者及以，一切干观者。
1040
行出起差别，一切有五种；
无色为基等，最初二种等。
1041
六处中中间，分别为身证；
俱分解脱者，住立阿罗汉。
1042
如是说乘行，出起等差别；
道果与诸地，七八圣补特。
1043
其中无上智，通达于诸谛；
断除遍断故，烦恼随眠净。
1044
四道之差别，说名为出起；
如是亦名为，智见清净等。
1045
道及遍知苦，三地如是等；
随应而断除，爱集等亦然。
1046
证悟于灭谛，无上道谛等；
入修习道者，说名为修习。
1047
见取与疑惑，戒禁取无余；
趣向恶趣等，贪瞋等三种。
1048
彼一类烦恼，俱生断除故；
须陀洹道断，初地等所摄。
1049
断除一类法，贪瞋等亦然；
粗重斯陀含，第二地道等。
1050
阿那含道断，无余尽断除；
欲贪与瞋恚，一类生等法。
1051
色无色贪慢，掉举无明等；
最上道断除，余烦恼一切。
1052
如是通达谛，烦恼尽果报；
道智如是说，第七清净法。
1053
六清净次第，一切清净故；
第七未证得，说名为涅槃。
1054
断烦恼救护，超越轮回等；
彼岸无怖畏，出离诸行法。
1055
因此离醉慢，除去渴爱等；
烦恼轮回行，对治所显示。
1056
无老死究竟，不生无为法；
无上无行等，无边无比等。
1057
第一义无喻，寂静无等乐；
灭谛般涅槃，一向不死处。
1058
有余依涅槃，界及如是他；
无余依如是，二种随转义。
1059
空性及无相，如是无愿等；
无我等执着，三种亦分别。
1060
烦恼轮回行，对治差别故；
有尽等差别，多种亦宣说。
1061
如是不死法，出世无时际；
离爱超越爱，说名为涅槃。
以上涅槃差别中出起清净之说已竟。
第二十六品。
一切涅槃差别已竟。
第二十七品
5.施设差别
27.差别之说

1062.

Cittaṃ cetasikaṃ rūpaṃ, nibbānampi ca bhājitaṃ;

Tasmā dāni yathāyogaṃ, paññattipi pavuccati.

1063.

Sā cāyaṃ atthapaññatti-nāmapaññattibhedato;

Duvidhā hoti paññatti, atthapaññatti tattha ca.

1064.

Sattasambhārasaṇṭhāna-saṅghāṭapariṇāmato;

Vikappupaṭṭhānākāravohārābhinivesato.

1065.

Tathā pavattasaṅketasiddhā atthā pakappitā;

Paññāpīyanti nāmāti, paññattīti pakittitā.

1066.

Atthā hi paramatthatthā, paññattatthāti ca dvidhā;

Tattha ca paramatthatthā, saccikaṭṭhā salakkhaṇā.

1067.

Paññattatthā saccikaṭṭhasalakkhaṇasabhāvato;

Aññathā gahitā taṃtamupādāya pakappitā.

1068.

Tasmā upādāpaññatti, atthapaññattināmakā;

Paññapetabbanāmāva, paññattatthāva sabbathā.

1069.

Paramatthā yathāvuttā, cittacetasikādayo;

Paññattā itthipurisamañcapīṭhapaṭādayo.

1070.

Yena vuccati taṃ nāmaṃ, paññapetīti vuccati;

Paññattīti ca sā nāmapaññattīti tato matā.

1071.

Saṅkhā samaññā paññatti, vohāroti ca bhājitā;

Catudhā paññapetabbapaññattīti hi vaṇṇitā.

1072.

Tato nāmaṃ nāmakammaṃ, nāmadheyyaṃ athāparaṃ;

Nirutti byañjanamabhilāpoti pana bhājitā.

1073.

Nāmapaññatti nāmāti, paññatti duvidhā katā;

Sabbeva dhammā paññattipathāti pana bhājitā.

1074.

Paramatthapaññattatthā, duvidhā honti tattha ca;

Paññattipathāva honti, paramatthā salakkhaṇā.

1075.

Paññattatthā paññatti ca, paññapetabbamattato;

Paññattipathā ca nāmapaññattipathabhāvato.

1076.

Nāmampi paññāpetabbameva kiñcāpi kenaci;

Nāmamevampetaṃ tattha, paññatticceva vaṇṇitaṃ.

1077.

Paññapetabbadhammā ca, tesaṃ paññāpitāpi ca;

Icchitabbāpi paññattipathā paññattinānatā.

1078.

Iti vuttānusārena, vuttaṃ aṭṭhakathānaye;

Nayaṃ gahetvā etthāpi, paññatti duvidhā katā.

1079.

Tasmimpi paramatthā ca, saccikaṭṭhasalakkhaṇā;

Atthā paññattimattā ca, atthapaññattināmakā.

1080.

Tesaṃ paññāpikā ceva, nāmapaññattināmikā;

Iccevaṃ vaṇṇanāmagge, ñeyyattā tividhā katā.

1081.

Paramatthasaccaṃ nāma, paramatthāva tattha ca;

Saccikaṭṭhasabhāvattā, avisaṃvādakā hi te.

1082.

Sammutisaccaṃ paññattidvayaṃ vohāravuttiyā;

Lokasamaññādhippāyāvisaṃvādakabhāvato.

1083.

Iti saccadvayampetaṃ, akkhāsi purisuttamo;

Tenāpi nāmasaṃviññū, vohareyyubhayampi vā.

Iti paññattivibhāge pabhedakathā niṭṭhitā.

Sattavīsatimo paricchedo.

Aṭṭhavīsatimo paricchedo

28. Atthapaññattikathā

1084.

Tattha ca pubbāpariya-pavattakkhandhasammatā;

Viññattindriyavipphāra-visesopanibandhanā.

1085.

Devayakkhamanussādi-nānābhedā salakkhikā;

Sattapaññatti nāmāyaṃ, svāyaṃ sattoti sammato.

1086.

Vaṭṭattayamupādāya,

Khandhāyatanavuttiyā;

Kārako vedako vāyaṃ,

Sandhāvati bhave bhave.

1087.

Tasmā saṃsāramāpanno, satto nāma sa puggalo;

Ahamattāparā itthī, purisoti ca kappito.

1088.

Svāyaṃ khandhādito satto, aññoti ca na vuccati;

Khandhādivinimuttassa, sattasseva abhāvato.

1089.

Khandhā khandhānamevāyaṃ, sattoti ca na vuccati;

Khandhavohārato tassa, aññavohārasambhavā.

1090.

Iccevaṃ khandhanānatte-kattamuttopi atthato;

Tabbisesāvacarita-vohāro ca tu dissati.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
1062
心与心所色，涅槃亦分别；
因此今随应，施设亦宣说。
1063
此义施设等，名施设差别；
施设有二种，其中义施设。
1064
众聚集形状，和合及变化；
分别现起相，言说执著故。
1065
如是转起约，成就义假立；
名为能施设，说名为施设。
1066
义有胜义义，施设义二种；
其中胜义义，真实相自相。
1067
施设义真实，相及自性等；
异相所执取，缘彼而假立。
1068
因此缘施设，名为义施设；
应施设名等，施设义一切。
1069
胜义如所说，心心所等法；
施设女人男，床座布等类。
1070
所说彼名等，说为能施设；
施设及彼名，施设故如是。
1071
名称共施设，言说等分别；
四种能施设，施设等赞说。
1072
从此名名业，名称复如是；
语表词言说，如是而分别。
1073
名施设名等，施设作二种；
一切法施设，道路等分别。
1074
胜义施设义，二种于其中；
唯施设道路，胜义有自相。
1075
施设义施设，唯应施设故；
施设道路等，名施设道性。
1076
名亦应施设，虽是某一事；
如是名于彼，说唯为施设。
1077
应施设诸法，及彼施设等；
应欲求施设，道路施设异。
1078
如是随所说，注释道所说；
取此道理中，施设作二种。
1079
其中胜义等，真实相自相；
义唯施设等，名为义施设。
1080
彼等能施设，名为名施设；
如是释义道，应知作三种。
1081
名为胜义谛，唯胜义其中；
真实自性故，彼不虚诳故。
1082
世俗谛施设，二种言说转；
世间共许义，不虚诳性故。
1083
如是此二谛，最上人宣说；
因此知名者，言说二皆可。
以上施设差别中差别之说已竟。
第二十七品。
第二十八品
28.义施设之说
1084
其中前后等，转起蕴等许；
表色根散发，殊胜相系属。
1085
天夜叉人等，种种别自相；
名为有情施，彼许为有情。
1086
缘三轮转等，
蕴处等转起；
作者与受者，
轮回诸有中。
1087
因此得轮回，有情名补特；
我与他女人，男人等假立。
1088
此从蕴等法，有情非他说；
离蕴等之外，有情不存故。
1089
诸蕴唯蕴等，不说为有情；
蕴言说之外，他言说生故。
1090
如是蕴异性，义虽已解脱；
彼殊胜所行，言说法显现。

1091.

Tenāyaṃ puggalo satto, jāyatijjiyyatīti ca;

Mīyatīti ca tassāyaṃ, saṃsāroti pavuccati.

1092.

Mato jāto ca na sveva, khandhabhedopacārato;

Nāparo sveva santānabhedābhāvopacārato.

1093.

Nānattekattamiccevaṃ, puggalassopacārato;

Ucchedasassatattaṃ vā, tasmā nopeti puggalo.

1094.

Iccāyaṃ puggalo nāma, satto saṃsārakārako;

Khandhādikamupādāya, paññattoti pavuccati.

1095.

Tasmā puggalasaṅkhātā, saṃsāropanibandhanā;

Sattapaññatti nāmāti, viññātabbā vibhāvinā.

1096.

Ajjhattikā ca kesādikoṭṭhāsā bāhiresu ca;

Bhūmipabbatapāsāṇatiṇarukkhalatādikā.

1097.

Bhūtasambhāranibbattivibhāgaparikappitā;

Tamupādāya sambhārapaññattīti pavuccati.

1098.

Bhūtasambhārasaṇṭhānavibhāgaparikappitā;

Saṇṭhānapaññatti nāma, thambhakumbhādikā matā.

1099.

Bhūtasambhārasaṅghātavisesaparikappitā;

Saṅghātapaññatti nāma, rathagehādikā matā.

1100.

Bhūtasambhāravisesapariṇāmapakappitā;

Pariṇāmapaññattīti, dadhibhattādikā matā.

1101.

Itthamajjhattabahiddhā , dhammā sambhārasambhūtā;

Santānavutti saṅketasiddhā paññatti pañcadhā.

1102.

Tathā tathā samuppannavikappābhogasammatā;

Vikappapaññatti nāma, kālākāsadisādikā.

1103.

Taṃ taṃ nimittamāgamma, tatopaṭṭhānakappitā;

Upaṭṭhānapaññattīti, paṭibhāgādikā matā.

1104.

Visesākāramattāpi, atthantarapakappitā;

Ākārapaññatti nāma, viññattilahutādikā.

1105.

Taṃ taṃ kāraṇamāgamma, tathā vohārakappitā;

Vohārapaññatti nāma, kathināpattiādikā.

1106.

Bālo yo so ca me attā,

So bhavissāmi maṃ ca tu;

Nicco dhuvo sassatoti-

Ādikā pana sabbathā.

1107.

Tabbohāranimittānaṃ, abhāvepi pavattito;

Abhinivesapaññatti, nāma titthiyakappitā.

1108.

Iccevaṃ lokasāsanatitthāyatanakappitā;

Santānamuttasaṅketasiddhā atthāpi pañcadhā.

1109.

Saṅkānavuttisantānamuttabhedavasā dvidhā;

Atthapaññatti nāmāyaṃ, dasadhā paridīpitā.

1110.

Iti vuttappakāresu, paññattatthesu paṇḍitā;

Paññattimattaṃ sandhāya, voharanti yathākathaṃ.

1111.

Tadaññe pana bālā ca, titthiyāpi akovidā;

Paññattimatidhāvitvā, gaṇhanti paramatthato.

1112.

Te tathā gahitākārā, aññāṇagahitā janā;

Micchattābhiniviṭṭhā ca, vaḍḍhanti bhavabandhanaṃ.

1113.

Duvidhesupi atthesu, tasmā paṇḍitajātiko;

Paramatthapaññattīsu, vibhāgamiti lakkhayeti.

Iti paññattivibhāge atthapaññattikathā niṭṭhitā.

Aṭṭhavīsatimo paricchedo.

Ekūnatiṃsatimo paricchedo

29. Nāmapaññattikathā

1114.

Nāmavohārasaṅketakāraṇopanibandhanā;

Yathāvuttatthasaddānaṃ, antarā cintanā gatā.

1115.

Nāmapaññatti nāmāyaṃ, atthasaddavinissaṭā;

Taṃdvayābaddhasaṅketañeyyākāropalakkhitā.

1116.

Yā gayhati nāmaghosagocaruppannavīthiyā;

Pavattānantaruppanna-manodvārikavīthiyā.

1117.

Mañcapīṭhādisaddaṃ hi, sotaviññāṇavīthiyā;

Sutvā tameva cintetvā, manodvārikavīthiyā.

1118.

Tato saṅketanipphannaṃ, nāmaṃ cintāya gayhati;

Nāmapaññattiatthā tu, tato gayhanti sambhavā.

1119.

Saddanāmatthapaññattiparamatthavasena hi;

Catudhā tividhā vātha, cintanā tattha icchitā.

1120.

Itthamaṭṭhakathāmaggaṃ, vaṇṇentena hi dassito;

Nayo ācariyeneti, vibhāgoyaṃ pakāsito.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
1091
因此此补特，生起及老等；
死亡等此彼，说名为轮回。
1092
死生非彼等，蕴坏言说故；
非他即彼等，相续无异故。
1093
异一性如是，补特言说故；
断常性等法，补特不得故。
1094
如是名补特，有情轮回作；
缘蕴等诸法，说名为施设。
1095
因此补特称，轮回相系属；
名为有情施，智者应了知。
1096
内外诸发等，差别诸部分；
地山岩草木，藤等诸外物。
1097
界聚生差别，分别所假立；
缘彼名为聚，施设等宣说。
1098
界聚形差别，分别所假立；
形状施设名，柱瓶等所知。
1099
界聚和合等，殊胜所假立；
和合施设名，车屋等所知。
1100
界聚差别等，变化所假立；
变化施设名，酪饭等所知。
1101
如是内与外，诸法聚所生；
相续转约定，成就施设五。
1102
如是等生起，分别作意许；
分别施设名，时空方等类。
1103
缘彼彼相等，从彼现假立；
现起施设名，似相等所知。
1104
唯殊胜行相，他义所假立；
行相施设名，表色轻等类。
1105
缘彼彼因等，如是言假立；
言说施设名，迦絺那罪等。
1106
愚者彼我等，
彼当有我等；
常恒及永恒，
等类一切种。
1107
彼言说相等，无有亦转起；
执著施设名，外道所假立。
1108
如是世教外，道处所假立；
离相续约定，成义亦五种。
1109
相续转离相，续差别力二；
此名义施设，十种善显示。
1110
如是说相中，施设义诸智；
唯缘于施设，言说如何等。
1111
此余诸愚者，外道不善巧；
超越于施设，执取为胜义。
1112
彼如是执取，无智所执人；
邪执著等法，增长有结缚。
1113
二种义之中，因此具慧者；
胜义与施设，差别应观察。
以上施设差别中义施设之说已竟。
第二十八品。
第二十九品
29.名施设之说
1114
名言说约定，因缘相系属；
如说义声等，中间思惟行。
1115
名施设名此，离义声二法；
彼二缚约定，所知相标记。
1116
所取名音声，境界生道中；
生已无间起，意门道等中。
1117
床座等声故，耳识道等中；
闻已思惟彼，意门道等中。
1118
从此约定成，名思惟所取；
名施设义等，从此生所取。
1119
声名义施设，胜义力等故；
四种三种等，思惟中所欲。
1120
如是注释道，释者所显示；
诸师如是说，此差别显明。

1121.

Natthaññā kāci viññatti, vikārasahito pana;

Saddova nāmapaññatti, iccekaccehi vaṇṇitaṃ.

1122.

Tadetaṃ nāmapaññattibhāvenekavidhampi ca;

Neruttikayādicchakavasā nāmaṃ dvidhā bhave.

1123.

Saññāsu dhāturūpāni, paccayañca tato paraṃ;

Katvā vaṇṇāgamādiñca, saddalakkhaṇasādhitaṃ.

1124.

Neruttikamudīrenti , nāmaṃ yādicchakaṃ padaṃ;

Yadicchāya katamattaṃ, byañjanatthavivajjitaṃ.

1125.

Tividhampi tadanvatthakādimañcopacārimaṃ;

Nibbacanatthasāpekkhaṃ, tatthānvatthamudīritaṃ.

1126.

Yadicchākatasaṅketaṃ, kādimañcopacārimaṃ;

Atambhūtassa tabbhāvavohāroti pavuccati.

1127.

Tathā sāmaññanāmañca, guṇanāmañca kittimaṃ;

Opapātikamiccevaṃ, nāmaṃ hoti catubbidhaṃ.

1128.

Mahājanasammatañca, anvatthañceva tādisaṃ;

Tīṇi nāmāni candādināmaṃ tatthopapātikaṃ.

1129.

Yādicchakamāvatthikaṃ, nemittakamathāparaṃ;

Liṅgikaṃ ruḷhikañceti, nāmaṃ pañcavidhaṃ bhave.

1130.

Yādicchakaṃ yathāvuḍḍhaṃ, vacchadammādikaṃ pana;

Āvatthikaṃ nemittakaṃ, sīlavāpaññavādikaṃ.

1131.

Liṅgikaṃ diṭṭhaliṅgaṃ tu, daṇḍīchattītiādikaṃ;

Ruḷhikaṃ lesamattena, ruḷhaṃ gomahiṃsādikaṃ.

1132.

Vijjamānāvijjamāna-paññattobhayamissitā;

Vibhattā nāmapaññatti, chabbidhā hoti tattha hi.

1133.

Vijjamānapaññattīti , vijjamānatthadīpitā;

Vuccati khandhāyatana-dhātupañcindriyādikā.

1134.

Avijjamānapaññatti-nāmikā paramatthato;

Avijjamānamañcādi, atthapaññattidīpitā.

1135.

Vijjamānena avijja-mānapaññattināmikā;

Tevijjo chaḷabhiñño ca, sīlavā paññavāpi ca.

1136.

Avijjamānena vijja-mānapaññattināmikā;

Itthirūpaṃ itthisaddo, itthicittantiādikā.

1137.

Vijjamānena tu vijja-mānapaññattināmikā;

Cakkhuviññāṇaṃ ca cakkhu-samphasso cevamādikā.

1138.

Avijjamānenāvijja-mānapaññattināmikā;

Khattiyaputto brāhmaṇa-putto iccevamādikā.

1139.

Iti vuttānusārena, nāmapaññattiyā budho;

Sarūpaṃ visayañceva, vibhāgañca vibhāvaye.

1140.

Iccevaṃ paramatthā ca, yathāvuttā catubbidhā;

Paññatti duvidhā ceti, ñeyyatthā chabbidhā matāti.

Iti paññattivibhāge nāmapaññattikathā niṭṭhitā.

Ekūnatiṃsatimo paricchedo.

Niṭṭhito ca sabbathāpi paññattivibhāgo.

Nigamanakathā

1141.

Seṭṭhe kañcivare raṭṭhe, kāverinagare vare;

Kule sañjātabhūtena, bahussutena ñāṇinā.

1142.

Anuruddhena therena, aniruddhayasassinā;

Tambaraṭṭhe vasantena, nagare tañjanāmake.

1143.

Tattha saṅghavisiṭṭhena, yācitena anākulaṃ;

Mahāvihāravāsīnaṃ, vācanāmagganissitaṃ.

1144.

Paramatthaṃ pakāsentaṃ, paramatthavinicchayaṃ;

Pakaraṇaṃ kataṃ tena, paramatthatthavedināti.

Iti anuruddhācariyena racito

Paramatthavinicchayo niṭṭhito.

Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa

Saccasaṅkhepo

Ganthārambhakathā

1.

Namassitvā tilokaggaṃ, ñeyyasāgarapāraguṃ;

Bhavābhāvakaraṃ dhammaṃ, gaṇañca guṇasāgaraṃ.

2.

Nissāya pubbācariyamataṃ atthāvirodhinaṃ;

Vakkhāmi saccasaṅkhepaṃ, hitaṃ kārakayoginaṃ.

1. Paṭhamo paricchedo

Rūpasaṅkhepo

3.

Saccāni paramatthañca, sammutiñcāti dve tahiṃ;

Thaddhabhāvādinā ñeyyaṃ, saccaṃ taṃ paramatthakaṃ.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
1121
无有他表示，具变异然而；
声即名施设，一些如是释。
1122
此彼名施设，性虽为一种；
依语言等欲，名有二种等。
1123
名称诸界形，词根及此后；
作音增等法，声相法成就。
1124
宣说语言等，名如意语句；
随欲所作等，离词义等法。
1125
三种随义等，首及假名等；
词义所期待，其中随义说。
1126
随欲作约定，首及假名等；
非彼性彼性，言说等宣说。
1127
如是共通名，功德名称誉；
化生等如是，名有四种等。
1128
众人共许等，随义及如是；
三种名月等，名彼中化生。
1129
随欲及随位，相应及余法；
属性及惯用，名有五种等。
1130
随欲如长老，犊儿调等法；
随位相应等，具戒具慧等。
1131
属性见相等，持杖持伞等；
惯用似义等，牛水牛等转。
1132
存在不存在，施设俱杂等；
分别名施设，六种于其中。
1133
存在施设名，显示存在义；
说蕴处界等，五根等诸法。
1134
不存在施设，名称胜义故；
不存在床等，义施设显示。
1135
以存在不存，在施设名称；
三明六通等，具戒具慧等。
1136
以不存在存，在施设名称；
女色及女声，女心等诸类。
1137
由存在存在，施设名称等；
眼识与眼触，如是等诸法。
1138
不存在不存，在施设名称；
刹帝利子等，婆罗门子等。
1139
如是随所说，名施设智者；
自性及境界，差别应了知。
1140
如是胜义等，如说有四种；
施设有二种，所知义六种。
以上施设差别中名施设之说已竟。
第二十九品。
一切施设差别已竟。
结语之说
1141
胜妙贵族国，迦维罗城中；
族中所生起，多闻具智慧。
1142
阿奴嚷陀长，不减具名声；
铜叶国安住，檀阇那城中。
1143
彼中僧胜上，所请无混乱；
大寺住者等，诵持道依止。
1144
显示胜义等，胜义决择论；
论典彼所作，胜义义了知。
以上阿奴嚷陀阿阇黎所造
胜义决择论竟。
礼敬彼世尊阿罗汉正等正觉
谛要略
著作缘起之说
1
礼敬三界最上尊，所知海中到彼岸；
能令有无生灭法，功德海中众僧伽。
2
依止前诸师意趣，无违义理等诸法；
我当说此谛要略，利益修行瑜伽者。
第一品
色要略
3
谛有胜义等，世俗等二种；
坚硬性等智，彼谛为胜义。;

4.

Sannivesavisesādiñeyyaṃ sammuti taṃ dvayaṃ;

Bhāvasaṅketasiddhīnaṃ, tathattā saccamīritaṃ.

5.

Paramattho sanibbānapañcakkhandhettha rāsito;

Khandhattho ca samāsetvā, vuttotītādibhedanaṃ.

6.

Vedanādīsupekasmiṃ, khandhasaddo tu ruḷhiyā;

Samuddādekadese tu, samuddādiravo yathā.

7.

Tattha sītādiruppattā, rūpaṃ bhvāpānalānilaṃ;

Bhūtaṃ kathinadavatāpacanīraṇabhāvakaṃ.

8.

Cakkhu sotañca ghānañca, jivhā kāyo pabhā ravo;

Gandho rasojā itthī ca, pumā vatthu ca jīvitaṃ.

9.

Khaṃ jāti jaratā bhaṅgo, rūpassa lahutā tathā;

Mudukammaññatā kāyavacīviññatti bhūtikaṃ.

10.

Cakkhādī daṭṭhukāmādihetukammajabhūtikā;

Pasādā rūpasaddādī, cakkhuñāṇādigocarā.

11.

Ojā hi yāpanā itthipumaliṅgādihetukaṃ;

Bhāvadvayaṃ tu kāyaṃva, byāpi no sahavuttikaṃ.

12.

Nissayaṃ vatthu dhātūnaṃ, dvinnaṃ kammajapālanaṃ;

Jīvitaṃ uppalādīnaṃ, udakaṃva ṭhitikkhaṇe.

13.

Khaṃ rūpānaṃ paricchedo, jātiādittayaṃ pana;

Rūpanibbatti pāko ca, bhedo ceva yathākkamaṃ.

14.

Lahutādittayaṃ taṃ hi, rūpānaṃ kamato siyā;

Adandhathaddhatā cāpi, kāyakammānukūlatā.

15.

Abhikkamādijanakacittajassānilassa hi;

Vikāro kāyaviññatti, rūpatthambhādikāraṇaṃ.

16.

Vacībhedakacittena, bhūtabhūmivikāratā;

Vacīviññattupādinnaghaṭṭanasseva kāraṇaṃ.

17.

Rūpamabyākataṃ sabbaṃ, vippayuttamahetukaṃ;

Anālambaṃ parittādi, iti ekavidhaṃ naye.

18.

Ajjhattikāni cakkhādī, pañceteva pasādakā;

Vatthunā vatthu tāneva, dvārā viññattibhī saha.

19.

Sesaṃ bāvīsati cekavīsa vīsati bāhiraṃ;

Appasādamavatthuṃ ca, advārañca yathākkamaṃ.

20.

Pasādā pañca bhāvāyu, indriyanindriyetaraṃ;

Vināpaṃ ādito yāva, rasā thūlaṃ na cetaraṃ.

21.

Aṭṭhakaṃ avinibbhogaṃ, vaṇṇagandharasojakaṃ;

Bhūtaṃ taṃ tu vinibbhogamitaranti viniddise.

22.

Aṭṭhārasādito rūpā, nipphannaṃ tu na cetaraṃ;

Phoṭṭhabbamāpavajjaṃ tu, bhūtaṃ kāme na cetaraṃ.

23.

Sekkhasappaṭighāsekkhapaṭighaṃ dvayavajjitaṃ;

Vaṇṇaṃ taditaraṃ thūlaṃ, sukhumañceti taṃ tidhā.

24.

Kammajākammajaṃnevakammākammajato tidhā;

Cittojautujādīnaṃ, vasenāpi tidhā tathā.

25.

Diṭṭhaṃ sutaṃ mutañcāpi, viññātaṃ vata cetasā;

Ekamekañca pañcāpi, vīsati ca kamā siyuṃ.

26.

Hadayaṃ vatthu viññatti, dvāraṃ cakkhādipañcakaṃ;

Vatthu dvārañca sesāni, vatthu dvārañca no siyā.

27.

Nipphannaṃ rūparūpaṃ khaṃ, paricchedotha lakkhaṇaṃ;

Jātiādittayaṃ rūpaṃ, vikāro lahutādikaṃ.

28.

Yathā saṅkhatadhammānaṃ, lakkhaṇaṃ saṅkhataṃ tathā;

Paricchedādikaṃ rūpaṃ, tajjātimanatikkamā.

29.

Kammacittānalāhārapaccayānaṃ vasenidha;

Ñeyyā pavatti rūpassa, piṇḍānañca vasā kathaṃ.

30.

Kammajaṃ sendriyaṃ vatthu, viññatti cittajā ravo;

Cittaggijo lahutādittayaṃ cittānalannajaṃ.

31.

Aṭṭhakaṃ jāti cākāso, catujā jaratā khayaṃ;

Kutoci neva jātaṃ tappākabhedaṃ hi taṃ dvayaṃ.

32.

Jātiyāpi na jātattaṃ, kutociṭṭhakathānayā;

Lakkhaṇābhāvato tassā, sati tasmiṃ na niṭṭhiti.

33.

Kammacittānalannehi, piṇḍā nava ca satta ca;

Cattāro dve ca viññeyyā, sajīve dve ajīvake.

34.

Aṭṭhakaṃ jīvitenāyunavakaṃ bhāvavatthunā;

Cakkhādī pañca dasakā, kalāpā nava kammajā.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
4
差别形状等，知为世俗谛；
有性约定成，如实谛宣说。
5
胜义涅槃及，五蕴此积集；
蕴义及略说，说过去等别。
6
受等诸法中，蕴名依惯用；
如海一分中，海等声转起。
7
其中冷等生，色界及风等；
界作坚流热，动水等性故。
8
眼耳及鼻等，舌身光与声；
香味养女性，男性依及命。
9
空生老坏灭，色轻性如是；
柔软适业等，身语表界生。
10
眼等欲见等，因业生界等；
净色声等境，眼智等所行。
11
食素能养命，女男相等因；
二性如身等，遍满非俱生。
12
所依界所依，二业生护持；
如莲等命根，水等住刹那。
13
空为色限界，生等三法等；
色生及成熟，破坏随次第。
14
轻等三种法，彼色随次第；
不迟不坚性，身业随顺性。
15
前进等生起，心生风等法；
变异身表示，色坚等因缘。
16
语言破坏心，界地变异性；
语表所执取，击触等因缘。
17
色无记一切，离相应无因；
无所缘有限，如是一种道。
18
内处眼等五，唯净色等法；
依处即彼等，门与表示俱。
19
余二十二等，二十一二十，外处非净色；
非依处非门，如是随次第。
20
净色五性命，根及非根等；
除水至味等，粗非余等法。
21
八种不离散，色香味养分；
界彼可分离，余等当分别。
22
十八初色等，生起非余法；
触除水其他，界欲非余等。
23
有学有对无，学对除二法；
色及余粗细，如是彼三种。
24
业生非业生，非业非非业；
心热食等力，如是亦三种。
25
见闻及所觉，识知意等法；
一一及五种，二十随次第。
26
心所依表示，门眼等五种；
依处门余法，依处门非有。
27
生起色色空，限界及相等；
生等三种色，变化轻等法。
28
如诸有为法，有为法之相；
限界等诸色，不离彼生性。
29
业心火食等，诸缘力故此；
应知色转起，积聚力如何。
30
业生根依处，表示心生声；
心火生轻等，三法心火食。
31
八种生与空，四生老坏灭；
何处亦不生，熟坏彼二法。
32
生亦非生性，何处注释道；
相缺故于彼，有此无止息。
33
业心火食等，积聚九及七；
四种二应知，有命无命等。
34
八法命根命，九法性依处；
眼等五十法，积聚九业生。

35.

Suddhaṭṭhaviññattiyuttanavakopi ca dasako;

Suddhasaddena navako, lahutādidasekako.

36.

Viññattilahutādīhi, puna dvādasa terasa;

Cittajā iti viññeyyā, kalāpā satta vā cha vā.

37.

Suddhaṭṭhaṃ saddanavakaṃ, lahutādidasekakaṃ;

Saddenalahutādīhi, caturotujakaṇṇikā.

38.

Suddhaṭṭhalahutādīhi, annajā dvetime nava;

Satta cattāri dve ceti, kalāpā vīsatī dvibhi.

39.

Tayaṭṭhakā ca cattāro, navakā dasakā nava;

Tayo dveko ca ekena, dasa dvīhi ca tīhi ca.

40.

Catunnampi ca dhātūnaṃ, adhikaṃsavasenidha;

Rūpabhedotha viññeyyo, kammacittānalannajo.

41.

Kesādimatthaluṅgantā, pathavaṃsāti vīsati;

Pittādimuttakantā te, jalaṃsā dvādasīritā.

42.

Yena santappanaṃ yena, jīraṇaṃ dahanaṃ tathā;

Yenasitādipākoti, caturaṃsānalādhikā.

43.

Uddhādhogamakucchiṭṭhā, koṭṭhāseyyaṅgasāri ca;

Assāsoti ca viññeyyā, chaḷaṃsā vāyunissitā.

44.

Pubbamuttakarīsañcudariyaṃ caturotujā;

Kammā pācaggi cittamhā-ssāsoti chapi ekajā.

45.

Sedasiṅghānikassu ca, kheḷo cittotusambhavā;

Dvijā dvattiṃsa koṭṭhāsā, sesā eva catubbhavā.

46.

Ekajesvādicatūsu, utujā caturaṭṭhakā;

Jīvītanavako pācessāse cittabhavaṭṭhako.

47.

Dvijesu manatejehi, dve dve honti panaṭṭhakā;

Sesatejānilaṃsesu, ekekamhi tayo tayo.

48.

Aṭṭhakojamanaggīhi, honti aṭṭhasu kammato;

Aṭṭhāyunavakā evaṃ, ime aṭṭha catubbhavā.

49.

Catuvīsesu sesesu, catujesuṭṭhakā tayo;

Ekekamhi ca viññeyyā, piṇḍā cittānalannajā.

50.

Kammajā kāyabhāvavhā, dasakāpi siyuṃ tahiṃ;

Catuvīsesu aṃsesu, ekekamhi duve duve.

51.

Pañcāpi cakkhusotādī, padesadasakā puna;

Navakā saddasaṅkhātā, dveticcevaṃ kalāpato.

52.

Tepaññāsa dasekañca, navuttarasatāni ca;

Dasakā navakā ceva, aṭṭhakā ca siyuṃ kamā.

53.

Sekapañcasataṃ kāye, sahassaṃ taṃ pavattati;

Paripuṇṇindriye rūpaṃ, nipphannaṃ dhātubhedato.

54.

Cittuppāde siyuṃ rūpa-hetū kammādayo pana;

Ṭhiti na pāṭhe cittassa, na bhaṅge rūpasambhavo.

55.

‘‘Aññathattaṃ ṭhitassā’’ti, vuttattāva ṭhitikkhaṇaṃ;

Atthīti ce pabandhena, ṭhiti tattha pavuccati.

56.

Atha vā tikkhaṇe kammaṃ, cittamattudayakkhaṇe;

Utuojāttano ṭhāne, rūpahetū bhavanti hi.

57.

Seyyassādikkhaṇe kāya-

Bhāvavatthuvasā tayo;

Dasakā hontibhāvissa,

Vinā bhāvaṃ duve siyuṃ.

58.

Tato parañca kammaggicittajā te ca piṇḍikā;

Aṭṭhakā ca duve pubbe, vuttavuttakkhaṇe vade.

59.

Kālenāhārajaṃ hoti, cakkhādidasakāni ca;

Catupaccayato rūpaṃ, sampiṇḍevaṃ pavattati.

60.

Taṃ sattarasacittāyu, vinā viññattilakkhaṇaṃ;

Santatāmaraṇā rūpaṃ, jarādiphalamāvahaṃ.

61.

Bhaṅgā sattarasuppāde, jāyate kammajaṃ na taṃ;

Taduddhaṃ jāyate tasmā, takkhayā maraṇaṃ bhave.

62.

Āyukammubhayesaṃ vā, khayena maraṇaṃ bhave;

Upakkamena vā kesañcupacchedakakammunā.

63.

Opapātikabhāvissa, dasakā satta kammajā;

Kāme ādo bhavantaggijāhi pubbeva bhūyate.

64.

Ādikappanarānañca, apāye andhakassa ca;

Badhirassāpi ādo cha, pubbevetarajā siyuṃ.

65.

Tatthevandhabadhirassa, pañca honti abhāvino;

Yuttiyā idha viññeyyā, pañca vā caturopi vā.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
35
纯八表相应，九法及十法；
纯声九法等，轻等十一法。
36
表示轻等法，复十二十三；
心生应当知，积聚七或六。
37
纯八声九等，轻等十一法；
声轻等诸法，火生四种相。
38
纯八轻等法，食生此二九；
七四二等法，积聚二十二。
39
三八及四法，九法十法九；
三二一一法，十二及三法。
40
四界等此中，增上力差别；
色别应当知，业心火食生。
41
发等髓终等，地分二十种；
胆等尿终等，水分十二说。
42
由彼生温暖，由彼老烧等；
由彼冷等熟，四分火增上。
43
上下腹住等，分位肢行等；
出入息应知，六分依风等。
44
脓尿粪及胃，四种火所生；
业熟火心入，息等六一生。
45
汗涕泪及唾，心火二所生；
二生三十二，分位余四生。
46
一生初四中，火生四八法；
命九熟入息，心生八法等。
47
二生意火中，二二有八法；
余火风分中，一一有三法。
48
八食意火等，八中业所生；
八命九如是，此八四所生。
49
二十四余中，四生八三法；
一一应当知，积聚心火食。
50
业生身性名，十法亦彼中；
二十四分中，一一有二二。
51
五种眼耳等，处十法复次；
九法名为声，二三如是聚。
52
五十三十一，九百一十等；
十法九法及，八法随次第。
53
一百五十节，身中转千法；
根圆满色等，生起界差别。
54
心生起色等，因业等然而；
住非经心等，坏中色不生。
55
住者异相等，说故住刹那；
若有相续故，彼中说为住。
56
或者三刹那，业心生刹那；
火食自住处，色因而得生。
57
初刹那身性，
依处力三法；
十法有性者，
无性二应有。
58
从此后业火，心生彼积聚；
八法及二法，前说刹那说。
59
时中食所生，眼等十法等；
四缘所生色，积聚如是转。
60
彼十七心命，除表示相等；
相续至死色，老等果所生。
61
坏从十七生，业生彼不生；
从彼上得生，彼尽故死有。
62
命业二俱等，尽故有死亡；
或由加行等，断绝业等故。
63
化生有性者，七十业所生；
欲界初火生，前已得增长。
64
初劫人等及，恶趣盲等者；
聋者初六法，前已余所生。
65
彼中盲聋者，五法不得生；
依理此应知，或五或四法。

66.

Cakkhādittayahīnassa, caturova bhavantiti;

Vuttaṃ upaparikkhitvā, gahetabbaṃ vijānatā.

67.

Rūpe jīvitachakkañca, cakkhādisattakattayaṃ;

Pañca cha utucittehi, pañca chāsaññinaṃ bhave.

68.

Pañcadhātvādiniyamā, pāṭhe gandharasojanaṃ;

Nuppatti tattha bhūtānaṃ, aphoṭṭhabbapavattinaṃ.

69.

Thaddhuṇhīraṇabhāvova, natthi dhātvādikiccato;

Aññaṃ gandhādīnaṃ tesaṃ, takkiccenopaladdhito.

70.

Rūpe sappaṭighattādi, tattha ruppanatā viya;

Ghaṭṭanañca ravuppādassaññatthasseva hetutā.

71.

Icchitabbamimekantamevaṃ pāṭhāvirodhato;

Atha vā tehi viññeyyaṃ, dasakaṃ navakaṭṭhakaṃ.

72.

Sabbaṃ kāmabhave rūpaṃ, rūpe ekūnavīsati;

Asaññīnaṃ dasa gandharasojāhi ca brahmunaṃ.

Iti saccasaṅkhepe rūpasaṅkhepo nāma

Paṭhamo paricchedo.

2. Dutiyo paricchedo

Khandhattayasaṅkhepo

73.

Vedanānubhavo tedhā, sukhadukkhamupekkhayā;

Iṭṭhāniṭṭhānubhavanamajjhānubhavalakkhaṇā.

74.

Kāyikaṃ mānasaṃ dukkhaṃ, sukhopekkhā ca vedanā;

Ekaṃ mānasameveti, pañcadhindriyabhedato.

75.

Yathā tathā vā saññāṇaṃ, saññā satinibandhanaṃ;

Chadhā chadvārasambhūtaphassajānaṃ vasena sā.

76.

Saṅkhārā cetanā phasso,

Manakkārāyu saṇṭhiti;

Takko cāro ca vāyāmo,

Pīti chandodhimokkhako.

77.

Saddhā sati hirottappaṃ, cāgo mettā mati puna;

Majjhattatā ca passaddhī, kāyacittavasā duve.

78.

Lahutā mudukammaññapāguññamujutā tathā;

Dayā mudā micchāvācā, kammantājīvasaṃvaro.

79.

Lobho doso ca moho ca, diṭṭhi uddhaccameva ca;

Ahirīkaṃ anottappaṃ, vicikicchitameva ca.

80.

Māno issā ca maccheraṃ, kukkuccaṃ thinamiddhakaṃ;

Iti eteva paññāsa, saṅkhārakkhandhasaññitā.

81.

Byāpāro cetanā phasso, phusanaṃ saraṇaṃ tahiṃ;

Manakkāro pālanāyu, samādhi avisāratā.

82.

Āropanānumajjaṭṭhā, takkacārā panīhanā;

Vīriyaṃ pīnanā pīti, chando tu kattukāmatā.

83.

Adhimokkho nicchayo saddhā,

Pasādo saraṇaṃ sati;

Hirī pāpajigucchā hi,

Ottappaṃ tassa bhīrutā.

84.

Alaggo ca acaṇḍikkaṃ, cāgo mettā mati pana;

Yāthāvabodho majjhattaṃ, samavāhitalakkhaṇaṃ.

85.

Cha yugāni kāyacittadaragāravathaddhatā-

Akammaññattagelaññakuṭilānaṃ vinodanā.

86.

Tānuddhatādithinādidiṭṭhādīnaṃ yathākkamaṃ;

Sesakādiasaddhādimāyādīnaṃ vipakkhino.

87.

Dukkhāpanayanakāmā, dayā modā pamodanā;

Vacīduccaritādīnaṃ, virāmo viratittayaṃ.

88.

Lobho doso ca moho ca,

Gedhacaṇḍamanandhanā;

Kamena diṭṭhi duggāho,

Uddhaccaṃ bhantataṃ mataṃ.

89.

Ahirīkamalajjattaṃ, anottappamatāsatā;

Saṃsayo vicikicchā hi, māno unnatilakkhaṇo.

90.

Parassakasampattīnaṃ ,

Usūyā ca nigūhanā;

Issāmaccherakā tāpo,

Katākatassa socanā.

91.

Thinaṃ cittassa saṅkoco, akammaññattatā pana;

Middhamiccevametesaṃ, lakkhaṇañca naye budho.

92.

Vedanādisamādhantā, satta sabbagasaññitā;

Takkādiadhimokkhantā, cha pakiṇṇakanāmakā.

93.

Saddhādayo viramantā, araṇā pañcavīsati;

Lobhādimiddhakantāni, saraṇāni catuddasa.

94.

Issāmaccherakukkuccadosā kāme dayā mudā;

Kāme rūpe ca sesā cha-cattālīsa tidhātujā.

95.

Chandanicchayamajjhattamanakkārā sauddhavā;

Dayādī pañca mānādī, cha yevāpana soḷasa.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
66
眼等三缺失，唯有四法等；
如是说观察，具智者应取。
67
色中命六法，眼等七三种；
五六由火心，五六无想有。
68
五界等决定，经中香味食；
彼中界不生，无触所转起。
69
坚热动性等，无别界等用；
余香等彼等，彼用所获得。
70
色中有对性，彼中坏灭等；
击发及声生，余义即因性。
71
应欲求此等，如是不违经；
或者由彼等，应知十九八。
72
一切欲界色，色界十九种；
无想十香味，食等及梵天。
以上谛要略中色要略名为
第一品。
第二品
三蕴要略
73
受用三种等，乐苦及舍等；
可意不可意，中受用为相。
74
身及意二苦，乐舍等诸受；
一唯意等法，五根等差别。
75
如是等想知，想念系缚等；
六种六门生，触生等力故。
76
诸行思及触，
作意命安住；
寻伺及精进，
喜欲胜解等。
77
信念惭愧舍，慈悲智慧复；
舍性及轻安，身心力二种。
78
轻软适业巧，正直性如是；
悲喜离妄语，业命及防护。
79
贪瞋及愚痴，见解掉举等；
无惭及无愧，疑惑性等法。
80
慢嫉及悭吝，恶作及昏眠；
如是此五十，名为诸行蕴。
81
行相思及触，触知忆念中；
作意护命等，定不散乱性。
82
增上观察住，寻伺与励进；
精进喜悦喜，欲为作欲性。
83
胜解决定信，
净信与忆念；
惭为恶厌耻，
愧为彼怖畏。
84
无着无暴性，舍慈及智慧；
如实知舍性，平等转为相。
85
六对身心等，刚强及柔软；
不适业及病，曲性等远离。
86
彼掉举等昏，见等随次第；
余初无信等，诳等之对治。
87
欲除诸苦恼，悲喜生欢喜；
语恶行等等，远离三种性。
88
贪瞋及愚痴，
贪暴无欢喜；
依次见执取，
掉举动摇知。
89
无惭为无耻，无愧为不怖；
疑惑犹豫性，慢高举为相。
90
他人之成就，
妒忌与隐藏；
嫉悭等忧恼，
追悔所作等。
91
昏沉心退缩，不适业性等；
睡眠如是等，智者知其相。
92
受等至定终，七遍行等名；
寻等胜解终，六杂等名称。
93
信等至离终，无诤二十五；
贪等至眠终，有诤十四种。
94
嫉悭恶作瞋，欲界悲喜等；
欲色余三界，生四十六法。
95
欲决定舍等，作意有上流；
悲等五慢等，六即十六法。

96.

Chandādī pañca niyatā, tatthekādasa netarā;

Ahirīkamanottappaṃ, lokanāsanakaṃ dvayaṃ.

97.

Ete dve mohuddhaccāti, cattāro pāpasabbagā;

Lokapāladukaṃ vuttaṃ, hiriottappanāmakaṃ.

98.

Ārammaṇūpanijjhānā, jhānaṅgā takkacārakā;

Pīti ekaggatā ceti, satta vittittayena ve.

99.

Saddhā sati matekagga-dhiti lokavināsakā;

Pālakā nava cetāni, balāni avikampato.

100.

Ettha saddhādipañcāyu, katvātra catudhā matiṃ;

Vedanāhi dvisattete, indriyānādhipaccato.

101.

Manarūpindriyehete , sabbe indriyanāmakā;

Bāvīsati bhavantāyudvayaṃ katvekasaṅgahaṃ.

102.

Diṭṭhīhekaggatātakkasatīviratiyo pathā;

Aṭṭha niyyānato ādicaturo bhitvāna dvādasa.

103.

Phasso ca cetanā ceva,

Dvevetthāhāraṇattato;

Āhārā manavojāhi,

Bhavanti caturothavā.

104.

Hetu mūlaṭṭhato pāpe,

Lobhādittayamīritaṃ;

Kusalābyākate cāpi,

Alobhādittayaṃ tathā.

105.

Diṭṭhilobhadusā kammapathāpāyassa maggato;

Tabbipakkhā sugatiyā, tayoti cha pathīritā.

106.

Passaddhādiyugāni cha, vaggattā yugaḷāni tu;

Upakārā sati dhī ca, bahūpakārabhāvato.

107.

Oghāharaṇato yogā,

Yojanenābhavaggato;

Savanenāsavā diṭṭhi-

Mohejettha dudhā lubho.

108.

Daḷhaggāhena diṭṭhejā, upādānaṃ tidhā tahiṃ;

Diṭṭhi dosena te ganthā, ganthato diṭṭhiha dvidhā.

109.

Pañcāvaraṇato kāma-kaṅkhādosuddhavaṃ tapo;

Thinamiddhañca mohena, cha vā nīvaraṇānitha.

110.

Katvā tāpuddhavaṃ ekaṃ, thinamiddhañca vuccati;

Kiccassāhārato ceva, vipakkhassa ca lesato.

111.

Diṭṭhejuddhavadosandha-

Kaṅkhāthinuṇṇatī dasa;

Lokanāsayugenete,

Kilesā cittaklesato.

112.

Lobhadosamūhamāna-diṭṭhikaṅkhissamaccharā;

Saṃyojanāni diṭṭhejā, bhitvā bandhanato dudhā.

113.

Tāni mohuddhavaṃmānakaṅkhādosejadiṭṭhiyo;

Dudhādiṭṭhi tidhā lobhaṃ, bhitvā sutte dasīritā.

114.

Diṭṭhilobhamūhamānadosakaṅkhā tahiṃ dudhā;

Katvā lobhamime sattānusayā samudīritā.

115.

Diṭṭhi eva parāmāso, ñeyyo evaṃ samāsato;

Attho saṅkhārakkhandhassa, vutto vuttānusārato.

Iti saccasaṅkhepe khandhattayasaṅkhepo nāma

Dutiyo paricchedo.

3. Tatiyo paricchedo

Cittapavattiparidīpano

116.

Cittaṃ visayaggāhaṃ taṃ, pākāpākadato dudhā;

Kusalākusalaṃ pubbaṃ, paramabyākataṃ mataṃ.

117.

Kusalaṃ tattha kāmādibhūmito catudhā siyā;

Aṭṭha pañca cattāri ca, cattāri kamato kathaṃ.

118.

Somanassamatiyuttamasaṅkhāramanamekaṃ;

Sasaṅkhāramanañcekaṃ, tathā hīnamatidvayaṃ.

119.

Tathopekkhāmatiyuttaṃ, matihīnanti aṭṭhadhā;

Kāmāvacarapuññettha, bhijjate vedanādito.

120.

Dānaṃ sīlañca bhāvanā, pattidānānumodanā;

Veyyāvaccāpacāyañca, desanā suti diṭṭhiju.

121.

Etesvekamayaṃ hutvā, vatthuṃ nissāya vā na vā;

Dvārahīnādiyonīnaṃ, gatiyādippabhedavā.

122.

Tikālikaparittādigocaresvekamādiya;

Udeti kālamuttaṃ vā, matihīnaṃ vināmalaṃ.

123.

Chagocaresu rūpādipañcakaṃ pañca gocarā;

Sesaṃ rūpamarūpañca, paññatti chaṭṭhagocaro.

124.

Ñāṇayuttavaraṃ tattha, datvā sandhiṃ tihetukaṃ;

Pacchā paccati pākānaṃ, pavatte aṭṭhake duve.

125.

Tesuyeva nihīnaṃ tu, datvā sandhiṃ duhetukaṃ;

Deti dvādasa pāke ca, pavatte dhīyutaṃ vinā.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
96
欲等五决定，彼中十一非；
无惭及无愧，毁世间二法。
97
此二痴掉举，四遍行不善；
世间护二说，名为惭愧等。
98
所缘近等至，禅支寻伺等；
喜一境性等，七种三喜等。
99
信念慧一境，精进世灭坏；
守护九此等，力不动摇故。
100
此中信等五，命作四种慧；
受等二七法，根增上力故。
101
意色根等此，一切名为根；
二十二命二，作一聚集等。
102
见一境寻念，离八出离道；
初四破分别，十二种等法。
103
触法及思等，
二唯资养故；
食意及食素，
四种或等法。
104
因为根本义，不善三贪等；
善无记亦然，无贪等三法。
105
见贪瞋业道，恶趣之道故；
彼对治善趣，三说六道等。
106
轻安等六对，类故为双等；
助益念慧等，多助益性故。
107
暴流水运故，轭系至有顶；
漏由闻见痴，此中二种贪。
108
坚执故见生，取三种彼中；
见瞋故彼缚，缚故见二种。
109
五盖故欲等，疑瞋掉举恼；
昏沉及由痴，六种盖此中。
110
作恼掉举一，昏眠等说故；
作用障碍及，对治少分故。
111
见生掉举瞋，
痴疑昏慢十；
世间坏二此，
烦恼心恼故。
112
贪瞋痴慢见，疑嫉及悭吝；
结缚见所生，破分二种缚。
113
彼痴掉慢疑，瞋生见二种；
二种见三贪，破经说十种。
114
见贪痴慢瞋，疑彼中二种；
作贪此七种，随眠等宣说。
115
见即为执取，应知如是略；
行蕴义宣说，随说而显示。
以上谛要略中三蕴要略名为
第二品。
第三品
心转起显示
116
心取所缘彼，熟不熟故二；
善不善为前，后无记所知。
117
善中欲等地，四种差别有；
八五及四种，四种次第何。
118
喜慧相应无，行一意一等；
有行意一等，如是下慧二。
119
如是舍慧合，慧下等八种；
欲界福此中，由受等差别。
120
布施戒修习，回向随喜福；
服务恭敬等，说闻及见正。
121
此等一生已，依处或非依；
门缺等生处，趣等差别等。
122
三时有限等，境中取一等；
离时或离慧，无垢等生起。
123
六境中色等，五种五境界；
余色非色等，施设第六境。
124
智相应胜彼，结生三因等；
后熟诸异熟，转起八二种。
125
彼等中下劣，结生二因等；
与十二异熟，转起离智慧。

126.

Evaṃ dhīhīnamukkaṭṭhaṃ, sandhiyañca pavattiyaṃ;

Hīnaṃ panubhayatthāpi, hetuhīneva paccati.

127.

Kāmasugatiyaṃyeva, bhavabhogadadaṃ idaṃ;

Rūpāpāye pavatteva, paccate anurūpato.

128.

Vitakkacārapītīhi, sukhekaggayutaṃ manaṃ;

Ādi cārādipītādisukhādīhi paraṃ tayaṃ.

129.

Upekkhekaggatāyantamāruppañcevamaṅgato ;

Pañcadhā rūpapuññaṃ tu, hotārammaṇato pana.

130.

Ādissāsubhamantassu-

Pekkhā mettādayo tayo;

Ādo catunnaṃ pañcannaṃ,

Sassāsakasiṇāni tu.

131.

Nabhatammanatassuññataccittacatugocare;

Kamenātikkamāruppapuññaṃ hoti catubbidhaṃ.

132.

Amalaṃ santimārabbha, hoti taṃ maggayogato;

Catudhā pādakajjhānabhedato puna vīsati.

133.

Diṭṭhikaṅkhānudaṃ ādi, kāmadosatanūkaraṃ;

Paraṃ paraṃ taducchedī, antaṃ sesakanāsakaṃ.

134.

Evaṃ bhūmittayaṃ puññaṃ, bhāvanāmayamettha hi;

Paṭhamaṃ vatthuṃ nissāya, dutiyaṃ ubhayenapi.

135.

Tatiye ādi nissāya,

Sesā nissāya vā na vā;

Honti ādidvayaṃ tattha,

Sādheti sakabhūbhavaṃ.

136.

Sādhetānuttaraṃ santiṃ, abhiññā panidheva tu;

Jhānūdayaphalattā na, phaladānāpi sambhavā.

137.

Nāññabhūphaladaṃ kammaṃ, rūpapākassa gocaro;

Sakammagocaroyeva, na caññoyamasambhavo.

138.

Pāpaṃ kāmikamevekaṃ, hetuto taṃ dvidhā puna;

Mūlato tividhaṃ lobha-dosamohavasā siyā.

139.

Somanassakudiṭṭhīhi , yuttamekamasaṅkharaṃ;

Sasaṅkhāramanañcekaṃ, hīnadiṭṭhidvayaṃ tathā.

140.

Upekkhādiṭṭhiyuttampi, tathā diṭṭhiviyuttakaṃ;

Vedanādiṭṭhiādīhi, lobhamūlevamaṭṭhadhā.

141.

Sadukkhadosāsaṅkhāraṃ, itaraṃ dosamūlakaṃ;

Mohamūlampi sopekkhaṃ, kaṅkhuddhaccayutaṃ dvidhā.

142.

Tattha dosadvayaṃ vatthuṃ, nissāyevitare pana;

Nissāya vā na vā honti, vadhādisahitā kathaṃ.

143.

Pharussavadhabyāpādā, sadosena salobhato;

Kudiṭṭhimethunābhijjhā, sesā kammapathā dvibhi.

144.

Sandhiṃ catūsvapāyesu, deti sabbattha vuttiyaṃ;

Paccate gocaraṃ tassa, sakalaṃ amalaṃ vinā.

145.

Abyākataṃ dvidhā pāka-kriyā tatthādi bhūmito;

Catudhā kāmapākettha, puññapākādito dudhā.

146.

Puññapākā dvidhāhetu-sahetūti dviraṭṭhakā;

Ahetū pañca ñāṇāni, gahaṇaṃ tīraṇā ubho.

147.

Kāyañāṇaṃ sukhī tattha, somanassādi tīraṇaṃ;

Sopekkhāni cha sesāni, sapuññaṃva sahetukaṃ.

148.

Kevalaṃ sandhibhavaṅga-tadālambacutibbasā;

Jāyate sesametassa, pubbe vuttanayā naye.

149.

Manussavinipātīnaṃ, sandhādi antatīraṇaṃ;

Hoti aññena kammena, sahetupi ahetunaṃ.

150.

Pāpajā puññajāhetu-samā tīraṃ vinādikaṃ;

Sadukkhaṃ kāyaviññāṇaṃ, aniṭṭhārammaṇā ime.

151.

Te sātagocarā tesu, dviṭṭhānaṃ āditīraṇaṃ;

Pañcaṭṭhānāparā dve te, parittavisayākhilā.

152.

Sampaṭicchadvipañcannaṃ, pañca rūpādayo tahiṃ;

Paccuppannāva sesānaṃ, pākānaṃ cha tikālikā.

153.

Rūpārūpavipākānaṃ, sabbaso sadisaṃ vade;

Sakapuññena sandhādi-sakiccattayataṃ vinā.

154.

Samānuttarapākāpi, sakapuññena sabbaso;

Hitvā mokkhamukhaṃ taṃ hi, dvidhā magge tidhā phale.

155.

Kriyā tidhāmalābhāvā,

Bhūmito tattha kāmikā;

Dvidhā hetusahetūti,

Tidhāhetu tahiṃ kathaṃ.

156.

Āvajjahasitāvajjā , sopekkhasukhupekkhavā;

Pañcachakāmāvacarā, sakalārammaṇā ca te.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
126
如是离慧胜，结生及转起；
下劣二处等，无因而成熟。
127
欲界善趣中，能与有受用；
色无色转起，随顺而成熟。
128
寻伺喜等法，乐一境相应；
初伺等喜等，乐等后三种。
129
舍一境终等，无色如是支；
五种色界善，由所缘然而。
130
初不净终舍，
慈等有三种；
初四及五种，
有息与遍处。
131
虚空识空等，心四种境界；
次第超无色，善有四种等。
132
无垢寂为始，由道相应故；
四种基础禅，差别复二十。
133
断见疑为初，欲瞋令微薄；
后后能断彼，终灭余烦恼。
134
如是三地善，修所成此中；
初依所依处，第二俱二种。
135
第三初依处，
余依或不依；
有初二彼中，
成就自地有。
136
成就无上寂，神通此中但；
禅生果性故，不生果亦有。
137
非他地果业，色熟所行境；
唯自业境界，非他不可能。
138
不善欲界一，因故彼二种；
根本三种由，贪瞋痴力有。
139
喜邪见相应，一无行意等；
有行意一等，下见二如是。
140
舍见相应等，如是离见等；
受见等差别，贪根如是八。
141
俱苦瞋无行，余瞋根等法；
痴根亦俱舍，疑掉举合二。
142
其中二瞋依，处所余然而；
依或不依有，杀害等如何。
143
恶言杀害恚，由瞋及由贪；
邪见淫贪欲，余业道由二。
144
结生四恶趣，遍一切转起；
成熟彼境界，一切除无垢。
145
无记二异熟，作用彼初地；
四种欲异熟，善异熟等二。
146
善异熟二种，有因无因二；
无因五了知，二种领纳等。
147
身知乐彼中，喜等初领纳；
具舍六余等，如善有因等。
148
唯结生有分，所缘及死等；
生余如前说，理趣等道理。
149
人及堕处等，结生等后受；
由余业有因，无因等亦有。
150
不善生善生，无因等同受；
除初有苦身，识不可意境。
151
彼可意境彼，二处初领受；
五处余二彼，有限境一切。
152
领受二五种，五色等彼中；
现在余异熟，六三时等法。
153
色无色异熟，一切应说同；
由自善结生，三作用除外。
154
同出世异熟，由自善一切；
除解脱门彼，二道三果中。
155
作用三无垢，
由地彼欲界；
二有因无因，
三因彼云何。
156
转向微笑转，具舍乐舍等；
五六欲界等，一切所缘彼。

157.

Saheturūparūpā ca, sakapaññaṃvārahato;

Vuttiyā na phale pupphaṃ, yathā chinnalatā phalaṃ.

158.

Anāsevanayāvajja-dvayaṃ puthujjanassa hi;

Na phale vattamānampi, moghapupphaṃ phalaṃ yathā.

159.

Tisatta dvicha chattiṃsa, catupañca yathākkamaṃ;

Puññaṃ pāpaṃ phalaṃ kriyā, ekūnanavutīvidhaṃ.

160.

Sandhi bhavaṅgamāvajjaṃ, dassanādikapañcakaṃ;

Gahatīraṇavoṭṭhabba-javataggocaraṃ cuti.

161.

Iti esaṃ dvisattannaṃ, kiccavuttivasādhunā;

Cittappavatti chadvāre, saṅkhepā vuccate kathaṃ.

162.

Kāme sarāginaṃ kamma-nimittādi cutikkhaṇe;

Khāyate manasoyeva, sesānaṃ kammagocaro.

163.

Upaṭṭhitaṃ tamārabbha, pañcavāraṃ javo bhave;

Tadālambaṃ tato tamhā, cuti hoti javehi vā.

164.

Avijjātaṇhāsaṅkhāra-sahajehi apāyinaṃ;

Visayādīnavacchādi-namanakkhipakehi tu.

165.

Appahīnehi sesānaṃ, chādanaṃ namanampi ca;

Khipakā pana saṅkhārā, kusalāva bhavantiha.

166.

Kiccattaye kate evaṃ, kammadīpitagocare;

Tajjaṃ vatthuṃ sahuppannaṃ, nissāya vā na vā tahiṃ.

167.

Tajjā sandhi siyā hitvā, antarattaṃ bhavantare;

Antarattaṃ vinā dūre, paṭisandhi kathaṃ bhave.

168.

Iheva kammataṇhādi-hetuto pubbacittato;

Cittaṃ dūre siyā dīpa-paṭighosādikaṃ yathā.

169.

Nāsaññā cavamānassa, nimittaṃ na cutī ca yaṃ;

Uddhaṃ sandhinimittaṃ kiṃ, paccayopi kanantaro.

170.

Pubbabhave cuti dāni, kāme jāyanasandhiyā;

Aññacittantarābhāvā, hotānantarakāraṇaṃ.

171.

Bhavantarakataṃ kammaṃ, yamokāsaṃ labhe tato;

Hoti sā sandhi teneva, upaṭṭhāpitagocare.

172.

Yasmā cittavirāgattaṃ, kātuṃ nāsakkhi sabbaso;

Tasmā sānusayasseva, punuppatti siyā bhave.

173.

Pañcadvāre siyā sandhi, vinā kammaṃ dvigocare;

Bhavasandhānato sandhi, bhavaṅgaṃ taṃ tadaṅgato.

174.

Tamevante cuti tasmiṃ, gocare cavanena tu;

Ekasantatiyā evaṃ, uppattiṭṭhitibhedakā.

175.

Athaññārammaṇāpātha-gate cittantarassa hi;

Hetusaṅkhyaṃ bhavaṅgassa, dvikkhattuṃ calanaṃ bhave.

176.

Ghaṭṭite aññavatthumhi, aññanissitakampanaṃ;

Ekābaddhena hotīti, sakkharopamayā vade.

177.

Manodhātukriyāvajjaṃ, tato hoti sakiṃ bhave;

Dassanādi sakadvāra-gocaro gahaṇaṃ tato.

178.

Santīraṇaṃ tato tamhā, voṭṭhabbañca sakiṃ tato;

Sattakkhattuṃ javo kāme, tamhā tadanurūpato.

179.

Tadālambadvikaṃ tamhā, bhavaṅgaṃtimahantari;

Javā mahante voṭṭhabbā, paritte nitare manaṃ.

180.

Voṭṭhabbassa paritte tu, dvattikkhattuṃ javo viya;

Vadanti vuttiṃ taṃ pāṭhe, anāsevanato na hi.

181.

Niyamopidha cittassa, kammādiniyamo viya;

Ñeyyo ambopamādīhi, dassetvā taṃ sudīpaye.

182.

Manodvāretarāvajjaṃ , bhavaṅgamhā siyā tato;

Javokāme vibhūte tu, kāmavhe visaye tato.

183.

Kāmīnaṃ tu tadālambaṃ, bhavaṅgaṃ tu tato siyā;

Avibhūte paritte ca, bhavaṅgaṃ javato bhave.

184.

Avibhūte vibhūte ca, paritte aparittake;

Javāyeva bhavaṅgaṃ tu, brahmānaṃ catugocare.

185.

Mahaggataṃ panārabbha, javite dosasaṃyute;

Viruddhattā bhavaṅgaṃ na, kiṃ siyā sukhasandhino.

186.

Upekkhātīraṇaṃ hoti, parittenāvajjaṃ kathaṃ.

Niyamo na vināvajjaṃ, maggato phalasambhavā.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
157
有因色无色，如自智阿罗汉；
转起非于果，如断藤花果。
158
无习行转向，二凡夫等法；
非果虽转起，如空花无果。
159
三七二六卅，四五随次第；
善恶及果等，作用八十九。
160
结生有分转，见等五种法；
取受推确定，速行境界死。
161
如是彼二七，作用转起力；
心转起六门，略说如何等。
162
欲贪者业相，等临终刹那；
显现唯意法，余者业境界。
163
现前彼所缘，五次速行有；
彼所缘从彼，死亡由速行。
164
无明爱行等，俱生恶趣者；
境界过患等，倾向投掷等。
165
未断余者等，覆蔽及倾向；
投掷诸行等，唯善此处有。
166
作用三如是，业所示境界；
彼生所依处，依或不依彼。
167
彼结生应有，除中有余生；
无中有远处，结生如何有。
168
此处业爱等，因由前心等；
心远处得生，如灯声等法。
169
无想临死者，无相无死等；
上结生相何，缘亦何无间。
170
前有死如今，欲界生结生；
无他心间隔，成无间缘等。
171
他有所作业，得何等处所；
彼结生即由，所示境界等。
172
由于心离染，不能作一切；
故有随眠者，再生有轮回。
173
五门有结生，无业二境界；
有相续故结，有分彼支故。
174
彼终即死亡，彼境死去故；
一相续如是，生住坏差别。
175
复有他境界，现前心间等；
因数有分等，二次动摇有。
176
击触他事物，依他震动等；
一系即生起，如石喻所说。
177
意界作意转，从彼一次有；
见等自门境，取著从彼等。
178
推度从彼起，确定一次后；
七次速行欲，从彼随顺等。
179
彼所缘二彼，有分极广大；
速行广确定，小境非他意。
180
确定小境中，二三次速行；
说转起彼经，无习行非故。
181
此处心决定，如业等定等；
应知芒果喻，示彼善显示。
182
意门他转向，从有分生起；
速行欲明显，欲称境界后。
183
欲者彼所缘，有分从彼生；
不明显小等，有分从速行。
184
不明与明显，小及非小等；
唯速行有分，梵天四境界。
185
广大法所缘，速行瞋相应；
相违故有分，何有乐结生。
186
舍受推度有，小境转向何；
决定无转向，道果生起故。

187.

Mahaggatāmalā sabbe, javā gotrabhuto siyuṃ;

Nirodhā ca phaluppatti, bhavaṅgaṃ javanādito.

188.

Sahetusāsavā pākā, tīraṇā dve cupekkhakā;

Ime sandhi bhavaṅgā ca, cuti cekūnavīsati.

189.

Dve dve āvajjanādīni, gahaṇantāni tīṇi tu;

Santīraṇāni ekaṃva, voṭṭhabbamitināmakaṃ.

190.

Aṭṭha kāmamahāpākā, tīṇi santīraṇāni ca;

Ekādasa bhavantete, tadārammaṇanāmakā.

191.

Kusalākusalaṃ sabbaṃ, kriyā cāvajjavajjitā;

Phalāni pañcapaññāsa, javanāni bhavantime.

Iti saccasaṅkhepe cittapavattiparidīpano nāma

Tatiyo paricchedo.

4. Catuttho paricchedo

Viññāṇakkhandhapakiṇṇakanayasaṅkhepo

192.

Ekadhādinayodāni , paṭuvaḍḍhāya yoginaṃ;

Vuccate visayaggāhā, sabbamekavidhaṃ manaṃ.

193.

Ekāsīti tibhūmaṭṭhaṃ, lokiyaṃ suttarañca taṃ;

Sesaṃ lokuttaraṃ aṭṭha, anuttarañcitī dvidhā.

194.

Lokapākakriyāhetū , cekahetūti sattahi;

Tiṃsa nādhipati sādhi-pati sesātipī dvidhā.

195.

Chandacittīhavīmaṃsā-svekena matimā yutaṃ;

Vinā vīmaṃsamekena, ñāṇahīnamanaṃ yutaṃ.

196.

Parittānappamāṇāni, mahaggatamanāniti;

Tidhā chanava caṭṭha ca, tinavā ca yathākkamaṃ.

197.

Dvipañca cittaṃ viññāṇaṃ, tisso hi manodhātuyo;

Chasattati manoñāṇa-dhātūti tividhā puna.

198.

Ekārammaṇacittāni, anabhiññaṃ mahaggataṃ;

Amalaṃ pañcaviññāṇaṃ, navapañca bhavantime.

199.

Pañcālambaṃ manodhātu, sābhiññaṃ kāmadhātujaṃ;

Sesaṃ chārammaṇaṃ taṃ hi, tecattālīsa saṅkhyato.

200.

Kāmapākadusā cādi-maggo cādikriyā duve;

Rūpā sabbetirūpe na, tecattālīsa hontime.

201.

Vināva rūpenāruppa-vipākā caturo siyuṃ;

Dvecattālīsa sesāni, vattantubhayathāpi ca.

202.

Catudhāpi ahetvekadvihetukatihetuto;

Aṭṭhārasa dve bāvīsa, sattacattālisaṃ bhave.

203.

Kāme javā savoṭṭhabbā, abhiññādvayameva ca;

Rūpiriyāpathaviññattikarāme caturaṭṭhakā.

204.

Chabbīsati javā sesā, karā rūpiriyāpathe;

Dvipañcamanavajjāni, kāmarūpaphalāni ca.

205.

Ādikriyāti cekūna-vīsa rūpakarā ime;

Sesā cuddasa bhinnāvacuti sandhi na tīṇipi.

206.

Ekakiccādito pañca-vidhā tatthekakiccakā;

Dvipañcacittaṃ javanaṃ, manodhātuṭṭhasaṭṭhime.

207.

Dvikiccādīni voṭṭhabbaṃ, sukhatīraṃ mahaggate;

Pākā kāmamahāpākā, sesā tīrā yathākkamaṃ.

208.

Dassanaṃ savanaṃ diṭṭhaṃ, sutaṃ ghāyanakādikaṃ;

Tayaṃ mutaṃ manodhātuttayaṃ diṭṭhaṃ sutaṃ mutaṃ.

209.

Diṭṭhaṃ sutaṃ mutaṃ ñātaṃ, sābhiññaṃ sesakāmikaṃ;

Viññātārammaṇaṃ sesamevaṃ chabbidhamīraye.

210.

Sattadhā sattaviññāṇadhātūnaṃ tu vasā bhave;

Vuccatedāni tasseva, anantaranayakkamo.

211.

Puññesvādidvayā kāme, rūpapuññamanantakaṃ;

Tappādakuttarānantaṃ, bhavaṅgañcāditīraṇaṃ.

212.

Dutiyantadvayā tīraṃ, bhavaṅgaṃ tatiyadvayā;

Te anantāmalaṃ puññaṃ, majjhattañca mahaggataṃ.

213.

Sabbavāre sayañceti, tepaññāsa tisatta ca;

Tettiṃsa ca bhavantete, rūpesu pana puññato.

214.

Tappākā ca matiyutta-kāmapākā sayaṃ dasa;

Āruppapuññato te ca, sako pāko sayaṃ puna.

215.

Adhopākā ca antamhā, tatiyañca phalantime;

Dasekadvitipañcāhi, maggā cekaṃ sakaṃ phalaṃ.

216.

Lobhamūlekahetūhi , antakāmasubhā viya;

Satta dosadvayā kāma-bhavaṅgapekkhavā sayaṃ.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
187
广大无垢一切，速行从种姓生；
灭尽及果生，有分从速行。
188
有因有漏异熟，推度二具舍；
此结生有分，死二十减一。
189
二二转向等，取等有三种；
推度唯一种，确定名慧等。
190
八欲界大果，三种推度等；
十一有此等，名为彼所缘。
191
善不善一切，作用除转向；
诸果五十五，速行有最后。
以上谛要略中心转起显示名为
第三品。
第四品
识蕴杂集理要略
192
一等之理今，为利修行者；
说取所缘等，一切一种心。
193
八十一三地，世间有上等；
余出世间八，无上等二种。
194
世间果作因，及一因七种；
三十非增上，增上余二种。
195
欲心慧观等，一种具智慧；
除观一种等，离智心相应。
196
有限无量等，广大无心等；
三种六九八，三九随次第。
197
二五心识等，三种意界等；
七十六意智，界等三种复。
198
一所缘心等，无通广大等；
无垢五识等，九五有最后。
199
五缘意界等，有通欲界生；
余六所缘彼，四十三数等。
200
欲异熟瞋等，初道初作二；
色一切无色，四十三此等。
201
离色无色界，异熟四应有；
四十二余等，二种转起等。
202
四种无因一，二因三因等；
十八二二十，二四十七有。
203
欲速行确定，二神通等法；
色威仪表示，作者四八等。
204
二十六余速，作威仪路等；
二五除转向，欲色界果等。
205
初作用十九，减色作者此；
余十四分别，死结生不三。
206
一作用等五，种彼一作用；
二五心速行，意界八六八。
207
二作用确定，乐受广大果；
欲果大异熟，余推度次第。
208
见闻及所见，所闻嗅等等；
三种所觉意，界三见闻觉。
209
见闻觉及知，有通余欲界；
识所缘余等，如是说六种。
210
七种七识界，力故应当有；
今说彼等法，无间次第等。
211
善中初二欲，色善无间等；
彼基出世间，有分初推度。
212
第二终二推，有分第三二；
彼无间无垢，善舍及广大。
213
一切次自身，五十三七等；
三十三有此，色中然善等。
214
彼果及慧合，欲果自十种；
无色善彼等，自果自身复。
215
下果及终从，第三果最后；
十一二三五，道及一自果。
216
贪根一因等，终欲善如是；
七瞋二欲界，有分舍自身。

217.

Mahāpākatihetūhi, sāvajjā sabbasandhiyo;

Kāmaccutīhi sesāhi, sāvajjā kāmasandhiyo.

218.

Kāmaccuti ca voṭṭhabbaṃ, sayañca sukhatīrato;

Paṭicchā tīraṇāni dve, itarā sakatīraṇaṃ.

219.

Sakaṃ sakaṃ paṭicchaṃ tu, viññāṇehi dvipañcahi;

Rūpapākehi sāvajjā, sandhiyohetuvajjitā.

220.

Arūpapākesvādimhā, kāmapākā tihetukā;

Antāvajjampi cāruppa-pākā ca nava hontime.

221.

Dutiyādīhi teyeva, adhopākaṃ vinā vinā;

Phalā tihetukā pākā, sayañceti catuddasa.

222.

Dvipañcādikriyā hāsā, sayañcāruppavajjitā;

Ñāṇayuttabhavaṅgāti, dasa voṭṭhabbato pana.

223.

Kāme javā bhavaṅgā ca, kāmarūpe sayampi vā;

Navapañca sahetādi-kiriyadvayato pana.

224.

Sayaṃ bhavaṅgamatimā, rūpe sātakriyāpi ca;

Tappādakantimañceti, bāvīsa tatiyā pana.

225.

Te ca pākā sayañcante, phalaṃ majjhā mahaggatā;

Kriyāti vīsati honti, sesadvīhi dukehi tu.

226.

Vuttapākā sayañceti, cuddasevaṃ kriyājavā;

Tadārammaṇaṃ muñcitvā, paṭṭhānanayato naye.

227.

Atha sātakriyā sātaṃ, sesaṃ sesakriyāpi ca;

Tadālambaṃ yathāyogaṃ, vade aṭṭhakathānayā.

228.

Mahaggatā kriyā sabbā, sakapuññasamā tahiṃ;

Antā phalantimaṃ hoti, ayameva visesatā.

229.

Imassānantarā dhammā, ettakāti pakāsitā;

Imaṃ panettakehīti, vuccateyaṃ nayodhunā.

230.

Dvīhi kāmajavā tīhi, rūpārūpā catūhi tu;

Maggā chahi phalādi dve, sesā dve pana sattahi.

231.

Ekamhā dasa pañcahi, paṭicchā sukhatīraṇaṃ;

Kāme dosakriyāhīna-javehi gahato sakā.

232.

Kāme javā kriyāhīnā, tadālambā savoṭṭhabbā;

Sagahañceti tettiṃsacittehi paratīraṇā.

233.

Kāmapuññasukhītīrakaṇhavoṭṭhabbato dvayaṃ;

Mahāpākantimaṃ hoti, anāruppacutīhi ca.

234.

Sattatiṃsa panetāni, ettha hitvā dusadvayaṃ;

Etehi pañcatiṃsehi, jāyate dutiyadvayaṃ.

235.

Sukhatīrādi sattete, kriyato cāpi sambhavā;

Ñeyyā sesāni cattāri, bhavaṅgena ca labbhare.

236.

Maggavajjā savoṭṭhabbasukhitīrajavākhilā;

Cutīti navakaṭṭhāhi, tatiyadvayamādise.

237.

Etehi dosavajjehi, sattatīhitaradvayaṃ;

Rūpapākā vināruppapākāhetuduhetuke.

238.

Tehevekūnasaṭṭhīhi, hontiruppādikaṃ vinā;

Hāsāvajje jave rūpe, aṭṭhachakkehi tehi tu.

239.

Sādhopākehi teheva, dutiyādīni attanā;

Adhodhojavahīnehi, ekekūnehi jāyare.

240.

Sukhatīrabhavaṅgāni, sayañcāti tisattahi;

Antāvajjaṃ anāruppabhavaṅgehi panetaraṃ.

241.

Vuttānantarasaṅkhāto, nayo dāni anekadhā;

Puggalādippabhedāpi, pavatti tassa vuccate.

242.

Puthujjanassa jāyante, diṭṭhikaṅkhāyutāni ve;

Sekkhassevāmalā satta, anantānitarassa tu.

243.

Antāmalaṃ anāvajjakriyā cekūnavīsati;

Kusalākusalā sesā, honti sekkhaputhujjane.

244.

Itarāni panāvajjadvayaṃ pākā ca sāsavā;

Tiṇṇannampi siyuṃ evaṃ, pañcadhā sattabhedato.

245.

Kāme soḷasa ghānādittayaṃ dosamahāphalā;

Rūpārūpe sapākoti, pañcavīsati ekajā.

246.

Kāmapākā ca sesādimaggo ādikriyā duve;

Rūpe javāti bāvīsa, dvijā sesā tidhātujā.

247.

Vitthāropi ca bhūmīsu, ñeyyo kāmasubhāsubhaṃ;

Hāsavajjamahetuñca, apāye sattatiṃsime.

248.

Hitvā mahaggate pāke, asīti sesakāmisu;

Cakkhusotamanodhātu, tīraṇaṃ voṭṭhabbampi ca.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
217
大果无因等，有染一切生；
欲界死余等，有染欲界生。
218
欲死及确定，自身乐推度；
领受推度二，余等自推度。
219
各自各领受，识等二五种；
色果有染等，结生离因等。
220
无色果初从，欲果三因等；
终除及无色，果等九有此。
221
第二等彼等，除下果除等；
果三因异熟，自身等四种。
222
二五初作用，微笑自除色；
智相应有分，十种从确定。
223
欲速行有分，欲色或自身；
九五有因初，作用二然而。
224
自身有分慧，色乐作用等；
彼基终等法，二十二第三。
225
彼等果自身，终果中广大；
作用二十有，余二双而然。
226
说果自身等，十四如是作；
速行除所缘，发趣理应知。
227
复乐作用乐，余等余作用；
彼所缘相应，说注释道理。
228
广大作用一切，如自善彼中；
终从果最后，此即为差别。
229
此无间诸法，如是已显示；
此由几许等，今说此道理。
230
二欲速行三，色无色四等；
道六果初二，余二然七种。
231
一十五领受，乐受推度等；
欲瞋作用劣，速行取自等。
232
欲速行离作，彼所缘确定；
具取等三十，三心后推度。
233
欲善乐推度，黑确定等二；
大果终应有，非无色死等。
234
三十七此等，此中除瞋二；
此等三十五，生起第二二。
235
乐推等七此，作用亦生起；
应知余四种，有分亦获得。
236
除道具确定，乐推速行等；
死等九八等，示第三二种。
237
此等除瞋等，七十余二种；
色果除无色，果无因二因。
238
彼等五十九，有色初除等；
笑除速行色，八六等彼等。
239
具下果彼等，第二等自身；
下下速行除，一一减生起。
240
乐推有分等，自身等三七；
终除非无色，有分等余等。
241
说无间数等，理今多种等；
补特伽罗等，差别转起说。
242
凡夫者生起，见疑相应等；
有学无垢七，无间余者等。
243
终无垢无转，作用十九减；
善不善余等，有学凡夫有。
244
余等然除二，异熟及有漏；
三者亦应有，如是五七别。
245
欲十六鼻等，三瞋大果等；
色无色异熟，二十五一生。
246
欲果及余初，道初作用二；
色速行二十，二生余三界。
247
广说于诸地，应知欲善不；
笑除无因等，恶趣三十七。
248
除广大异熟，八十余欲中；
眼耳意界等，推度及确定。

249.

Dosahīnajavā so so, pāko rūpe anāriye;

Pañcasaṭṭhi chasaṭṭhī tu, parittābhādīsu tīsu.

250.

Ādipañcāmalā kaṅkhādiṭṭhiyutte vinā tahiṃ;

Teyeva pañcapaññāsa, jāyare suddhabhūmisu.

251.

Ādimaggadusāhāsarūpahīnajavā sako;

Pāko voṭṭhabbanañcāti, titālīsaṃ siyuṃ nabhe.

252.

Adhodhomanavajjā te,

Pāko ceva sako sako;

Dutiyādīsu jāyante,

Dve dve ūnā tato tato.

253.

Arūpesvekamekasmiṃ , rūpesvādittikepi ca;

Tike ca tatiye ekaṃ, dve honti dutiyattike.

254.

Antimaṃ rūpapākaṃ tu, chasu vehapphalādisu;

Kāmasugatiyaṃyeva, mahāpākā pavattare.

255.

Ghāyanādittayaṃ kāme, paṭighadvayameva ca;

Sattarasesu paṭhamaṃ, amalaṃ mānavādisu.

256.

Ariyāpāyavajjesu, caturodipphalādikā;

Apāyāruppavajjesu, hāsarūpasubhakriyaṃ.

257.

Apāyuddhattayaṃ hitvā, hotākāsasubhakriyaṃ;

Tathāpāyuddhadve hitvā, viññāṇakusalakriyaṃ.

258.

Bhavaggāpāyavajjesu, ākiñcaññasubhakriyaṃ;

Diṭṭhikaṅkhāyutā suddhe, vinā sabbāsu bhūmisu.

259.

Amalāni ca tīṇante,

Bhavagge ca subhakriyā;

Mahākriyā ca hontete,

Terasevānapāyisu.

260.

Anāruppe manodhātu, dassanaṃ savatīraṇaṃ;

Kāme aniṭṭhasaṃyoge, brahmānaṃ pāpajaṃ phalaṃ.

261.

Voṭṭhabbaṃ kāmapuññañca, diṭṭhihīnaṃ sauddhavaṃ;

Cuddasetāni cittāni, jāyare tiṃsabhūmisu.

262.

Indriyāni duve antadvayavajjesvahetusu;

Tīṇi kaṅkhetarāhetupāpe cattāri terasa.

263.

Cha ñāṇahīne tabbantasāsave satta nimmale;

Cattālīse panaṭṭhevaṃ, ñeyyamindriyabhedato.

264.

Dve balāni ahetvantadvaye tīṇi tu saṃsaye;

Cattāritarapāpe cha, honti sesaduhetuke.

265.

Ekūnāsīticittesu, matiyuttesu satta tu;

Abalāni hi sesāni, vīriyantaṃ balaṃ bhave.

266.

Ajhānaṅgāni dvepañca, takkantā hi tadaṅgatā;

Jhāne pītiviratte ta-ppādake amale duve.

267.

Tatiye sāmale tīṇi, cattāri dutiye tathā;

Kāme nippītike cāpi, pañcaṅgāni hi sesake.

268.

Maggā dve saṃsaye diṭṭhihīnasesāsubhe tayo;

Duhetuketare suddhajjhāne ca dutiyādike.

269.

Cattāro pañca paṭhamajhānakāmatihetuke;

Sattāmale dutiyādi-jhānike aṭṭha sesake.

270.

Hetvantato hi maggassa, amaggaṅgamahetukaṃ;

Chamaggaṅgayutaṃ natthi, balehipi ca pañcahi.

271.

Sukhitīratadālambaṃ, iṭṭhe puññajupekkhavā;

Iṭṭhamajjhetaraṃ hoti, tabbipakkhe tu gocare.

272.

Dosadvayā tadālambaṃ, na sukhikriyato pana;

Sabbaṃ subhāsubhe naṭṭhe, tadālambaṇavācato.

273.

Kriyato vā tadālambaṃ, sopekkhāya sukhī na hi;

Itarā itarañceti, idaṃ suṭṭhupalakkhaye.

274.

Sandhidāyakakammena, tadālambapavattiyaṃ;

Niyāmanaṃ javassāha, kammassevaññakammato.

275.

Citte cetasikā yasmiṃ,

Ye vuttā te samāsato;

Vuccare dāni dvepañce,

Sabbagā satta jāyare.

276.

Takkacārādhimokkhehi, teyeva jāyare dasa;

Pañcaṭṭhānamanodhātu-pañcake sukhatīraṇe.

277.

Ete pītādhikā hāse, vāyāmena ca dvādhikā;

Voṭṭhabbanepi eteva, dasekā pītivajjitā.

278.

Pāpasādhāraṇā te ca, tipañcuddhaccasaññute;

Kaṅkhāyuttepi eteva, sakaṅkhā hīnanicchayā.

279.

Kaṅkhāvajjā paneteva, sadosacchandanicchayā;

Sattarasa duse honti, salobhantadvaye pana.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
249
除瞋速行彼，果色非圣者；
六十五六十，小光等三中。
250
初五无垢疑，见相应除彼；
彼等五十五，生起净地中。
251
初道瞋笑离，色劣速行自；
果确定等法，四十三空中。
252
下下意除彼，
果及自自等；
第二等生起，
二二减彼彼。
253
无色一一中，色初三中等；
三及第三一，二有第二三。
254
最后色界果，六广果等中；
欲界善趣中，大果转起等。
255
嗅等三欲界，对治二等法；
十七中第一，无垢意等中。
256
圣者除恶趣，四道果等起；
除恶趣无色，笑色善作用。
257
除恶趣掉三，成空善作用；
如是除恶掉，二识善作用。
258
有顶除恶趣，无所有善作；
见疑相应净，除一切地中。
259
无垢及三终，
有顶及善作；
大作用有此，
十三非恶趣。
260
非无色意界，见具有推度；
欲不适相应，梵天恶生果。
261
确定欲界善，离见具上流；
十四等此心，生起三十地。
262
诸根二终二，除等无因中；
三疑余因恶，四等十三种。
263
六离智彼终，有漏七清净；
四十然八等，应知根差别。
264
二力无因终，二三种然疑；
四余恶等六，有余二因等。
265
七十九心中，具慧七然而；
无力余等法，精进终力有。
266
非禅支二五，寻终彼支性；
禅离喜彼基，无垢二等法。
267
第三具垢三，四种第二等；
欲离喜等中，五支余等法。
268
道二疑见离，余不善三种；
二因余清净，禅及第二等。
269
四五初禅欲，三因七无垢；
第二等禅中，八种余等法。
270
从因终道等，无道支无因；
六道支相应，无亦以五力。
271
乐受推所缘，可意福舍等；
可意中余有，彼对治境中。
272
瞋二彼所缘，不从乐作用；
一切善不善，灭所缘语故。
273
作用或所缘，具舍乐非故；
余等余等法，此善善观察。
274
结生施与业，彼所缘转时；
决定速行说，业等余业故。
275
心心所法中，
所说彼略等；
今说二五等，
遍行七生起。
276
寻伺胜解等，彼等生十种；
五处意界五，乐受推度中。
277
此等喜增笑，精进及二增；
确定中此等，十一离喜等。
278
恶共此等法，三五掉举俱；
疑相应此等，具疑劣决定。
279
除疑然此等，具瞋欲决定；
十七瞋中有，具贪终二然。

280.

Dosavajjā salobhā te,

Tatiyādidukesu te;

Diṭṭhipītidvayādhikā,

Dvinavekūnavīsati.

281.

Pīticārappanāvajjā, ādito yāva tiṃsime;

Uppajjanti catutthādi-rūpārūpamanesu ve.

282.

Pīticāravitakkesu,

Ekena dvititikkamā;

Tatiyādīsu teyeva,

Tiṃsekadvetayodhikā.

283.

Etevādidvaye kāme, dutiyādidukesu hi;

Matiṃ pītiṃ matippītiṃ, hitvā te kamato siyuṃ.

284.

Jhāne vuttāva tajjhānikāmale viratādhikā;

Tatthetā niyatā vittiṃ, vade sabbattha sambhavā.

285.

Kāmapuññesu paccekaṃ,

Jayantāniyatesu hi;

Viratīyo dayāmodā,

Kāme sātasubhakriye.

286.

Majjhattepi vadanteke, sahetukasubhakriye;

Sukhajjhānepi paccekaṃ, hontiyeva dayāmudā.

287.

Thinamiddhaṃ sasaṅkhāre, diṭṭhihīnadvaye tahiṃ;

Mānena vā tayo sesadiṭṭhihīne vidhekako.

288.

Issāmaccherakukkuccā , visuṃ dosayutadvaye;

Tatthantake siyuṃ thinamiddhakena tayopi vā.

289.

Ye vuttā ettakā ettha, iti cetasikākhilā;

Tatthettakesvidantevaṃ, vuccateyaṃ nayodhunā.

290.

Tesaṭṭhiyā sukhaṃ dukkhaṃ, tīsupekkhāpi vedanā;

Pañcapaññāsacittesu, bhave indriyato pana.

291.

Ekatthekattha ceva dvesaṭṭhiyā dvīsu pañcahi;

Paññāsāyāti viññeyyaṃ, sukhādindriyapañcakaṃ.

292.

Dasuttarasate hoti, nicchayo vīriyaṃ tato;

Pañcahīne tatokūne, samādhindriyamādise.

293.

Chando ekasatekūnavīsa saddhādayo pana;

Ñāṇavajjā navahīnasate honti matī pana.

294.

Ekūnāsītiyā cāro, chasaṭṭhīsu panappanā;

Pañcapaññāsake pīti, ekapaññāsake siyā.

295.

Viratī chaṭṭhake vīse, karuṇāmuditātha vā;

Aṭṭhasopekkhacittena, aṭṭhavīsatiyā siyuṃ.

296.

Ahīrikamanottappamohuddhaccā dvādaseva;

Lobho aṭṭhasu cittesu, thinamiddhaṃ tu pañcasu.

297.

Māno catūsu diṭṭhi ca, tathā dvīsu manesu hi;

Doso issā ca maccheraṃ, kukkuccañca bhavantime.

298.

Ekasmiṃ vimatī hoti, evaṃ vuttānusārato;

Appavattinayo cāpi, sakkā ñātuṃ vijānatā.

299.

Asmiṃ khandheva viññeyyo, vedanādīsvayaṃ nayo;

Ekadhādividho yutti-vasātenāviyogato.

300.

Upamā pheṇupiṇḍo ca, bubbuḷo migataṇhikā;

Kadalī māyā viññeyyā, khandhānaṃ tu yathākkamaṃ.

301.

Tesaṃ vimaddāsahanakhaṇasobhappalobhana-

Nisāravañcakattehi, samānattaṃ samāhaṭaṃ.

302.

Te sāsavā upādānakkhandhā khandhāvanāsavā;

Tatthādī dukkhavatthuttā, dukkhā bhārā ca khādakā.

303.

Khandhāniccādidhammā te, vadhakā sabhayā itī;

Asukhaddhammato cikkhā, ukkhittāsikarī yathā.

Iti saccasaṅkhepe viññāṇakkhandhapakiṇṇakanayasaṅkhepo nāma

Catuttho paricchedo.

5. Pañcamo paricchedo

Nibbānapaññattiparidīpano

304.

Rāgādīnaṃ khayaṃ vuttaṃ, nibbānaṃ santilakkhaṇaṃ;

Saṃsāradukkhasantāpatattassālaṃ sametave.

305.

Khayamattaṃ na nibbānaṃ, sagambhīrādivācato;

Abhāvassa hi kummānaṃ, lomasseva na vācatā.

306.

Khayoti vuccate maggo, tappāpattā idaṃ khayaṃ;

Arahattaṃ viyuppāda-vayābhāvā dhuvañca taṃ.

307.

Saṅkhataṃ sammutiñcāpi, ñāṇamālamba neva hi;

Chinde male tato vatthu, icchitabbamasaṅkhataṃ.

308.

Pattukāmena taṃ santiṃ, chabbisuddhiṃ samādiya;

Ñāṇadassanasuddhī tu, sādhetabbā hitatthinā.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
280
除瞋具贪彼，
第三等二中；
见喜二增等，
二九十九减。
281
喜伺近等除，初乃至三十；
生起第四等，色无色意中。
282
喜伺寻等中，
一二三次第；
第三等彼等，
三十一二增。
283
此等初二欲，第二等二中；
慧喜慧及喜，除彼次第有。
284
禅所说彼禅，无垢离增等；
彼中此决定，说遍处生起。
285
欲界善各别，
生起非定中；
离贪悲喜等，
欲乐善作用。
286
舍中亦有说，有因善作用；
乐禅中各别，必有悲喜等。
287
昏沉有行中，离见二彼中；
慢或三余等，离见一种一。
288
嫉妒悭追悔，各别瞋俱二；
彼终应有昏，沉眠三亦然。
289
所说如是此，一切心所法；
彼中几许此，今说此道理。
290
六十三乐苦，三舍等受法；
五十五心中，有依根然而。
291
一处一处及，六十二五中；
五十等应知，乐等五根等。
292
一百一十有，决定精进后；
五减彼减等，示定根等法。
293
欲一百一减，十九信等然；
除智九减百，有慧然而等。
294
七十九伺等，六十六等持；
五十五喜等，五十一应有。
295
离六十二十，悲喜等然后；
八舍心等法，二十八应有。
296
无惭及无愧，痴掉举十二；
贪八种心中，昏沉眠五中。
297
慢四中见等，如是二意中；
瞋嫉及悭吝，追悔有最后。
298
一中疑应有，如是随说理；
不转起道理，能知者能知。
299
此蕴中应知，受等此道理；
一等种种法，力此不相离。
300
譬如聚沫等，水泡阳焰等；
芭蕉幻应知，诸蕴随次第。
301
彼等压不耐，刹那美诱惑，
无实欺诈性，平等性集合。
302
彼有漏取蕴，诸蕴无漏等；
彼初苦事性，苦重担食者。
303
蕴无常等法，害者具怖等；
非乐法宣说，如举剑者等。
以上谛要略中识蕴杂集理要略名为
第四品。
第五品
涅槃施设显示
304
贪等尽所说，涅槃寂静相；
轮回苦热恼，彼堪能止息。
305
灭尽非涅槃，具深等语故；
非有如龟毛，兔角非语故。
306
灭尽说为道，得彼此灭尽；
如阿罗汉果，生灭无常住。
307
有为及世俗，智所缘非故；
断垢故事物，应欲无为等。
308
欲证彼寂静，受持六清净；
智见清净等，利益者应成。

309.

Cetanādividhā sīla-suddhi tattha catubbidhā;

Sopacārasamādhī tu, cittasuddhīti vuccate.

310.

Sampādetvādidvesuddhiṃ, namanā nāmaṃ tu ruppa-

To rūpaṃ natthi attādivatthūti ca vavatthape.

311.

Maṇindhanātape aggi, asantopi samāgame;

Yathā hoti tathā cittaṃ, vatthālambādisaṅgame.

312.

Paṅgulandhā yathā gantuṃ, paccekamasamatthakā;

Yanti yuttā yathā evaṃ, nāmarūpavhayā kriyā.

313.

Na nāmarūpato añño, attādi iti dassanaṃ;

Sodhanattā hi duddiṭṭhiṃ, diṭṭhisuddhīti vuccati.

314.

Avijjātaṇhupādāna-kammenādimhi taṃ dvayaṃ;

Rūpaṃ kammādito nāmaṃ, vatthādīhi pavattiyaṃ.

315.

Sadā sabbattha sabbesaṃ, sadisaṃ na yato tato;

Nāhetunāñño attādiniccahetūti passati.

316.

Evaṃ tīrayate kaṅkhā, yāya paññāya paccaye;

Diṭṭhattā suddhi sā kaṅkhātaraṇaṃ iti vuccati.

317.

Pattaññātapariñño so, atraṭṭho yatateyati;

Tīraṇavhapariññāya, visuddhatthaṃ sadādaro.

318.

Tikālādivasā khandhe, samāsetvā kalāpato;

Aniccā dukkhānattāti, ādo evaṃ vipassati.

319.

Khandhāniccā khayaṭṭhena, bhayaṭṭhena dukhāva te;

Anattāsārakaṭṭhena, iti passe punappunaṃ.

320.

Ākārehi aniccādicattālīsehi sammase;

Lakkhaṇānaṃ vibhūtatthaṃ, khandhānaṃ pana sabbaso.

321.

Evañcāpi asijjhante, navadhā nisitindriyo;

Sattakadvayato sammā, rūpārūpe vipassaye.

322.

Rūpamādānanikkhepā, vayovuddhattagāmito;

Sammasevannajādīhi, dhammatārūpatopi ca.

323.

Nāmaṃ kalāpayamato, khaṇato kamatopi ca;

Diṭṭhimānanikantīnaṃ, passe ugghāṭanādito.

324.

Avijjātaṇhākammanna-hetuto rūpaṃ ubbhave;

Vināhāraṃ saphassehi, vedanādittayaṃ bhave.

325.

Tehiyeva vinā phassaṃ,

Nāmarūpādhikehi tu;

Cittaṃ hetukkhayā so so,

Veti ve tassa tassa tu.

326.

Hetutodayanāsevaṃ, khaṇodayavayenapi;

Iti paññāsākārehi, passe punūdayabbayaṃ.

327.

Yogissevaṃ samāraddhaudayabbayadassino;

Pātubhonti upaklesā, sabhāvā hetutopi ca.

328.

Te obhāsamatussāhapassaddhisukhupekkhanā;

Sati pītādhimokkho ca, nikanti ca dasīritā.

329.

Taṇhādiṭṭhunnatiggāhavatthuto tiṃsadhā te ca;

Taduppanne cale bālo, amagge maggadassako.

330.

Vipassanā pathokkantā, tadāsi matimādhunā;

Na maggo gāhavatthuttā, tesaṃ iti vipassati.

331.

Upaklese aniccādi-vasage sodayabbaye;

Passato vīthinokkantadassanaṃ vuccate patho.

332.

Maggāmagge vavatthetvā, yā paññā evamuṭṭhitā;

Maggāmaggikkhasaṅkhātā, suddhi sā pañcamī bhave.

333.

Pahānavhapariññāya, ādito suddhisiddhiyā;

Tīraṇavhapariññāya, antago yatatedhunā.

334.

Jāyate navañāṇī sā, visuddhi kamatodaya-

Bbayādī ghaṭamānassa, nava honti panettha hi.

335.

Santatīriyato ceva, ghanenāpi ca channato;

Lakkhaṇāni na khāyante, saṃkiliṭṭhā vipassanā.

336.

Tatotra sammase bhiyyo, punadevudayabbayaṃ;

Tenāniccādisampassaṃ, paṭutaṃ paramaṃ vaje.

337.

Āvaṭṭetvā yaduppādaṭṭhitiādīhi passato;

Bhaṅgeva tiṭṭhate ñāṇaṃ, tadā bhaṅgamatī siyā.

338.

Evaṃ passayato bhaṅgaṃ, tibhavo khāyate yadā;

Sīhādiva bhayaṃ hutvā, siyā laddhā bhayikkhaṇā.

339.

Sādīnavā patiṭṭhante, khandhādittagharaṃ viya;

Yadā tadā siyā laddhā, ādīnavānupassanā.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
309
思等种种戒，清净彼四种；
近行等三昧，说为心清净。
310
成就初二净，倾向名从色，
色无我等事，如是而确立。
311
宝珠燃料日，火虽无和合；
如是有心等，依处缘会合。
312
跛者盲人等，各别不能行；
和合则能行，如是名色业。
313
非名色之外，我等如是见；
清净故恶见，说为见清净。
314
无明爱取业，最初彼二法；
色从业等起，名从依等转。
315
常一切处所，一切非相同；
非无因他我，常因如是见。
316
如是度疑惑，彼慧于诸缘；
见故净彼疑，度脱如是说。
317
已达遍知彼，此住勤精进；
为度遍知名，清净常恭敬。
318
三时等诸蕴，略集聚集已；
无常苦无我，初如是观察。
319
蕴无常灭义，怖畏义即苦；
无我无实义，如是再再见。
320
行相无常等，四十种思惟；
为诸相明显，蕴等一切处。
321
如是未成就，九种锐根者；
七种二种等，正观色无色。
322
色由取舍等，年长趣等起；
食等思惟法，性色等亦然。
323
名从聚集等，刹那次第等；
见慢爱着等，观察除遣等。
324
无明爱业等，因色得生起；
无食具触等，受等三应有。
325
彼等无触等，
名色增上等；
心从因尽彼，
灭去彼彼等。
326
从因生灭等，刹那生灭等；
如是五十相，观察再生灭。
327
瑜伽如是起，生灭见者等；
现起诸随染，自性从因等。
328
彼光明勇猛，轻安乐舍等；
念喜胜解及，爱着说十种。
329
爱见慢执着，事物三十种；
彼生动愚者，非道见为道。
330
观察道超越，彼有慧今者；
非道执着事，彼等如是观。
331
随染无常等，摄生灭观察；
见者说道超，越见名为道。
332
确立道非道，如是所生慧；
名道非道见，彼第五清净。
333
断遍知名等，初净成就故；
度遍知名等，终极今精进。
334
生起九智彼，清净从次第，
生灭等勤修，此中有九种。
335
相续威仪等，密集亦覆蔽；
诸相不显现，观察成染污。
336
此后更思惟，再次生与灭；
由此无常等，见达最胜等。
337
转起从生住，等见察者等；
唯住坏智等，彼时坏智有。
338
如是见坏者，三有显现时；
如狮等生怖，得怖智应有。
339
过患如住立，蕴如火宅等；
彼时应获得，过患随观等。

340.

Saṅkhārādīnavaṃ disvā, ramate na bhavādisu;

Mati yadā tadā laddhā, siyā nibbidapassanā.

341.

Ñāṇaṃ muccitukāmaṃ te, sabbabhūsaṅkhate yadā;

Jālādīhi ca macchādī, tadā laddhā cajjamati.

342.

Saṅkhāre asubhāniccadukkhatonattato mati;

Passantī cattumussukkā, paṭisaṅkhānupassanā.

343.

Vuttātra paṭubhāvāya, sabbañāṇapavattiyā;

Mīnasaññāya sappassa, gāhaluddasamopamā.

344.

Attattaniyato suññaṃ, dvidhā ‘‘nāhaṃ kvacā’’dinā;

Catudhā chabbidhā cāpi, bahudhā passato bhusaṃ.

345.

Āvaṭṭatiggimāsajja,

Nhārūva mati saṅkhataṃ;

Cattabhariyo yathā dose,

Tathā taṃ samupekkhate.

346.

Tāva sādīnavānampi, lakkhaṇe tiṭṭhate mati;

Na passe yāva sā tīraṃ, sāmuddasakuṇī yathā.

347.

Saṅkhārupekkhāñāṇāyaṃ, sikhāpattā vipassanā;

Vuṭṭhānagāminīti ca, sānulomāti vuccati.

348.

Patvā mokkhamukhaṃ satta, sādhetiriyapuggale;

Jhānaṅgādippabhede ca, pādakādivasena sā.

349.

Aniccato hi vuṭṭhānaṃ, yadi yassāsi yogino;

Sodhimokkhassa bāhullā, tikkhasaddhindriyo bhave.

350.

Dukkhatonattato tañce, siyā honti kamena te;

Passaddhivedabāhullā, tikkhekaggamatindriyā.

351.

Paññādhurattamuddiṭṭhaṃ, vuṭṭhānaṃ yadinattato;

Saddhādhurattaṃ sesehi, taṃ viyābhinivesato.

352.

Dve tikkhasaddhasamathā, siyuṃ saddhānusārino;

Ādo majjhesu ṭhānesu, chasu saddhāvimuttakā.

353.

Itaro dhammānusārīdo, diṭṭhippatto anantake;

Paññāmuttobhayatthante, ajhānijhānikā ca te.

354.

Tikkhasaddhassa cantepi, saddhāmuttattamīritaṃ;

Visuddhimagge majjhassa, kāyasakkhittamaṭṭhasu.

355.

Vuttaṃ mokkhakathāyaṃ yaṃ, tikkhapaññārahassa tu;

Diṭṭhipattattaṃ hetañca, tañca natthābhidhammike.

356.

Te sabbe aṭṭhamokkhānaṃ, lābhī ce chasu majjhasu;

Kāyasakkhī siyuṃ ante, ubhatobhāgamuttakā.

357.

Anulomāni cattāri, tīṇi dve vā bhavanti hi;

Maggassa vīthiyaṃ mandamajjhatikkhamatibbasā.

358.

Visuddhimagge cattāri, paṭisiddhāni sabbathā;

Evamaṭṭhasāliniyā, vuttattā evamīritaṃ.

359.

Bhavaṅgāsannadosopi, nappanāya thirattato;

Suddhiṃ paṭipadāñāṇadassanevaṃ labhe yati.

360.

Āvajjaṃ viya maggassa, chaṭṭhasattamasuddhinaṃ;

Antarā santimārabbha, tehi gotrabhu jāyate.

361.

Saṃyojanattayacchedī, maggo uppajjate tato;

Phalāni ekaṃ dve tīṇi, tato vuttamatikkamā.

362.

Tathā bhāvayato hoti, rāgadosatanūkaraṃ;

Dutiyo tapphalaṃ tamhā, sakadāgāmi tapphalī.

363.

Evaṃ bhāvayato rāgadosanāsakarubbhave;

Tatiyo tapphalaṃ tamhā, tapphalaṭṭhonāgāmiko.

364.

Evaṃ bhāvayato sesadosanāsakarubbhave;

Catuttho tapphalaṃ tamhā, arahā tapphalaṭṭhako.

365.

Katakicco bhavacchedo, dakkhiṇeyyopadhikkhayā;

Nibbutiṃ yāti dīpova, sabbadukkhantasaññitaṃ.

366.

Evaṃ siddhā siyā suddhi, ñāṇadassanasaññitā;

Vuttaṃ ettāvatā saccaṃ, paramatthaṃ samāsato.

367.

Saccaṃ sammuti sattādiavatthu vuccate yato;

Na labbhālātacakkaṃva, taṃ hi rūpādayo vinā.

368.

Tena tena pakārena, rūpādiṃ na vihāya tu;

Tathā tathābhidhānañca, gāhañca vattate tato.

369.

Labbhate parikappena, yato taṃ na musā tato;

Avuttālambamiccāhu, parittādīsvavācato.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
340
见诸行过患，不乐诸有等；
慧时彼获得，厌离观应有。
341
智欲求解脱，一切有为时；
如网中鱼等，彼时得舍智。
342
诸行不净无，常苦无我慧；
见察四出离，审察随观等。
343
此说为锐利，一切智转起；
如鱼想蛇等，捕手相比喻。
344
我我所空性，二种"我何处"；
四种及六种，多种极观察。
345
旋转遇火等，
如筋慧有为；
如弃妻过患，
如是彼舍观。
346
乃至过患等，相中住立慧；
未见彼岸等，如海鸟一般。
347
行舍智此等，顶峰观察法；
说为出起趣，具随顺等法。
348
得解脱门七，成就士夫等；
禅支等差别，根本等力故。
349
无常出起等，若彼瑜伽者；
解脱多清净，利信根应有。
350
若苦无我彼，应有次第等；
轻安喜众多，利一境慧根。
351
慧增上所示，若无我出起；
信增上余等，如是从胜解。
352
二利信止观，应为随信行；
初中诸位处，六信解脱者。
353
余者随法行，初见得无间；
慧解脱两处，终有禅无禅。
354
利信者终亦，说信解脱胜；
清净道中等，身证说八种。
355
解脱论所说，利慧阿罗汉；
见得性彼等，阿毗达磨无。
356
彼等一切八，解脱得六中；
身证终两分，解脱者应有。
357
随顺有四种，三二等应有；
道心路钝中，利根性力故。
358
清净道四种，遍遮一切处；
如是殊胜义，所说如是说。
359
有分近过失，不安稳定故；
清净行智见，如是应获得。
360
如转向道等，第六七清净；
中间寂为缘，彼等种姓生。
361
断三种结等，道从彼生起；
果一二三种，从彼说超越。
362
如是修习有，贪瞋令微薄；
第二彼果从，一来彼果者。
363
如是修习贪，瞋灭作生起；
第三彼果从，彼果住不还。
364
如是修习余，烦恼灭生起；
第四彼果从，阿罗汉果住。
365
所作已办等，断有应供养；
般涅槃如灯，名为一切苦。
366
如是成就净，名为智见等；
所说如是谛，胜义略说等。
367
谛世俗有情，等事说由彼；
不得如火轮，离色等彼故。
368
彼彼种种相，不离色等法；
如是如是名，执着从彼起。
369
由假想获得，彼故非虚妄；
说非所缘等，小等无说故。

370.

Pāpakalyāṇamittoyaṃ, sattoti khandhasantati;

Ekattena gahetvāna, voharantīdha paṇḍitā.

371.

Pathavādi viyekopi, puggalo na yato tato;

Kudiṭṭhivatthubhāvena, puggalaggahaṇaṃ bhave.

372.

Etaṃ visayato katvā, saṅkhādīhi padehi tu;

Avijjamānapaññatti, iti taññūhi bhāsitā.

373.

Paññatti vijjamānassa, rūpādivisayattato;

Kāyaṃ paññatti ce suṭṭhu, vadato suṇa saccato.

374.

Saviññattivikāro hi, saddo saccadvayassa tu;

Paññāpanattā paññatti, iti taññūhi bhāsitā.

375.

Paccuppannādiālambaṃ, niruttipaṭisambhidā-

Ñāṇassāti idañcevaṃ, sati yujjati nāññathā.

376.

Saddābhidheyyasaṅkhādi, iti ce sabbavatthunaṃ;

Paññāpetabbato hoti, paññattipadasaṅgaho.

377.

‘‘Sabbe paññattidhammā’’ti, desetabbaṃ tathā sati;

Atha paññāpanassāpi, paññāpetabbavatthunaṃ.

378.

Vibhāgaṃ ñāpanatthaṃ hi, tathuddeso katoti ce;

Na kattabbaṃ visuṃ tena, paññattipathasaṅgahaṃ.

379.

Paññāpiyattā catūhi, paññattādipadehi sā;

Parehi paññāpanattā, iti ācariyābravuṃ.

380.

Rūpādayo upādāya, paññāpetabbato kira;

Avijjamānopādāyapaññatti paṭhamā tato.

381.

Sotaviññāṇasantānānantaraṃ pattajātinā;

Gahitapubbasaṅketamanodvārikacetasā.

382.

Paññāpenti gahitāya, yāya sattarathādayo;

Iti sā nāmapaññatti, dutiyāti ca kittitā.

383.

Saddato aññanāmāvabodhenatthāvabodhanaṃ;

Kicchasādhanato pubbanayo eva pasaṃsiyo.

384.

Sā vijjamānapaññatti, tathā avijjamānatā;

Vijjamānena cāvijjamānā tabbiparītakā.

385.

Avijjamānena vijjamānatabbiparītakā;

Iccetā chabbidhā tāsu, paṭhamā matiādikā.

386.

Satto saddho narussāho,

Seniyo manacetanā;

Iccevametā viññeyyā,

Kamato dutiyādikā.



我来将这段巴利文直译成简体中文：
370
善恶友此等，有情蕴相续；
执为一性等，世间智者说。
371
如地界等一，补特伽罗无；
邪见事物性，取补特伽罗。
372
此从境界作，蕴等诸句中；
无有施设等，智者如是说。
373
施设有诸法，色等境界故；
身施设善等，说者听真实。
374
具表示变异，声音二谛等；
令知故施设，智者如是说。
375
现在等所缘，词无碍解智，
等法如是此，有理非余等。
376
声音所诠蕴等，如是一切事；
应令知故有，施设语摄集。
377
"一切施设法"，如是应宣说；
复次能施设，所施设事物。
378
差别为令知，如是列举作；
不应别作彼，施设道摄集。
379
施设性四种，施设等句中；
他人令知故，如是师宣说。
380
色等为所取，应施设故然；
无有所依等，施设第一故。
381
耳识相续等，无间得生性；
已取前约定，意门心等法。
382
施设已执取，彼有情车等；
如是名施设，说为第二等。
383
声外余名等，了解义了知；
功能成就从，前理实可赞。
384
彼有施设等，如是无有性；
有法与无有，彼等相违等。
385
无有法与有，彼等相违等；
如是六种彼，第一慧等法。
386
有情信精进，
军主意思等；
如是如是知，
次第第二等。

387.

Evaṃ lakkhaṇato ñatvā,

Saccadvayamasaṅkaraṃ;

Kātabbo pana vohāro,

Viññūhi na yathā tathāti.

Iti saccasaṅkhepe nibbānapaññattiparidīpano nāma

Pañcamo paricchedo.

Saccasaṅkhepo niṭṭhito.

我来将这段巴利文直译成简体中文：
387
如是从相知，
二谛无混杂；
应当作言说，
智者非如是。
以上谛要略中涅槃施设显示名为
第五品。
谛要略终竟。



